MICHAEL - bčasník farnsti Staré Měst - č.30/vánce 2004 Bží Narzení: Bůh vybral právě tu nc před dvěma tisíci lety, aby se uskutečnil Jeh Betlémské mystérium. Pr nás a pr naši spásu. Lucian Pavartti, známý italský perní zpěvák, vzpmíná, jak pržil jedny Vánce: Měl jsem 40 let. Byl jsem bhatý, slavný, na vrchlu ppularity Přemíra práce a velké nasazení mě duchvně zruinvaly. Dsažení různých cílů, jaké si jenm člvěk může představit, ve mně vyvlával pcity nudy a nezájmu. Už ani v rdině, se svu ženu a dcerami, jsem se necítil dbře. Byl t 22. prsince 1975. Phružen d svých myšlenek, jsem se vracel letadlem z Ameriky. Nad letištěm Malpesa pilt známil, že je mlha. Něklikrát zakružil nad letištěm a pak se snažil přistát. Prtže byla malá viditelnst, minul přistávací dráhu. Najednu se kl dtkl nervnéh terénu, letadl se naklnil a jedn křídl dpadl. Šílená cesta p zemi pkračvala, až se druhé křídl zabřil d země, dlmil a trup letadla se tčil vzhůru nhama. Uvnitř panval chas. Lidé křičeli, plakali, vlali pmc Tu nc, když jsem se pět citl dma, u své ženy a dětí,jsem si uvědmil, jak krásný a vzácný je živt. Najednu mi všechn připadal důležité: každý strm v naší zahradě, psi, kteří pskakvali klem mě, staré šaty, každý kut našeh dmu. Nemhl jsem zamhuřit ka. Stále jsem chdil p pkjích, díval se na spící dcerky. Nuda, apatie, které mne celé měsíce vládaly, byly pryč. Těch něklik zbývajících dní dvlené, jsem pržil v dětské eufrii. Pmáhal jsem se stavěním Betléma. Při zpívání kled mi vždycky vyhrkly slzy. Od té chvíle jsem se znvu nardil. Budeme pržívat další (klikáté už?) svátky Bžíh Narzení. Přivítáme nvým způsbem Ježíše Krista d našeh každdenníh živta? Byl by t úžasné, trufám si tvrdit zázrak, kdyby u Betlémských Jeslí začal náš nvý živt s Bhem a pr Bha. VÝZVA I ČEKÁNÍ: TRPĚLIVOU NETRPĚLIVOSTÍ! Bůh nám dal různá znamení, aby se pr nás stal srzumitelným, aniž by se vnucval. V Ježíši a s Ježíšem nám Bůh dává nahlédnut d svéh srdce. Můžeš být přesvědčen, že Bůh vlžil d tht znamení dst světla na t, aby mhl být nalezen těmi, kteří jej hledají, a pnechal v tmt znamení dst temnty, aby se nevnucval těm, kteří jej nechtějí hledat. Bůh je diskrétní, prtže miluje. Nejen k váncům, ale také ke všem dnům rku 2005 vám, milí přátelé, přeji tt: Z příběhu, který začíná ve chlévě a který vede přes kříž, můžeme čerpat svu naději, jedinu naději, která nás dkáže navzdry všemu udržet nad hladinu a každý den pbízet ke knání dbra..mirslav Suchmel
CHRÁM SVATÉHO MICHAELA JE O LETOŠNÍCH SVÁTCÍCH OTEVŘEN TAKTO: Narzení Ježíše Krista Pátek 24. prsince Půlnční mše svatá ve 24.00 hdin bětvána za živé a + bčany a farníky ze Staréh Města (bude prvedena Dětská vánční mše d Jarslava Vdrážky) Hd Bží vánční Sbta 25. prsince Mše svaté v 8.00 hdin, 10.00 hdin Setkání u Jesliček v 15.00 hdin (Vyhdncení adventní sutěže dětí!) Neděle Svaté Rdiny Ježíše, Marie a Jsefa Mše svaté v 7.00 hdin, 9.00 hdin Manželé jsu zváni k bnvě manželskéh slibu! Neděle 26. Prsince Svátek svatéh Jana, apštla a evangelisty Pndělí 27. prsince Silvestr Pátek 31.prsince 2004 Slavnst Matky Bží, Panny Marie Sbta 1. ledna 2005 Mše svatá v 17.00 hdin P mši svaté žehnání vína v kstele a setkání veducích tříkrálvých skupinek na faře. Pděkujeme za další rk třetíh tisíciletí mší svatu ve 23.00 hdin a adrací a s prsbu Bží pžehnání vstupíme d rku 2005. Mše svaté v 8.00 hd. a 10.00 hd. P každé mši svaté rekapitulace, statistika rku 2004 + TE DEUM 2. neděle p Narzení Páně 2.ledna 2005 Mše svaté v 7.00, 9.00 hd. v 15.00 hdin se v kstele uskuteční BENEFIČNÍ VÁNOČNÍ KONCERT Chrámvéh sbru v Uh.Hradišti pd vedením Karla Dýnky. Svým vstupným pdpříte stavbu nvéh kstela. Díky! Slavnst Zjevení Páně (Tří králů) Středa 5.ledna Mše svatá v 17.00 hdin Při mši svaté žehnání zlata, kadidla, křídy a vdy Kstel Sv. Ducha v prsinci 2004 Pr letšek htv!, můžeme spkjeně prhlásit. C jsme na letšní rk plánvali, t jsme zásluhu firmy Pzemní stavitelství Zlín také splnili. 2 400 čtverečních metrů tvarvě slžitéh bednění, 1 000 tun kvalitníh betnu, 55 tun armvací celi t jsu lets sptřebvané materiály. Stavba nám prstla 28 metrů d šířky, 37 metrů d délky a 5 metrů d výšky. Má hdně zvláštní
vzhled. Mál rvných panelákvých tvarů, většina zakřivených, blých a členitých plch. Pětadvacet slupů nesucích velmi slžitý strp. Zde bude plyfunkční sál, za ním bude síň archelgických nálezů. A nad tím vším budeme stavět kruhvu hlavní lď kstela a půlkruhvu zimní kapli. Od nástupu zlínskéh Pzemníh stavitelství ruch na staveništi neutichal. Na slžitých knstrukcích se střídali tesaři, železáři a betnáři. A mezitím kntrly stavebních dzrů, kntrly prjektantů, statiků a prady nad výkresy, jak práci zvládnut bezchybně. Pracvníci na stavbě přiznávali: Tak nárčné díl jsme už dluh nedělali, bez neustáléh přemýšlení by se nedal zvládnut,... ale bude t pěkná stavba! O tm, že je naše stavba se zájmem sledvána nejen dmácími, svědčí prhlídka stavby naším tcem biskupem Janem, návštěva limburgskéh světícíh biskupa s dprvdem z partnerské diecéze v Německu, něklik nvinvých reprtáží a řada neficiálních nahlédnutí na staveniště. Architekt Grpevšek, který přijel v listpadu stavbu zkntrlvat, byl s pstupem a kvalitu práce velmi spkjen. Teď se již můžeme chystat na další budvání v příštím rce, aby nám stavba kstela pět prstla Děkujme Nejvyššímu, že se nám lets pdařil vybudvat díl pdle našeh záměru a prsme, abychm měli mžnst v něm i nadále pkračvat. František Křivák Milst nvých začátků Ráda bych se s Vámi pdělila zkušensti z Adventní duchvní bnvy s P. Františkem Petríkem, která se uskutečnila v Rajnchvicích za hjné účasti 48 mladých lidí. Hlavní téma nebyl přím prezentván, ale byl mžn vysledvat nit prcházející všemi sděleními: milst nvých začátků, kteru nabízí každé rán, každý nvý den. Na základě analýzy vztahu k sbě, Bhu a druhým jsme byli vtahváni d tajemství Bha. Byl pukázán i na t, že u křesťanů je velmi čast zřejmý nedstatek dvahy, mnhdy pramenící z falešné pkry. Pkra rzhdně není pníženst, pdlézání či rektální turistika. Je t síla (Mariin Fiat). Velmi mě slvila také mdlitba růžence s písněmi k jedntlivým desátkům d Petra Hudce a půlnční mše svatá, kteru jsme zahájili liturgicku dbu čekávání. P ní jsme se mhli zúčastnit kncertu již zmíněnéh interpreta. Duchvní bnva byla pr mě nvu příležitstí k nasměrvání se na Krista, krkem k vykrčení ze steretypu. Dal by se říci, že v živtě jde vždy spíše způsb nazírání. Ovšem, lásce se mluví také přád, ale člvěk nikdy nebude završený, dknalý, tatáž slva nás zasáhnu v jiné živtní situaci jinak, neb nás slví, ačkliv bychm jindy zůstali chladní. I když jsem některé myšlenky slyšela v živtě stkrát, nyní jsem vše mhla vnímat v jiných suvislstech i pdmínkách, d někh jinéh, s autenticitu mu vlastní. Setkání s člvěkem je vždy bhacující. Obzvláště jedná-li se člvěka, na kterém je vidět, že t, čem mluví, pravdu pržívá. Snad právě prt, že člvěk vnímal tu ryzí realitu, nepřitaženu za vlasy, byl slvitelný. Jednal se vlastně znvubjevení či znvubjevvání, t, jít d hlubky srdce. Člvěk, zvyklý akcentvat racinalitu, má btíže se pnřit d svéh srdce a vnímat živt srdcem. I u četby Písma
svatéh se prjevuje tent defekt, daný civilizačním tempem a pžadavky dby. Vnímat živt srdcem je každdenní snaha a musíme se t učit celý živt. Důležitá je milst nvých začátků. Vybrala jsem něklik myšlenek, které by Vás mhly bhatit, neb byste je mhli znvubjevit. Živt nelze budvat jen na vztahu k Bhu-hrizntálně, ani jen na vztazích k lidem-vertikálně (analgie Kristva kříže). Musí existvat vyváženst. Vždy je třeba začít d Bha. Člvěk se nikdy nezmění kvůli člvěku, vždy puze kvůli Bhu! V rce 1600, když byly pprvé vyhlášeny plnmcné dpustky, putval za tehdejších pdmínek (!) d Říma přibližně půl miliónu lidí. Jedna světice, která byla ve vztahu k Ježíši skrze vidění, se ptala, klik lidí pravdu dsáhl dpustků. Odpvěď: jedna babička. Nutná pdmínka je ttiž nelpět na zlu, a d th se prstit je velmi těžké. Jedna světice na tázku, kteréh kněze je nejvhdnější si zvlit za th, který dprvází na duchvní cestě, dpvěděla: Pkud si člvěk má vybrat mezi knězem zbžným a vzdělaným, ať si vybere rzhdně vzdělanéh, zbžný může člvěka ještě více zničit a zavést na cestu, která není pr něh. Má tendenci vázat na sebe, tedy již není prstem ukazujícím na Krista. Hezká slva jsu k ničemu - důležité jsu činy (viz slva Krista). Muslimů přibývá, prtže nečiní kmprmisy jak křesťané! Prč nemáme dvahu pukázat na zl? Dbr lze knat i bez lásky! Avšak nemá t smysl! Nebť nade vším je láska. Pkra je síla. V církvi se kariéra phybuje směřem dlů (!), k službě. Duchvní bnva v Rajnchvicích Petra P. Velmi bhacující byla pr mě adventní duchvní bnva v Rajnchvicích s P. Františkem Petríkem. Zazněl tam th mnh, prt uvedu t, c mě zaujal nejvíc. P. František Petrík mluvil vztazích - VZTAH K BOHU, VZTAH K DRUHÝM LIDEM, VZTAH K SOBĚ SAMÉMU. Ale také mdlitbě a těžkstí s ní, manželství apd. U všech těch vztahů je nejdůležitější: smířit se s tím, že Bůh je takvý, jaký je, tedy ne takvý, jaký je v našich představách. Že t, c nám dává On, c nám přichystá, je vždy DOBRÉ. Přijmut H a také t, že i naše prsby nemusí vyslyšet tak, jak je t v našich přáních. Ne vždy si t člvěk uvědmuje, prt bych ráda vyzvedla mdlitbu: mdlitba není pcit a nebudeme a nemusíme u ní zažívat nějaké extáze, důležitá je vytrvalst a uvědmění, že Bůh v mdlitbě sestupuje dlů k nám (d srdce), nikliv naše srdce vystupuje k Němu nahru (jak si t mžná čast myslíme). T mi připmíná další slva P. Františka církvi: Kariéra církve spčívá v službě. Sestupuje dlů. Když mluvíme dalších vztazích, tak i tam platí, i u sebe saméh - že se musíme i my sami se sebu smířit, jací jsme a my sami pr sebe jsme nejlepší cestu d nebe, taky naše rdiče, které nám Bůh dal. Za takvu snad nejdůležitější a nejpdnětnější myšlenku P. Františka pvažuji, že KAŽDÝ DEN JE MILOST. A vždy můžeme začínat znvu. Dst mi t utkvěl v srdci a i z psledníh bdbí jsem se přesvědčila, že každý den je nejenm MILOST, ale stačí, když skutečně řekneme ve svém nitru Bhu ANO (který na t čeká trpělivě, prtže nám dal svbdu), uděláme k němu jeden krk, ale On k nám udělá třeba deset a pak čím dál víc. A pak, při tm setkání najednu zjišťuji, že v tut chvíli CHCI i
plnit jeh vůli, spčinut v Něm. (Ale tt setkávání se děje celý živt, prtže člvěk se taky tak velmi čast Bhu i vzdaluje.) Jak pdprvat kněze ve farnsti Katarína Ď. Apštl Pavel ve svých dpisech pakvaně pvzbuzuje křesťanské kmunity té dby, aby "dbře činili všem, nejvíce těm, kteří patří d rdiny víry" (Galatským 6,10) a aby "byli k sbě laskaví, milsrdní, navzájem si dpuštěli, jak i Bůh v Kristu dpustil jim" (Efezským 4,32). Svatý Pavel neudělil žádné výjimky z těcht pkynů. Jeh pnaučení se týkají každéh člvěka v křesťanském splečenství d farníka, který se bjeví jen na půlnční mši, až p kněze farnsti. Většina z nás nemůže vlivnit pstj širké veřejnsti vůči knězi, ale můžeme něc zlepšit na způsbu chvání vůči knězi ve vlastní farnsti. Svatý Pavel říká, že "trpí-li jeden úd, trpí splu s ním všechny. A dchází-li slávy jeden úd, všechny se radují splu s ním.". Následující návrhy mhu pmci růstu radsti ve vaší farnsti: Pravidelně se mdlete za svéh kněze, zahrňte h d svých každdenních mdliteb. Pvzbuzujte k tmu i druhé. Řekněte knězi tm, c z jeh činnsti se vám líbil či když pr vás byl nějaké kázání užitečné. Uvědmte si, že některé věci nemůže kněz vlivnit. Něc spadá pd pravmc diecéze. Některá rzhdnutí kněz dělá na základě důvěrných infrmací, které nemůže przradit. Vnímejte a s statními farníky a knězem se dmluvte (či na farní radě prjednejte), v čem mu můžete pmci - např. vedení účetnictví, pmc s pravami, starst kstel... Pak bude kněz mci míst vyplňvání tiskpisů třeba navštěvvat nemcné. Jestliže jste ve farnsti zapjeni d nějaké činnsti či služby, dělejte t pctivě, pdle svých nejlepších schpnstí. Pkud se vám zdá, že vaše práce zůstává nepvšimnutá, znamená t, že ji děláte tak dbře, že kněz na tut blast nemusí myslet a ví, že se na vás může splehnut. Buďte laskaví k laikům, kteří pmáhají knězi s každdenním prvzem farnsti. Umžňují vašemu knězi být více pastýřem než správcem budv a majetku. Pamatujte na t, že každý člvěk ptřebuje čas d času změnu prstředí a vypadnut z každdenní rutiny. Buďme shvívaví, když si kněz bere vln, ať již ptřebuje chvíli samty, sprtvání či kulturní vyžití. Ochtně mu tent čas dejme. Sledujte, c říkáte a jak knězi mluvíte před svými dětmi. Budu vaše chvání napdbvat. Pkud váš kněz řekne něc, s čím nesuhlasíte, neb nevyhví vaší žádsti, předtím než začnete psát stížnst neb rzhřčeně telefnvat jiným farníkům, prste za Bží vedení a vlastní správné
pchpení th, c byl řečen. Pak něklik dní pčkejte. Pkud i pté cítíte ptřebu tét tázce s ním prmluvit, buďte slušní. Laici mají práv a pvinnst vyjádřit se k čemukliv, c může být k dbru církve, ale na druhé straně mají pvinnst dávat najev respekt vůči svým pastýřům. Nezapmeňte na t, že váš kněz je člvěk. Dělá chyby a říká věci, které by neměl, tak jak my všichni. Ve 2. listě Krinťanům svatý Pavel píše, že člvěku, který způsbil zármutek, bychm měli "dpustit a ptěšit h, aby se takvý člvěk pd přívalem zármutku nezhrutil. Naléhavě vás prsím, abyste mu dkázali svu lásku." (2 Kr 2,7-8) Oznámení Jhn Jeraway, www.dmestic-church.cm Bratr M. Štěpán Jiří Vjtek, OCist. slží dne 27. 12. v 10 hd. v kapitulní síni a v klášterním kstele Cisterciáckéh patství Panny Marie ve Vyšším Brdě slavné mnišské sliby pdle Řehle Svatéh Benedikta. Přejeme a vypršujeme našemu rdákvi pkj a radst v pvlání a službě, které mu Pán určil a svěřil. Pděkvání Děkujeme všem, kteří se jakýmkliv způsbem zapjili d veřejné sbírky na nvý kstel Svatéh Ducha ve dnech 16. 21. 11. 2004, při níž byla vybrána částka 401.298,50 Kč. Pr srvnání: sbírka květen 2004 442.292,00 Kč sbírka říjen 2003 519.092,70 Kč sbírka květen 2003 786.013,20 Kč Tříkrálvá sbírka klepe na dveře S nastupujícím nvým rkem, ve dnech 7. 8. 1. 2005 u dveří našich dmů a bytů zazvní již šestým rkem tříkrálví kledníci, prsící dary pr ptřeby Charity. Děkujeme za vaše citlivé přijetí malých kledníků, kteří tut službu knají ve svém vlném čase, většinu za nepříznivých pdmínek pčasí. Setkání veducích tříkrálvých skupinek se kná 27. 12. 2004 p mši svaté na faře. Pzvání 27.12. 2004 2.1. 2005 prběhne týdenní zimní pbyt pr rdiče a děti v Tatrách. v neděli 2. 1. 2005 se kná v našem kstele Benefiční vánční kncert Chrámvéh sbru a rchestru v Uh. Hradišti pd vedením Karla Dýnky. Prgram: Pastýřská mše d Františka Klaříka a Offertrium slenne d Šimna Brixi. Dbrvlným vstupným pdpříte stavbu nvéh kstela Svatéh Ducha.
v sbtu 15. 1. 2005 v 19. 30 se kná v sálech sklvny Děkanátní ples. Předprdej vstupenek v prdejně BL u Lidvéh dmu ve Starém Městě. 22. 1. 2005 d 9 15 hd zve Občanské sdružení Sarkander a Křesťanské splečenství mládeže na tříkrálvý turnaj v malé kpané. 3. 10. 4. 2005 a 15. 22. 5. 2005 puť d Lurd a La Salette. Farní krnika D splečenství církve byli křtem přijati: Ondřej Špaček, SM, Za Mlýnem 1882 16. 10. 2004 Barbra Fltýnkvá, SM, Finská 1583 24. 10. 2004 Kristýna Pavlicvá, SM, Tyršva 1861 24. 10. 2004 Jakub Adam Tmánek, Praha 8, 21. 11. 2004 Dminik Hejda, Jalubí 452 28. 11. 2004 V našem farním splečenství jsme se rzlučili: Ludvík Tmeček 16. 2. 1942 30. 9. 2004 František Otrusiník 9. 10. 1925 4. 10. 2004 Antnín Špaček 7. 10. 1914 3. 10. 2004 Oldřich Wagner 4. 2. 1923 5. 10. 2004 Marie Cilečkvá 20. 1. 1921 6. 10. 2004 Jsef Sabák 2. 3. 1923 19. 10. 2004 Jsef Stalčík 18. 12. 1917 2. 11. 2004 Jiří Hasmanda 22. 9. 1957 10. 11. 2004 Františka Figurvá 18. 9. 1927 11. 11. 2004 Ludmila Richtervá 17. 2. 1937 21. 11. 2004 Jsef Rachůnek 14. 9. 1932 6. 12. 2004