2.1.5 Graf funkce I. Předpoklady: 2104

Podobné dokumenty
( ) Grafy mocninných funkcí. Předpoklady: 2414, 2701, 2702

Spojitost funkce, limity funkce I

[ ] Parametrické systémy lineárních funkcí I. Předpoklady: 2110

2.1.6 Graf funkce II. Předpoklady: 2105

Funkce rostoucí, funkce klesající II

Parametrické systémy lineárních funkcí II

{ } B =. Rozhodni, které z následujících. - je relace z A do B

[ 5;4 ]. V intervalu 1;5 je funkce rostoucí (její první derivace je v tomto intervalu

2.8.6 Parametrické systémy funkcí

Průběh funkce II (hledání extrémů)

Lineární funkce IV

2.8.9 Parametrické rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou

= - rovnost dvou výrazů, za x můžeme dosazovat různá čísla, tím měníme

2.1.9 Lineární funkce II

Základní poznatky o funkcích

Funkce kotangens

2.4.4 Kreslení grafů funkcí metodou dělení definičního oboru I

Vektory II. Předpoklady: Umíme už vektory sčítat, teď zkusíme opačnou operací rozklad vektoru na složky.

Lineární funkce III

( ) ( )( ) ( x )( ) ( )( ) Nerovnice v součinovém tvaru II. Předpoklady: Př.

Nepřímá úměrnost I

2.5.1 Kvadratická funkce

Kvadratické nerovnice Předpoklady: Př. 1: Úvaha: Pedagogická poznámka:

2.1.4 Funkce, definiční obor funkce. π 4. Předpoklady: Pedagogická poznámka: Následující ukázky si studenti do sešitů nepřepisují.

Grafické řešení soustav lineárních rovnic a nerovnic

Funkce tangens. cotgα = = Předpoklady: B a. A Tangens a cotangens jsou definovány v pravoúhlém trojúhelníku: a protilehlá b přilehlá

2.5.1 Kvadratická funkce

( ) Opakování vlastností funkcí. Předpoklady:

5.1.2 Volné rovnoběžné promítání

Že tuto definici znáte, ale stále přesně nevíte, jak funkci chápat? Ukážeme si konkrétní příklad Definiční obor (množina A)

2.3.9 Lineární nerovnice se dvěma neznámými

Parabola a přímka

4.2.9 Vlastnosti funkcí sinus a cosinus

Použití substituce pro řešení nerovnic II

Funkce kotangens. cotgα = = Zopakuj všechny části předchozí kapitoly pro funkci kotangens. B a

2.4.9 Rovnice s absolutní hodnotou I

( ) ( ) ( ) Logaritmické nerovnice I. Předpoklady: 2908, 2917, 2919

7.5.3 Hledání kružnic II

( + ) ( ) f x x f x. x bude zmenšovat nekonečně přesný. = derivace funkce f v bodě x. nazýváme ji derivací funkce f v bodě x. - náš základní zápis

2.4.9 Rovnice s absolutní hodnotou I

Grafy elementárních funkcí v posunutém tvaru

( 2 ) ( 8) Nerovnice, úpravy nerovnic. Předpoklady: 2114, Nerovnice například 2x

4.3.4 Základní goniometrické vzorce I

2.1.9 Lineární funkce II

4.3.3 Goniometrické nerovnice

2.7.8 Druhá odmocnina

4.3.3 Goniometrické nerovnice I

Vektorový součin I

x 0; x = x (s kladným číslem nic nedělá)

( ) Absolutní hodnota. π = π. Předpoklady: základní početní operace. 0 = 0 S nezápornými čísly absolutní hodnota nic nedělá

2.6.5 Další použití lineárních lomených funkcí

Funkce přímá úměrnost III

Grafické řešení rovnic a jejich soustav

4.3.2 Goniometrické nerovnice

Funkce tangens. cotgα = = B a. A Tangens a cotangens jsou definovány v pravoúhlém trojúhelníku: a protilehlá b přilehlá.

1.7.3 Výšky v trojúhelníku I

III Určování hodnot funkcí sinus a cosinus

4.2.5 Orientovaný úhel II. π π = π = π (není násobek 2π ) 115 π není velikost úhlu α. Předpoklady: Nejdříve opakování z minulé hodiny.

4.2.4 Orientovaný úhel I

analytické geometrie v prostoru s počátkem 18. stol.

Nerovnice v podílovém tvaru II. Předpoklady: 2303, x. Podmínky: x x 1, 2 x 0 x 2, 1 3x

4.2.6 Tabulkové hodnoty orientovaných úhlů

( x) ( ) ( ) { } Vzorce pro dvojnásobný úhel II. Předpoklady: Urči definiční obor výrazů a zjednoduš je. 2. x x x

Grafy funkcí odvozených z funkcí sinus a cosinus I

Centrovaná optická soustava

Hyperbola. Předpoklady: 7507, 7512

2.4.7 Omezenost funkcí, maximum a minimum

[ 0,2 ] b = 2 y = ax + 2, [ 1;0 ] dosadíme do předpisu Soustavy lineárních nerovnic. Předpoklady: 2206

Rovnice paraboly

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

4.2.5 Orientovaný úhel II

[ ] Goniometrický tvar komplexních čísel I. Předpoklady: 4207, 4209, 6201

4.2.3 Orientovaný úhel

7.1.2 Kartézské soustavy souřadnic II

Průběh funkce I (monotónnost)

7.1.2 Kartézské soustavy souřadnic II

( ) ( ) Vzorce pro dvojnásobný úhel. π z hodnot goniometrických funkcí. Předpoklady: Začneme příkladem.

Grafy relací s absolutními hodnotami

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

2.4.3 Kreslení grafů funkcí metodou napodobení výpočtu II

4.3.7 Součtové vzorce. π π π π. π π π. Předpoklady: 4306

Na obrázku níže je vidět jedno z možných nastavení umístění grafu Ve sloupci pro graf. Spuštění první plovoucí sady. Spuštění druhé plovoucí sady

1.2.9 Usměrňování zlomků

Absolutní hodnota I. π = π. Předpoklady: = 0 S nezápornými čísly absolutní hodnota nic nedělá.

( ) ( ) ( ) x Užití derivace. Předpoklady: 10202, 10209

Digitální učební materiál

4.3.1 Goniometrické rovnice I

Optické přístroje

Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková. Výukový materiál

Funkce Arcsin. Předpoklady: Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 je číslo, jehož druhá mocnina se rovná 4.

Cíl a následující tabulku: t [ s ] s [ mm ]

ROVNICE A NEROVNICE. Lineární rovnice s absolutní hodnotou II. Mgr. Jakub Němec. VY_32_INOVACE_M1r0107

4.3.3 Základní goniometrické vzorce I

Grafy funkcí s druhou odmocninou

Logaritmus, logaritmická funkce, log. Rovnice a nerovnice. 3 d) je roven číslu: c) -1 d) 0 e) 3 c) je roven číslu: b) -1 c) 0 d) 1 e)

Logaritmická funkce I

1.3.3 Množinové operace

5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Součtové vzorce. π π π π. π π π. Předpoklady: není možné jen tak roznásobit ani rozdělit:

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Transkript:

..5 Graf funkce I Předpoklad: 0 Pedagogická poznámka: Největší změnou oproti klasickému řazení v gmnaziální sadě, je spojení dílů o rovnicích a funkcích. Představa grafu umožňuje studentům daleko lépe pochopit o co při řešení rovnice a zejména nerovnic jde, případně jaké může být řešení. Je faktem, že minimálně polovina studentů má o grafech je velice vágní povědomí a čtvrtina nejhorších neumí ani odečítat hodnot. Proto se ukázalo, že je nutné zařadit na začátek kapitol o funkcích několik hodin, které procvičují právě orientaci v grafech. Při probírání těchto tří hodin jsou mezi student obrovské rozdíl, nechávám rchlejší část tříd, ab si ve zbtku času potichu pracovala na čemkoliv a věnuji se těm nejhorším. Pedagogická poznámka: Přesné odečítání není možné z obrázků promítaných z učebnice. Graf je udělán ještě jednou ve speciálním souboru, který vtisknu a dám ho studentům k dispozici. U termografu je pak možné trvat na přesném odečtení hodnot. Při tom se pozná, kdo ze studentů je schopen přepočítávat údaje na osách a zjistit velikost jednoho čtverečku. U ostatních příkladů pak můžete při pomoci slabším studentům ukazovat prstem nebo tužkou do papírku před nimi, což je daleko názornější než blikání ukazovátkem na vzdálené stěně. V neposlední řadě jde i to, že graf jsou příliš velké a nevejdou se v dostatečném přiblížení na stěnu najednou i s řešením. Pedagogická poznámka: Ve všech příkladech je dobré studentům neustále ukazovat, že jde pořád o zobrazování cesto od čísel na ose x k číslům na ose.

Př. : Z termografu na obrázku zjisti: a) teplotu vzduchu v 8:00, 0:30, 6:00, 5:5 a 0:0 b) jaká bla nejvšší a nejnižší teplota c) v jakém časovém rozmezí bla teplota měřena d) v jakém rozsahu se pohboval teplot během měření e) definiční obor a obor hodnot zachcené funkce f) kd bla teplota vzduchu všší než 0 g) kd bla teplota vzduchu nižší než 5 t[ ] 30 0 0 8 0 6 8 0 a) teplotu vzduchu: čas 8:00 0:30 6:00 5:5 0:0 teplota 8,3 3,7 7,5 5, b) jaká bla nejvšší a nejnižší teplota nejvšší teplota 3, nejnižší teplota 7 c) v jakém časovém rozmezí bla teplota měřena od 6:00 do :00 d) v jakém rozsahu se pohboval teplot během měření od 7 do 3 e) definiční obor a obor hodnot zachcené funkce funkce nemá žádný předpis má smsl uvažovat o jejich hodnotách pouze pro čísla s nakreslenou hodnotou v grafu D ( f ) = 6;, H ( f ) = 7;3 f) kd bla teplota vzduchu všší než 0 od : do 8: g) kd bla teplota vzduchu nižší než 5 od 6: 00 do :09, od 0:50 do :00 Pedagogická poznámka: Způsob, kterým studenti vnímají matematiku dobře ilustrují dva fakt: předchozí příklad je pro ně podstatně jednodušší než hledání funkčních hodnot v příkladu. bod c) d) udělají bez problémů, ale nedaří se jim bod e). Mají totiž problém vztáhnout definici, kterou si mohou třeba i přečíst z poznámek z minulé hodin, k něčemu reálnému. Upozorněte je na to. t[hod]

Něž se pustíme do dalších příkladů musíme si ujasnit, jak se graf funkcí kreslí. Problém nastává, kdž chceme nakreslit funkci, s velkým rozsahem definičního oboru nebo oboru hodnot. Máme k dispozici pouze omezenou plochu, na kterou se snažíme nakreslit všechno důležité o chování funkce: - x - Pokud je graf funkce nakreslen až ke kraji obrázku (na obrázku je okraj vznačen zelenými tečkami), předpokládá se, že funkce pokračuje stejným způsobem dále červená funkce vpravo dole postupně směřuje šikmo dolů hodnot x s postupně zvětšují k nekonečnu a hodnot se postupně zmenšují k mínus nekonečnu Ab blo změřování funkcí zřejmější, kreslíme do obrázku pomocné čár (svislá a vodorovná čárkovaná čára) modrá funkce vpravo nahoře postupně zvětšuje hodnot x k nekonečnu, hodnot se postupně zmenšují, ale ne k mínus nekonečnu jako u červené funkce pouze se čím dál víc blíží k jedničce (vodorovná čára) modrá funkce se nahoře postupně zprava přibližuje k svislé čáře procházející jedničkou jak se hodnot x zprava přibližují k, hodnot se přibližují k nekonečnu Př. : Na obrázcích jsou nakreslen graf funkcí. Urči jejich D( f ) a H ( f ). - x - - - 3

- x - - - D ( f ) = 5; ) H ( f ) = ;) D ( f ) = 3; ) ( ; H ( f ) = ; ) Pedagogická poznámka: Předchozí příklad je také opakováním sjednocení množin a intervalů. Je třeba trvat na tom, že je nutností, ab si tto věci studenti pamatovali, bez ohledu na to, že bl probrán už před dlouhou dobou. Někteří studenti mají problém s řešením předchozího příkladu kvůli tomu, že stále nepracují s tím, že definiční obor určují hodnot s os x a obor hodnot čísla s os. Př. 3: Na obrázku je nakreslen graf relace. Urči: a) D( f ), H ( f ) b) f ( ), f ( 3), f ( ) c) všechna x, pro která platí f ( x ) = x, pro která platí f ( x ) =. d) všechna e) všechna x, pro která je hodnota funkce záporná f) všechna x, pro která je hodnota funkce větší než g) proč není tato relace funkcí 6-6 - - 6 x -6

a) D f = ( ; 0; ( ) ( ) H ( f ) = ( ; ( ; ) b) f ( ) =, f ( 3) = 3, f ( ) c) x { 7; } d) x 6; 5 e) f ( x ) < 0 pro x ( ; f) f ( x ) > pro x (0;, 5 = Př. : Petáková: strana /cvičení a) b) Shrnutí: Graf funkce nám ukazuje cestu od čísel na ose x (definiční obor) k číslům na ose (obor hodnot). 5