UŽ NÁM SVÍTÍ Tak 9. prsince 2005 jsme se zařadili mezi města, kde jsu světelné semafry. Na naší křižvatce u kina Slavia se těsně před plednem pprvé rzsvítila světla semafrů. Stál za t, se na 5 minutek zastavit a pdívat se, jak řidiči znají dpravní předpisy. Mhu říci, že nic mc. Specialitu tét křižvatky je ttiž dbčvání vlev při jízdě d Rzvadva, kdy přest, že máte zelenu, musíte dát přednst vzidlům jeducím d města v přímém směru, tak vzidlům jeducím d města vprav. Divili byste se tmu, klik řidičů prjíždění světelné křižvatky nezná a jak si klepali na čel, prč jim ti statní nedali přednst. Přednst má ale puze ve chvíli, kdy se rzsvítí na prtějším rhu zelená šipka. Teprve v tét chvíli mají vzidla jeducí z města již červenu. Vzhledem k tmu, že si řidiči na světla začínají teprve zvykat, jedu pmaleji a tím pádem ještě nedšl k dpravní nehdě. Tak řidiči pzr, zpakujte si vyhlášku a zejména jízdu v křižvatce, která je řízena světly. Jan Kenigsmark NOVOROČNÍ BILANCOVÁNÍ STAROSTY Vážení splubčané města Stříbra, Rk 2005 byl úspěšným rkem pr rzvj našeh města. Byly realizvány některé investiční akce i pravy a zahájeny další investiční prjekty, a také nastaveny cíle pr další rzvj v buducích letech. V letšním rce byl vybudván hřiště v Těchlvicích, nvě upraven 7 bytů, pravena střecha zdravtníh zařízení, dknčena světelná signalizace na křižvatce Benešva-28. října, pkračují práce na pravě renesančníh kamennéh mstu s věží a schu sv. Jana Nepmuckéh přes řeku Mži a t jeh inundační části. Ostatně, takvét stavby jsu v České republice puze dvě a t v Praze a ve Stříbře. Na tmt mstu byla v měsíci květnu vysvěcena nvá scha sv. Jana Nepmuckéh. Byla dknčena další rzsáhlá akce - reknstrukce jedné z nejstarších nemvitstí, bývaléh kláštera minritů, dnes bjekt Městskéh muzea za více jak 15 mil. Kč. Byly zahájeny finančně i pracvně nárčné akce, a t plynfikace jižní části města za 9 mil. Kč a výstavba 34 bytvých jedntek v Revluční ulici, stará kasárna za 30 mil Kč. Pr rk 2006 je v návrhu zahájit dalších dvacet investičních akcí s předpkladem, že pr některé akce se pdaří Městu Stříbru získat i finanční pmc z jiných zdrjů. Bude například zahájena pd dhledem bčanů reknstrukce části pěší zóny v Benešvě ulici v histrické části města. Aspň tak, jak je v návrhu pr rzpčet Města Stříbra na rk 2006. Věříme, že bude dknčena a zklaudvána i stavba hřiště s ledvu plchu. V letšním rce stjí před městem významný rzsáhlý úkl, a t začlenění stávajícíh areálu kasáren d živta města. Na tmt území vznikne jeh nvá část, kde bude přes 200 bytů, zábavná centra, stávající restaurace, sprtvní plchy, prstr s nvu výstavbu stanice HZS Plzeňskéh kraje a další pdnikatelské aktivity. Čas bezúplatnéh převdu areálu kasáren d majetku Města Stříbra určí v krátké dbě Vláda ČR. Předpklad převdu je plvina rku 2006. Vstupujeme také d vlebníh rku 2006, ve kterém nás čekají vlby d pslanecké sněmvny Parlamentu ČR a také vlby, které jsu pr bčany bcí a měst významné, a t vlby d zastupitelstev bcí. Na jedné straně praktické a teretické skládání účtů za uplynulé vlební bdbí. Na straně druhé kladení si nvých cílů pr bdbí následující. Budeme si muset být vědmi pririty splečnéh cíle před rztrušenými a samcenými názry a zdánlivě významnými pžadavky. Každý je přesvědčen správnsti právě té své alternativy a věřím, že tak je t správné a demkratické. Myslím ale, že v tmt případě není spravedlivé stát stranu celéh dění. Není t záležitstí něklika kandidujících bčanů, kteří se nebjí vzít dpvědnst za bec na svá bedra, ale také příležitst pr každéh bčana říci nahlas svůj názr. Je t především splečná dpvědnst, hledání splečných pririt, které si určíme pr příští léta. Přejme si a udělejme splečně pr buducnst maximum. Máme právě čas hledat dpvěď na tázku: C mají udělat plitici pr nás a pr naše měst? Na pčátku rku chci především pděkvat za Vaše úsilí v práci pr blah našeh města a jeh byvatel, jak pr dnešní den, tak i pr buducnst. Mezi ně patří pděkvání všem těm, jež v lňském rce pravili své nemvitsti a tím přispěli ke stále se zlepšujícímu vzhledu města. V nepslední řadě také těm, kteří aktivně napmáhají ke zlepšení živta ve městě jak např. splečnsti ALCOA FUJIKURA Czech s.r.., KERMI, Lesní splečnst Stříbr, TAZATA a další jedntlivci i skupiny. Přeji Vám v nadcházejícím rce 2006 hdně štěstí, dbru vůli, tleranci, stálé zdraví, pln pracvních úspěchů a spkjenst v kruhu rdinném. Ing. Rudlf Svbda, starsta NOVOROČNÍ PUNČ 1. LEDNA 2006 OD 14 H.
ATLETI INFORMUJÍ Psledním mistrvským závdem atletů byl Mistrvství České republiky v přesplním běhu všech kategrií. Česká Lípa přivítala závdníky mrazivým pčasím a slabým ppraškem sněhu. Terén však byl připraven dbře,prti předešlým létům však byl členitější a t učinil závd zajímavějším. Mezi závdníky připravenými bjvat c nejlepší umístění byla i pětice běžců ze Stříbra. Největší nadějí byl v kategrii junirů Martin Mužík. Svěřenec Jana Krabce se p startvním výstřelu na trať dluhu 6 000 m usadil na prvním místě a velice brzy se vzdálil svým prnásledvatelům. Vyrvnaným dbrým tempem zvyšval náskk, který v cíli činil 27 vteřin a získal mistrvský titul. Výkn a titul znamenaly šanci pr nminaci na mistrvství v Evrpy. Jeh nminace jak reprezentanta ČR v kategrii junirů byl ptvrzena a můžeme se těšit na jeh start a výkn za 14 dní v hlandském Tilburgu. V stejné kategrii startval i Jan Zíka. Tmu nárčný prfil a délka tratě nevyhvvaly, bsadil 21.míst. Šanci na dbré umístění měl v kategrii žáků Daniel Čenščák. S cílem vyhnut se klizím a mžnému zranění vlil pmalejší začátek kl 14.místa. Pstupně se prpracvával dpředu a 100 m před cílem se pkusil ze sedméh dstat na 6. míst. P přeskku překážky mu však dšly síly a pr vyčerpání nedběhl d cíle. V tmt závdě startval ještě Tmáš Jaša. Jel na zkušenu, prtže je věkem ještě mladší žák a závd dluhý 3 km v živtě neběžel. Prt vlil začátek závdu pmalejší, na knci 52 člennéh startvníh ple. Během prvních dvu km se dstal na 42. pzici a zrychlením v psledním km se dkázal prbjvat na knečné 32.míst, cž je vzhledem k věku vynikající umístění. Dalším želízkem v hni byla Michaela Sládkvá v kategrii žákyň. Jejich startvní ple byl nejpčetnější 62 závdnic. Míša s tradičním strachem ze silnějších závdnic nastupila na start dhdlána dvést kvalitní výkn. A t se jí také pvedl. Škda jen, že její průběhy závdů mají pakující se průběh. Pmalejší začátek, pstupné zrychlvání a dbrý závěr. Stejný průběh měl i závd v České Lípě. Vzhledem ke kvalitě supeřek však tentkrát její finiš na velmi kvalitní 8. míst byl velmi dbrý a výkn zařadí mezi velmi cenná umístění. Ve stejné kategrii bude startvat ještě v příštím rce, takže má čas na dstranění své slabiny pmalejších začátků. Výkny všech závdníků ze Stříbra byly velmi dbré, p zimní přípravě se můžeme jistě těšit na další závdy na jaře. Vladislav Mravec Vyhdncení mbilních sběrů dpadů v bcích SOČ Pravidelně se v některých městech a bcích prvádí na jaře a na pdzim mbilní sběry bjemnéh a nebezpečnéh dpadu. Je v těcht případech mžné na předem určených stanvištích a ve stanvené dbě devzdat např. vyslužilu lednici, televizi, pužitý lej, autbaterii neb skříň či zářivku. Pršklení pracvníci tyt dpady převezmu, rztřídí a ulží tak, aby s nimi byl dále nakládán ve smyslu platných předpisů. Aby byl mžné zajistit bezpečnu a eklgicku likvidaci, neb využití těcht dpadů, je nutná vzájemná splupráce bčanů, zástupců samsprávy a pracvníků naší firmy. T zatím není vždy pravidlem. Na některých stanvištích se již něklik hdin (někdy i dní) před známeným sběrem začnu hrmadit tyt dpady a stávají se nebezpečným místem her dětí všeh věku, neb zdrjem pr nekntrlvané půsbení různých sběračů survin. Pr děti určitě není vhdná hračka vyřazená elektrnika, autbaterie neb zářivka. Pracvníky naší firmy pak při příjezdu čekají rzbité televizry, mnitry, vylité autbaterie a rzebraná elektrnika. Někdy je nutn pužít i záchranných prstředků (např. srbentů) pr zamezení případnéh hržení živtníh prstředí. V sučasné dbě se rvněž rzbíhá systém zpětnéh dběru všech elektrzařízení z dmácnstí a bce za sběr tht dpadu budu platit pdstatně méně než dsud. Předpkladem však je, že devzdávaná zařízení budu kmpletní, cž ppisvaná situace značně ztěžuje. Vycházíme bčanům vstříc i tím, že sběry realizujeme na víkendy a harmngram sběru je předáván na úřad ke zveřejnění v dstatečném předstihu. Je již v kmpetenci zástupců samsprávy zabezpečit infrmvanst bčanů mbilním sběru tak, aby příště nedcházel k ppisvané situaci. Na závěr můžeme všem bčanům dpručit pr zlepšení živtníh prstředí devzdávat neptřebné sptřebiče a další dpady na předem hlášená místa a zejména ve stanvených termínech mbilníh sběru dpadů neb na sběrné dvry dpadů, pkud jsu v bci zřízeny. Pacla Jsef, veducí prvzu EKODEPON s.r.. Máte zájem družstevní byt? Řada bčanů se dtazuje na mžnst přízení bytu frmu družstevní výstavby. Ve Stříbře existuje něklik bytvých družstev a zkušensti s tut výstavbu se i v jiných bcích ukazují minimálně jak zajímavé pr bčany. V srpnu letšníh rku byl naším Parlamentem přijat zákn pdpře výstavby družstevních bytů ze Státníh fndu rzvje bydlení (č. 378/2005 Sb). Prtže se pdstatně liší d předcházejícíh zákna, pžádal jsem dbrný veřejný výklad zákna JUDr. Jana Wagnera, ředitele Státníh fndu rzvje bydlení. Seminář se uskuteční ve středu 11. ledna 2006 d 15 hdin ve Stříbře v sále kina Slávia, Benešva 587. Zváni jsu všichni zájemci družstevní výstavbu z řad firem, rganizací, místních samspráv a jedntlivých ptencinálních družstevníků. Účast na semináři je bezplatná. Mir. Nenutil Stříbrský biketrialista v ČR stříbrný Bdvaným umístěním v Brně si stříbrský biketrialista Martin Hampl upevnil druhé míst v celkvém přadí republikvéh seriálu biketrialvých závdů ve třídě Hbby pr rk 2005. Phár převzal v Brně při slavnstním vyhlašvání na výstavě Sprt live. S Martinvým uměním jste se mhli seznámit i ve Stříbře na exhibici při Běhu Terryh Fxe.
UPOZORNĚNÍ pr vlastníky a správce staveb pr bydlení Puze připmínáme, že pr vlastníky neb správce stavby pr bydlení je stanvena becně závaznu vyhlášku č. 2/2001 města Stříbra, kteru se stanví systém shrmažďvání, sběru, přepravy, třídění a využívání a dstraňvání kmunálních dpadů včetně systému nakládání se stavebním dpadem, pvinnst značit sběrné nádby určené k dvzu jejich bsahu známku vydanu městem Stříbrem. Tyt známky platné pr rk 2006 je mžn vyzvednut již nyní na Městském úřadě Stříbr, Masarykv nám. 1, Stříbr u paní Musilvé. Sběrné nádby, které nebudu značeny známku, nebudu p 15.1.2006 vyvezeny. Jana Šauervá, MěÚ Stříbr, OŽP KAM S NÍM? Přinášíme infrmace hledně mžnsti dkládání vánčních strmků. Od 6.1.2006 d 11.1.2006 budu p Stříbře přistaveny na 9 stanvištích kntejnery pr dkládání vánčních strmků. Seznam stanvišť: 1. křižvatka Kruhvá Májvá 2. Mírvá 3. Třešňvá u Severky 4. Sběslavva 5. Gagarinva u kulturníh dmu 6. Alešva 7. Západní předměstí u bchdu 8. křižvatka Plzeňská Americká 9. Tvární Vánční strmky můžete dkládat i d sběrnéh dvra. BYLI JSTE BRAMBOROVAT? Jana Šauervá Ve čtvrtek 15. prsince se na naší škle brambrval. Kd přišel, viděl. Pr th, kd neviděl, něklik infrmací. Den tevřených dveří SOŠ Stříbr se pr zájemce studium i pr nejširší veřejnst v letšním rce knal trchu netradičně. Krmě běžných infrmací studiu, histrii i sučasnsti škly mhli zájemci chutnat pkrmy vyrbené z brambr. A ty také sutěžily. Příchzí neficiálně, chutnavači M. Prsvá, V. Matys, V. Janečkvá, L. Kučervá, P. Vrtělkvá ficiálně vyhlásili následující přadí: 1.míst 2 vstupenky na Kňský bál A. Němcvá 2.A Šátečky z listvéh těsta s brambrvu náplní 2.míst 2 vstupenky d kina N. Klenvská 2.A Brambrvé tyčinky se sýrem a mákem 3.míst pytel brambr M. Ďurve 4.A Brambrvé halušky Je škda, že nebyl mžné cenit všechny, prtže i jiná brambrvá jídla měla úspěch. D BRAMBORŇÝKU, který, krmě infrmací škle, dstali všichni příchzí, se nepdařil vtěsnat ani všechny přinesené a ddané brambrvé recepty, byl jich více než šedesát. Ale pstupně je budeme ve Stříbrském zpravdaji uveřejňvat. Chtěli jste si dnést batikvané tričk, vánční přáníčk, brambrvu medaili? Mhli jste. Žáci, kteří přes týden bydlí na dmvě mládeže, předváděli splu se svými dvěma vychvatelkami techniku sypané batiky a netradiční využití brambr. S velkým zájmem se také setkala výstava různých drůd brambr, kteru hlídali draci vyrbení dětmi z Mateřské škly v Pastýřské ulici. Mateřinka nám pmhla vyzdbit i chdby výkresy s pdzimní tematiku a barevnými lampiny, které pšmurný zimní den alespň trchu rzsvítily. Pkud jste se d naší škly kvůli tlačenici před vchdem nedstali, nezufejte, máte ještě mžnst 14. ledna 2006, kdy prběhne d 8.00 d 12.00 druhý den tevřených dveří. I na ten jste srdečně zváni. A aby vám nebyl lít, že jste nic z těch všech dbrt nemhli chutnat, nezufejte, pdle jednh z vítězných receptů si zabrambrujte dma sami. Zdraví vás zaměstnanci SOŠ Stříbr Brambrvé tyčinky se sýrem a mákem 150 g brambr vařených brambr 150 g plhrubé muky 150 g másla 3 žlutky sůl, vejce na ptření kmín neb mák, sýr na psypání. Utřeme žlutky s máslem a slí, přidáme uvařené nastruhané brambry, muku. Vypracujeme těst, které rzválíme na 0,5 cm silný plát. Válečkem h přeneseme na vymazaný plech a kraje pdle plechu dřízneme. Ptm jej rzřežeme na tyčinky asi 10 cm dluhé a 1 cm širké. Ptřeme rzšlehaným vajíčkem, psypeme slí, kmínem, mákem neb sýrem. Upečeme prudce ve vyhřáté trubě. SETKÁNÍ Dne 8. prsince 2005 byli učitelé ze Základní škly v Gagarinvě ulici ve Stříbře pzváni d Vhenstraussu v SRN d škly. Celé setkání byl jak vždy přátelské a srdečné a naplněné pznatky našich susedech. Překvapí vás vždy, c tam učí mužů a mladých žen, že přijdu asi všichni, nikd mmentálně nikam nespěchá, vše plyne bez nervzity. Jeli jsme se pdívat d Řezna, města spjenéh s česku histrií až příliš. Prvázela nás paní učitelka, která tu znala každý kut. Mluvila velmi zajímavě a svůj výklad dplňvala různými histrkami. Klegyně ze Stříbra Eva Němečkvá se zhstila překladatelsví pr nás Čechy bravurně. Pak nás čekaly vánční trhy s vnícím punčem a dbrá večeře v pivnici Thurn und Taxis. Obslužila nás česká servírka z Tachva. T vše asi už zažili mnzí při nejrůznějších příležitstech a různých bměnách. Píši tent článek prt, že škla v Gagarinvě ulici má na přátele bzvláštní štěstí. Splupráce se šklu v Olešnici trvá 30 let a stále se rzvíjí. Vztah se šklu ve Vhenstraussu vznikl už před Vánci rku 1989. V dubnu rku 1990 tam jeli první žáci, seděli v tamějších učebnách tehdy téměř nvé vhenstrausské škly. Prvázel nás pan učitel Peter Staniczek, který půsbí na škle ddnes. Na letšním předvánčním setkání bu pedaggických sbrů byl i tehdejší ředitel pan Senert. Tak jsme mnzí vzpmínali, jak právě Stříbr a Vhenstrauss k tmut přátelství přišly. Pan Mgr. Petr Bursík, zástupce škly v Gagarince, tvrdí, že v rce 1989 jel tehdejší zástupce ředitele Fritz Kler z Vhenstraussu d Plzně, cestu přes Stříbr usudil, že v tak hezkém městě musejí žít milí lidé. Napsal na úřad dpis a tak dál. Určitě na dluhtrvajících vztazích mezi šklami v Německu a naší šklu v Gagarinvě ulici má také velku zásluhu vedení škly a vstřícný pedaggický sbr. Na přátelství musejí být dva. Vzpmínání napsala Jindřiška Netrvalvá
DALŠÍ VÝROBA?! NO JASNĚ!!! Studenti 3. rčníku Gymnázia a Obchdní akademie ve Stříbře se svu pdnikatelsku splečnstí ArtDekr vstupili d rzhdující etapy bchdvání. Zahájili ttiž první prdej svých výrbků uměleckých dekrativních kachlů z keramiky. Jak správní bchdníci studentské firmy ArtDekr si nenechali ujít ani jednu příležitst k prdeji. Využili třídních schůzek a Dne tevřených dveří jak skvělých příležitstí pr první kntakt s veřejnstí. Dpadl t skvěle, takvý úspěch jsme nečekali, prhlásil viceprezident výrby Zdeněk Rataj. Jeh výrk ptvrzuje i fakt, že výrbky byly vyprdány tak rychle, že nebyl v silách studentů uspkjit všechny zákazníky. Třetí rčník Obchdní akademie ze Stříbra se v klidu může vrhnut d další výrby kachlů a bhatit tak předvánční trh Stříbrska. Marie Bškvá, viceprezidentka sbníh dd. ZVLÁŠTNÍ ŠKOLA INFORMUJE Žáci devátéh rčníku Zvláštní škly Stříbr rzhdují své další buducnsti. V letšním šklním rce uknčí pvinnu šklní dcházku na naší škle 16 žáků. V sučasné dbě prbíhá intenzivní dialg mezi dětmi, výchvným pradcem a samzřejmě zástupci dbrných učilišť ze širkéh klí. V sázce je mnhé vždyť vhdně zvlený br buducíh pvlání znamená úspěch jedntlivce a příns splečnsti. A tak se přízeň učňů ucházeli již zástupci 8 dbrných učilišť, např. z Plané, Bru, Plzně, Hrní Břízy a další. Krmě th se rdiče vycházejících žáků setkali na splečné schůzce se zástupcem Infrmačníh a pradenskéh střediska pr vlbu pvlání v Tachvě, s panem Oldřichem Stručkem, který seznámil přítmné rdiče s nabídku služeb střediska i s aktuálními dplňky z učilišť tachvskéh reginu. Další pdrbné infrmace, včetně bsáhléh materiálu, bdržel d výchvné pradkyně každý z rdičů. Je těžké zvlit správně, lze však rzhdvání usnadnit včasnými a těmi správnými infrmacemi. Tent základ byl plžen a teď záleží jen na dětech a rdičích samých. Držíme palce. Mgr. Jana Růžičkvá, výchvný pradce Ze živta 1.stupně zvláštní škly Víte, že už třetím rkem půsbí na 1.stupni naší škly asistentka pedagga, paní Gábrvá, jež pskytuje sbní pru dětem, které ptřebují pmc při zvládání učiva? v každé učebně je relaxační kut s kbercem, plštářky a stavebnicemi, který je hjně využíván nejen přestávkách, ale i ve výuce k některým učebním aktivitám? v tmt šklním rce pět prbíhá celrční sprtvní sutěž O putvní phár škly, která přináší žákům mžnst zábavnu frmu vyplnit vlný čas? velkému zájmu dětí se těší kružek taneční, výtvarný i kružek anglickéh jazyka a výpčetní techniky? 5.třída pd vedením paní učitelky Ivany Hejhalvé zahrála pr své mladší splužáky nápadité představení O pslední vlaštvce? v listpadu žáci zhlédli eklgicky zaměřený dkumentární film Mdrá planeta? v témže měsíci navštívili žáci 1.stupně divadl Alfa, které si připravil pr dětské diváky phádku Zlatý prsten? filmvé představení Anděl páně a vánční pvídání zpříjemnily žákům knec rku před zimními prázdninami? na začátku nvéh rku čeká děti ppulární sutěž Dremi a maškarní rej za režie vychvatelky šklní družiny, paní Dvřáčkvé? Mgr. Dagmar Králíkvá POJEĎTE NA HORY! Šklní klub při ZŠ Mánesva bude přádat během zimy 06 něklik jedndenních lyžařských zájezdů pr všechny milvníky zimních sprtů. Termíny: s 14.1. ne 29.1. ne 19.2. s 04.3. Zájezdy budu směřvány, dle sněhvých pdmínek (ppř. dmluvy), d lyžařských středisek Krušných hr (Klínvec, Bží Dar) a Šumavy (Špičák). Cena: 800,- dspělí 640,- děti d 15 let zahrnuje 4x dpravu autbusem tam a zpět Přihlášení (sbně, tel. neb mail) + zálha 50% ceny bratem. Kntakt: ZŠ Mánesva Lenka Strankmullervá, Míra Cvrk mbil: 603 271 158, 777 830 248 mira.cvrk@seznam.cz Vůně dmva bchůdek prti kinu pí. Průchvá Výstava Knihvna v nejlepších letech Na u příležitsti 60.výrčí zalžení městské knihvny ve Stříbře jsme připravili malu výstavu dchvaných ftgrafií a dbvých dkumentů, které alespň ve zkratce mapují histrii naší knihvny. Výstavu si můžete prhlédnut v prstrách Městské knihvny ve Stříbře ve výpůjční dbě až d 31. ledna 2006. Knihvna v nejlepších letech
Věřte nevěřte, naše městská knihvna slaví 60.výrčí zalžení. Pdle starých dkladů jsme zjistili, že knihvna ve Stříbře byla zalžena v prsinci 1945 z různých sbírek a darů. Nebyla t samzřejmě první knihvna ve městě, před druhu světvu válku měl měst svu knihvnu také, ale jak většina knihven na vysídlených územích se nezachvala. Od rku 1945 byla knihvnu veřejnu, kteru vedli dbrvlní knihvníci, většinu učitelé, např. pan Václav Hlub, který byl knihvníkem až rku 1952, kdy d knihvny nastupila placená síla. Od rku 1954 pracvala v knihvně paní Barbra Kadervá, která byla veducí knihvny až d rku 1980, kdy dešla d penze. Za jejíh půsbení vznikla veškerá řádná evidence, kteru má knihvna mít vznikly katalgy, přírůstkvé seznamy a karttéky, které nám pmáhají se v knihvně rientvat a najít dkument, který ptřebujeme. V 50. letech byla naše knihvna dknce i knihvnu kresní, v rce 1960 při nvém územním uspřádání kres Stříbr zanikl a kresní rgány přešly d nedalekéh Tachva. Budvání knihvny však neustal, v rce 1960 se knihvna přestěhvala d 1.patra stříbrské radnice a tam byl zařízen i samstatné ddělení pr dětské čtenáře a zřízen i první sklad pr výměnný fnd, který služil vznikající jedntné sustavě knihven ve vesnicích v klí vznikaly místní knihvny, které měla naše stříbrská na starsti a pr které nakupvala a zpracvávala knihy, které se pak d vesnic rzvážely jak putvní subry. Tat reginální funkce naší knihvně zůstala ddnes, i když pčet bsluhvaných knihven se neustále měnil. Umístění knihvny v histrické radnici byl v 60.letech přijatelným řešením, v 80. letech ale začal přinášet velké prblémy neutěšený stav histrické památky se musel začít řešit, a t znamenal pr knihvnu stěhvání d prvizórií, ve kterých naknec strávila 15 let. Nejprve v minritském klášteře rky 1988-1995 a v budvě bývalých jeslí v Gagarinvě ulici rky 1995-2003. Tyt rky ale nebyly jen léty stěhvání knihvna se za pchdu měnila. Naši čtenáři a příznivci jistě zaznamenali, že nejenm půjčujeme knihy a časpisy, knihvna je i místem s veřejným internetem, který ptřebuje stále více lidí a je už důležitu sučástí našich živtů. D knihvny vstupil svět pčítačů a databází. Od rku 1996 budujeme elektrnický katalg knihvny, v rce 2000 jsme začali s autmatizací půjčven a elektrnickými katalgy pr čtenáře. Je t hrmná pmc pr čtenáře i knihvnice, ale nárky stále stupají a technický pkrk se nezastavuje. Čeká nás další rzvj pčítačů, který určitě zasáhne i naše místní knihvny v bcích v klí Stříbra a my určitě chceme být u th. A tak všichni, kteří si živt bez knížky a knihvny nedvedete představit, ppřejte splečně jubilantce Městské knihvně ve Stříbře d dalších let přízeň spkjených čtenářů, chtné knihvníky a knihvnice, hdně peněz a pdpry d nadřízených rgánů a hdně síly a nadšení d dalších let a plánů. Bžena Slvá, ved. knihvny FAKSIMILE je slv nesklnné a znamená věrnu napdbeninu. Ptud slvník cizích slv. My ve Stříbře máme nvu velmi věrnu faksimile listiny z strva Malta ve městě La Valletta. Prč? Prtže tat stránka pergamenu je darvací listinu řádu křižvníků jhanitů, kde se píše, zatím pprvé, našem městě. Mžná v buducnu se najde jiná, ještě starší zmínka Stříbře. Vraťme se ke křižvníkům. Tent mnišský řád byl především řádem vjenským a špitálním, starajícím se bezpečí putníků, jducích d Svaté země, tedy d Jeruzaléma. Řád pr svji činnst ptřebval materiální základnu, míst bezpečné a při již zřízené a udržvané cestě. Jmenvitě je v krnice na Maltě zmíněn ve Stříbře kstel Panny Marie, který se nacházel v místech dnešníh benzinvéh čerpadla AGIP. Pdle tét listiny Alžběta, manželka knížete Fridricha, dala vystavět pr řád jhanitů kstel Panny Marie u Stříbrnice de argentaria super Mzea, cž znamená nade Mží. Tt je zapsán latinsky v rce 1183 a ptvrzen pražským biskupem Jindřichem Břetislavem v rce 1186. Pan tajemník MÚ ing. Pavel Nvák dvedl vytvření faksimile d knce. Je velmi zajímavé si číst, klik námahy a píle nejen pana tajemníka stál vyhtvení tht pergamenu. Nvý výrbek je prakticky nerzlišitelný d riginálu, pticky identický. Chybějí mu jen prtlaky vzniklé při ručním psaní a faktické stáří. Htvý expnát již visí nad klavírem v břadní síni naší radnice. Další bude umístěn v městském muzeu, až bude tevřen pr veřejnst. Říkáte si, prč tlik námahy a pak i slávy a řečí klem kusku kůže, ppsanéh pr nrmálníh smrtelníka nesrzumitelnými klikyháky? Je hrdst nad tím, jak je naše měst staré a že nezanikl žádnými příkřími, která mu d cesty přinášely dějiny. Ptvrzuje t pravdu, že t tak je a že t nejsu žádné vyprávěnky. Je jasné, že tu měst musel být už před rkem 1183, jinak by tu jhanité kstel nestavěli. O tm vypravuje pvěst, již dkládá i jeden z výjevů na naší radnici ten nejvíc vlev, stjíme-li prti ní. Nyní cituji pvěst: Kníže Sběslav, vida jednu ves v dbrém plžení, jížt je jmén Misa, i rzkázal tu měst zalžiti. Tu ke zdem městským grunty kpajíce nalezli rudu stříbrnu a dtud městu dán jmén Stříbr. T píše český krnikář Václav Hájek z Libčan ve své krnice z rku 1541 rce 1131. Tét pvěsti se přidrželi navrhvatelé sgrafita na radnici a také nejslavnější stříbrský krnikář K. L. Watzka. Prt naši předci tak vehemetně slavvali 800 let města v rce 1931. Nyní známe všichni pravdu, máme ní hmatatelný důkaz v pdbě faksimile na radnici. (jn) SOCRATES Už jste někdy slyšeli prgramu SOCRATES? Je t mezinárdní vzdělávací prgram Evrpské unie, který funguje již d rku 1995. Frmu prjektů si žáci a studenti z 31 evrpských zemí vyměňují své zkušensti, učí se splupráci a rvněž si také rzšiřují své bzry. Prgram SOCRATES má něklik pdprgramů, přičemž středšklské prjekty spadají d pdprgramu COMENIUS, d kteréh se zapjili také studenti tercie a kvarty stříbrskéh gymnázia se svým prjektem JAKUBOVA CESTA Naším prvním úklem byl zjistit něc tét cestě. C je t vlastně jakubva cesta? Jde m putní cestu k hrbu sv. Jakuba, která knčí ve španělském městě Santiag de Cmpstella. Sv. Jakub byl jedním z apštlů Ježíšvých a zaslužil se šíření evangelia na Iberském plstrvě ve Španělsku. Sem byl také převezen jeh těl, když byl rku 41 n.l. jak první z Ježíšvých učedníků ppraven v Palestině. Kstel, ve kterém byly světcvi statky ulženy, byl něklik set let pzději vysvěcen a ještě něc pzději zde byla pstavena katedrála, ke které rčně prudí tisíce putníků právě p Svatjakubské cestě. Tut cestu si můžete sami vyzkušet, rzhdně se není čeh bát. Stačí vyrazit pěšky či na kle z jakéhkliv místa, nejlépe však ze Saint jean Pid de Prt. Cesta je na francuzském i španělském území výbrně značena. Stačí mít k tmut pěšímu výletu chuť a dbré bty, abyste těch pár set kilmetrů zvládli. Stejně jak putníky na cestě d Santiaga de Cmpstella i nás čeká dluhá cesta. Práce na našem prjektu nám zabere ještě dva rky, ale výsledek bude stát určitě za t. Tereza Nepustilvá a Michal Špeta, GaOA Stříbr
HRÁLI NA DĚTSKÉ KLINICE Všem je znám, že pbyt v nemcnici, i když je sebekrásnější a s televizí, každý těžce nese. Nejhůře t snášejí děti, které se náhle musí bejít bez stálé péče rdičů. Pr tyt děti je na ddělení takzvaná hrací sestra, která se jim přes den věnuje a vymýšlí pr ně zábavu. Takvu sestřičku je FN v Plzni na Dětské klinice na Lchtíně Ludmila Rmvá. Drží děti za ruce, když se bjí vyšetřvání a hru jim zkracuje dluhé chvilky na lůžku. K tmu samzřejmě ptřebuje spustu věcí na různu různu činnst. Tent rk prběhla ve Stříbře sbírka rukdělných pmůcek, které byly dětem v září předané splečně se stříbrským subrem DIVOCH (divadelní chtníci). Divch se tam ještě jednu vrátil, a t prt, že dětem slíbil k Váncům phádky a dárečky. A sliby se mají plnit, nejen Váncích. Děti se na phádku těšily, sešly se na herně a upřeně sledvaly phádku O pejskvi a kčičce v pdání zástupců subru Divch Hany Chválvé, Hany Hermanvé a Hany Hdnické a samy se i přidaly d hry vláním na léčivé sluníčk. P phádce si děti rzebraly dárky. Ty které nemhly d herny přijít, šli divadelníci bdarvat na pkje. Děti měly radst, že je bdarvala bílá kčička a veselý pejsek. Za phádku daly chtníkům krásná, ručně vyrbená přáníčka. Vrchní se sestra Marie Jirkvá všem pděkvala: Jsme rádi, že se dětem pmáhá a že divadelníci na svůj slib nezapmněli. C ddat? Živt je tvrdý a zatímc jedn dítě si k Váncům přeje kl, neb pčítač, druhé je smutné na Štědrý den v nemcnici a přeje si být zdravé a u své maminky. Hdnty si každý staví sám... BUDOU MÍT OPĚT NOVÉ CD Celý den si na začátku prsince vyhradil dechvý subr ZUŠ ve Stříbře na první část natáčení svéh, již čtvrtéh CD, v místním kině Slavia. Prstry pr tent velký den prpůjčil Městské kulturní středisk ve Stříbře. Tent záměr se mhl uskutečnit nejen díky všem hudebníkům, ale také díky spnzrům, kterými je Měst Stříbr a také splečnst Alca Fujikura. Část nákladů samzřejmě financuje sama ZUŠ a bčanské sdružení na pdpru činnsti dětskéh a mládežnickéh dechvéh subru a pěveckéh sbru Zlatíčka. František Kratchvíl, ředitel ZUŠ, si pr nás vyhradil malu chvilku během natáčení: Dnes natáčíme první část, druhá přijde na řadu v příštím rce. Přesný název CD ještě neznám. Představíme jej v dubnu 2006 na Mezinárdní přehlídce dechvých a mládežnických subrů. Pr nás je t pět velký prjekt a završení naší práce. V subru je 32 členů, nejmladšímu je deset. Výtečně, jak také jinak, dirigval Antnín Bulka, jehž jmén je už velice známé. A jak takvý nárčný den zvládají hudebníci, kteří musí určité kusy nesčetněkráte pakvat, aby je dvedli d zdárnéh knce? Třináctiletý Mirslav Staněk nám sdělil: Hraju asi rk a půl. Mě t pravdu baví. Nejsem nijak zvlášť unavený. Na CD samzřejmě uslyšíte i zpěv Zlatíček ze Stříbra. VANDALISMUS!!! BYL, JE A BUDE??? Nejlepší je si své hrdinství dkazvat buď na slabších, aneb na práci jiných. Jednu páteční nc t ve Stříbře na náměstí dnesly jen pěkné lavičky služící k dpčinku, ale pkud t budem my, jak klí, tlervat, můžem být příště na řadě i my!! Lavičky se jistě spraví za chvíli ale naše léčba bude určitě slžitější! články a ft Martina Sihelská STŘÍBRŠTÍ SLOVÁCI Před vánci se sešli členvé Obce Slvákv ve Stříbře a sympatizující čeští bčané. Byl nás splu přes 60, z th 29 dětí. Atmsféru zpříjemnily tanečnice Janička, Karlínka a Džesika. Pamlsky dnesly pí Zvarvá a Mgr. Krusvá. Výtečné phštění připravil pan Žufan. S dárky pr děti přišel mikuláš Marcel, anděl Paťulka, čert Martin. Děti měly radst, některé si i pbrečely, ale brz se skamarádily i s čertem. Rdiče se také příjemně bavili, aby nezůstaly pzadu za dětmi. Na závěr se hdntily nejlepší masky. Vyhrála myšička Natálka, dále Verunka, Lenka a Libuška nedešla bez ceny jak každrčně. Přišli nás pdpřit z Přehýšva, Plané, Hstuně a Sytna. Je s pdivem, že na besídce převažvali sympatizující bčané české nárdnsti. Kde se schvali SLOVÁCI? Ján Pvažanec
BYL JEDNOU JEDEN DŮM.A JEDNO MĚSTO František SAMEC II. část Vraťme se však zpět ku starému mstu. Levá strana kamennéh zábradlí tam začínala kapličku. Kmu byla zasvěcena, nevím. Snad P. Marii. Oči dítěte snad tehdy spíše zaujala šmlkvě mdrá barva interiérvých stěn. Zchátralá kaplička byla dstraněna někdy v 60. letech 20. stletí, nebť asi její pslední snímky pcházejí z rku 1964. Přejdeme mstní branku a za mstem staneme na křižvatce. Zcela vprav máme ulici Na Příkpech. Ta půvdně nebývala směrem k Červené lávce průjezdná. Přehrazval ji ttiž jedn křídl bývaléh mlýna - elektrárny, čísl 333, a t tak, že zdiv přiléhal vlev až ke hradební zdi. Kdy dšl ke zredukvání blku č. 333, nejsem st s určitstí říci, snad někdy v plvině 80. let 20. stletí. Zvlíme-li za starým mstem napak dbčku dleva ulicí Sklsku, prjdeme nejdříve sutěsku, tvřenu strání pd sídlem Lesní splečnsti zprava a šklním internátem, dříve mlýnem, zleva. U cesty dbčující ku schdům pd bývalu husitsku baštu nám betnvá plcha vprav určuje míst, kde stával csi jak stdla neb dílna. Dále pak v místě garáží a pd navážku čerpací stanice Agip pamatuji nejasně malu klnii nuzvých cihlvých nemítnutých dmků. Prý byly narychl pstaveny pr ubytvání tak zvaných nárdních hstí. Takvéh přízviska se kncem 2. světvé války dstal byvatelstvu, prchajícímu před výchdní frntu, či napak před spjeneckými nálety. Páteřní Sklská ulice v tmt úseku vedla suběžně s krytem náhnu. Ten začínal těsně nad jezem u nvéh mstu a zpět d řeky ústil pd zdmi dnešníh internátu. Vda ale mhla prudit temným kanálem, mizejícím pd budvu č. 958. Tat varianta půsbila na mji dětsku dušičku zvlášť hrzivě. Z uvedenéh tak vyplývá, že plcha, na které se dnes rzkládá areál Vdáren a kanalizací, dříve ZVAK, včetně administrativní budvy a přiléhající bytné části, byl tedy vlastně na strvě. Dknce existval místní název Na Ostrůvku. Velká část strvníh teritria služila jak hřiště tehdejšíh SK Stříbr, jeh sučástí byl i přízemní zděný bjekt, zřejmě šatny a další zázemí sprtviště. Se stavbu nvéh mstu zmizely pd náspem šatny a část hřiště, prčež byl sprtviště přemístěn na pravbřežní luku nad jezem u nvéh mstu. Pzději dšl k zavezení náhnu a tím byla zlikvidvána i dřevěná lávka, zajištující přístup ku hřišti, tu dbu již zrušenému. Zasvé vzal i betnvý mstek, veducí k budvě dnešních vdáren, č. p. 958. Za méh dětství měla nějaký čas v tmt bjektu své sklady armáda. P jeh zpřístupnění jsem s údivem zjistil, že se jedná jakusi tělcvičnu bez pdlahy, cž na mne dělal djem jízdárny. Zrvna tak ale t mhla být lepší stdla. Půjdeme-li dále Sklsku ulicí, nemůžeme nevzpmenut ppularity takzvané Kzí stezky. Ta byla vlastně vlným prdlužením dbčky z hlavní cesty k č. 698. Stezka vedla téměř přím d svahu a byla výhdným prpjením, zkratku při cestě d plvárny k ulici Hrnická a dalším navazujícím. Z th důvdu byla blíbena zvláště vjáky základní služby. Zejména pak těmi, jejichž představy sbní svbdě silně klidvaly s existencí veledůležitéh dkladu, zvanéh Vycházkvá knížka, a kteří se ale naknec přece jen ptřebvali nepzrvaně a rychle přemístit ku kasárnám. Kzí stezka ve své průlezní pdbě zanikla se stavbu silničníh bchvatu začátkem 70. let 20. stletí. V dbvých suvislstech je účelnst Kzí stezky nepchybně pdtržena faktem, že na dhled dtud se nachází stříbrská plvárna. I pměrně mladší generace Stříbrňáků může mít dsud v paměti p levé straně cesty vinucí se nízku zídku, tvřící zadní stěnu jinak celdřevěnéh blku plvárenských kabin. Jejich existence se stala vzpmínkvu záležitstí někdy v rce 1987, čímž míst přišl jedinečnu kulisu, navzující atmsféru prvrepublikvých říčních lázní. Rvněž likvidace přilehléh dětskéh bazénu je celkem nedávnéh data. Půvdní zabahněnu a d řeky tevřenu pdbu však pamatují již jen starší rčníky. V sučasné dbě, lét 2005, jsme svědky pkusu znvuzrzení zmiňvanéh bruzdaliště z iniciativy Sbru dbrvlných hasičů. V pválečných létech zdbil plvárnu i něc na způsb palisádvéh nábřeží. V místech železné lávky se tyčila skkanská věž, v areálu byl i dětský kltč a hupačka. Zhruba v druhé plvině 50. let dšl na plvárně k rzsáhlým úpravám. Nad půvdní nábřežní palisádu byly plženy nsníky a ty překryty prkennu pdlahu, prkny byla blžena i stěna nad vdu, na hrní hraně sazen kvvé zábradlí. P něklik sezón jepičíh rzkvětu zpestřval vdní radvánky dknce i vr se středvým dětským bazénkem. Vr byl uktven tak, aby byl na něj phdlný přístup z dřevěnéh nábřeží. K vybavení plvárny těch let patřila i malá fltila půjčvaných lděk a šlapadel. Zapůjčit byl lze nafukvací lehátka, zahrát si stlní tenis, funkční byl i hřiště na dbíjenu. Na bezpečnst cachtající se veřejnsti dhlížel plavčík. Namátkvě jmenuji pány Budníka, Machaně a Eyera. Reknstrukční práce ale výrazně změnily i prstry, suvisející spíše s prvzem restaurace. Vznikla tak betnvá terasa se skleněným parketem. Vše dplněn rchestřištěm, skrytým pd plechvu mušlí. Tím byla tevřena cesta k legendárním víkendvým tanečním čajům na Tajvanu. Přízvisk Tajvan, značující stříbrsku plvárnu, je mezi pamětníky ddnes pužíván. Z dby před revitalizačních akcí v první plvině 50. let mi ddatečně ještě vyvstává vzpmínka na malý dmeček - strjvnu, umístěný na nárží bahnitéh dětskéh bazénu, a palisády nábřeží. Zde byla nainstalvána čerpadla na stavbu nvých kasáren.obsluhu, psádku a stálé byvatele tvřili tudíž pravděpdbně vjáci základní služby z řad PTP. Jak kluk jsem jim záviděl výhled na vdu přím z kavalce, na nemezené práv k užívání pramičky, která patřila k vybavení pracviště. Z méh phledu je gró plvárenské tématiky vyčerpán. Na úplný závěr je snad vhdn pdtknut, že dluhletým prvzvatelem zdejšíh restauračníh zařízení byl pan František Dluhý starší, který s rdinu zárveň býval hrní patr hstinské budvy. K završení tématické vycházky zapčatým směrem v tu chvíli zbývá jen mál. Předně je tady tristní ruina kdysi majestátníh funkčníh a prdukujícíh Červenéh mlýna, všebecně zvanéh Červeňák. Ještě v dbách méh dětství se jednal mlýn, naplňující zcela význam tht slva. Pzději byl přestavěn na míchárnu krmiv. Celkvý někdejší stav jenm dkreslují pmalu mizející zbytky přilehléh jezu a stpy p bývalém náhnu. K pslednímu zastavení dspějeme lesní cestu, vedenu pdél pravé stěny Červenéh mlýna. Cesta zanedluh dspívá k ptůčku, pdél kteréh zde i zatáčí dprava. Pkud pak někde v místě za zátčinu ptůček překrčíme, narazili bychm na strhu nemítnutu cihlvu stavbu, dle mých tehdejších představ nejspíš myslivnu. Teprve pzději jsem v muzejním ftarchivu zjistil, že se jednal bjekt, půvdně náležející k areálu strstřelecké střelnice z pčátku 20. stletí. Kdy a jakým způsbem dšl ke zburání tht, mi není znám. K dalšímu pkračvání je třeba vrátit se zpět na křižvatku za starým mstem a zamířit vzhůru k městu. pkračvání příště
ADVENTNÍ KONCERT ZPESTŘIL NEDĚLI Pslední adventní neděli si užili stříbřští bčané v duchu Vánc. V kině Slavia zbyl jen mál vlných míst, tlik lidí přišl na kncertní vystupení rchestru Felixe Matulky a pěveckéh sbru ZŠ v Mánesvě ulici. Samtný kncert byl na vyské úrvni, cž psluchači velice cenili. Věra Paulvá byla nadšená: Kncert je krásný, chdím každý rk. Klikrát se neubráním djetí. Ani pan starsta Rudlf Svbda nešetřil chválu a řekl, že kncert byl překrásný. Sálem zněly všechny mžné kledy a vánční písně, které zpívaly Jana Vlasákvá, Hana Kubincvá a Dětský pěvecký sbr pd vedením Blanky Červené. Z hudebníků se na pódiu představili Klára Kastlvá, Karel Khut, Felix Matulka a Bhuslav Červený. Závěrem Bhuslav Červený všem pděkval a ppřál krásné vánční svátky: Tyt svátky jsu symblem phdy a ti, kteří mají někh rádi, jen t nedkáží říct, ti by měli aspň těcht svátcích druhému své pcity vyjádřit. Martina Sihelská PODĚKOVÁNÍ Pslední adventní neděli, jsem byla jednu z účinkujících na tradičním kncertě ve stříbrském kině. Tedy všichni si myslí, že je a bude tradiční, jen my, c jsme se (s velku trému) snažili kncertvat, víme, že krásné tradici hrzí zánik. Ten nejdůležitější aktér, ten, který sám všechn vymyslí, připraví a nám jen rzdá nty (pkud se mu pdaří nás sehnat dhrmady), se nechal slyšet, že t byl lets napsledy. a tak mi nezbývá, než mu pděkvat. My se ttiž mezi sebu mc nepchlebujeme, spíš se kritizujeme, irnickými pznámkami se t jen hemží a já už delší dbu mám delší dbu pcit dluhu, který bych chtěla dčinit. Takže milý Felixi Matulk, vím tm, klik práce, snažení a času Tě stjí příprava každéh kncertu, mc si th vážím a děkuju za t. vlastně děkujeme myslím, že by se mnu suhlasili i statní, malé zpěvačky s dětskéh sbru ZŠ Mánesva nevyjímaje. Nechci Tě přemluvat, abys t s námi ještě zkusil, sám víš nejlíp, jestli můžeš zvládat tlik pracvních pvinnstí splu s muzicírváním, které Tě přád baví. Jsem si jistá, že Tě baví, jinak bys nedehrál celý kncert s takvu chutí, i když ses musel bezprstředně p jeh sknčení kvůli zdravtním prblémům vrátit d nemcnice. Pkud bys chtěl přibrzdit pracvní temp a najít čas a chuť na pkračvání tradičních vánčních kncertů, myslím, že ptěšíš nejen mne, ale určitě spustu skvělých psluchačů, kteří se (většina z nich už tradičně) kncertů zúčastňují a shvívavě přehlížejí falešné tóny, které se bhužel bčas vludí. Lets zase tleskali dluh. Nám všem, ale já myslím, že především Tbě. Hana Kubincvá KINOSOUTĚŽ P celý rk jste někteří mhli vhazvat vstupenky d slsvací bedny. Přišel závěr rku, všechny vstupenky jsme vlžili d bubnu a vylsvali těcht pět šťastlivců: 1. cena: měřič CALORIE WATCH Pavel HAŠEK, Gagarinva 927, Stříbr 2. cena sada hrníčků Ge Mney Bank Aneta ŠKORVÁNKOVÁ, Zahradní 326, Kladruby 3. cena videkazety Kill Bill 1+2 Michaela DURKÁČOVÁ, Stříbr 4. cena CD The Riverside blues band Bibiana ZWETTLEROVÁ, Na Vinici 1138, Stříbr 5. cena tričk s emblémem Finále Plzeň Jasmína KAHOVCOVÁ, Benešva 197, Stříbr Uvedené ceny si mhu výherci d 9. 13. ledna 2006 vyzvednut v MKS. Děkujeme za Vaši přízeň a dufáme, že se v kině Slavia Stříbr uvidíme a ptkáme na dalších filmvých představeních. Ilja Karásek STŘÍBRSKÁ LAMPA Výtvarná sutěž Stříbrská lampa vstupuje d třetíh rčníku. Také lets budu témata sutěže zaměřena k histrii města a hrnictví ve Stříbře. Pdrbné prpzice bdrží sutěžící škly p vánčních prázdninách. Těšíme se na hjnu účast a pěkné výtvarné práce. Za rganizátry sutěže L. Fraňkvá, ZŠ Mánesva TAZATA STŘÍBRO PRODEJ STAVEBNIN prdejní dba: p pá 7 16 s 8 11 Palackéh ulice 1451 Prdej a dvz písku pr maldběratele. tel.: 374 622 253
RECENZE LADISLAV KAJABA LEDEN Milé divačenky a milí divákvé našeh kina, dvlte mi, abych vám v dalším rce nvéh tisíciletí ppřál vždy šťastný a zdravý krk, ať vede dkudkliv kamkliv mžná i d našeh kina. Tž vítejte ve třetím rce drbnéh psaní filmech nvéh měsíce, snad někdy i ke čtení a k pbavení. Je stálu snahu dramaturgie MKS namíchat d prgramu něc kasvních trháků, něc nárčnějších filmů, něc pr ---náctileté, něc pr kusíček starší neb mladší, prstě pr všechny čehsi. Ale bez vás, divaček a diváků, bude celé snažení marné! Přijeďte, jste srdečně zváni a jen tak zjistíte, jestli ppis a lá recenze suhlasí s tím, c uvidíte na vlastní či. Ten nejstřejší braz vám přeju V rámci výuky cizích jazyků další řádky budu ve slvenštině ( v rdné řeči další pčetné menšiny našeh města by už asi nebyl dst srzumitelné pr většinu, že?) Putvanie tučniakv je príbeh živtnéh cyklu živčíšneh druhu, ktrý s dôstjnsťu nesie jeden z najhrších údelv na našej planéte. Na zpracvaní v pdstate klasickéh dkumentu sa pdpísala snaha priblížiť tent žáner širšiemu knzumnému publiku. A tak je film krenený fiktívnymi mn- a dialógmi samtných tučniakv. Netradičné, keď si ale privyknete, uznáte, že tent spôsb rzprávania príbehu je veľmi sugestívny. Znásbuje djmy, ktré vytvára samtná vynikajúca kamera. Djímavých mmentv zažijete hneď niekľk (napr. maličké mláďa, trasúce sa zimu p tm, č sa len na chvíľu dtkl ľadvej planiny, kým si h rdičia medzi sebu vymenili), pretže prírda je krutá živiteľka a slabým sa druhá šanca neujde. Nájdu sa však aj veľa smutnejšie a realistickejšie scény a tak nedprúčam brať na film príliš malé aleb citlivé deti. Na Distrikt jsem velmi zvědavý... a mžná prt zklamání na knci bude t větší. Na středevrpské pměry riginální nápad i zpracvání by snad mhl být něc lepší... Vůbec nevadí animace, která má snad ještě méně FPS než Suth Park, prtže samtná kresba a design t zachraňují. První půle filmu Tajemný let je skvělá. Odcizení, strach z přetechnizvanéh světa, naprst všední, chladná atmsféra interiéru letadla t vše mi připmínal spíš nějaký japnský hrr. Perfektní atmsféru pdtrhuje i zajímavá zvukvá slžka, v níž jak by zvuky klníh světa splývaly d jakéhsi vytí mderní civilizace:-) Ale t byl djem spíše subjektivní, daný mým chvilkvým rzplžením. Jdie Fstervá je skvělá jak vždy. Bál jsem se, že se bude pakvat rle z Panic rm (byl nedávn na TV Nva jak Úkryt), ale kdepak. Tahle Jdie je hysterická, divák skutečně netuší, jestli se už zbláznila, neb stále racinálně uvažuje. Jenže pak djde k jistému zlmu, dhalení, a film vkrčí na trchu jiné území. Myslím, že chyba se stala u režiséra Schwentkeh ten pjal druhu plvinu jinak, řekněme akčněji. V tm bych neviděl zas tak velký prblém jenže n t natčil naprst průměrně, prti detailní práci s atmsféru první půle, pvrchně. Ze zajímavě rzjetéh vlaku jak by vyskčil těsně před nádražím, a dšel pěšky. A vskutku mi byl jedn, jestli hrdinčina dcera existuje neb ne. Ale t pdání Průměrný film Můj Nikifr s pzruhdným výknem Krystyny Feldman v hlavní rli (žena hraje muže!). Těm nejlepším filmům malířích (Caravaggi, Andrej Rublev) se nemůže ani rvnat. On t vlastně ani film malíři není. Oprti Nikifrvu dílu je upřednstňván velmi frekventvané téma: utsider, kteréh se ujme "nrmální jedinec", který se tímt stane lepším člvěkem (viz např. Rain man). Sympatickým mtivem je napak kntrast Marina Wlsinskéh, který tvřil pr peníze, a Nikifra, jenž malval srdcem. Škda th vláčnéh zpracvání. V mci ďábla je velice pvedené sudní drama se zajímavým a atraktivním námětem, který na druhu stranu není plně využit - především ny ba úhly phledu půsbí pněkud nedtaženě, cž je škda. Jen tak na kraj, thle není hrr! Ona hrstka flasbackvých scén, které předchází pvěst naprsté hrůzy, také mnh napětí či strachu nevzbuzuje. Ovšem i tak se jedná zdařilý snímek, který stjí především na skvělých hereckých výknech všech zúčastněných. Přest mi přijde, že si z tht snímku za čas budete pamatvat puze naprst brilantní cca 10 minutvu scénu samtnéh vymítání Emily Rse, která pravdu zarazí d sedadla, nedvlí dýchat a stává se jednznačným vrchlem scén pdbnéh ražení (i těch z Vymítače). Spusta dbře umístěných dkazů na vše mžné d Nudy v Brně přes Spalvače mrtvl až p česku pp scénu, něklik nezapmenutelných scének a hlášek, skvěle hrající du Krajč s Budařem - na druhé straně také zbytečně překmbinvaný scénář, některé scény ničem a ta délka. Ať již čekáte ckli, Hrubeš a Mareš kamarádi d deště, tak Vás t překvapí, jelikž něc pdbnéh se u nás netčí a rzhdně t není "něc jak Nuda v Brně II", cž je sakra dbře a je vidět, že i nadále se vyplatí Mrávkvu tvrbu sledvat, byť tentkrát je t "jen" mírný nadprůměr. Nejvíce mě zaujaly různé came rle (Kčičkvá, Matnha, Hanušvá, Střihavka), scéna v supermarketu, závěr a Stella Zázvrkvá. DOBROU NOC, CHLAPCI. Další kamarád d deště (ještě by t chtěl prmítnut film Kamarádi d deště I a II, že?) je film Masajvé bjvníci d deště. Tž teď ani nevím, c napsat. Žádná sláva. Kukání je OK, ale až na pár dramatických (nemyslím akčních, ale lidsky dramatických) scén, chvíli nic mc. Chtěl by t víc dvahy a mystiky, směrval by t Masaje d jinačích sfér, byť šílenějších. Naťuknutý mýtus byl dbrým základem. Filmy Jak se krtí krkdýli a Letpisy: Narnie,lev,čardějnice a skříň, mají premiéru v Čechách až v první půli ledna příštíh rku. Takže můžu zdpvědně napsat, že díky dramaturgii našeh kina tyhle filmy rdinnéh typu, pr děti d 8 d 88, uvidíme téměř v premiéře. Budeme se všichni těšit. Tak na shledanu příště KINO SLAVIA Prmítáme d 19,30 hdin 16. P DISTRIKT ( kmedie ) MAĎARSKO 19. Čt TAJEMNÝ LET ( akční drama ) USA 20. Pá MŮJ NIKIFÓR ( drama ) POLSKO 23. P V MOCI ĎÁBLA ( thriller ) USA 24. Út HRUBEŠ A MAREŠ ( kmedie ) ČR 27. Pá MASAJOVÉ BOJOVNÍCI DEŠTĚ ( dkument ) FRANCIE 30.-31. P-Út ŠÍLENÍ ( hrr ) ČR ODPOLEDNÍ PROJEKCE??? S + Ne 15,00hd. P + Pá + S 17,00hd. 15.-16 Ne-P PUTOVÁNÍ TUČŇÁKŮ ( dkument ) FRANCIE 27.-28. Pá-S JAK SE KROTÍ KROKODÝLI ( kmedie ) ČR 29. - 30. Ne-P LETOPISY NARNIE: LEV, ČARODĚJNICE A SKŘÍŇ ( dbrdružný ) USA VÝHERCE VSTUPENKY ZA PROSINEC: Jan HEJCMANN, Kruhvá 1259
ŽIVOT MĚSTA Z POHLEDU HISTORIE připravila Jindřiška Netrvalvá, krnikářka města Stříbra Víte, že v našem muzeu je uchvávana lebka? Tachvská jiskra ze dne 24. 11. 1967 píše, že snad každéh návštěvníka stříbrskéh muzea zaujme lidská lebka s viditelnu sečnu ranu nad pravým spánkem. Je t lebka Adama Erdmana Trčky z Lípy, phřbenéh zde p vraždě v Chebu. O statních zabitých jsem napsala v prsincvém zpravdaji.teď vás chci seznámit s dávným nálezem v blasti nyní bnvenéh minritskéh kláštera. V měsíčníku Naše vjsk v lednu 1957 vyšel článek Zdeňky Landvské, mladé ilustrátrky histrickéh rmánu. Tent časpis pslala panu Adlfu Samcvi, řediteli stříbrskéh muzea, dne 16. 2. 1957. Píše: Vážený pane řediteli, snad si vzpmenete, jak jsem tam u Vás ve Stříbře v muzeu bkreslvala Trčkvu lebku ( asi před dvěma rky). Tenkrát jsem Vám slíbila, že až článek stříbrském nálezu uveřejní, že Vám h pšlu. Zmínila jsem se tm v redakčním časpise Naše vjsk. Trval t dluh, ale přec t vyšl. Snad Vás t bude zajímat. Se srdečným pzdravem Zdeňka Landvská C se tenkrát stal, je příběh pr detektivní rmán, neb pr hrr. Pan Adlf Samec, ředitel stříbrskéh muzea, píše dluhý ppis událsti ze dne 25. listpadu 1953. Tehdy byla zrušena fara v budvách bývaléh minritskéh kláštera a pr účely škly, kuchyně a jídelny zde byl kladen ptrubí. Pracvníci nalézali velké mnžství lidských kstí, a tak se nelze divit, když dělníci pracující při pravé straně vchdu d chdby kláštera vykpali kstru ( byl t hrabě Kinský ), rzmetali ji a vyvezli na smetí. Jiný dělník však pspíšil věc muzeu známit s pznámku, že tam bude ještě jedna, pněvadž prý tam trčí z výkpu nějaké hnáty. Ředitel muzea tedy běžel d kláštera, kde se sučasně namanul vjenský lékař zdejší psádky. Vykpaná kstra ležela tu s rukama rzpřaženýma, vyvrácenýma v klubech ramenních. Lebka měla nad pravým uchem useknutý vrchlík lebeční ksti strým předmětem, halapartnu, a vrchlík v hrbě nebyl. Pan Samec uvedl, že byl sepsán prtkl nálezu a věc známena histrickému ústavu v Praze. Pak přijely dvě pracvnice tht pracviště, jedna byla dknce ptmek rdu Trčků, a velmi dbře připraveny na identifikaci statků určily, že se jedná Adama Trčku z Lípy. Trčka i Vchyňský, neb také Kinský, jak zrádci císaře Ferdinanda III., avšak přec katličtí křesťané, nebyli phřbeni v chrámvé ldi kstela svaté Máří Magdalény, ale v knviktu kláštera, hned vedle vchdu na pravé straně budvy, kudy se teď vchází. Aby byl ptupný phřeb dtvrzen, byli ba zrádci pchváni patami k sbě. Lebka je v muzeu ddnes. Je t zvláštní pcit ji uvidět, představit si ten chmurný listpadvý den rku1953, kdy dělníci statky našli. C napadal pana Samce, ředitele muzea? C statní ksti a kstečky? Snad se pět stane sučástí vystavených muzejních expnátů, jak jí byla v rce 1967. ONE BRAIN A DRAHÉ KAMENY III. RUBÍN kuzluje nás svjí jasně zářící červenu barvu, někdy s fialvým nádechem. Jeh název je dvzen d latinskéh rubeus, znamenající červený. Již d pradávna mu byla připisvána magická síla a mc. Je dárcem živtní energie, lásky a pdpruje též intuici.nejnvější výzkumy ptvrzují jeh pzitivní vliv na srdeční činnst a krevní běh. Většinu byl zpracváván d tvaru válu a zvlášť velké rubíny měly i svá jména. K histricky cenným, velkým rubínům se řadí i ten, který zdbí Svatváclavsku krunu. Patří k největším na světě. A přest že se setkáváme s pdstatně menšími exempláři, je nutné jim věnvat stejnu péči a pzrnst. P mytí vlažnu vdu, je nabíjíme na přímém slunci alespň 2 hdiny. Dvjnásbnu dbu pak na denním světle. SMARAGD- je zelená a nejcennější drahkamvá drůda berylu. Patří k apštlským kamenům, cituje se v bibli, byl sučástí kultvních předmětů a nechyběl ani na krunvačních a církevních klentech. Jeh energie v nás prbuzí sucit, przumění a lásku se vším, c ptřebuje naši pmc a pchpení. Psiluje paměť a intelekt, tiší stres, splín a deprese. Jeh účinek psilují křišťál a diamant. Dluhdbá blízkst jiných drahých kamenů mu ale může škdit. Smaragd je velmi citlivý minerál, který na sebe váže každé napětí, a tak může snadn puknut. Prt jej p každém pužití pečlivě myjeme vlažnu vdu. Nabíjíme jen krátce na NEpřímém slunci. One Brain (jedntný mzek) je kinezilgická metda alternativní medicíny, pužívající drahé kameny a pldrahkamy při dblkvání a krekcích vztahujících se k sedmi základním energetickým čakrám člvěka. Osmikvá Věra "Městská garda strstřelecká Stříbr má za sebu (ve vší skrmnsti) velmi úspěšný rk. Chtěli bychm prt u příležitsti knce rku pděkvat všem, se kterými jsme v jeh průběhu splupracvali a kteří nám v našem úsilí byli nápmcni. Občanům města Stříbra a všem našim příznivcům bychm chtěli ppřát strý zrak, pevnu ruku a hlavně hdně štěstí, prtže bez th t nejde. Ať nikdy neminete svůj cíl, přátelé..." MGO Stříbr
SOUKROMÁ INZERCE PRODÁM * Dubvé pdlahy, schdy, střešní kna. tel.: 777 788 164 PRODÁM* větší rd. dům na kraji Stříbra. tel.: 602110344 PRODÁM garáž ve Stříbře pd stadiónem. tel.: 374 622 095 PRODÁM* družstevní byt 2+1 v Bezdružicích, 64 m2, 4. patr tel.: 723 710 008 PRODÁM* dům u vlakvéh nádraží ve Stříbře. tel.: 736 777 268 PRODÁM byt ve Stříbře 82 m2, 3+1 s balkónem. Včetně prstrné garáže vedle dmu. 220 a 380 V. Cena 950 tis. tel.: 721 713 177 PRONAJMU byt 1+1 ve Stříbře, zařízený, nvá kna. tel.: 608 878 823 PRONAJMU d 1.11.05 ve Stříbře, prti gymnáziu jeden zařízený pkj 4x4 m s telefnem a televizí + perfektně zařízenu a vybavenu kuchyní + samstatné WC a kupelna. te.: 606 880 419 PRONAJMU* byt 3+1 (cca 76 m2) d 2.1.2006 v nvé zástavbě ve Stříbře, Na Vyhlídce. tel.: 602 488 069 PRONAJMU* byt 4+1 v centru města. Samstatné plynvé tpení. tel.: 374 622 207 PŘIJMEME bsluhu herny ve Stříbře, nástup mžný ihned. tel.: 608 878 823 KOUPÍM zahradu neb chalupu d 20 km d Stříbra. tel. 605 171712 KOUPÍM chalupu, pzemek ve Vlčkvě u Hrních Kzlup. tel. 605 171 712 KOUPÍM * menší byt ve Stříbře. tel.: 602 494 972 KOUPÍM * byt ve Stříbře. Tel.: 374 623 882, 777 623 882 KOUPÍM * ve Stříbře byt 2+1, platba v htvsti. Upřednstňuji nižší patr. tel.: 374 625 435 VYMĚNÍM 3+1 nadstand. + garáž pd Dukelsku ulicí se stavebním pzemkem za dům či byt větších rzměrů ve Stříbře. tel.: 606 370 225 CHCETE, aby byly Vaše děti lépe připraveny na hdiny němčiny? Nabízím dučvání pr žáky 4.-8. tříd. Více na telefnech p 17 hdině. tel.: 604 465 232, 374 622 221 CHCETE* navrhnut vizitky, plakáty, neb jiný prpagační materiál? Vlejte! tel.: 605 987 618 HLEDÁM* práci SŠ, umím na PC, ŘP A,B. Praxe v elektr; OTK; nvinařina. tel.: 606 370 225 HLEDÁ* práci, žena SŠ, 56 let, d ledna 06 na pdpře přivýdělek. tel.: 608 684 732 HLEDÁM pdnájem 2+1 neb 1+1 i garsniéru ve Stříbře. slidní jednání. tel.: 724 705 639 HLEDÁME hl. eknma, PC expert, asistent ředitele, telefnní perátr, reklamní agent, manager prjektu, tlumčník (všechny pzice ve výběrvém řízení). Práce je mžná na VPP neb ŽL. Sprt bar Relax, tel.: 776 012 490, 603 589 020 ZVLÁŠTNÍ ŠKOLA PŘIJME učitele s nástupem únr, ppř. březen 2006. Kvalifikační předpklady dle zákna č. 563/2004 Sb. tel. 374 622 288 PŘIJMEME d pracvníh pměru 2 pracvníky na expedici uzenin. Delicat Stříbr tel.: 379 492 056 PŘIJMU d pracvníh pměru administrativní pracvnici Pžaduji: - vzdělání uknčené maturitu - znalst psaní na strji a práce s PC (Wrd) - znalst pravpisu českéh jazyka - zdpvědnst a splehlivst Ntářka Mgr. Libuše Lndinvá se sídlem ve Stříbře, Mánesva 181 Infrmace: tel: 374 622 694, 605 934 372 DARUJI 2 kaktusy, dále věnuji strjek na dstranění chlupků na nze za láhev Bechervky. tel. 603 364 527 DARUJI zbcvu flétnu za bnbniéru.půvdní cena 120Kč.Inf na MKS. Inzerci přijímáme v MKS Stříbr, Benešva 587 vždy d 20. v měsíci. DNESKA VAŘÍM JÁ Zbyl Vám vánční cukrví a d mrazáku už se nevejde? Nabízím Vám recept, který jsem přivezla ze Šumavy: Všechn cukrví pečené i nepečené umeleme na dva hrníčky umleté směsi. Přidáme 1 hrníček hladké muky, 2 lžíce cukru, 2 vejce, 1 prášek d pečiva a tlik mléka, aby těst byl vláčné. Nalijeme na vymazaný plech s krajem a pečeme půl hdiny. P upečení nakrájíme a zdbíme šlehačku. A kd raději mas, tak zkuste minutkvu směs. 300g kuřecíh masa, 1 cibule, 3 lž leje, 100g žampinů, 100g šunky, 3lž steril. hrášku, sůl, pepř, pdle chuti pár kapek wrcestru, sójvé máčky, na zdbu kapie. Cibuli nakrájíme na klečka, zpěníme na leji, přidáme mas nakrájíme na nudličky a za stáléh míchání pdusíme 3-4 minuty. Směs dplníme žampiny a na nudličky nakrájenu šunku, pdusíme asi 2 minuty, vmícháme kapaný hrášek, sůl, pepř, petržel a ještě chvilku dusíme. Pdle chuti zastříkneme sójvku a wrcestrem. Na talíři zdbíme kapií a pdáváme s hranlky neb pečivem. Přeji Vám v r. 2006 hdně zdraví, spkjensti a také dbru chuť. Blanka Mzdíkvá Přad bhslužeb v lednu 06 Stříbr: Mše svatá každu neděli v 10 hdin. MKS VÁS ZVE leden AKCE V KD: 13.1. Maturitní ples G8 Stříbr 27.1. Maturitní ples G Tachv KINO SLAVIA 11.1. Seminář k výstavbě bytů d 15.00 hdin 11.1. KLUBOVÝ VEČER tentkráte je na přadu astrlgie a numerlgie 17.1. TRAVESTI SHOW d 19.30 hdin DIVADLO PLZEŇ K8 13.1. MUŽ Z LA MANCHY Odjezd z AN v 18.00 hdin V4 20.1. PROMÉTHEUS Odjezd z AN v 18.00 hdin Vážení splubčané, d nvéh rku 2006 si dvluji ppřát Vám, Vašim rdinám i Vašim blízkým především pevné zdraví, štěstí a hdně sbních i pracvních úspěchů. Ing. Václav V t a v a pslanec Parlamentu České republiky NOVOROČNÍ PUNČ d 14 hdin Pamětní hrneček s punčem +nvrční párek vše za 30,-Kč Přineste si sebu 10 a 20 kruny!!! Pzr, kd pzdě chdí, sám sbě škdí!!! NOVOROČNÍ OHŇOSTROJ na Masarykv nám. v 17 hdin
i l z v l á d n u t a p c h p i t e l n ě, ž e s e n a j d u t a k é k a m ž i k y, n a d k t e r ý m i j e d b r é s