7. ostravské dny miniinvazivní chirurgie Zdroj: Zdravotnické noviny Datum: 06.12.2010 Odkaz: http://www.zdn.cz Laparoskopická chirurgická léba kolorekta se po poátení nedve k tomuto pístupu stala standardem, zní jeden ze závr 7. ostravských dn miniinvazivní chirurgie. 293 úastník bhem dvou listopadových dn vyslechlo pes šedesát sdlení zabývajících se nejen novými poznatky v miniinvazivní chirurgii kolorektální oblasti, ale také laparoskopickými zákroky na pankreatu, bariatrickými výkony, antirefluxní operací, plastikou tíselné kýly, komplikacemi peritoneální dialýzy, laparoskopií v cévní chirurgii i souasností miniinvazivní chirurgie na Slovensku. 16 pednášek bylo ureno sestrám. Poadatelé z Chirurgické kliniky FN Ostrava, Lékaské fakulty Ostravské univerzity v Ostrav a sekce miniinvazivní chirurgie eské chirurgické spolenosti LS JEP se každým rokem snaží pilákat také nkolik zahraniních host. Dr. Ahmed El-Gendi z univerzitní nemocnice v egyptské Alexandrii na letošním setkání prezentoval tamní zkušenosti s operacemi hepatocelulárního karcinomu, který v Egypt patí k relativn astým diagnózám. Vedoucí léka Centra pro viscerální a miniinvazivní chirurgii ve Wesselingu u Kolína nad Rýnem prof. Dr. med. Christoph A. Jacobi, Ph.D., v bloku pednášek o chirurgickém ešení chorob kolorekta zdraznil výhody laparoskopického pístupu pi operacích divertikulární choroby tlustého steva a pednesl zkušenosti svého pracovišt s touto metodou. Výsledky kolorektální laparoskopické chirurgie Zpoátku se k laparoskopické kolorektální chirurgii ada léka stavla s nedvrou a ješt ped nkolika lety byla bezpenost tohoto typu zákrok zpochybována. V souasnosti je však miniinvazivní pístup v kolorektální oblasti spojován s nižší morbiditou, zkrácením doby hospitalizace a stejnými onkologickými výsledky jako klasický otevený pístup. Pednosta Chirurgické kliniky FN Ostrava doc. MUDr. Jan Dostalík, CSc., patil na poátku 90. let 20.století k eským prkopníkm této metody. Nyní pedstavil výsledky souboru 993 operací tohoto typu dosud vykonaných v ostravské fakultní nemocnici. Krom nejastjší pravostranné hemikolektomie (první laparoskopickou operaci tohoto typu provedl v roce 1990 dr. Moises Jacobs z Miami) šlo o resekce sigmatu, nízké pední resekce a kolostomie. "Operaci zaínáme vždy laparoskopicky a máme-li njaké technické potíže, pecházíme na manuáln asistovanou laparoskopickou chirurgii," uvedl docent Dostalík. V prezentaci zaznlo hodnocení chirurgických i nechirurgických komplikací a zejména délky pežití u maligních diagnóz ešených laparoskopicky se závrem, že se významn neliší od oteveného pístupu. "Myslíme si, že laparoskopická kolorektální chirurgie by mla patit jako standard na pracovišt, která se tmito operacemi rutinn zabývají. Neexistuje rozumný dvod pro tyto výkony neprovádt," shrnul docent Dostalík. Úspšnost operací po konverzi Ovlivuje konverze výsledky dlouhodobého pežívání v laparoskopické kolorektální chirurgii? Odpov hledala MUDr. Petra Guková, Ph.D., se spolupracovníky z Chirurgické kliniky FN Ostrava. Závry dosud publikovaných prací se v této otázce neshodovaly, a proto si tým dal za cíl porovnat 3 skupiny pacient operovaných pro kolorektální karcinom (CRC). Výsledky konvertovaných pacient (42 pípad) srovnávali se skupinou pacient operovaných oteven (407 pípad) a s pacienty, u nichž byl laparoskopický zákrok dokonen (480 pípad). Do práce tedy zahrnuli celkem 929 nemocných s kolorektálním karcinomem, souástí souboru nebyli nemocní operovaní pro recidivu i duplicitu CRC a pacienti, kteí zemeli do 30 dn po operaci. Z pohledu dlouhodobého pežívání nevyplývá z výsledk rozdíl mezi jednotlivými zpsoby operace a konverzí a rozdíly nebyly zaznamenány ani v dalších hodnocených aspektech. "Na základ zhodnocení našeho souboru lze konstatovat, že konverze u kurativních operací kolorektálního karcinomu neovlivuje negativn ani délku pežívání a pežití bez píznak onemocnní (disease-free survival), ani výskyt metastáz," shrnula doktorka Guková. Operace Crohnovy choroby laparoskopicky? Ve Spojených státech bylo v letech 2000 2004 z celkového potu operací Crohnovy choroby provedeno laparoskopicky jen 6 % zákrok. Zatímco miniinvazivní operace napíklad kolorektálního karcinomu se stala široce rozšíenou, u zántlivých onemocnní tomu tak zatím není. V posledních letech se však v literatue a studiích objevují zprávy o benefitech laparoskopie i
u zmínných diagnóz. Prof. MUDr. Mojmír Kasalický CSc., z Chirurgické kliniky 2. LF UK a ÚVN Praha pedstavil dvouleté zkušenosti svého pracovišt s operacemi v oblasti ileocéka pi Crohnov chorob. "Podstatná je velmi tsná spolupráce chirurga, gastroenterologa a eventuáln nutriního specialisty," uvedl. Vtšina chirurg dlá ást této operace laparoskopicky, poté laparotomicky anteponuje zántlivou oblast steva a anastomózy šije run (asto se tedy uvádí pesnjší oznaení "laparoskopicky asistovaná operace"). Kompletní laparoskopický pístup vetn anastomóz vytvoených staplery preferuje okolo 20 % operatér. Snadnjší reoperace V esku dlouho pevažoval názor, že anastomóza u Crohnovy choroby musí být vždy provedena koncem ke konci. Podle profesora Kasalického je však podstatné, aby anastomóza v pípad chirurgické léby této nemoci byla dostaten široká, ímž nedojde ke stenózám. "Ze zpráv gastroenterolog vyplývá, že naopak nejvtším potem stenóz a obtíží trpí pacienti s anastomózou provedenou koncem ke konci," zdraznil. Na jeho klinice provedli za necelé dva roky 43 operací v oblasti ileocéka pro Crohnovu chorobu, indikováno k laparoskopii bylo 23 pacient. Chirurgové se piklonili k otevené operaci zejména u nemocných, kteí byli operováni již ponkolikáté a u kterých odhalili píliš velké postižení ileocekální oblasti. Délka trvání laparoskopické operace se nelišila od oteveného pístupu. tyikrát došlo ke konverzi, protože pedoperaní diagnostika pesn neodpovídala operanímu nálezu. Podle Mojmíra Kasalického je operováno 70 90 % nemocných Crohnovou chorobou a 40 50 % z nich podstupuje reoperaci. "Proto si myslíme, že miniinvazivní pístup je výhodný. Každá další reoperace je díky tomu snadnjší a tvorba adhezí nižší," prohlásil Mojmír Kasalický a doplnil, že tento pedpoklad zatím nemohou dokázat, jelikož zatím na pracovišti podruhé neoperovali žádného nemocného, který už laparoskopický zákrok jednou podstoupil. Komplikace bariatrické chirurgie Mezi stále astjší operace nejen v eských nemocnicích patí bariatrické výkony. Nkolik sdlení na toto téma pednesl primá chirurgického oddlení Nemocnice Jablonec nad Nisou MUDr. Michael Vraný, který shrnul možné komplikace jednotlivých zákrok tohoto typu. U vertikálních gastrektomií jde hlavn o dehiscence a krvácení, u gastrických bandáží mže dojít napíklad k perforaci žaludku. U gastrického bypassu je výet komplikací rozsáhlejší krom již zmínných mže nastat napíklad perforace steva. MUDr. Vraný u tohoto typu zákroku zdraznil riziko akutní dilatace žaludku, která mže skonit úmrtím pacienta. Na jeho pednášku navázal MUDr. Aleš Foltys, Ph.D., z Chirurgické kliniky FN Ostrava, který pedstavil soubor údaj o komplikacích pi 495 bariatrických výkonech na svém pracovišti (prmrná hmotnost pacient v tomto souboru byla 124 kg, jejich prmrný vk 42 let a 80 % operovaných tvoily ženy). "Gastrická bandáž byla na naší klinice nejastjší metodou chirurgické léby obezity, pro vyšší výskyt pozdních komplikací, odpovídající ovšem celosvtovým statistikám, jsme však pešli na jiné bariatrické operace sleeve resekci žaludku a gastrickému bypassu," uvedl MUDr. Foltys, který stejn jako pedcházející pednášející upozornil na vzácné, avšak reálné riziko úmrtí spojené s komplikacemi bariatrických výkon. "V našem souboru se podíl závažnjších komplikací pohybuje okolo 3 procent, což souhlasí s výsledky uvádnými v literatue," uzavel. Komplexní pístup v Nmecku Profesor Christoph Jacobi v diskusích na téma bariatrické chirurgie uvedl, že na jeho pracovišti usilují o komplexní a multidisciplinární lébu obezity. Zdraznil nutnost zamit pozornost na tuto oblast medicíny. "V roce 2007 ve svt zemelo více lidí v souvislosti s obezitou než hladem," shrnul v bonmotu podstatu problému. Souástí pilotního projektu nemocnice v Kolín nad Rýnem je týmová spolupráce léka s nutriními specialisty a psychiatry. Po úvodních vyšeteních zváží možnost operace, snaží se pacientovi pomoci se zmnou stravovacích návyk a indikovat tlesná cviení a další úpravy životosprávy. K terapii náleží i rehabilitace a setkání podprné skupiny, kde si pacienti s tímto zdravotním problémem vymují zkušenosti. Foto: Více lidí umírá v souvislosti s obezitou než hladem," uvedl v diskusi o bariatrické chirurgii prof. Christoph Jacobi. Foto: www.darmzentrum-rhein-erft.de
Ženské oddlení ve zcela novém kabát Zdroj: Datum: 13.12.2010 Mstská nemocnice v Litomicích Odkaz: http://www.nemocnice-lt.cz/news.php?id=99 Za úasti starosty msta, radních, zastupitel, zástupc firmy Hospimed, jejich subdodavatel, projektant, zástupkyn kraje, vedení nemocnice, vedení oddlení a dalších host probhlo dne 13.12.2010 slavnostní otevení nov zrekonstruovaného gynekologicko-porodnického oddlení Mstské nemocnice v Litomicích. Rekonstrukcí, která trvala 6 msíc a probíhala ve dvou etapách, prošly jak ást gynekologická, tak i ást porodnická. Pítomné nejprve pivítal editel mstské nemocnice v Litomicích MUDr. Leoš Vysoudil, který ve svém projevu pohovoil o nutnosti rekonstrukce a vyjádil pání, aby se pacientkám a novopeeným maminkám v novém prostedí líbilo: Doufám, že k nám budou jezdit nejen rodiky z Litomicka, ale i z jiných region, zdraznil editel. Starosta Litomic Mgr. Ladislav Chlupá poté vyjádil své uspokojení nad zkvalitnním prostedí a nad tím, že se tento krok podailo uskutenit v dob, kdy jsou rozpoty velmi napjaté. Ve stejném duchu promluvila i pítomná radní Ústeckého kraje Bc. Jana Ryšánková. Podle tohoto, co jsem si zatím stihla prohlédnout, se oddlení promnilo k nepoznání. Je potšující, že se tyto zmny podailo zrealizovat i v této nelehké dob, pochválila rekonstrukci. Radní msta Litomice Ing. Radek Lonák navíc zdraznil, že kvalitní nemocnici nedlá jen prostedí, ale také kvalitní personál. Jsem rád, že je zde nyní obojí, uzavel svj proslov. Souástí slavnostního otevení bylo i slavnostní pestižení pásky a prohlídka nov zrekonstruovaných prostor. Bhem této prohlídky si pítomní prohlédli jak standardní pokoje, tak i ti pokoje nadstandardní. Zatím jsme mli v porodnické ásti pouze jeden nadstandard a mohu íci, že o nj byl velký zájem, který jsme nemohli vždy uspokojit, zhodnotila vrchní porodní asistentka gynekologicko-porodnického oddlení Ing. Bc. Simona Filipová a vysvtlila, že díky rekonstrukci vznikly na oddlení další dva nadstandardn vybavené pokoje. K pvodní nadstandardnímu pokoji se samostatným sociálním zaízením pibyly další dva. Jsou to dva jednolžkové pokoje, které sdílí spolené sociální zaízení. Pokoje jsou vybaveny i rozkládacím lžkem, na kterém mže v pípad zájmu penocovat návštva, popsala Filipová a doplnila, že nadstandardní pokoje jsou dále vybaveny TV, rychlovarnou konvicí, lednicí a umožují celodenní návštvy. Akce, která si vyžádala investici ve výši 14 milión korun, byla souástí velkého projektu s názvem Modernizace RTG a ženského oddlení Mstské nemocnice v Litomicích, na který získala nemocnice dotaci z Regionálního operaního programu Severozápad (ROP). Realizátorem projektu byla firma Hospimed, která vyhrála výbrové ízení. Tento projekt si vyžádal investici ve výši 35 milión korun. Pibližn 20 milión korun šlo na nákup nového CT a související stavební úpravy, zbytek byl investován do rekonstrukce a modernizace ženského oddlení a na vybudování parku u staré interny, popsal finanní stránku projektu editel nemocnice MUDr. Leoš Vysoudil a doplnil, že na celkové investované sum se nemocnice spolupodílela ástkou ve výši 10 milión korun.
Krizi systému lze chápat i pozitivn Zdroj: Zdravotnické noviny Datum: 13.12.2010 Odkaz: http://www.zdn.cz Svaz zdravotních pojišoven R (SZP) do svého ela zvolil nového prezidenta, stal se jím generální editel Zdravotní pojišovny ministerstva vnitra R Ing. Jaromír Gajdáek, Ph.D. Zeptali jsme se jej na priority ve funkci, souasné problémy eského zdravotnictví i jeho poteby. Stal jste se novým prezidentem Svazu zdravotních pojišoven R. Jak na své zvolení reagujete? A s jakým programem jste se o tento post ucházel? Je teba pipomenout, že skonilo funkní období dosavadního vedení a editelé lenských zdravotních pojišoven zvolili nové, tentokrát na dva roky. Vedle prezidenta byli zvoleni viceprezidenty pan editel Ladislav Friedrich z Oborové zdravotní pojišovny a pan editel Vladimír Kothera ze Zdravotní pojišovny Metal-Aliance. Vedení tedy zstává stejné, jen jsme se s panem Friedrichem vymnili na svých postech. Moje minulost ve vedení Svazu zdravotních pojišoven R ostatn sahá do roku 1997, kdy jsem se stal jeho výkonným editelem. V roce 2008 jsem zaal ídit Zdravotní pojišovnu ministerstva vnitra R a zárove se stal viceprezidentem SZP. Mou prioritou bude hájit zájmy lenských organizací. Hledáme nyní spolená stanoviska, pedevším v zámrech vlády okolo novely zákona íslo 48/1997, o veejném zdravotním pojištní. Máme za sebou první kolo pipomínek k novelám, které pedložil ministr Heger, a nyní budeme sledovat jejich další podobu a projednávání v parlamentu. Pedpokládá se, že by mly vejít v platnost nejpozdji 1. ervence píštího roku. Budeme se snažit podporovat zmny v lékové politice smující k uritým úsporám v systému. To je zejm první balík problém, který budeme ešit. Vydali jste doporuení Svazu zdravotních pojišoven R co je jeho hlavním cílem? A které otázky hodláte ešit v dlouhodobjším horizontu? Ano, to jsme vydali již ped snmovními volbami a pozdji jej aktualizovali. Reagovali jsme v nm na programové prohlášení vlády a chtli poskytnout profesionální podporu. Budeme se snažit ovlivnit dní z hlediska propojení nemocenského a zdravotního pojištní a budeme také dlat vše proto, aby nedošlo k omezení dostupnosti zdravotní pée. Chceme jednat o propojení zdravotního a sociálního systému. Hradíme zdravotní péi v léebnách dlouhodob nemocných, kdy je stav pacient stabilizovaný, berou léky a potebují konkrétnjší, vícemén sociální péi. Smazávání striktních hranic, co je sociální a co zdravotní, by bylo jist prospšné. Obyvatelstvo stárne a do budoucna to bude zásadní problém. O efektivit nedávno hovoil i editel VZP Pavel Horák v souvislosti s pípady, do kterých už nemá smysl vkládat finance. Jak se na tuto problematiku díváte vy? Nejde o to ušetit peníze, jde o to je efektivnji rozdlit. Na jedné stran jsme podporovali vznik specializovaných center, protože se tam dosáhne daleko lepších výsledk než v zaízení, které odborníky postrádá. Musíme ovšem brát v úvahu, že rozpoet není bezedný; musí být stanovena reálná pravidla a penechán vtší díl zodpovdnosti na konkrétním zaízení. Nikdo jiný než léka nemže íci, koho léit a koho už pestat trápit, protože jeho život nevyhnuteln koní. Myslím, že je pínosnjší nechat ho dožít poslední dny v klidu, s utšujícími léky, v kruhu blízkých než nasazovat další drahou lébu, která už urit nezabere. Naopak tyto peníze bychom mli vynaložit na lébu tch pacient, kteí mají šanci se uzdravit a mohou opt žít plnohodnotným životem. Jsou to sice tžké otázky, dle mého názoru však vzhledem k omezenému rozpotu nevyhnutelné. Jedná se o velmi citlivé téma, které vždy vyvolá vlnu emocí. Jste pipraveni jim elit? Pesn tak, íkám to s plným vdomím. Vím, že to není jednoduché, ale mezironí nársty v této oblasti jsou ohromné. Budeme muset v této oblasti najít pijatelné ešení. S tím souvisí i aktuální jednání premiéra se zástupci kraj o reorganizaci nemocniní pée. Jak hodnotíte tento krok? Jsem za tuto dohodu velmi rád, z hlediska dostupnosti zdravotní pée v lžkovém segmentu je zde urit nadbytek lžek. Když tedy hovoíme o efektivit, je teba otevít i tuto otázku. Jak celkov reagujete na souasnou situaci ve zdravotnictví. Myslíte si, že je opravdu tak závažná, jak se prezentuje? Domnívám se, že finanní krize se musela ásten projevit i ve zdravotnictví, by s menším zpoždním. Jde o to, že stát poprvé od revoluce nepisypal peníze do systému, který se ocitl v krizi. To je uritý signál, že tomu tak nebude ani v roce 2011 i 2012. Potom je zde úkol pro všechny úastníky zabývat se zefektivnním systému. Spíše to vnímám pozitivn, chápu, že nemocnice si zvykly na sedmiprocentní roní nárst, ale tak to prost dál nejde. Vidím zde nezastupitelnou roli zdravotních pojišoven nebudeme prosazovat drastická opatení ve smyslu rušení nemocnic jako celku, spíše pjde o poty oddlení a lžek, rozložení obor, vznik léeben dlouhodob nemocných, ošetovatelská lžka a tak dále. A je záležitostí managementu, aby rozhodl, zda použije peníze na platy, nebo na nákup pístroj. Do toho zasahovat nebudeme. Velkým tématem je i komerní pipojištní, které se eší velmi dlouho. Lze podle vás tento proces urychlit? Potebujeme, aby prošly novely, které jsou nyní na ministerstvu. Jednak umožní dnes zablokované fúze zdravotních pojišoven. A za druhé dovolí
pacientovi piplatit si na uritý druh pée. Domnívám se, že by se nemlo vyjmenovávat, co všechno je hrazeno z veejného zdravotního pojištní, spíše vybrat nkteré výkony, které z veejného zdravotního pojištní nemusí být hrazeny pln. Napíklad robotické operace vyjma operací prostaty, které mají prokázaný efekt a mly by být v základním balíku; všechny ostatní by se mly provádt s píplatkem, samozejm ne plným, ale teba desetiprocentním. Jak hodnotíte dosavadní psobení ministra Hegera? Pana docenta si velmi vážím, bylo to velké rozhodnutí jít do funkce, ve které tolik lidí pohoelo. Za toto hrdinství ho obdivuji. Mám pocit, že reforma se zpožuje, ale nikdo není osvícený. Žádnou reformu a už vbec ne zdravotnictví nelze udlat za pár msíc. Jsme s panem ministrem a jeho námstky v neustálém kontaktu, dáváme jim návrhy a pipomínky. Nevidím tedy zásadní problém; možná tehdy, až se doteme v novinách názor, že zdravotní pojišovny by mly mít poloviní provozní náklady, než jaké mají v souasné dob. S tím nelze souhlasit. Je teba íci, že náš systém, i když není ideální, patí z hlediska provozních náklad k nejlevnjším v Evrop. Takže nevidíte prostor na jakékoli úspory na stran zdravotních pojišoven? Provozní náklady jsou dány limitem, od 3,2 do 5 procent. Drtivá vtšina pojišoven jej ani nevyužije, od 1. ervence 2009 podkraují tento limit zhruba o 10 procent. Úspory se již hledají a všechny tyto peníze zstávají v základním fondu na úhradu zdravotní pée. Tém 85 procent provozních náklad jde na plnní zákonných povinností, takže pak by se musel upravit zákon a nkteré innosti pevést na nkoho jiného.
Vladimír Kothera: Ve zdravotním pojištní musí být místo na malus i bonus Zdroj: e15.cz, E15 Datum: 8.12.2010 Název: Odkaz: Vladimír Kothera: Ve zdravotním pojištní musí být místo na malus i bonus http://www.e15.cz/nazory/rozhovory/vladimir-kothera-ve-zdravotnim-pojisteni-musi-byt-misto-na-malus-ibonus Profesní životopis generálního editele Zdravotní pojišovny Metal-Aliance Vladimíra Kothery zaujme tím, že je pomrn krátký. Do ela tohoto menšího, ale ambiciózního pojišovacího ústavu se dostal hned pi jeho vzniku v roce 1993 a je na tomto míst dosud. Za hlavní problém souasného systému zdravotního pojištní považuje vymezení pravidel hry. Kdybychom nastavili jasné smluvní podmínky mezi pojišovnou a pojištncem, aby v nich byly atributy vymahatelnosti v chování jedné i druhé strany, instituce i pacienta, tak se systém zane sám od sebe mnit, íká Kothera. * E15: Pojišovákem jste odjakživa? Ne, pvodn jsem vystudoval stední školu v oboru elektro a následn se vyuil elektrikáem. Ped revolucí jsem pracoval v provozu v Poldi Kladno, staral jsem se o regulaní obvody. Pak pišel listopad 1989 a v porevoluní euforii jsem byl v Poldi zvolen do vysoké odborové funkce. Moc mi to nesedlo, Poldovka se ale mnila a já dostal nabídku podílet se na restrukturalizaci podniku. Stal jsem se personálním editelem. Žádné teplé místeko to nebylo, museli jsme zeštíhlit podnik o šest tisíc lidí. Vtšinu se podailo bez problém rekvalifikovat a nastoupili jinam. Tím, že jsem pišel do funkce zespoda, z provozu, tak mi lidé i v této složité situaci dvovali. S odstupem asu to hodnotím jako velkou životní zkušenost. * E15: Zažil jste v té dob jako šéfa slavného privatizátora Antonína Stehlíka? Pímo ne, nastoupil do ela Poldi, až když jsem se už zabýval pojišovnou. Ale párkrát jsem ho potkal, když pišel na jednání pedstavenstva Poldi. V podpaží vtšinou nosil pistoli. íkal jsem si tehdy, to nás asi ekají vci. * E15: A jak jste se dostal od personalistiky k pojišovnictví? Potebovali jsme zamstnance v Poldi dobe pojistit. Ale protože naše firma mla znané dluhy, nikdo do toho nechtl jít. Tak jsme se ješt s nkolika dalšími podniky rozhodli založit vlastní pojišovnu. Bylo to deset firem napí republikou. Ostatní ale byli váhaví stelci, projekt se dlouho ne a ne rozbhnout. My jsme se do toho ovšem pustili naplno. Byli jsme jediná pojišovna, která vznikala za pomoci úvru od banky, na rozdíl od ostatních nemly naše zakladatelské firmy žádný volný kapitál. Ale možná to bylo dobe. Od zaátku jsme museli dobe poítat, svdomit uvažovat o návratnosti vložených prostedk. * E15: Ve zdravotní pojišovn Metal-Aliance jste tedy od samého zaátku. Jak se lišila tehdejší praxe od té souasné? Tehdy jsme mli zcela laické pedstavy o marketingu, obchodu, i o tom, jak nasmlouvávat péi. Nebylo kde se pouit, leda snad z dokument z první republiky. Dnes máme optimalizovanou organizaci a hlavn sofistikované procesy se zavedenými kontrolními mechanismy. Tehdy se totiž kontrolní mechanismy v našem oboru teprve formovaly. Ve všech pojišovnách se proto dlaly chyby, což kolem roku 1995 vyústilo v krizi zdravotního pojištní. Dnes už si takové chyby nikdo nemže dovolit. * E15: V em je podle vás nejvtší problém vašeho byznysu? Nejvtší potíž je v tom, že pacient, který pichází do zdravotnického zaízení, si objednává péi, kterou my v tu chvíli neznáme, ale musíme ji zaplatit. Zatímco teba u povinného ruení auta jsou pojistnou smlouvou s klientem jasn nastavené parametry, pesn se ví, co pojišovna uhradí, a co ne, u zdravotního pojištní jasn stanovená pravidla hry zatím nejsou. A to asto znamená, že zdravotnické zaízení poskytuje nadbytenou péi a mnohdy ješt nehospodárn. * E15: Jaké období bylo pro vás zatím jako pro manažera nejtžší? Rok 1995. To bylo jedinkrát, kdy jsme se ocitli v ervených íslech. Správní rada nám tehdy dala ultimátum. ekla jestli to nedokážete srovnat do erných ísel, nemáme na trhu co dlat a museli bychom uvažovat o zrušení pojišovny. Za šest msíc jsme dokázali bilanci pojišovny otoit. Podailo se, ale byla to dina. * E15: Pro jste se tehdy do tch ervených ísel dostali?
Ceny nebyly stanoveny podle možností systému, ale byly urovány na politické úrovni. Když se tehdy zmnily, neumli jsme na to zpoátku vhodn reagovat na úrovni smluv s lékai. * E15: Dnes je to jiné? Ano. O cen se dohadujeme, a tak jsme schopni odhadovat její vývoj ve stedndobém horizontu a pizpsobovat naši smluvní politiku našim finanním možnostem. * E15: Ale není te pro zdravotní pojišovny také špatné období? Vždy zažíváme hospodáskou krizi a navíc se stále spekuluje o tom, zda by pro eské zdravotnictví nebylo lepší, kdyby tu byla jen jedna zdravotní pokladna. Pedevším nikdo zatím nedal na stl relevantní analýzu, že by opravdu centralizace zdravotního pojištní pinesla vyšší efektivitu. A to jak v rozsahu náklad na administrativu, tak v oblasti nejzásadnjší ve vyšší efektivit pi nakupování zdravotní pée. Já osobn jsem si jist, že by nastal pravý opak, protože to funguje zcela podle Murphyho zákon jediná instituce bez konkurence znamená vtší byrokracii a vyšší, naprosto zbytené náklady. A co se týe toho, jak na nás psobí politický a mediální tlak, aby byla jen jedna pojišovna. V situaci, kdy se takto argumentuje, je pochopiteln obtížnjší lidem vysvtlovat, pro je dobré mít jinou než nejvtší pojišovnu a pro je menší pojišovna lepší než vtší. Ale zajímavý je vliv na naše zamstnance. Já pozoruji, jak každé jejich ohrožení zvyšuje jejich loajalitu. * E15: Chápu, že vás to tší. Ale m zajímá, zda jste opravdu schopni poskytnout stejnou nebo lepší péi než VZP. Nedávno jsem teba psal o robotické chirurgii jakožto moderní terapii nádor a setkal jsem se s informací, že nkteré menší pojišovny koncem roku nemohou pacientm tuto péi zaplatit. Tento pípad u nás nastat nemže. Prostednictvím nakupování pée mají naši pojištnci jedny z nejkratších ekacích dob na operace. V tom jsme s nejvtší pojišovnou více než konkurenceschopní. Nechceme, aby naši klienti zbyten ekali na konzervativní péi. Práv proto nasmlouváváme se zdravotnickými zaízeními progresivnjší zpsoby plateb. Našim pojištncm se tak nestává, aby slyšeli od léka vtu: U vaší pojišovny jsme pekroili paušál, pijte po prvním lednu až budeme moci erpat z nového. U robotiky jsou ale dva problémy vyplývající z toho, že je u nás robot moc a nevyužívají se správn. Naše pojišovna je proto ochotna robotické operace platit na pracovištích, kde kvalita personálu odpovídá kvalit techniky. A to není vždy samozejmé. Druhým problémem je to, že nkteré kliniky proto, aby se jim drahé robotické pístroje zaplatily se na nich snaží operovat i to, k emu nejsou pímo urené. To podporovat nechceme. Všechny operace proto musejí být dobe indikovány a zdvodnny. * E15: Nyní se stále mluví o zdravotní reform. Jak by se mla projevit ve zdravotním pojištní? Zatím se mi zdá, že odborníkm z úvah o reform njak vypadává pacient. A o nm by to mlo být pedevším. Kdybychom nastavili jasné smluvní podmínky mezi pojišovnou a pojištncem, aby v nich byly atributy vymahatelnosti v chování jedné i druhé strany, instituce i pacienta, tak se systém zane sám od sebe mnit, a náš klient by logicky více vyžadoval od lékae njaký rozumný pístup. My bychom do toho mohli vstupovat ješt efektivnjším nákupem pée. A také zaít nabízet produkty ve form rzných pojistných balík. Dalším prvkem, který by pomohl zdravotnictví, by mohlo být nominální pojištní. * E15: Mžete to vysvtlit? Zdravotní pojištní je dnes cele tvoeno pouhou zdravotní daní. Je tedy nutné tuto zdravotní da snížit a doplnit o individuální platbu mezi klientem a pojišovnou, která by umožnila vytvoení pojistných balík a také zavedení malusu a bonusu jako motivaního prvku za chování pojištnce. Celková suma za pojištní by mohla zstat na souasné úrovni. * E15: V em by se ale smlouvy mezi pojištncem a pojišovnou mly lišit jedna od druhé? Pojišovna by mohla teba nabídnout dva rzné produkty s rznou mírou spoluúasti a prchodnosti zdravotní péí. Jinými slovy, jedna z možností mže být klasický postup mj praktický léka, specialista a moje nejbližší nemocnice. Ale taky mže být k dispozici model mj praktický léka, jakýkoli ambulantní specialista a jakákoliv nemocnice. Pak ale musí být samozejm míra pojistného vyšší než v prvním pípad. Já si prost myslím, že by bylo správné dát lidem možnost volby. V této podob by to bylo demokratické a bylo by to i sociáln citlivé, protože by to zajištovalo základní standard všem podle jejich vlastního rozhodnutí. A je v tom velký obchodní potenciál i pojišovna našeho rozmru, která má 400 tisíc pojištnc, má podle przkum dvacet procent klient, kteí se ptají, jak by si mohli nakoupit njaký produkt. Dvacet procent je pitom velká poptávka když v Nmecku zavádli komerní pipojištní, nakoupili si ho pouhá dv procenta lidí a pitom se to hodnotilo jako velmi úspšný produkt.
Krajská zdravotní: kontrola, kontrola... A pro hrozí pršvih? Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 20.12.2010 Mutace-Píloha: Severní echy Odkaz: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp Vedení KZ už pes rok argumentuje tím, že údajn pedražená zakázka na nákup zdravotnické techniky je v poádku a má na to dkazy - byly tu rzné kontroly. Jenže ministi to vidli a vidí jinak. Audity a trestní oznámení ministerstva financí jsou zatím nejvtším pršvihem Krajské zdravotní (KZ) v její historii. Jde o zakázku ve výši 420 milion korun, kterou na nákup pístroj vypsala firma v íjnu 2008 a jež je hrazena z fond EU. Šlo o stovky pístroj vetn magnetické rezonance, rentgenu i poíta. Unikátní byla už velikost samotné zakázky, nebo nemocnice v takovém objemu a za tolik penz naráz pístroje nekupují. Navíc požadavkm KZ nemohla dostát žádná eská firma. Holding totiž žádal, aby ml dodavatel obrat pl miliardy korun za poslední ti roky a minimáln dv realizované zakázky za sto milion. Zakázku nakonec získalo v dubnu 2009 zahraniní konsorcium Puroklima a Hospimed, které bylo souasn jediným zájemcem. Problematická byla pedevším cena 44 milion za magnetickou rezonanci, kterou jiné nemocnice poizují za 30 milion. "Ta naše má lepší softwarové vybavení," argumentoval mluví KZ Jií Vondra. Údiv budilo i 200 poíta po 65 tisících za kus, když obvyklá cena na trhu dosahuje za jeden poíta 25 tisíc. Mezitím se proti tomuto nákupu ozvali poslanec Ludvík Hovorka, lékaka Alena Dernerová z mostecké nemocnice, kterou KZ vlastní, i Transparency International s tímto vzkazem: šlo o pedraženou zakázku. Kontroly zaínají Na to konto si KZ nechala zpracovat nkolik audit. Kontrolu provádla firma Bene Factum a Úad pro ochranu hospodáské soutže neboli antimonopolní úad. Nutno dodat, že nepišly na nic nezákonného. "Kvalifikaní pedpoklady stanovené pro uchazee byly dle šetení úadu pimené velikosti zakázky," uvedl napíklad v srpnu 2009 mluví antimonopolního úadu Kristián Chalupa. Kontrolu provedla také Regionální rada Regionu soudržnosti Severozápad, která zakázku schvalovala. Nicmén v rad sedí titíž lidé jako ve vedení KZ - namátkou krajští radní Petr Benda i Pavel Kouda. V srpnu 2009 rada "pekvapiv" oznámila, že je vše v poádku. Rada proto požádala ministerstvo financí, aby peníze pro KZ za zakázku proplatilo. Nicmén tehdejší ministr financí Eduard Janota odmítl. Ministerstvo financí se totiž za efektivní erpání z fond EU zodpovídá pímo Evropské komisi a Janota chtl stoprocentn vylouit všechna podezení, a proto si zadal vlastní audit. V beznu zaalo ministerstvo s kontrolou Regionální rady soudržnosti Severozápad, jestli efektivn rozdluje evropské dotace. V srpnu se poté rozjel navazující audit v samotné Krajské zdravotní, na který si ministerstvo najalo firmu Deloitte Advisory. Oba ministerské audity mají pedejít tomu, aby se do vci aktivn vložila protikorupní služba OLAF pi Evropské komisi. Ta už si sice loni na popud Dernerové k zakázce vyžádala podklady, ale protože ministerstvo kvli vlastnímu šetení zatím nepožádalo Brusel o peníze, zatím nezaala vyšetovat. Šetení OLAF již díve vedlo k tomu, že Evropská komise pro podezení z korupního jednání zastavila v Bulharsku nkteré dotaní programy. Tomu chce eské ministerstvo financí zabránit, pro esko by to totiž znamenalo katastrofu. Na základ obou audit, které jsou v závrené fázi a podle nichž došlo u nkterých pístroj k pedražení až o 50 %, mže ministerstvo odmítnout KZ zakázku proplatit. 420 milion by pak musela KZ najít ve svých zdrojích. Navíc od záí vyšetuje nejen tuto zakázku protikorupní policie pro podezení z pletichy pi zadání veejné zakázky. "Jde o nákup pístroj v hodnot 580 milion korun. Zjišujeme, zda nebylo možné poídit vybavení za podstatn nižší ástku," uvedl mluví útvaru Roman Skepek.»"Jsem rád za každou kontrolu, která do Krajské zdravotní pijde, by je odkudkoliv. Nezávislá kontrola je to nejlepší, co mže naení a udání, kterými Krajská zdravotní prochází, vysvtlit a vyvrátit." Petr Benda, šéf KZ, záí 2009»"Jsme pesvdeni, že audit potvrdí správnost nakládání s evropskými prostedky, stejn jako pedchozí audity." Jií Vondra, mluví KZ k zahájení auditu ministerstva financí, bezen 2010»"Je to natolik taskavé, že jsem pesvden, že se tím musí zabývat orgány inné v trestním ízení." Miroslav Kalousek, ministr financí k auditm KZ, prosinec 2010 Jde o zakázku ve výši 420 milion korun, kterou na nákup pístroj vypsala firma v íjnu 2008 a jež je hrazena z fond EU.