Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy
Modul Práce s klientem Práce s mentáln postiženým klientem Lektor Iveta Šstková Nadje o.s., poboka Otrokovice Domov pro osoby se zdravotním postižením Supervizor rozvojové supervize v oblasti sociálních služeb Prvodce v oblasti problematického jednání a chování uživatel sociálních služeb
Motto Kvalita spolenosti se mže mit podle zpsob, jak se stará o své nejzranitelnjší a nejzávislejšíleny. Spolenost, která se o n stará nedostaten, je pochybená
Mentální retardace Za mentáln retardované se považují takoví jedinci u nichž dochází k trvalému zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji nkterých psychických vlastností a k poruchám v adaptaním chování. Hloubka a míra postižení v jednotlivých funkcích je u tchto osob individuáln odlišná.
Píinou retardace je organické poškození mozku, které vzniká v dsledku strukturálního poškození mozkových bunk nebo abnormálního vývoje mozku. Podle období (asovost), kdy k poškození mozku došlo rozlišujeme oligofrenii a demenci. Oligofrenie období ped v prbhu a po narození (do dvou let). Demence poškození mozku v období po 2. roku života.
Klinické projevy MR Zpomalená chápavost a jednoduchost úsudk Snížená schopnost logických úsudk Snížená mechanická, ale hlavn logická pam Nedostatená slovní zásoba a neobratnost pi vyjadovní
Poruchy pohybové koordinace Impulsivita, hyperaktivita x celkov zpomalené chování Citová vzrušivost Nedostatený rozvoj volních vlastností a sebereflexe Neuvdomování si svého JÁ Opoždný psychosexuální vývoj
Poruchy v interpersonálních vztazích a v komunikaci Snížená pizpsobivost sociálním požadavkm
Mentální retardace vymezení pojmu, klasifikace mentální Specifikace ANO Zdravotní postižení Mentální postižení mentální retardace Oligofrenie Demence Trvalost poznávací inností retardace Specifikace NE Osoby u nichž došlo k zaostávání duševního vývoje z dvodu výchovného zanedbání, z dvodu závažných emoních poruch nebo z dvodu smyslového postižení
Klasifikace MR Mentální retardace oznauje snížení úrovn rozumových schopností oznaovaných jako inteligence Druhy inteligence ( E.L.Thorndike): Abstraktní in. - verbální operace Mechanická (praktickou) in. - operace s pedmty Sociální in. schopnost komunikovat s lidmi
Úrove inteligence nejužívanjší zpsob - IQ Inteligenní kvocient W. Stern Ukazuje vztah mezi dosaženým výkonem v úlohách odpovídajících uritému vývojovému stupni a mezi fyzickým vkem. Informuje o celkovém rozumovém vývoji jedince. Není schopna však pojmout individuální zvláštnosti konkrétní osoby
Diagnostika MR Je dlouhodobý proces, nutno zohlednit všechny vlivy, které jedince psobí. Komplexní diagnostika sleduje podmínky života dítte výchovné vlivy. Zkoumá úrove biologickou, psychologickou, sociální. Rozhodující jsou adaptaní schopnosti dítte (prostedí, lidé, skutenosti)
K diagnostice rozumových schopností se používají testy IQ Testy se vyznaují kolísavostí tedy pi opakovaném vyšetení se výsledky projevují jistou kolísavostí (asový odstup, momentální psychický stav ) V diagnostice jsou dležité veškeré informace subjekt, které se podílí na péi, výchov, vzdlávání
IQ 130 a víc 120-129 110-119 90-109 80-89 70-79 69 a níže Klasifikace Znan nadprmrná Nadprmrná Mírn nadprmrná Prmrná Podprmrná Hraniní Slabomyslnost MR % v populaci 2,2 6,7 16,1 50 16,1 6,7 2,2
Mentální retardace IQ 69-50 49-35 34-20 19 mén Klasifikace Lehká MR Stedn tžká MR Tžká MR Hluboká MR % v populaci????
Lehká mentální retardace, IQ 50-69 Zpravidla zvládají schopnost mluvit, konverzovat osvojení opoždn Zvládají sebeobsluhu jsou jen pomalejší Problémy se zvládáním tení, psaní je velmi dležité zamit se na rozvoj schopností a kompenzaci nedostatk Pidružená postižení autismus, vývojové poruchy, tlesná postižení, epilepsie, poruchy chování Zahrnuje slabomyslnost lehkou subnormalitu lehkou oligofrenii (díve debilitu)
Stedn tžká MR, IQ 35-49 Opoždn vývoj chápání, užíváníei Problémy se sebeobsluhou Pi odborném vedení si nkdy dokážou osvojit trivium Jsou schopni vykonávat jednoduché pracovní innosti Zpravidla nejsou schopni samostatného života Velké rozdíly mezi jednotlivci
Zpravidla jsou schopni vyjádit své vlastní poteby e je siln individuální- verbální ale astji nonverbální komunikace, asto se objevuje gestikulace Diagnostika je obtížná, vychází z referencí okolí Zahrnuje stedn tžkou mentální subnormalitu, stedn tžkou oligofrenii imbecilitu
Tžká MR, IQ 20-34 Znaný stupe poruchy motoriky, i jiné pidružené Znaný stupe poruchy motoriky související s poškozením i nedostateným vývojem nervové soustavy Dležitá vasná systematická a dostatená pée(výchovná, vzdlávací i rehabilitaní) Zahrnuje tžkou mentální subnormalitu tžkou oligofrenii
Hluboká MR, IQ je nižší než 20 Velké problémy s porozumním i vyjádením poteb, komunikace pouze základní asto inkontinentní neschopni peovat o své poteby Možnosti výchovy a vzdlávání jsou jen velmi omezené.
Další druhy MR Jiná MR je velmi problematická diagnostika (nevidomí, neslyšící, nemluvící, autismus, tžké tlesné postižení Nespecifikovaná MR je prokázána ale není možné diagnostikovat o jak hluboké postižení se jedná
Spolupráce s rodinou Rodina nejpirozenjší prostedí ve kterém se mže dít rozvíjet Narození dítte s MR zjištní - zátž pro všechny leny rodiny (przkumy rodinných poraden) Odborná pée
Práva osob s MR Listina základních práv a svobod Úmluva o právech dítte Zákony MŠMT R, MPSV R
Deklarace o právech mentáln postižených osob 1. Mentáln postižený má mít v nejvtší možné míe stejná práva jako všichny ostatní lidské bytosti 2. MP má právo na zdravotní péi a vhodnou fyzikální terapii, jakož i na takovou výchovu, readaptaci a vedení, které mu umožní rozvinout v maximální možné míe jeho možnosti a schopnosti.
3. MP má právo na ekonomické zabezpeení a slušnou životní úrove. Má plné právo podle svých možností pln pracovat nebo se zabývat jinou užitenou inností. 4. Pokud je to možné, má MP žít v kruhu své rodiny nebo v rodin svého opatrovníka a úastnit se rzných forem spoleenského života.proto má být rodin, ve které žije, poskytována pomoc.je-li jeho umístní do specializovaného zaízení potebné, mají být podmínky a prostedí života v nm blízké normálním podmínkám života.
5. Mentáln postižený má právo na kvalifikovaného opatrovníka, pokud to vyžaduje ochrana jeho zájm a dobra. 6. PM má právo na ochranu ped jakýmkoliv vykoisováním, zneužíváním nebo ponižujícím zacházením. Je-li pedmtem soudního stíhání, má mít právo na zákonný proces s plným uznáním svého stupn odpovdnosti, který vyplývá z jeho mentálního stavu.
7. Jestliže nkteí postižení nejsou schopni úinn využívat souhrn svých práv v dsledku hloubky svého postižení a jestliže se ukáže poteba omezit tato práva bu ásten nebo úpln, pak musí postup používaný za úelem omezení nebo zrušení tchto práv chránit postiženého zákonn proti jakékoliv form zneužití. Tento postup by ml být založen na hodnocení kvalifikovaných znalc, kteí by posoudili sociální zpsobilost postiženého. Omezení nebo zrušení práv má být podrobeno periodickým revizím a musí být odvolatelné u vyšších institucí.
Speciální vzdlávací programy Povinná školní docházka (kdy?) Integrace Speciální školy ( MŠ, SpMŠ) Pípravné stupn Rehabilitaní vzdlávací programy Individuální vzdlávací programy Praktické školy, speciální uilišt
Omezení práv osob s MR ástené - úplné zbavení zpsobilosti k právním úkonm (kdy) Kdo navrhuje, posuzuje, rozhoduje Statut opatrovníka Dokumenty (OP, listina opatrovníka ) Zmny opatrovníka povinnosti opatrovníka, postupy pi neplnní povinností opatrovníka
Sociální služby Zákon. 108/2006 Sb. o sociálních službách Standardy kvality sociálních služeb Typy služeb domovy, denní centra, chránné byty, sociáln terapeutické dílny (komu jsou služby ureny ) Finanní pokrytí služeb píspvky na péi, invalidní dchody Omezení práv uživatel restriktivní opatení 89 Film sociální služby, souasný stav
Diskuse
Závr Dkuji za Vaši pozornost a peji krásný den. Praha 12. 4. 2007 Iveta Šstková