ŠKOLNÍ ŘÁD ZŠ Ksmnsy, Pdzámecká 1, 293 06 Ksmnsy
Obsah 1. Práva a pvinnsti žáka a záknných zástupců... 3 1.1. Žáci mají práv:... 3 1.2. Záknní zástupci mají práv ( 21 zákna č. 561/2004Sb.):... 3 2. Pvinnsti žáků a záknných zástupců nezletilých žáků... 3 2.1. Žáci jsu pvinni:... 3 2.2. Záknní zástupci jsu pvinni:... 4 3. Pravidla chvání během učebníh dne... 4 4. Dcházka d škly a mluvání absence... 5 5. Pvinnsti služby ve třídě... 7 6. Pkyny k rganizaci tělesné výchvy... 7 7. Chvání ve šklní jídelně... 7 8. Užívání návykvých látek v prstředí škly... 7 8.1. Knzumace tabákvých výrbků ve škle... 7 8.2. Knzumace alkhlu ve škle... 8 8.3. Omamné a psychtrpní látky-opl... 8 8.4. Knzumace OPL ve škle... 8 8.5. Distribuce OPL ve škle... 9 8.6. Nález OPL ve škle... 9 9. Případy suvisející s krádežemi a vandalismem v prstředí škly... 10 9.1. Pstup při nahlášení krádeže žákem... 10 9.2. Pstup při prjevu vandalismu... 10 9.3. Jak pstupvat při vzniku škdy... 10 10. Organizace vyšetřvání šikany pstupy... 11 10.1. Zjistit skutečnsti... 11 10.2. Rzhvr s agresry, případně knfrntace mezi agresry... 11 10.3. Seznámení rdičů s prblémem... 11 10.4. Opatření... 12 10.5. Oznámení a ptrestání agresrů před celu třídu... 12 10.6. Ochrana běti... 12 10.7. Pkrčilá šikana... 12 11. Pravidla hdncení a klasifikace žáka základní škly... 12 11.1. Prspěch žáka v jedntlivých vyučvacích předmětech je klasifikván těmit stupni:... 13 11.1.1. Při hdncení prspěchu žáka:... 13 11.1.2. Klasifikace ve vyučvacích předmětech s převahu praktickéh zaměření... 14 11.2.2. Klasifikace ve vyučvacích předmětech s převahu výchvnéh zaměření... 15 1
11.3. Žák je hdncen stupněm... 16 11.4. Opravné zkušky... 17 11.5. Získávání pdkladů pr hdncení a klasifikaci... 18 11.6. Klasifikace chvání... 20 11.7. Výchvná patření... 20 11.8. Klasifikace a hdncení žáků s vývjvými pruchami... 21 12. Uknčení základníh vzdělávání... 22 13. Zákaz činnsti a prpagace plitických stran a hnutí, zákaz reklamy... 22 14. Výskyt pedikulózy a jiných infekčních nemcnění... 22 15. Závěrečná ustanvení... 22 2
Na základě ustanvení 30 zákna č. 561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn) vydávám p prjednání v pedaggické radě tut nvelizaci šklníh řádu. Žáci škly a jejich rdiče jsu průkazným způsbem seznámeni s bsahem šklníh řádu. Všichni žáci a pracvníci škly jsu pvinni znát a plnit šklní řád. 1. Práva a pvinnsti žáka a záknných zástupců 1.1. Žáci mají práv: a) mají všechna práva dítěte, jak jsu ustanvena v Úmluvě právech dítěte a práva zaktvená v zákně č. 561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším a jiném vzdělávání. b) na vzdělání v naší škle a nerušenu výuku. c) na infrmace průběhu a výsledcích svéh vzdělávání; na chranu před infrmacemi, které škdí jejich pzitivnímu vývji a nevhdně vlivňují jejich mrálku. d) zakládat v rámci škly samsprávné rgány žáků, vlit a být d nich vleni, pracvat v nich a jejich prstřednictvím se bracet na ředitele škly s tím, že ředitel škly je pvinen se stanvisky a vyjádřeními těcht samsprávných rgánů zabývat. e) vyjadřvat se ke všem rzhdnutím týkajícím se pdstatných záležitstí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnvána pzrnst dpvídající jejich věku a stupni vývje. f) na infrmace a pradensku pmc škly neb šklskéh pradenskéh zařízení v záležitstech týkajících se vzdělávání. g) na chranu před fyzickým neb psychickým násilím, nedbalým zacházením, před sciálně patlgickými jevy; na využití preventivních prgramů, které jim služí k pskytnutí ptřebné pdpry ve zmíněných blastech. h) vyžádat si pmc vyučujícíh v případě, že neprzuměli učivu neb ptřebují dplnit své znalsti. i) účastnit se všech akcí přádaných šklu; se suhlasem pedaggickéh pracvníka a vedení škly mhu akce sami prvzvat. j) vznášet připmínky k činnsti škly prstřednictvím žákvskéh parlamentu, třídníh učitele neb přím u vedení škly. 1.2. Záknní zástupci mají práv ( 21 zákna č. 561/2004Sb.): a) být infrmván průběhu a výsledcích vzdělávání. b) vlit a být vlen d šklské rady. c) vyjadřvat se ke všem rzhdnutím týkajících se pdstatných záležitstí vzdělávání. d) pžadvat pradensku pmc škly neb pradenskéh zařízení v záležitstech týkajících se vzdělávání. 2. Pvinnsti žáků a záknných zástupců nezletilých žáků 2.1. Žáci jsu pvinni: a) řádně dcházet d škly a řádně se vzdělávat. b) ddržvat šklní řád a předpisy a pkyny k chraně zdraví a bezpečnsti, s nimiž byli seznámeni. c) plnit pkyny pedaggických pracvníků škly vydané v suladu s právními předpisy a šklním řádem. d) pilně se učit a plnit pracvní úkly ulžené pedaggickými pracvníky. e) chvat se slušně a hleduplně ke splužákům a vyjadřvat se kultivvaně i vůči dspělým. f) nehržvat zdraví a bezpečnst vlastní ani svých splužáků, ddržvat zásady bezpečnsti a chrany zdraví při práci a prtipžární patření. 3
g) ddržvat vyučvací dbu; před začátkem vyučvání musí být žák na svém místě připraven k vyučvání, v průběhu vyučvání nesmí tt míst pustit bez suhlasu vyučujícíh, na knci hdiny vyčkat na pkyn učitele k uknčení hdiny. h) neničit a šetřit vybavení a statní majetek škly, hspdárně zacházet se zapůjčenými učebními pmůckami; škdu způsbenu prkazatelným pškzením inventáře, pmůcek a zařízení škly je žák či jeh záknný zástupce pvinen uhradit. i) udržvat své míst v učebně v čisttě a přádku, nepsat p lavicích ani p židličkách. j) zacházet šetrně nejen s věcmi svými, ale i s věcmi svých splužáků. k) při všech akcích přádaných šklu se řídit pkyny pedaggických pracvníků, chvat se slušně a ukázněně. l) ddržvat zásady splečenskéh chvání, a t i mim šklu v dpravních prstředcích, na veřejných prstranstvích, atd. m) ve škle se phybvat slušně, chdit čistě a splečensky blečen a přezut. n) ve šklní jídelně se řídit řádem šklní jídelny a pkyny pracvníků tét jídelny; při jídle ddržvat pravidla kulturníh stlvání. 2.2. Záknní zástupci jsu pvinni: a) zajistit, aby žák dcházel řádně d škly. b) na vyzvání ředitele škly se sbně zúčastnit prjednání závažných tázek týkajících se vzdělávání žáka. c) infrmvat šklu změně zdravtní způsbilsti, zdravtních btížích žáka neb jiných závažných skutečnstech, které by mhly mít vliv na průběh vzdělávání. d) dkládat důvdy nepřítmnsti žáka ve vyučvání v suladu s pdmínkami stanvenými šklním řádem. e) znamvat škle údaje pdle 28 dst. 2 a 3 zákna č.561/2004 Sb., a další údaje, které jsu pdstatné pr průběh vzdělávání neb bezpečnst žáka a změny v těcht údajích (jedná se zejména údaje, které je škla pvinna vést ve šklní matrice rdné čísl, státní bčanství, míst trvaléh pbytu, jmén a příjmení záknnéh zástupce, míst jeh trvaléh pbytu, adresu pr dručvání písemnstí, telefnické spjení, údaje zdravtní způsbilsti). 3. Pravidla chvání během učebníh dne a) Vstupvat d škly ukázněně, buv a svršky si ihned p příchdu dlžit d své šatnvé skříňky, skříňku si zamykat. b) Zdravit v budvě i mim ni všechny dspělé sby. c) Mít vždy připravené učební pmůcky ptřebné pr vyučvání (včetně žákvské knížky). d) V učebně zaujímat míst určené zasedacím přádkem. e) P sknčení vyučvání zanechat své míst v čisttě a přádku. f) Veškeré pškzení inventáře či zařízení ihned nahlásit svému třídnímu učiteli neb příslušnému vyučujícímu. g) Při přesunu třídy mim budvu škly přecházet vždy pd vedením vyučujícíh v rganizvaném útvaru, pkud není stanven jinak. h) Kla ukládat a uzamykat d stjanů, které jsu umístěny na nádvří. i) U každéh svévlnéh pškzení neb zničení majetku škly, majetku žáků, učitelů či jiných sb žákem je vyžadvána úhrada d rdičů žáka, který pškzení způsbil. Pkud byl vznik škdy umžněn nedstatečným dzrem nad žákem, na náhradu škdy d rdičů není právní nárk Při závažnější škdě neb nemžnsti vyřešit náhradu škdy s rdiči je vznik škdy hlášen Plicii ČR, případně rgánům sciální péče. j) Ztráty věcí hlásí žáci neprdleně svému třídnímu učiteli. Žáci dbají na dstatečné zajištění svých věcí - uzamykání skříněk, šaten, tříd. 4
k) D škly žáci nsí puze věci ptřebné k výuce, cenné věci d škly nensí. Hdinky, šperky, mbilní telefny apd. mají neustále u sebe, mají zakázán je dkládat, puze z bezpečnstních důvdů a na výslvný pkyn vyučujícíh, který zajistí jejich úschvu. Žákům se zakazuje: a) samvlně puštět šklu v dbě vyučvání. b) kuřit ve škle, v dsahu budvy škly a při všech činnstech rganizvaných šklu. c) pžívat alkhlické nápje kdekliv a kdykliv. d) Pžívat jakékli txické látky, nsit je d škly. e) mezvat sbní svbdu splužáků, pnižvat je, pužívat násilí vůči splužákům, prjevy šikany a rasismus. f) sedat na parapety ken a tělesa ústředníh tpení. g) nsit d škly věci, které nejsu k vyučvání ptřebné, zvláště pak různé cennsti (za případnu ztrátu těcht věcí škla neručí); v případě, že žák musí mít z vážných důvdů u sebe cenný předmět neb větší finanční bns, ulží si jej p dbu vyučvání u třídníh učitele, případně u paní hspdářky. h) v prstrách škly chdit nepřezutí. i) napvídat při zkušení, pisvat při písemných zkuškách a pužívat nedvlených pmůcek. j) vstupvat d dbrných pracven a tělcvičny v nepřítmnsti vyučujícíh. k) zdržvat se v prstrách škly bez dzru učitele. l) v dbě vyučvání se zdržvat na chdbách, v šatnách či na sciálních zařízeních. m) pkud je nutný mbilní telefn pr kmunikaci s rdiči, nelze pužívat mbilní telefny v průběhu vyučvací hdiny (při vyučvání musí být mbilní telefn vypnut, nelze přizvat záznamy z hdin), n) stejně tak jakukli AVT k přizvání záznamů ve všech prstrách škly v průběhu celéh dne. ) manipulvat s elektrickými sptřebiči, s elektrickými rzvdy, vybavením dbrných pracven, s ulženými expnáty a mdely. p) vstupvat d sbrven a kabinetů bez svlení pedaggickéh pracvníka. q) k zápisu d ŽK nepužívat psací pmůcky, které lze gumvat. Zápisy v ŽK svévlně přepisvat. 4. Dcházka d škly a mluvání absence a) Základní pvinnstí žáka je dcházet d škly pravidelně a včas pdle stanvenéh rzvrhu hdin a zúčastňvat se vyučvání všem pvinným, zvleným vlitelným a nepvinným předmětům, d nichž je žák zařazen. b) Šklní budva se tevírá v 6,30 hdin pr žáky družina, statní 7.25h. V případě nepříznivéh pčasí je k dispzici vestibul. Djíždějícím dětem je umžněn pbývat v družině. Dzr nad žáky je zajištěn p celu dbu jejich pbytu ve škle. Plední přestávku tráví žáci pravidla bezpečnéh chvání v případě dchdu z budvy. Dzr v šatnách p dbu plední přestávky kná pvěřený pedaggický pracvník tak, aby byla ddržena c) D prvníh zvnění (7.40 hdin) musí být všichni žáci ve třídách, aby se mhli včas připravit na výuku. d) Rzvrh hdin: 1. hdina 7.45 8.30h 2. hdina 8.40 9.25h 3. hdina 9.45 10.30h 4. hdina 10.40 11.25h 5. hdina 11.25 12.20h 6. hdina 12.30 13.15h I. stupeň-dplední vyučvání 6. hdina 12.20 13.05h 7. hdina 13.10 13.55h 5
II. stupeň-dplední vyučvání 7. hdina 13.10 13.55h 8. hdina 13.50 14.35h 9. hdina 14.40 15.25h e) O přestávkách a v dbě vyučvání je zakázán puštět budvu škly bez suhlasu vyučujícíh. f) Nemůže-li se žák zúčastnit vyučvání neb činnstí přádaných šklu z důvdů předem známých, předlží třídnímu učiteli předem žádst záknnéh zástupce uvlnění; na jeden až dva dny může rzhdnut uvlnění třídní učitel, na dbu delší rzhduje uvlnění ředitel škly na základě písemné žádsti záknnéh zástupce a vyjádření třídníh učitele. g) Ptřebuje-li žák na základě písemnéh pžadavku rdičů z vážných důvdů uvlnit z vyučvání během dne, pžádá: příslušnéh vyučujícíh, jedná-li se jednu vyučvací hdinu. třídníh učitele, jedná-li se více než jednu vyučvací hdinu. v případě splečenské, kulturní či sprtvní reprezentace uvlňuje žáka ředitel škly. h) Nemůže-li se žák zúčastnit vyučvání z důvdů předem neznámých, je záknný zástupce pvinen třídnímu učiteli d 2 dnů sdělit důvd nepřítmnsti: p sknčení absence je žák pvinen neprdleně (tzn. v den příchdu d škly) předlžit třídnímu učiteli mluvenku, na které je uveden důvd nepřítmnsti, mluvenka je pdepsána jeh záknným zástupcem, případně dlžena lékařským ptvrzením. trvá-li nepřítmnst déle než 5 dní, je nutné v důvdněných případech předlžit ptvrzení šetřujícíh lékaře. pzdní příchd d vyučvání v důsledku zaspání, apd. mluví jeden z rdičů v žákvské knížce. Nebude-li pzdní příchd řádně mluven (d 2 dnů v žákvské knížce), bude v případě pakvanéh pzdníh příchdu kázeňsky řešen (vzhledem k pčtu pakvání). nemcní-li žák neb se dstane d styku s infekční chrbu, známí t záknný zástupce žáka neprdleně řediteli škly; takvýt žák se může zúčastnit vyučvání jen p rzhdnutí příslušnéh lékaře. každá absence uskutečněná bez ddržení uvedených ustanvení se pvažuje za nemluvenu se všemi důsledky. i) Žákvi, který se nemůže pr svůj zdravtní stav p dbu delší než dva měsíce účastnit vyučvání, stanví ředitel škly takvý způsb vzdělávání, který dpvídá mžnstem žáka neb mu může pvlit vzdělávání pdle individuálníh vzdělávacíh plánu ( 18 zákna 561/2004 Sb. Záknný zástupce je pvinen vytvřit pr stanvené vzdělání pdmínky). j) Ředitel škly může ze zdravtních či jiných závažných důvdů uvlnit žáka na žádst záknnéh zástupce zcela neb z části vyučvání některéh předmětu. Zárveň určí náhradní způsb vzdělávání. Z první neb pslední vyučvací hdiny může být žák uvlněn se suhlasem záknnéh zástupce bez náhrady. k) Při předem známém dchdu žáka ze škly v dbě vyučvání (k lékaři apd.) pžádá záknný zástupce uvlnění prstřednictvím žákvské knížky, kteru žák předkládá třídnímu učiteli neb jinému vyučujícímu. Pkud žák tut žádst nepředlží, nebude uvlněn záknný zástupce si vždy dítě vyzvedne ve škle. l) V případě úrazu neb náhlé nevlnsti během vyučvání je ihned infrmván záknný zástupce, který si žáka převezme a zajistí jeh další šetření. V případě, že se škla nemůže se záknným zástupcem spjit dprvdí žáka k lékaři pracvník škly. V žádném případě nesmí žák ze škly dejít během vyučvání dmů neb k lékaři sám (ani v dprvdu splužáka). 6
5. Pvinnsti služby ve třídě a) Na začátku vyučvací hdiny znamuje vyučujícímu nepřítmné. b) V případě, že se nedstaví vyučující d třídy d 5 minut p zvnění na hdinu, je služba pvinna vyučujícíh vyhledat a slušnu frmu h na tut skutečnst upzrnit. V případě, že je vyučující nepřítmen, upzrní na tut situaci zástupkyni ředitele, hspdářku škly či ředitele škly. c) Dle ptřeby v průběhu vyučvací hdiny, p uknčení každé hdiny a p sknčení vyučvání smaže tabuli, a pkud se žáci přesuvají d jiné učebny, zhasne světla. d) Ručí za přádek ve třídě mim vyučvací hdiny; žáky, kteří případně nepřádek způsbují, vyzve k zajištění nápravy, pkud neupslechnu, zajistí přádek sama a situaci známí třídnímu učiteli. e) P sknčení vyučvání dchází ze třídy pslední a dstraní veškeré nedstatky, pté učitel třídu uzavře. 6. Pkyny k rganizaci tělesné výchvy a) uvlnění z tělesné výchvy ze zdravtních důvdů rzhduje ředitel škly na základě písemné žádsti záknných zástupců, která je dlžena písemným dpručením registrujícíh praktickéh lékaře pr děti a drst neb dbrnéh lékaře. b) Žák je pvinen rzhdnutí uvlnění z tělesné výchvy předlžit zástupci ředitele a učiteli TV, který ptm předá tent dklad třídnímu učiteli, ten jej zalží ke katalgvému listu. c) Žáci pužívají cvičební děv a buv zvlášť d tělcvičny a zvlášť d přírdy. d) V hdině tělesné výchvy dkládají žáci hdinky, náramky a statní šperky d úschvy vyučujícímu. Mbilní telefny d tělcvičny nensí, pnechávají si je v uzamčených šatnvých skříňkách (žáci I. stupně v aktvkách v uzamčených třídách). 7. Chvání ve šklní jídelně a) D jídelny dcházejí žáci ihned p sknčení vyučvání p rzchdu u šaten, kam žáky dvádí pedaggický pracvník. b) Aktvky a svršky si ukládají v prstru před jídelnu na věšáky a lavice. Peníze a cenné věci nepnechávají v dlženém děvu či tašce. c) D jídelny vstupují puze ti, kteří se zde stravují, a t jen v dbě určené pr vydávání bědu. d) V jídelně i před ní žáci ddržují kázeň a přádek, dbají pkynů pracvnic jídelny. e) Žáci dbají zásad slušnéh stlvání, hvr mezují na minimum. f) Vydané jídl je určen ke knzumaci v jídelně, nephazují jej p nádvří či klí škly. g) Žáci p bědě dnášejí pužité nádbí. h) P bědě dcházejí žáci bez tálení z jídelny, jakékliv zdržvání v prstrách mim jídelnu není dvlen. 8. Užívání návykvých látek v prstředí škly 8.1. Knzumace tabákvých výrbků ve škle a) V případě, že žák knzumuje tabákvé výrbky v prstrách škly, v dbě šklníh vyučvání neb v rámci akcí přádaných šklu, je učitel pvinen mu v další knzumaci zabránit výzvu. b) Tabákvý výrbek je žák pvinen devzdat učiteli ten sepíše krátký záznam událsti s vyjádřením žáka půvdu tabákvéh výrbku. Záznam je ulžen u třídníh učitele a je infrmván metdik primární prevence. Třídní učitel infrmuje prkazatelnu frmu záknnéh zástupce. c) V případě prkazatelnéh pakvání užívání tabákvéh výrbku je škla pvinna infrmvat rgány péče dítě d) Prušení ustanvení šklníh řádu v blasti užívání tabákvých výrbků je hrubým prušením šklníh řádu a je řešen kázeňskými patřeními v pravmci ředitele škly. 7
8.2. Knzumace alkhlu ve škle a) Pkud je žák přistižen při knzumaci alkhlu ve škle, v dbě vyučvání neb na akcích škly, je učitel pvinen mu v další knzumaci zabránit výzvu. b) Žák je pvinen devzdat alkhlický nápj učitel je právněn alkhlický nápj žákvi debrat. c) Jestliže nehrzí akutní nebezpečí hržení živta či zdraví žáka, vyzve záknnéh zástupce žáka, aby si své dítě vyzvedl, prtže není zdravtně způsbilé k pbytu ve škle. Záknnému zástupci škla skutečnst známí i v případě, že je žák schpen výuky. d) Pkud není záknný zástupce dstupný, vyrzumí rgány péče dítě neb Plicii ČR a řídí se jejich pkyny. e) O případu sepíše učitel stručný záznam s vyjádřením žáka půvdu alkhlickéh nápje. Záznam je ulžen u třídníh učitele a je infrmván metdik primární prevence. f) V případě pakvání přestupku je škla pvinna splnit znamvací pvinnst rgánům sciálně právní chrany dítěte. g) V případě pdezření na intxikaci žáka může pedaggický pracvník prvést rientační test na přítmnst alkhlu (dechvá zkuška), ale puze v případě, že je předem získán suhlas záknnéh zástupce. V případě pzitivníh výsledku je pstupván pdle bdů d), e) a f). h) Knzumace alkhlu ve škle a na akcích škly je hrubým prušením záknných nrem i šklníh řádu a bude pstihván v pravmci ředitele škly. Pdle stejných zásad bude pstupván i v případě, že djde k navádění dalších nezletilých sb ke knzumaci alkhlických nápjů. i) V případě, že je pdezření na intxikaci alkhlem v dbě p příchdu d škly, kdy nelze prkázat, že k pžití alkhlických nápjů dšl ve škle, pstupuje pedaggický pracvník pdle výše uvedených bdů. j) Nález alkhlu ve škle hlásí pracvníci i žáci v ředitelně škly v žádném případě neprvádějí test ke zjištění chemické struktury. k) Vedení škly sepíše pdle infrmací nálezce záznam a ulží nález jak usvědčující důkaz. l) V případě zadržení alkhlickéh nápje u žáka je pstupván stejným způsbem a je sepsán záznam i s pdpisem žáka, u kteréh byl nápj zadržen. Pkud dmítne pdepsat, je tat skutečnst zaznamenána a záznam ulžen v dkumentaci žáka. m) O nálezu je vyrzuměn záknný zástupce žáka v případě, že se jedná pakvaný přestupek je infrmván i rgán sciálně právní chrany dítěte. 8.3. Omamné a psychtrpní látky-opl a) Je zakázána výrba, distribuce, přechvávání, šíření i prpagace mamných a psychtrpních látek bez hledu na věk žáka a prstředí, ve kterém by k tmu dcházel. Zakázán je rvněž navádění k užívání těcht látek. Tent zákaz platí becně a není vázán na prstředí škly. b) Ve všech prstrách škly a na akcích šklu rganizvaných platí přísný zákaz užívání OPL, jejich distribuce a přechvávání. Sučasně platí přísný zákaz vstupu d škly pd jejich vlivem. Prušení zákazu je hrubým přestupkem prti ustanvení šklníh řádu i dalších právních nrem a bude pstihván v pravmci ředitele škly i dalších rgánů sciálně právní chrany dítěte. c) Ten, kd se hdnvěrným způsbem dzví, že jiný připravuje neb páchá trestný čin nedvlené výrby a držení OPL a spáchání neb dknčení takvéh trestnéh činu nepřekazí, se sám vystavuje trestnímu stíhání. Překazit takvý čin lze tím, že h včas známí rgánům Plicie ČR, kterémukli zaměstnanci škly neb jiné zletilé sbě. 8.4. Knzumace OPL ve škle a) V případě, kdy je žák přistižen při knzumaci OPL v prstrách škly neb v dbě šklníh vyučvání, či v rámci akcí šklu přádaných, je primárně nutné mu v další knzumaci zabránit. b) Návykvu látku je třeba žákvi debrat a zajistit ji, aby nemhl v knzumaci pkračvat. 8
c) Pdle závažnsti mmentálníh stavu žáka, případně dalších klnstí, pedaggický pracvník psudí, jestli mu nehrzí nějaké nebezpečí. d) V případě, kdy je žák pd vlivem OPL d té míry, že je hržen na zdraví a živtě, zajistí škla nezbytnu pmc a péči vlá lékařsku službu první pmci. e) Jestliže akutní nebezpečí nehrzí, pstupuje pedaggický pracvník pdle šklníh řádu. Především ihned zajistí vyjádření žáka a vyrzumí vedení škly. f) V případě, že žák není schpen pkračvat ve vyučvání (není schpný dbát pkynů zaměstnanců škly), vyrzumí škla ihned záknnéh zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, prtže není zdravtně způsbilý k pbytu ve škle. g) Jestliže není záknný zástupce dstupný, vyrzumí škla rgán sciálně právní chrany a vyčká jeh pkynů. Škla může d rgánu sciálně-právní chrany bce vyžadvat pmc. h) Záknnému zástupci hlásí škla skutečnst, že žák knzumval OPL ve škle i v případě, kdy je žák schpen výuky (dbát pkynů pracvníků škly). Sučasně plní hlašvací pvinnst k rgánu sciálně-právní chrany dítěte. Oznamvacím místem je příslušný dbr bce s rzšířenu půsbnstí pdle místa bydliště dítěte. i) V případě uživatelva zájmu neb zájmu jeh záknných zástupců, pskytne škla infrmace mžnstech dbrné pmci při řešení takvé situace. j) Z knzumace OPL ve škle je třeba vyvdit sankce. Nicméně je třeba rzlišvat distributra d uživatele. Uživatel je nebezpečný puze sbě, distributr všem. Distribuce je trestným činem, užívání OPL je prušením šklníh řádu. k) Navádění jiných žáků k užívání návykvých látek je pvažván rvněž za nebezpečné a prtiprávní jednání. l) V případě pdezření na intxikaci žáka může pedaggický pracvník prvést rientační test na přítmnst OPL (zkuška ze slin), ale puze na základě předem získanéh suhlasu záknnéh zástupce. Pkud je výsledek testu pzitivní, pstupuje pedaggický pracvník bdbným pstupem, jak je uveden d bdu 9.3. O událsti sepíše pedaggický pracvník stručný záznam s vyjádřením žáka. m) Obdbný pstup zvlí pedaggický pracvník i v případě příchdu žáka d škly pd vlivem OPLresp. kdy nelze prkázat, že se žák intxikval ve škle. 8.5. Distribuce OPL ve škle a) Distribuce OPL ve škle je v České republice pvažvána za prtiprávní jednání je prt zakázána a může být kvalifikvána jak trestný čin. Mnžství, které žák distribuuje, není nijak rzhdující. b) Přechvávání OPL je také vždy prtiprávním jednáním. Mnžství, které u sebe žák v danu chvíli má, je rzhdující pr t, aby tt prtiprávní jednání byl blíže specifikván buď jak přestupek neb v případě většíh než maléh mnžství jak trestný čin. Ale tt mnžství nemusí mít žádný vliv na kázeňský pstih. c) Jestliže má pracvník škly důvdné pdezření, že ve škle dšl k distribuci OPL, musí tét skutečnsti škla vždy vyrzumět místně příslušné ddělení Plicie ČR, prtže se jedná pdezření ze spáchání trestnéh činu. d) Jestliže se tht jednání dpustila sba mladší 18 let neb byl namířen prti sbě mladší 18 let, vyrzumí škla také záknnéh zástupce a rgán sciálně-právní chrany bce s rzšířenu půsbnstí. e) Pkud v rámci tht pdezření zajistí pracvníci škly nějaku látku, pstupují způsbem ppsaným níže. 8.6. Nález OPL ve škle V případě, kdy pracvníci škly zadrží u některéh žáka látku, kteru pvažují za mamnu neb psychtrpní, pstupují takt: 9
a) látku nepdrbují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury. O nálezu ihned uvědmí vedení škly. Za přítmnsti dalšíh pracvníka škly vlží látku d bálky, napíší datum, čas a míst nálezu. Obálku přelepí, tent přelep, patří razítkem škly a svým pdpisem a uschvají ji d šklníh trezru. O nálezu infrmují Plicii ČR, která prvede identifikaci a zajištění pdezřelé látky. b) nálezu sepíší stručný záznam s vyjádřením žáka, u kteréh byla látka nalezena, datum, míst a čas nálezu a jmén žáka. Zápis pdepíše i žák, u kteréh byla látka nalezena (neb který látku devzdal). V případě, že pdepsat dmítá, uvede pracvník tut skutečnst d zápisu. Zápisu a rzhvru s žákem je přítmen ředitel škly neb jeh zástupce. c) nálezu vyrzumí Plicii ČR, která prvede identifikaci a zajištění pdezřelé látky a infrmuje záknnéh zástupce žáka. d) v případě, že je látka nalezena u žáka, který se jí intxikval, předají látku zajištěnu výše uvedeným pstupem, přivlanému lékaři. Může t usnadnit léčbu, nebť u řady jedů jsu známy prtijedy. Další pstup nutný k identifikaci látky pak zajistí Plicie ČR. V případě, kdy pracvníci škly mají pdezření, že některý z žáků má nějaku OPL u sebe, pstupují takt: a) jedná se pdezření ze spáchání trestnéh činu neb přestupku, a prt řešení tét situace spadá d kmpetence Plicie ČR. b) bezdkladně vyrzumí Plicii ČR, zknzultují s ní další pstup a infrmují záknnéh zástupce žáka. c) žáka izlují d statních a d příjezdu Plicie ČR je nutné mít h pd dhledem. U žáka v žádném případě neprvádějí sbní prhlídku neb prhlídku jeh věcí. 9. Případy suvisející s krádežemi a vandalismem v prstředí škly Krádež je prtiprávním jednáním, a jakmile se škla takvém jednání dví, bude tut skutečnst hlásit rgánům činným v trestním řízení, neb dpručí pškzenému (jeh záknnému zástupci), aby se na tyt rgány brátil. Vedení škly dpručuje, aby cenné věci, které nesuvisí s vyučváním a vzděláváním, žáci d škly nensili. V případě dlžení cenných věcí (řetízky, prstýnky, náušnice, peněženky, mbilní telefny, hdinky) na pkyn vyučujícíh, musí být zajištěn jejich bezpečné ulžení. 9.1. Pstup při nahlášení krádeže žákem a) O událsti přídit záznam na základě výpvědi pškzenéh. b) Věc předat rgánům činným v trestním řízení (hlásit na Plicii ČR), neb pučit pškzenéh žáka (jeh záknnéh zástupce), že má tut mžnst. c) V případě, že je znám pachatel, je třeba věc nahlásit rgánu sciálně-právní chrany (byl-li pachatel mladší 18 let) a sučasně věc předat rgánům činným v trestním řízení. 9.2. Pstup při prjevu vandalismu a) Každý je zdpvědný za škdy, které svým jednáním způsbil, a prt p něm bude škla pžadvat náhradu, jestliže škdu způsbil úmyslně neb z nedbalsti. b) V pučení bezpečnsti a chraně zdraví je třeba se prblematice vzniklých škd věnvat a žáky pakvaně upzrňvat na jednání, které k pškzení majetku vede a jak se takvému jednání vyhnut. 9.3. Jak pstupvat při vzniku škdy a) Jakmile vznikne škda na šklním majetku, je třeba celé záležitsti vyhtvit záznam a pkusit se dhalit viníka. b) V případě, že viníka škla zná, může na něm (jeh záknném zástupci) vymáhat náhradu škdy. 10
c) V případě, že nedjde mezi záknnými zástupci nezletiléh dítěte a šklu k dhdě náhradu škdy, může škla vymáhat náhradu sudní cestu. 10. Organizace vyšetřvání šikany pstupy 10.1. Zjistit skutečnsti a) Kd je bětí, ppřípadě klik je bětí? b) Kd je agresrem, ppřípadě klik je agresrů? c) Kd z nich je iniciátr, kd je aktivní účastník šikanvání a kd je bětí i agresrem? d) C, kdy, kde a jak dělali agresři knkrétním bětem? e) K jak závažným agresivním a manipulativním prjevům dšl? f) Jak dluh šikanvání trvá? Výpvědi k jedntlivým tázkám důkladně zapsat a uspřádat d kvalitníh důkazníh materiálu. Zalarmvat další pedaggy a dmluvit se s nimi splupráci při vyšetřvání. 10.2. Rzhvr s agresry, případně knfrntace mezi agresry Vedení jednání: a) pstupné vyjádření všech pedaggů b) vyjádření žáka c) vyjádření rdičů d) rzhdvání kmise za zavřenými dveřmi e) seznámen rdičů a žáka se závěrem kmise (kmise: třídní učitel, výchvný pradce, ředitel neb zástupce) 10.2.1. Rzhvr s bětí a infrmátry S infrmátrem neb náhdným svědkem šikany budeme mluvit systematicky. Významné budu jistě infrmace d statních pedaggů, kteří ve třídě učí, pkud si něčeh důležitéh s hledem na vyšetřvání všimli. Rzhvry s infrmátry, běťmi, svědky, tak, aby t statní nevěděli. Dále pak mluvíme pstupně se všemi žáky. 10.2.2. Nalezení vhdných svědků Jestliže infrmátr značil některé aktéry fyzické agrese, bedlivě pdržíme jeh sdělení v paměti a rzhvr s nimi necháme naknec. Odsuneme rvněž žáky, nichž si svědkvé ddatečně vzpmněli na drbnu agresi a manipulativní chvání vůči běti. 10.2.3. Individuální, případně knfrntační rzhvry se svědky Pstupně mluvíme se všemi žáky - jedntlivě. Evidentní agresry se snažíme nechat až naknec. P individuálních rzhvrech můžeme většinu psudit a slžit hrubu mzaiku brazu šikanvání. Nápadné nesrvnalsti řešíme knfrntací. 10.3. Seznámení rdičů s prblémem a) Seznámení rdiče s prblémem prvede člvěk, který případ vyšetřil a má všechny ptřebné pznatky k dispzici. Neprzradí, dkud infrmace získal. Může hvřit tm, že byl prveden důkladné šetření, které zahrnval větší pčet žáků. Při šetření byl jednznačně prkázán, že jejich dítě byl iniciátrem šikanvání. b) P tmt úvdu následuje infrmace některých knkrétních faktech (k tmu služí přehled agresrů, u jejichž jmen máme údaje kdy, kde, jak a kmu c udělali). c) Budeme se snažit zmírnit šk rdičů z infrmace a přesvědčíme je, že nechceme dítěti ublížit, ale pmci mu. Když se t pdaří, dává t naději na jejich knstruktivní přístup k selhání dítěte a na výchdisk k řešení. d) Zásadní chybu je ustupit tlaku rdičů a przradit zdrj infrmací, neb dknce uskutečnit hrmadnu knfrntaci s bětí. Je t nepřístupné kvůli hržení zdraví svědků a bětí. Oběť se nedkáže bránit a není schpna knkrétních věcech mluvit. 11
e) Závěrečné zhdncení: p uknčení jednání se zúčastnění pedaggvé pzdrží deset minut tzv. supervizím setkání. Zde si řeknu svje djmy a pcity. Vyjádří se k řízení a průběhu kmise, cž dává předpklad pr další dbrný vývj veducíh i statních účastníků. 10.4. Opatření a) Výchvná patření (napmenutí a důtka pedagga, důtka ředitele škly). b) Snížení známky z chvání c) Převedení d jiné třídy d) Krátkdbý dbrvlný pbyt v dětském diagnstickém ústavu, diagnstickém ústavu pr mládež neb ve středisku pr mládež na základě zprávy dbrnéh vyšetření, přešetření dbrem sciální péče či psychlgem, psychiatrem dbrníkem a suhlasu záknných zástupců žáka. 10.5. Oznámení a ptrestání agresrů před celu třídu Infrmvat žáky celé třídy závěru kmise. (přesvědčit je, že pracvníci škly dkážu splehlivě zajistit chranu slabých před silnými a respektvání kázeňských nrem škly. Je třeba rzlišit pčáteční, pkrčilá, dknalá stádia šikanvání a pdle th citlivě vlit jednání se třídu.) 10.6. Ochrana běti Zajištění chrany běti: setkávání pedagga s lajálními infrmátry stanvení chránců běti (ze třídy neb z vyšších rčníků) intenzivní sledvání situace, včetně dcházky běti zprstředkvání péče v dbrném zařízení a udržváním kntaktu s jeh pracvníkem vytvření hrké linky s rdiči. 10.7. Pkrčilá šikana Při pkrčilé a brutální šikaně: zalarmvat další pedaggy a dmluvit se s nimi splupráci při vyšetřvání zabránit dmluvě na křivé skupinvé výpvědi pkračvat v pmci a pdpře běti v případě vážnějšíh zranění žáka kamžitě zajistíme lékařsku pmc, ptm c nejdříve infrmujeme rdiče běti. nejeví-li běť známky zranění, pskytneme jí pdpůrnu péči. Především se snažíme utišit strach, hrůzu, pkusíme se navdit pcit bezpečí a chrany. Je-li mžné, krátce se běti zeptáme, c se stal a kd jí ublížil, ubližuje. Pužijeme tázky ke zmapvání vnějšíh brazu šikanvání (viz přílha) pr jisttu vždy zabezpečíme c nejrychlejší psuzení zdravtníh stavu lékařem, návazně ptm zprstředkujeme psychterapeuticku pmc (pedaggick-psychlgické pradně, výchvný pradce ) hlásit celu věc na Plicii důležitu věcí, a t hned na pčátku, je hlášení na plicii. Je t známení trestnéh činu a naše bčanská pvinnst. 11. Pravidla hdncení a klasifikace žáka základní škly Výsledky vzdělávání žáka v jedntlivých pvinných a nepvinných předmětech stanvených šklním vzdělávacím prgramem a chvání žáka ve škle a na akcích přádaných šklu jsu v případě pužití slvníh hdncení ppsány tak, aby byla zřejmá úrveň vzdělání žáka, které dsáhl zejména ve vztahu k čekávaným výstupům frmulvaným v učebních snvách jedntlivých předmětů šklníh 12
vzdělávacíh prgramu, k jeh vzdělávacím a sbnstním předpkladům a k věku žáka. Slvní hdncení zahrnuje psuzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývji, hdncení píle žáka a jeh přístupu ke vzdělávání i v suvislstech, které vlivňují jeh výkn, a naznačení dalšíh rzvje žáka. Obsahuje také zdůvdnění hdncení a dpručení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překnávat. 11.1. Prspěch žáka v jedntlivých vyučvacích předmětech je klasifikván těmit stupni: a) výbrný b) chvalitebný c) dbrý d) dstatečný e) nedstatečný f) neklasifikván 11.1.1. Při hdncení prspěchu žáka: může být u žáka v prvním až třetím rčníku ve všech vyučvacích předmětech a u žáka ve čtvrtém rčníku ve vyučvacích předmětech s převahu výchvnéh zaměření pužit slvní hdncení. O pužití slvníh hdncení rzhdne ředitel škly na základě návrhu učitele a žádsti záknnéh zástupce žáka. Přechází-li žák na jinu šklu, je klasifikván pdle dstavce 11.1. Výchvně vzdělávací výsledky se klasifikují pdle těcht kritérií: Stupeň 1 (výbrný) Žák vládá pžadvané pznatky, fakta, pjmy, definice a záknitsti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Phtvě vyknává pžadvané intelektuální a mtrické činnsti. Samstatně a tvřivě uplatňuje svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení jevů a záknitstí. Myslí lgicky správně, zřetelně se u něh prjevuje samstatnst a tvřivst. Jeh ústní a písemný prjev je správný, přesný a výstižný. Grafický prjev je přesný a estetický. Výsledky jeh činnsti jsu kvalitní, puze s menšími nedstatky. Je schpen samstatně studvat vhdné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák vládá pžadvané pznatky, fakta, pjmy, definice a záknitsti v pdstatě uceleně, přesně a úplně. Phtvě vyknává pžadvané intelektuální a mtrické činnsti. Samstatně a prduktivně neb pdle menších pdnětů učitele uplatňuje svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení jevů a záknitstí. Myslí správně, v jeh myšlení se prjevuje lgika a tvřivst. Ústní a písemný prjev mívá menší nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. Kvalita výsledků činnsti je zpravidla bez pdstatných nedstatků. Grafický prjev je estetický, bez větších nepřesnstí. Je schpen samstatně neb s menší pmcí studvat vhdné texty. Stupeň 3 (dbrý) Žák má v ucelensti, přesnsti a úplnsti svjení si pžadvaných pznatků, faktů, pjmů, definic a záknitstí nepdstatné mezery. Při vyknávání pžadvaných intelektuálních a mtrických činnstí prjevuje nedstatky. Pdstatnější nepřesnsti a chyby dvede za pmci učitele krigvat. V uplatňvání svjených pznatků a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se dpuští chyb. Uplatňuje pznatky a prvádí hdncení jevů a záknitstí pdle pdnětů učitele. Jeh myšlení je vcelku správné, ale mál tvřivé, v jeh lgice se vyskytují chyby. V ústním a písemném prjevu má nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. V kvalitě výsledků jeh činnsti se prjevují častější nedstatky, grafický prjev je méně estetický a má menší nedstatky. Je schpen samstatně studvat pdle návdu učitele. 13
Stupeň 4 (dstatečný) Žák má v ucelensti, přesnsti a úplnsti svjení si pžadvaných pznatků závažné mezery. Při prvádění pžadvaných intelektuálních a mtrických činnstí je mál phtvý a má větší nedstatky. V uplatňvání svjených pznatků a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se vyskytují závažné chyby. Při využívání pznatků pr výklad a hdncení jevů je nesamstatný. V lgice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvřivé. Jeh ústní a písemný prjev má vážné nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. V kvalitě výsledků jeh činnsti a v grafickém prjevu se prjevují nedstatky, grafický prjev je mál estetický. Závažné nedstatky a chyby dvede žák s pmcí učitele pravit. Při samstatném studiu má velké těžksti. Stupeň 5 (nedstatečný) Žák si pžadvané pznatky nesvjil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeh dvednst vyknávat pžadvané intelektuální a mtrické činnsti má velmi pdstatné nedstatky. V uplatňvání svjených vědmstí a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hdncení jevů a záknitstí nedvede své vědmsti uplatnit ani s pdněty učitele. Neprjevuje samstatnst v myšlení, vyskytují se u něh časté lgické nedstatky. V ústním a písemném prjevu má závažné nedstatky ve správnsti, přesnsti i výstižnsti. Kvalita výsledků jeh činnsti a grafický prjev mají vážné nedstatky. Závažné nedstatky a chyby nedvede pravit ani s pmcí učitele. Nedvede samstatně studvat. 11.1.2. Klasifikace ve vyučvacích předmětech s převahu praktickéh zaměření Převahu praktické činnsti mají v základní škle: člvěk a svět práce, vedení dmácnsti. Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahu praktickéh zaměření v suladu s pžadavky učebních snv se hdntí: vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem. svjení praktických dvednstí a návyků, zvládnutí účelných způsbů práce. využití získaných teretických vědmstí v praktických činnstech. aktivita, samstatnst, tvřivst, iniciativa v praktických činnstech. kvalita výsledků činnstí. rganizace vlastní práce a pracviště, udržvání přádku na pracvišti. ddržvání předpisů bezpečnsti a chraně zdraví při práci a péče živtní prstředí. hspdárné využívání survin, materiálů, energie, překnávání překážek v práci. bsluha a údržba labratrních zařízení a pmůcek, nástrjů, nářadí a měřidel. Výchvně vzdělávací výsledky se klasifikují pdle těcht kritérií: Stupeň 1 (výbrný) Žák sustavně prjevuje kladný vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem. Umí pracvat Phtvě, samstatně a tvřivě využívá získané teretické pznatky při praktické činnsti. Praktické činnsti vyknává phtvě, samstatně uplatňuje získané dvednsti a návyky. Bezpečně vládá pstupy a způsby práce; dpuští se jen menších chyb, výsledky jeh práce jsu bez závažnějších nedstatků. Účelně si rganizuje vlastní práci, udržuje pracviště v přádku. Uvědměle ddržuje předpisy bezpečnsti a chraně zdraví při práci a aktivně se stará živtní prstředí. Hspdárně využívá surviny, materiál, energii. Vzrně bsluhuje a udržuje labratrní zařízení a pmůcky, nástrje, nářadí a měřidla. Aktivně překnává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák prjevuje kladný vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem. Samstatně, ale méně tvřivě a s menší jisttu využívá získané teretické pznatky při praktické činnsti. Praktické činnsti vyknává samstatně, v pstupech a způsbech práce se nevyskytují pdstatné chyby. Výsledky jeh práce mají drbné nedstatky. Účelně si rganizuje vlastní práci, pracviště udržuje 14
v přádku. Uvědměle udržuje předpisy bezpečnsti a chraně zdraví při práci a stará se živtní prstředí. Při hspdárném využívání survin, materiálů a energie se dpuští malých chyb. Labratrní zařízení a pmůcky, nástrje, nářadí a měřidla bsluhuje a udržuje s drbnými nedstatky. Překážky v práci překnává s bčasnu pmcí učitele. Stupeň 3 (dbrý) Žák prjevuje vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem s menšími výkyvy. Za pmcí učitele uplatňuje získané teretické pznatky při praktické činnsti. V praktických činnstech se dpuští chyb a při pstupech a způsbech práce ptřebuje bčasnu pmc učitele. Výsledky práce mají nedstatky. Vlastní práci rganizuje méně účelně, udržuje pracviště v přádku. Ddržuje předpisy bezpečnsti a chraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvrbě a chraně živtníh prstředí. Na pdněty učitele je schpen hspdárně využívat surviny, materiály a energii. K údržbě labratrních zařízení, přístrjů, nářadí a měřidel musí být částečně pdněcván. Překážky v práci překnává jen s častu pmcí učitele. Stupeň 4 (dstatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracvnímu klektivu a praktickým činnstem. Získané teretické pznatky dvede využít při praktické činnsti jen za sustavné pmci učitele. V praktických činnstech, dvednstech a návycích se dpuští větších chyb. Při vlbě pstupů a způsbů práce ptřebuje sustavnu pmc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedstatky. Práci dvede rganizvat za sustavné pmci učitele, méně dbá přádek na pracvišti. Méně dbá na ddržvání předpisů bezpečnsti a chraně zdraví při práci a živtní prstředí. Prušuje zásady hspdárnsti využívání survin, materiálů a energie. V bsluze a údržbě labratrních zařízení a pmůcek, přístrjů, nářadí a měřidel se dpuští závažných nedstatků. Překážky v práci překnává jen s pmcí učitele. Stupeň 5 (nedstatečný) Žák neprjevuje zájem práci a vztah k ní, ani k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem. Nedkáže ani s pmcí učitele uplatnit získané teretické pznatky při praktické činnsti. V praktických činnstech, dvednstech a návycích má pdstatné nedstatky. Nedkáže pstupvat při práci ani s pmcí učitele. Výsledky jeh práce jsu nedknčené, neúplné, nepřesné, nedsahují předepsané ukazatele. Práci na pracvišti si nedkáže zrganizvat, nedbá na přádek na pracvišti. Nevládá předpisy chraně zdraví při práci a nedbá na chranu živtníh prstředí. Nevyužívá hspdárně survin, materiálů a energie. V bsluze a údržbě labratrních zařízení a pmůcek, přístrjů a nářadí, nástrjů a měřidel se dpuští závažných nedstatků. 11.2.2. Klasifikace ve vyučvacích předmětech s převahu výchvnéh zaměření Převahu výchvnéh zaměření mají: výtvarná výchva, hudební výchva, sbrvý zpěv, tělesná výchva a sprtvní hry. Žák zařazený d zvláštní tělesné výchvy se při částečném uvlnění neb úlevách dpručených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravtnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech s převahu výchvnéh zaměření se v suladu s pžadavky učebních snv hdntí: stupeň tvřivsti a samstatnsti prjevu. svjení ptřebných vědmstí, zkušenstí, činnstí a jejich tvřivá aplikace. pznání záknitstí daných činnstí a jejich uplatňvání ve vlastní činnsti. kvalita prjevu. vztah žáka k činnstem a zájem ně. estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice statní splečnsti. v tělesné výchvě s přihlédnutím ke zdravtnímu stavu žáka všebecná, tělesná zdatnst, výknnst a jeh péče vlastní zdraví. 15
Výchvně vzdělávací výsledky se klasifikují pdle těcht kritérií: Stupeň 1 (výbrný) Žák je v činnstech velmi aktivní. Pracuje tvřivě, samstatně, plně využívá své sbní předpklady a velmi úspěšně pdle pžadavků snv je rzvíjí v individuálních a klektivních prjevech. Jeh prjev je esteticky půsbivý, riginální, prcítěný, v hudební a tělesné výchvě přesný. Osvjené vědmsti, dvednsti a návyky aplikuje tvřivě. Má výrazně aktivní zájem umění, estetiku, brannst a tělesnu kulturu a prjevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rzvíjí svůj estetický vkus a tělesnu zdatnst. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnstech aktivní, tvřivý, převážně samstatný na základě využívání svých sbních předpkladů, které úspěšně rzvíjí v individuálním a klektivním prjevu. Jeh prjev je esteticky půsbivý a má jen menší nedstatky z hlediska pžadavků snv. Žák tvřivě aplikuje svjené vědmsti, dvednsti a návyky v nvých úklech. Má aktivní zájem umění, estetiku a tělesnu zdatnst. Rzvíjí si v pžadvané míře estetický vkus, brannst a tělesnu zdatnst. Stupeň 3 (dbrý) Žák je v činnstech méně aktivní, tvřivý, samstatný a phtvý. Nevyužívá dstatečně své schpnsti v individuální a klektivním prjevu. Jeh prjev je mál půsbivý, dpuští se v něm chyb. Jeh vědmsti a dvednsti mají četnější mezery a při jejich aplikaci ptřebuje pmc učitele. Nemá dstatečný aktivní zájem umění, estetiku a tělesnu kulturu. Nerzvíjí v pžadvané míře svůj estetický vkus a tělesnu zdatnst. Stupeň 4 (dstatečný) Žák je v činnstech mál aktivní a tvřivý. Rzvj jeh schpnstí a jeh prjev jsu mál uspkjivé. Úkly řeší s častými chybami. Vědmsti a dvednsti aplikuje jen se značnu pmcí učitele. Prjevuje velmi malu snahu a zájem činnsti, nerzvíjí dstatečně svůj estetický vkus a tělesnu zdatnst. Stupeň 5 (nedstatečný) Žák je v činnstech převážně pasivní. Rzvj jeh schpnstí je neuspkjivý. Jeh prjev je většinu chybný a nemá esteticku hdntu. Minimální svjené vědmsti a dvednsti nedvede aplikvat. Neprjevuje zájem práci a nevyvíjí úsilí rzvíjet svůj estetický vkus a tělesnu zdatnst. Při celkvé klasifikaci přihlíží učitel k věkvým zvláštnstem žáka i k tmu, že žák mhl v průběhu klasifikačníh bdbí zaklísat v učebních výknech pr určitu indispzici. 11.3. Žák je hdncen stupněm a)"prspěl s vyznamenáním", není-li v žádném pvinném předmětu hdncen při celkvé klasifikaci stupněm hrším než" chvalitebný", průměr z pvinných předmětů nemá hrší než 1,5 a jeh chvání je velmi dbré. b)"prspěl", není-li v žádném z pvinných předmětů hdncen při celkvé klasifikaci stupněm "nedstatečný". c)"neprspěl", je-li v některém pvinném předmětu hdncen při celkvé klasifikaci stupněm "nedstatečný". U žáka se smyslvu neb tělesnu vadu, vadu řeči, prkázanu specificku vývjvu pruchu učení neb chvání se při jeh hdncení a klasifikaci přihlédne k charakteru pstižení. Klasifikace těcht žáků se řídí metdickým pkynem MŠMT ČR č. j.73/2005 Sb. ze dne 9. 5. 2005. U žáka prvníh až devátéh rčníku se speciálními vzdělávacími ptřebami rzhdne ředitel škly O pužití širšíh slvníh hdncení na základě žádsti záknnéh zástupce žáka. 16
D vyššíh rčníku pstupuje žák, který při celkvé klasifikaci na knci druhéh plletí neb při pravných zkuškách dsáhl stupně hdncení alespň "prspěl" (týká se i žáka, který již rčník pakval hdncení neprspěl ). Nelze-li žáka pr závažné bjektivní příčiny klasifikvat (na žádst rdičů slvně hdntit) na knci prvníh plletí, určí ředitel škly pr jeh klasifikaci náhradní termín, a t tak, aby klasifikace žáka mhla být prvedena nejpzději d dvu měsíců p sknčení prvníh plletí. Není-li mžné klasifikvat ani v náhradním termínu, žák se za první plletí neklasifikuje ( 11 dst. 1 a 2 vyhlášky č.291/91sb.). Na vysvědčení se uvede nehdncen (a) a důvd se uvede d katalgvéh listu žáka. Je-li žák rzhdnutím ředitele z výuky některéh předmětu uvlněn pdle 4 dst. 1 vyhlášky č.291/91 Sb., je na vysvědčení v daném plletí uveden výraz uvlněn (a) a důvd se uvede d katalgvéh listu žáka. Nelze-li žáka pr závažné bjektivní příčiny klasifikvat (na žádst rdičů slvně hdntit) na knci druhéh plletí, určí ředitel škly pr jeh klasifikaci náhradní termín, a t tak, aby klasifikace žáka mhla být prvedena nejpzději d 15. září. D té dby žák navštěvuje pdmíněně nejbližší vyšší rčník. Žák, který nemhl být ze závažných bjektivních, zejména zdravtních důvdů klasifikván ani v náhradním termínu, pakuje rčník. Má-li zástupce žáka pchybnsti správnsti klasifikace v jedntlivých předmětech na knci prvníh neb druhéh plletí, může d tří pracvních dnů de dne, kdy byl žákvi vydán vysvědčení, pžádat ředitele škly přezkumání klasifikace (ředitel škly p přezkumání může ppř. rzhdnut i kmisinálním přezkušení); je-li vyučujícím danéh předmětu ředitel škly, může zástupce žáka pžádat kmisinální přezkušení krajský úřad. Ředitel škly neb krajský úřad právněnst žádsti psudí a neprdleně zástupci žáka sdělí, zda bude žák přezkušen. Žák může v jednm dni vyknat přezkušení puze z jednh předmětu. Není-li mžné žáka ze závažných důvdů ve stanveném termínu přezkušet, stanví rgán jmenující kmisi náhradní termín přezkušení. Kmisi pr přezkušení žáka jmenuje ředitel škly; v případě, že je vyučujícím ředitel, jmenuje kmisi krajský úřad. Kmise je tříčlenná; tvří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel škly neb jím pvěřený učitel, zkušející učitel, jímž je zpravidla vyučující danéh předmětu a přísedící, který má aprbaci pr týž neb příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí kmise většinu hlasů. O kmisinální zkušce se přizuje prtkl. Kmise žáka přezkuší neprdleně, nejpzději d deseti dnů; není-li mžné žáka pr jeh nepřítmnst v tmt termínu přezkušet, může ředitel škly neb krajský úřad stanvit nvý termín k přezkušení puze výjimečně, a t ze závažných důvdů. Výsledek přezkušení, který je knečný, sdělí ředitel škly prkazatelným způsbem zástupci žáka, další přezkušení žáka je nepřípustné. 11.4. Opravné zkušky Každému žákvi základní škly, který je na knci druhéh plletí klasifikván nejvýše ve dvu předmětech stupněm "nedstatečný", ředitel škly umžní vyknat pravné zkušky. 17
Žák kná pravné zkušky nejpzději v psledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanví ředitel škly. Nemůže-li se žák z vážných důvdů dstavit k pravným zkuškám, umžní mu ředitel škly vyknání pravných zkušek nejpzději d 15. září; d té dby navštěvuje pdmíněně nejbližší vyšší rčník. Žák může v jednm dnu skládat puze jednu pravnu zkušku. Nedstaví-li se žák k pravným zkuškám ve stanveném termínu bez důvdněné mluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhž měl vyknat pravnu zkušku, stupněm nedstatečný. Opravné zkušky jsu zkušky kmisinální. 11.5. Získávání pdkladů pr hdncení a klasifikaci Pdklady pr hdncení a klasifikaci získávají vyučující zejména: sustavným pzrváním žáků, sledváním jeh výknů a připravensti na vyučvání, různými druhy zkušek (písemné, ústní, grafické, praktické, phybvé atd.) kntrlními písemnými pracemi, analýzu výsledků různých činnstí žáků, knzultacemi s statními vyučujícími a pdle ptřeby i psychlgickými a zdravtnickými pracvníky. Vyučující 2. až 9. rčníku základní škly musí mít z každéh předmětu dstatečné pdklady pr hdncení za každé plletí. Pdklady získává s využitím všech frem zkušení. Známky získávají vyučující průběžně během celéh klasifikačníh bdbí. Není přípustné ústně přezkušvat žáky kncem klasifikačníh bdbí z látky celéh tht bdbí. Zkušení je prváděn zásadně před klektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušvání p vyučvání v kabinetech. Výjimka je mžná jen při diagnstikvané vývjvé pruše, kdy je tent způsb dpručen ve zprávě psychlga. Učitel znamuje žákvi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvdňuje a pukazuje na klady a nedstatky hdncených prjevů, výknů, výtvrů. P ústním vyzkušení známí učitel žákvi výsledek hdncení kamžitě. Výsledky hdncení písemných zkušek a prací a praktických činnstí známí žákvi nejpzději d 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky zástupcům žáka a t zejména prstřednictvím zápisů d žákvské knížky - sučasně se sdělváním známek žákům. Kntrlní písemné práce a další druhy zkušek rzvrhne učitel rvnměrně na celý šklní rk, aby se nadměrně nenahrmadily v určitých bdbích. O termínu písemné zkušky, která má trvat více než 25 minut, infrmuje vyučující žáky dstatečně dluhu dbu předem. Ostatní vyučující tm infrmuje frmu zápisu d třídní knihy v dstatečném předstihu. V jednm dni mhu žáci knat jen jednu zkušku uvedenéh charakteru. Učitel je pvinen vést sustavnu evidenci každé klasifikaci žáka průkazným způsbem tak, aby mhl vždy dlžit správnst celkvé klasifikace žáka i způsb získání známek (ústní zkušení, písemné atd.). V případě dluhdbé nepřítmnsti neb rzvázání pracvníh pměru v průběhu klasifikačníh bdbí předá tent klasifikační přehled zastupujícímu učiteli neb vedení škly. Písemné práce zásadníh charakteru uchvává vyučující p dbu celéh šklníh rku. Vyučující zajistí zapsání známek také d třídníh katalgu a dbá jejich úplnst. D katalgu jsu zapisvány známky z jedntlivých předmětů, udělená výchvná patření a další údaje chvání žáka, jeh pracvní aktivitě a činnsti ve škle. 18