Otázka č.6 Parametry prostředí

Podobné dokumenty
ELEKTRICKÝ NÁBOJ A ELEKTRICKÉ POLE

Iontozvukové vlny (elektrostatické nízkofrekvenční vlny)

Beton C25/30: charakteristická pevnost betonu v tlaku f ck. návrhová pevnost betonu v tlaku. střední pevnost betonu v tahu modul pružnosti

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění

Trivium z optiky Fotometrie

Měrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu

Měrný náboj elektronu

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE FAKULTA CHEMICKO-INŽENÝRSKÁ FYZIKA II

Příloha 1 Zařízení pro sledování rekombinačních procesů v epitaxních vrstvách křemíku.

5. kapitola: Vysokofrekvenční zesilovače (rozšířená osnova)

3. V případě dvou na sebe kolmých posunutí o velikostech 3 cm a 4 cm obdržíme výsledné posunutí o velikosti a) 8 cm b) 7 cm c) 6 cm d) 5 cm *

5. Elektromagnetické kmitání a vlnění

Funkce hustoty pravděpodobnosti této veličiny je. Pro obecný počet stupňů volnosti je náhodná veličina

L HOSPITALOVO PRAVIDLO

Hodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU

, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:

Otázka č.3 Veličiny používané pro kvantifikaci elektromagnetického pole

Vlnovody. Obr. 7.1 Běžné příčné průřezy kovových vlnovodů: obdélníkový, kruhový, vlnovod, vlnovod H.

4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče

1. Průchod optického záření absorbujícím prostředím

Úvod do fyziky plazmatu

Fyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie

1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)

2 e W/(m2 K) (2 e) = (1 0.85)(1 0.2) = Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami

Automatizační technika. Obsah. Stabilita. Stabilita systémů. Seřizování regulátorů. Stabilita systémů, seřizování regulátorů

hledané funkce y jedné proměnné.

2. Frekvenční a přechodové charakteristiky

Fyzikální korespondenční seminář MFF UK

1. Difuze vodní páry a její kondenzace uvnit konstrukcí

Automatizační technika. Obsah. Syntéza regulačního obvodu. Seřizování regulátorů

(1) Známe-li u vyšetřovaného zdroje závislost spektrální emisivity M λ

část 8. (rough draft version)

5. Měření vstupní impedance antén

0.1 reseny priklad 4. z

Demonstrace skládání barev

Difúze. 0 m n pu p m n pu kbt n. n u D n n m. Fickův zákon Po dosazení do rovnice kontinuity

Rovinná harmonická elektromagnetická vlna

41 Absorpce světla ÚKOL TEORIE

FYZIKA 2. ROČNÍK. λ = Elektromagnetické vlnění-příklady

s požadovaným výstupem w(t), a podle této informace generuje akční zásah u(t) do

Jednokapalinové přiblížení (MHD-magnetohydrodynamika)

3.7. Magnetické pole elektrického proudu

ε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

pravou absorpcí - pohlcené záření zvýší vnitřní energii molekul systému a přemění se v teplo Lambertův-Beerův zákon: I = I

I. MECHANIKA 8. Pružnost

El2.C. Podle knihy A Blahovec Základy elektrotechniky v příkladech a úlohách zpracoval ing. Eduard Vladislav Kulhánek

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Stavba atomu. 4πε 1. RUTHERFORDŮV MODEL ATOMU

Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.

Ověření Stefanova-Boltzmannova zákona. Ověřte platnost Stefanova-Boltzmannova zákona a určete pohltivost α zářícího tělesa.

= = Řešení: Pro příspěvek k magnetické indukci v bodě A platí podle Biot-Savartova zákona. d 1

Příklad 70 Vypočet konstanty šíření (fázová konstanta, měrný útlum)

Rentgenová strukturní analýza

ANALÝZA A KLASIFIKACE DAT

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS

Geometrická optika. Aberace (vady) optických soustav

LYOFILIZACE APLIKACE

Exponenciální funkce a jejich "využití" - A (Tato doplňková pomůcka nemůže v žádném případě nahradit systematickou matematickou přípravu.

MAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU. r je vyjádřen vztahem

Konstrukci (jejíčásti) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).

Komentovaný vzorový příklad výpočtu suterénní zděné stěny zatížené kombinací normálové síly a ohybového momentu

KIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD

PŘÍKLAD 2 1. STANOVENÍ ÚSPOR TEPLA A ROČNÍ MĚRNÉ POTŘEBY TEPLA 1.1. GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI BUDOVY 1.2. CHARAKTERISTIKA STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ

Konstrukci (její části) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).

SPOLEHLIVOST PROGRAMOVÉHO VYBAVENÍ PRO OBVODY VYSOKÉ INTEGRACE A OBVODY VELMI VYSOKÉ INTEGRACE

Vlny v plazmatu. Lineární vlny - malá porucha určitého v čase i prostoru pomalu proměnného stavu

ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4

Vlny v plazmatu. Lineární vlny - malá porucha určitého stacionárního konstantního nebo v čase a/nebo v prostoru pomalu proměnného stavu

Notice:Jagran Infotech Ltd. Printed by Fontographer 4.1 on 6/3/2003 at 7:12 PM

, je vhodná veličina i pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje a také i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:

Vysokofrekvenční obvody s aktivními prvky

ELEKTŘINA A MAGNETISMUS ZAJÍMAVÉ PROBLÉMY

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Katedra fyziky. Modely atomu. Vypracovala: Berounová Zuzana M-F/SŠ

ANALÝZA A KLASIFIKACE DAT

Zjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače

5. Světlo jako elektromagnetické vlnění

MAGNETICKÉ POLE CÍVEK V HELMHOLTZOVĚ USPOŘÁDÁNÍ

Měrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu

ANALÝZA A KLASIFIKACE DAT. Institut biostatistiky a analýz

Časopis pro pěstování matematiky

Úvod do fyziky plazmatu

02 Systémy a jejich popis v časové a frekvenční oblasti

SP2 01 Charakteristické funkce

M ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

do strukturní rentgenografie e I

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ IZOLAČNÍ MATERIÁLY M02 TECHNICKÉ IZOLACE

6 Elektronový spin. 6.1 Pojem spinu

2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj

I. Statické elektrické pole ve vakuu

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

F - Sériové a paralelní zapojení spotřebičů

i=1..k p x 2 p 2 s = y 2 p x 1 p 1 s = y 1 p 2

(1) 2 kde m je klidová hmotnost a q je náboj elektronu. + -

Fabryův-Perotův rezonátor

Molekula vodíku. ez E. tak její tvar můžeme zjednodušit zavedením tzv. Bohrova poloměru vztahem: a celou rovlici (0.1) vynásobíme výrazem

Polarizací v podstatě rozumíme skutečnost, že plně respektujeme vektorový charakter veličin E, H, D, B. Rovinnou vlnu šířící se ve směru z

Transkript:

Otázka č.6 Paamty potřdí Otázka č.6 Paamty potřdí Matiálové paamty jou v podtatě paamty úměnoti dvou polníh vličin. V tomto kuzu nbudm příliš zabývat mikokopikým polm. Malé změny a jvy jou většinou po thnikou paxi zandbatlné. Tyto jvy a jjih kvantitativní účinky nahadím jitými tatitiky třdními hodnotami a budm počítat tdy vyhlaznými (vytřděnými) makokopikými vličinami. V matmatikém vyjádřní : D E (.) B µ H (.3) J E (.4) Vztah (.4) j nazýván Ohmův zákon v difniálním tvau. Přičmž j pmabilita potřdí, µ µ µ pmabilita potřdí, konduktivita potřdí. Indxy označují lativní paamty, vztahuj k vakuu. Vzhldm k tomu, ž yhlot šířní vlny j v 3. 8 m - m platí -7 m 4p H/m 8 ( 3. ) v a v vakuu j m -9-8,85 m -7 36p.4p. Rlativní pmitivita a lativní pmabilita jou vličiny bzozměné v vzduhu a v topoféř jou přibližně ovny jdné. Vzduh a topoféa hovají z lktikého hldika tdy tjně jako vakuum. Potřdí značně ovlivňuj amplitudu a fázi přnášného ignálu. Ryhlot šířní vlny tdy ouvií matiálovými paamty, tjně jako délka vlny v l f f m a potažmo i kontanta šířní kˆ b - ja - jwm ( jw + ) F/m v vzduhu p k ˆ k b, l přičmž æ ö m ç æ ö a w ç + ç - è è wm æ ö m ç æ ö b w ç + ç + è è wm a vlnová impdan potřdí

Otázka č.6 Paamty potřdí jwm Z ˆ + jw, v vzduhu m Z p 377 W hloubka vniku vlny, v níž kln amplituda vlny kát j d a V potřdí nnulovou vodivotí j ovšm lativní pmitivita obně komplxní: ˆ k - j - j6l w Potom můžm dfinovat i komplxní indx lomu potřdí nk n - jp k - j w n v çæ + + è n j indx lomu ( 6 ) ö ç æ - + è + l p j indx abop ( 6 ) ö p V idálním dilktiku, kté má nulovou konduktivitu, p. v případě, ž hutota vdného poudu j mnohm mnší nž hutota pouvného poudu << w nboli >> 6λ, nní vlna tlumna, ož pktuj měný útlum a a tdy v w b m l n p l b f f n k w w b w m n Z m měný útlum j možné apoximovat vztahm n m a» 6p m V dobém vodiči lz zandbat oučin w vůči konduktivitě a můžm pát: kˆ b - ( j) ja - jwm - wm b a wm

Otázka č.6 Paamty potřdí ˆ jwm Z wm p j 4 w w v b m p l p b Dál dfinujm obně komplxní kontantu šířní wm ˆ g j kˆ a + jb Z vztahu po impdani vyplývá, ž v dokonal vodivém potřdí přdbíhá fázo intnzity lktikého pol fázo intnzity magntikého pol o p/4. V vodivém potřdí závií vlnová impdan na fkvni a jdná tdy o potřdí dipzní. V ouviloti vličinami a paamty, vykytujíími v ovniíh po popi polí j třba i ujanit jště pojmy homognní, linání, izotopní a dipzní. Homognní potřdí j takové, kté má matiálové paamty v všh bodh ldované oblati tjné, tdy např. ¹ f(), nbo µ ¹ f(), popř. ¹ f(). POZOR! Nzaměňujt pojm homognní potřdí pojmm homognní pol. Homognní pol j takové, kté má iločáy, popř. indukční čáy ovnoběžné. J tdy intnzita, p. induk takového pol v všh bodh tjná a platí Ob. 5. B ¹ f(), H ¹ f(). I v homognním potřdí např. vzduhu můž být, a v většině případů i kutčně j pol nhomognní. Mzi dotatčně ozlhlými dkami kondnzátou j v čáti pol homognní (na obázku mzi čhovanými čáami), u okajů dk iločáy zakřivují a pol tává nhomognní. Linání potřdí j takové potřdí kté j haaktizováno matiálovým paamtm, ktý j v ldovaném ozahu polníh vličin kutčně kontantou, nzávilou na této polní vličině, např. ¹ f(e) nbo µ ¹ f(h), ¹ f(e) jou nzávilé na přítomném lktomagntikém poli. V gafikém vyjádřní jou potom gafy záviloti D na E (ob), p. B na H nbo J na E přímky. Izotopním potřdím nazývám takové potřdí, kté má matiálové kontanty v všh měh tjné. Matiálové paamty nzávií na měu. Složka D x v něm závií pouz na E x apod. V potřdí anizotopním závií každá ložka D obně na všh třh ložkáh E a matiálový paamt má tva tnzou. Vlmi známým případm anizotopi v magntikém poli jou ůzné magntiké vlatnoti v měu, v ktém byly válovány a v měu kolmém na mě válování. Matiálové paamty vyjadřují v anizotopním potřdí v podobě tnzou. Dipzní potřdí j takové potřdí, v němž matiálové paamty závií na fkvni. Elktiké paamty zmkého povhu 3

Otázka č.6 Paamty potřdí Elktiké paamty zmkého povhu muím znát po výpočty a modlování šířní vln v blízkoti tohoto povhu, po učování odazu od zmkého povhu, zadlní antén v zmi apod. Paamty popiujíí zmký povh budou opět pmitivita, pmabilita a Ob. 5. a) b) Fkvnční závilot a) lativní pmitivity, b) vodivoti ůznýh povhů A mořká voda, B vlhká zm, C voda, D třdně uhá půda, E vlmi uhá půda, G ld konduktivita, přičmž v dtivé většině případů můžm lativní pmabilitu změ uvažovat ovnou jdné. Další paamty budou závit na ložní jdnotlivýh vtv, jjih upořádání v vtikálním a hoizontálním měu, al také na jjih okamžitém tavu. Zvláště vlhkot můž být v ůznýh dobáh ůzná, ož ovšm vlmi ovlivňuj pmitivitu změ (voda má pmitivitu vyokou) a amozřjmě vodivot hopnot ozpouštění a ioniza minálů. Závilot pmitivity a vodivoti na obázíh j znázoněna po jdnotlivé vtvy, tdy píš v hoizontálním měu. Komě toho ná zajímá i hloubka vniku vlny v měu vtikálním, ož j hodnota vzdálnoti (hloubka půdy) v níž ngi utlumí na / pont (tj. 37%) hodnoty na povhu. Stuktuování zmkého povhu můž al být vlmi komplikované a jho znalot nní vždy možná. Paamty zmkýh vtv v vtikálním měu mohou ovšm ovlivnit i šířní vln v měu hoizontálním, tj. podél povhu změ. Půběhy na obázíh byly přvzaty z dopouční ITU-R P.57. Skutčnot můž být al od těhto hodnot odlišná. Přnější údaj byhom po modlování šířní vln v konkétním potou muli zíkat měřním v tomto potou. Po odhad ointačníh hodnot paamtů j možné i využití Světového atlau vodivoti změ dopouční IUT-R P.83, kd j možno odčítat paamty udané v gafiké podobě. Ob. 5.3 Fkvnční závilot hloubky vniku ůznýh povhů A mořká voda, B vlhká zm, C voda, D třdně uhá půda, E vlmi uhá půda, G ld Jště komplikovanější j zíkání lktikýh paamtů tavbníh matiálů po páma od tovk MHz nahou. Pozmní tavbní objkty jou vlmi člnité, z ůznoodýh matiálů Phač,P.,Zvánov,S.: Základy šířní vln 4

Otázka č.6 Paamty potřdí a vytavny ůzným povětnotním podmínkám, kté mohou na změny paamtů půobit. Litatua (Pháč: Základy šířní vln) udává např. hodnoty komplxníh pmitivit: V pvní Maxwllově ovnii j /w ot E J + jwd E + jwe ot E ( + jw)e pokud platí, ž > w, považujm matiál za vodič, v případě, ž w >, považujm matiál za dilktikum. Situa j po někté matiály zřjmá z obázku 5.4. matiál komplxní pmitivita bton 7,,85j odlhčný bton,,5j klo 7,,j plxiklo,,j Ob. 5.4 Závilot /w na fkvni u vybanýh matiálů Dědk,L., Dědková,J.: Elktomagntimu 5