SMR 1. Pavel Padevět

Podobné dokumenty
Statika 1. Vnitřní síly na prutech. Miroslav Vokáč 11. dubna ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M.

Vnitřní síly v prutových konstrukcích

* Modelování (zjednodušení a popis) tvaru konstrukce. pruty

Stavební statika. Cvičení 1 Přímková a rovinná soustava sil. Goniometrické funkce. Přímková a rovinná soustava sil. 1) Souřadný systém

Přímková a rovinná soustava sil

Normálová napětí v prutech namáhaných na ohyb

Pružnost a pevnost. 2. přednáška, 10. října 2016

Fyzika. Fyzikální veličina - je mírou fyzikální vlastnosti, kterou na základě měření vyjadřujeme ve zvolených jednotkách

Ohyb nastává, jestliže v řezu jakožto vnitřní účinek působí ohybový moment, tj. dvojice sil ležící v rovině kolmé k rovině řezu.

Předpoklady: konstrukce je idealizována jako soustava bodů a tuhých těles (v prostoru) nebo bodů a tuhých desek (v rovině) konstrukce je v rovnováze

Podmínky k získání zápočtu

MAGNETICKÉ POLE CÍVEK V HELMHOLTZOVĚ USPOŘÁDÁNÍ

1. výpočet reakcí R x, R az a R bz - dle kapitoly 3, q = q cosα (5.1) kolmých (P ). iz = P iz sinα (5.2) iz = P iz cosα (5.3) ix = P ix cosα (5.

Okruhy problémů k teoretické části zkoušky Téma 1: Základní pojmy Stavební statiky a soustavy sil

Moment síly, spojité zatížení

DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU

STAVEBNÍ STATIKA. Ing. Petr Konečný, Ph.D. LPH 407/3. tel

Výslednice, rovnováha silové soustavy.

Kˇriv e pruty Martin Fiˇser Martin Fiˇ ser Kˇ riv e pruty

Zjednodušená deformační metoda (2):

K výsečovým souřadnicím

Namáhání krutem. Napětí v krutu podle Hookova zákona roste úměrně s deformací a svého maxima dosahuje na povrchu součásti

Stavební mechanika 1 (132SM01)

Rovinná napjatost a Mohrova kružnice

Podpora digitalizace a využití ICT na SPŠ CZ.1.07/1.5.00/

SMR 1. Pavel Padevět

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Předpjatý beton Přednáška 12

3. Silové působení na hmotné objekty

FYZIKA I. Mechanická energie. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

Z hlediska pružnosti a pevnosti si lze stav napjatosti

Kinematika tuhého tělesa

Téma 6 Spojitý nosník

Příhradové konstrukce

ELEKTRICKÝ NÁBOJ COULOMBŮV ZÁKON INTENZITA ELEKTRICKÉHO POLE

2.1 Shrnutí základních poznatků

1.7.2 Moment síly vzhledem k ose otáčení

1 Tuhé těleso a jeho pohyb

6 Diferenciální operátory


FAKULTA STAVEBNÍ. Stavební statika. Telefon: WWW:

Kapitola 4. Tato kapitole se zabývá analýzou vnitřních sil na rovinných nosnících. Nejprve je provedena. Každý prut v rovině má 3 volnosti (kap.1).

Kinematika. Hmotný bod. Poloha bodu

Základní pojmy Přímková a rovinná soustava sil

Výpočet svislé únosnosti osamělé piloty

Nakloněná rovina I

Dynamika tuhého tělesa. Petr Šidlof

2.13 Rovinný obloukový nosník zatížený v rovině = staticky určitě podepřený rovinný obloukový prut

5. Statika poloha střediska sil

2.5 Rovnováha rovinné soustavy sil

Elektrické a magnetické pole zdroje polí

Příklad 7 Průhyb nosníku - složitější případ

PRŮŘEZOVÉ CHARAKTERISTIKY

Kapitola 8. prutu: rovnice paraboly z = k x 2 [m], k = z a x 2 a. [m 1 ], (8.1) = z b x 2 b. rovnice sklonu střednice prutu (tečna ke střednici)

MAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU. r je vyjádřen vztahem

Stavební mechanika 2 (K132SM02)

Desky. Petr Kabele. Pružnost a pevnost 132PRPE Přednášky. Deska/stěna/skořepina, desky základní předpoklady, proměnné a rovnice

Konstrukci (jejíčásti) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).

Téma 7 Smyková napětí v ohýbaných nosnících

P řed m lu va 11. P o u žitá sym b o lik a 13. I. Z á k la d y s ta v e b n í m e c h a n ik y - s ta tik y

α = 210 A x =... kn A y =... kn A M =... knm

SLOUP NAMÁHANÝ TLAKEM A OHYBEM

3. kapitola. Průběhy vnitřních sil na lomeném nosníku. Janek Faltýnek SI J (43) Teoretická část: Příkladová část: Stavební mechanika 2

A x A y. α = 30. B y. A x =... kn A y =... kn B y =... kn. Vykreslení N, V, M. q = 2kN/m M = 5kNm. F = 10 kn A c a b d ,5 2,5 L = 10

ZÁKLADNÍ POJMY A VZTAHY V TECHNICKÉ PRUŽNOSTI

Jsou to konstrukce vytvořené z jednotlivých prutů, které jsou na koncích vzájemně spojeny a označujeme je jako příhradové konstrukce nosníky.

Průmyslová střední škola Letohrad. Ing. Soňa Chládková. Sbírka příkladů. ze stavební mechaniky

Statika 2. Smyk za ohybu a prostý smyk. Miroslav Vokáč 12. listopadu ČVUT v Praze, Fakulta architektury.

Pružnost a plasticita II

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil

OTÁZKY VSTUPNÍHO TESTU PP I LS 2010/2011

Betonové konstrukce (S) Přednáška 3

Výpočet svislé únosnosti osamělé piloty

3. Způsoby namáhání stavebních konstrukcí

Platnost Bernoulli Navierovy hypotézy

PRUŽNOST A PLASTICITA I


Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a rotační. Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb rotační pohyb geometrie hmot

Hlavní body. Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon. Konzervativní pole. Gravitační pole v blízkosti Země Planetární pohyby

Rovnoměrně ohýbaný prut

Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191

Řešení testu 2b. Fyzika I (Mechanika a molekulová fyzika) NOFY ledna 2016

Nakloněná rovina III

2.4 Výslednice rovinné soustavy sil

φ φ d 3 φ : 5 φ d < 3 φ nebo svary v oblasti zakřivení: 20 φ

Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa

K přednášce NUFY080 Fyzika I prozatímní učební materiál, verze 01 Keplerova úloha Leoš Dvořák, MFF UK Praha, Keplerova úloha

GEOMETRIE ŘEZNÉHO NÁSTROJE

Statika soustavy těles.

Obsah. 2 Moment síly Dvojice sil Rozklad sil 4. 6 Rovnováha 5. 7 Kinetická energie tuhého tělesa 6. 8 Jednoduché stroje 8

Duktilní deformace, část 1

Integrální definice vnitřních sil na prutu

Prvky betonových konstrukcí BL01 11 přednáška

Konstrukční a technologické koncentrátory napětí

Pružnost a pevnost (132PRPE), paralelka J2/1 (ZS 2015/2016) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady.

3.4.2 Rovnováha Rovnováha u centrální rovinné silové soustavy nastává v případě, že výsledná síla nahrazující soustavu je rovna nule. Tedy. Obr.17.

Jednoosá tahová zkouška betonářské oceli

Posouzení trapézového plechu - VUT FAST KDK Ondřej Pešek Draft 2017

Předpjatý beton Přednáška 6

Předmět: SM02 PRŮBĚH VNITŘNÍCH SIL M(x), V(x), N(x) NA ROVINNÉM ŠIKMÉM PRUTU. prof. Ing. Michal POLÁK, CSc.

Transkript:

SR 1 Pavel Padevět

ITŘÍ SÍY PRUTU

ITŘÍ SÍY PRUTU Put (nosník) konstukční vek u něhož délka načně řevládá nad dalšími dvěma oměy. Při řešení tyto vky modelujeme jejich střednicí čáou tvořenou sojnicí těžišť říčných řeů. nitřní síly obecného utu Uvažujme obecný ut atížený ovnovážnou soustavou sil (atížení + eakce). učitém místě ut odělíme myšleným řeem na dvěčásti (; P). Účinek jednéčásti (P) na duhou () je v bodě O vyjádřen výsledným účinkem ostoové soustavy sil ůsobících na danou část (). Tento účinek je učen vektoem síly P a vektoem momentu P.

ITŘÍ SÍY PRUTU + P Body kladné oloosy y (Q y ) y y (Q ) T () Kladný ůře: Ten kteý je viditelný bodů kladné oloosy Kladné vnitřní síly jsou oientovány shodně s kladnými oloosami lokálního souřadného systému (ss). okální s.s.: - osa je tečnou ke střednici v bodě - osy y leží v oviněřeu. Pomítnutím výslednicových vektoů a o do směu os lokálního s.s. ískáme tv. vnitřní síly.

3 2 1 3 2 1 e e e T e e e y y nitřní síly: nomálová síla y osouvající síly T koutící moment y ohybové momenty Uvažujeme-li že ut je atížen ovnovážnou soustavou sil ak o libovolný ře je účinek jednéčásti uhu na duhou (vyjádřený vnitřními silami) stejně velký ale oačně oientovaný než účinek duhé části na vou.

{ y } {T y } y (Q y ) T () (Q ) P { y } P {T y } y y (Q ) T () y (Q y ) P y Po ut atížený ovnovážnou soustavou sil je výsledný účinek této soustavy sil k libovolnému bodu nulový (odmínka ovnováhy). Tj. i o bod : ýslednice sil ůsobících na části P { } musí být v ovnováe s výslednicí sil ůsobících na části { }.

- -.. + + { } { } { } { } obdobně a + + + + y y y y T T Účinky vnějších sil části jedné (nař. P) vyjádřené silami { { y } {T y } kteé ůsobí na část duhou () jsou v ovnováe s vnějšími silami ůsobícími na tuto duhou část () { }.

ITŘÍ SÍY PŘÍÉHO OSÍKU Uvažujme ovinný ut atížený ovnovážnou soustavou vnějších sil ůsobících v ovině utu ovinnou soustavu sil. nitřní síly v učitém ůřeu vyjadřují vájemný účinek k danému ůřeu řilehlých částí utu. Potože jde v tomto říadě o účinek ovinné soustavy sil kteé ůsobí na ůřeem oddělené části je tento účinek osán 3 složkami jejich výslednice ( složky silové výslednice) a nenulová složka momentové výslednice. i I II j l l i I l Působeníčásti II na část I l II j

Kladný ůře je viditelný bodu kladné oloosy (ten kteého vycháí kladná oloosa ). Kladné vnitřní síly jsou oientovány shodně s kladnými oloosami s.s. Účinek levéčásti utu I na avou II je stejné velikosti ale oačné oientace (ákon akce a eakce) než účinek části II na část I. řeu ůsobí vnitřní síly stejných velikostí ale oačně oientované. Pinci řeu: Put odělíme myšleným řeem a vájemné ůsobení obou částí nahadíme vnitřními silami. Je-li koumaný ut v ovnováe musí být v ovnováe i každá jeho část. Jestliže náme vnější síly (tj. atížení a eakce) můžeme vyočítat vnitřní síly odmínek ovnováhy kteékoliv části. Účel vnitřních sil: Reakce jsou otřebné da odoy vydží. Po návh musí vydžet i nosník v každém ůřeu měřítkem namáhání jsou vnitřní síly. nitní síly od atížení < říustné vnitřní síly dané evností mateiálu.

GRAICKÉ ZOBRAZEÍ ITŘÍCH SI ynášíme hodnoty vnitřních sil ( ) ve voleném měřítku kolmo ke střednici utu. Pořadnice momentů ásadně na stanu tažených vláken. Pořadnice obvykle vynášíme shodně s oientací osouvající síly ůsobící na uvažovaný áoně oientovaný ůře. tažená vlákna + + - -

Postu: - výočet eakcí musíme nát všechny vnější síly. - výočet a keslení vnitřních sil. Př: Stanovte ůběh vnitřních sil. 1 k A H a 1 b 2 8 A B a) ýočet eakcí a -. 2 + B. 8 > B / 4 k : A + B > A ¾ k : A H k b) Stanovení vnitřních sil 1) X ( 2) o : ¾ - > ¾ : 3/4 o: - ¾ > () ¾

1) X (2 8) : ¾ - - 1 > -¼ a 1 o : o: + (-2) ¾ > () ¾ + 2 2 /4 3/4 ýočet o inteval ačínající ve vdálenosti 2 od odoy a. ebo ava: : + ¼ > -¼ : o: ¼ 8 ; 8 o B ¼ ¼ ¼ (8 ) 2 /4

1 + 3/4 _ 1/4 ¾ * 2 15 km Př: f Reakce: a -f. l. l/2 + B. l > B (f l ) /2 A H A l B : A + B f. l > A (f l ) /2 : A H

áhadní břemeno f * /2 f o + f/2 f.l /2 () f (l/2 /2) fl/2 o : f l /2 f. > () f (l/2 ) Př: f fl/2 + _ fl/2 1/8 fl 2

tahy mei vnitřními silami a atížením (Schwedleova věta ) o +d +d +d d d Q 2 d d m f f o d Je-li m() : d d +d f ( ) +d +d Rovnováha na vyjmuté části: : - + f () d + + d d d d d : - + f () d + + d f () o d/2 + m() d d/2 d d/2 + + d d d f () m()

Pavidla lynoucí e Schwedleovy věty f + q _ q 1 q ma _ m Poslední evie 7.11.214