lktrické a kombinované stárnutí izolačních matriálů P. Trnka Katdra tchnologií a měřní, Fakulta lktrotchnická, ZČU v Plzni, Univrzitní 26, Plzň -mail : pavl@kt.zcu.cz Anotac: Diagnostika stavu zařízní, jho schopnosti nadál vykonávat bz poruchy svou funkci j důlžitým tchnickým oborm. Pro přsnou diagnostiku jsou potřbné diagnostické systémy off-lin i on-lin diagnostiky jdnotlivých podsystémů sldovaného zařízní. U lktrického zařízní j klíčový izolační podsystém. U izolačního matriálu s slduj řada lktrických paramtrů a z nich s usuzuj na dobu životnosti v daném zařízní. K vlastnímu návrhu zařízní s přidávají i další fyzikální a chmické faktory, ktré na sldovaný matriál působí. Tato studi s zabývá určováním životnostních charaktristik izolačních matriálů za pomoci modlů stárnutí. ÚVOD Návrh izolačního systému s dfinovanou mírou spolhlivosti vyžaduj co njlpší pochopní dějů k jakým běhm jho dtriorizac bud docházt. Pro lpší popis stárnutí matriálu j výhodné použití modlů stárnutí, ktré budou popisovat životnost daného matriálu. Matmatický či fyzikální modl napomáhá k pochopní dějů probíhajících v matriálu. Čím lpší mám znalosti o fyzikálně chmických vlastnostch zkoumaného matriálu tzn. např. hodnoty aktivační nrgi, tploty sklného přchodu, rychlosti koagulac, informac o injktaci náboj, rychlost pohybu náboj, vznik prostorového náboj atd. a o vnějších měřitlných fnomnologických projvch jako např. doby do průrazu, průrazná napětí, rsorpční charaktristiky, izolační odpor atd., tím lpší modl stárnutí lz sstavit. Na druhou stranu matmatický popis stárnutí izolačního matriálu nám umožňuj přdpovědět fyzikální procsy, k ktrým v izolačním matriálu dochází. Zahrnout do modlu stárnutí všchny dtriorizační faktory působící na izolační systém nbud asi nikdy možno. Mzi působící faktory můžm kromě lktrického namáhání, ktré j pro nás klíčové, také zahrnout stárnutí mchanické, tplné, biologické faktory, účinky chmikálií, zářní atd. lktrické namáhání bylo dlouho rozdělováno, pominm-li vlikost napětí, pouz na stjnosměrné a střídavé. Toto rozdělní spolu s rozvojm modrních tchnologií přstalo stačit. V současnosti jsou sldovány účinky např. vysokofrkvnčních napětí s ohldm na jho tvar, fázi i amplitudu. Tato napětí jsou gnrována např. měniči kmitočtu v pohonch s asynchronními motory. Další sldovaným jvm jsou účinky impulzů v intrakci s prostorovým nábojm v obvodch stjnosměrných apod. Důlžité j sldovat životnost lktroizolačních matriálů a stanovovat po jakou dobu jsou schopny plnit svoji funkci. K tomuto účlu s používají rozličné modly stárnutí. MODLY STÁRNUTÍ Modly stárnutí matriálu při působní jdnoho faktoru Modly stárnutí z hldiska druhů působícího dgradačního faktoru můžm rozdělit na: Modly tplného stárnutí - odolnost lktrických zařízní závisí na tplné odolnosti izolačního systému, ktrý většinou tvoří njslabší článk sériového spolhlivostního řtězc clého zařízní. Zařazní izolačního systému do určité třídy tplné odolnosti můž být provdno jn podl výsldků zkoušk zrychlného stárnutí. Souvislost mzi délkou xprimntu, tj. životností izolac τ T (h) a tplotou T (K), při ktré izolac stárn vychází z mpirického Montsingrova pravidla [1]. T A (1) kd: A a B jsou matriálové konstanty, ktré musí být určny xprimntálně. Dobu života lz určit také z Arrhniovy rovnic: Wa (2) RT a. T kd: Wa - aktivační nrgi procsu (V), R - univrzální plynová konstanta, a - konstanta závislá na koncntraci vzniklých aktivních molkul, T - absolutní tplota (K). Modly lktrického stárnutí - lktrické stárnutí izolac j jdním z dominantních faktorů ovlivňujících stárnutí izolačního systému. Bohužl o přsném mchanizmu působní lktrického pol na stárnutí matriálu j v současnosti známo jn vlmi málo a většina poznatků jsou spíš mpirického charaktru. Pro modlování vlivu lktrického pol na dobu života matriálu jsou používány násldující modly [2]:
Mocninný modl: n k. (3) xponnciální modl: (4) b kd: τ - j doba života (h), - j intnzita lktrického pol a konstanty (kv.mm -1 ), a, k, n, b - jsou konstanty ktré j třba určit mpiricky. Zmíněné modly popisují stárnutí v jakémkoli matriálu, ktrý j vystavn působní lktrického pol. Pro tyto modly nní třba znát dokonal všchny procsy, ktré lktrické pol v matriálu indukuj, ani další okolnosti, jako např. přítomnost částčných výbojů. Modl dokonc nní závislý ani na struktuř systému ani na konfiguraci lktrod a rozložní lktrického pol. Vztahy (3) a (4) jsou pouz mpiricky odvozné modly, ktré popisují vliv intnzity lktrického pol na stárnutí izolačního systému. Přsto tyto modly poskytují poměrně dobré výsldky a vypočtné doby života korspondují s ralitou. Zmíněné modly (zjména xponnciální modl) ovšm slhávají při nižších hladinách intnzity lktrického pol. To j vysvětlováno torií, podl ktré xistuj určitá prahová intnzita, pod ktrou již lktrické pol stárnutí matriálu nzpůsobuj. Modly mchanického stárnutí jichž xistuj vlké množství v závislosti na různých vlastnostch matriálů a různých druzích mchanického namáhání vycházjí z různých přdpokladů. Například xponnciální modl vycházjící z tori mchanizmu růstu trhlin při tahovém napětí dl Odinga [3]. Modl přdpokládá, ž vakantní místa s budou přmisťovat z objmu, ktrý podléhá pružnému roztažní do objmů méně roztažných. Počítá změny koncntrac vakancí v vztahu k vytvořní trhlin vlivm tahového zatížní. dn V oc (5) d V oc j rychlost koagulac a usazování vakancí úměrná jjich počtu (N) za jdnotku času (τ). M m C 1 m (6) A kd: τ M j doba do lomu (h), σ j mchanické napětí (Pa) m j ukazatl charaktrizující způsobilost hromadit vakanc, C, A, β jsou konstanty, α j paramtr při odvozní (6) použitého vztahu dl J. Nadi [3]. Další modly jsou např. Dchťarův a Usipovovův vycházjící z přdstav o úloz vakancí. Přdpokládají, ž fyzikální stav oblasti rozrušní j podobný zárodkům natavování (vakanc j obklopna skupinou nuspořádaných atomů, takž krystalografická mřížka v jjím okolí nabývá podoby blízké kapalnému stavu při tplotě tání). Rozrušování j spojno s vznikm určitého kritického množství zárodků kapalné fáz násldkm zvětšování koncntrac natavovaných cntr [3]. Výsldkm odvozní j vztah (7), p B. Q0 RT qva 2RT (7) kd: τ p j doba do lomu (h), V a j objm molu atomů (m 3 ), q j koficint charaktrizující koncntraci napětí v oblasti porušování, Q 0 j aktivační nrgi samodifúz, T j tplota (K), σ j mchanické napětí (Pa), R j univrzální plynová konstanta, B j konstanta. Modly stárnutí při působní víc faktorů současně Jstliž j izolační matriál vystavn současně vlivu lktrického pol a zvýšné tploty, v výsldku většinou k slhání matriálu dochází dřív nž kdyby byl matriál vystavn působní obou faktorů zvlášť. Výsldné stárnutí totiž nutně nmusí být prostým algbraickým součtm účinků. To nastává v případě intrakc dvou nbo víc mchanizmů stárnutí. V zásadě rozlišujm dva druhy intrakc: přímou a npřímou. Přímou intrakci lz popsat jako stav, kdy s jdnotlivé působící vlivy navzájm ovlivňují do takové míry, ž jjich působní j diamtrálně, odlišné od stavu kdy působí tyto vlivy jdnotlivě. Typickým příkladm takového působní j oxidac za zvýšné tploty. Samotná zvýšná tplota nijak radikálně na matriál npůsobí, ovšm za přítomnosti kyslíku vlmi výrazně urychluj oxidační rakc. Stjně tak jako oxidac při pokojové tplotě nijak radikálně matriál ndgraduj. Npřímou intrakci můžm dfinovat jako situaci, kdy několik faktorů působí současně na matriál, jdnotlivé působící vlivy zůstávají nzměněny, jako by působily samostatně, al k ovlivnění dochází prostřdnictvím jjich účinků. Jako npřímou intrakci můžm označit například současné působní mchanického namáhání a lktrického pol. Mchanické namáhání můž rozrušit matriál a tím dojd k nárůstu částčných výbojů, ktré způsobí rychljší zstárnutí matriálu. Fakt, ž dochází k intrakcím mzi jdnotlivými faktory ovlivňujícími stárnutí j třba
zahrnout do matmatických modlů ktré tyto děj popisují. V současné době xistuj několik modlů, ktré popisují chování matriálů při současném působní lktrického pol a zvýšné tploty. Jako příklad používaných modlů stárnutí můžm uvést: Simoniho modl, Ramuúv modl, Fallouův modl a modl podl Crina. Tyto modly nám ukazují rozdílné přístupy k této problmatic. Zatímco Simoniho, Ramuúv a Faluúv modl jsou víc méně mpirickými vztahy, kd j třba něktré konstanty získat xprimntálně v modlových podmínkách, modl podl Crina s snaží být plnohodnotnou fyzikální torií stárnutí. Crinaúv modl - Crin vysvětluj procs stárnutí pomocí přdstavy dvojité potnciálové jámy. Tato trori j blíž popsána např. v [4]. nrgtická bariéra odděluj provozuschopný stav od stavu slhání. Aby s systém dostal z provozuschopného stavu do stavu slhání potřbuj dostatčnou nrgii potřbnou k přkonání nrgtické bariéry. Pravděpodobnost získání dostatčné nrgi k přchodu bariéry a tj. pravděpodobnost slhání systému j dána Boltzmanovou statistikou. Tomuto procsu významně napomáhá lktrické pol, tím ž dformuj nrgtickou bariéru obr. 1. Výška nrgtické bariéry s na straně provozuschopného vztahu snižuj o ΔW a o stjnou hodnotu s na straně poruchového stavu zvyšuj o stjnou hodnotu. Tím s vlmi významně zvyšuj pravděpodobnost přchodu. Čas potřbný k přchodu nrgtické bariéry do stavu slhání j podl Crina doba života izolačního systému. Crin uvádí ž střdní doba života matriálu j střdní doba přchodu nrgtické bariéry ktrou lz vyjádřit pomocí Boltzmanovy statistiky a pomocí zákonů trmodynamiky. W h k T B cosh (8) k BT k BT kd: h j Plankova konstanta, k B j Boltzmanova konstanta, ΔW j volná aktivační nrgi, λ j vzdálnost mzi oběma stavy a j lktrický náboj částic ovlivňujících procs stárnutí. To znamná, ž pokud nní přítomno lktrické pol, Crinúv modl přstává být dfinován, tj. ztrácí význam. Paramtry ΔW a λ jsou funkcmi tploty, jsou Crinam blíž nurčné a j třba j stanovit individuálně přičmž s vychází z konkrétních podmínk, např. jakými mchanizmy ovlivňuj zvýšná tplota kintiku chmických rakcí apod. Urční těchto funkcí j ovšm vlmi obtížné a j třba říci ž v tomto bodě jště Crinova tori nní zcla dokončná a j třba ji dopracovat. Ovšm v tomto modlu j jště víc podobně ndořšných bodů a j třba konstatovat, ž použití tohoto modlu j v praxi vlmi omzné. n r g i Obr. 1: Vzdálnost Modl stárnutí matriálu jako dvojité potnciálové jámy [4], [8]. V oblasti vlmi vysokých hodnot lktrického pol kdy j možno konstatovat ž λ < k B T lz vztah (8) zjdnodušit: W h k BT W k T B (9) Z této rovnic j lép patrné jakým způsobm Crin zahrnuj vliv intrakc mzi lktrickým a tplným polm do svého modlu. Výška nrgtické bariéry ΔW j snížna o λ a tím s snižuj doba života τ. Pro hodnoty tploty a intnzity lktrického pol pro ktré platí λ << k B T, tj. oblast vysokých hodnot lktrického pol má křivka životnosti spíš xponnciální charaktr. Pro oblast nízkých intnzit lktrického pol křivka životnosti má jn vlmi zvolna klsající profil, což korsponduj s Simoniho torií prahové intnzity lktrického pol. Pro střídavé lktrické pol, uvádí Crin t al., uvdno např. v [4] modl (9). W kt 0 2 h 1 V csc h F 0 (9) 2 fkt 2 kt kd: ΔV F j aktivační úrovň procsu při namáhání lktrickým polm, f j akclrační koficint úměrný frkvnci. URČOVÁNÍ ŽIVOTNOSNÍ KŘIVKY xprimnty Směr procsu stárnutí I. II. -ΔW +ΔW Normální stav Za přítomnosti lktrického pol Výzkum v oblasti stárnutí matriálů j poměrně propracovaný z hldisk lktrického, tplného, mchanického stárnutí i vlivů okolí. V oblasti lktrického stárnutí izolačních matriálů jsou dlouho sldovány vlivy střídavého i stjnosměrného namáhání/stárnutí. Poměrně novým problémm j lktrické stárnutí sic střídavým napětím n
Jdná s o tstování vinutí asynchronních strojů. Prvně jmnované vzorky měli lpší tvar pro prcizní měřní lktrických paramtrů běhm stárnutí, druhé pak s svým prostorovým uspořádáním maximálně blížily tvaru izolovaných tyčí vinutí asynchronního motoru. Obr. 2: Charaktristický tvar vysokofrkvnčního napěťového pulzu. sinusového tvaru vlny, al napěťovými pulzy s strmými náběžnými hranami, obr. 2. Tyto tvary napětí s objvují např. v lktrických pohonch s měniči kmitočtu. V době, kdy s v výkonové lktronic používaly jako spínací součástky tyristory s strmosti nárůstů napětí pohybovaly pod hranicí 500 V/μs, ktrá bývá označována jako hranic, kd s již pulzní namáhání začíná silně projvovat. Současné strmosti nárůstů napětí na izolačním matriálu dosahují až15 kv/μs při opakovacích frkvncích v řádu jdnotk kilohrtz. V této práci jsou przntovány výsldky tstování vlivu pulzního namáhání na izolační systémy. Tstovány byly izolační matriály pro hlavní i drážkovou izolaci točivých strojů. Pro porovnání byly vzorky stárnuty také na střídavém napětí 50 Hz běžné sinusové vlny. Běhm stárnutí byly prováděny odběry pro tstování vybraných lktrických paramtrů. Na obr. 3 j zachycno pracoviště pro vysokonapěťové, vysokofrkvnční pulzní namáhání vzorků [5]. Vzorky jsou dlouhodobě stárnuty v stíněných komorách s odsáváním zplodin vzniklých dgradací běhm tstu. V podobném zařízní jsou stárnuty vzorky při střídavém napětí 50 Hz. Obr. 3: Vzorky Pracoviště pro vysokonapěťové a vysokofrkvnční pulzní namáhání vzorků izolačních matriálů. Pro lktrické stárnutí byly použity vzorky dvou základních tvarů. Plošné vzorky o vlikosti 10 x 10 cm různých tloušťk, dl daného matriálu a vzorky v tvaru izolovaných tyčí, obr. 4 (a), (b). Obr. 4: (a) (b) Tyčový (a) a plošné (b) vzorky izolačních matriálů pro lktrické stárnutí. Tstované lktrické paramtry Běhm lktrického či kombinovaného stárnutí byly tstovány vybrané lktrické paramtry. Tyto paramtry i zobcněné výsldky z mnoha měřní jsou uvdny v tab. 1. V tabulc jsou uvdny výsldky měřní vývoj lktrických paramtrů běhm lktrického stárnutí pulzním napětím. Pro zvýraznění rozdílu byly vztažny k výsldkům naměřným pro lktrické stárnutí při sinusovém namáhání 50 Hz. Tyto výsldky shrnují dlouhodobé zkoušky prováděné na různých izolačních matriálch. Tab. 1: Změny lktrických paramtrů běhm lktrického stárnutí. Tstovaný lktrický paramtr Zapalovací napětí částčných výbojů Náboj částčných výbojů Poloha měřno při částčných 50 Hz sinus výbojů na měřno při vlně napětí pulzním u Počt impulsů částčných výbojů za jdnotku času Izolační odpor vzorku Ztrátový činitl Plocha pod absorpční křivkou Kapacita vzorku Polovodivé ochrany Vývoj paramtru běhm lktrického stárnutí pulzním napětím vztažno k vývoji při 50 Hz bz rozdílu mírně rostoucí zatím nprokázáno aktivita na hranách napěťových pulzů zatím nprokázáno klsající rostoucí rostoucí rostoucí silně dgradují
VÝSLDKY Na obr. 5 jsou zobrazny výsldky měřní aktivity částčných výbojů na vzorcích přd lktrickým stárnutím a po zstárnutí lktrickým polm. V případě (b) s jdná o vzorky matriálu Rlanx, stárnutého sinusovým napětím 5 kv, 50 Hz po dobu 600 h. Rozdíl oproti měřní (a), na vzorku jště přd samotnými xpozicmi j pozorovatlný hlavně na fázovém rozložní výbojů na sinusové vlně napětí. Na zstárnutém vzorku můžm pozorovat určité oddělní části výbojů od hlavní obalové křivky, označné v obr. 5 (b) bílými šipkami. Toto oddělní indikuj vytvořní dutink na povrchu izolačního matriálu vlivm dgradac lktrickým polm. Jv byl xprimntálně namodlován v [6]. V případě pulzního namáhání vzorku po dobu 300 h napětím ± 1 kv a šířkou pulzu 10 μs, obr. 5 (c), došlo k výraznému snížní výbojové aktivity, zjména v záporné půlpriodě měřní. Tnto jv nastává vyplněním mikrodutink v matriálu uhlíkm, ktrý vzniká rozkladm vlastního izolačního matriálu při lktrickém stárnutí. Tím dojd k vytvořní vodivé vrstvy, ktrá brání další výbojové činnosti. Toto stádium j charaktristické pro lktrickým polm zahořný izolační matriál. V násldné dgradaci opět dojd k zvýšní výbojové činnosti spojováním dutink v kanálky a v přdprůrazových stavch. Na obr. 6 jsou uvdny životnostní křivky pro tstovanou drážkovou izolaci malých točivých strojů. Tstovaná izolac s skládá z tří polystrových vrstv. Čas (s) 10000000,0 Obr. 6: 1000000,0 100000,0 10000,0 1000,0 100,0 10,0 1,0 t puls = 862347-0,5554 t puls+tmp = 83061-0,4314 t sin = 2+06-0,1219 0 20 40 60 80 100 Intnzita lktrického pol (kv.mm -1 ) Příklad vyhodnocných životnostních křivk dl xponnciálního modlu stárnutí. Průraz vzorku Průraz vzorku Průraz vzorku xponnciální modl sinusové namáhání xponnciální modl pulzní namáhání xponnciální modl kombinované tplné a pulzní namáhání Jak z grafu vyplývá, xponnciální modl j vhodný pro vysoké intnzity lktrického pol. Jak s blížím k hraniční hodnotě, pod ktrou již k lktrickému stárnutí ndochází, začíná tnto modl slhávat viz. obr. 6 zlná křivka pro kombinované lktrické a tplotní namáhání. Na tuto křivku proto můžm použít mocninný modl lktrického stárnutí, obr. 7. I 180 (a) 100000000 10000000 1000000 II I (b) Čas (s) 100000 10000 1000 100 10 1 t = 1 09-6,2778 0 2 4 6 8 10 12 Intnzita lktrického pol (kv.mm -1 ) Průraz vzorku Mocninný modl kombinova né tplotní a pulzní namáhání II I II Obr. 5: (c) I zdánlivý náboj částčných výbojů, II čtnost impulzů částčných výbojů. Měřní 30 s při 2,5 kv, (a) Rlanx dodaný stav, (b) rlanx, vzork namáhaný po dobu 600 h sinusovým napětím 50 Hz, 5 kv, (c) Rlanx, vzork namáhaný po dobu 300 h pulzním napětím 1 khz, šířka pulzu 10 μs. Obr. 7: Mocninný modl kombinované tplotní a pulzní namáhání. Na tstovaném drážkovém matriálu jsou patrné změny způsobné lktrickým stárnutím, obr. 8 (b)(c). Při pulzním napětí ± 2,4 kv/6 khz/10 μs s již objví viditlné výboj na povrchu tstovaného matriálu. Tyto výboj mají jiný charaktr nž výboj způsobované vysokým napětím 50 Hz. To způsobuj odlišnou dgradaci polovodivých vrstv používaných v motorch [7]. Obr. 9 zobrazuj dtaily povrchu vzorků pořízné mikroskopm přd a běhm xpozic. Patrné jsou zd změny barvy vzorku a místa, kd s mění vnitřní složní matriálu. Obr. 10 zachycuj laboratoř dilktrických systémů, kd bylo prováděno měřní lktrických paramtrů tstovaných izolačních matriálů a vzorků.
ZÁVĚR Provdná studi slouží jako základ pro další zkoumání životnosti jdnotlivých izolačních systémů pulzně namáhaných. Naměřná data tvoří základ báz znalostí budoucího diagnostického systému pro mnší asynchronní stroj používané jako přsné pohony pro výrobní linky. V návaznosti budou tstovány spciálně modifikované izolační systémy, ktré budou zabraňovat zvýšné dgradaci izolačního systému vysokofrkvnčním pulzním napětím. Pro zkoumané matriály j hodnota zkrácní životnosti při pulzním namáhání patrná z naměřných výsldků zobrazných v životnostních křivkách na obr. 6. Studi potvrzuj, ž vliv pulzního namáhání na drážkovou izolaci j podobný jako na již dřív sldovanou hlavní izolaci točivých strojů např. [9]. Stárnutí izolačního matriálu j urychlno napěťovou strmostí přiváděných pulzů i hodnotou frkvnc. Při vysokofrkvnčním pulzním namáhání má výbojová činnost jiný charaktr nž při střídavém napětí 50 Hz. Výbojová činnost začíná na nižších hodnotách intnzity lktrického pol a poškozuj izolační matriál na mnších vzdálnostch od lktrod. PODĚKOVÁNÍ Tnto výzkum j podporován výzkumným záměrm Ministrstva školství, mládž a tělovýchovy Čské Rpubliky, MSM 4977751310 Diagnostika intraktivních dějů v lktrotchnic. Autor by chtěl poděkovat prof. Ing. Václavu Mntlíkovi, CSc. za dlouhodobou podporu, cnné rady a připomínky. LITRATURA [1] J. Artbaur, aj., Izolanty a izoláci, ALFA, Bratislava, 1969. [2] A. C. Gjæ rd, Multifactor Aging Modls Origin and Similaritis, I lctrical Insulation Magazin, Vol. 13, No. 1, 1997. [3] J. Koutský, Dgradační procsy a prdikc životnosti, ZČU, FST, ISBN 80-7082-177-9, Plzň, 1995. [4] G. Mazzanti, G. C. Montanari, L. A. Dissado, lctrical Aging and Lif Modls - Th Rol of Spac Charg, In: I Transaction on Dilctrics and lctrical Insulation, ISSN 1070-9878, Vol. 12, No. 5, 2005. [5] J. Bartoň, V. Bočk, F. Matějka, V. Mntlík, J. Pihra, P. Šbík, P. Trnka, Intraktivní diagnostika dilktrik, 84 s., ZČU, FL, Výzkumná zpráva, Plzň, 2007. [6]. Gulski, Computr-aidd masurmnt of partial dischargs in HV quipmnt, I Transaction on Dilctrics and lctrical Insulation, Vol. 28, No. 6, pp. 969-983, Dc 1993. [7] P. Trnka, Intrakc izolantů s pulzním namáháním, Disrtační prác, Západočská univrzita v Plzni, 86 s., Plzň, 2005. [8] V. Mntlík, Dilktrické prvky a systémy, Praha, CZ, Tchnická litratura BN, 2006. [9] V. Mntlík, P. Trnka, J. Pihra, Vývoj vlastností izolantu při pulzním namáhání, Nové smry v diagnostik a opravách lktrických strojov a zariadní, Žilina, DIS - Žilinská univrzita, s. 35-39, ISBN 80-8070-545-3, 2006. [10] G. Jiang, J. Kuang, S. Boggs, Critical paramtrs for lctrical tr formation in XLP, I Trans. Powr. Dl., Vol 13, pp. 292-296, 1998. [11] B.F. Lalam, H. Th-Giam, Prssur ffct on th lctrical aging of polythyln, J. Phys. D: Appl. Phys. 33, L133 L136, UK, 2000. [12] J. P. Crin,. David, Influnc of Mchanical Strsss on Som lctrical Proprtis of Polymrs, In: CIDP 2005, Nashvill, USA, ISBN 0-7803-9257-4, 2005, pp. 71-74. [13] J. P. Crin, Maxwll Strss and Som lctrical Proprtis of Polymrs, In: CIDP 2005, Nashvill, USA, ISBN 0-7803-9257-4, 2005, pp. 641-644. [14] S. Grzybowski, N. Kota, Liftim Charactristics of Magnt Wirs undr Multistrss Conditions, In: CIDP 2005, Nashvill, USA, ISBN 0-7803-9257-4, 2005, pp. 605-608.
lktroda (a) (b) (c) Obr. 8: (d) Stanovování životnostní čáry (a) viditlné výboj při krátkodobé zkoušc zvýšným pulzním napětím ± 2,4 kv/6 khz/10 μs šířka pulzu. (b) dtail vzorku stárnutého až do průrazu střídavým napětím 5 kv 50 Hz dgradační změna barvy vzorku a místo průrazu. (c) dtail vzorku stárnutého až do průrazu pulzním napětím ±2 kv/6 khz/10 μs šířka pulzu dgradační změna barvy vzorku a místo průrazu. (d) dtail průrazu vzorku. (a) (b) (c) Obr. 9: Povrch tstované drážkové izolac. (a) přd xpozicmi. (b) vzork po 3h xpozici 180 C.(c) vzork po 8h xpozici 5 kv AC. Obr. 10: Laboratoř dilktrických systémů FL/KT T ZČU Plzň.