Objektvá bezpečnst Ladislav Severa Bakalářská práce 2014
ABSTRAKT Práce se zabývá prblematiku zabezpečení bjektu, je řešena bezpečnst a chrana firmy Velkbchd ORION, spl. s. r.. Bakalářská práce se skládá ze dvu částí z teretické a praktické. Teretická část se zaměřuje na všebecný ppis dané prblematiky, metdy a způsby správnéh zajištění chrany bjektu, které jsu následně realizvány v části praktické. V praktické části je ppsán sučasný stav bjektu a je zde také analýza sučasnéh zabezpečení. Na základě analýzy je vypracvaný návrh na zlepšení chrany splu s vyčíslením nákladů na realizaci těcht zlepšení. Klíčvá slva: bjektvá bezpečnst, fyzická straha, technická chrana, režimvá chrana. ABSTRACT This thesis deals with the issue f building security, in particular the security and prtectin f the whlesale firm ORION, spl. s. r.. The thesis cnsists f tw parts, the theretical and practical ne. The theretical part fcuses n the general descriptin f the afrementined issue, as well as methds and ways f crrect building security means, which are subsequently implemented in the practical part. The practical part als describes the current building cnditin tgether with the analysis f the present security measures. Based n the analysis, I have made a prpsal t imprve the security in cnjunctin with calculating the csts that are needed fr implementatin f these imprvements. Keywrds: building security, physical security, technical security, regime security.
Tímt bych chtěl pděkvat panu Ing. Janu Strhmandlvi, především za vstřícnst a trpělivst, kteru mi věnval a za dbrné vedení při psaní mé bakalářské práce.
OBSAH ÚVOD... 8 I TEORETICKÁ ČÁST... 9 1 PLATNÁ LEGISLATIVA A CHARAKTERISTIKA OBJEKTOVÉ BEZPEČNOSTI... 10 1.1 PRÁVNÍ PŘEDPISY OBJEKTOVÉ BEZPEČNOSTI... 10 1.2 OBJEKTOVÁ BEZPEČNOST... 12 1.3 ZPŮSOBY ZAJIŠTĚNÍ OCHRANY OBJEKTŮ... 13 1.3.1 Mechanická chrana... 13 1.3.2 Režimvá chrana... 13 1.3.3 Fyzická straha bjektu... 14 1.3.4 Technická chrana... 17 2 ZABEZPEČENÍ OBJEKTOVÉ BEZPEČNOSTI Z TECHNICKÉHO HLEDISKA... 18 2.1 MECHANICKÉ ZÁBRANNÉ SYSTÉMY... 18 2.2 ELEKTRICKÉ A ELEKTRONICKÉ SYSTÉMY... 20 2.3 SYSTÉMY TECHNICKÉ OCHRANY... 22 2.3.1 Kamervý systém... 22 2.3.2 Elektrická pžární signalizace... 25 2.3.3 Elektrická zabezpečvací signalizace... 31 2.3.4 Pulty centralizvané chrany... 33 II PRAKTICKÁ ČÁST... 35 3 POPIS SOUČASNÉHO STAVU VYBRANÉHO OBJEKTU A ANALÝZA STÁVAJÍCÍ OCHRANY... 36 3.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O FIRMĚ... 36 3.2 INFORMACE O AREÁLU FIRMY... 36 3.3 KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ HALY... 37 3.4 SOUČASNÁ ZABEZPEČENÍ... 38 3.5 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU... 41 3.6 NÁVRHY A DOPORUČENÍ... 43 ZÁVĚR... 50 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 52 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK... 55 SEZNAM OBRÁZKŮ... 56 SEZNAM TABULEK... 57 SEZNAM PŘÍLOH... 58
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 8 ÚVOD Dnešní dba je bhužel hdně pznamenaná vzrůstající majetkvu trestnu činnstí, kdy se pachatelé tét trestné činnsti puštějí d stále dvážnějších a někdy i drzejších akcí. Zabezpečení bjektu před vniknutím takvéh pachatele a v případě jeh vniknutí, alespň včasné a přesné hlášení či získání důkazních materiálů je předmětem řešení bjektvé bezpečnsti. Cílem bakalářské práce je analyzvat míru bezpečnsti bjektu a navrhnut zlepšení zabezpečení firmy VELKOOBCHOD ORION, spl. s. r.. Bakalářská práce vychází ze sučasnéh stavu bjektu, analýzy a vypracvává návrh na zlepšení sučasnéh zabezpečení, ke kterému je pmcí dstupných zdrjů vypracvána i cenvá kalkulace. V teretické části je ppsán zajištění bjektvé bezpečnsti z becnéh hlediska. Je vysvětlen pjem "bjektvá bezpečnst", který je předmětem tét práce. Zabývá se něklika způsby zajištění chrany bjektu, které ptm dále pdrbněji rzebírá. Především je zaměřena na způsb zajištění bjektu z technickéh hlediska, tedy na technicku chranu. V praktické části je ppis samtné firmy a její zaměření. Věnuje se ppisu jedntlivých staveb a jejich sučasnéh zabezpečení, a také prvkům bjektvé bezpečnsti celéh kmplexu. Dále analyzuje sučasné zabezpečení bjektu a s návrhem na zlepšení stavu chrany je rvněž vykalkulván plán nákladů nutných ke zlepšení bjektvé bezpečnsti. Ke zpracvání práce byl využit základních vědeckých metd, mezi které patří analýza, kmpilace a syntéza. Autr čerpal z pznatků, které získal během studia, z nastudvané literatury, z dstupných internetvých zdrjů, a také z knzultací s pracvníkem firmy VELKOOBCHOD ORION.
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 9 I. TEORETICKÁ ČÁST
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 10 1 PLATNÁ LEGISLATIVA A CHARAKTERISTIKA OBJEKTOVÉ BEZPEČNOSTI Každá činnst v blasti chrany majetku a sb musí být právně šetřena. V sučasné dbě není v našem právním řádu bezpečnst bjektu samstatně upravena, prt je nutné vycházet z jiných právních předpisů. 1.1 Právní předpisy bjektvé bezpečnsti Předpisy upravující a suvisející se zabezpečením bjektu můžeme nalézt ve vyhlášce Nárdníh bezpečnstníh úřadu č. 258/1998 Sb. bjektvé bezpečnsti a v zákně č. 412/2005 Sb. chraně utajvaných infrmací a bezpečnstní způsbilsti a vládních nařízení, která se k němu vztahují. Vyhláška Nárdníh bezpečnstníh úřadu bjektvé bezpečnsti č. 258/1998 Sb. paragraf č. 1 (1) Zajištěním bjektvé bezpečnsti se rzumí systém patření, kterým se určují pdmínky, prstředky a způsby zabezpečení chrany subjektů před seznámením se nepvlané sby s utajvanu skutečnstí, a stanvení patření směřující k zajištění chrany utajvané skutečnsti při hržení bjektu. (2) Cílem prvádění bjektvé bezpečnsti je zabránit prniknutí nepvlané sby d bjektu, zjišťvat prniknutí nepvlané sby d bjektu, činit patření k minimalizaci následků prniknutí nepvlané sby d bjektu a předcházet úniku, ztrátě, znehdncení neb zničení utajvané skutečnsti v důsledku vzniku mimřádné událsti. paragraf č. 4 (3) K chraně bjektu je třeba pužít takvých bezpečnstních patření, která při jeh napadení umžní náležitě rychlý zásah prti nepvlané sbě. [4] Zákn chraně utajvaných infrmací a bezpečnstní způsbilsti č. 412/2005 Sb. Tent zákn upravuje zásady pr stanvení infrmací jak infrmací utajvaných, pdmínky pr přístup k nim a další pžadavky na jejich chranu, zásady pr stanvené citlivých činnstí a pdmínky pr jejich výkn a s tím spjený výkn státní správy. [5]
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 11 paragraf č. 5 Druhy zajištění chrany utajvaných infrmací: a) persnální bezpečnstí, kteru tvří výběr fyzických sb, které mají mít přístup k utajvaným infrmacím, věřvání pdmínek pr jejich přístup k utajvaným infrmacím, jejich výchva a chrana, b) průmyslvu bezpečnstí, kteru tvří systém patření k zjišťvání a věřvání pdmínek pr přístup pdnikatele k utajvaným infrmacím a k zajištění nakládání s utajvanu infrmací u pdnikatele v suladu s tímt záknem, c) administrativní bezpečnstí, kteru tvří systém patření při tvrbě, příjmu, evidenci, zpracvání, desílání, přepravě, přenášení, ukládání, skartačním řízení, archivaci, případně jiném nakládání s utajvanými infrmacemi, d) fyzicku bezpečnstí, kteru tvří systém patření, která mají neprávněné sbě zabránit neb ztížit přístup k utajvaným infrmacím, ppřípadě přístup neb pkus něj zaznamenat, e) bezpečnstí infrmačních neb kmunikačních systémů, kteru tvří systém patření, jejichž cílem je zajistit důvěrnst, integritu a dstupnst utajvaných infrmací, s nimiž tyt systémy nakládají, a dpvědnst správy a uživatele za jejich činnst v infrmačním neb kmunikačním systému a f) kryptgraficku chranu, kteru tvří systém patření na chranu utajvaných infrmací pužitím kryptgrafických metd a kryptgrafických materiálů při zpracvání, přensu neb ukládání utajvaných infrmací. [5] Vládní nařízení k záknu č. 412/ 2005 Sb. č. 522/2005 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanví seznam utajvaných infrmací. č. 523/2005 Sb. Vyhláška bezpečnstní infrmačních a kmunikačních systémů dalších elektrnických zařízení nakládajících s utajvanými infrmacemi a certifikaci stínících kmr. č. 524/2005 Sb.
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 12 Vyhláška zajištění kryptgrafické chrany utajvaných infrmací. č. 525/2005 Sb. Vyhláška prvádění certifikace při zabezpečvání kryptgrafické chrany utajvaných infrmací. č. 526/2005 Sb. Vyhláška stanvení vzrů pužívaných v blasti průmyslvé bezpečnsti a seznamech písemnstí a jejich náležitstech nutných k věření splnění pdmínek pr vydání svědčení pdnikatele a způsbu pdání žádsti pdnikatele (vyhláška průmyslvé bezpečnsti). č. 527/2005 Sb. Vyhláška stanvení vzrů v blasti persnální bezpečnsti a bezpečnstní způsbilsti a seznamech písemnstí přikládaných k žádsti vydání svědčení fyzické sby a k žádsti dklad bezpečnstní způsbilsti fyzické sby a způsbu pdání těcht žádstí (vyhláška persnální bezpečnsti). č. 528/2005 Sb. Vyhláška fyzické bezpečnsti a certifikaci technických prstředků. č. 529/2005 Sb. Vyhláška administrativní bezpečnsti a registrech utajvaných infrmací. [6] 1.2 Objektvá bezpečnst Objekt je budva neb jiný stavební prstr, ve kterém se nachází prstry, které chceme chránit. Bezpečnst je stav, kdy je systém schpen dlávat známým a předvídatelným vnějším a vnitřním hrzbám, které mhu negativně půsbit prti jedntlivým prvkům systému. Objektvá bezpečnst je prces, kterým se zajišťuje technické a persnální zajištění strahy bjektu, tak aby jakékliv narušení, napadení neb zcizení utajvané skutečnsti byl eliminvané na minimum. Cílem bjektvé bezpečnsti je navrhnut takvý systém, aby byla pravdu zajištěna bezpečnst bjektu. Za tímt účelem je třeba znát dvě základní věci a t předmět chrany (c je chráněn) a cíl chrany (jaká je reálná hrzba). [1]
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 13 1.3 Způsby zajištění chrany bjektů Ptřeba chránit bjekty před narušením vedla k vypracvání různých frem chrany bjektů, které se rzdělují na mechanicku chranu, režimvu chranu, fyzicku strahu bjektu, technicku chranu. 1.3.1 Mechanická chrana Zalžena na zajištění bjektů pmcí mechanických zábranných prstředků, které znemžňují vniknutí d bjektů, dcizení jejich částí, neb cenných předmětů uvnitř bjektů. Je t jeden z nejstarších způsbů chrany, je hdně rzšířená a pužívaná jak základní frma chrany bjektů. Přestže se s technickým pstupem a dbu zvyšuje kvalita zábran, zárveň se také zvyšují prstředky a zkušensti narušitelů, kterými jsu tyt zábrany překnávány. Histrický vývj a zkušensti nám ukázaly, že tyt zábrany nejsu schpny dknale uchránit střežený bjekt, a prt se v sučasné dbě využívají v kmbinaci s statními druhy chrany, se kterými se vzájemně dplňuje. [2] [7] 1.3.2 Režimvá chrana Představuje rganizačně administrativní patření a pstupy, které vedu k zabezpečení správných funkcí chranných systémů a jejich sladění s prvzem chráněnéh bjektu. Režimvá chrana je zalžena na zavedení uplatňvání účinných bezpečnstních směrnic. Režim suvisí se všemi druhy chranných patření. Jestliže ttiž budeme mít např. perfektně vypracvané pžární směrnice v bjektu, ale ty nebudu ddržvány neb nebudu-li pracvníkům známé, jsu veškerá patření na nic. Režimvá patření se týkají činnsti pracvníků uvnitř bjektu, phybu a chvání sb přicházejících zvenčí, výstupu infrmací, dat a dkumentů vně pdniku. Rzlišujeme: vnější režimvá patření která se týkají vstupních a výstupních pdmínek u chráněných bjektů, zejména kntrly vzidel a sb při vstupu a výstupu z chráněných prstrů, vnitřní režimvá patření která se týkají phybu uvnitř chráněnéh bjektu, jak je např. mezení phybu vzidel a sb na určitém úseku chráněných prstr, mnitring phybu materiálu a výrbků v bjektu, zajištění světlení vybraných částí
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 14 bjektu, vytvření technických signalizačních bariér při přiblížení se ke chráněnému bjektu apd. [2], [7] Základní dkumenty režimvé chrany Ddržvání režimvých patření uvnitř pdniku asi vyžaduje vypracvání různých dkumentů režimvé chrany. Pdle důležitsti právních nrem, které vlivňují režimvu chranu, je na prvním místě statut rganizace. Dkument, ve kterém je vyjádřen účel a cíl činnsti rganizace a důležitst jejíh pstavení. Na druhém místě je rganizační řád, který zahrnuje zmínku stavu chrany pdniku. Hvří struktuře pdniku, vazbách jedntlivých částí i vlastní prvzní činnsti. Pracvní řád pdrbněji ppisuje pracvní pstupy, náplně pracvníků, jejich práva a pvinnsti. Důležitým dkumentem je spisvý řád, který se zabývá speciálně infrmační činnstí neb infrmacemi. V tmt dkumentu by měly být zahrnuty zásady pr běh dkumentů, systém jejich psuzvání a schvalvání a další činnsti, tedy kpírvání, ukládání, předávání dkumentů, pštvní přeprava, pstup v případě ztráty a jiné. Spisvý řád by měl také bsahvat pravidla pr manipulaci s kancelářskými pmůckami, jak jsu razítka, kpírvací papíry, barvící pásky, magnetická média a další. Dalším významným dkumentem pr vyknávání režimvé chrany je skartační řád. Skartace znamená vytřiďvání dkumentů, ne jejich fyzické ničení, jak si většina pracvníků myslí. [2], [7] 1.3.3 Fyzická straha bjektu Fyzická straha bjektu je nejstarší a nečastější frmu zajišťvání chrany sb a majetku, která je vyknávaná živu silu. Přímý výkn strážné služby sbu přím přítmnu na místě, kde tyt činnsti má vyknávat. Hlavním úklem pracvníků strážné služby je zabezpečit chranu majetku a sb, bezpečnst střežených bjektů a veřejný přádek. Nejvýznamnější je skutečnst, že fyzická chrana je jediná, která dkáže kamžitě prvést zákrk k dvrácení nebezpečí, čímž se aktivně pdílí na zmaření záměrů narušitele a umžňuje jeh bezprstřední dpadení. Prt i tam, kde jsu k zabezpečení využívány především technické prstředky chrany, je třeba, aby byly dplněny právě fyzicku chranu. Jde chranu vyknávanu příslušníky zbrjených sbrů, pracvníky sukrmých bezpečnstních služeb, strážníky neb plicií. P finanční stránce je t nejdražší typ chrany, prtže vyžaduje pravidelný přísun peněz ve frmě mzdy, p celu
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 15 dbu zajišťvání chrany. Na rzdíl d technických zabezpečvacích prvků, které ptřebují puze jednrázvu vstupní investici. Rzdělení: Z hlediska rzsahu výknu: prpustkvá zabraňují neprávněnému vstupu sb neb neprávněnému vjezdu vzidel d střeženéh bjektu či prstru. Evidují právněné vstupy a vjezdy, kntrlují, c sby přinášejí a vzidla přivážejí a prvádějí kntrlu sb a dpravních prstředků, které puštějí chráněný bjekt či prstr, s cílem zjištění zda nedchází k neprávněnému vynášení či vyvážení majetku, bvdvá zabraňují rzkrádání, ztrátě, pškzení, zničení či zneužití majetku. Plní úkly spjené s chranu bezpečnsti zdraví při práci, s prtipžární chranu, becně s chranu živta a zdraví sb, celplšná nemá pevné stanviště a prvádí pchůzku v celém bjektu. V tmt případě může být využit i cvičený pes v dprvdu psvda, dprvázená při přepravě peněžní htvsti a cennstí, při vdní přepravě, letecké přepravě. Dprvd se realizuje za denníh světla. Trasa musí být dpředu věřená a musí dpvídat bezpečnstním pdmínkám, zásahvá zásahvé jedntky, kterých činnst navazuje na signál narušení bjektu. [8], [10] Z hlediska časvéh: vázaná na pracvní dbu kdy se fyzická chrana vyknává v prvzní dbě zákazníka, nepřetržitá kdy je fyzická chrana vyknávána 24 hdin denně, vázaná na dbu mim prvzní dbu zákazníka kdy je fyzická chrana vyknávána puze, když ve firmě, rganizaci nejsu zaměstnanci neb je jejich pčet velmi mezen, nárazvu kdy je fyzická chrana vyknávána jen pdle ptřeb zákazníka. Jsu t například případy zajištění přepravy peněz a jiných cennstí. Zajišťvání chrany kaminvé a jiné přepravy zbží, výrbků a materiálu. [8]
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 16 Z hlediska způsbu zajištění: vlastní chrana která je vyknávána vlastními pracvníky firmy, pdniku apd. Velku nevýhdu tét chrany je, že firmy, pdniky d těcht funkcí zařazují tzv. neptřebné pracvníky a důchdce, čímž se snižuje kvalita a dbrná úrveň tét služby, smluvní chrana jde zabezpečení fyzické chrany bjektů na smluvním základě, zpravidla smluvu bstarání věci. Tyt služby pskytují sukrmé bezpečnstní agentury a pdniky kmerční bezpečnsti. Výhdu tht způsbu chrany je prfesinalita a tím i vyšší kvalita pskytvaných služeb a snížení rizika hržení bjektu a vzniku škd, kmbinvaná chrana fyzicku chranu se stará sukrmá služba a infrmátři a vrátní jsu většinu vlastní zaměstnanci. [8] Z hlediska výzbrje a výstrje: zbrjená chrana pracvníci mhu být zbrjeni jednak prstředky sbní brany, jak jsu různé spreje, distanční tyče, elektrické škvé prstředky, ppřípadě střelnu zbraní. Výkn služby se střelnu zbraní by měl být pžadván neb zajišťván jen v nezbytně nutných případech, kde t charakter bjektu neb chrany bezprstředně vyžaduje, nezbrjená chrana je zpravidla vyknávána na dispečerských a perátrských stanvištích. [8] Způsb chrany, kde se využívají speciální prstředky k zajištění chrany jedntlivců, neb předmětů nacházejících se v bjektu se nazývá speciální chrana. Tent typ chrany bsahuje individuálně technické prstředky a fyzicku a chemicku chranu předmětů a dkumentů. Zahrnuje prstředky na chranu jedntlivce, mezi které patří: branné spreje, paralyzéry, plynvé a akustické pistle a prstředky na chranu předmětů a dkumentů, kam patří: chemické nástrahy, hlgramy, pečetě a mnh dalších. [2], [8], [11]
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 17 1.3.4 Technická chrana Splečně s fyzicku chranu vytvářejí technické prstředky základní zabezpečení bjektu. Jejich kmbinací dsáhneme vyské efektivity a splehlivsti. Cílem technických prstředků je vyplnit slabá místa fyzické chrany a pdprvat režimvé patření k c největšímu stupni bezpečnsti v daném bjektu. Subr systémů, prvků a kmpnentů, pmcí kterých se vytvářejí stálé, nepřetržité bezpečnstní pdmínky k chraně bjektu. Díky nim je zabráněn vstupu nepvlaným sbám d chráněnéh prstru. Cílem pužití technické chrany je zajistit rychlé, nepřetržité střežení a mnitrvání bjektu, a také zvýšení efektivity jiných frem chrany bjektu. K zabezpečensti bjektu technická chrana využívá: mechanické prvky bezpečnsti využívá mechanické zábranné prstředky a systémy, které zabraňují neb znesnadňují prniknutí d chráněnéh bjektu. Mezi mechanické prvky bezpečnsti patří: mechanické zábranné systémy bvdvé, plášťvé a předmětvé chrany, elektrnické prvky bezpečnsti chrana majetku a sb pmcí elektrických prvků. Fungují jak prevence před vniknutím pachatele d střeženéh bjektu. Viditelné umístění těcht prvků dvrátí pachatele d úmyslu prvést trestnu činnst. [7], [11], [12]
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 18 2 ZABEZPEČENÍ OBJEKTOVÉ BEZPEČNOSTI Z TECHNICKÉHO HLEDISKA Jak byl nastíněn v kapitle 1.3.4, technická chrana je subr systémů, prvků a kmpnentů, pmcí kterých se vytvářejí nepřetržité bezpečnstní pdmínky pr zabezpečení bjektu. Tat kapitla se bude zabývat pdrbněji mechanickými zábrannými systémy, elektrickými a elektrnickými systémy a systémy technické chrany, kam jsu zařazeny kamervé systémy, elektrická pžární signalizace, elektrická zabezpečvací signalizace a pulty centralizvané chrany. 2.1 Mechanické zábranné systémy Jsu histricky nejstaršími technickými zabezpečvacími prstředky. Jsu t prvky a kmpnenty, které svu knstrukcí znemžňují překnání a tím i vniknutí nepvlaným sbám d bjektu. Úklem mechanických zábranných systémů je pachatelvi znemžnit, ztížit, zamezit vniknutí d chráněnéh prstru, případně zabránit neprávněné manipulaci s předměty nacházejícími se v chráněném prstru. Pskytují chranu svu mechanicku pevnstí. Dba, kteru by musel pachatel vynalžit na její překnání je mnhdy delší, než je pr něh únsné. Základní úlhu mechanických zábranných systémů je vytvřit pevnu překážku. Mechanické zábranné prstředky se dělí na bvdvu, plášťvu a předmětvu chranu. Prvky mechanických zábranných systémů bvdvé chrany jsu všechny klasické a bezpečnstní plty, brány, závry, přejezdvé retardéry, překážky, turnikety a jiné zábrany stěžující vniknutí d prstru. Obr. 1. Oplcení žiletkvým drátem [13]
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 19 Tyt prvky patří mezi základní pilíře bjektvé bezpečnsti. Pd pjmem mechanické prvky si představíme všechny kvvé i nekvvé prvky a sučásti jiných zařízení v bjektu, které splu tvří kmplex mechanické chrany bjektů nebli mechanické zábranné systémy. Mezi prvky mechanických zábranných systémů jsu zařazeny: mříže, zámky, závry, rlety, úschvné bjekty, plty, bezpečnstní dveře, bezpečnstní flie a skla. [2], [3] Obr. 2. Mříže [14]
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 20 Obr. 3. Bezpečnstní brána [15] 2.2 Elektrické a elektrnické systémy Elektrnická chrana je typ zajišťvání bezpečnsti pmcí elektrnických a elektrických prvků, jejichž úlhu je prevence, infrmvanst a dkumentvání. Úlha prevence je jedním z velmi účinných způsbů jak zabránit nekalým úmyslům pachatele. Elektrnický bezpečnstní systém nahrazuje neb pmáhá fyzické chraně. Jedna z největších výhd je mžnst infrmvání se nline stavu zabezpečvaných bjektů. Elektrnické prvky chrany se umísťují na viditelném místě. Když uvidí pachatel, že bjekt je střežen kamervým systémem, určitě si vybere jiný bjekt ke knání trestné činnsti. K tmut účelu se také využívají atrapy, které jsu téměř nerzeznatelné d riginálů. Úlha infrmvat, je také velmi důležitu sučástí. Elektrnické prvky bezpečnsti dkážu signalizvat míst narušení, čím zjednduší a zrychlí pstup činnstí k zamezení narušení neprávněným pachatelem a také dkumentvat situaci, díky čemuž může výrazně přispět k dpadení pachatele. Mezi elektrnické prvky patří [7], [12]: elektrická zabezpečvací signalizace, elektrická pžární signalizace,
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 21 kamervé systémy, přístupvé a dcházkvé systémy, perimetrické systémy, pulty centralizvané chrany. Obr. 4. Bezpečnstní kamera [16] Obr. 5. Signalizační zařízení [17]
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 22 2.3 Systémy technické chrany Systémy, které jsu využívány k zabezpečení bjektu z technickéh hlediska: kamervý systém, elektrická pžární signalizace, stabilní hasicí zařízení, elektrická zabezpečvací signalizace, pulty centralizvané chrany. 2.3.1 Kamervý systém Pr zabezpečení různých bjektů se stále více pužívají systémy průmyslvé televize, tzv. uzavřené televizní kruhy Clsed Circuit Televisin (dále CCTV). Ty jsu nedílnu sučástí zabezpečvacíh systému především kmerčních středně velkých a velkých bjektů, umžňují střežit rzsáhlé klí z jednh či více míst bsluhu hlídající mnitry za účelem identifikace sb a mnitringu jejich phybu, dhalvání a prevenci trestných činů, dhlížení na bezpečnst práce a technlgických prcesů. Systém umžňuje braz ze střeženéh prstru zaznamenat na pásku neb na digitální datvé médium. Tent záznam služí k následnému vyhdncení pplachvých situací, ke zpětnému dhledávání dříve zaznamenaných infrmací. Dříve byly k tét funkci využívány zejména analgvé kamery, ale ty jsu dnes na ústupu a nahrazují je digitální IP kamery, které mají prti analgvým dalek lepší rzlišvací schpnsti a další výhdy. [18] Hlavní parametry kamer Při výběru kamer bychm se měli zaměřit na něklik důležitých parametrů, které služí k výběru vhdných kamer pr knkrétní situaci. Mezi tyt parametry patří: rzlišvací schpnsti, citlivst, snímání, přens brazu, přísvit,
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 23 druh snímacíh čipu. [18] Rzlišvací schpnsti Rzlišení je základní parametr udávající, klik je čip kamery schpen zaznamenat bdů. Rzdíl rzlišvací schpnsti černbílých a barevných kamer CCTV je dán dlišným prvedením snímacíh systému. Citlivst Je udávána v jedntkách Lux, udává ptřebné světelné pdmínky pr fungvání. Při nasazení kamer ve venkvním prstředí jsu pžadavky na citlivst pdstatným kritériem vlby typu kamery. Kamery, které jsu schpny snímat za sníženéh světlení, mají vysku citlivst. Snímání Snímání brazu zajišťují barevné neb černbílé kamery. Kamery mhu být klasické neb digitální. Za dstatečnéh světlení pracuje čip v barevném mdu, ve chvíli, kdy djde ke zhršení světlení, se autmaticky přepne d černbíléh mdu. Přens brazu Přens brazu d kamery d zařízení určenéh k zbrazvání brazu se uskutečňuje buď přensem p drátu, neb bezdrátvým přensem. Rzhdnutí pr druh přensu závisí především na pčtu kamer, vzdálensti jedntlivých kmpnentů videsystému, eknmické prvnání nárčnsti jedntlivých variant, druh a vliv prstředí, kde je systém nasazván. Systém dálkvéh vládání Tent systém se využívá k mnitrvání rzsáhlých prstr, kde není předem definvána vzdálenst, přesná velikst ani umístění snímanéh předmětu. Využívá se dálkvé řízených bjektivů (mtrzm) a kamery v kamervém krytu na plhvací hlavici. Mezi standardní úlhy systému dálkvéh vládání patří phyb kamery v hrizntální rvině (vprav/vlev), phyb kamery ve vertikální rvině a změna stření (blízké/vzdálené). Řízení p kaxiálním kabelu Umžňuje přens řádvě něklika stvek metrů. D kamery je nutné přivézt napájení zvlášť.
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 24 Řízení p symetrickém vedení Pr přens signál se využívá samstatný krucený pár vdičů tzv. krucená dvjlinka. Tent způsb umžňuje přens na vzdálenst až 5 km. Výhdu je větší dlnst vůči rušení prti kpiálu a lze jí využít i k napájení kamery. Přísvit Zpravidla se realizuje pmcí IR didy infračerveným světlem, služí ke snazšímu snímání předmětu za zhršených pdmínek, většinu u finančně nárčných kamervých systémů. [18] Obr. 6. Kamera s přísvitem [19] Snímací čipy Ve videtechnice se využívají nejčastěji dva typy čipů pr snímání brazu a t Charge cupled device (dále jen CCD) a Cmplementary Metal Oxide Semisnductr (dále jen CMOS).
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 25 Charge cupled device Čip CCD je nejčastěji využívaným čipem pr záznam brazu. Skládá se z mnha světlcitlivých buněk, které při reakci se světlem prdukují elektrický nábj. Výstupní infrmace z čipu není digitální ale analgvá, prt se za něj umísťuje převdník A/D, který způsbuje větší dběr energie. CCD čipy se dělí na prkládaný a prgresivní. Prgresivní čip je tvřen z řádků či slupců světlcitlivých buněk, které jsu napjeny na jednu sběrnici, cž má za následek pmalejší zpracvání dat, data jsu ttiž zpracvávána p řádcích či slupcích, na druhu stranu je t jednduché a levné prvedení. Prkládaný čip na rzdíl d prgresivníh nezpracvává data p slupcích neb řádcích ale p celých blcích, každý z nich má vlastní registr, cž je dčasné úlžiště dat, které umžňuje zrychlit zpracvání. [12], [18] Cmplementary Metal Oxide Semicnductr CMOS čip má mnhem menší sptřebu energie prti čipu CCD. Další výhdu jsu výrbní náklady. S tím suvisí také rychlst výrby, čipů CMOS lze vyrbit desítky až stvky milinů rčně. Výrba CCD čipů je nárčnější, a prt jich lze rčně vyrbit puze něklik milinů. CMOS čipy se dělí na pasivní, které jsu tvřeny puze ftdidami a aktivní, které mají u každé buňky rvněž zesilvač a bvd dstraňující šum. Aktivní mají méně šumu než pasivní čipy, na druhu stranu, každý tent zesilvač může jinak zesilvat, čímž dsahuje vyššíh šumu než CCD. Další důvd prč mají CMOS čipy větší šum je ten, že zesilvače jsu velmi blízk samstatné ftdidy. Charakter CMOS čipu, spčívá v adresvacích vdičích pr každý řádek a slupec. Díky tmu je mžné číst jen tu buňku, kteru chcete, a není nutn načítat celý braz, jak u CCD čipu. [12], [18] 2.3.2 Elektrická pžární signalizace Elektrická pžární signalizace (dále jen EPS) je subr technických zařízení, která služí k tmu, aby detekvala pžár při jeh vzniku a rychle přivlala na míst vznikajícíh pžáru sbu, která je schpna začínající pžár zlikvidvat neb přivlat další pmc. Je slžena z hlásičů pžáru, ústředen EPS a dplňujících zařízení EPS, díky kterým je pticky neb akusticky signalizván hnisk pžáru neb již vzniklý pžár.
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 26 Cílem pužití EPS je: rychlé a splehlivé určení místa pžáru, vyhlášení pplachu, aktivace a řízení evakuačníh systému, realizace autmatické kmunikace s HZS [2], [12], [18]. Ve střeženém bjektu jsu umístěny pžární hlásiče samčinné případně tlačítkvé. Ty jsu s ústřednu EPS prpjeny hlásící linku. Prstřednictvím tét linky jsu hlásiče z ústředny napájeny a v pačném směru se d ústředny přenášejí údaje vzniku pžáru. Vznik pžáru je ptm signalizván pžárním pplachvým zařízením. Když je v bjektu instalvané hlásící zařízení, p detekci vzniku pžáru bude aktivván. Pr zajištění vyské splehlivsti musí být prvzuschpnst celéh vedení hlásicí linky trvale ústřednu kntrlvána a případný vznik pruchy musí být signalizván bsluze. [12] Ústředny Jedná se centrální jedntku, která vyhdncuje signály hlásičů, které dále zpracvává, analyzuje a rganizuje další patření elektrnicku cestu. Ústředny realizují tyt funkce: napájí hlásiče pžáru a jiné prvky systému EPS. Jsu vybavené akumulátrem pr nuzvé napájení při výpadku sítě, vyhdncuje signály hlásičů klektivně neb individuálně, signalizace pžáru je buď jednstupňvá, neb dvustupňvá, tyt signály dále zpracvává a příslušné stavy signalizuje bsluze signalizuje prvzní stavy bsluze, vládání připjených zařízení, jednak přím neb pmcí vládací jedntky, kntrla prvzuschpnsti celéh systému EPS a t autmaticky neb manuálně. U jednduchých systémů EPS nedkáže ústředna rzlišit, který z hlásičů signalizuje pžár, ale puze na které hlásící lince je tent hlásič zapjen. Jedná se tzv. systémy s klektivní adresací. Dknalejší systémy EPS umžňují připjení takvých hlásících linek, kdy ústředna dkáže rzlišit jedntlivé hlásiče na lince. Takvý systém nazýváme systémem s individuální adresací.
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 27 EPS pracuje převážně s dvustavvými hlásiči, které mají dva stavy, prvz a pžár. O vzniku rzhduje hlásič, který infrmuje ústřednu. Ta může pr zvýšení splehlivsti tent signál prvnat s dalšími hlásiči, aby nedšl k planým pplachům. Dalším způsbem je, že hlásič psílá naměřené hdnty ústředně. V takvém případě psílá hlásič puze hdnty a ústředna až p vyhdncení infrmuje mžném pžáru. Takvé hlásiče nazýváme senzry pžáru. [2], [12], [20] Hlásiče pžáru Využívají se k měření, sledvání a vyhdncvání fyzikálních jevů, které vedu k pžáru neb jeh pčetí. Hlásiče pžáru bsahují vyhdncvací bvdy, které rzhdují, zda se jedná pžár či ne. Mají dva stavy klidvý a pžár. Takvý hlásič nazýváme dvustavvý. Djde li k pžáru, změní se stav napětí v bvdu hlásiče, který vyhdntí ústředna a pté aktivuje pticku signalizaci. Optická signalizace ptvrzuje, že ústředna vyhdntila a přijala signalizaci Pžár příslušnéh hlásiče. [2], [12], [20] Z hlediska charakteru bvdu v hlásiči, rzdělujeme: hlásiče s prudvu charakteristiku při detekci pžáru, hlásiče zvýší prud prtékající hlásící linku, hlásiče s napěťvu charakteristiku při signalizaci Pžár sníží hlásiče napětí na hlásící lince na definvanu úrveň. Základní rzdělení hlásičů pžáru je na tlačítkvé a samčinné. Tlačítkvé vyvlají pplach puze díky lidskému činiteli, který musí situaci vyhdntit a ptm stiskem tlačítka předat údaj pžáru d ústředny EPS. Samčinné hlásiče měří fyzikální veličiny ve střeženém prstru a na základě získaných hdnt předávají signál ústředně. Celý prces lze ppsat jak: detekce, vyhdncení detekvanéh signálu, zpracvání výsledku ústřednu a rganizaci následujících patření v bjektu. Další rzdělení je pdle místa, ve kterém hlásiče vyhdncují parametry pžáru na bdvé a lineární. Kdy bdvé hlásiče sledují fyzikální parametry v jednm místě na rzdíl d lineárních, které sledují změnu fyzikálních parametrů na určitém úseku neb v určitém prstru. Dále můžeme mít hlásiče, které sledují a vyhdncují fyzikální veličinu a t: kuřvé, tepltní, vyzařvací a speciální. Pdle způsbu vyhdncení změn fyzikálníh parametru, hlásiče dělíme na: maximální vyhdncuje převýšení stanvených hdnt,
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 28 diferenciální vyhdncuje překrčení rychlsti změny sledvanéh parametru, kmbinvané kmbinace maximálních a diferenciálních, inteligentní mají vestavěnu inteligenci pr vyhdncvání fyzikálních parametrů. V nepslední řadě můžeme hlásiče rzdělit na hlásiče se zpžděním a bez zpždění. U hlásičů se zpžděním musí sledvaný parametr překračvat nastavené hdnty p delší dbu, než djde k vyhlášení pplachu. Hlásiče bez zpždění reagují ihned p překrčení mezních hdnt. [12], [18], [20] Kuřvé hlásiče Vyhdncují pžár na základě přítmnsti aerslů v vzduší. Jsu dva druhy, inizační kuřvé hlásiče a ptick-kuřvé hlásiče. Funguje na principu vdivsti kmry při průchdu kuře. Optick-kuřvý hlásič funguje na principu rzptylu ptickéh paprsku na částečkách kuře neb na principu jeh zeslabení způsbení absrpcí a rzptylem. Jsu vhdné pr detekci světlých dýmů případně i některých tmavých. Uvnitř ptick kuřvéh hlásiče je zdrj ptickéh záření (IR), který p vniknutí dýmu rzptýlí záření a vyvlá pplach. Tent hlásič není využitelný v prašném prstředí a v prstředí s výskytem aerslů v vzduší. [2], [12] Tepltní hlásiče Tat skupina hlásičů vyhdncuje vznik pžáru na základě zvyšvání teplty v prstru. Tepltní hlásiče bdvé Využívají principu přirzenéh prudění kuře v prstru vlivem hřívání vzduchu. Prt je při jejich mntáži dbát na t, aby nebyly umístěny v místech zábran prudění vzduchu, jak jsu rhy místnstí, výklenky neb prstr mezi překlady. Detekují tepltu převážně u pžárů, které nejsu dprvázeny kuřem. Termdiferenciální hlásiče reagují na nárůst teplty v závislsti na čase. Vyhdncují rzdíl mezi tepltami prvků vně a uvnitř hlásiče a tím zamezují planým pplachům. [2], [12] Tepltní hlásiče linivé Jsu tvřeny dvužilvým vdičem, který při překrčení maximální tepelné hdnty ztratí inizační vlastnsti mezi žilami a djde k vyvlání pplachu. Jsu dva typy. Jak první bych zmínil digitální, které jsu tvřeny pmcí celvých předpružených drátů,
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 29 které jsu izlvány lehce tavitelnu izlací, která se při zahřátí nad přípustnu tepltu prřízne, a tím se žíly navzájem zkratují. Analgvé tepltní hlásiče jsu izlvány, kde při zvyšvání teplty se izlační dpr snižuje a stupá vdivst. Tat změna vdivst se dá vyhdntit. Výhdu je, že p chlazení není ptřeba výměny hlásiče, pkud nebyl vystaven extrémním tepltám. [2], [12] Tepltní hlásiče lineární Vyhdncují místní tepltní rzdíly, prjevující se rzdílnu husttu a indexem lmu ve vzduchu pd strpem. Při pžáru vzniká turbulentní prudění tepléh vzduchu a u strpu se mísí. Při průchdu paprsku přes takvét prstředí vzniká náhdný rzptyl světla. Tepltní hlásič se skládá z vysílače IR paprsku a přijímače paprsku. Zeslabení paprsku na přijímači je vyhdncen jak Pžár. Nevýhdu lineárníh hlásiče je, že nerzezná smíchání vzduchu v místnsti s teplým vzduchem, neb se studeným vzduchem. Například při větrání v zimě. [2], [12] Hlásič vyzařvání plamene Ohnisk pžáru je zdrjem elektrmagnetickéh vyzařvání v ptické části spektra. Intenzita závisí na mhutnsti zdrje hření, hřícím materiálu, a zda je hření plamenné, neb jestli se jedná žhnutí. Tyt hlásiče snímají vyzařvání plamene v různém spektru neb na vlnvých délkách. U těcht hlásičů je velmi důležitá jejich schpnst rzpznat vyzařvání plamene d slunečníh záření a záření tepla a světla. Nevýhdu těcht hlásičů je velmi vyská cena. Výhdu je mžnst pužití i ve venkvních prstrách a vyská dlnst prti planým pplachům. Hlásiče vyzařvání plamene musí být instalvány tak, aby střežená plcha ležela v kuželu zrnéh ple hlásiče. Prt se tyt hlásiče neinstalují jen na strp, jak většina hlásičů, ale také d rhů a jiných míst. Při instalaci se musí také dbát na t, aby na hlásič nebyl směřván jiné vyzařvání, například přímé sluneční světl, světlení, tpné zařízení atd. [2], [18]
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 30 Speciální typy hlásičů V individuálních případech lze pužít i hlásiče jinéh principu, např. vyhdncující stav analýzu vzduší na přítmnst CO, CO 2, apd. Tyt hlásiče ale nejsu běžnu sučástí EPS. [2], [18] Stabilní hasicí zařízení Jde hasicí zařízení pracující na bázi dstranění jedné ze základních pdmínek hření, t znamená, že hřlavá látka dsáhne zápalné teplty za přítmnsti dstatečnéh mnžství kyslíku. Pkud je jedna z těcht pdmínek vyřazena, pžár se daří eliminvat. SHZ se prt zaměřují na vytěsnění kyslíku jeh substitucí jiným plynem stejnéh bjemu a chlazení hřící látky pd zápalnu tepltu, při čemž chlazení lze dcílit nejrůznějšími technlgiemi SHZ. [1] Nejpužívanější je pužití sprchvých hlavic tzv. Sprinklerů. Jak hasební medium je pužívána vda. P střeženém bjektu jsu rzvedeny trubky, které jsu zaknčené tryskami s rzprašvací růžicí. Tyt trysky jsu uzavřeny skleněnu ampulku naplněnu tepelně rztažnu látku. Druhy látek v ampuli jsu různé, nastavené na různé teplty. Ve chvíli, kdy djde k zahřátí ampule na definvanu tepltu, ampule vnitřním tlakem praskne a vda je růžicí rzstřikvána d prstru zahření. Dalším mžným systémem je tzv. Drenčervé prvedení, kde jsu hlavice stále tevřené pr přívd vdy, a celý systém je regulván centrálním ventilem. Atmizace vdy je další systém hašení. Díky vyskému tlaku se dsahuje na speciálních tryskách rzkladu vdy až na mlekulární částečky. Vzniká tak vdní mlha, která chladí hašenu látku a také vytěsní kyslík svým bjemem. Tht systému není ptřeba velké mnžství vdy na rzdíl d předchzích systémů. Krmě vdy se také využívají plynné substance k hašení. Takvý systém se nazývá suché hašení. Jak hasební medium se pužívá plynný dusík, xid uhličitý, speciální směsi neb pěny. Aktivvání SHZ prbíhá buď samčinně, ručně neb na pdnět hasičů. [1], [12]
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 31 Obr. 7. Sprinkler [25] Samčinné dvětrávací zařízení Samčinné dvětrávací zařízení (dále jen SOZ) je zařízení, které služí k zabránění šíření pžáru a k dvedení zpldin hření a tepla vznikléh pžárem. Tím je snížen tepelné namáhání stavebních knstrukcí a zlepšena mžnst evakuace sb i prvedení represivníh zásahu. SOZ se tevírají buď pružinvým mechanismem, hydraulicky pmcí stlačenéh plynu neb elektrmtrem a t buď na pvel EPS, neb samčinně na základě infrmací z vlastních detektrů. Je důležité, aby všechny systémy byly správně krdinvány, jinak by mhl djít k nevhdnému spuštění a vzájemnému rušení jejich funkcí. Sučástí zařízení jsu řízené pžární uzávěry. Služí k dělení bjektu na pžární úseky, díky kterým se zabraňuje šíření pžáru. Jsu t zpravidla sazené dveře na rzhraní pžárních úseků, které jsu velmi dlné vůči pžáru a dplněné samuzavíracím zařízením. Za nrmálníh stavu jsu dveře v tevřené plze pmcí přídržných elektrmagnetů. Když djde k vyhlášení pplachu, tak se elektrmagnety uvlní a dveře se uzavřu. Jak další typ řízených pžárních uzávěrů bych uvedl phyblivé pžární bariéry, cž jsu těžké psuvné dveře s mtrvým phnem a definvanu dlnstí prti hni. [1], [12] 2.3.3 Elektrická zabezpečvací signalizace Elektricku zabezpečvací signalizaci (dále jen EZS), můžeme značit jak subr ústředen, detektrů, tísňvých hlásičů, prstředků pplachvé signalizace, přensných zařízení, díky kterým je pticky neb akusticky signalizván narušení střeženéh prstr neb bjektu. Všechny tyt kmpnenty dhrmady tvří tzv. zabezpečvací řetězec.
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 32 Jak první kmpnent je detektr, který je nastaven tak, aby reagval na změny v jeh klí. Djde-li k takvé změně, pmcí elektrickéh signálu předá infrmaci dalšímu kmpnentu, kterým je ústředna. Ústředna EZS přijme infrmaci a začne jí zpracvávat stanveným způsbem a také signalizvat pdle stanvenéh prgramu. Přensvý prstředek zajišťuje přens signálu z ústředny d místa signalizace. Signalizační zařízení převádí přijaté signály d pžadvané frmy. [7] Základní rzdělení detektrů je na pasivní a aktivní detektry. Pasivní detektry Ke své funkci neptřebují elektricku energii. Služí především k detekci nežáducíh tevírání dveří, vrat, vstupních tvrů apd. Jsu vhdné pr vnitřní i venkvní pužití. Pasivní detektry představují především magnetické spínače, destrukční detektry a zajišťvací kntaktní prvky, které služí k chraně krytů rzvdných skříní, samtných detektrů atd. Magnetické spínače bsahují spínací kntakty, zatavené ve skleněných trubičkách, které jsu vládané magnetickým plem. Destrukční detektry jsu puze jednrázvé, prtže splněním své funkce jsu zárveň zničeny. Patří sem detektry tříštění skla, které se využívají k chraně ken a prsklených prstrů. Jejich úklem je detekvat charakteristický zvuk tříštění skla, některé i zvuk rytí diamantem neb řezacím klečkem d skla, a dále detekují tzv. tlakvu vlnu při vyražení skla. Velmi důležitá je správná mntáž detektrů, a t přím prti sklu. [7], [9], [20] Aktivní detektry Tyt detektry si sami vytvářejí pracvní prstředí vysíláním elektrmagnetickéh vlnění. Odražené vlnění přijme přijímač a část elektrniky vyhdncuje kmitčet vzniklý vlněním. Jestliže se vlnění dráží d nephyblivých předmětů, je knstantní. Pkud se d prstředí dstane phyblivý předmět, djde ke změně vlnění. [7], [9], [20] Dělení aktivních detektrů: klasické a duální. Klasické detektry se rzdělují na: detektr pasivní infra, aktivní infra, mikrvlnný, mikrvlnnu závru, detektr ultrazvukvý, ultrazvukvu závru, kapacitní detektr, akusticky, vibrační, nárazvý. Duální detektry se dělí na: pasivní infra, mikrvlné, ultrazvukvé a akustické. [7], [9], [20]
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 33 2.3.4 Pulty centralizvané chrany Pulty centralizvané chrany (dále jen PCO) zajišťují nepřetržitu strahu bjektu prstřednictvím elektrnickéh střežícíh zařízení. K PCO jsu pmcí splehlivéh sftwaru, který umžňuje zpracvání a vyhdncvání přenášených dat, připjeny elektrnické zabezpečvací signalizace (EZS) neb elektrnické pžární signalizace (EPS). Na PCO mhu být přenášeny veškeré infrmace, které je daný systém elektrnické signalizace schpen pskytnut, např. narušení bjektu, zastřežení bjektu, tíseň, pžár v bjektu, rzlišení uživatelů při kódvání, kódvání jedntlivých pdsystémů atd. [7], [12] V širším pjetí lze PCO rzdělit na: pracviště Hasičskéh záchrannéh sbru, kde přijímají infrmace z EPS vzniklém pžárním nebezpečí, pracviště plicie ČR, kde se sustřeďují infrmace získané z technických bezpečnstních systémů, pracviště becní plicie, pracviště integrvanéh záchrannéh systému, kde jsu sustřeďvány infrmace z různých technických zařízení, které služí k řízení IZS PCO, EZS, EPS, CCTV apd. pracviště firem, kde se sustřeďují infrmace z bezpečnstních systémů a sučasně je zde rganizván zásah a následné infrmvání majitele sučinnstních slžek (plicie ČR, becní plicie, hasičů, apd.). [7] Pult centralizvané chrany PCO pskytuje klientům vzdálený dhled nad jejich majetkem pmcí elektrnických zabezpečvacích systémů. Tyt jsu napjeny na dispečink a pult centralizvané chrany. Operátr bdrží na pult centralizvané chrany zprávu ze střeženéh bjektu. Zprávu vyhdntí, najde nejbližší zásahvu jedntku a následně ji vyšle na míst napadení. P celu dbu kmunikuje perátr PCO s jedntkami zásahu, zajišťuje d nich získané zprávy stavu majetku klientů a ppřípadě infrmuje plicii. Dalším krkem perátra PCO je vyrzumět klienta stavu jeh majetku a d příjezdu klienta na míst
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 34 střežení jeh majetku zajistí, jedntka zásahu PCO bezpečnst na tmt narušeném bjektu. [22] Závěr Pr zabezpečení bjektu je důležité se seznámit se základními pjmy, které byly uvedeny v teretické části. Byla zde ppsána bjektvá bezpečnst a její právní uktvení. Dále zde jsu ppsány způsby zajištění chrany bjektu d režimvé chrany přes fyzicku strahu, až p technicku chranu. Teretická část se pdrbněji zabývá technicku chranu, kam patří mechanické zábranné systémy, elektrické a elektrnické systémy, a systémy technické chrany, kde jsu ppsány kamervé systémy, elektrická pžární signalizace, elektrické zabezpečvací signalizace a pulty centralizvané chrany. Jedntlivé způsby zabezpečení a chrany bjektu budu využity jak výchdisk pr prakticku část bakalářské práce, zejména v návrhvé části. Omezení bakalářské práce vlastní návrh zlepšení zabezpečení bjektu je vypracván na jednu skladvu halu. Celkvá kncepce řešení je v návrhu na celý prstr.
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 35 II. PRAKTICKÁ ČÁST
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 36 3 POPIS SOUČASNÉHO STAVU VYBRANÉHO OBJEKTU A ANALÝZA STÁVAJÍCÍ OCHRANY Pr účely bakalářské práce jsem si vybral knkrétní firmu, která sídlí na kraji Litmyšle, v městské části Nedšín, v kmplexu skladvéh a lgistickéh centra. Cílem bakalářské práce je vytvřit návrh, který zlepší zabezpečení firmy Velkbchd ORION. K tmu, aby mhl být tent návrh vytvřen, byl třeba využít něklik základních metd zkumání. Důležitu metdu je analýza, která vychází ze sučasnéh stavu firmy a pstupně analyzuje všechny druhy chrany. Při syntéze se vlastními návrhy pstupů dstávám k určitému řešení nedstatků. Další metdu je pzrvání a rzhvr. Tyt metdy byly uplatněny při sbním rzhvru se zaměstnancem firmy, se kterým jsem si mhl prhlédnut areál, pdívat se d skladu, a který mi pskytl infrmace prvzu firmy. V závěru bakalářské práce uvádím jedntlivé způsby zvýšení bezpečnsti bjektů v areálu, d nejlevnějších až p ty nejnákladnější. 3.1 Základní údaje firmě Splečnst Velkbchd ORION, spl. s r.. byla zalžena v rce 1992, d té dby patří mezi přední české velkbchdy půsbící v blasti dmácích ptřeb. Firma se zabývá prdejem ptřeb pr dmácnst, zejména pak vybavení kuchyní, jak je nádbí, příbry, jídelní sady, různé pmůcky d kuchyní (mlýnky struhadla, křenky, termsky, chlebníky atd.), skl a keramika. Nezabývá se prdejem dmácích elektrických sptřebičů. V sučasné dbě krmě velkbchdu sdružuje i zásilkvý bchd, který nabízí své zbží prstřednictvím tištěných katalgů a internetvéh bchdu. 3.2 Infrmace areálu firmy Celý kmplex je tvřen něklika stavbami. Mhli bychm h rzdělit na dvě části, na starý a nvý sklad. Ke starému skladu mi firma bhužel nepskytla téměř žádné infrmace, ale byl mi pvlen se p areálu prjít a udělat si pznámky ppř. přídit ftky zabezpečení a stavu skladu. C se týče nvéh skladu, mhl jsem nahlédnut d plánu, který se zabýval knstrukčním řešením bjektu. Skladvá a expediční hala je bjekt s patrvu nadstavbu. V příjmvé a expediční části jsu čtyři nakládací můstky, z nichž dva umžňují i nakládání nízkpdlažních ddávek.
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 37 Zde je také dvupdlažní nadstavba, která má dva samstatné vstupy, pr administrativní zaměstnance, návštěvníky a bchdní partnery je vstup přes recepci z výchdní strany haly, pr skladníky a fakturanty je vstup z jižní strany haly pblíž nakládacích můstků. V přízemí nadstavby je krmě recepce také kancelář fakturantů a dále je zde hygienické zázemí skladníků, zasedací místnst, kancelář mistra, příruční sklad a technická místnst služící pr umístění dvu ktlů a hříváků užitkvé vdy. V patře nadstavby jsu umístěné zejména kancelářské prstry a hygienické zázemí. Dále je zde místnst s ukázkami zbží, kde je vystaven a prezentván prdávané zbží. Je zde také kuchyňka, úklidvá kmra a spisvna. Obě pdlaží jsu prpjena hlavním a pmcným schdištěm. Skladvací část je vybavena paletvými stjany d výše 9 m nad úrvní pdlahy. Celkvá kapacita skladu je 3774 ks palet při 100% zaplněnsti. Operativní kapacita se předpkládá 75% zaplněnsti, cž představuje 2830 ks palet. Zbží je vždy na dřevěných paletách. Technlgie skladvání je d typizvaných paletvých regálů pmcí vyskzdvižných vzíků. Předávacím místem mezi prdejcem a dpravcem jsu nakládací rampy na jižní straně bjektu haly. 3.3 Knstrukční řešení haly Nsnu knstrukci skladvé haly tvří železbetnvé knstrukce. Dělící stěna je d výšky 3 m d pdlahy železbetnvá, dále je ze sendvičvých panelů s minerálním jádrem a prstupuje střešním pláštěm. Opláštění haly je navržen ze sendvičvých panelů. Střešní plášť je tvřen nsným plechem s vysku vlnu, partěsnu zábranu, tepelnu izlací a fólivu pvlakvu krytinu. Pdlaha haly je železbetnvá. Prsvětlení hal je střešními světlíky, v místě nakládacích ramp je střešní světlení denním světlem dplněné prsvětlvacími lamelami ve vratech. Stěny administrativní nadstavby směrem d haly jsu tvřeny sádrkartnvými stěnami a bvdvé stěny nadstavby jsu bvdvými stěnami haly ze sendvičvých panelů.
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 38 3.4 Sučasná zabezpečení Mechanická chrana U vjezdu d areálu je dvukřídlvá tčná brána s elektrickým phnem, která je na dálkvé vládání. Největší vytížení vstupní brány je mezi 7. a 16. hdinu, a prt je v tut dbu brána tevřená a vstupu a výstupu z areálu zabraňuje autmatizvaná závra, která je bsluhvána pmcí dálkvéh vládání pracvníkem skladu. U závry je kartvý systém pr zaměstnance a zvnek d recepce pr návštěvníky firmy. Celý areál je behnán pletivvým plcením vyským 2 m s stnatým drátem bez pdhrabvé desky. Všechny bjekty jsu vybudvány z pevných stavebních knstrukcí, které brání prburání pachatele dvnitř. Mezi nejčastější prvky, které pachatelé využívají ke vstupu d bjektu a následnému páchání trestné činnsti jsu tvrvé výplně zahrnující veškerá kna a dveře. Ve firmě Velkbchd Orin jsu plastvá kna s izlačními dvjskly. Okna administrativní nadstavby jsu vybavena žaluziemi, které však mají především funkci chrany před přímým slunečním světlem. Vstupní dveře d firmy jsu bezpečnstní. Celý areál je p setmění dstatečně světlen. Režimvá chrana Jak první d areálu přijíždí jeden ze tří veducích skladu, který pmcí číselné kmbinace tevře bránu. Další zaměstnanci si pmcí zaměstnanecké karty zvednu elektricku závru, aby se dstali d areálu. Zákazníci bchdu se pmcí zvnku u brány dzvní d kanceláře a následně jsu vyzvednuti zaměstnancem. Směrnice zakazují vlný vstup neb vjezd bez pvěřenéh zaměstnance. Nákladní autmbily, které chtějí vjet d areálu, zastaví před závru. Na rhu budvy je umístěná kamera, snímající vjezdvu cestu, jejíž phled se zbrazuje na LCD mnitru v kanceláři veducíh skladu. Veducí skladu dálkvým vládáním zvedne závru, čímž autmbilu pvlí vjezd d areálu. Řidič nákladníh autmbilu pvěřené sbě předlží dkumenty bjednávce zbží. Ten vše eviduje d knihy příjezdů a djezdů. Evidvané údaje: jmén řidiče a firma, pr kteru pracuje, státní pznávací značka vzidla,
UTB ve Zlíně, Fakulta lgistiky a krizvéh řízení 39 čas příjezdu a djezdu z areálu, mnžství a druh přivezenéh zbží. Fyzická straha bjektu Fyzická straha není zajišťvána. Technická chrana Jak byl řečen v předchzí kapitle, na budvě skladu je umístěná kamera, která snímá vjezdvu cestu a pskytuje barevný přens d kanceláře veducíh skladu. Tat kamera má spíše funkci vrátnéh a je t jediná kamera v celém areálu. Technická chrana je ve firmě zastupena především pžární chranu. Pkud by dšl k vypuknutí pžáru, jsu ve firmě umístěné hlásiče, které jsu schpny na nežáducí jev upzrnit. EPS je nainstalvána ve všech prstrách skladu, přípravy a expedice a administrativně hygienické vestavby. Tlačítkvé hlásiče pžáru jsu umístěny v blízksti výchdů na vlné prstranství. Samčinné hlásiče pžáru jsu umístěny ve všech prstrách bjektu a t včetně prstru zázemí pr zaměstnance. EPS vládá zařízení pr akustické vyhlášení pžárníh pplachu, které je sučástí systému. Signálem EPS je také vládán samčinné uzavření pžárních vrat mezi skladem a přípravu s expedicí, dále uzavření uzávěru přívdu plynu d budvy. Při vyhlášení pplachu djde k tevření vjezdvé brány a zvednutí závry pr vlný příjezd HZS. V areálu najdeme 20 práškvých hasicích přístrjů a jeden sněhvý umístěný v ústředně EPS. Pžární úseky Hala skladu a hala expedice s vestavbu tvří jeden celek, přičemž každá z hal je z hlediska pžární bezpečnsti samstatným nezávislým bjektem. Hala skladu je jednpdlažní, hala expedice s vestavbu je částečně dvupdlažní.