MATEMATIKA I. Marcela Rabasová

Podobné dokumenty
Matematika I. Katedra matematiky a deskriptivní geometrie mdg.vsb.cz

1. ÚVOD. Arnošt Žídek, Iveta Cholevová. 15. října 2013 FBI VŠB-TUO

Bakalářská matematika I

Požadavky ke zkoušce. Ukázková písemka

MATEMATIKA B. Lineární algebra I. Cíl: Základním cílem tohoto tématického celku je objasnit některé pojmy lineární algebry a

MATEMATIKA A Metodický list č. 1

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A1. Cvičení, zimní semestr. Samostatné výstupy. Jan Šafařík

Mgr. Ladislav Zemánek Maturitní okruhy Matematika Obor reálných čísel

Tematický plán Obor: Informační technologie. Vyučující: Ing. Joanna Paździorová

MATURITNÍ OTÁZKY Z MATEMATIKY PRO ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

Maturitní témata z matematiky

Maturitní témata profilová část

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

MATEMATIKA I. Požadavky ke zkoušce pro skupinu C 1. ročník 2014/15. I. Základy, lineární algebra a analytická geometrie

Nezbytnou součástí ústní zkoušky je řešení matematických příkladů, které student obdrží při zadání otázky.

Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015

Učební plán 4. letého studia předmětu matematiky. Učební plán 6. letého studia předmětu matematiky

Matematika I pracovní listy

MATEMATIKA I Požadavky ke zkoušce pro 1. ročník, skupina A 2017/18

Maturitní otázky z předmětu MATEMATIKA

Matematika II. dvouletý volitelný předmět

Dodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu. Technické lyceum. (platné znění k )

Matematika vzorce. Ing. Petr Šídlo. verze

Maturitní okruhy z matematiky - školní rok 2007/2008

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64, 37021

Matematika 1 Jiˇr ı Fiˇser 19. z aˇr ı 2016 Jiˇr ı Fiˇser (KMA, PˇrF UP Olomouc) KMA MAT1 19. z aˇr ı / 19

CZ 1.07/1.1.32/

Systematizace a prohloubení učiva matematiky. Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

B) výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Matematika.

1 Množiny, výroky a číselné obory

0. ÚVOD - matematické symboly, značení,

Matematika B101MA1, B101MA2

Bakalářská matematika I

Matematika PRŮŘEZOVÁ TÉMATA

Matematický seminář. OVO ŠVP Tématický celek Učivo ŠVP Integrace Mezipředmětové vztahy. jejich soustavy. Spojitost funkce v bodě. Limita funkce v bodě

Požadavky k písemné přijímací zkoušce z matematiky do navazujícího magisterského studia pro neučitelské obory

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika I/1 BA06. Cvičení, zimní semestr

Dodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu. Strojírenství. (platné znění k )

Matematika B 2. Úvodní informace

Matematika I. dvouletý volitelný předmět

Matematická analýza 1

Základy matematiky pro FEK

Matematika pro informatiky KMA/MATA

Úvod, základní pojmy, funkce

Státní závěrečná zkouška z oboru Matematika a její použití v přírodních vědách

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Maturitní témata z matematiky

INOVACE MATEMATIKY PRO EKONOMY NA VŠE. Anketavroce2008

Požadavky k ústní části zkoušky Matematická analýza 1 ZS 2014/15

Základy matematiky pro FEK

Význam a výpočet derivace funkce a její užití

Matematika. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání:

Matematika I. Přednášky: Mgr. Radek Výrut, Zkouška:

Matematika I: Pracovní listy do cvičení

Karta předmětu prezenční studium

předmětu MATEMATIKA B 1

VZOROVÉ PŘÍKLADY Z MATEMATIKY A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava

Maturitní témata od 2013

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

TÉMA VÝSTUP UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA

TEMATICKÝ PLÁN VÝUKY

V tomto předmětu se využívá stejných výchovných a vzdělávacích strategií jako v předmětu Matematika. Gymnázium Pierra de Coubertina, Tábor

MATEMATIKA STUDIJNÍ POŽADAVKY PRO JEDNOTLIVÉ ROČNÍKY STUDIA

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu MATEMATIKA A

Učitelství 2. stupně ZŠ tématické plány předmětů matematika

TÉMA VÝSTUP UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA

TÉMA VÝSTUP UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA

Aplikace derivace a průběh funkce

Základy matematiky pracovní listy

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Matematika B101MA1, B101MA2

Příklady na konvexnost a inflexní body. Funkce f (x) = x 3 9x. Derivace jsou f (x) = 3x 2 9 a f (x) = 6x. Funkce f je konvexní na intervalu (0, )

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně v rámci bakalářských a magisterských studijních programů CZ / /0292

Matematika I (KMI/5MAT1)

Je založen na pojmu derivace funkce a její užití. Z předchozího studia je třeba si zopakovat a orientovat se v pojmech: funkce, D(f), g 2 : y =

Matematika I: Listy k přednáškám

Derivace funkce. existuje limita lim 0 ) xx xx0. Jestliže tato limita neexistuje nebo pokud funkce ff

Funkce základní pojmy a vlastnosti

1.1 Příklad z ekonomického prostředí 1

MATEMATIKA B 2. Metodický list č. 1. Název tématického celku: Význam první a druhé derivace pro průběh funkce

Definice derivace v bodě

Kapitola 4: Průběh funkce 1/11

Funkce základní pojmy a vlastnosti

Matematika I. Funkce jedné proměnné. Funkce jedné proměnné Matematika I 1 / 212

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

TEMATICKÝ PLÁN VÝUKY

Maturitní zkouška z matematiky (v profilové části) Informace o zkoušce, hodnocení zkoušky, povolené pomůcky a požadavky

Zlín, 23. října 2011

Pavlína Matysová. 5. listopadu 2018

Požadavky na zápočet a zkoušku

1. POJMY 1.1. FORMULE VÝROKOVÉHO POČTU

Každé formuli výrokového počtu přiřadíme hodnotu 0, půjde-li o formuli nepravdivou, a hodnotu 1, půjde-li. α neplatí. β je nutná podmínka pro α

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Průběh funkce ZVMT lesnictví 1 / 21

Kapitola 4: Průběh funkce 1/11

Tabulace učebního plánu

Aplikovaná matematika I, NMAF071

Transkript:

MATEMATIKA I Marcela Rabasová

Obsah: 1. Úvod 1.1. Osnovy předmětu 1.2. Literatura 1.3. Podmínky absolvování předmětu 1.4. Použité označení a symbolika 2. Funkce jedné reálné proměnné 2.1. Definice 2.2. Vlastnosti funkce 2.3. Základní elementární funkce (ZEF) 2.4. Klasifikace elementárních funkcí 2.5. Limita a spojitost funkce 2.6. Derivace funkce 2.7. Průběh funkce 3. Lineární algebra 3.1. Aritmetické vektory 3.2. Matice 3.3. Soustavy lineárních rovnic 4. Analytická geometrie v prostoru 4.1. Geometrické vektory 4.2. Přímka v E 3 4.3. Rovina v E 3

1. Úvod 1.1. Osnovy předmětu Funkce jedné reálné proměnné - definiční obor obor hodnot - funkce prostá inverzní ohraničená sudá lichá periodická monotónní - základní elementární funkce jejich vlastnosti a grafy - klasifikace elementárních funkcí - limita a spojitost funkce - derivace funkce: definice vzorce a pravidla pro derivování derivace funkce dané parametricky derivace vyšších řádů geometrický a fyzikální význam derivace L Hospitalovo pravidlo - průběh funkce: definiční obor sudost lichost periodičnost intervaly spojitosti a body nespojitosti průsečíky s osami intervaly monotónnosti a extrémy funkce konvexnost konkávnost a inflexní body funkce asymptoty Lineární algebra - aritmetické vektory: definice operace s vektory lineární závislost a nezávislost vektorů - matice: definice operace s maticemi hodnost matice determinant matice inverzní matice maticové rovnice - soustavy lineárních rovnic: Cramerovo pravidlo Gaussova eliminační metoda Frobeniova věta Analytická geometrie v prostoru - geometrické vektory: definice operace s vektory skalární vektorový a smíšený součin vektorů a jejich užití - přímka: rovnice přímky metrické úlohy vzájemná poloha dvou přímek - rovina: rovnice roviny metrické úlohy vzájemná poloha dvou rovin a roviny s přímkou 1.2. Literatura [1] Burda P.-Kreml P.: Diferenciální počet funkcí jedné proměnné. Skripta VŠB Ostrava 24. ISBN 8-248-634-7 [2] BurdaP.: Algebra a analytická geometrie. Skripta VŠB-TU Ostrava 1997 ISBN 8-778-479-2 [3] Vrbenská H. Němčíková J.: Základy matematiky pro bakaláře I. Skripta VŠB-TUO Ostrava 1999. ISBN 8-778-351-6 [4] Vrbenská H. Bělohlávková J.: Základy matematiky pro bakaláře II. Skripta VŠB-TUO Ostrava 1998. ISBN 8-778-545-4 [5] www.studopory.vsb.cz 1.3. Podmínky absolvování předmětu Podmínky pro udělení zápočtu: - 8% účast ve cvičení (2 % neúčasti lze omluvit) - odevzdání programů zadaných vedoucím cvičení v předepsané úpravě a termínu

- absolvování písemných testů (každý test je možno jednou opravit). Za splnění podmínek získá student 5 bodů. Za testy může získat student - 15 bodů. Student který získá zápočet bude hodnocen 5-2 body. Požadavky ke zkoušce: Podmínkou pro účast na zkoušce je zapsaný zápočet z příslušného předmětu. Písemná část zkoušky bude hodnocena - 6 body za její úspěšné absolvování bude považován zisk 25 bodů. Ústní část zkoušky bude hodnocena - 2 body za její úspěšné absolvování bude považován zisk 5 bodů. Po sečtení bodů získaných za zápočet písemnou a ústní část zkoušky bude student hodnocen slovy: výborně velmi dobře dobře a nevyhověl podle tabulky studijního a zkušebního řádu VŠB TUO viz. níže. Pro zapsání zkoušky podle tabulky musí student úspěšně absolvovat obě části kombinované zkoušky a dosáhnout potřebného počtu bodů. Bodové hodnocení: 86 1 b. výborně 66 85 b. velmi dobře 51 65 b. dobře 5 b. nevyhověl 1.4. Použité označení a symbolika Matematická logika: pq výroky negace: p není pravda že p konjunkce: p q p a zároveň q disjunkce: p q p nebo q implikace: p q jestliže p pak q ( z p vyplývá q) ekvivalence: p q p právě tehdy když q existenční kvantifikátor: existuje obecný kvantifikátor: pro všechna Množiny: býti prvkem množiny: nebýti prvkem množiny: rovnost množin: inkluze: sjednocení: průnik: a A a je prvkem A a A a není prvkem A A = B A rovná se B A B A je podmnožinou B A B x : ( x A x B) A B A je ( vlastní) podmnožinou B A B ( A B A B) A B A sjednoceno s B A B = { x : x A x B} A B průnik množin A a B A B = { x : x A x B}

rozdíl: prázdná množina: A B rozdíl množin A a B A B = { x : x A x B} Ø Číselné množiny: množina všech přirozených čísel: N = { 1 2 3...} množina všech celých čísel: Z = {... - 2-1 1 2... } množina všech racionálních čísel: Q = { p q : p Z q N} množina všech reálných čísel: R = ( ) množina všech iracionálních čísel: I = R - Q a b : a b R množina všech komplexních čísel: C = {[ ] } rozšířená množina reálných čísel: R = R { } množina kladných reálných čísel: R = { x R : x > } množina nezáporných reálných čísel: R = { x R : x } analogicky definujeme množiny: N R R Q Q Q Q Z Z Z Z otevřený interval od a do b: ( a b) = { x R : a < x < b} uzavřený interval od a do b: a b = { x R : a x b} polouzavřený interval od a do b: a b) = { x R : a x < b} ( a b = { x R : a < x b} δ -okolí bodu x R δ >: O ( x δ ) ( x δ x δ ) = x δ ) = x δ levé δ -okolí bodu x R δ >: O ( ( x pravé δ -okolí bodu x R δ >: O ( x δ ) = x x δ ) okolí ( resp. levé pravé okolí) bodu x R je okolí kde nezáleží na velikosti δ ozn. O x ) ( resp. O x ) O ( ) ) ( x ( prstencové δ -okolí bodu x R δ >: P ( x δ ) ( x δ x ) ( x x δ ) levé prstencové δ -okolí bodu x R δ >: P ( ( x ) pravé prstencové δ -okolí bodu x R δ >: P ( ( x ) prstencové okolí ( resp. levé pravé prstencové okolí) bodu nezáleží na velikosti δ ozn. P x ) ( resp. P x ) P ( ) ) ( = x δ ) = x δ x δ ) = x δ ( x x R je prstencové okolí kde