MINIMUM ZE SPOLEČENSKÉHO STYKU A DIPLOMATICKÉHO PROTOKOLU

MINIMUM ZE SPOLEČENSKÉHO STYKU A DIPLOMATICKÉHO PROTOKOLU - 1 -

1. SPOLEČENSKÝ STYK... - 3-1.1 ZÁSADY SPOLEČENSKÉHO CHOVÁNÍ, ZÁKLADNÍ POJMY... - 3-1.2 SPOLEČENSKÉ PŘEDNOSTI... - 3-1.3 POZDRAVY... - 5-1.4 PŘEDSTAVOVÁNÍ... - 6-1.5 OSLOVOVÁNÍ A TITULOVÁNÍ... - 7-1.6 VIZITKY... - 8-1.7 DARY... - 9-1.8 TELEFONOVÁNÍ... - 9-1.9 KORESPONDENCE... - 10-2. OBLÉKÁNÍ... - 11-2.1 PÁNSKÉ OBLEČENÍ... - 11-2.2 DÁMSKÉ OBLEČENÍ... - 13-3. CHARAKTER NÁVŠTĚV... - 14-3.1 SOUKROMÁ NÁVŠTĚVA... - 14-3.2 PRACOVNÍ NÁVŠTĚVY... - 14-3.3 PROTOKOL POŘADÍ NÁVŠTĚV DLE DŮLEŽITOSTI A JEJICH PŘIVÍTÁNÍ... - 15-3.4 INFORMACE O PROGRAMU... - 15-3.5 NOVINÁŘSKÝ DOPROVOD... - 16-3.6 VLAJKOVÁ VÝZDOBA... - 16-3.7 PODPIS SMLUV... - 17-4. SPOLEČENSKÉ PODNIKY... - 17-4.1 DRUHY SPOLEČENSKÝCH PODNIKŮ... - 17-4.2 ORGANIZACE JEDNOTLIVÝCH PODNIKŮ... - 21-4.3 POZVÁNÍ A POZVÁNKY... - 21-4.4 SCHÉMATA ZASEDACÍCH POŘÁDKŮ... - 22-4.5 PRAVIDLA STOLOVÁNÍ... - 23-4.6 JAK SE CO JÍ... - 25-4.7 KULTURA PITÍ... - 26 - POUŽITÁ LITERATURA... - 29 - - 2 -

1. Splečenský styk 1.1 Zásady splečenskéh chvání, základní pjmy Slušnst Slušnst, je pstj člvěka, jeh vnitřní ustrjení, je t kategrie etická. Guth-Jarkvský tvrdí: Slušnst je blahvlné a dbrtivé smýšlení člvěka vždy htvéh k jistým bětem a jistému sebezapření, jehž vyžaduje živt splečenský vůči splubližním. Zdvřilst Zdvřilst je uvědmělým vnějším výrazem slušnsti. Slušnst může být člvěku dána, zdvřilsti je nutné se naučit. Základem slušnsti je tedy úcta a hleduplnst k bližním; zahrnuje i úctu k sbě samému. Slušný člvěk zachvává ve všem míru. Zdvřilst má skutečnu cenu puze tehdy, je-li výrazem vnitřní slušnsti, vnitřní dbré vůle jedince, jinak se stává splečensku přetvářku. Slušnst živt splečnsti umžňuje, zdvřilst jej usnadňuje. Takt Více než slušnst a zdvřilst je takt. Takt je schpnst przumění a vcítění se d situace druhéh. D jisté míry je vlastnstí vrzenu, je mžné (a také nutné) ji pěstvat. Slv takt vychází z latinskéh tactus - známení, že máme předem vycítit, jak se c kh dtkne. Jde tedy schpnst zvlit správnu frmu, vyhnut se ve splečenském styku všemu, c by mhl způsbit nevli neb být dknce důvdem k rzprům. Takt je správnu a pravu míru zdvřilsti. Etika filzfická věda zabývající se terií mrálky Etiketa suhrn zvyklstí a pravidel splečenskéh chvání Prtklární zvyklsti stanvují zásady styku představitelů různých států mezi sebu 1. 2 Splečenské přednsti V každdenním živtě, v pracvním i splečenském styku jsu situace, které vyžadují, aby určitým sbám byla pskytvána přednst před jinými. Jsu t jednak důvdy ryze praktické (např. vylučit vzájemné - 3 -

srážení ve dveřích neb vstupvání či vystupvání d a z určitých prstr apd.), pskytvání splečenských přednstí je ale také prjevem úcty k věku, vztahu, phlaví neb pstavení sb. Osby, kterým se dává přednst před jinými, můžeme pvažvat za a pr účely výkladu i nazvat sby splečensky starší (vyšší); sby, které pskytují přednst za sby splečensky mladší (nižší). Dělení na sby splečensky starší a mladší se ve středevrpském reginu řídí kritérii, jimiž jsu věk, phlaví, funkce, splečenské pstavení a význam sby. Jde-li puze mužsku neb žensku splečnst a nejde-li vztahy pracvní, je rzhdující věk. Ve vztahu žena a muž má přednst žena. Neplatí t však pr případy, kdy jde mladu ženu a hdně staršíh muže, který v tmt případě je splečensky starší. Funkční hledisk může představvat v praxi určité ptíže. Jde-li určitu rganizaci či instituci, ať jde firmu či úřad, řídí se pstavení sb v pracvním styku výhradně hledisky funkčními. Může jít i případ mladéh veducíh pracvníka a mnh let starší ženu, která je mu pracvně pdřízena. Tat bezvýhradnst se však vztahuje jen na tázky pracvní. Jde-li však t, kd z bu sb dá kmu přednst ve dveřích, pak vztah funkční by měl být nahrazen vztahem muž žena. Tt pravidl platí pr vztahy pracvní, tzn. v sídle rganizace či instituce. Jestliže se však titíž lidé setkají na jiném místě, např. na ulici neb při návštěvě kulturníh pdniku, pak jde alespň navenek vztah mladšíh muže a starší ženy. Při nejasnstech tm, za jakých klnstí má být kmu pskytnuta přednst, je vždy mžnst vyřešit situaci rychlu ústní dmluvu neb dstatečně jasným a srzumitelným gestem. PŘÍKLADY NĚKTERÝCH SITUACÍ SPOLEČENSKÝCH PŘEDNOSTÍ: A) Vstup d budvy Přednst mají sby vycházející před vcházejícími, přičemž mhu nastat výjimky, např. vchází-li významná sba, invalidní sba, ženy a starší muži. D budvy vchází a z budvy vychází první žena, muž tvírá a přidržuje dveře. V případě dchdů má jednznačně přednst sba vycházející před vcházející. - 4 -

B) Vstup d místnsti V práci (prady, knference apd.) vstupuje splečensky starší. první sba Při návštěvě kavárny, restaurace, htelu neb jiných veřejných místnstí vstupují muži v přadí pdle splečenské přednsti. Je-li ve splečnsti muže žena, vstupuje dvnitř jak první muž. Přichází-li žena ke stlu, kde již sedí muži, pvstanu při jejím příchdu. Ke stlu usedá první žena, nejblíže stjící muž jí pmáhá dsunut a přisunut židli. Jídelní lístek se nabídne ženě při výběru, bjednává muž. V kině, divadle vyhledá muž míst, první vstupuje d řady, čelem k sedícím, děkuje jim, že vstali žena sedí p pravici muže, s výjimku míst hrších (u uličky, špatný výhled, btěžující sused apd.) C) Stupání d schdů Muž jde se ženu v jedné rvině, neb schd níže, aby mhl pskytnut pmc při ukluznutí. D) Vstup d tramvaje Nastupuje první žena a muž jí pmáhá, vystupuje první muž (ttéž platí i při nastupvání d auta umístění v autech se řídí především bezpečnstním hlediskem a phdlím, tj. nejčestnější míst je vprav vzadu, druhé je vlev vzadu) 1.3 Pzdravy Pzdrav je nejjedndušší, nejelementárnější splečenský kntakt, nejzákladnější prjev zdvřilsti. Pzdravit je slušnst, dpvědět pvinnst. Ale i pr tent zdánlivě tak prstý prjev existuje mnh pravidel. Například: - mladší zdraví staršíh - muž zdraví ženu - pdřízený nadřízenéh - přicházející a dcházející zdraví ty, kteří zůstávají - sedí li muž, pvstává při pzdravu ženy - žena zůstává sedět, pkud se nezdraví se starší ženu - při vstupu na splečenský pdnik zdravíme nejdříve hstitelku, hstitele, ženy, muže; s statními pstupně, jak se s nimi setkáváme - přichází li manžel d splečnsti, kde už je jeh žena, zdraví se s ní jak s pslední (ttéž platí i bráceně) - 5 -

Stisk ruky je sučástí pzdravu jak prjevu úcty má být pevný, ne mdlý (pdáváme celu ruku, ne jenm dva prsty), ale ne příliš drtivý či nepříjemný. Netrvá déle než jednu vteřinu. Ruku pdáváme s úsměvem, lehku úklnu hlavy, díváme se d čí; ruce jsu nepatrně nad úrvní pasu. Nepdáváme ruku jak leklu rybu či s neknečným ptřásáním; v sedě, přes stůl, d kříže, zašpiněnu, v sádře, upcenu, umazanu. Při pdávání ruky platí v pdstatě pačné přadí než při pzdravu. Ruku vždy pdává jak první sba splečensky významnější. Muž nikdy nepdává ruku v rukavici, žena si rukavici může pnechat na ulici (taktéž dluhé, tenké rukavičky na večerní splečenské příležitsti se nesvlékají). Pravidla při pdávání ruky: - přednst má žena, starší a nadřízený - splečensky významnější si může sám rzhdnut, s kým si pdá ruku a s kým nikli - nepdáváme ruku: persnálu (až na výjimky např. známe-li se léta, jsme-li s bsluhujícím spíš přátelé než hsté apd.); když prtějšek právě jí, neznámým lidem, když pracujeme (např. prava auta) apd. Plíbení ruky: se ze splečenskéh styku téměř vytratil; na ulici je tat frma pzdravu nevhdná, pužíváme ji při výjimečných příležitstech. Pravidla při plíbení ruky: ruku nezvedáme příliš vysk, uchpíme ji puze za knečky prstů, sklníme hlavu a ruku vlastně neplíbíme, plibek je puze naznačván. Smekání klbuku: má-li muž klbuk, smeká jej při pzdravu vždy. Tét pvinnsti je zbaven puze v případě výrazné nepřízně pčasí. Smeká při vstupu d místnstí (výjimku je vstup d bchdu a d některých dpravních prstředků, jak je metr neb tramvaj). Pzdraví i neznámu ženu, ptká-li ji v dmě na schdišti. 1. 4 Představvání Smyslem představvání je v pdstatě zbavvání se annymity, uvádění neznáméh jedince d knkrétní splečenské situace. Představujeme: - muže ženě, mladšíh staršímu, služebně níže pstavenéh služebně výše pstavenému - cizí ženě představuje muž svji manželku první, nikdy ne napak - nvě příchzíh představuje hstitel - 6 -

- při představvání musíme říci vše, c je nutné pr další splečenský kntakt: jmén sby, kteru představujeme, funkci, titul apd. - představvání v párech (znají se puze muži): muži se pzdraví; mladší muž představí svu partnerku, starší žena jí pdává ruku; starší muž představí svji partnerku a mladší žena mu pdává ruku - při představvání muž zásadně stjí (netýká se puze velmi starých, nemcných a invalidních); žena může sedět i stát (výjimka pkud se žena představuje výrazně staršímu člvěku neb jiné ženě, raději pvstane); - muž nemusí vstávat při představvání v divadle p zasednutí, kde t nedvluje úzký prstr uličky; je ale samzřejmě dalek vhdnější, abychm s představením pčkali až na přestávku; Nepředstavujeme se: - tam, kde je shrmážděn větší pčet lidí - svému susedvi ve vlaku, v autbuse, v divadle, v kině, na výstavě - přisedneme-li si k částečně bsazenému stlu v restauraci, kavárně - při náhdném setkání na ulici, v chůzi 1.5 Oslvvání a titulvání Oslvujeme vždy tak, jak si t dtyčná sba přeje. V běžném styku se lidé bez akademických titulů slvují paní/pane, na pracvišti se slvují paní klegyně/pane kleg. Akademické tituly pužíváme zejména v prstředí, kde jsu bvyklé (např. v nemcnici paní dktrk ). Sučasný trend je slvvat bez titulů puze paní/pane XY. Oslvujeme vždy titulem, funkcí nejvýznamnější: pane senátre i když je dtyčný dktrem práv, pane generální řediteli, i když je inženýr. Všechny ženy slvujeme paní, bez hledu na t, jsu-li vdané, či nikliv. Oslvení slečn si dvlíme jen vůči velmi mladé dívce, neb když si t sama žena řekne. Vykání, tykání Míru důvěrnsti splečenskéh kntaktu sb vyjadřuje také vykání a tykání. Rzhdně bychm tykání neměli nadužívat. Vykání vyjadřuje dalek lépe vztah vzájemné úcty. Obvyklé je tykání mezi přáteli, příbuznými, mnhdy i vzdálenějšími. Časté je tykání v pracvních klektivech. Je přirzené a důvdnitelné v užších pracvních klektivech, prtže usnadňuje splupráci. V širším měřítku jde již tázku sprnu, prtže svádí k zbytečné familiárnsti a důvěrnstem. Tykání vždy - 7 -

nabízí sba splečensky významnější, žena muži, starší mladšímu, nadřízený pdřízenému. 1.6 Vizitky K představvání patří vizitky, navštívenky. Jejich půvdním účelem byl hlášení návštěvy. V sbním styku je v tmt smyslu již bvykle nepužíváme, ale při služebních jednáních je tat frma představení dknce splečensky nejsprávnější (vizitku devzdáme sekretářce, ta nás hlásí a známí nám, zda či kdy můžeme být přijati). Při bchdních jednáních se splečensky rvncennými partnery je napak vhdné devzdat vizitku až p představení neb i v průběhu vlastníh jednání. Vizitky můžeme pužít i pr předání jednduchéh vzkazu (píšeme jej na druhu stranu vizitky). Přikládáme ji k dárkům a květinám, nepředáváme-li je sbně. Vizitku je mžné pděkvat za blahpřání neb dárek (d levéh dlníh rhu připíšeme p.r.), můžeme ji pužít i pr blahpřání (pak píšeme p.f., u blahpřání k nvému rku připjujeme letpčet). Vizitky představitelů ficiálních institucí by měly být střídmé a měly by se mezit na nejnutnější údaje vztahující se k funkci, bez sukrmých údajů. Služební vizitky diplmatických pracvníků bsahují puze jmén a funkci diplmata a značení úřadu, bez akademických titulů a dalších infrmací. Pr zahraničně-hspdářsku činnst a styky je nezbytné mít k dispzici navštívenky v různých jazykvých mutacích. Zde je na místě upzrnit na něklik úskalí převádění textu vizitek d jiných jazyků a pr jiné prstředí. Základním hlediskem je, aby vizitka byla srzumitelná druhé straně, tedy aby vypvídala s dstatečnu jasnstí sbě, která vizitku předává. Křestní jmén, české či slvenské, se nikdy nepřekládá. V tmt směru není nutné se přizpůsbvat. Překlad vizitek pr ptřeby kraje: hejtman President f the Regin, náměstek hejtmana - Vice president, krajská rada Reginal Cuncil, člen krajské rady Member f the Reginal Cuncil, Zastupitelstv (Králvéhradeckéh kraje) Reginal Assembly (f the Hradec Králvé Regin), člen zastupitelstva Králvéhradeckéh kraje Member f the Reginal Assembly, ředitelka KÚ Directr f the Reginal Authrity (ppř. Chief Executive Officer). - 8 -

1.7 Dary Různá rdinná jubilea, svátky a také návštěvy jsu nejbvyklejší příležitstí k bdarvání. Smyslem daru je způsbit radst. Dar vytváří kntakt mezi dárcem a bdarvaným. Je t jistý druh drzumění prstřednictvím věcí, které při vhdné vlbě mhu vyjádřit více než slva. Téměř při všech příležitstech jsu vhdným darem květiny. Ženě je můžeme darvat vždy. Nehdí se pchpitelně, aby darval květiny muž muži. Žena je může věnvat jedině muži staršímu neb nemcnému, neb umělci. Vhdný je lichý pčet květů (sudý patří ke smutečním událstem). je vhdné, aby dary reprezentvaly zemi, kraj, blast i dárce, braly na zřetel sbu bdarvanéh nikd by se neměl cítit darem zaskčen bdarvaný má dárek rzbalit, prjevit ptěšení, pděkvat květiny se dávají bez papíru, nejsu vhdné v květináči (ty se dávají puze nejbližším příbuzným, přátelům), nesmí být umělé c se jak dárek hdí: pr ředitele k významnému živtnímu jubileu: peněženka, psací suprava, encyklpedie, taška diplmatka apd. pr klegyni k narzeninám: dámské hdinky, per, aktvka pr klegu, který dchází d důchdu: zjistit jeh záliby a pdle th mu darvat dárek hstitelům na návštěvu: láhev dbréh vína, květina pr hstitelku 1. 8 Telefnvání Můžeme rzdělit na telefnické rzhvry sukrmé a služební. Telefnický rzhvr nenahradí sbní kntakt. Mezi některé zásady patří: vhdnst dby, kdy vláme (ne brz rán, pzdě večer, v dbě běda) stručnst, věcnst pvinnst vlajícíh na sukrmé čísl je představit se (tzn. pzdravit, říci své jmén a příjmení, případně instituci) vlaný má puze pvinnst hlásit se v zaměstnání se hlašuje vlaný názvem instituce, knkrétníh ddělení (dbru, sekce, úseku apd.), jménem většinu se neuvádějí akademické tituly a funkce - 9 -

při jednáních, knferencích a veřejných jednáních, v divadle, na kncertu - je nutné vypínat zvuk u mbilníh telefnu, příp. jej vypnut pkud máme nedkladný hvr, mluváme se puze v případě užšíh kruhu, na veřejných jednáních pkud čekáváme důležitý hvr, měli bychm na tut skutečnst upzrnit dpředu není vhdné telefnvat v úředních prstrách, je vhdné vyjít na chdbu apd. 1.9 Krespndence Můžeme ji rzdělit d dvu základních kategrií: služební a sukrmu. Služební píšeme na papíře bvykle již s předtištěnu hlavičku. Styl dpisů by měl být stručný a výstižný, pkud mžn v krátkých větách, s členěním d dstavců. Obecné slvení (v těch případech, kdy neznáme knkrétníh adresáta) vlíme pdle suvislstí - vážené dámy a pánvé, vážení klegvé či puze vážení. Služební dpis je vizitku rganizace, která jej psílá. Sukrmé dpisy můžeme psát strjem neb ruku. Nesmí na něm všem nikdy chybět vlastnruční pdpis, tím je dpis autrizván. Neměl by být napsán fixem, pastelku, tužku. Způsb, jakým krespndujeme, vypvídá našem vztahu k dtyčným lidem. Dpisní papír by měl být stejnéh druhu jak bálka. Pvinnu sučástí dpisu je datum, slvení a pdpis. Vlastní bsah je již výrazem služebníh (našeh sbníh) stylu. V elektrnické pště by se neměl zapmínat na pdpis. pzdrav a Zkratky pužívané na vizitkách, pzvánkách a v dpisech: p.f. pur féliciter blahpřání p.r. pur remercier pděkvání p.p. pur presenter za účelem představení se - 10 -

p.p.a. p.p.c pur annncer 1 arrivée pur prendre cngé známení příjezdu rzlučení p.c. pur cndléance ze sustrasti p.p.p. pur prendre part sučást, účastí hlášení p.f.v. pur faire visite návštěvy Pzvánky neb zvací dpisy R.S.V.P. P.S. P.P.S repndez s il vus plait Dpisy pst skriptum pst pst skriptum dpvězte prsím p napsaném, duška, ddatek ještě p ddatku 2. Oblékání 2.1 Pánské blečení Správné a vhdné blékání je stejně důležité jak ddržvání etikety, nelze je pdceňvat. Oblečení dpvídá vkusu každéh člvěka, účelu, místu a dbě setkání. V každém případě: - dbrý střih - kvalitní materiál - čisté, vyžehlené - ne křiklavé barvy, spíše decentní - sladit barvu, materiál, dplňky Pr pracvní styk vlíme blek z jedné látky neb sak a kalhty z různých látek, - 11 -

Vycházkvý blek: jednřadvý s vestu (pslední knflík vesty se nezapíná) neb dvuřadvý ve srvnání s jiným je vycházkvý blek knzervativnější, barva bleku tmavší, kšile by měla být jednbarevná a výhradně světlá, kravata ne příliš nápadná, ale ne nutně knzervativní, nsí se ke všem příležitstem během dne i večer, ve věci samstatné neb spjené s prací, pkud není stanven jinak. Tmavý blek: dvuřadvý, dplněný bílu kšilí (večer), přes den mžn pužít kšili jemných pastelvých barev, světlá hladká neb pružkvaná kravata, černé pnžky a černé bty, univerzální slavnstní blečení pr den i večer. Žaket (v sučasné dbě se u nás nepužívá; v řadě zemí především při slavnstních příležitstech, např. audience): delší černé neb tmavě šedivé sak se šikm střiženými předními díly, šedá neb černá vesta a šedbílé neb černbílé pružkvané kalhty bez zálžky, bílá kšile s tvrdým límcem a zahnutými růžky, šedá kravata, černé pnžky, černé bty, černý neb šedý cylindr. Smking: výhradně večerní blek z černé látky, jednřadvý neb dvuřadvý, má hedvábné klpy, kapsu na levé straně, kalhty bvykle s lampasy, bílá měkká kšile a černý neb jiný tmavý mtýlek, černé pnžky a hladké lakvé bty, nsí se p 19.00 hdině; bývá uváděn na pzvánkách; v trpických zemích se pužívá běžně neb p dbu něklika měsíců bílý smking; např. na svatby a jiné denní příležitsti je nevhdný. Frak: slavnstní večerní blek, klpy saka jsu bvykle z hedvábnéh rypsu, kalhty s lampasy bez zálžek, dplňuje je vesta z bíléh rypsu (při pužití ve dne je vesta černá), perleťvé knflíčky, vždy bílý mtýlek, ppř. bílý neb černý látkvý pás, černé pnžky, hladké lakvé bty, bvykle p 20.00 hdině,, např. gala představení, ples, atd., uvádí se výslvně na pzvánkách. Vesta: může být ze stejné látky, musí však být stejně jak pulver neb pletená vestička sladěná s blekem. Kšile: může být bílá neb jemné pastelvé barvy, hladká neb pružkvaná neb nevýrazná kstka, pkud má kšile dvjité manžety, pužívají se knflíčky. Pkud má blek vzrek, např. výrazný pružek neb kstku, může ale nemusí být kšile jednbarevná. Kravata: každý den by měl muž nsit, pkud mžn, jinu kravatu. Materiál: nejlépe hedvábí, dknale uvázaný uzel na zapnutu kšili, nezastrkávat knce za kšili, kravata může být vlně neb se spnu. Kravata by měla být sladěna především s barvu kšile, nedpručují se pestré vzry a syté barvy. - 12 -

Kapesníček: v levé hrní kapse saka se někdy nsí kapesníček; je buď ve vdrvné plze neb vytaženy 2-3 rhy; k ficiálním příležitstem bílé; jen k dennímu nšení, ke sprtvním příležitstem mžn pužít barevné; d náprsní kapsičky kapesník bez krajek. Bty: s kženu pdrážku neb pdrážku jemnu; mkasíny a bty s gumvu pdrážku se k tmut účelu nehdí, mají výrazně sprtvní charakter a jsu vždy tmavší než blek; nedávný zvyk nsit bílé pnžky se ke splečenskému bleku vůbec nehdí; d tmavých bt tmavé pnžky, min. 10 cm nad ktník, zásada: i při sezení nha přes nhu nemá být vidět lýtk. Pláště: ke splečenským účelům se pužívají bvykle černé neb černšedé barvy; balónvý neb kžený není vhdný. Šperky: u mužů jsu šperky bvykle hdinky a prsteny, někdy jehlice d kravaty, další šperky jak např. náramky a náhrdelníky nejsu vhdné. 2.2 Dámské blečení V dámském blečení je větší rzdíl v tm, c se nsí v pracvním styku a c se nsí pr splečenské příležitsti. Platí základní pravidla: čisté, vyžehlené, vkusné. Dámské blečení dalek víc pdléhá módě. Pracvní: žena by neměla být blečena nápadně a výstředně, pr bchdní neb úřední jednání by měla žena blékat šaty neb kstým. Punčchy a střevíce by měly ladit. Látka jednbarevná neb se vzrkem. Vycházkvé šaty: světlejší a pestřejší, může jít šaty vcelku, kstým neb kalhtvý kstým. Večerní šaty: mhu být krátké, tzv. kktejlvé neb dluhé a dpvídají pánským černým splečenským šatům. Malá večerní taleta: šaty s dluhým rukávem bez větších výstřihů, většinu tmavé, dplněk smkingu, p 20. hdině, na večeře, recepce, kktejly a hudební večery. Velká večerní taleta: dluhé šaty bez rukávů, čast s velkým výstřihem, různé barvy, prtějšek fraku, pužívána na plesy, gala představení a velké slavnstní příležitsti. Bty: ldičky, bty s pdpatkem. - 13 -

Dplňky: šperky, bižuterie, náušnice, náramky, náhrdelníky apd. Bižuterie je v bu případech večerních talet vylučena, k vycházkvým šatům se hdí větší kabelka z pravé neb umělé kůže, k večerním šatům malá kabelka nejenm z kůže, ale i různých textilních zdbených materiálů. Sučástí splečenskéh blečení jsu rukavice. U žen by měly být barevné v suladu s btami a kabelku, u mužů jsu dplňkem svrchníh pláště. Při splečenských příležitstech ženy rukavice nesvlékají ani při pzdravu. Výjimku je stlvání. 3. Charakter návštěv 3.1 Sukrmá návštěva Zásady a základní pravidla chvání vycházejí z becnéh vztahu hsta a hstitele. V případě cizince si ale uvědmujeme, že mu musíme zprstředkvat kntakt s prstředím pr něh neznámým. Dalek více pvinnstí nám vyplývá z návštěv, které u nás přím bydlí. Respektujeme všechna přání hsta, nevnucujeme mu ale stále svu přítmnst. Neplánujeme mu všechen jeh čas, ale snažíme se vždy být připraveni se mu věnvat. Pvinnstí pr hstitele je vyzvednut hsta na letišti neb na nádraží. Ženu uvítáme již tam květinami. P cestě mu umžníme dpčinek, nabídneme menší bčerstvení. Předestřeme mžný prgram, upzrníme na různé zajímavsti, ale dáme mu mžnst výběru. Při delší návštěvě je vhdné umžnit hstu, aby se v naší dmácnsti bslužil i sám. Na závěr pbytu je vhdné zrganizvat večer na rzlučenu, nejlépe v úzkém rdinném kruhu, kde mu předáme drbné dárky a pzrnsti, které by mu připmínaly návštěvu u nás. 3. 2 Pracvní návštěvy Pracvní návštěvy (i ze zahraničí) se zpravidla řídí nrmami pr ficiální přijetí hstů. Prgram jejich návštěvy by měl být předem pdrbně připraven. Pamatujeme v něm nejen na vlastní pracvní jednání, ale i na kntakt splečenský. l krátká návštěva by měla být dplněna pzváním na slavnstnější běd, případně na kulturní prgram apd. - 14 -

Jednání při větším pčtu sb by měla prbíhat u bdélníkvéh stlu, při němž hsté zaujímají výhdnější stranu (nikli prti dveřím). Na stle mhu být umístěny krmě květinvé výzdby vlaječky bu zemí. Pdává se minerálka a káva. Důležitý je zasedací přádek: veducí delegací sedí prti sbě uprstřed statních, další členvé pdle svéh služebníh významu (ti nejdůležitější nejblíže ke svým šéfům). Phštění je vhdné pdávat až p jednání, a t v jiné místnsti, případně v blízké restauraci. Pracvním hstům zajišťujeme veškerý servis (ubytvání, stravvání, místní dpravu, prgram mim jednání, případně rezervaci místenek apd.). 3. 3 Prtkl přadí návštěv dle důležitsti a jejich přivítání Zhledňuje pstavení reginálních představitelů v rli hstitelů v daném kraji. Návštěva hlavy státu Návštěva na úrvni předsedy Senátu a Parlamentu ČR Návštěva na úrvni předsedy Pslanecké sněmvny Parlamentu ČR Návštěva na úrvni předsedy Vlády ČR Návštěva předsedy Ústavníh sudu Návštěva předsedy Nejvyššíh sudu (hejtman vítá návštěvu před úřadem, na schdech) Hejtman kraje Členvé Vlády ČR Diplmatický sbr Senátři Pslanci Primátr Arcibiskup a biskupvé Rektr (hejtman čekává návštěvu ve své kanceláři; delegaci přivítá a přivede veducí dbru kancelář hejtmana, ppř. pracvník ddělení vnějších vztahů a zahraniční splupráce) Ředitel Krajskéh úřadu Starstvé Knzulární sbr akreditvaný v reginu Veducí zastupení ústředních státních rgánů v místě 3. 4 Infrmace prgramu Časvý plán - 15 -

Adresy všech míst (příp. mapka, plánek) Telefnické kntakty na dtyčné sby Prgram pr manželky a dprvd Překlad d danéh jazyka Příprava pdkladvých materiálů, dkumentů Organizační zajištění (příjezd, parkvání, bčerstvení, ubytvání, prgram, technická pmc, tiskvé zprávy, kntakty apd.) Obdrží: Hsté a jeh dprvd Hejtman kraje Členvé rady kraje Veducí dbru kancelář hejtmana Asistentka hejtmana kraje Pracvníci tiskvéh ddělení (dtčenéh dbru) Řidič + další pracvníci, pdílející se na přípravách a průběhu návštěvy 3. 5 Nvinářský dprvd Zajišťuje dbr kancelář hejtmana, tiskvé ddělení. 3. 6 Vlajkvá výzdba V praxi se pužívá celá řada vlajek: územně samsprávných celků (zemí, krajů, prvincií, blastí, reginů apd.), služební, vjenské, mezinárdních institucí, vnitrstátních rganizací, firemní, reklamní aj. Nejváženější pstavení a nejčestnější umístění mají vždy vlajky státní. Mají přednst před symbly reginálními. Umístění vlajky České republiky (z phledu pzrvatele): - při vyvěšení dvu státních vlajek vlev - při lichém pčtu vlajek (např. pět) - třetí zleva i zprava ( uprstřed ) - při sudém pčtu vlajek (např. šest) třetí zleva, čtvrtá zprava - při velkém pčtu vlajek zcela vlev - vlajku ČR je nutn vyvěšvat v základní přirzené vdrvné plze (mdrý klín vlev, nahře bílá, dle červená) - při svislém umístění musí být barva bílá vlev - v kmbinaci s vlajkami jiných států: levá strana je vždy čestnější - v kmbinaci s vlajku EU vlev vlajka ČR - lichý pčet vlajek vlajka ČR uprstřed, vlev jiný stát, vprav vlajka EU - krajská vlajka vlajka ČR vlajka města, bce - vlajky umístěné za sebu: vlajka ČR, krajská vlajka, vlajka města, bce - na stůl před zástupce danéh reginu, státu vlastní vlajka - 16 -

- při pdpisu dkumentu, stejně jak při přijetí, je třeba umisťvat vlajku vprav při phledu z místnsti, před českéh představitele - sedí-li představitelé prti sbě, pak se vlajka umisťuje: česká naprav d českéh představitele; zahraniční vlajka p jeh pravé ruce - při nefrmálním psezení a nízkém stlku se státní vlajky nepužívají, ani při bědech a večeřích, pkud nemají pracvní charakter 3. 7 Pdpis smluv zajistit vhdné prstředí vždy na pravé straně z phledu pzrvatele je hstitel vlajkvá výzdba krespnduje se zasedacím přádkem nízké květiny číše vína pdpisvé desky s krajským znakem dstatek psacích per Průběh: delegace přicházející d pdpisvé místnsti, řadí se d půlkruhu neb d řady za svéh představitele až p nastupení delegace přicházejí představitelé a usedají k pdpisvému stlu pdpisvé stránky by měly být zalženy zálžkami neb tevřeny když veducí delegací pdepíší své dkumenty, pracvníci prtklu si za jejich zády dkumenty vymění a veducí delegací pdepíší dkument druhé strany p pdpisu veducí pvstanu, stanvený pracvník pmáhá dstavit židle a pdepsané dkumenty si navzájem předají p pdpisu dkumentů následují krátké prslvy, nejprve hstitele, pté hsta číšníci přinášejí vín a nabízejí běma veducím, pak i jedntlivým členům bu delegací celá akce knčí přípitkem 4. Splečenské pdniky 4.1 Druhy splečenských pdniků V průběhu pracvních jednání, mim ně a při řadě jiných příležitstí se přádají různé splečenské pdniky, d zcela nefrmálních p velmi frmální. Ve styku se zahraničními partnery může jít např. návštěvu důležité sbnsti neb delegace, zahájení neb uknčení jednání, dvustranné jednání na úrvni ministerstev neb jiných rgánů, - 17 -

pdpis závažných dkumentů (mezistátních dhd, kntraktů), slavu státníh svátku a řadu jiných příležitstí. Cíle splečných pdniků jsu různé. Obecně se dá knstatvat, že čím menší pčet sb se jich zúčastňuje, tím jsu knkrétnější. Část splečenských pdniků navazuje na pracvní jednání. Průběh těcht pdniků je sice vázán určitými pravidly, jejich atmsféra je však uvlněnější, méně frmální a umžňuje čast prjednat prblémy btížně řešitelné v průběhu jednání. Snídaně pracvní snídaně Jsu stále blíbenějšími a čast rganizvanými splečenskými pdniky - služí k pracvnímu jednání v htelu, na pracvišti neb v bytě hstitele. Ze snídaně se dchází přím k jednání neb na pracviště. Mají něklik výhd: méně frmální, časvě méně nárčné, nikdy se nepdávají alkhlické nápje. Pracvní běd - cca ve 12.00 hdin Méně frmální než večeře, může být sučástí delšíh jednání neb je dhdnut jak samstatné setkání. Pravidlem je, že ten kd zve, navrhuje restauraci, přebírá zdpvědnst za kvalitu pskytvaných služeb, jídla a nápjů, platí účet. Zasedací přádek sestavuje hstitel, zasedá ke stlu jak první. Smyslem pracvníh běda je zjistit názr druhé strany na tázky, které nejsu předmětem jednání, upevnění sbních vztahů. Přadí jídel: studený předkrm (masitý, někdy zákusky při aperitivu) plévka ryba neb meleta mas a příkrmy mučník, ppř. sýr a vce neb vcný salát černá káva Oficiální běd a večeře p 14.00 hdin Patří mezi slavnstní příležitsti, večeře je splečensky významnější, časvě méně mezená (19.00-20.30 hdin), na pzvánce se uvádí čtvrthdinvá rezerva na příchd. - 18 -

Přadí jídel: aperitiv (vermut, sherry, bechervka, kktejl ) - než se shrmáždí hsté masitý předkrm plévka dvjí masitý chd (první může být ryba) mučník sýr zmrzlina vce káva (k ní kňak a likéry) p třiceti minutách šťávy, minerální vdy, whisky Recepce Rzeznáváme něklik druhů recepcí. Obecně je recepce splečenský pdnik, knaný ve večerních hdinách, a t na základě pzvánek. Z nich je zřejmé, zda jsu zvány i manželky. Oblečení je vycházkvé, neb frmální, pdle údajů uvedených na pzvánce. Její trvání je max. dvě hdiny. Slavnstní recepci přádá hstitel u příležitsti státníh svátku země neb jiné bdbné příležitsti (narzeniny mnarchy), výrčí zalžení státu, mezinárdní akce velkéh významu, např. světvé knference, výrčí významných plitických událstí neb dhd apd. Recepce se rvněž přádají na pčest významných státních návštěv. Kktejl Může mít dvě pdby, přičemž bě jsu vstje. První ve frmě drink je krátké splečenské setkání v průběhu delšíh jednání, např. před bědem, p dpledním jednání, puze pr účastníky dvustrannéh jednání, menších knferencí. Hstitelem je veducí pracvník tuzemskéh partnera, předseda knference. Kktejl se uskutečňuje v místě, kde se jednání kná. Pdávají se puze nápje aperitivvéh typu, příp. vín. Účastníci nesedí, nýbrž puze stjí. Je t výhdná příležitst pr nefrmální výměnu názrů. Druhu frmu je splečenský pdnik přádaný se začátkem kl 18. hdiny. Trvá maximálně dvě hdiny. Hsté přicházejí ve stanvené dbě a dcházejí před stanvenu dbu. Vedle nápjů nejrůznějších druhů se rznáší i jídl, a t puze menší mnžství, studené; jídl není na stlech. - 19 -

Číše vína Je splečenský pdnik knaný pr větší pčet sb většinu před plednem. Trvá asi hdinu. Uskutečňuje se u příležitsti státníh svátku, při pdpisu smluvních dkumentů, zahájení výstavy apd. Manželky se tht pdniku zpravidla nezúčastňují. Pdává se šampaňské vín, nealkhlické nápje, ze silnějších nápjů sherry, nikli však piv neb nápje jak whisky. K dispzici jsu zákusky. Bufet dinner Nahrazuje pracvní běd. Uskutečňuje se v budvě, v níž prbíhá jednání, a má prti bědu ve veřejném zařízení řadu přednstí: šetří se čas, prstředky, zvláště za nápje, je bezprstředně spjen s pracvním prgramem prt, že je méně frmální. Je mezen výhradně na účastníky jednání. Obsluha je plsambslužná, tzn. že bsluhující persnál je u připravenéh jídla a účastník si dá na talíř plžit puze t jídl, které chce. Není zasedací přádek a každý má mžnst si sednut k většímu pčtu menších stlů, pdle mžnsti s sbu, s níž má zájem během jídla hvřit. K jídlu se pijí nealkhlické nápje, piv, případně lehké vín, aperitiv se pdává výjimečně, digestiv nikdy. Raut je bdbu recepce. Pr prezentace firem, tiskvé knference, kngresy, služí k navázání kntaktů. Rut [raut] je bvykle akce s rzsáhlu účastí až sta hstů. Hsté se bsluhují sami u předem upravených bufetvých stlů se studeným i teplým jídlem. Hsté se phybují vlně p místnsti, můžu se bavit s kýmkli. Pměrně vlná pravidla rautu umžňují seznámení a knverzaci s velkým pčtem lidí. Čaj páté dplední, přátelský, méně ficiální způsb splečenskéh setkání, blíbená frma setkání pr dámsku splečnst neb manželské páry, mezi 16.00-17.00 hdinu. Další frmy splečenských akcí: garden-party (zahradní party) hudební, ppř. filmvý večer taneční večer bridžvý večer - 20 -