UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Pedagogická fakulta. Ústav pedagogiky a sociálních studií MONIKA DOLÁKOVÁ. VI. roník kombinované studium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií MONIKA DOLÁKOVÁ VI. roník kombinované studium Obor: pedagogika správní innost DOPRAVNÍ VÝCHOVA JAKO SOUÁST KURIKULA ZÁKLADNÍCH ŠKOL Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Michaela Prášilová, Ph.D. OLOMOUC 2011-1 -

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn a použila jen uvedených pramen a literatury. V Kromíži, 11. 3. 2011.. vlastnoruní podpis - 2 -

Podkování Dkuji PhDr. Michaele Prášilové, Ph.D., za odborné vedení práce, poskytování rad a materiálových podklad, ale i vedoucím pracovníkm a pedagogm základních škol msta Kromíž, kteí mi umožnili provést výzkum mezi svými žáky. - 3 -

Obsah Úvod. 7 I. Teoretická ást. 10 1 Dopravní výchova...... 10 1.1 Pojetí dopravní výchovy.... 12 1.2 Dopravní výchova a rodina... 15 2 Dopravní výchova v eských kurikulárních dokumentech 17 2.1 Kurikulární dokumenty... 17 2.2 Dopravní výchova v kurikulu mateské školy. 18 2.3 Dopravní výchova v kurikulu základní školy.. 20 2.4 Dopravní výchova v kurikulu stední školy. 23 3 Instituce participující na dopravní výchov 26 3.1 Policie R a obecní (mstská) policie. 28 3.2 Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.... 30 3.3 BESIP.. 31 3.4 Dtské dopravní hišt.. 35 Závr teoretické ásti. 38 II. Empirická ást. 40 4 Dopravní výchova a bezpenost ve mst Kromíž.... 42 4.1 innost státní a mstské policie v Kromíži.... 43 4.2 Dtské dopravní hišt v Kromíži. 45 4.3 Tématický plán 46 4.3.1 Teoretická ást Tématického plánu... 46 4.3.2 Praktická ást Tématického plánu...... 51 4.3.3 Závrené pezkoušení k získání Prkazu cyklisty. 52-4 -

5 Realizace a výsledky výzkumného šetení.... 54 5.1 Charakteristika základní školy. 1 a aktivity zamené na dopravní výchovu... 55 5.1.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu 56 5.2 Charakteristika základní školy. 2 a aktivity zamené na dopravní výchovu 58 5.2.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu. 61 5.3 Charakteristika základní školy. 3 a aktivity zamené na dopravní výchovu.. 62 5.3.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu 64 5.4 Charakteristika základní školy. 4 a aktivity zamené na dopravní výchovu. 66 5.4.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu 66 5.5 Charakteristika základní školy. 5 a aktivity zamené na dopravní výchovu.. 68 5.5.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu 69 5.6 Charakteristika základní školy. 6 a aktivity zamené na dopravní výchovu.. 71 5.6.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu... 72 5.7 Charakteristika základní školy. 7 a aktivity zamené na dopravní výchovu.. 74 5.7.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu... 75 6 Celkové výsledky zkušebního testu a jejich interpretace. 77 7 Závr. 83-5 -

Glosá. 85 Seznam literatury. 88 Seznam zákon. 89 Seznam elektronických zdroj... 90 Seznam ostatních zdroj. 92 Seznam zkratek 92 Seznam tabulek 93 Seznam píloh 93-6 -

Úvod Rozvojem lidské spolenosti se doprava stala nedílnou souástí života, která se dotýká každého jedince již od raného dtství. Dopravní situace je stále komplikovanjší a náronjší, ímž vzniká spoleenská poteba klást vtší draz na disciplinovanost, ohleduplnost a bezpenost v dopravním prostedí. Nástrojem k dosažení tohoto optimálního stavu slouží dopravní výchova, kterou lze zaadit do celoživotního vzdlávání. Problematika bezpenosti provozu na pozemních komunikacích je mi blízká, nebo pracuji jako správní referentka odboru dopravy Mstského úadu Kromíž, kde se setkávám s lidmi, kteí nejen svou neopatrností, ale asto i bezohledností, neukáznností a leckdy i svým úmyslným a riskantním jednáním, vytváí ostatním úastníkm silniního provozu situace, pi kterých ohrožují nejen jejich majetek, ale i zdraví a život. Na základ tchto zkušeností vnímám jako nezbytnou potebu psobit na jedince v oblasti dopravní výchovy již od raného dtství, kdy si dti osvojují návyky chování, a proto vítám každou iniciativu, která k tomu pispívá. Je nutné si uvdomit, že vychováváme budoucí úastníky silniního provozu, vychováváme chodce a idie motorových i nemotorových vozidel, kteí ovlivují a vytváí situace na pozemních komunikacích. Dopravní výchova se v souasné dob dostává do popedí zájmu spolenosti, nebo si uvdomujeme, že každoron na následky dopravních nehod umírá zbyten velké množství lidí. Dopravní výchova, spolen s prevencí, se snaží tomuto trendu zabránit. Cílem mé diplomové práce je zjistit, do jaké míry je úspšná výuka dopravní výchovy žák pátých tíd základních škol, pokud se týká dlouhodobého (trvalého) zapamatování pravidel provozu na pozemních komunikacích. Teoretická ást diplomové práce mapuje souasnou situaci v oblasti dopravní výchovy žák základního vzdlávání v kontinuit s institucemi, které se v eském prostedí danou problematikou zabývají. - 7 -

Empirická ást diplomové práce zjišuje, v jakém rozsahu je dopravní výchova uskuteována ve mst Kromíži a jak trvalé jsou poznatky z dopravní výchovy. Za stžejní bod ke zjištní skutenosti mi poslouží základní školy a instituce, se kterými tyto školy spolupracují. Pi psaní diplomové práce užiji metodu analýzy dokument, metodu deskripce stávající situace, uskutením rozhovory s pracovníky v oblasti dopravy a dopravní výchovy a použiji opakovan zkušební test z dopravní výchovy. Zdrojem informací mi bude i odborná literatura a elektronické zdroje. Pínosem diplomové práce budou informace získané z výsledk zkušebního testu, kterému budou podrobeni všichni žáci pátých tíd základních škol msta Kromíž. Podrobnou analýzou zkušebního testu zjistím, která oblast dopravní výchovy je pro žáky nejobtížnjší a v jakém rozsahu si žáci osvojili dopravní výchovu, tedy do jaké míry byla naplnna didaktická zásada trvalosti poznatk. Diplomová práce zaíná teoretickou ástí, která se skládá ze tí kapitol. První kapitolu jsem vnovala dopravní výchov a její historii. Vysvtluji, co si pod pojmem dopravní výchova máme pedstavit a co si dopravní výchova klade za cíl. Zmiuji se o rodin, jako o primárním a souasn nikým neorganizovaném initeli, psobícím na jedince v oblasti dopravní výchovy. Druhá kapitola je zamena na pojetí dopravní výchovy v kurikulárních dokumentech dle zákona. 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání, ve znní pozdji vydaných pedpis. Zabývá se znalostmi a dovednostmi, které by v jednotlivých stupních vzdlávacího procesu mli žáci zvládnout a jakými možnými vzdlávacími a výchovnými prostedky lze stanovených cíl dosáhnout. Tetí kapitola popisuje innost dležitých institucí psobících v oblasti dopravní výchovy. Popisuji úlohu Policie R, Obecní (mstské) policie, zamuji se na organizaní útvar Ministerstva dopravy BESIP, na Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Brno a na dtská dopravní hišt. Na teoretickou ást diplomové práce navazuje empirická ást, která je zamena na dopravní výchovu realizovanou ve mst Kromíži. Zamuji se na - 8 -

všechny základní školy okresního msta Kromíž a na místní organizace poskytující nejvtší souinnost pi výuce dopravní výchovy, k nimž patí Policie R, Dopravní inspektorát Kromíž, Mstská policie Kromíž a Dtské dopravní hišt v Kromíži. Empirický výzkum je zamen na žáky pátých tíd všech základních škol msta Kromíž, kteí budou opakovan podrobeni zkušebnímu testu, který oví jejich znalosti z dopravní výchovy. Cílem výzkumu je zjistit, zda jsou žáci schopni, po uplynutí ty až pti msíc, opt úspšn napsat zkušební test, na základ kterého získali ve tvrté tíd prkaz cyklisty. Výsledky, které získám ze zkušebních test, vyhodnotím na úrovni jednotlivých škol i vzhledem ke všem zúastnným školám. Souástí diplomové práce je seznam použité literatury a zdroj, glosá a píloha obsahující zadávaný zkušební test z dopravní výchovy. - 9 -

I. Teoretická ást 1. Dopravní výchova Na poátku dvacátého století došlo k rozvoji automobilové dopravy, která pro spolenost znamenala velký technologický, ekonomický, ale i sociální pokrok. Velmi brzy se ovšem ukázalo, že automobilismus pináší i negativní stránku v podob nehodovosti a úrazovosti. Tato skutenost vedla v záí roku 1932 k uspoádání tzv. týdne bezpenosti. Cílem týdne bezpenosti bylo zvýšit povdomí veejnosti o bezpenosti na silnicích a ukázat jí všechny druhy výstražných znaek. Týden bezpenosti byl provázen výstavou a ml u veejnosti velký úspch. Celou akci zajistil Autoklub republiky eskoslovenské. (Doprava a dopravní systémy, 2011) Aktivity Autoklubu pokraovaly a v roce 1935 byla pímo v budov Autoklubu realizována Výstava dopravní bezpenosti, na níž byla prezentována jeho innost vykonaná v uplynulém období. Autoklub republiky eskoslovenské vytvoil tzv. hodinky bezpenosti, pi kterých proškolili patnáct tisíc dtí ze tinácti obecných škol msta Prahy a dvacet tisíc dtí v ostatních mstech. Pro venkov byly tyto hodinky bezpenosti zajištny prostednictvím vysílání eskoslovenského rozhlasu. Na výstav vystoupil F. A. Elstner (1902-1974), který poprvé užil termín dopravní výchova. (Límová, 2006) Elstnerv význam pro dopravní výchovu tkví pedevším v prosazování myšlenky rozvoje dopravní výchovy (zejména dtí a mládeže) v pedstihu a ve vzájemné kontinuit k rozvoji motorizace spolenosti. Tento pístup je u Elstnera nadasový. (Pavlíek, Kopecký, 1999, s. 109) S dopravní výchovou a jejím historickým vývojem je nutné zmínit jméno významného eského psychologa a pedagoga Josefa Váni (1899-1966), který se zabýval problematikou bezpenosti v silniní doprav z pohledu profilu osobnosti idie. - 10 -

Známky poátení dopravní výchovy nacházíme v uebních osnovách pražských obecných škol pro 1. až 5. roník z roku 1934. V první a druhé tíd byly prvky dopravní výchovy soustedny do obsahu prvouky, ve tetí tíd do vlastivdy a ve tvrté tíd do obanské nauky a kreslení. Preventivní inností se zabýval nejen Autoklub republiky eskoslovenské, ale i Elektrické dráhy a autobusy hlavního msta Prahy a Dopravní úad policejního editelství v Praze. Zabývaly se problémem nehodovosti dtí a mládeže. Snažily se vyešit školní i mimoškolní dopravn výchovné vzdlávání. Shledávaly nedostatky ve výchov idi motorových vozidel a vidly problémy v metodice výuky a v náronosti zkoušek vedoucích k získání idiského oprávnní. Již na poátku motorismu byl velkým problémem alkohol a jeho vliv na nehodovost a vliv duševní zpsobilosti k ízení motorových vozidel. Dopravní výchova byla v popedí zájmu spolenosti až do roku 1989. Poté došlo k jejímu útlumu a zaala být neoprávnn opomíjena. V souasné dob se dopravní výchova opt dostává do popedí zájmu spolenosti. Experti z oblasti dopravní výchovy se snaží na tuto skutenost upozornit, nebo tento nedostatek považují za základní problém z hlediska nauky bezpenosti silniního provozu. Nadjí pro znovu zaazení dopravní výchovy do školních lavic je novela zákona. 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání, ve znní pozdji vydaných pedpis, která zavedla systém kurikulárních dokument. Tyto dokumenty dávají školám možnost vytvoit si vlastní školní vzdlávací program, do kterého mohou v rámci vzdlávacích oblastí a tématických okruh vložit prvky dopravní výchovy. Rozhodnutí ponechané na škole, zda dojde k zaazení dopravní výchovy do školního vzdlávacího programu, není pro odborníky z oblasti dopravy dostaující. Tuto skutenost potvrzuje návrh podaný mezirezortní dopravní komisí, kterou tvoí zástupci ministerstev dopravy a vnitra a dopravní experti, kteí objasují potebu dostat dopravní výchovu do rámcového vzdlávacího programu pro základní vzdlávání dopravní výchovu jako povinnou souást uiva. Cílem návrhu je zajistit na základních školách výuku dopravních pedpis a správného chování na silnicích i chodnících. Oekávaným výstupem je snížení dopravní nehodovosti. Podle - 11 -

dosavadního vývoje se pedpokládá, že by se povinná dopravní výchova mohla objevit v osnovách základních škol již ve školním roce 2011/2012. (Dopravní výchova, 2010) 1.1 Pojetí dopravní výchovy Dopravní výchovu lze považovat za prostedek ke zvýšení bezpenosti provozu na pozemních komunikacích. Dopravní výchova pipravuje dti na bezpený pohyb v silniním provozu a souasn je pipravuje na jejich budoucí roli idi. Z pedagogického hlediska by prostednictvím dopravní výchovy mly dti získat schopnost obezetného a sebejistého chování v silniním provozu, mly by si uvdomit a pochopit nutnost partnerských vztah, nutnost znát pravidla silniního provozu, nutnost je dodržovat. (Votruba, 1995, s. 9) Votruba (1995) dopravní výchovu dlí na ást výchovnou a naukovou. Naukovou ást dále dlí na teoretickou a praktickou. V teoretické ásti se snažíme nauit dti základní pravidla provozu na pozemních komunikacích a v praktické ásti se zamujeme na výcvik provádný na dtském dopravním hišti. Výchovná ást dopravní výchovy má za úkol vytvoit u dtí návyky, dodržovat v doprav pi pasivní i aktivní úasti etické normy chování. Dodržování výchovné a naukové ásti dopravní výchovy je zárukou bezpenosti a plynulosti silniního provozu. Bezpenost silniního provozu je potencionální stav optimáln fungujícího systému silniní dopravy, bez konfliktních situací pi zaruené plynulosti a organizaci dopravního provozu na pozemních komunikacích. Jedná se o plynulý, intenzivní dopravní ruch, bez výskytu neúmrn složitých dopravních situací, vytváejících na jeho úastníky úmrnou zátž a umožující optimální snížení výskytu kritických situací a dopravních nehod. (Kobliha, 1976, s. 72-73) Vzdlávání a výchova úastník silniního provozu by mla zaínat již od raného dtství, kdy dti pedškolního vku se úastní silniního provozu jako pasažéi motorových vozidel a jako chodci v doprovodu dosplých osob. Je nutné si - 12 -

uvdomit, že dopravní výchova patí do celoživotního vzdlávání, je zamena jak na dti pedškolního vku, tak i na žáky základních a stedních škol i na dosplé. Jak jsem již uvedla, v popedí zájmu spolenosti je vytvoit bezpené dopravní prostedí, ke kterému dospjeme tehdy, naplníme-li cíle dopravní výchovy. Cílem dopravní výchovy je: nauit bezpené chování v silniním provozu, nauit pedvídat rizika, správn vyhodnocovat situace a vhodn jednat, získat a utvoit návyky do budoucna, nauit vážit si života a chránit jej, získat pozitivní životní styl na silnicích. (Cíl, 2010) V prbhu vzdlávacího procesu je teba kompetence žák rozvíjet a výše uvedené cíle postupn naplovat. Kompetence jsou definovány jako souhrn vdomostí, dovedností, schopností, postoj a hodnot dležitých pro osobní rozvoj a uplatnní každého lena spolenosti. (Obst, 2006, s. 38) K optimálnímu rozvoji kompetencí dochází postupným naplováním výukových cíl za pedpokladu dodržení jejich vlastností, kterými jsou komplexnost, konzistentnost, kontrolovatelnost a pimenost. Dodržení komplexnosti znamená, že se pi výchov a vzdlávání nezamujeme pouze na oblast kognitivní, ale souasn i na oblast psychomotorickou a afektivní. Výukový cíl by ml tedy zahrnovat všechny ti oblasti osobnosti žáka. (Prášilová, 2006) Pi dopravní výchov to znamená, že nejen uíme žáky pravidla provozu na pozemních komunikacích, ale snažíme se je nauit bezpen ovládat jízdu na jízdním kole a uvdomit si nutnost mít cyklistickou pilbu z dvodu ochrany vlastního zdraví. Konzistentnost znamená podízenost nižších cíl cílm vyšším a závislost dosažení vyššího cíle na naplnní cíle nižšího stupn. (Prášilová, 2006) Nutnost dodržovat konzistentnost je zejmá, nebo nelze dít pustit na vozovku jako idie - 13 -

nemotorového vozidla, když nezná základní pravidla provozu na pozemních komunikacích. Soudružnost je zachována tehdy, jsou li výukové cíle poskládány od nejobecnjších a nejjednodušších ke konkrétnjším a složitjším. Podle Prášilové (2006) je kontrolovatelnost výukových cíl nedílnou souástí celého vzdlávacího procesu, nebo nelze úspšn pokraovat ve vzdlávání, pokud nebyly zvládnuty pedchozí témata (dílí cíle). Kontrolovatelnost se provádí na úrovni kognitivní, psychomotorické i afektivní. Kognitivní a psychomotorické výkonnostní rozdíly lze velmi dobe zjistit. Naplnní kognitivních cíl zjistíme v dopravní výchov testem, který zjistí, do jaké míry si žáci zapamatovali pravidla provozu na pozemních komunikacích. Psychomotorické schopnosti lze ovit na dtském dopravním hišti, kdy žáci prokazují zrunost jízdy na jízdním kole. Naplnní afektivních cíl, postoj žáka k dané problematice, lze jen tžko ovovat, nebo žák se mže projevovat tak, jak se od nho oekává a ke skutené zmn osobního postoje nemusí dojít. Osvojení afektivních cíl se nejlépe projeví v bžném zpsobu života, a to tehdy, jestliže žák ve svém volném ase uplatní získané poznatky, nebo neuplatní, nap. užíváním ochranné pilby pi jízd na jízdním kole. Pimenost cíl se týká náronosti výukových cíl, které by mly být stanoveny tak, aby respektovaly individuální pedpoklady, vstupní úrove žák a poteby úastník vzdlávání, ale mly by být i nároné a souasn pro úastníky vzdlávání dostupné. Pimenost je dležitá z pohledu motivace žák. Píliš nároné cíle mohou vyvolat pocit bezmocnosti a rezignace. Píliš jednoduché cíle zanou brzy nudit a vedou ke stagnaci. (Prášilová, 2006) Pimenost v dopravní výchov je zachována postupným vzdláváním. Nejdíve se žáci uí základní pravidla provozu na pozemních komunikacích, uí se rozpoznávat dopravní znaky a znát jejich význam a teprve poté jsou schopni zvládnout nároné situace, ke kterým dochází pi provozu na ízených i neízených kižovatkách. Za významnou doplující innost v procesu dopravní výchovy lze považovat prevenci. Prevence v silniním provozu je zámrný, specifický, cílený proces, orientovaný na zjišování, zkoumání a eliminování subjektivních a objektivních, - 14 -

prvotních i druhotných píin, jev, podmínek a okolností snižujících a ohrožujících bezpenost provozu na pozemních komunikacích. (Kopecký, Pavlíek, 2004, s. 163) Preventivní innost je zamena na všechny úastníky silniního provozu. V rámci této innosti vznikají kampan a projekty, které se zamují na rzné vkové kategorie a dopravní situace. 1.2 Dopravní výchova a rodina První psobení výchovy v oblasti dopravy zaíná v rodin. Rodina je zpravidla chápána jako spoleenství lidí, svazek dvou rovnoprávných partner, malá sociální skupina i buka, spoleenská jednotka, která vzniká na základ manželského a pokrevního svazku a pedstavuje komplex specifických vztah mezi mužem a ženou, mezi rodii a dtmi, rodinou a spoleností. (Opatil a kol., 1985, s. 191) Aby proces výchovy byl co nejoptimálnjší, je nutné, aby rodie pevzali roli uitele dopravní výchovy zodpovdn. Pi dopravní výchov se musí rodie zamit na to, aby pravidla provozu a vzory chování nejen teoreticky svým dtem vysvtlovali, ale souasn aby jim dávali zdárný praktický píklad. Nelze dítti vysvtlovat, že na ervenou se pes pechod nechodí, když s ním sami, i když výjimen i nap. z dvodu ujetí autobusu, na ervenou pjdeme. Rodina zajišuje socializaci dítti, pedává mu základní hodnoty a uí ho, co je správné a co je špatné. Vliv rodiny na výchovu dítte a jeho budoucí postavení ve spolenosti je nezastupitelné. Jen rodie mohou pravideln ovlivovat morální vlastnosti a chování dtí a soustavn je ovlivovat, nebo práv oni jsou ti, co znají své dti nejvíce a nejlépe. Rodie psobí cílen, ale i bezdn a to je velmi nutné si uvdomit. Dít se s rodii uí nejzákladnjší pravidla silniního provozu, uí se chodit pes pechod, je mu vysvtlován princip semafor, uí ho používat ochranné pomcky pi jízd na kole, nedovolí mu jízdu v aut, aniž by užil bezpenostní pás, vysvtluje mu nutnost dtských autosedaek. Pravidelné dodržování základních pravidel provozu na pozemních komunikacích již od raného dtství vede dít k disciplín, k automatizaci tchto vzorc chování. Jestliže rodi dodržuje pravidla jen obas, - 15 -

vytváí v dítti nepochopení situací a nutí ho pemýšlet, pro se nkdy pravidla musí dodržovat a pro jindy nemusí. Dít si neuvdomí nutnost dodržování pravidel a jejich nedodržování nebude považovat za závažné. Rodie by mli své dti ped zapoetím povinné školní docházky: nauit chodit do školy tou nejbezpenjší cestou, i kdyby tato cesta mla být nejdelší, nauit je bezpen pecházet pes komunikaci, zastavit ped silnicí, rozhlédnout se, užívat pechody pro chodce a vysvtlit signály semaforu, nauit je chzi na chodníku, vysvtlit jim, že se chodí po pravé stran a nikoliv po obrubníku. Nauit je ohleduplnému chování pi chzi, tak, aby nepekáželi protijdoucím, nauit je chovat se ohledupln ve veejných prostedcích, zvládnout nastupování a vystupování, nauit hrát si na vyhrazených místech a pouit je o dsledcích her na vozovce. (Olšan, Konený, 2008) Rodie jsou ti, kteí mohou svým psobením z velké míry ovlivnit bezpeí svého dítte. Rozsah znalostí dopravní výchovy a vynaložené úsilí, které svému dítti poskytují, tvoí základ pro jejich bezpeí. Dopravní výchova ovšem nezahrnuje jen osvojování znalostí pravidel provozu na pozemních komunikacích, ale i osvojování znalostí, jak nejlépe pedejít možné dopravní kolizi a jak ochránit sám sebe. Je proto pínosné vysvtlit svým dtem výhody reflexních barev s vysokou odrazivostí svtelných paprsk umístných na jejich obleení a aktovkách. Dít by mlo pochopit, že tyto prvky zajišují jeho viditelnost pedevším ve dne, nebo zvyšují výraznost nad okolím. Souasn by dít mlo vdt o existenci retroreflexních materiálech, které pi snížené viditelnosti odrážejí svtlo ke svému zdroji až na vzdálenost 200m. Chodci a cyklisté tyto doplky v posledních letech považují za nezbytné vybavení pi pohybu v provozu v místech, kde není dostatené osvtlení. - 16 -

2. Dopravní výchova v eských kurikulárních dokumentech 2.1 Kurikulární dokumenty Systém stávajících kurikulárních dokument je tvoen na státní a školní úrovni a je výsledkem nové kurikulární politiky. Kurikulární dokumenty posilují autonomii škol, vymezují nové pravomoci a odpovdnosti, aktivizují uitele, pispívají k jejích týmové práci a zvyšují jejich profesionalitu. Kurikulární politika zahrnuje strategie tvorby kurikulárních projekt, pedpisy procedur jejich tvorby, rozdlení kompetencí subjekt, které se na tvorb a zavádní kurikula podílejí. (Prcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 106) Na státní úrovni kurikulárních dokument existují tzv. rámcové vzdlávací programy, které jsou vytvoeny pro pedškolní, základní a stední vzdlávání, které je dále dleno na rámcový vzdlávací program pro gymnaziální vzdlávání, rámcový vzdlávací program pro stední odborné vzdlávání a ostatní rámcové vzdlávací programy nap. pro jazykové vzdlávání i umlecké vzdlávání. Zdrazují klíové kompetence a vzájemn na sebe navazují. Rámcový vzdlávací program pro pedškolní vzdlávání navazuje na výchovu v rodin. Na školní úrovni kurikulárních dokument jsou tvoeny školní vzdlávací programy, které si vytváí jednotlivé školy samy na základ rámcového vzdlávacího programu a nesou plnou odpovdnost za jejich realizaci. Všechny kurikulární dokumenty jsou veejné dokumenty pístupné pro pedagogickou i nepedagogickou veejnost, tvoí dvoustupové kurikulum. Kurikulární reforma dala do popedí naplnní klíových kompetencí. Kompetence jsou dležité pro harmonický osobní rozvoj a uplatnní každého lena spolenosti. Uivo se stává druhotné, je to pouze nástroj k tomu, aby bylo dosaženo stanovených výstup. - 17 -

2.2 Dopravní výchova v kurikulu mateské školy Mateská škola je první institucí legitimního systému vzdlávání, kam dít dochází. Je to první místo, kde se pohybuje bez dohledu nejbližších osob, na které bylo doposud zvyklé. Mateská škola dopluje rodinnou výchovu a poskytuje dítti nové prostedí s dostatkem mnohostranných a pimených podnt k jeho aktivnímu rozvoji a uení. Legitimní systém vzdlávání je založený na uznávaném zákonném oprávnní. Legitimitu nacházíme v zákon. 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání, ve znní pozdji vydaných pedpis. Vzdlávání v mateské škole je uskuteováno v rámci školního vzdlávacího programu, který je sestaven podle rámcového vzdlávacího programu pro pedškolní vzdlávání (dále i RVP PV). RVP PV je rozdlen do pti vzdlávacích oblastí, které jsou nazvány: dít a jeho tlo, dít a jeho psychika, dít a ten druhý, dít a spolenost, dít a svt. Dopravní výchovu v RVP PV nalézáme v oblasti Dít a svt, kde je stanoveno, že dít seznamujeme s místem a prostedím, ve kterém žije a pomáháme mu vytváet si k danému místu pozitivní vztah. V rámci této innosti se snažíme pouit dít o možných nebezpených situacích v dopravním prostedí. Dít první poznatky v oblasti dopravní výchovy získává ve své rodin. Všechny dti, které nastoupí do mateské školky, nemají vdomosti z dopravní oblasti na stejné úrovni. Ve velké míe záleží na tom, zda rodie dítte disponují motorovým vozidlem, zda jsou vzhledem k místu pobytu nuceni užívat veejné dopravní prostedky, zda dít žije ve mst nebo na vesnici apod. Mateská škola by mla rzné vstupní úrovn vdomostí dtí v rámci svého školního vzdlávacího programu - 18 -

rozvíjet, rozšíit základy dopravní výchovy získané rodinnou výchovou a pipravit je na další vzdlávání uskuteované na základních školách. U výchovy dítte v pedškolním vku je dležité zamit se na pochopení, pro se má v dané situaci uritým zpsobem chovat. Aby pochopení bylo co nejefektivnjší, necháváme dít vysvtlovat, pro nesmí vkroit na pechod, když svítí ervená; co se mže stát, když se nerozhlédne a vstoupí na vozovku ped auto; pro se musí ve vozidle poutat bezpenostním pásem; pro je nutné mít pi jízd na kole cyklistickou pilbu apod. (Dopravní výchova v pedškolním vku, 2011) Teoretická výuka dopravní výchovy by mla být co nejpestejší. Krom vysvtlování je vhodné zaadit rzné formy výuky, které dti zaujmou a zajistí tak optimální zpsob zapamatování. Vhodné jsou hry, které podporují dtskou zvídavost a potebu objevovat. Pro dti pedškolního vzdlávání jsou vytváeny pomcky ve form skládanek, omalovánek, videokazet, knih, pexesa, poítaových her apod. Efektivní zpsob uskuteování dopravní výchovy u dtí pedškolního vku nalézáme pi praktické výuce na dtském dopravním hišti. Dtské dopravní hišt umožuje dítti zapojit zrakové vjemy a upoutává pozornost na pedmty vztahující se k dopravním situacím. Vztah k innosti, k tomu, co dít vidlo a co u toho prožilo, je pedpokladem k zapamatování. V pedškolním vku nahlížíme na dti jako na úastníky dopravní situace v roli chodc s doprovodem, nebo jako pasažér v motorovém vozidle. Ped nástupem dtí do školy by mly: osvojit si základní vzory chování chodc na chodníku, zejména ukáznnosti pi chzi a opatrnosti pi chzi ve vztahu k možnému hrozícímu nebezpeí a k ochran svého zdraví, rozvinout vlastnosti potebné pi dopravních situacích jako je pozornost, soustednost, orientace v prostoru a ase, vnímání možných nebezpeí, ukáznnost a ohleduplnost. (Pedškolní vk, 2010) - 19 -

2.3 Dopravní výchova na základní škole Pestože dopravní výchova je v období základního vzdlávání velmi dležitá, základní školy nemají povinnost se jí vnovat. Záleží pouze na jednotlivých školách, zda výuku dopravní výchovy zaadí do svého školního vzdlávacího programu, v jakém rozsahu se jí budou vnovat a jakou formu výuky zvolí. Základní vzdlávání je rozdleno na dva stupn. První stupe je založen na poznávání, respektování a rozvíjení individuálních poteb, možností a zájm každého žáka. Druhý stupe pomáhá žákm získat vdomosti, dovednosti a návyky, které jim umožní samostatné uení a utváení takových hodnot a postoj, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovdnému rozhodování a respektování práv a povinností obana našeho státu i Evropské unie. (Rámcový vzdlávací program pro základní vzdlávání, 2005) Všeobecn lze pedpokládat, že žáci první tídy základní školy jsou nejmladšími samostatnými úastníky silniním provozu, nebo zaínají navštvovat základní školu a zaínají se osamostatovat. V provozu na pozemních komunikacích se pohybují jako chodci, i na in-line bruslích, skateboardech, kolobžkách a jsou stále pasažéry motorových vozidel. Rámcový vzdlávací program pro základní vzdlávání (dále i RVP ZV) navazuje svým pojetím na RVP PV a rodinnou výchovu a je východiskem pro koncepci RVP pro stední vzdlávání. Základní vzdlávání je jedinou etapou vzdlávání, které povinn absolvuje celá populace žák ve dvou obsahov, organizan a didakticky navazujících stupních. V RVP ZV nacházíme dopravní výchovu v oblasti lovk a jeho svt, která spadá pouze do prvního stupn základního vzdlávání. V tématickém okruhu Místo kde žijeme se žáci zamují na poznávání nejbližšího okolí s drazem na dopravní výchovu a s praktickým poznáváním místních a regionálních skuteností se zamením na bezpenou cestu do školy. Dopravní výchovu lze zaadit i do ostatních vzdlávacích oblastí a to rznou formou výuky. Záleží na schopnostech a fantazii uitel, jak si s tématem dopravní výchovy v uritých pedmtech v rzných oblastech vzdlávání poradí. - 20 -

Dopravní výchova nemusí být a ani by se nemla stát pouhým drilem ve školní lavici, nebo lze ji nabídnout také ve form vycházky po mst, kdy žáci upozorují na dopravní znaky, pedpisy a všímají si správného a nesprávného chování úastník silniního provozu. Mohou vytváet rzné krátkodobé, ale i dlouhodobé projekty. Výuka mže probíhat pi sledování nauného nebo zábavného videa s dopravní tématikou, škola mže uspoádat dopravní soutže tíd, zajistit exkurzi, besedy a pednášky s odborníky z oblasti dopravy. Vnuje-li se základní škola v souasné dob dopravní výchov, mla by se zamit na rozvíjení znalostí a dovedností svých žák tak, aby se postupn stali plnohodnotnými úastníky silniního provozu, aby zvládli základní pravidla chze a jízdy na jízdním kole, aby na konci prvního stupn základního vzdlávání byli schopni složit zkoušky k získání cyklistického prkazu. Na konci druhého stupn základního vzdlávání by znalost pravidel provozu na pozemních komunikacích a jejich dodržování mla být pro každého již samozejmostí. V první tíd základní školy je doporuený rozsah dopravní výchovy stanoven tak, aby žáci: bezpen zvládli dopravit se do školy a zpt dom, umli se správn pohybovat po chodníku a stezce pro chodce, bezpen pecházeli vozovku na rovném a pehledném úseku, umli správn užít pechodu pro chodce a pohybovat se v podchodu, rozpoznali význam svtelných signál pro chodce, rozpoznali nebezpená místa pro pecházení vozovky, pochopili smysl vidt a být vidn, automaticky užívali cyklistické pilby, autosedaky a bezpenostní pásy, umli se chovat v hromadné doprav a zvládli nastupování, vystupování, vdli, že hrát si smjí jen na místech urených pro dtské hry. - 21 -

Ve druhé tíd základní školy by ml rozsah dopravní výchovy umožnit nauit žáky: zvládnout chzi po silnici v míst, kde není chodník, chzi pes železniní pejezd bez závor i se závorami, uvdomovat si nebezpeí, která hrozí chodcm za snížené viditelnosti, pomoci starým a nemocným lidem v prostedcích hromadné dopravy, znát zásady kázn a ohleduplnosti k ostatním úastníkm silniního provozu (nepekážet, neomezovat, neohrožovat ostatní), technicky zvládnout dovednost jízdy na kole. Ve tetí tíd základní školy by mli žáci: doplovat a rozvíjet zásady správného chování chodce získané v nižších ronících, rozpoznat místa a úseky,kam je chodcm vstup zakázán, rozpoznat svtelné signály a pokyny policist v silniním provozu, znát pravidla pro bezpenou jízdu na in-line bruslích, skateboardu a kolobžce, vdt, jak se chovat a jak reagovat na signály pi pohybu vozidel se zvláštními výstražnými znameními, umt pivolat první pomoc pi dopravní nehod a ošetit drobná poranní. Ve tvrté a páté tíd základní školy by mli žáci: upevovat zásady správného chodce a cyklisty, - 22 -

prakticky nacviit pravidla silniního provozu pro cyklisty vyjíždní ze silnice, vjíždní na silnici, jízda u pravého okraje, zastavení, vyhýbání, pedjíždní, odboování, jízda kižovatkou apod., znát povinné vybavení kola. (Žáci základní školy, 2010) Žáci druhého stupn základního vzdlávání: upevují zásady správného chování chodce a cyklisty, upevují pravidla silniního provozu pro cyklisty, prohlubují znalosti získané na I. stupni základního vzdlávání, jsou vedeni k uvdomování si hodnot života a zdraví, uí se chránit si tyto hodnoty, uí se být tolerantní a ohleduplní, mít pozitivní vztah k životnímu prostedí a pírod, uí se zvládnout zásady poskytování první pomoci pi úrazech. (Kategorie, 2010) Výuku dopravní výchovy v rámci školního vzdlávacího programu lze uskutenit nejen v pedmtech, ale i prostednictvím soutží, úastí na kampani realizovaných vládními i nevládními institucemi, uskuteováním besed, kde žáci hovoí na téma dopravy s odborníky strážníky mstské policie, policisty Policie R, hasii, pracovníky eského erveného kíže apod. 2.4 Dopravní výchova na stední škole Tetí stupe vzdlávání získáváme na gymnáziu nebo na stední odborné škole. Vzdlávání probíhá na základ RVP vytvoeného pro gymnázia, gymnázia se sportovní pípravou a pro stední odborné vzdlávání. RVP navazují na RVP ZV. - 23 -

Stední školy schválením školského zákona dostaly možnost vytvoit si svj ŠVP, který si do znané míry mohou sestavit dle vlastních pedstav. Dopravní výchova mže být zakomponována do školního vzdlávacího programu nejen u odborných škol, které z hlediska studujícího oboru umožují svým žákm získat idiské oprávnní, ale i u ostatních škol stedního vzdlávání. Promítnutí dopravní výchovy v jednotlivých pedmtech všech škol stedního vzdlávání by mlo být pínosem pro bezpenost a plynulost silniního provozu, nebo z údaj Policie R vyplývá, že nejhoršími idii jsou mladí lidé ve vkových skupinách 18-20 let, 21-24 a 25-34 let. (Statistika nehodovosti, 2011) Výuka dopravní výchovy na stedních školách je pizpsobena vkové kategorii žák. Dospívající mládež má své specifické žebíky priorit a dominují u nich názory vrstevník. Školní vzdlávací programy by mly respektovat všechny aspekty dospívajících a pi výuce dopravní výchovy, pi níž dochází zejména k upevování postoj již získaných znalostí, s nimi pracovat. Vhodným výbrem metody výuky lze zvýšit pitažlivost výuky dopravní výchovy a posílit u ní zájem. Projekty The Action nebo Close to jsou zameny na žáky vyšších roník základního vzdlávání a na žáky stedních škol. Jsou to projekty nehovoící pouze teoreticky, ale poukazují na negativní dopady silniního provozu. Cílem je zvýšit bezpenost silniního provozu formou zajímavých besed, pi nichž se setkávají žáci s mladými lidmi, kteí prožili dopravní nehodu. Žáci se tak seznamují s nepíjemnými zážitky a následky dopravních nehod, kterými prošli jejich vrstevníci. Projekty si kladou za hlavní cíl ovlivnit postoje rizikových skupin mladých idi a tím snížit poet dopravních nehod této vkové skupiny. Cílem dopravní výchovy na tetím stupni vzdlávání je dosažení úrovn, ve kterém studenti: pochopí dopravní provoz jako ízený systém s právními pedpisy a zákonnými ustanoveními, které umí zárove uplatovat, uvdomí si morální a právní odpovdnost chování a jednání každého úastníka silniního provozu, - 24 -

uvdomí si a uplatují zásady úelného a bezpeného chování a jednání, aktivn pispívají k bezpenosti provozu, dokáží poskytnout a pivolat první pomoc pi dopravní nehod, znají nebezpené dsledky požívání alkoholu, nkterých lék a návykových látek, znají negativní vlivy dopravy na životní prostedí a znají zpsoby jeho ochrany, znají obecné zásady pedcházení dopravních nehod, nauí se bezpen ovládat ízení malého motocyklu, získají odpovdnost za ízení motorového vozidla. (Mládež, 2010) - 25 -

3. Instituce participující na dopravní výchov Na základ neutšené dopravn bezpenostní situace v silniním provozu projevujícím se trvalým zvyšováním dopravní nehodovosti a zejména jejich následk, bylo zejmé, že problém bezpenosti silniního provozu je nutné ešit systémov a nikoli dílím a nekoordinovaným zpsobem. Zastavení rstu dopravní nehodovosti s vytvoením prostoru pro její následné snižování si vzala za cíl vláda eské republiky, která usnesením. 276/1990 zídila Radu vlády eské republiky pro bezpenost silniního provozu jako svj trvalý koordinaní a iniciativní orgán. Rada pijala koncepci Systémového programu zvýšení bezpenosti silniního provozu jako prostedek k ešení dopravn bezpenostní situace. (Pavlíek, Kopecký, 2004) Systémový program zvýšení bezpenosti silniního provozu eší aktuální dopravn bezpenostní problematiky. Systémový program definujeme jako cílevdom uspoádaný soubor tématických okruh, navzájem spojených vztahy mezi jejich integrovanými vlastnostmi tvoícími jednotný celek, jehož funkním úelem je úinná ochrana život, zdraví a majetku v provozu na pozemních komunikacích. (Pavlíek, Kopecký, 2004, s. 43) Systémový program je naplován vládními i nevládním institucemi, které zobrazuji na níže uvedeném schématu funkního systému bezpenosti silniního provozu v eské republice (Pavlíek, Kopecký, 2004, s. 42) Vláda R ministerstva a ústední orgány ministerstvo vnitra ministerstvo dopravy BESIP oddlení ministerstva dopravy - ministerstvo školství - policejní prezídium a další - 26 -

Krajské a místní iniciativy BESIPu ostatní orgány státní správy a samosprávy - Policie R - krajské úady - msta a obce - magistráty, obecní a obvodní úady - obecní a mstská policie obanská sdružení - profesní spoleenství - autokluby - eský ervený kíž, aj. - nadace Školství, vda a dopravní výzkum Autoškolství Integrovaný záchranný systém Pojišovny Zastoupení automobilek, prodejci vozidel Pedškolní zaízení, základní, stední a vysoké školy, výzkumné ústavy (Centrum dopravního výzkumu) Podnikatelské aktivity v oblasti bezpenosti silniního provozu Vládní i nevládní organizace se snaží úrove bezpenosti silniního provozu realizovat v nkolika tématických oblastech. Svou innost se snaží spojit se strategií udržitelného rozvoje spolenosti, což znamená provádt innosti v souladu s ochranou životního prostedí. (Pavlíek, Kopecký, 2004) - 27 -

V další ásti této kapitoly se zamím na vládní i nevládní instituce, které se podílejí na zvyšování bezpenosti a plynulosti provozu v oblasti dopravní výchovy na školách. Jedná se zejména o Policii R a Obecní (mstskou) policii, Ministerstvo dopravy R a jeho integrovanou souást BESIP, Centrum dopravního výzkumu v.v.i. Brno, dtská dopravní hišt. 3.1 Policie R a obecní (mstská) policie Policie eské republiky je jednotný ozbrojený bezpenostní sbor zízený zákonem eské národní rady ze dne 21.6. 1991. Slouží veejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpenost osob a majetku, chránit veejný poádek a pedcházet trestné innosti. Plní rovnž úkoly podle trestního ádu a další úkoly na úseku vnitního poádku a bezpenosti svené jí zákony, pedpisy Evropského spoleenství a mezinárodními smlouvami, které jsou souástí právního ádu eské republiky. (Vokuš, 2010, s. 3) Policie eské republiky (dále i Policie R) je podízena Ministerstvu vnitra R. Tvoí ji policejní prezidium, útvary s celostátní psobností, krajská editelství policie a útvary zízené v rámci krajských editelství. Zákon zizuje 14 krajských editelství policie, jejichž územní obvody se shodují s územními obvody 14 kraj eské republiky. Úkoly Policie R plní pibližn 47 000 policist a 11 000 zamstnanc policie. (Vokuš, 2010, s. 3) Policie R má nepochybn dležitou roli v oblasti dohledu nad bezpeností a plynulostí silniního provozu. Ministerstvo vnitra se této problematice ve zvýšené míe vnuje od roku 2004, kdy byla schválena Národní strategie bezpenosti silniního provozu, jejíž cílem je snížit do roku 2010 poet usmrcených osob pi dopravních nehodách o 50 % oproti potu usmrcených osob z roku 2002. K naplnní stanoveného cíle pispívá i novelizace zákona. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o zmnách nkterých souvisejících zákon, ve znní pozdji vydaných pedpis, která vstoupila v úinnost 1.7.2006, zavedla bodové hodnocení idi a výrazným zpsobem zpísnila represivní opatení. - 28 -

Stejn významnou roli zastává Policie R i v dopravn výchovném procesu, nebo se pi výkonu své innosti zapojuje do oblasti prevence. K tomuto úelu byla v prosinci roku 2006 zahájena innost Centra dopravní prevence Ministerstva vnitra R a Policie eské republiky pi Muzeu Policie eské republiky. Cílem centra je nejen psobit v oblasti dopravní výchovy, ale i zajistit technickou dopravní prevenci (mie rychlostí, fluorescenní podklady u znaek, nasvícení pechod apod.) a v konené fázi zajistit informování veejnosti formou vydávání leták, brožur, CD a DVD, reklamní a výchovných spot v motoristických poadech v TV aj. (Muzeum Policie R, 2011) Preventivní aktivity jsou zamovány na základ analýz statistických údaj a jsou zameny jak na celostátní úrovni tak i na regionální úrovni. Nejastjšími cílovými skupinami v oblasti sociální a situaní prevence jsou dti a mládež. Policisté za nimi docházejí pímo do škol, na dtské dopravní hišt a v letních msících na tábor. S dopravn výchovným psobením ze strany policie je nutné zmínit i innost Obecní (mstské) policie, která je zizována obcemi a psobí v jejich územním obvodu. Jejím hlavním úkolem je zabezpeování místních záležitostí veejného poádku. Obecní (mstská) policie dohlíží mimo jiné na dodržování pravidel obanského soužití, pispívá k ochran a bezpenosti osob a majetku a souasn dohlíží na bezpenost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. (Obecní policie, 2011) Policisté psobí ve výchovném procesu dtí jako odborní specialisté se vzbuzujícím respektem, který podtrhuje uniforma a potenciální právo udlovat sankce za nedodržování pravidel silniního provozu. Policisté se úastní dopravní výchovy pímo v základních školách, kde vedou s dtmi besedy, provádí dohled pi výcviku na dtském dopravním hišti, kde poskytují dtem pi jejich pochybení okamžitou zptnou vazbu. - 29 -

3.2 Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. je veejnou výzkumnou institucí a jedinou dopravní vdeckovýzkumnou organizací v psobnosti Ministerstva dopravy R. Bylo zízeno v roce 1992 jako právní nástupce eských ástí Výzkumného ústavu dopravního v Žilin. Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., tak úspšn pokrauje v innosti, jež má již tradici 55 let. (Profil firmy, 2010) Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. (dále i CDV) je uznávanou a odborn nezávislou organizací, jejíž výsledky práce jsou pínosné pro rozvoj dopravního sektoru. Zabývá se výzkumnou, vývojovou a expertní inností s celostátní psobní pro všechny obory dopravy. Je rozdlena do tí divizí: Divize rozvoje dopravy - provádí výzkumné, expertní a servisní innosti pi rozvoji dopravního sektoru. Poskytuje konzultaní, informaní a poradenské služby. Tvoí dopravní politiku, navrhuje ešení problematiky dopravní obsluhy. Divize dopravní infrastruktury a životního prostedí eší výzkumné úkoly zamené na racionalizaci návrhu, výstavby, údržby a oprav pozemních komunikací drážních staveb a mostních objekt. Zabývá se výzkumnou a odbornou inností v oblasti hodnocení dopad dopravy na životní prostedí. Divize bezpenosti dopravního inženýrství - zahrnuje adu odborných oblastí, jejíchž integrujícím prvkem je bezpenost dopravy. Odborný tým, který tvoí dopravní inženýi, psychologové, sociologové, urbanisté i pedagogové, umožuje multidisciplinární pístup k ešeným úkolm. (Divize, 2010) Dopravní výchovou a vzdláváním všech skupin idi vetn následného vzdlávání se zabývá zejména divize bezpenosti a dopravního inženýrství a to v oblasti humanitních vd. V oblasti humanitních vd eší problematiku sociologie, psychologie, výchovy a vzdlávání v doprav. Mimo jiné se zabývá výzkumem v oblasti rizikového chování dtí a mládeže a související prevencí, vlivem na vnímání rizikových faktor - 30 -

i interperosonálních a situaních faktor na chování zkoumané skupiny. Na základ zjištných skuteností jsou navrhovány didaktické a metodické materiály, námty pro implementaci dopravní výchovy do školních vzdlávacích program a jednotlivých vzdlávacích oblastí, didaktické a edukativní hry a osvtové materiály. Problematika vzdlávání je ešena komplexn. Pro uitele a nepedagogické pracovníky odborníci realizují vzdlávací programy zamené na integraci prvk dopravní výchovy do blokové, projektové, ale i standardní výuky. V oblasti vzdlávání není opomenuta ani problematika autoškolství, tak, aby byly v praxi uplatnny co nejvhodnjší metody výchovy a výcviku žadatel o idiské oprávnní. (Oblast humanitních vd, 2010) 3.3 BESIP Národní koordinaní orgán pro bezpenost silniního provozu, který se v souasnosti nazývá Rada vlády pro bezpenost silniního provozu vznikl v roce 1963 jako reakce na vzrstající poet dopravních nehod. Jeho výkonný orgán psobí pod všeobecn známou zkratkou BESIP a byl zízen 1. kvtna 1967. BESIP se zabýval a stále se zabývá zejména dopravní výchovou a psobením na veejnost prostednictvím sdlovacích prostedk. BESIP je autorem tém všech publikací pro dopravní výchovu dtí pedškolního vku a žák základních škol a aktivn se podílí na výchov nových žadatel o idiská oprávnní formou podpory nepovinného pedmtu ízení motorových vozidel na stedních školách. (Historie Besip, 2010) V souasnosti se BESIP, vyjma dopravní výchovy, zabývá preventivní inností v oblasti bezpenosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích v souladu se zákonem o silniním provozu. Provádí propagaci na veletrzích, výstavách a celospoleenských akcích, vysílá v televizních poadech a vytváí filmy TV seriál STOP, TV poady pro BESIP. Všechny tyto aktivity ze strany BESIP smují ke snížení nehodovosti a k naplnní cíle stanoveného v Národní strategii bezpenosti silniního provozu. Národní strategie bezpenosti silniního provozu vznikla jako reakce na stále vysoký poet usmrcených lidí na silnici. Strategický dokument byl schválen vládou - 31 -

eské republiky v souladu s cílem EU. Primárním cílem je snížit poet usmrcených na eských silnicích do roku 2010 o 50% oproti roku 2002. (Národní strategie, 2010) Aby tohoto cíle mohlo být skuten dosaženo, snaží se Ministerstvo dopravy v souinnosti s BESIP uinit nezbytná opatení jak v oblasti zvýšení bezpenosti vozidel (vyšší bezpenostní standardy konstrukce a vybavení), dopravní infrastruktury (modernizace, zavádní dopravn-inženýrských prvk k eliminaci nehod), tak zejména v drazu na problematiku lidského initele (zdokonalení a zvýšení úinnosti výchovy a výcviku idi). Z dosavadního vývoje dopravní nehodovosti v R vyplývá, že v roce 2010 nebylo bezpenostního cíle dosaženo, nebo z dostupných statistických údaj je známo, že v roce 2010, zemelo na silnicích 753 osob. (Statistika nehodovosti, 2011) Tabulka. 1 Vývoj potu usmrcených od roku 2002 Rok Poet usmrcených osob do 24 hod 2002 1314 2003 1319 2004 1215 2005 1127 2006 956 2007 1123 2008 992 2009 832 2010 753 Zdroj: Policejní prezidium R - 32 -

K naplnní strategického plánu by za celý rok 2010 nesml poet usmrcených osob na silnicích pesáhnout hranici 657 osob. O plnní Strategie bezpenosti silniního provozu informuje Ministerstvo dopravy vládu, vždy k 30. dubnu každého kalendáního roku. Dopravní výchovou se BESIP zabývá od roku 1969. Jde o jednu z hlavních inností v rámci preventivního psobení. Hlavním cílem je zajistit výchovné psobní od rodiny po mateskou, základní a stední školu. V rámci dopravní výchovy organizuje dopravní soutže mladých cyklist, které jsou uskuteovány na úrovní základní, okrskové, oblastní, krajské a celostátní úrovn. Soutží se provují teoretické a praktické znalosti pravidel provozu na pozemních komunikacích, jízda zrunosti a první pomoc. Nejlepší družstvo se úastní mezinárodní dopravn výchovné soutže FIA, ve které se eské družstvo v roce 2009 umístilo na 2.míst pi úasti 23 družstev z evropských zemí a v roce 2010 na 5.míst pi úasti 22 družstev. (Dopravní soutž, 2011) Dopravní výchova je zabezpeována prostednictvím Koordinaního týmu složeného z krajských koordinátor. Jednou z hlavních inností je spolupráce s dtskými dopravními hišti (dále i DDH) a organizace cyklistických soutží. Každoron zajišují: konání a financování výchovného programu Dopravní soutž mladých cyklist od základních kol, pes okrsková, oblastní, krajská kola a celostátní finále, dopravní výchovu dle metodiky Ministerstva dopravy, dohlíží na zpracování harmonogram a garantují plnní harmonogram výuky DDH, provádí kontroly DDH spolufinancování kraj a obcí na provozování DDH, semináe pro instruktory na DDH a uitele dopravní výchovy k metodice výuky na DDH, distribuci propaganích a výukových materiál na úady, školy, DDH a další spolupracující subjekty v oblasti bezpenosti silniního provozu, - 33 -

spolupráci na mediálních kampaních a spolupráci s regionálními médii. (Komplexní informace, 2010) Do oblasti dopravní výchovy spadá preventivní innost, kterou pro Ministerstvo dopravy BESIP, zabezpeoval nkolik let Ústední automotoklub eské republiky (ÚAMK R). V souasné dob jeho úlohu pevzalo Centrum služeb pro silniní dopravu. BESIP spolupracuje i s ostatními ústedními orgány státní správy a prostednictvím svých regionálních pracovník (koordinátor) zajišuje preventivní aktivity v regionech, mstech a obcích. Mezi nejznámjší preventivní kampan zamené na bezpenost a plynulost silniního provozu v psobnosti BESIP, do které dle Komplexní informace o aktivitách oddlení BESIP ( 2009) patí: Nemyslíš, zaplatíš Tato kampa oslovuje úastníky silniního provozu formou prezentace reálné tváe dopravní nehody bez vtipné pointy. Využívá principu zloinu a trestu pokud nkdo nedodržuje pravidla a riskuje, musí za to nést následky a tím si uvdomit zodpovdnost nejen za svj život, ale i za životy ostatních. Klíová témata se týkají dodržování rychlosti, omezení agresivity, používání zádržných systém, alkoholu a psychotropními látkami za volantem. Pipoutáš m? Automobilka Škoda Auto, a.s. bezúplatn zapjuje na dtská dopravní hišt s celoroním provozem pro veejnost automobily, do kterých firma Piccollo, s.r.o. bezplatn poskytla všechny typy dtských autosedaek. Tento projekt má jednak uit dti správnému poutání v automobilu a zárove má pomoci rodim pi výbru nejvhodnjšího typu autosedaky pro jejich dít vzhledem k jeho velikosti a hmotnosti. - 34 -

Domluvme se! Kampa je zamená na mladé lidi ve vku 17-25 let a zakládá se na statutu domluveného idie, který na sebe dobrovoln vezme roli abstinujícího, aby zajistil odvoz svým pátelm ze zábavy. Kampa probíhá na koncertních turné hudebních kapel v rámci R. Kampa vznikla na základ statistických výsledk, které vykazovaly velký poet dopravních nehod pod vlivem alkoholických nápoj. Nap. v roce 2009 bylo zpsobeno celkem 1 295 dopravních nehod, které zavinili idii ve vku do 25 let pod vlivem alkoholických nápoj. Pi tchto nehodách zemelo celkem 23 osob. The Action Kampa je zamena na mladé zaínající idie. Cílem projektu je varovat ped hazardováním na silnici. Je to ukázka reality životních tragédií zavinných zbytenými dopravními nehodami. Mládeži je prezentována realita, životní tragédie zavinné zbytenými nehodami. Projekt mže pozorovatele šokovat, ale to není cílem kampan. Cílem je mluvit srozumiteln smrem k mladým lidem tak, aby si uvdomili následky dopravních nehod. Preventivní vlak bezpené železnice Cílovou skupinou je mládež ve vku 13-19 let. Projekt je zamen na prevenci dopravních nehod na železniních pejezdech, na úrazy elektrickým proudem z troleje, zachycení lovka vlakem na širé trati nebo pímo ve stanici. 3.4 Dtské dopravní hišt Výcvik na dtském dopravním hišti probíhá v rámci celé R podle metodiky vydané Ministerstvem dopravy, jeho výkonným orgánem BESIP. Metodika je zpracovaná do Tématického plánu a je zamena pevážn na žáky 4. a 5. tíd základních škol. Skládá se z teoretické a praktické ásti a je zakonena zkouškou k získání cyklistického prkazu. Pi teoretické výuce se dti seznámí v rámci 5-ti hodinové výuky s vybranými ustanoveními pravidel silniního provozu, nauí se rozumt významu dopravních znaek a signál. V praktické ásti výuky dti získávají - 35 -