Phillipsova křivka a jjí vypovídací schopnos v podmínkách čské konomiky v lch 1993-005. Karl Škr Absrak Tao prác má za cíl analyzova vzah mzi nzaměsnanosí a inflací v Čské rpublic za období 1993 005. První čás popisuj jdnoduchý hisorický vývoj Phillipsovy křivky. V další čási s auor zaměří na hldání konomrického modlu, krý kvanifikuj vzah mzi uvdnými makrokonomickými vličinami. Synéza zjišěných výsldků analýzy Phillipsovy křivky v vazbě na jjí skučnou vypovídací schopnos j uvdna v čási diskus a závěru prác. Klíčová slova Phillipsova křivka, nzaměsnanos, inflac, konomrický modl, nominální mzda, přirozná míra nzaměsnanosi, nabídkový šok, npružné cny. Úvod Hlavním cílm věšiny vlád a poliiků v oblasi hospodářské poliiky j nízká úrovň inflac v konomic doprovázná nízkou nzaměsnanosí. Tno cíl j však z hisorických zkušnosí dlouhodoběji ndosažilný a co j podsané, navíc j proichůdný. Řšní měla přinés právě Phillipsova křivka, krá byla zkonsruována na konci padsáých l minulého solí. Vývoj míry inflac a nzaměsnanosi v sdmdsáých lch npovrzoval závěry Phillipsovy křivky. Do é doby pozorovaný invrzní vzah zmizl a míso oho s objvil současně vysoký růs inflac i nzaměsnanosi. O správnou koncpci s později snažilo několik dalších uznávaných konomů, ať už s čásčným úspěchm či nikoliv. I v současné konomické orii j Phillipsova křivka časým a vděčným émam na jjí obhajobu (s mnšími či věšími obměnami) nbo na úplné zaracní. Při ční různých orií, vyvracní a povrzování koncpů jdnolivých konomických škol mi připadalo, ž auor článku přišl s ou pravdivou koncpcí, ž právě a jho njlép řší problém vlády při rozhodování v oblasi hospodářské poliiky. Skučnos j však aková, ž dosud nikdo nnalzl opimální řšní, kré by uspokojilo všchny zúčasněné srany. Oázkou j, zda oo řšní vůbc xisuj. Cíl a modika Cílm mé prác j přdvším poda rlvanní důkazy pro konsaování planosi či nplanosi ori Phillipsovy křivky. Tuo odpověď budu hlda pomocí konomrického modlu, krý by kvanifikoval vzah mzi inflací a nzaměsnanosí a umožnil podmíněné přdpovědi vývoj inflac. Vškré výpočy budu provádě na skučných dach čské konomiky v lch 1993 až 005. Hisori Phillipsovy křivky začíná v roc 1958, kdy novozélandský konom A. W. Phillips podal důkaz o vzájmném invrzním vzahu mzi mírou nzaměsnanosi a mírou růsu nominálních mzdových sazb v Vlké Briánii v lch 1861 1957. Phillips s pokusil saisicky dokáza, zda xisuj vzah mzi mírou růsu nominálních mzd a nzaměsnanosi v Vlké Briánii a aké o kvaniaivní odhad ěcho vličin. V svém článku Th Rlaion Bwn Unmploymn and h Ra of Chang of Mony Wag Ras in h Unid Kingdom, 1861 1957 publikoval několik křivk. Každá z nich ukazuj invrzní vzah zkoumaných jvů za určiá období. [7] 1
10 8 6 4 0 4 0 1 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Obr. 1. Phillipsova křivka Vlká Briáni 1861 1913. [7, s. 85] Ačkoliv Phillips měl několik přdchůdců, kří s aké zabývali ouo problmaikou, nakonc j o právě on, s krým j spojna volba (rad-off) mzi dvěma konomickými zly. Phillipsův úspěch měl hnd několik příčin. Na prvním mísě j o vlic jdnoduchá formulac ori. Na jho sudii bylo pozoruhodné aké o, ž jho křivka naznačovala xisnci dlouhodobého (éměř 100 l) sabilního vzahu mzi inflací a nzaměsnanosí. To vdlo k domněnc, ž zd xisuj jakási volba mzi nimi. Vzájmný invrzní vzah mzi mírou růsu nominálních mzd a mírou nzaměsnanosi implikovaný Phillipsovou křivkou byl pozoruhodně sabilní pro řadu zmí a řadu období, a o až do konc šdsáých l dvacáého solí. Proo po objvní s sala křivka njn významným násrojm makrokonomické analýzy, al i hospodářské poliiky, nboť s zdálo, ž zd xisuj možnos volby (v krákém i dlouhém období) difrncovaných kombinací měr inflac a měr nzaměsnanosi. [, 3, 4] Počákm 60. l minulého solí dvojic auorů Samulson a Solow formulovala Phillipsovu křivku jako ngaivní závislos mzi mírou inflac a nzaměsnanosí. Dalšími konomy zabývající s ouo problmaickou byli Fridman a Phlps. Ti zohldnili v koncpu Phillipsovy křivky zpožděnou míru inflac jako vysvělující proměnnou pro akuální míru inflac a zavdli pojm přirozná míra nzaměsnanosi (Obr. ). A zásluhou kolkivu sousřděného kolm profsora Gordona spočívala v rozšířní o zv. nabídkový šok. [4, 6] dlouhodobá Phillipsova křivka míra inflac krákodobé Phillipsovy křivky u * míra nzaměsnanosi Obr.. Noklasický modl Phillipsovy křivky. [8, s. 334]
Přsož mzi konomy zůsává Phillipsova křivka konrovrzním émam, věšina z nich dns myšlnku krákodobého vzahu mzi inflací a nzaměsnanosí přijímá. Podl běžného vysvělní no vzah vzniká z pomalého přizpůsobování někrých cn v krákém období, zv. npružné cny. Z éo siuac mohou ěži poliici použiím různých násrojů, kré mají k dispozici. Změnou výš množsví vládních výdajů, daní a množsví pněz, krá vláda vyiskn, mohou poliici krákodobě ovlivni kombinaci inflac a nzaměsnanosi v rálné konomic. Jlikož jsou yo násroj vlic účinné, j přdměm nuichající diskus, jak, a zdali vůbc, j mají poliici používa k řízní konomiky. [5, 6] Výsldky Cílm násldujícího modlu j mpiricky ověři na rálných dach vycházjících z podmínk čské konomiky v lch 1993 005, do jaké míry lz odvozova současný vývoj vzahu inflac a nzaměsnanosi pomocí varianně spcifikovaných rovnic Phillipsovy křivky, kré vychází přdvším z kynsiánského a noklasického pojí. Jd přdvším o pokus kvanifikova dynamický vzah zkoumaných vličin a možnos sanovní podmíněné přdpovědi vývoj inflac do budoucna. Njprv porovnám a vyhodnoím výsldky odhadů několika různě spcifikovaných Phillipsových křivk, popisujících závislos míry clkové inflac pouz na míř nzaměsnanosi U a na náhodné složc ε. Varianní spcifikac Phillipsových křivk budu ověřova na rálných měsíčních dach za čskou konomiku. K dispozici jsm dy měl měsíční údaj za období ldn 1993 až prosinc 005, j. clkm 156 pozorování. Tyo měsíční časové řady o procnní míř inflac jsm črpal z ČSÚ [1] a nzaměsnanos z MPSV [3]. Njdřív budu hlda modl, krý vychází z původní Phillipsovy křivky: = β 1 + β U + ε, β < 0 (1) Na základě měsíčních údajů o míř inflac a nzaměsnanosi v Čské rpublic jsm pomocí mody njmnších čvrců odhadnul Phillipsovu křivku v linárním varu: =17,56 1,61 () U Z odhadnué rovnic () lz vyvodi závěr, ž míra inflac v uvdném období při nulové míř nzaměsnanosi činí 17,56 %, přičmž jdnoprocnní růs nzaměsnanosi vyvolá průměrný pokls míry inflac o 1,61 %. Záporný sklon odhadnué rgrs j v souladu s konomickou podmínkou dané ori omzním paramru β, al hodnoa koficinu drminac j rlaivně malá 0,663 (Tab. 1), a o i přs vysoký poč pozorování. Navíc z éo hodnoy lz usoudi, ž míru inflac ovlivňuj kromě míry nzaměsnanosi i další proměnné. Tao nízká vysvělovací schopnos odhadnué linární rgrs j možná aké způsobna nvhodně zvolným ypm modlu. Z ěcho důvodu zkusím další modl. Rgrsní saisika Násobné R 0,814 Hodnoa spolhlivosi R 0,663 Nasavná hodnoa spolhlivosi R 0,661 Chyba sřdní hodnoy 3,14 Pozorování 156 3
Clkový s Rozdíl SS MS F Významn os F Rgrs 1 3134,89 3134,89 303,36 3,14E-38 Rzidua 154 1591,93 10,333 Clkm 155 475,58 Dílčí sy Koficiny Chyba sř. sa Hodnoa Dolní Horní 95% hodnoy P 95% Hranic 17,56 0,665 5,91 4,87E-58 15,941 18,571 Soubor X 1-1,61 0,09-17,416 3,14E-38-1,795-1,49 Tab. 1. Ekonomrický modl linární var. [vlasní výpočy] V abulc (Tab. 1) j uvdno několik charakrisik, mzi njdůlžiější paří: hodnoa spolhlivosi R indx drminac, krý posuzuj kvaliu rgrsního modlu; SS (Sum of Squars) souč čvrců modlu; MS (Man Squar) průměrný čvrc; koficiny odhadnué koficiny rgrsní funkc; chyba sřdní hodnoy směrodaná odchylka odhadu koficinu; hodnoa P oo číslo musí bý mnší nž zvolná hladina su α, abychom přijali daný modl (v mém případě hladina významnosi α = 0, 05); dolní (horní) 95 % dolní (horní) mz inrvalu spolhlivosi pro odhad koficinu. V dalším kroku odhadnu modl Phillipsovy křivky pomocí hyprboly, krá má var: 1 = β 1 + β U + ε, β1< 0, β > 0 (3) Opě pomocí výpoču mody njmnších čvrců a dosazním odpovídajících vličin inflac a nzaměsnanosi v jdnolivých měsících jsm dosal no var: 1 = 1,804+ 43,81U (4) Výsldná rovnic (4) udává, ž s rosoucí mírou nzaměsnanosi klsá míra inflac sál pomalji. Odhady paramrů v rovnici mají očkávaná znaménka a vyhovují ak podmínc konomické vrifikac modlu, přičmž oba paramry jsou saisicky významné (hodnoa P) při zvolné pěiprocnní hladině významnosi. Ovšm hodnoa koficinu drminac j dalko nižší nž v přdchozím linárním varu, a o pouz 0,615. Závěrm konsauji, ž linární var i hyprbola mají nízké hodnoy koficinu drminac a j dy nuné v éo podobě opusi původní var Phillipsovy křivky. Do původní Phillipsovy křivky nyní zahrnu další proměnou, a o očkávanou inflaci. Noklasická podoba Phillipsovy křivky má pak no var: = β 1 + β U + β3 + ε, β < 0, β3 > 0 (5) Očkávaná míra inflac v jdnolivých obdobích jsm určil na základě adapivního očkávání a procsu uční, podl krého j odhad míry inflac korigován na základě zkušnosi v každém období o čás rozdílu mzi skučnou inflací v období a jjí očkávanou mírou v přdchozím období 1, což lz zapsa jako: = g + ( 1 g) 1, 0 < g 1 (6) 4
V svých výpočch jsm použil koficin adapac g = 0, 3. J o proo, ž mnší váhu přikládám současné inflaci a věší naopak přdchozímu období z důvodu zpoždění v čas. Končná podoba rovnic roviny za použií očkávané míry inflac j: = 0,311 0,037U + 0, 949 Z odhadnuého vzahu (7) vyplývá, ž při konsanní očkávané míř inflac vyvolá zvýšní míry nzaměsnanosi o jdno procno za měsíc v lch 1993 až 005 průměrný měsíční pokls míry inflac o 0,037 %. Nbo při nzměněné míř nzaměsnanosi v daném období zvýšní očkávané míry inflac o jdno procno vyvolá růs skučné inflac o 0,949 %, zn. cca aké o jdno procno. Znaménka obou paramrů jsou opě v souladu s konomickou podmínkou. Clkový s Rgrsní saisika Násobné R 0,981 Hodnoa spolhlivosi R 0,963 Nasavná hodnoa spolhlivosi R 0,96 Chyba sřdní hodnoy 1,068 Pozorování 156 Rozdíl SS MS F Významn os F Rgrs 4550,81 75,406 1991,971,8E-110 Rzidua 153 174,770 1,14 Clkm 155 475,58 Dílčí sy Koficiny Chyba sř. sa Hodnoa Dolní Horní 95% hodnoy P 95% Hranic 0,311 0,59 0,587 0,557-0,735 1,357 Soubor X 1-0,037 0,054-0,689 0,491-0,144 0,069 Soubor X 0,949 0,06 35,14,81E-75 0,895 1,00 Tab.. Ekonomrický modl rovina (očkávaná inflac). [vlasní výpočy] V přdchozí abulc (Tab. ) jisě na první pohld zaujm vysoký koficin vícnásobné drminac, krý v případě roviny dosahuj hodnoy 0,963, což j mnohm víc nž v přdchozích dvou případch (linární rnd a hyprbola). Znamná o, ž obě proměnné (nzaměsnanos a očkávaná inflac) vysvělují víc nž 96 % clkového rozpylu skučné míry inflac v období ldn 1993 až prosinc 005. Zahrnuí očkávané míry inflac do proměnných s v omo případě povrdilo jako krok správným směrm. Na druhé sraně ovšm došlo k omu, ž první dva rgrsní koficiny β 1a β jsou saisicky nvýznamné (Tab. ). Tao saisická nvýznamnos j mimo jiné způsobna v důsldku zv. mulikolinariy, krá přdsavuj závislos mzi proměnnými na pravé sraně rovnic, dy mzi vysvělujícími proměnnými a ničí prdikční možnosi modlu. Mulikolinariu z konomrického modlu odsraním pomocí změny analyické formy modlu, např. použiím mamaické oprac (odmocnina, mocnina, logarimus aj.). Po provdní pořbných výpočů a zahrnuí odmocniny očkávané inflac do varu rovnic (5) jsm dosal končnou vrzi: (7) 5
= 3,711 0,064U + 4,518( ) 1/ (8) Rovnic (8) udává, ž při konsanní míř nzaměsnanosi v daném období zvýšní očkávané míry inflac o jdno procno vyvolá růs skučné míry o 4,518 %, al aké snížní o 3,711 % v končném důsldku dy jn o 0,807 %. Po úpravě očkávané inflac pomocí jjí odmocniny došlo u rgrsní roviny k poklsu koficinu vícnásobné drminac na úrovň 0,884. V omo případě však jšě můžm hovoři o kvaliní vysvělovací schopnosi odhadnuého modlu. Mulikolinariu v modlu rgrsní roviny a odmocniny očkávané inflac jsm odsranil jn čásčně. U prvního rgrsního koficinu β 1 plaí vzah: 0,004 < 0,05, kd číslo 0,004 odpovídá hodnoě P a 0,05 j zvolná hladina významnosi ( α = 0, 05). Ovšm druhý koficin j dál saisicky nvýznamný, nboť hodnoa P j vyšší nž zvolná hladina významnosi. Navíc očkávaná inflac můž bý aké nulová, příp. i záporná, proo zvolím jinou mamaickou úpravu k odsranění zmíněné mulikolinariy. V další čási jsm použil čvrou mocninu očkávané inflac. Posldním modlm j var rovnic, kd inflaci ovlivňuj nzaměsnanos a mocnina očkávané inflac. Dosazním údajů čské konomiky v daném období dosanu var rovnic: = 1,769 1,108U + 0,00005( ) Z končné podoby rovnic (9) vyplývá, ž při nměnné očkávané míř inflac vyvolá snížní míry nzaměsnanosi o jdno procno v sldovaném období průměrný měsíční růs míry inflac o 1,108 %. Ekonomická podmínka daného modlu j splněna u obou paramrů. Také koficin drminac s oproi přdchozímu modlu o něco zvýšil, a o na 0,907 (Tab. 3). Přso j sál o 0,06 nižší nž v případě roviny a očkávané inflac, podl noklasické ori. Too snížní j v důsldku odsranění mulikolinariy z modlu. V další kapiol s přso pokusím na skučném příkladě znázorni prdikci budoucí inflac právě pomocí ohoo posldního modlu a prokáza ak, zda j možné no modl přijmou či nikoliv. Pomocí čvré mocniny očkávané inflac s mi podařilo dosáhnou saisické významnosi i u druhého rgrsního koficinu β (Tab. 3). Nyní všchny odhady paramrů modlu jsou na hladině pěi procn saisicky významné. Význam vyšší inflac v modlu by nměl již své opodsanění právě z důvodu již dosažné saisické významnosi. Navíc s vyšší mocninou s koficin vícnásobné drminac sál snižuj, např. u 6. mocniny j 0,896, 8. mocniny 0,890, al naopak u. mocniny j 0,938. V mém případě jsm si al zvolil 4. mocninu, proož naopak s ouo vyšší mocninou dochází k lpšímu odsranění zmíněné mulikolinariy (Tab. 4). Clkový s Rgrsní saisika Násobné R 0,95 Hodnoa spolhlivosi R 0,907 Nasavná hodnoa spolhlivosi R 0,906 Chyba sřdní hodnoy 1,686 Pozorování 156 Významn Rozdíl SS MS F os F Rgrs 490,33 145,116 753,883 5,96E-80 4 (9) 6
Rzidua 153 435,349,845 Clkm 155 475,58 Dílčí sy Koficiny Chyba sř. Hodnoa Dolní Horní sa hodnoy P 95% 95% Hranic 1,769 0,414 30,85 1,61E-67 11,951 13,588 Soubor X 1-1,108 0,054-0,94 3,03E-45-1,16-1,000 Soubor X 5,7E-05,83E-06 0,155 6,5E-45 5,14E-05 6,5E-05 Tab. 3. Ekonomrický modl rovina (mocnina očkávané inflac). [vlasní výpočy] Zda došlo k snížní mulikolinariy jsm s přsvědčil v násldující abulc (Tab. 4), v kré jsou uvdny koficiny korlac. Tno koficin korlac měří innziu linární závislosi dvou proměnných a nabývá hodno od 1 do 1. J vidě, ž použiím odmocniny došlo k snížní npřímé závislosi mzi nzaměsnanosí a očkávané inflac na hodnou 0,88. V případě čvré mocniny ao závislos jšě víc poklsla až na úrovň 0,593. U (U ) -1 ( ) 1/ ( ) 4 1 U 0,750 1 (U ) -1 0,731 0,989 1 0,911 0,841 0,847 1 ( ) 1/ 0,881 0,88 0,835 0,991 1 ( ) 4 0,870 0,593 0,591 0,810 0,738 1 Tab. 4. Závislos proměnných v konomrickém modlu. [vlasní výpočy] Pomocí mpiricky zjišěného modlu z přdchozí kapioly s pokusím ověři, zda prdikovaná míra inflac odpovídá jjí skučné výši. K vyrovnání hodno míry inflac v zkoumaném období jsm použil var rovnic (9), krý njlép splňoval konomické i saisické podmínky. Tyo vyrovnané hodnoy znázorňuj obrázk (Obr. 3). 3,0 0,0 17,0 původní hodnoy vyrovnané hodnoy míra inflac 14,0 11,0 8,0 5,0,0-1,0 1 10 19 8 37 46 55 64 73 8 91 100 109 118 17 136 145 154 zkoumané období (ldn 1993-prosinc 005) Obr. 3. Aplikac njvhodnějšího modlu na rálná měsíční daa. [1, 3, vlasní výpočy] 7
Vhodný modl můžm zjisi aké pomocí zv. inrpolačního kriéria M.S.E., kré udává sřdní čvrcovou chybu odhadu daného modlu. Výpočm s zjisí podl varu: n ( y Y ) = M. S. E. = 1 (10) n kd y značí skučnou hodnou inflac a Y vyrovnanou hodnou inflac. Volím akový modl, krý má hodnou M.S.E. co njmnší, zn. njlép přiléhá k daům. Jako njvhodnější j právě modl (9), kd vlikos M.S.E. dosáhla,79. Přs vysoký koficin vícnásobné drminac, saisicky významné rgrsní koficiny a rlaivně nízké hodnoy M.S.E. j modl (9) v skučnosi prakicky npoužilný. Navíc pracuj s určiou náhodnou složkou, krá znmožňuj přsnou prdikci inflac v sldovaném období. Pravdivos ohoo konsaování povrzuj i graf (Obr. 3), v krém jsou vidě poměrně vlké odchylky mzi původními a vyrovnanými hodnoami inflac. Pro příklad jsm použil měsíční údaj za posldní zkoumaný rok. V abulc (Tab. 5) jsou vidě rozdíly prdikované míry inflac podl modlu (9) od jjí skučné výš. Průměrná měsíční procnní odchylka v roc 005 byla o 57,9 % vyšší nž v skučnosi. 005 Skučná Prdikovaná inflac inflac Rozdíl Procno ldn 1,7 1,9 + 0, + 1, % únor 1,7,1 + 0,4 + 5, % břzn 1,5,3 + 0,8 + 56,7 % dubn 1,6,9 + 1,3 + 81,5 % kvěn 1,3 3, + 1,9 + 148,9 % črvn 1,8 3, + 1,4 + 79,8 % črvnc 1,7 3,0 + 1,3 + 77,3 % srpn 1,7,9 + 1, + 70,8 % září, 3,0 + 0,8 + 37,0 % říjn,6 3,3 + 0,7 + 8,8 % lisopad,4 3,5 + 1,1 + 44,1 % prosinc,,9 + 0,7 + 3,0 % + 57,9 % Tab. 5. Srovnání skučné a prdikované míry inflac měsíční údaj. [1, 3, vlasní výpočy] Na závěr jsm provdl prdikci inflac pro první ři měsíc lošního roku a porovnal podl skučných hodno. Tabulka (Tab. 6) shrnuj zjišěné poznaky. 006 Skučná Prdikovaná inflac inflac Rozdíl Procno ldn,9,6 0,3 11,3 % únor,8,7 0,1 4, % břzn,8 3,0 + 0, + 7,7 % Tab. 6. Prdikc míry inflac v roc 006. [1, 3, vlasní výpočy] První ři měsíc roku 006 povrzují přdšlé závěry o nfunkčnosi prdikc inflac podl daného konomrického modlu, krý v sobě zahrnuj vzah míry nzaměsnanosi, inflac a očkávané míry inflac. 8
Diskus Podl výsldků konomrického modlu s v případě linárního varu a hyprboly npovrdila ori původní Phillipsovy křivky. Tao ori byla založná na jdnoduchém invrzním vzahu inflac a nzaměsnanosi. Oba modly měly nízkou úrovň koficinu drminac, a proo jsm j musl zavrhnou jako npřsné a npoužilné pro prdikci budoucí míry inflac. Povrdilo s dy, ž v zkoumaném období nxisoval jdnoduchý a krákodobý vzah mzi inflací a nzaměsnanosí. Zahrnuím další proměnné očkávané inflac do konomrického modlu jsm získal vyšší úrovň koficinu drminac, ovšm za cnu saisicky nvýznamných koficinů. Hlavním důvodm byla zv. mulikolinaria, krou jsm s pokusil z modlu odsrani pomocí odmocniny a mocniny očkávané inflac. V případě roviny s mocninou očkávané inflac jsm dospěl k njlpším výsldkům, zn. modl splňoval konomickou, saisickou podmínku a aké v modlu byla nižší úrovň mulikolinariy. Pokusil jsm s aké o podmíněnou prdikci inflac na základě njvhodnějšího nalzného modlu. Výsldkm j, ž ani no modl nní vhodný pro přsnou prdikci inflac (npřsně kopíruj skučná daa) a udíž npovrzuj krákodobě jdnoduchý vzah založný na inflaci, rsp. jjí očkávané výši, a nzaměsnanosi. Tno modl by musl obsahova další proměnné, kré ovlivňují hlavní zkoumané charakrisiky, al o již klasická ori Phillipsovy křivky npožaduj. Takový modl můž slouži pouz pro přibližný odhad njbližšího období, nikoliv však pro přsnou dlouhodobější prdikci vývoj míry inflac. Závěr Vzah mzi inflací a nzaměsnanosí vyjadřuj Phillipsova křivka. Podl éo ori j mzi vličinami v krákém období invrzní vzah. Tdy čím j vyšší nzaměsnanos, ím víc klsá inflac. A naopak nízkou nzaměsnanos doprovází vysoká inflac. Krákodobě lz dy voli mzi inflací a nzaměsnanosí, al v dlouhém období nlz sníži nzaměsnanos pod jjí přiroznou úrovň bz uvdní do pohybu soupající inflac. Svoji práci jsm zaměřil na prokázání planosi éo ori na příkladě Čské rpubliky v lch 1993 005. Výsldky analýzy závislosi inflac a nzaměsnanosi dokazují, ž v podmínkách čské konomiky v uvdném období nplaí přsná podoba krákodobé Phillipsovy křivky. Invrzní vzah mzi ěmio vličinami j možné v určiém časovém úsku krákodobě vysldova, al njdná s o časý a pravidlně s opakující jv. Naopak j aké sřídán s přímou úměrou, zn. zárovň rosoucí (klsající) inflac a nzaměsnanos. Důvody nplanosi invrzního vzahu mzi inflací a nzaměsnanosí v Čské rpublic lz hlda jdnak v npřsně formulované orii, al aké v nypickém prosřdí ransformační konomiky. Sldované období s vyznačovalo zjména cnovou libralizací, rsrukuralizací národního hospodářsví a aké zavdní vniřní směnilnosi koruny. Všchny yo změny ovlivnily i vývoj inflac a nzaměsnanosi. Absnc věší míry npřímé závislosi ěcho makrokonomických vličin j způsobna zjména dosud sálou xisncí rgulovaných cn a nízkou mobiliou pracovního rhu. Významnou roli hraj aké skučnos, ž Čská rpublika paří mzi malé a ovřné konomiky. Zkouma jakýkoli vzah založný pouz na inflaci a nzaměsnanosi s ukázal aké v konomrickém modlu jako nsprávný. Pokud bychom chěli sldova yo makrokonomické ukazal, musím do modlu zahrnou njn očkávanou inflaci, al aké jiné rlvanní vličiny (např. daně, HDP, měnový kurz aj.). Přs všchny yo snahy s bud jdna vždy o pouhou orii, krá věšinou nodpovídá skučné konomické raliě. 9
Liraura [1] Čský saisický úřad. [onlin]. 006, [ci. 006-0-13]. Dosupné na www: <hp://www.czso.cz/csu/rdakc.nsf/i/mira_inflac>. [] HOLMAN, R. Makrokonomi. Sřdně pokročilý kurz. 1. vyd. Praha: C. H. Bck, 004. ISBN 80-7179-764-. [3] Ingrovaný porál MPSV: Zaměsnanos. [onlin]. 006, [ci. 006-0-14]. Dosupné na www: <hp://poral.mpsv.cz/sz/sa/nz/ms>. [4] MACH, M. Makrokonomi II. Pro magisrské (inžnýrské) sudium. 1. a. čás. 3. vyd. Praha: Mlandrium, 001. ISBN 80-86175-18-9. [5] MANKIW, N. G. Th Inxorabl and Mysrious Tradoff bwn Inflaion and Unmploymn. NBER Working Papr. [onlin]. Spmbr 000, no. 7884 [ci. 006-1-08]. Dosupné na www: <hp://pos.conomics.harvard.du/faculy/mankiw/paprs/royalpap.pdf>. [6] MANKIW, N. G. Zásady konomi. Přl. M. Sojka a kol., 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 000. Přl. z: Principls of Economics, Th Drydn Prss-Harcour Brac Collg Publishr. 1998. ISBN 80-7169-891-1. [7] PHILLIPS, A. W. Th Rlaion Bwn Unmploymn and h Ra of Chang of Mony Wag Ras in h Unid Kingdom, 1861-1957. Economica, Novmbr 1958, no. 4, p. 83-99. [8] SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. Ekonomi. Přl. M. Mjsřík, M. Sojka, A. Koulán a kol.,. vyd. Praha: Nakladalsví Svoboda, 1995. Přl. z: Economics, McGraw Hill, Inc. 1989. ISBN 80-05-0494-X. 10