***nascannované zadání s. 1***

***nascannované zadání s. 1***

***nascannované zadání s. 2***

ABSTRAKT V této bakaláské práci jsou uvedeny principy a teoretické základy týkající se problematiky ízení jakosti v organizaci. Na dalších stranách teoretické ásti práce je detailní popis analýzy FMEA a metody QAM. Tyto nástroje ízení jakosti jsou v praktické ásti aplikovány na proces proudové montáže držáku uhlík. jakost, nástroje ízení jakosti, FMEA analýza, QAM metoda ABSTRACT In this bachelor thesis are stated principles and theoretical basics concerning the questions of quality controlling in organisations. On the following pages of theoretical part there is a minute description of FMEA analysis and QAM method. These quality controlling tools are applied on the process of assembly line for carbon segments holder. quality, quality controllig tools, FMEA analysis, QAM method

Dkuji vedoucí bakaláské práce paní Ing. Dan Shejbalové, Ph. D. za odborné vedení, cenné rady a pipomínky, které mi pi ešení mé práce poskytovala. Dále dkuji vedení firmy TNS SERVIS a.s., které mi umožnilo aplikovat teoretické znalosti do reálného procesu výroby a poskytli mi potebné informace ke zpracování této bakaláské práce. Prohlašuji, že jsem na celé bakaláské práci pracoval samostatn a použitou literaturu jsem citoval. Ve Zlín, 01. 06. 2007 podpis

OBSAH ÚVOD...8 I TEORETICKÁ ÁST...9 1 ZÁKLADNÍ POJMY...10 1.1 ZAAZENÍ JAKOSTI...10 1.1.1 Definice jakosti...11 1.2 DALŠÍ ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI JAKOSTI...11 2 PRINCIPY MANAGEMENTU JAKOSTI A JEJICH APLIKACE...13 3 NÁSTROJE JAKOSTI...17 3.1 CYKLUS PDCA...17 3.2 SMYKA JAKOSTI...19 3.3 JEDNODUCHÉ NÁSTROJE JAKOSTI...20 3.3.1 Tabulky...20 3.3.2 Grafy a diagramy...20 3.3.3 Histogram...20 3.3.4 Diagram píin a následku...21 3.3.5 Paretova analýza...21 3.3.6 Regulaní diagramy...23 4 ANALÝZA MOŽNÝCH VAD A DSLEDK - FMEA...25 4.1 FMEA, FMECA, FTA - OBECNÝ POPIS...25 4.2 FMEA (FAILURE MODE AND EFFECTS ANALYSIS) PODROBNÝ POPIS METODY...26 4.2.1 Formulá pro analýzu FMEA procesu...27 4.2.2 Struný popis procesu analýzy FMEA...39 5 METODA QAM - QUALITY ASSURANCE MATRIX...41 5.1 FORMULÁ PRO METODU QAM...41 5.2 STRUNÝ POPIS PROCESU METODY QAM...45 CÍLE BAKALÁSKÉ PRÁCE...46 II PRAKTICKÁ ÁST...47 6 FIRMA TNS SERVIS...48 6.1 HISTORIE FIRMY TNS SERVIS A.S....48 6.2 PRODUKCE FIRMY TNS SERVIS A.S...48 7 OBJEKT ANALÝZY ANALÝZOU FMEA A METODOU QAM - DRŽÁK UHLÍK S OZNAENÍM DPO...50 7.1 POPIS PROCESU MONTÁŽE DRŽÁKU UHLÍK S OZNAENÍM DPO...50 8 FMEA ANALÝZY MONTÁŽE PRODUKTU DPO...52

8.1 ZHODNOCENÍ FMEA FORMULÁE PRO DRŽÁK UHLÍK S OZNAENÍM DPO...52 9 APLIKACE QAM METODY NA PROCES MONTÁŽE DRŽÁKU UHLÍK S OZNAENÍM DPO...54 9.1 POPIS INFORMACÍ PLYNOUCÍCH Z QAM FORMULÁE...54 ZÁVR...55 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...56 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK...57 SEZNAM OBRÁZK...58 SEZNAM TABULEK...59 SEZNAM PÍLOH...60

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 8 ÚVOD Jakost resp. kvalita je pojem, který v poslední dob zaíná znamenat pro zákazníka tém základní posuzovanou vlastnost produktu. V dnešní dob neustálých a stále rychlejších vývojových zmn je pro organizaci životn dležité, aby všechny tyto zmny byly provedeny s odpovídající kvalitou. Ta totiž rozhoduje, zda další krok ve vývoji produktu nebo služby bude kladn pijat zákazníkem, i ne. Dnes již všichni výrobci a poskytovatelé služeb jsou si zcela vdomi dležitostí kvality, která jim zajišuje trvalou píze zákazníka. V konkurenci, která je dnes tvoena národními i nadnárodními organizacemi je tžké zákazníka získat, ale je velmi lehké ztratit jeho dvru v organizaci. Z dvodu sjednocení trh v Evrop i na celém svt je pro zákazníka velmi obtížná orientace pi hledání dostaten kvalitních produkt i služeb. Pro jednodušší rozpoznání kvality slouží v dnešní dob ada certifikací. Jde o proces získávání certifikátu na základ splnní požadavk na jakost výrobku nebo kvalitu výrobního procesu. Tchto vlastností produktu nebo procesu mžeme dosáhnout pouze za pomoci managementu jakosti. Ten je dnes již ve všech organizacích peliv sestaven z odborník na analýzy, metody a nástroje jakosti. Prostedk, jak zabezpeit kvalitu produktu nebo služby, je velké množství a úkolem managementu jakosti v organizaci je vybrat práv ty nástroje jakosti, které povedou k vytyenému cíli - úplnému zabezpeení kvality produktu nebo služby.

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 9 I. TEORETICKÁ ÁST

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 10 1 ZÁKLADNÍ POJMY 1.1 Zaazení jakosti Místo, které má jakost v život lidí, vysvtluje obr. 1.1.1. Rozvinutí dlby práce a specializace jedinc na urité užitené innosti je nezbytnou podmínkou souasné životní úrovn tém všech lidí ve spolenosti. Každý jedinec vytváí bhem svého života užitené hodnoty uritého druhu (nebo druh), a to v množství, v objemu daleko vtším, než sám potebuje. Tento pebytek pak sm uje s jinými za hodnoty jiných druh, které oni vytváejí a které on k svému životu potebuje. Ten, kdo potebuje, je obvykle zákazník, ten, kdo dodává, je dodavatel. Jakost je základní vlastnost nositele dodávaných hodnot (obvykle produktu) charakterizující, zda má nositel dodávaných hodnot schopnost splnit potebu zákazníka. Schéma ukazuje i základní aktivity obou stran (poptávka, nabídka); pro zákazníka a dodavatele uvádí ješt další názvy. Schéma se nemní tím, zda se zaíná nabídkou, nebo poptávkou, ani tím, že se tato výmna informací mže i vícekrát opakovat (vetn upes ování jakosti), než dojde k realizaci. Nemní se ani v situacích, kdy jeden dodavatel nabízí shodný produkt vtšímu potu zákazník, nebo když se jeden zákazník poptává u více potenciálních dodavatel. Zákazník (zájemce, uživatel, spotebitel) potebuje produkt, který mu splní jeho potebu, pedstavu, pání. poptávka nabídka Dodavatel (producent, poskytovatel služby, obchodník) mu takový produkt dodá. Jakost produktu je to, jak dodavatel splnil potebu, pedstavu. Obr. 1.1.1 - Dodavatelsko-odbratelský vztah

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 11 1.1.1 Definice jakosti V novodobé historii (zhruba od zaátku 20. století) mla definice jakosti adu podob a prodlala adu zmn. Zde jsou jen nkteré: Jakost je vhodnost pro použití. (Joseph M. Juran) Jakost je shoda s požadavky. (Phillip Crosby) Jakost je schopnost produktu uspokojit zákazníkovy poteby. (Norma ISO 8402 z roku 1986) V souasné dob se používá definice z normy SN EN ISO 9000:2001 Systémy managementu jakosti Základy, zásady a slovník: Jakost je stupe splnní požadavk souborem inherentních znak. Inherentním znakem se rozumí vlastní, vnitní znak objektu, o jehož jakost se jedná. Norma uvádí i rovnocenné synonymum pro jakost: kvalita. Je vidt, že se jednotlivé definice jakosti v principu píliš neliší, jedná se spíše o vylepšování pesnosti a srozumitelnosti definice. 1.2 Další základní pojmy v oblasti jakosti Krom už zmínných pojm, které patí nejen do oblasti jakosti, ale i do daleko širší sféry produkce a spoteby hodnot, se v oblasti jakosti ješt používá ada pojm jak specifických, tak obecnjších. V následujících odstavcích jsou popsány nejastji užívané pojmy z normy ISO 9000, z jiných norem i dalších pramen. Zákazník - organizace nebo osoba, která pijímá produkt, partner dodavatelskoodbratelského vztahu. Dodavatel - druhý partner dodavatelsko-odbratelského vztahu, tedy organizace nebo osoba, která poskytuje produkt. Proces - soubor vzájemn souvisejících nebo vzájemn psobících inností, které pem ují vstupy na výstupy«(iso 9000). Je to tedy organizovaná soustava inností, kterou používá dodavatel k tomu, aby splnil potebu zákazníka. Produkt - výsledek procesu. Produkt je tedy objekt, který splní zákazníkovi jeho potebu, pání, pedstavu.

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 12 Požadavek - zformovaná poteba zákazníka, tedy»poteba nebo oekávání, které jsou stanoveny, obecn se pedpokládají nebo jsou závazné«. Organizace - skupina zamstnanc a vybavení s uspoádáním odpovdností, pravomocí a vztah. Management jakosti - koordinované innosti pro usmr ování a ízení organizace s ohledem na jakost. Patí k nim všechny innosti celého vedení organizace, které stanovují politiku jakosti, cíle a odpovdnosti a realizují je takovými prostedky, jako je plánování jakosti, ízení jakosti, zajišování jakosti a zlepšování jakosti. ízení jakosti - ást managementu jakosti zamená na plnní požadavk na jakost v procesech a jejich výstupech. Obsahuje provozní metody a innosti používané ke splnní požadavk na jakost. ízení jakosti je natolik dležitá ást managementu jakosti, že se nkdy termíny»management jakosti«a»ízení jakosti«považují za synonyma. Zlepšování jakosti - ást managementu jakosti zamená na zvyšování schopnosti plnit požadavky na jakost. Jsou to opatení provádná s cílem zvýšit efektivnost a úinnost inností a proces a jejich výsledk a poskytnout zvýšený prospch jak organizaci, tak jejím zákazníkm i ostatním zájmovým skupinám. Zpsobilost - schopnost organizace, systému nebo procesu realizovat produkt, který splní požadavky na tento produkt. Tato schopnost je nutnou podmínkou, aby produkt ml potebnou jakost. Prokazování jakosti - ást managementu jakosti zamená na poskytování dvry, že požadavky na jakost budou splnny. Tato dvra (zákazník) je dsledkem nejen jakosti produkt, ale i jednání dodavatele. Vada - nesplnní požadavku ve vztahu k zamýšlenému nebo specifickému použití.

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 13 2 PRINCIPY MANAGEMENTU JAKOSTI A JEJICH APLIKACE Norma SN EN ISO 9000 definuje osm základních princip managementu jakosti. Vysvtlíme jejich podstatu a naznaíme hlavní innosti, které vedou k jejich praktickému naplnní i v prostedí malých organizací. Princip 1: Orientace na zákazníka Pojmem zákazník byl již definován jako organizace nebo osoba, která pijímá produkt. Budoucnost každé organizace je pitom bytostn závislá na chování jednotlivých skupin zákazník a maximalizace míry jejich spokojenosti a loajality tak musí být jednou z principiálních funkcí systému managementu jakosti. Praktická aplikace tohoto principu pak vyžaduje zejména: systematické zkoumání požadavk jednotlivých skupin zákazník, jejich rychlé a efektivní napl ování, provázanost strategických i operativních cíl organizace s potebami a oekáváními zákazník, systematické mení spokojenosti zákazník. Princip 2: Vdcovství (vedení a ízení zamstnanc) ídící pracovníci mají být opravdovými vdci. Mají v organizaci vytvoit takové prostedí, ve kterém všechny skupiny zamstnanc budou podávat maximální výkony v zájmu napl ování cíl organizace. Realizace tohoto principu od manažer malých firem vyžaduje: deklarování mise, vize, politiky a cíl v souladu s požadavky zákazník a dalších zainteresovaných stran, vytváení prostedí vzájemné dvry mezi jednotlivými skupinami zamstnanc, poskytování píležitostí zamstnancm k vlastní aktivní práci, vetn perozdlování odpovdností a pravomocí, motivaci všech zamstnanc k týmové práci a k procesm zlepšování, stát se pozitivním vzorem ostatním apod.

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 14 Princip 3: Zapojení lidí Aktivita a moudrost zamstnanc jsou nejvtším bohatstvím každé organizace. Pro dosažení tohoto stavu musí vedení malých organizací: vysvtlovat dležitost všech inností zamstnanc pro výsledky organizace, vést zamstnance k odhalování slabých míst v jejich výkonnosti, trvale vzdlávat zamstnance na všech úrovních ízení, hodnotit napl ování osobních cíl zamstnanc a pi jejich plnní pomáhat, odm ovat úsilí zamstnanc ke zvyšování výkonnosti apod. Tento princip se úzce dotýká personálního managementu a preferuje kvalitu lidí. Princip 4: Procesní pístup Organizace pracují mnohem efektivnji, pokud to co dlají chápou a ídí jako procesy. Ped upednost ováním jakosti produkt (výstup) je preferována jakost proces. Tu lze dosáhnout tím, že organizace bude: systematicky mit výkonnost proces a analyzovat výsledky tchto mení pro úely objektivního rozhodování, systematicky se zamovat na klíové faktory proces, tj. adekvátní zdroje, metody a materiály. Princip 5: Systémový pístup k managementu Tento princip v kontextu norem ISO 9000:2000 navazuje na pedcházející zásadu. Systém managementu je chápán jako soubor na sebe navazujících proces, což má organizaci pinést zvýšenou efektivnost a úinnost pi dosahování cíl. K aplikaci tohoto principu malé organizace musí: definovat svou strukturu proces v systémech managementu jakosti, poznat návaznost tchto proces a tuto propojenost i deklarovat (nap. procesními mapami v píruce jakosti),

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 15 poznat na druhé stran i nezávislost (ne však odtrženost!) nkterých proces, jednotlivé procesy popsat v takové míe podrobností, jaká je nutná pro jejich efektivní vykonávání, atd. Princip 6: Neustálé zlepšování Každá organizace má vždy dostatek píležitostí k dalšímu zlepšování. Neustálé zlepšování výkonnosti musí být chápáno za základní cíl v jakékoliv organizaci. Aplikací tohoto principu má být zabezpeeno dosahování nové úrovn v takových oblastech, jako je razantní snižování rozsahu neshod, nabídka nových produkt a v neposlední ad i redukce vnitních neefektivností organizace. V systémech managementu jakosti musí mít každý proces svého vlastníka, tj. osobu, která je odpovdná za jakost výstup a za efektivní prbh vlastního procesu. K naplnní tohoto principu je nutné: systematicky definovat ty procesy v organizaci, jež jsou nutné pro dosažení plánovaných výsledk, jednoznané definování vlastník, jejich odpovdností a pravomocí u všech tchto proces, byla výsledkem pezkoumání vedením rozhodnutí o smrech zlepšování a ne pouze o nápravných opateních, byly auditory, posuzovateli a všemi ídícími pracovníky identifikovány píležitosti ke zlepšování, byly uvol ovány potebné zdroje pro kontinuální zlepšování a hodnocena jejich efektivnost. Princip 7: Orientace na fakta pi rozhodování Jeho podstatou je tvrzení, že objektivní a úinná rozhodnutí mohou být uinna pouze na základ využití vhodn analyzovaných dat a informací, tj. na základ proces mení výsledk. Podmínkou úspšné aplikace tohoto principu je zejména:

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 16 sbr dostaten pesných a spolehlivých dat z jednotlivých proces v organizaci, využívání vhodných statistických nástroj k analýzám a vyhodnocování dat, výcvik lidí k využití metod sbru a analýzy dat, ochota ídících pracovník analyzovaná data využívat v procesech ízení, co nejširší zpístupnní výsledk analýzy dat zamstnancm. Princip 8: Vzájemná prospšnost vztah s dodavateli Protože i malé organizace a jejich dodavatelé se vždy vyznaují uritou vzájemnou závislostí, je nutné mezi nimi dosáhnout stavu vzájemn vyvážených a prospšných vztah, postavených na dve obou partner. Klíovými aktivitami pro naplnní tohoto principu jsou: výbr klíových, resp. strategicky významných dodavatel, pravidelné hodnocení jejich okamžité výkonnosti, poskytování nejrznjší pomoci dodavatelm, sdílení a komunikování nejlepších praktik, úinná komunikace v prbhu celé doby trvání obchodních vztah, motivace dodavatel ke zlepšování apod. Zmínné principy je nutné chápat jako základní kameny pi budování systém managementu jakosti ve všech typech organizací. Opomenutí, nebo podcenní by jednoho z nich ze strany manažer bude znamenat, že vybuduje systém, který nikdy nebude pln funkní a efektivní. Tyto principy jsou v normách SN EN ISO 9001 a 9004 zalenny do jednotlivých kapitol a lánk, piemž to podstatné mžeme nalézt v kapitolách 4 až 8 tchto norem. Využívání norem ady ISO 9000:2000 je píkladem procesního pístupu k managementu jakosti.

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 17 3 NÁSTROJE JAKOSTI 3.1 Cyklus PDCA V souasnosti je známa ada metodik pro provádní rozhodovacích a zlepšovacích proces. Akoliv se na první pohled zdají odlišné, pi hlubším studiu lze nalézt spolené znaky. Všechny vycházejí z pesvdení, že tyto procesy nemohou probíhat chaoticky, nýbrž mají mít uritý ád. Již od padesátých let minulého století je manažerm jakosti známa obecná metodika zlepšování, která tvoí pilí i všech souasných pístup. Autorství je pipisováno panu W. E. Demingovi. Tato obecn použitelná metoda PDCA (obr. 3.1.1) dlí proces zlepšování do ty základních krok: 1. Plan 2. Do 3. Check 4. Act. Obr. 3.1.1 - Metoda PDCA Plan vše je si nejprve teba peliv naplánovat: definovat problém, shromáždit potebné informace, uspoádat je, analyzovat, identifikovat klíové faktory (píiny), navrhnout a zvolit vhodné ešení. Úastníci si musí být vdomi toho, zda vbec chtjí nco zmnit, co to má být, nakolik je to potebné a efektivní, zda lze najít zpsoby ešení a které z nich

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 18 budou tmi nejlepšími. V tomto kroku, který je nejdležitjší, je doporuován následující postup: uvdomní si poteby zlepšování a ustavení ešitelského týmu, definování problému a stanovení cíl zlepšení, soustední a analýza informací, urení klíových faktor (píin), návrhy ešení, hodnocení návrh podle pedem stanovených kritérií a možných dsledk, výbr nejlepšího ešení rozhodnutí. Do uvedení ešení do praxe a pelivé sledování jeho prbhu, mení a monitorování dílích výsledk. Volba varianty ešení není nikdy závrenou etapou rozhodovacího procesu! Je nezbytné se pesvdit o správnosti zvoleného opatení. Stanovený realizaní tým provádí ešení a pozorn sleduje prbh mením hodnot stanovených ukazatel. Nasbíraná data umožní následné srovnání stavu ped a po realizaci ešení. Zpsob provedení je rozhodující pro dosažení pedpokládaných pínos zvolené varianty. Doporuená metodika: zveejnní programu zlepšení vetn harmonogramu vlastní realizace ešení mení a monitorování prbhu realizace ešení. Check vyhodnocení získaných výsledk a ovení, že ešení potvrdilo plánované pínosy problém je vyešen, píležitost využita a smuje k pedpokládaným efektm. Pípadná rizika jsou známa a jsou pod kontrolou. Realizace zlepšení nemusí automaticky znamenat pedpokládaný pínos. Záleží na tom, na které píiny bylo reagováno, zda byly práv tmi klíovými. Dále záleží i na tom, jak reáln byly odhadnuty efekty. V kroku Check bude oveno, zda bylo rozhodnutí správné, zda ešení reagovalo na klíové píiny, zda vedlo k plánovaným pínosm problém je vyešen, píležitost využita. Vyhodnocení však mže avizovat i pípadné další problémy, potvrdit nereálnost praktické aplikace pijatého ešení a iniciovat pípadné pijetí korekních opatení i návrat do fáze Plan.

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 19 Act zakotvení osvdeného ešení do standardních postup v celé organizaci. To, co se potvrdilo, je teba si trvale osvojit. Tím bude zamezeno opakování nežádoucích situací v budoucnosti. Je teba ocenit i krátkodobá vítzství. A není jiné cesty, než pokraovat od poátku novými aktivitami. 3.2 Smyka jakosti Systémové pojetí zlepšování jakosti musí také zabezpeit, že se o zlepšování jakosti bude dbát ve všech fázích hodnototvorného procesu i ve fázi užití. Pro tento sled fází v typické výrob výrobk formoval prof. J. Juran tzv. spirálu jakosti (dnes astji»smyka jakosti«). Znázornné schéma na obr. 3.2.1 odpovídá strojírenské výrob. Celý proces je zde rozdlen do 16 fází, od odbytu výrobk, servisu pro jejich užívání a souasn zahájeného marketingu vztahujícího se k další generaci výrobk, pes všechny pedvýrobní fáze, výrobní fázi a následující zkoušky až po fáze povýrobní. Po nich následuje opt další fáze odbytu, servisu a marketingu. Je to vlastn uzavený cyklus, stále se opakující, ale práv formou spirály je znázornn souasn probíhající cyklus neustálého zlepšování jakosti, takže se sled fází opakuje, ale vždy na vyšší úrovni. Obr. 3.2.1 - Smyka jakosti (Juranova spirála jakosti)

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 20 3.3 Jednoduché nástroje jakosti Ty slouží k interpretaci a k vnímání hodnot znak jakosti a vztah mezi znaky jakosti. Z jednodušších prostedk hodnocení jakosti se jedná hlavn o schémata, grafy a diagramy, obrazy skutených objekt, matematické výrazy apod. 3.3.1 Tabulky Tabulka je záznam množiny hodnot uspoádaných podle dvou hledisek. Je to natolik bžný prostedek, že už ani nevnímáme, že patí i mezi prostedky ízení jakosti. Tabulky se používají pochopiteln pro záznam nejrznjších údaj hromadné povahy. 3.3.2 Grafy a diagramy Graf je zobrazení uritých informací na ploše. Diagram je pvodn takto zobrazená souvislost mezi dvma kvantitativními (mitelnými) veliinami, ale používá se k zobrazení souvislostí i mezi více veliinami. Diagram je tedy druh grafu. Grafy a diagramy se v oblasti jakosti používají velmi asto a pro nejrznjší úely a v nejrznjších druzích sloupcové grafy, spojnicové grafy, výseové grafy, bodové diagramy, polární grafy, grafy struktury, síové grafy aj. Jejich úelem je srozumiteln zobrazit systémy a jejich prvky, struktury, vzájemné souvislosti, hodnoty veliin, nkdy ve vzájemných proporcích, jindy v asových adách apod. Pedností graf proti textovému popisu znázornného objektu nebo tabulce hodnot jsou globálnjší poznatky, nedostatkem pak menší pesnost zobrazení (proti íselným údajm). 3.3.3 Histogram V podstat je histogram grafickým ztvárnním hodnot v tabulce etnosti. Pro kvantitativní (mitelný) znak jakosti má histogram tvar sloupcového diagramu, který má: sloupce stejné šíe h a promnné výšce poet sloupc roven potu interval výšku sloupce znázor ující etnost v daném intervalu

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 21 3.3.4 Diagram píin a následku Diagram píin a následku ukazuje grafickou formou vztah mezi následkem a píinami. Pro svj tvar bývá tento diagram také nazýván»diagram rybí kosti«nebo podle svého autora»ishikawv diagram«. Základní obecný tvar diagramu je znázornn na obrázku 3.3.4.1. Následek, který je obvykle lokalizován v pravé ásti diagramu, obsahuje vždy strunou specifikaci problému, který se má ešit; tato ást diagramu bývá nazývána také rybí hlava. Nalevo od ní se zobrazují jednotlivé hlavní píiny a odvozené dílí píiny neboli subpíiny. Každá ze subpíin je uvádna do relace v poadí, které odpovídá úrovni ovlivnní hlavní píiny. Hlavní píina Subpíina úrovn 2 Subpíina úrovn 1 Subpíina úrovn Následek (problém) k ešení) Obr. 3.3.4.1 - Základní schéma diagramu píin a následku 3.3.5 Paretova analýza Jedním z hlavních cíl programu ízení jakosti je snížení náklad na neshodné výrobky. Je celá ada typ neshod a každá z nich se objevuje s jinou intenzitou. Je tedy teba si v prvém kroku analýzy neshod uinit objektivní obraz o etnostech jednotlivých typ neshod na každém ze zkoumaných výrobk a o ztrátách, které jednotlivá neshoda vyvolává. Postup analýzy, je založen na myšlence italského ekonoma Vilfreda Pareta. Vhodnost této analýzy pro oblast ízení jakosti objevil v padesátých letech minulého století J. M. Juran. Podle nho je 80 až 95 % problém v oblasti ízení jakosti vyvoláno 5 až 20 % píin, a práv na tuto menšinu je teba se v analýze problém pednostn zamit, podrobn ji analyzovat a maximáln možným zpsobem potlait její psobení. Paretova analýza

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 22 pedpokládá sestrojení grafu (viz obr. 3.3.5.1), v nmž na vodorovné ose jsou uvedeny všechny druhy neshod (vad) v poadí stejném jako v pedem pipravené tabulce (tedy v klesajícím poadí), na levé svislé ose jsou vyneseny píslušné absolutní etnosti a na pravé svislé ose jsou vyznaeny kumulativní relativní etnosti; v koncových bodech interval píslušných jednotlivým druhm neshod je vynesena jejich etnost. Spojením bod kumulativní relativní etnosti se dostane lomená ára (nebo po vyhlazení spojitá kivka). Uvedená lomená ára kumulativních etností vyjádená v procentech se nazývá Lorenzova kivka. Obr. 3.3.5.1 - Paretv graf Paretova analýza je pomrn používaným nástrojem v ízení jakosti. Je to pedevším díky pomrn snadné konstrukci - sbr dat je prakticky neustále provádn na kontrolních pracovištích - v dnešní dob se asto pechází na pln automatizované systémy, které vedou záznamy o každém jednotlivém výrobku, lze proto asto pokraovat v tvorb statistik i v pípad, že výrobek již opustil samotný výrobní proces (napíklad v automobilovém prmyslu je tato praxe pomrn bžná). Nejvtší výhodou tchto analýz pak spatuji pedevším v jasné vizualizaci. Již pi prvním pohledu na Paretv graf je totiž jasn vidt, kde se nachází problém. V pípad kivky kumulativní etnosti (Lorenzovy kivky) je pak vidt hlavní píiny. Pedevším díky tmto dvma výhodám je tato metoda pomrn asto využívaná.

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 23 3.3.6 Regulaní diagramy Pedmtem statistického ízení výrobního procesu (Statistical process control SPC) je napomáhat k dosažení a udržení výrobního procesu na pípustné a stabilní úrovni tak, aby byla zajištna shoda produkt a služeb se specifikovanými požadavky. Cíle SPC jsou tedy definovány takto: ídit proces tak, aby se choval požadovaným zpsobem; snižovat kolísání parametr koneného produktu nebo zlepšovat dosaženou úrove procesu jinými zpsoby. Základním statistickým nástrojem SPC jsou regulaní diagramy. Historicky se princip regulaních diagram opírá o práce Waltera A. Shewharta. Statistické ízení procesu pedstavuje zptnovazební systémové ovládání procesu na základ prbžné informace o výkonu procesu v prbhu vlastní regulace. Proces ovliv ovaný pouze systémem náhodných píin má charakter statisticky zvládnutého procesu a takový proces má tu vlastnost, že je pedpovídatelný. Naproti tomu pítomnost zvláštních píin(nazývaných také vymezitelné píiny) vyvolává v procesu nepedvídatelné zmny. Tyto typy píin je nutné identifikovat. Práv detekce pítomnosti zvláštních píin je úlohou regulaních diagram. Do regulaního diagramu se zakreslí tyto jeho parametry (viz obr. 3.3.6.1) centrální pímka (CL), pímka charakterizující polohu prmru procesu regulaní meze (horní regulaní mez UCL a dolní regulaní mez LCL), pímky vymezující prostor pro pípustné kolísání hodnot sledované výbrové charakteristiky. Obr. 3.3.6.1 - Regulaní diagram

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 24 Pi analýze regulaních diagram se sousteujeme pedevším na identifikaci jakéhokoliv dkazu, že prmr procesu nebo variabilita procesu nevykazují konstantní úrove.

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 25 4 ANALÝZA MOŽNÝCH VAD A DSLEDK - FMEA 4.1 FMEA, FMECA, FTA - obecný popis Jsou to ti analytické nástroje, které se používají v hodnototvorném procesu, a to jak v jeho prbhu, tak ve fázi užití jeho výsledk produkt, zejména tch pro dlouhodobé užívání. Všechny ti tyto metody se velmi asto používají pro prevenci, pro pedcházení nepíznivým a škodlivým událostem a zbytenému vynakládání zdroj. FMEA je»analýza druh poruchových stav a jejich dsledk«(fault Mode and Effects Analysis) a je urena pro analýzy poruchových stav nejen ve fázi užití produkt, ale také ve fázi jejich tvorby. Používá se hlavn pro složité objekty stroje a zaízení apod., které se skládají z mnoha funkních ástí. Krom hodnocení rizik výskytu poruch u jednotlivých ástí se zkoumají i vlivy poruch ástí na funkce jiných ástí (mže jít i o celé etzce vyvolaných poruch) tak, aby se odhalily prvotní píiny. Všechny FMEA se orientují na návrh, a už se jedná o návrh výrobku nebo návrh procesu. FMEA návrhu výrobku je souhrnem poznatk inženýra a týmu o tom, jak je souást, podsystém i systém navržen (vetn analýzy prvk, které by mohly podle zkušeností a minulých pípad selhat). FMEA procesu je pak souhrnem poznatk technologa a ešitelského týmu o prbhu vývoje procesu nebo technologie (vetn analýzy prvk, které by mohly selhat, provádné na základ zkušeností a ešení minulých problém). FMECA je»analýza druh, dsledk a kritinosti poruchových stav«. Je obdobná metod FMEA, ale navíc se zabývá práv kritiností, tedy významnými poruchami, které mohou zpsobit mimoádn velké škody, zejména etzením následných poruch. FTA, tj.»analýza stromu poruchových stav«(fault Tree Analysis) patí k metodám analýzy poruch, a to pro vyhledávání zdroj poruch, jejich vzájemných vazeb a jejich systematické roztídní. Za specifickou aplikaci metody FTA pro praktické použití napíklad v metod FMEA nebo FMECA se dá považovat Ishikawv diagram.

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 26 4.2 FMEA (Failure Mode and Effects Analysis) podrobný popis metody FMEA (analýza možných chyb a jejich dsledk) patí k metodám preventivního zabezpeování jakosti. Analyzuje možnosti chyb a jejich dsledky v asném stadiu procesu vývoje a výroby, aby umožnila pokud možno vasné zvýšení jakosti. Na obrázku 4.2.1 je znázornn postup analýzy sledu možných zpsob a dsledk závad. Jaké jsou funkce, vlastnosti nebo požadavky? Jaké jsou dsledky? Jak jsou závažné? Co se dá dlat? - zmnit návrh - zmnit proces - speciální Co se dá pokazit? - vbec nefunguje Jaké jsou píiny? Jak asto se vyskytují? - zásti nefunguje - perušovaná Jak se tomu mlo zabánit a jak se dá Jaká je metoda odstraování závady? Obr. 4.2.1 - Postup analýzy sledu možných zpsob a dsledk závad Cíle metody FMEA jsou: rozpoznání kritických komponent a slabých míst, zejména u inovovaných výrobk nebo postup poznáváním a lokalizováním chyb v komplexních systémech. Mezioborová komunikace se stará o optimální tok informací ze všech oddlení podniku. odhad rizika (pravdpodobnost vzniku vady) minimalizace rizika vhodnými opateními systematická práce v týmu odborník zvýšení srozumitelnosti struktury výrobku ( transparentnost výrobku ) definování odpovdností za zlepšovací opatení pop. havarijní opatení poznat, s co možná minimálními náklady, všechny podstatné chyby snížení doby vývoje a úkol vývoje

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 27 optimalizování strategie výroby hodnocení psobení možných vad na zákazníka Dležitou souástí metody FMEA je správná práce s formuláem, ten je také nejlepší pomckou k pochopení metodiky FMEA. Které úkoly, v jakém poadí a za jakých podmínek jsou ešené, bude formulováno na následujících stranách. Vzhledem k zamení praktické ásti této bakaláské práce se v další ásti bude jednat o použití formuláe a jeho vyhodnocení pro metodu FMEA procesu. Existuje ovšem také formulá pro metodu FMEA návrhu. 4.2.1 Formulá pro analýzu FMEA procesu Formulá pro FMEA procesu slouží k usnadnní dokumentace analýzy možných závad a jejich dsledk. Tento dokument by ml být vypracován: ped nebo v etap proveditelnosti ped vybavením výroby nástroji tak, aby bral v úvahu všechny výrobní operace poínaje jednotlivými komponenty a kone sestavami Na následující stran je nevyplnný standardní formulá pro FMEA procesu (obr. 4.2.1.1).Význam jednotlivých pozic na tomto standardním formulái, kterými se budu podrobnji zabývat dále, je následující: 1 - íslo FMEA; 2 - prvek; 3 - odpovdnost za proces; 4 - vypracoval; 5 - souást - model / rok; 6 - rozhodné datum; 7 - datum FMEA; 8 - ešitelský tým; 9 - funkce procesu / požadavky na proces; 10 - možný zpsob závady; 11 - možné dsledky závady; 12 - závažnost; 13 - klasifikace; 14 - možné píiny / mechanismy závady; 15 - výskyt; 16 - stávající ízení procesu; 17 - odhalitelnost; 18 - ukazatel priority rizika; 19 - doporuená opatení; 20 - odpovdnost za doporuená opatení; 21 - provedená opatení; 22 - výsledky opatení

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 28 Obr. 4.2.1.1 - Formulá pro FMEA procesu

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 29 1. íslo FMEA Je to íslo dokumentu FMEA, které mže sloužit pro další sledování. Toto íslo slouží pedevším k pehlednosti archivace FMEA formulá. 2. Prvek Jde o název a íslo systému, subsystému nebo položky, pro kterou se proces analyzuje. Ve vtšin pípadu ve strojírenství si lze pod tímto pojmem pedstavit uritou souást zaízení a její íselné oznaení. 3. Odpovdnost za proces Zde se uvádí OEM(Original Equipment Manufacturer), útvar a skupina. Také zde mže být název dodavatele, je-li známý. 4. Vypracoval Obvykle se uvádí jméno, telefon a spolenost technika, odpovdného za vypracování FMEA. Pokud se jedná o vtší organizace, pak se uvádí i uritý kód zamstnance. 5. Souást - model / rok Píslušné roníky modelu / programy, pro které bude analyzovaný návrh využit a / nebo které jim budou ovlivnny (je-li to známo). 6. Rozhodné datum Toto datum je požadovaný termín ukonení FMEA, který nemá být pozdjší než plánované datum zahájení výroby. V pípad dodavatele nemá být datum prvního ukonení FMEA pozdjší než zákazníkem požadované datum uskutenní procesu schválení souásti (PPAP - Production Part Approval Process). 7. Datum FMEA Zde se vypl uje datum vypracování prvotní FMEA a datum poslední revize. 8. ešitelský tým Patí do nj jména odpovdných pracovník a útvar oprávnných urovat a / nebo vykonávat úkoly. Doporuuje se, aby bylo v rozdlovníku uvedeno jméno, útvar, telefon, adresa atd. každého lena týmu.

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 30 9. Funkce procesu / požadavky na proces Jde o jednoduchý popis analyzovaného procesu nebo operace (nap. soustružení, vrtání, ezáni závitu, svaování, montáž). Doporuuje se zapsat píslušné íslo procesu - operace analyzovaného kroku. Tým by ml pezkoumat píslušnou funkci, materiál, proces, normy pro ochranu životního prostedí a bezpenost. Uvádí se co nejstrunji úel analyzovaného procesu nebo operace vetn informace o návrhu (zpsob mení, mené veliiny) systému, subsystému nebo komponenty. Kde proces zahrnuje etné operace (nap. montáž) s rznými možnými zpsoby závad, mže být žádoucí pojednat o operacích jako o jednotlivých prvcích. 10. Možný zpsob závady Možný zpsob závady je definován jako zpsob, kterým by proces v plnní požadavk na proces a / nebo zámr návrhu mohl selhat. Jedná se o popis nekonformity v dané operaci. Mže být píinou související s možným zpsobem závady v následné operaci nebo jevem souvisejícím s možnou závadou v pedcházející operaci. Avšak pi vypracovávání FMEA se pedpokládá, že vstupující díly / materiály jsou v poádku. Výjimky mže tým FMEA pipustit tam, kde dívjší údaje ukazují na nedostatky jakosti vstupujícího materiálu. Stanoví se všechny možné závady / vady pro danou operaci ve vztahu ke komponent, subsystému, systému nebo charakteristice procesu. Pedpokládá se, že závada / porucha mže, ale nemusí nutn vyskytnout. Technik / tým posuzující proces má být schopen si položit a zodpovdt tyto otázky: Jak mže proces/díl nesplnit požadavky? Co by zákazník (finální uživatel, následující operace nebo služba), bez ohledu na technickou specifikaci, považoval za nežádoucí? Vychází se z porovnání s podobnými procesy a pezkoumání požadavk zákazníka (finálního uživatele a následující operace) ve vztahu k podobným komponentám. Krom toho je nezbytnou znalostí zámr návrhu. Typickým zpsobem poruch mže být nap. ohnutí, otepy, nesprávné umístní otvoru, prasklé, poškozeno, zneištno, nesprávný popis, apod.. Možné zpsoby poruch se mají popsat ve fyzikálních" nebo technických pojmech, ne jako píznaky, které nutn vnímá zákazník.

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 31 11. Možné dsledky závady Možné dsledky závady / vady se definují jako dsledky zpsobu poruchy na zákazníky. Popis dsledk závady je takový, jak by je mohl pozorovat nebo vnímat zákazník s tím, že zákazníkem mže být také vnitní zákazník i finální uživatel. Musí být zejmé, zda by zpsob závady mohl ovlivnit bezpenost nebo zpsobit neshodu s pedpisy. Zákazníkem v této souvislosti mže / mohou být následující operace nebo místa, prodejce a / nebo vlastník produktu. Pi hodnocení možného dopadu poruchy se musí brát v úvahu všichni. Dsledky pro finálního uživatele se mají vždy popsat jako projevy výkonu výrobku nebo systému, jako je nap. hluk, drsnost, nepravidelná funkce, nefunguje, zhoršená funkce, špatný vzhled, apod.. Jsou-li zákazníkem následující operace / pracovišt, mají se dopady vyjádit ve smyslu výkonu procesu / operace, jako: nedrží, nelícuje, nedá se spojit, neodpovídá, nadmrn opotebovává nástroje, ohrožuje operátora, apod.. 12. Závažnost Závažnost (význam vady) je známka spojená s nejvážnjším dsledkem daného zpsobu závady. Závažnost vyjaduje relativní hodnocení v rámci dané FMEA. Známka závažnosti se dá snížit zmnou návrhu systému, subsystému nebo komponenty nebo zmnou procesu. Jeli zákazníkem ovlivnným zpsobem závady výrobní nebo montážní závod nebo uživatel výrobku, mže hodnocení závažnosti vyboovat z rámce zkušeností nebo znalostí technologa nebo týmu. V takových pípadech je teba konzultovat technika odpovdného za návrh, za FMEA návrhu a/nebo technologa následujícího výrobního nebo montážního závodu. Navržená kritéria hodnocení: Tým technik by se ml dohodnout na kritériích hodnocení a dsledném systému známkování, i když bude pro jednotlivé analýzy procesu upravený. Závažnost by se mla odhadovat podle stanovené tabulky na následující stran (tab. 4.2.1.2) a pizpsobovat k uritému procesu ve výrob, na který je FMEA analýza aplikována. Nedoporuuje se však upravovat kritéria známek 9 a 10. Zpsoby poruch se závažností 1 se dále neanalyzují.

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 32 Kritéria závažnosti dsledku Kritéria závažnosti dsledku Tato známka písluší, když možný zpsob závady vede k vad patrné finálnímu zákazníkovi a / nebo výrobnímu / montážnímu závodu. Finální zákazník má být vždy uvažován jako první. Vyskytují-li se oba pípady, použije se vtší závažnost. Tato známka písluší, když možný zpsob závady vede k vad patrné finálnímu zákazníkovi a / nebo výrobnímu / montážnímu závodu. Finální zákazník má být vždy uvažován na prvním míst. Vyskytují-li se oba pípady, použije se vtší závažnost. Dsledek Kritický, bez výstrahy Dopad na zákazníka Velmi vysoké hodnocení závažnosti, když možný zpsob závady ohrožuje bezpený provoz vozidla a/nebo znamená nesplnní závazného pedpisu s výstrahou. Dopad na výrobu / montáž Nebo mže bez výstrahy ohrožovat operátora (stroj nebo sestavu) Známka 10 Kritický s výstrahou Velmi vysoké hodnocení závažnosti, když možný zpsob závady ohrožuje bezpený provoz vozidla a/nebo znamená nesplnní závazného pedpisu s výstrahou. Nebo mže ohrožovat operátora (stroj nebo sestavu) s výstrahou. 9 Velmi závažný Závažný Mírný Vozidlo/prvek nefunkní (ztráta základní funkce). Vozidlo/prvek funguje, ale úrove výkonu snížená. Zákazník velmi nespokojen. Vozidlo/prvek funguje, ale položky urující komfort/pohodní nefunguji. Zákazník nespokojen. Nebo se musí 100 % výrobk šrotovat, nebo se musí vozidlo / prvek opravit v opravárenské díln za dobu delší než 1 hodina. Nebo se musí výrobek petídit a ást (mén než 100 %) výrobk šrotovat, nebo se musí vozidlo / prvek opravit v opravárenské díln za dobu od 1/2 hodiny do 1 hodiny. Nebo se musí ást (mén než 100 %) výrobk šrotovat bez tídní, nebo se musí vozidlo/ prvek opravit v opravárenské díln za dobu kratší než 1/2 hodiny. 8 7 6 Nízký Vozidlo/prvek funguje, ale prvky podmi ující komfort/pohodli fungují se sníženým výkonem. Zákazník ponkud nespokojený. Nebo se musí 100 % výrobk nebo vozidel / prvk pepracovat mimo linku, ale nemusí jít do opravárenského oddlení. 5

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 33 Velmi nízký Nepatrný Úprava/skípot a drneni prvku neodpovídá. Vady si všimne vtšina zákazník (pes 75 %). Úprava/skípot a drnení prvku neodpovídá Vady si všimne 50 % zákazník. Zanedbatelný Úprava/skípot a drnení prvku neodpovídá. Vady si všimnou kritití zákazníci (mén než 25 %). Nebo se výrobek musí petídit bez šrotování a ást (menší než 100 %) se musí pepracovat. Nebo se musí ást (menši než. 100 %) výrobk pepracovat bez šrotování, na lince, ale mimo normální pozici. Nebo se musí ást (mén než 100 %) výrobk pepracovat bez šrotováni, na lince a na normální pozici. Žádný Žádný znatelný dsledek. Nebo nepatrná obtíž v operaci nebo pro operátora nebo žádný dopad. Tab. 4.2.1.2 - Návrh kritérií hodnocení významu vady - závažnosti pro FMEA procesu 4 3 2 1 13. klasifikace Nkdy se zavádí pro pojem klasifikace také výraz kritinost. Tento sloupec mže sloužit pro klasifikaci jakékoli speciální charakteristiky výrobku nebo procesu (nap. kritické, klíové, hlavní, významné) pro komponenty, subsystémy nebo systémy, které mohou vyžadovat doplnní nástroj ízení procesu. Tento sloupec mže také sloužit pro zdraznní zpsob závad s vysokou prioritou pro technické vyhodnocení. Speciální symboly pro charakteristiky výrobku nebo procesu a jejich používání se ídí specifickou podnikovou politikou a nejsou tímto dokumentem upraveny. 14. Možné píiny / mechanismy závady Možný zpsob závady je definován jako: Zpsob, kterým by proces v plnní požadavk na proces a/nebo zámr návrhu mohl selhat. Jedná se o popis nekonformity v dané operaci. Mže být píinou související s možným zpsobem závady v následné operaci nebo jevem souvisejícím s možnou závadou v pedcházející operaci. Avšak pi vypracovávání FMEA se pedpokládá, že vstupující díly/materiály jsou v poádku. Výjimky mže tým FMEA pipustit tam, kde dívjší údaje ukazují na nedostatky jakosti vstupujícího materiálu. Stanovují se všechny možné závady/vady pro danou operaci ve vztahu ke komponentu, subsystému, systému nebo charakteristice procesu. Pedpokládá se, že závada / porucha

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 34 mže, ale nemusí nutn vyskytnout. Technik / tým posuzující proces má být schopen si položit a zodpovdt tyto otázky: Jak mže proces/díl nesplnit požadavky? Co by zákazník (finální uživatel, následující operace nebo služba), bez ohledu na technickou specifikaci, považoval za nežádoucí? Vychází se z porovnání s podobnými procesy a pezkoumání požadavk zákazníka (finálního uživatele a následující operace) ve vztahu k podobným komponentám. Krom toho je nezbytná znalost zámru návrhu. Nap. typickým zpsobem poruch mže být (ale nejen toto): píliš drsný povrch, poškozeno, deformováno, otvor chybí, apod. Možné zpsoby poruch se mají popsat ve fyzikálních" nebo technických pojmech, ne jako píznaky, které nutn vnímá zákazník. 15. Výskyt Výskyt je pravdpodobnost, že se specifická píina závady vyskytne. Známka, charakterizující pravdpodobnost výskytu, má spíše relativní význam než absolutní platnost. Jediný zpsob, jakým se dá známka výskytu snížit, je odstranní nebo zvládnutí píin / mechanism závady zmnou návrhu nebo procesu. Pravdpodobnost výskytu možné píiny / mechanismu závady se odhaduje ve stupnici 1 až 10. Pro zajištní kontinuity se má používat soustavný systém známkováni výskytu. Známka výskytu je relativní hodnocení v rámci pedmtu FMEA a nemusí vyjadovat skutenou pravdpodobnost výskytu. Možná etnost poruch se opírá o poet poruch, oekávaných v prbhu procesu. Jsou-li k dispozici statistické údaje z podobných proces, mly by se pro urení známky výskytu použít. Ve všech ostatních pípadech se dá výskyt ohodnotit subjektivn na základ slovního popisu v levém sloupci tabulky dohromady s jakýmikoli historickými údaji, které jsou k dispozici z podobných proces. Tým technik by se ml dohodnout na dsledném systému kritérií hodnocení a známkování, i když pro jednotlivou analýzu procesu upraveném. Pro odhadování výskytu má tabulka 4.2.1.3 sloužit jako vodítko.

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 35 Pravdpodobnost Možné etnosti závad Známka Velmi vysoká: Neustálé závady > 100 na tisíc kus 10 50 na tisíc kus 9 Vysoká: asté závady 20 na tisíc kus 8 10 na tisíc kus 7 Mírná: Obasné závady 5 na tisíc kus 6 2 na tisíc kus 5 1 na tisíc kus 4 Nízká: Pomrn málo závad 0,5 na tisíc kus 3 0,1 na tisíc kus 2 Vzácná: Závada nepravdpodobná < 0,01 na tisíc kus 1 Tab. 4.2.1.3 - Navržená kritéria hodnocení výskytu pro FMEA procesu 16. Stávající ízení procesu Stávající ízení procesu obsahuje popisy opatení, která bu v možné míe výskytu zpsobu nebo píiny / mechanismu poruchy zabra ují, nebo zjišují zpsob nebo píinu / mechanismus závady, kdyby se vyskytla. Tato opatení mohou zahrnovat nástroje ízení procesu jako je pedcházení chybám, statistické ízení proces (SPC) nebo následné hodnocení po ukonení procesu. Hodnocení se mže provádt v dané operaci nebo v následných operacích. Je zde teba uvažovat dva druhy nástroj ízeni: Prevence: pedcházení výskytu píiny / mechanismu závady nebo zpsobu závady nebo snížení etnosti jejich výskytu. Odhalení: odhalení píiny / mechanismu závady nebo zpsobu závady vedoucí k opatením k náprav. Pednostn, je-li to možné, se nejdíve uplatní opatení k prevenci. Jsou-li preventivní opatení integrována do zámru procesu jako jeho souást, ovlivní pvodní známky výskytu. Pvodní známky zjištní jsou založeny na nástrojích ízení procesu, které bu odhalují píinu / mechanismus nebo zpsob závady. Formulá pro FMEA procesu má pro nástroje ízení procesu dva sloupce (tj. samostatný sloupec pro preventivní opatení a samostatný sloupec pro opatení k odhalení), aby se týmu usnadnilo jasné rozlišení tchto dvou druh nástroj ízení procesu. To umož uje rychlé vizuální potvrzení, že byly uváženy oba druhy nástroj ízení procesu. Preferuje se použití tohoto formuláe se dvma sloupci. Použije-li se však formulá s jedním sloupcem, mla by se uplatnit následující oznaení. Pro preventivní opateni 'P' ped každým zaznamenaným preventivním opatením, pro opatení k odhalováni 'O' ped každým zaznamenaným opatením k odhalování.

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 36 17. Odhalitelnost Odhalitelnost je známka piazená nejlepším opatením k odhalení, uvedeným ve sloupci opatení k ízení procesu. Odhalitelnost je relativní známka vztahující se k pedmtu jednotlivé FMEA. Ke snížení hodnocení se zpravidla musí zlepšit plánované ízení procesu. Pedpokládá se, že se závada vyskytla, a pak se zhodnotí zpsobilost všech "stávajících nástroj ízení procesu" zabránit expedici dílu s tímto typem poruchy nebo vady. Nepedpokládá se automaticky, že je známka odhalitelnosti nízká proto, že je nízký výskyt (nap. když se používají regulaní diagramy), ale zhodnotí se zpsobilost nástroj ízeni procesu zjistit zpsoby závady s malou etností nebo zabránit jejich proniknutí do pokraování procesu. Je nepravdpodobné, že by náhodné kontroly jakosti mohly odhalit izolovanou vadu a nemly by ovlivnit známku odhalitelnosti. Statistický výbr je platný nástroj odhalování. Tým technik by se ml dohodnout na dsledném systému kritérií hodnocení a známek, i když pro jednotlivou analýzu procesu upraveném. Doporuená kritéria hodnocení odhalitelnosti pro FMEA procesu jsou v tabulce 4.2.1.4 na následující stran. Druhy kontroly Odhalení Kritéria Tém vylouené Absolutní jistota, že nebude odhaleno. Zajištno proti chybám Kontrola kalibrem Runí kontrola Návrh rozsahu metod odhalování X Nedá se odhalit nebo se nekontroluje. Známka 10 Velmi nepravdpodobné Nástroje ízení poruchu pravdpodobn neodhalí. X ízení se provádí jen nepímo nebo náhodnými kontrolami. 9

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 37 Nepravdpodobné Nástroje ízení mají malou šanci poruchu odhalit. Velmi nízká pravdpodobnost Nízká pravdpodobnost Mírná pravdpodobnost Ponkud vyšší pravdpodobnost Vysoká pravdpodobnost Velmi vysoká pravdpodobnost Tém jistota Nástroje ízení mají malou šanci poruchu odhalit. Nástroje ízení mohou poruchu odhalit. Nástroje ízení mohou poruchu odhalit. Nástroje ízení mají dobrou šanci poruchu odhalit. Nástroje ízení mají dobrou šanci poruchu odhalit. Nástroje ízení tém s jistotou poruchu odhalí. Nástroje ízení odhalí poruchu s jistotou. X ízení se provádí jen vizuální kontrolou. X ízení se provádí jen dvojí vizuální kontrolou. X X ízení se provádí pomoci diagram jako je SPC. X X X X X X X X ízení se opírá o meni, když souásti opustily pracovišt, nebo kontrolu kalibrem sta procent souásti, když opustily pracovišt. Odhalování chyb v následných operacích, nebo kontrola kalibrem provádná po seízeni a kontrola prvního kusu (jen po seizováni). Odhalení chyb na pracovišti nebo v následujících operacích vícenásobnými pejímkami: pi dodáni, výbru, instalaci, verifikaci. Nedají se pevzít neshodné souásti. Odhalení chyb na pracovišti (automatické mení s automatickým pozastavením). Nemže propustit neshodné díly. Neshodné souásti se nedají vyrobit, protože prvek byl návrhem procesu/výrobku proti vzniku vad zajištn. Tab. 4.2.1.4 - Navržená kritéria hodnocení odhalitelnosti pro FMEA procesu 8 7 6 5 4 3 2 1 18. Ukazatel priority rizika Ukazatel priority rizika je souinem známek závažnosti, výskytu a odhalitelnosti. UPR = závažnost x výskyt x odhalitelnost Tato hodnota by mla sloužit k seazení vad procesu podle jejich rizik (nap. pomocí Paretovy analýzy). UPR mže nabývat hodnot od 1 do 1000. ešitelský tým musí pro vyšší hodnoty UPR pijmout opatení ke snížení vypotených rizik nápravnými akcemi. Za nepijatelnou hodnotu pro dodavatele v automobilovém prmyslu se považuje hodnota

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 38 vyšší než UPR = 98. V obecné praxi se musí bez ohledu na výsledné hodnoty UPR vnovat pozornost pípadm s vysokým hodnocením významu (závažnost) možné vady. 19. Doporuená opatení Technické pezkoumávání pro pípravu preventivního opatení k náprav má být zameno nejdíve na vysokou závažnost, vysoké UPR a na jiné týmem urené položky. Zámrem jakéhokoli doporueného opatení je snížení známek v tomto poadí: závažnost, výskyt a odhalitelnost. Je-li závažnost 9 nebo 10, musí se ve všeobecné praxi vnovat zvláštní pozornost ešení rizika stávajícími opateními k ízení návrhu nebo preventivními opateními k náprav bez zetele k UPR. Ve všech pípadech, kdy by dsledek identifikovaného potenciálního zpsobu poruchy mohl pro koneného uživatele znamenat ohrožení, je teba uvážit preventivní opatení k náprav, aby se vzniku závady zabránilo vylouením, omezením nebo zvládnutím píin. Mla by se mj. uvážit tato opatení: Snížení známky hodnocení závažnosti: Jen revize návrhu a / nebo procesu mže vést ke snížení známky závažnosti. Snížení známky hodnocení výskytu vady: Ke snížení pravdpodobnosti výskytu se musí revidovat proces a / nebo návrh. K neustálému zlepšování a k prevenci vad by se mohla uplatnit studie inností procesu s použitím statistických metod s trvalou informaní zptnou vazbou k píslušným innostem. Snížení známky odhalitelnosti: Preferovanou metodou pro snížení známky odhalitelnosti je uplatnní metod zajištni proti chybám. Všeobecn je zlepšení opatení k odhalováni závad pro zlepšování jakosti nákladné a neefektivní. Zvyšování etnosti kontrolních ídicích zásah není efektivním preventivním opatením k náprav a mlo by se použít jen jako doasné opatení, protože nezbytná jsou neustálá preventivní opatení k náprav. V nkterých pípadech mže být pro podporu odhalování nezbytná zmna návrhu urité souásti. Ke zvýšení této pravdpodobnosti se dají uplatnit zmny souasného systému ízení. Draz se však musí klást na prevenci vad (tj. snížení jejich výskytu), spíše než na jejich odhalování. Píkladem mže být uplatnní statistické regulace procesu SPC a zlepšování procesu, spíše než náhodné kontroly jakosti. Nevede-li pezkoumání technologie pro specifický zpsob kombinace závad/píin/ízení k žádným doporueným opatením, zapíše se do tohoto sloupce Žádná".

UTB ve Zlín, Fakulta technologická 39 20. Odpovdnost za doporuená opatení Zde je jméno stanoveného pracovníka odpovdného za doporuené opatení a cílové datum jeho ukonení. 21. Provedená opatení Jakmile je opatení zavedeno, zapíše se struný popis jeho provedení a datum jeho úinnosti. 22. Výsledky opatení Po urení preventivního opatení k náprav se odhadnou a zapíšou výsledné známky závažnosti, výskytu a odhalitelnosti. Vypote se a zapíše výsledné UPR. Nejsou-li žádná opatení pijata, píslušné sloupce známek se nevypl ují. Všechny upravené hodnoty by se mly pezkoumat a považuje-li se za nezbytné další opatení, opakuje se celá analýza. Cílem má být neustálé zlepšování. Vyplnním tohoto formuláe by nemla být analýza FMEA považována za hotovou. Technik odpovdný za proces odpovídá za provedení nebo pimené zajištní všech doporuených opatení. FMEA je živý dokument a má vždy odrážet poslední stav návrhu i poslední píslušná opatení, vetn tch, která se uskutenila po zahájení výroby. Technik odpovdný za proces má nkolik prostedk k zajištní identifikace problém a uplatnní doporuených opatení. Ty zahrnují mj.: zajištní plnní požadavk na proces / výrobek pezkoumání technických výkres, specifikací výrobku / procesu a toku procesu potvrzení promítnutí zmn do dokumentace montáže / výroby pezkoumání plán ízení a pracovních postup. 4.2.2 Struný popis procesu analýzy FMEA Na základ zkušeností a statistického sledování se metodou FMEA vyhledají primární píiny poruch spolu s významnostmi zpsobených škod a frekvencemi jejich výskytu a odhadnou se možnosti odhalení tchto píin. Významnost škody pro uživatele, pravdpodobnost výskytu poruchy a možnost odhalení píiny se bodov ohodnotí a z tchto bod se vypote rizikové íslo (UPR), které charakterizuje závažnost poruchy.