Rekuperace rdinnéh dmu v Přestavlkách Pjem: Rekuperace, nebli zpětné získávání tepla je děj, při němž se přiváděný vzduch d budvy předehřívá teplým dpadním vzduchem. Teplý vzduch není tedy bez užitku dveden tevřeným knem ven, ale v rekuperačním výměníku devzdá většinu svéh tepla přiváděnému vzduchu. Schéma principu rekuperace: Příklady využití rekuperace v rdinném dmě:
Účinnst rekuperace: Nulvá účinnst je účinnst tevřenéh kna - teplý vzduch je bez užitku dváděn a studený, čerstvý vzduch je přiváděn d místnsti, která rychle vychládá až na venkvní tepltu. Stprcentní účinnst:(technicky nerealizvatelné) by byla tehdy, pkud by se přiváděný vzduch hřál d dváděnéh na jeh půvdní tepltu. Místnst by byla větrána bez ztráty energie. Reálná účinnst rekuperace se phybuje u běžně dstupných vzduchtechnických zařízení d 30 d 90 %, přičemž účinnst nad 60 % se pvažuje za dbru, nad 80 % za špičkvu. Využití rekuperace Rekuperační výměníky tepla se nejčastěji sazují přím d větracích jedntek. Rekuperaci je tak mžn využít prakticky ve všech typech bjektů při hygienicky nutném větrání a t d bytů a rdinných dmů, přes bčanské stavby, bazény až p průmyslvé stavby. V pslední dbě se v suvislsti se vzrůstající cenu energie stále častěji rekuperace využívá i pr rdinné dmy a byty. Rekuperační výměníky lze využít i v klimatizvaných bjektech - zde dchází v letních měsících k "rekuperaci chladu" - přiváděný teplý vzduch je chlazván dváděným, klimatizací vychlazeným vzduchem. Výpčty hdnt při pužití rekuperace Aerdynamický výpčet vzduchu p...tlak ρ:= 1.13kg m 3 R..plynvá knstanta 1 R:= 8.314J ml K 1 ρ T:= 298.16 K.hustta vzduchu při tepltě 25 C T...termdynamická teplta p:= ρ R T p = 2.801 10 3 kg ml Pa
Pdmínka kntiunity pr ustálené prudění d:= 0.10 m M...hmtnstní průtk ρ:= 1.13 kg m S..průřez w..rychlst w:= 7 m s π d 2 S:= 4 S = 7.854 10 3 m 2 M:= M = ρ w S 0.062 kg s Prudění vzduchu ptrubím Prudění ptrubím může být laminární neb turbulentní. Hranici mezi laminárním a turbulentním pruděním udává Reynldsv čísl: w:= 7 m s d:= 0.10 m v:= 4 10 4 m 2 s 1 Re:= w d v Re= 1.75 10 3 v..kinetická viskzita d..charekteristický rzměr Bude-li pr kruhvý Re <2300 jedná se turbulentí prudění Prdukce tepla lidí v bytné části D tét slžky se zapčte jen citelné tepl, jehž hdnta závisí na tepltě vzduchu a činnsti člvěka. Za výchzí pr dvzení se pvažuje prdukce citelnéh tepla muže 62 W při mírně aktivní práci při tepltě klníh vzduchu 20 C. Pr jinu tepltu a pčet sb n l se hdnta kriguje. Pr různrdé slžení skupiny sb v místnsti se prvádí ekvivalentní přepčet pdle vztahu pr pčet mužů n m, žen n z a pčet dětí n d. D...pčet dětí t:= 25 C nz...pčet žen nz:= 1 M...pčet mužů D:= 1 t...teplta klníh vzduchu M:= 1 Q...citelné tepl n:= n= 2.6 0.85 nz Q:= n 6.2 ( 36 t) Q = 177.32 w + 0.75 D+ M
Průtk ptrubím v:= d:= 7 m s 0.10 m v..rychlst d...průměr ptrubí Q..průtk ptrubím S:= π d 2 4 S = 7.854 10 3 m 2 Q:= Q = v S 197.92 m3 hr výpčet rekuperace pr tepltu vzduchu tv:= 25 C tr...teplta přiváděnéh vzduchu pr rekuperaci tv...venkvní teplta n:= 0.7 n...účinnst rekuperace ti:= 20 C tr:= tv + n ( ti tv) tr = 21.5 C ti..teplta dváděnéh dpadníh vzduchu Návratnst rekuperace Pčítal jsem můj případ. Sptřeba za celý rk činí cca NT 7200Kwh. Pdle sptřeby v létě dhaduji, že přibližně plvina je na tpení. Plcha RD (prvníh patra) je cca 110m 2. n..účinst rekuperace kw:= 4.20 Kč n:= 0.7 NT:= 7200 kw hr PL.. sptřeba na tpení PT...úspra energie během 6-8 hdin denně DK...úspra energie rekuperací při účinnsti 70% K..úspra vyčíslena v krunách NT PL:= 2 PL = 3.6 10 3 kw hr
Pkud bych uvažval pužití rekuperace, tak jak dluh za den pběží? Pdle praxe tak 6 až 8 hdin. Dejme tmu, že třetinu. NT PT:= 3 PT = 2.4 10 3 kw hr Účinnst rekuperace je v průměru 70% (i když výrbci uvádí 90%). DK:= n PT DK = 1.68 10 3 kw hr K:= DK kw K = 7.056 10 3 Kč Pkud bych t převedl na kruny, tak úspru - 7056Kč (cena 1 kwh = 4,20Kč), kvůli které bych investval 150 až 200 tisíc... Návratnst se tedy phybuje kl 20 a 25 lety. Větrání kny. Ty představují 50 až 75 % celkvých tepelných ztrát jednh dmu. Pdíl ztrát vedením a větráním v rční sptřebě tepla Pdíl ztrát větráním v rční sptřebě v dmech pr bydlení Z brázku je patrné, že při stupající kmpaktnsti jedntlivých dmů (zvyšující se hdnta pměru A/V e ) se také zmenšuje pdíl tepelných ztrát větráním. Při zahrnutí všech tepelných ztrát dmu se ukazuje, jak mají sečtené všechny ztráty vedením relativně malý vliv prti ztrátám větráním kny (světle mdrá ple).
Srvnání pdílů sptřeby tepla rdinnéh dmu s rekuperační jedntku a bez ní Srvnání pdílů sptřeby tepla bytvéh dmu s rekuperační jedntku a bez ní
Z důvdu velké pčáteční investice jsem pr svůj prjekt zvlil i jinu variantu a t: Řízené větrání systémem LUNOS zaručuje: Splnění hygienických nárků na větrání a bytvu hygienu. Omezuje prnikání hluku z ulice (bsahuje prtihlukvu vlžku). Úspru větracíh tepla a nízké prvzní náklady. Prvzní stabilitu větracíh systému. Zamezení průniku dpadníh vzduchu přes hlavní ptrubí z jiných větraných prstrů. Tt řízené větrání by se u firmy Štrc dal přídit d 50 000 Kč, cž je mnhem méně nákladnější než rekuperace. Schéma rdinnéh dmu při pužití větracíh systému Luns: Závěr Rekuperace by uspřila tepelnu energii v zimním bdbí a ještě by vyřešila prblém z dhlučněním. Také by se mhl rekuperace využít v letních měsících k chlazení přicházejícíh hrkéh vzduchu. V sučasné dbě je rekuperace finančně nákladná a návratnst klem 25 let (pdle plchy). Levnějším řešením je systému řízenéh větrání. Nucené větrání sice nehřívá přiváděný vzduch vzduchem dváděným, ale puze využívá tepl dváděnéh vzduchu k hřátí chdby či WC. Má tedy nižší schpnsti než rekuperace, ale za přibližně čtvrtinvé náklady (dhad). V rdinném dmě, kde by byl pužit systém větrání,
čtvrtinvé náklady (dhad). V rdinném dmě, kde by byl pužit systém větrání, by dcházel k prnikání pměrně velkéh hluku d interiéru. Tent prblém by se dal vyřešit d jisté míry pužitím tichých kluzných lžisek d samtných ventilátrů. Bhužel se u řízenéh větrání nepdařil získat dhad mnžství ušetřené energie a tím ani přepčet mžné finanční návratnsti, prt jsem ve svém prjektu znázrnil bě metdy, výpčty jsem prvedl pr systém rekuperace. Systém rekuperace je pužit puze v hrním patře dmu, nebť spdní patr je v reknstrukci. V prjektu rekuperace byl pužit ptrubí DN100 délce 34m dále dva kusy ventilátrů pr přívd a dvd vzduchu (s výknem 198m 3 /hr), dvě filtrační vzduchvé jedntky (s vysku kvalitu filtrační vlžky) a rekuperační jedntka Duplex2000, která svým výknem bhatě dpvídá našem pžadavku (jedntka Duplex byla zvlena dle grafu pdle námi známých pžadavků), vývdy ptrubí pr nasávání vzduchu, příslušenství (závěs vdrvnéh a závěsem pr šikmé ptrubí a mntážní materiál).
Seznam pužité literatury: www.m-tech.cz www.dsavani-filtrace.vzt-vzduchtechnika.cz www.eks-praha.cz www.enza.cz/ www.strc.cz www.rekuperace.cz http://vetrani.tzb-inf.cz http://hestia.energetika.cz www.zikm.cz
ezi laminárním a