Filsfická antrplgie Nauka člvěku z filzfické perspektivy (anthrps = řec. člvěk) Dva přístupy: histrický viz prezentace Představy člvěku v dějinách a dkument Člvěk v dějinách filzfie systematický viz pkračvání tht dkumentu Hlavní tázka: C je člvěk? C se tu tázku vlastně přesně myslí? Může mít více významů: 1. jaká je definice člvěka? nadřazený pjem (živčich) + pjem dlišující člvěka d zvířat (např. rzum apd.) 2. jaká je přirzenst člvěka? mderní varianta: c má člvěk dán geneticky a c učením? c je kulturně pdmíněné a c mají všechny kultury splečné? 3. jaká je pdstata člvěka? Aristteles: pdstatu každéh člvěka je jeh duše, tj. živující princip těla Mnzí křesťanští filzfvé: pdstatu člvěka je jednta duše a těla Descartes: pdstatu člvěka je jeh myslící Já 4. jaká je situace člvěka? nejbecnější pjetí antrplgie, pdle Kanta zahrnuje tázky c můžeme vědět? c máme dělat? v c smíme věřit? 5. chceme jen ppsat člvěka uvést jeh důležité vlastnsti 6. tázku c je člvěk? se pkusíme zdpvědět tak, že ppíšeme, jak vznikl evluční přístup 1. Jak definvat člvěka Jak se dělá klasická aristtelská definice: ptřebujeme - nadřazený pjem: živčich - dlišující pjem (c nás dlišuje d statních živčichů) Navržené dlišující pjmy: - rzum: člvěk = rzumný živčich, lat. animal ratinale = klasická tradiční definice člvěka jde ji zpchybnit?, jak se zpchybňují definice? - je (každý) člvěk živčich? - pvažujeme člvěka za živčicha? v bilgii an, v právu ne - t ukazuje na knvenčnst definice - je (každý) člvěk rzumný? - je ještě nějaký jiný živčich rzumný? - Wlfgang Khler s šimpanzi d 1913 na Kanárských strvech
- 1917: kniha Mentality f Apes (Mentalita lidpů) - ppsat pkusy: - pdávali si banány pmcí sestavvání krabic a tyčí - závěr: mají nejen učení, ale i vhled, účelnst, usuzvání - inteligentní chvání pzrván i u kytvců, krkavcvitých ad. - můžete si najít příklady - jiný dlišující pjem krmě rzumu? - sebevědmí, ale: - zrcadlvé testy, šimpanzi se pznají na ftce - šimpanz pužíval slv já ve znakvé řeči - vůle - vědmí (Descartes: zvířata jsu strje, nemají vědmí) - jazyk (ale: včely, delfíni, šimpanzi se znakvu řečí) - ptřeba učení, tevřenst světu, nehtvst, zranitelnst, flexibilita - Herder: člvěk je první prpuštěnec přírdy - Freud: člvěk je Bůh z berliček - kultura: člvěk vytváří civilizaci, nástrje, budvy, vědu, umění - ale c např. splečenský hmyz - dějinnst (člvěk vytváří dějiny) - duše: - c je duše? Mžnsti: - suhrn psychlgických vlastnstí danéh člvěka - t v člvěku, c není materiální - část člvěka přežívající smrt - má člvěk duši? - zvířata duši nemají? Definice ukázáním: lidé, t jsme prstě my musíme dplnit: a všichni, kteří jsu stejní jak my nejednznačnst v dějinách myšlení: kh všechn pčítáme d my? v prehistrickém myšlení nejasné dlišení d zvířat ve starvěku barbaři nejsu pjímáni jak lidé Bilgická definice - člvěk je určitý rd či druh: hm neb jen hm sapiens? - hm=člvěk (česká wiki), tedy člvěk je i např. hm habilis - člvěk=human=hm sapiens (anglická wiki) - jak se v bilgii dlišují, definují druhy? - schpnst mít pldné ptmky - prt patří různé rasy d stejnéh druhu Jde v definici jen knvenci? (Jak si t stanvíme, tak t bude?) - knvence čast nejasné, lidé se na nich nemusí shdnut - definice může být dknce v rámci debaty pkaždé stanvena jinak - relativismus, vše se rzplývá v jazyku? Je člvěk tázka míry, neb předělu? - člvěk a evluce: kdy přesně v evluci vznikl člvěk? - ntgeneze: kdy přesně vzniká člvěk? spjením vajíčka a spermie? pstupně? - analgické k paradxu hrmady: přidáváme-li kamínky, kdy vznikne hrmada? - jak se nejasnému předělu vyhnut? - nábženství: - kreacinismus (evluce je myl, člvěk byl stvřen najednu)
- bdaření duší (Bůh v určitém kamžiku bdařuje těl duší) 2. Jaká je přirzenst člvěka? Nebli: C má člvěk d přírdy? (přírda a přirzenst téměř stejné pjmy, půvdně tj. v antice nerzlišené) Nvvěká frmulace tázky, c převládá: - vrzené x získané - racinalismus s vrzenými idejemi x empirismus (tabula rasa, Jhn Lcke) Pdbná mderní verze tázky - dědičnst x prstředí - nature x nurture (přírda x výchva) Dnešní převládající názr: tázka špatně plžená, zásadní vliv má bje Jhn Lcke: Nic nemůže být v rzumu, c tam předtím nepřišl skrz smysly reakce Leibnize: An, vyjma rzumu samtnéh. Člvěk má d přirzensti (geneticky) dánu schpnst myslet, ale c si bude myslet, je zásadně vlivněn učením (prstředím), je získané. Stejně tak je geneticky dána funkce jedntlivých rgánů, existence základních psychlgických ptřeb atd. K tét tázce se ve 20. stletí vyjadřvala scibilgie přístup vysvětlující becné vzrce lidskéh chvání jak výsledek evluce: chváme se tak a tak, prtže t byl evlučně výhdné. Tímt způsbem vysvětlvána například mrálka, altruismus, splupráce, pmc příbuzným aj. 4. Jaká je situace člvěka? Viz též prezentace Filzfická antrplgie v širkém pjetí Immanuel Kant: Tři základní tázky filzfie c můžeme vědět? c máme dělat? v c můžeme dufat? (v c můžeme věřit?) je mžné shrnut tázku: c je člvěk? T je pchpitelné takt: člvěk filzfuje (snaží se przumět světu a živtu) prt, aby se sám v živtě zrientval, t znamená, aby si ujasnil, v jaké je vlastně situaci. Celu filzfii lze chápat jak antrplgii. C mhu vědět? Můžeme vědět něc jistéh? Kant: jisté může být pznání v matematice a přírdních vědách Můžeme vědět světě něc nad rámec th, c nám říká věda? (Nebli můžeme vědět něc metafyzických tázkách?)
Příklady metafyzických tázek: Je svět k lidem lhstejný, je jen nahdilým výtvrem přírdních záknů a živt jen nahdilým výtvrem evluce? (naturalismus) Neb existuje ještě něc víc, nějaký princip, který bere nějakým způsbem hled na lidi a jejich sudy? (duchvní pjetí světa) Jsu překážky a nesnáze předem připravené? (Například jsu jen určitu zkušku či nástrjem výchvy?) Existuje něc, c naknec určitým způsbem zajišťuje spravedlnst? (Například karma?) Pdle Kanta jsu základní metafyzické tázky tyt: Existuje Bůh, nesmrtelnst, svbdná vůle, duše? Kantva dpvěď: O tmt nelze nic vědět, v těcht věcech je náš rzum zcela bezmcný, prtže jde věci mim naši zkušenst a náš rzum je schpen fungvat jen v kmbinaci se zkušenstí. Suhlasíte s Kantem? Prč an/prč ne? C mám dělat? Kantv řešení: Kategrický imperativ, různá znění Jednej tak, jak by se maxima tvéh jednání měla na základě tvé vůle stát becným přírdním záknem. (Nebli: jednej pdle zásady, které bys chtěl, aby se stala becným záknem. Řešila by se tím námitka se sudcem a bžalvaným?) Jednej tak, abys pužíval lidství jak ve své sbě, tak i v sbě každéh druhéh vždy zárveň jak účel a nikdy puze jak prstředek. (Nebli: nemanipulujte s lidmi jen ke svému prspěchu.) Dále viz prezentace: Aristtelva úvaha hledně jednání Zlaté pravidl (jakžt asi nejrzšířenější stručné vyjádření mrálky) V c mhu dufat? Tat tázka je pr Kanta tázku p víře, nábženství, nesmrtelné duši, Bhu. Jeh dpvěď: Když už těcht věcech nemůžeme nic vědět, můžeme v ně alespň věřit. 5. Jaké jsu další důležité vlastnsti člvěka? Dva přístupy k tázce bjektivní: ppis zvnějšku, umístění člvěka d kntextu statní skutečnsti, využití pznatků věd (bilgie člvěka, behavirální psychlgie, kulturní antrplgie...)
subjektivní: c je člvěk z phledu sebe saméh, vlastní zkušensti, c jsem? fenmenlgický, intrspektivní přístup (intrspekce = pzrvání pržitků mé vlastní mysli) 6. Vysvětlení člvěka ppisem jeh vzniku Viz samstatný dkument.