Pednášky Jean Liedloffové Srpen, záí 1995 v Rakousku
Koncept kontinua - psychoterapeuta zkoumá schopnost žít v harmonii a být šastní u indián Jako autorka úspšné knihy Na cest hledání ztraceného štstí navštívila v záí 1995 rzné evropské zem a zde mla pednášky a semináe. Pednášky ve St. Pölten a v Gerstenu (Dolní Rakousko) byly smyslupln spojeny a následn zapsány ve strukturované form. psychoterapeuta z USA navštívila v nkolika expedicích jihoamerické Indiány Yequana a byla fascinována jejich harmonií a schopností být šastní. Studovala základy tohoto jevu a srovnávala je a jejich dsledky se zpsoby chování v západním civilizovaném svt. Ve své knize popisuje své zkušenosti s Indiány a dle jejich zpsobu života vytvoila koncept kontinua. Dti a lidé kontinua vykazují rzné specifické znaky. Jsou vyrovnaní a veselí, stále spokojení a šastní, bez vnitní agrese. Nehádají se a mají málo konflikt, v protikladu nap. k nenasytnosti našich dtí a lanosti dosplých po moci, která v lovku vybuzuje vnitní agresi. nevidla nikdy dti Indián Yequana se hádat, miminka také nikdy nekiela, nanejvýš krátce zakourala. Dti byly nošeny na tle 24 hodin, na kyli (na jedné ruce nebo houpající se na noze). Vždy a pi všech innostech se zachovával tlesný kontakt. Dti byly také asto nošeny jinými ženami a dtmi, aby se matce ulevilo. Miminka Yequana také nemají žádnou koliku ve tech msících, která se u našich dtí považuje za normální a nevyhnutelnou. Široce rozšíené naízení vi dtem v západním civilizovaném svt je asto následující: Dti potebují disciplínu. Chlapci zstanou vždy chlapci, i když jsou agresivní. Nemluvata musí spát ve vlastní postýlce. To, co my (západní civilizace) považujeme za normální, je asto v rozporu s lidskou pirozeností. Náš instinkt je potlaován údajným odborným vdním expert. ím více budeme jednat proti pírod, tím nepohodlnji se budeme všichni cítit. Ale co my dláme? Když se dít narodí, po porodu, jednáme s díttem vtšinou protikladn vi pírod v rodin, v mateské školce, ve škole. Matky potlaují svj pirozený instinkt a nechávají se píliš svádt údajnými radami k chování zamenému proti dtem. Chybjící tlesný kontakt, chybjící dvra a nekontrolované disciplinování jsou pro zdravý vývoj dtí škodlivé. Pokud v prvních 12 msících života dítte panuje takzvané vychovávání pomocí disciplíny (nap. necháme dít kiet) namísto výluného naplování všech poteb dítte, dochází u osobnosti dítte ke škodám. asto se nechováme k dtem s náležitým respektem. V neposlední ad náš vzdlávací systém ochromuje schopnost pirozeného uení. vyjmenovává ve svých pednáškách rzná doporuení, která jsou dležitá v konceptu kontinua: 1. Mj respekt k dítti, pírod a k sob samému Zkoušej najít to správné instinktivn a jednej podle toho. Bu trplivý sám k sob, k dítti, a ke všem ostatním osobám a situacím. V svému neškolenému instinktu a ne údajným odborníkm. V svému dítti, když kií a nikoli jakémukoli expertu. - 2 -
Dít je vtší expert než všichni odborníci (jeho instinkt je neškolený). asto jednáme s díttem, jako by to byl náš nepítel (necháváme ho kiet atd.) Když je dít odkládáno do kolébky, do postýlky nebo do koárku, zane asto kiet. To je pirozená reakce, jelikož dít hledá tlesnou blízkost živého lovka. My ale od dítte oekáváme, že bude samo ležet a necháváme jej samotné v kolíbce nebo v koárku i bhem dne. Oekáváme také, že se ješt k tomu bude chovat tiše a zkoušíme udržovat je potichu pomocí málo vhodných opatení jako nap. houpáním a kolébáním v kolíbce nebo v dtském koárku, namísto toho, abychom je vzali k sob na tlo. Když mláata zvíat kií, akceptujeme, že zvíecí matka pijde k mládti. Jen u našich nemluvat víme, že je (proti pírod) musíme nechat kiet. Tip pro zastavení kiku miminka: sešpulenými rty syknout do ouška, rychle vyfouknout vzduch ven a dovnit. Respektuj pírodu a lidskou pirozenost. Disciplína a kooperace se poté u dítte dostaví, aniž bychom je to museli uit a požadovat. 2. Zprostedkovávej dítti neustále pocit, že je plnohodnotné a vítané Nedlej nic (eí, cítním; verbáln nebo neverbáln), co by dítti zprostedkovalo pocit: nejsem správný ; dlám nco špatn (ve smyslu neodpovídat oekáváním), jsem špatný, jsem zlý, atd. Nehubuj a nedisciplinuj své dít (protože to znamená: Ty jsi špatný ; ty nejsi správný ), nýbrž ignoruj chybné chování a nedramatizuj je. Svým životem ukazuj chování, které si peješ, protože dti nechtjí nic jiného nežli napodobovat, stát se lenem skupiny. Dít ví bez podmínek všemu, co mu o nm samém ekneš a zprostedkuješ (dobrému i špatnému). Ví ti víc nežli sob samému. Rodie jsou v oích dtí tou absolutní a nejvyšší autoritou. Všechno, co rodie eknou a uiní, považuje dít za správné. Vlastní chování ocení jako špatné nebo jej zpochybní. Dti kií a tím vyjadují: Prosím drž m. Matka ale ekne: Bu klidný. a zprostedkuje tím dítti pocit: Mám rád svou matku, ale ona m nemá ráda. To zpsobí, že se dít necítí dobe, protože matka jako autorita má pece pravdu. A tento pocit namíený sám proti sob psobí až do dosplosti. Nejdležitjší je, aby dít vilo samo sob. Vliv rodi je podstatn silnjší nežli vlivy okolí (prarodie, sousedé atd.), kteí se eventueln nechovají podle doporueních kontinua. Mj trplivost s jinými osobami, kteí se k tvému dítti chovají jinak.podle svého ražení, podle rodiovských zkušeností a podle zkušeností z dtství. Zkoušej jim zvolna pibližovat doporuení kontinua. I když dítti ukáže pouze jedna blízká osoba, že to je správné, je to pro jeho dobrý vývoj dostatené. Ideální by pirozen bylo, kdyby celé sociální okolí jednalo podle doporuení kontinua. Lidský tvor, a už je díttem i dosplým, by se ml neustále cítit plnohodnotným a vítaným. Vtšina lidí v civilizovaném svt pociují v rzném mítku, že nejsou dost dobí, že nejsou správní. Ten, kdo se sám necítí dobe, kdo sám sebe nemá rád, ten se bude i antisociáln chovat. asto jednáme s našimi dtmi nepimen. Kvli tomu, jak se chováme ke svým dtem a miminkm a kvli násilí, které na nich pácháme, se ony nemohou cítit plnohodnotn a pijat. Dokonce i v nejlepších rodinách si rodie nechávají mluvit experty do toho, jak dti vychovávat (proti pírod). I pes intenzivní snažení dít stále ješt kií. Z tohoto dvodu se mnoho rodi necítí být správní, píp. se cítí být vinni a jsou keovit napjatí. ( Dlám vše pro dít a ono pesto - 3 -
kií. Nedlám to dostaten dobe. ) To se pak penáší na dít, které svj kik ješt zesílí. Píiny se asto nacházejí v jejich vlastním dtství, kvli tehdejšímu chování jejich vlastních rodi. Byli jsme našimi rodii vedeni k tomu, abychom se cítili špatn/v neprávu/ v nepoádku/ nesprávn. Zsta tady, Zsta stát, Pesta kiet, Bu zticha - rodie jsou namíeni proti dtem už od jejich narození, proti pírod. Ale každý lovk je svým vlastním zpsobem správný a plnohodnotný, pece však mnozí rodie pochybují sami o sob a mají pocity viny, protože v jejich dtství jim bylo vštípeno do hlavy, že nejsou správní. Pokud rodie s dtmi jednají špatn, mže to asto pocházet od jejich vlastních zranní z jejich vlastního dtství, a dít v dosplém íká: Nejprve chci být já uspokojen a teprve potom z toho mže nco dostat i dít. Nebo: Když jsem to (lásku, blízkost, respekt atd.) nedostal já, nesmí nic takového dostat ani mé dít. Náznak ešení by bylo: dát dítti experimentáln to vše, co bychom byli bývali sami rádi dostali (lásku, blízkost, tlesný kontakt, správné vztahy matka dít atd.). Snadnji by se pak dalo dosáhnout zmny špatného nastavení. 3. Umožni svému dítti (v ideálním pípad) tlesný kontakt 24 hodin denn, pinejmenším do té doby než dít zane samo lézt Nos své dít celý den na tle(na ruce, v šátku, spaní u rodi v posteli, atd.) I jiné osoby by t v tom mly podporovat. Nikoli pouze v prvních hodinách po porodu pro vývoj dítte je dležitý intenzivní tlesný kontakt (na kži) (bonding) s matkou, nýbrž ze stejného dvodu má tento tlesný kontakt pirozen zásadní a elementární význam také v celém následujícím úseku života. Toto ale není uznáno experty a všemi dobe mínnými radami (prarodi, léka, prmyslu, reklamy, atd.) Následkem osamlosti (inkubátory, ohrádky, dtské pokoje, umlá dtská výživa místo kojení, ležení v postýlce s ohrádkou, osamlé spaní, nechávání dtí kiet, dtský koárek, umlá muzika místo mateských srdeních tón, dtská ohrádka, atd.) musí pak dít nést celý život. Rooming in (postýlka dítte vedle matiny postele) je nedostatený: Matka ví, kde dít je, ale dít neví, kde je matka. Všechny poteby dítte by mly být naplnny ve fázi, kdy je dít nošeno (asi 12 msíc), protože by se mlo cítit stoprocentn vítáno. Úplné naplnní poteb v jednom vývojovém stupni je pedpokladem k dosažení zdravých píštích pokrok ve vývoji. Dít se tak stane vyrovnanjší a nikoli závistivé. Bude se vyjadovat spíše samo za sebe a bude pirozeným zpsobem kooperativní, oproti dítti, jehož poteby naplnny nebyly. Pociuj se správn a O.K., když dít nosíš. Nepociuj pitom vinu v žádné form. íkej dítti, že je vítané, nech jej cítit se jako plnohodnotná bytost. Nošení na stran (na boku) je smysluplné, protože dít pi tom mže vše pozorovat a uit se z toho. Hodn se pohybuj s díttem, i když spí (chození do pírody, bh, tanec). Každý lovk musí energii vydávat (nap. pohybem, sportem, sexem, prací, tancem, hekticky atd.). Kojenec ale ješt nemá žádnou možnost (dokud nezane lézt), tuto energii vydávat pohybem (krom trhavých pohyb ruikami a nožikami), tu potebu má ale nutn také. Pi nošení dítte na tle a díky spoleným rychlým pohybm mže matka energii pro oba vybíjet pes spolené energetické pole (díky tlesnému kontaktu). V této dob je toto tím zásadním pínosem pro to, aby dít bylo vyrovnané. Vyizuj si všechny své innosti normálním zpsobem spolen s díttem, jako by ani dít nebylo na tvém tle. Starostlivé nošení k tomu všemu dítti ukazuje: Jsem kehké. - 4 -
Nech dít, aby se vždy mohlo podílet na dní. Dít by mlo být všude s námi (uprosted dní), aby se pokud možno mohlo uit ze svého okolí a od svých blízkých osob. Nasmruj své innosti a chování na svt dosplých, a nezamuj je zvláštní formou na dít. Dít by mlo poznávat normální svt dosplých a nikoli svt koncentrovaný na dít. Nebhej za díttem, když už umí lézt, pípadn bhat, a nesousteuj své jednání na dít. Dít samo bude bhat za matkou, protože nechce být samo, nýbrž chce být souástí skupiny a ve stedu dní. To, co je dobré pro dít, je dobré také pro matku (pinejmenším by tomu tak mlo být, pokud se jedná v souladu s pírodou). A obrácen, to, co je dobré pro matku, je dobré také pro dít. Normální všední den s díttem by ml dávat radost a neml by to být žádný boj s díttem. 4. Mj dvru a bu dvivý ke kojenci/k dítti Dvuj schopnostem svého dítte/kojence. To, co oekáváme, to také dostaneme (jak v pozitivním smyslu, tak i v negativním smyslu) Oekávej od svého dítte, že bude dobré, a ono bude dobré. Nemj v oblib zvláštní chování, nýbrž oekávej zcela jednoduše plná dvry dobré chování jako nco normálního. Dávej svému dítti s dvrou mnoho úloh. Pokud to dít odmítne, ignoruj odmítnutí a vyi úkol sám. Díky vydlení sama sebe rozpozná vzdorovité dít nesmyslnost svého poínání. Dej svému dítti šanci, aby mohlo zažít svj svt jako svébytný ve svém vlastním rytmu. Neperušuj, píp. neukonuj zbyten jeho hru, konání. Nepomáhej svému dítti za každou cenu, nevmšuj se zbyten (krom hrozícího nebezpeí). Nevnuješ-li svému dítti dvru, nevyvine v sob žádnou sebedvru. Vné Dávej pozor! je škodlivé a brání rozvoji sebedvry. Píklad: Asi 18 msíc staré dít leze na velmi úzkou zídku mezi dtským bazénem a hlubokým bazénem. Jean prosí pítomné osoby, aby nespchali na pomoc, aby pímo nepihlížely a nevnovaly dítti žádnou oividnou pozornost. Dít se ohlíží, jestli se nkdo dívá. Protože tomu tak není, vylézá dokonce na své pomry ješt na úzkou zídku dále až k vodotrysku, k nmuž smuje. Když se opt otáí na úzké zídce uprosted vody a leze zpátky, aniž by se zítilo do vody, blíží se k nmu nervózní matka. Když dít zahlédne strachující se matku, jeho jisté chování zmizí, zavolá ó mami! a bezmocn spadne do rukou své matky. Vysvtlení: Dít uví bázlivé matce více než samo sob (rodie jsou pro dít tou nejvtší autoritou), pi pohledu na matku náhle ztratí svou sebedvru a spadne zpátky do chování z dívjšího, a tím nejistjšího vývojového stadia (regrese = zptný vývoj). lovk již náhle nedvuje své vlastní dosud získané schopnosti a zodpovdnosti. Závr: Pokud píslušná osoba nervózn a nejist agituje, nemá žádnou dvru v dít, a tím dítti zprostedkovává Ty to nezvládneš, a neví též dítti, že by bylo schopné zvládnout úlohu. Dít si pak neví, spadne nebo se zítí, upadne do stavu bezmocnosti. Pokud se dít uí nemu novému, i nco zkouší, asto se dívá po dozírající osob a tím se ptá: Jak se mám cítit? Úzkostlivá a píliš ochranáská dozírající osoba bude dítti vždy bránit, aby své schopnosti rozšíilo. Pokud dít spadne nebo si nabije, nevnovat dítti žádnou pozornost, píp. nedlat scénu (dokud to je únosné). Dít má samo pevzít zodpovdnost za své chování, - 5 -
pípadn za svou bezpenost. asto se dít nejprve rozhlédne, jestli má diváky, než zane plakat. 5. Nedlej nic za dít, pokud to mže udlat samo (s láskyplným a konsekventním, dsledným postojem) Pro proces uení dítte je velmi rušivé, pokud jej ustavin podporujeme, jsme píliš nápomocní, pokud jej pesmíru ochraujeme. Bereme mu tak možnost dlat zkušenosti, pípadn naplnit urité poteby. I když jednání díky vdomému nepomáhání trvá déle, nic se nedje, nebo takto se dít uí a dlá zkušenosti. Dít by mlo mít možnost dlat chyby, mlo by samo nacházet ešení. Píklad ze života zvíat: Jean oloupala malému opiímu mládti banán, aby ho nakrmila. Opika sndla banán jen z plky. Jakmile byl utišen první hlad, zavinula opika zbylý banán do papíru, který ležel v kleci, a potom obhla klec. Náhle radostn objevila zavinutý banán, vybalila ho, oloupala a sndla. Vysvtlení: Nejprve opika lan utišila hlad, poté ale svým zpsobem naplnila i jiné poteby, totiž hledat potravu (lovit), potravu najít (sbírat), oloupat a nakonec sníst. Chování asto zjevn uspokojí jen jednu potebu, ve skutenosti ale asto mnohé. Díky nap. ochranáské intervenci, rušení, perušení pi hraní (= uení) bráníme našim dtem sbírání vícevrstvých zkušeností. Závr: Dít by mlo smt samo zkoušet své možnosti a schopnosti, i když dlá chyby a možná nejprve na zaátku úkolu, pípadn se svým zámrem ztroskotá (pi lezení, uení se chodit, uení se zkoumat okolí). Nenech dít, aby pevzalo kontrolu nad tebou. Dti bžn zkoušejí zkoumat hranice. Odmítni jeho nepatiná pání, sice s láskou a pozorností, ale s drazem. Jednoduše klidn pokrauj ve svém dosavadním konání (kontinuáln a bez ovlivnní), bez prošení dítte o rozhodnutí (dít nesmí být bossem ). Pesto dotykem nebo pátelským oním kontaktem dítti ukaž, že je vítané, aniž bys perušil své vlastní konání. Nenech se pozdji díttem zapáhnout ve prospch jeho zájm (nap. zástupné vyizování njakého sporu s jinými dtmi, atd.) Zanech dti samotné, pokud se hádají a jdi pry (pokud nehrozí žádné nebezpeí). Nestav se na ní stranu, protože ony by si mly konflikt vyídit samy. Dti asto chtjí, aby dosplý za dít nco (konflikty) zástupn vyizoval a aby za dít bojoval. Dti by se o to mly postarat samy. Pi hrách o moc, se zbranmi a válenými hrakami: Pozoruj motivy a výraz oblieje pi hraní. Pokud se objeví hnv a agresivita, poukazuje to na vnitní agresivitu. Jinak je hra na válku imitací urité formy hry bez agresivity. 6. Nedisciplinuj své dít zbyten Abychom v naší spolenosti fungovali, postupuje se v rámci výchovy pomocí taktiky, vyjednávání, hrozeb, podplácení, pokut vi lovku jako domnle asociálnímu, nedisciplinovanému tvoru. Ve skutenosti jsme my lidé od narození a od pírody hluboce sociální bytosti. Není teba nás pomocí tzv. výchovy socializovat. Píina, pro naše dti psobí a jednají tak asociáln, ímž rodim dlají život tak tžkým, spoívá v našem raném dtství. Když kojenci kií, chtjí být pouze pijímáni a drženi. Potebují tlesnou blízkost ve dne i v noci. Nenaplnné poteby psobí nevyrovnaný pocitový život a chování. - 6 -
Od dítte nemusíme požadovat disciplínu, staí, když lovk oekává, že dít se bude chovat disciplinovan a sociáln, a ono se tak skuten bude chovat. Dti se asto chovají asociáln proto, jelikož si všimly, že od nich v skrytu oekáváme asociální chování. Píklad: Ukli si okamžit své hraky! Tón hlasu dítti sdluje, že se asto vbec neoekává poslechnutí výzvy. Vzniká hra, dít testuje, jak asto se matka mže opakovat. Dít ví pesn, jak dosplé pimt k tomu, aby se opakovali. Vybídnutí by se mlo íct dítti jen jednou, nikdy víc než jednou. Výzvy nikdy nevyslovovat s výitkou. Pokud dít nespolupracuje, píp. neposlouchá pokyny, mlo by se toto chování ignorovat. Bu bez komentáe (nadávky, vysvtlování, hubování, trestání) a bez emocí (vztek, zlost) to požadované sám provést, nebo dlat nco jiného. Tím je dít postaveno mimo dní a díky tomu, že vyízení jeho vlastní vci bylo bez komentáe, ztratí jeho odpor na významu a dležitosti. A protože dít je velmi sociální, nemže toto vylouení unést a v budoucnu bude spíše poslouchat. Dít brzy pozná, že se nic neíká víc než jednou. Krom toho zjistí, že na jeho odpor se nereaguje (hra se nehraje), a tím se toto chování stane nezajímavým. Ignoruj vaní z protestu, odpor a plá a vyizuj klidn a rozhodn potebná konání, i když dít rebeluje. Tvj klidný a konsekventní (dsledný) zpsob jednání, pesto plný respektu a bez agresivity, ukazuje dítti, že jeho hry nemají šanci na úspch. To zpsobí výchovný proces a dít bude píšt spolupracovat. 7. V pirozenosti dítte je uit se nco samo od sebe, není pirozené nco uit Matka bývá vtšinou v prvních letech sama doma s díttem. Tato izolace bhem dne bez jiných osob je nezdravá pro všechny, protože chybjící komunikace je frustrující a všem nabízí píliš málo podnt. Bylo by mnohem lepší žít v njaké spolenosti dosplých a dtí (velká rodina, rodinné spoleenství). Spolené konání (spolené práce v dom, na zahrad a v domácnosti) spolu s trávením asu s jinými matkami, pítelkynmi nebo sousedy by také bylo smysluplné. Dti by pitom mly smt bhat kolem a pitom se uit. Být sám a mít jen velmi málo i žádné podnty, to neodpovídá lidské pirozenosti. V naší spolenosti je jist velmi obtížné najít stejn smýšlející lidi, ale mlo by se to pesto zkoušet, aby lovk nemusel zstat sám. Dej si tu námahu a zkoušej nkoho najít. Nepijmi fádnost osamlosti a plahoení se díky izolaci s díttem. Ve spoleenstvích, kde dít mže vyrstat ve spolenosti mnoha dosplých, se dít mže nauit, že dosplí iní to, co je pro n pimené. Je velmi dležité, aby lovk nebyl dlouho koncentrován na dít, nýbrž aby žil ve svt dosplých, aby dlal innosti dosplých, aby s druhými mluvil a smál se. Dít by mlo být uprosted dní, ale samo by nemlo být v centru pozornosti, zatímco se konají innosti všedního dne. Dít vnímá z atmosféry dosplých na odpovídajícím stupni svého vývoje všechno to, co potebuje, aby se mohlo uit. Dti se uí bez toho, že by je nkdo musel uit (podobn jako pi uení se ei). Staí jakákoli innost (jako u mluvení), aby se mohlo uit. Nikoli uit se explicitn jako nap.: Toto je pes a pes štká. (dít tuto formu neoekává). Nemluv s díttem dtskou eí, nýbrž eí dosplých. Dti pijímají vše, co slyší, samoinn. Staí dovednost správn pedvést. Dvuj tomu, že dít pijímá vše, co potebuje automaticky díky pozorování dosplých bez poteby zvláštního pouování. Pirozené - 7 -
uení je poslouchání, vidní a napodobování. Nepouuj a neopravuj stále dít, protože dti se potom necítí být správné. ím menší je stres, tím se dít lépe uí. S každým rokem vývoje pomáhá dít stále více v domácnosti a má z toho radost. Je pitom šastné a dlá vše dobrovoln a s dobrým pocitem sebejistoty, bez toho, že by k pomoci bylo donucováno. V dtské pirozenosti je totiž pomáhat, aniž bychom je o pomoc prosili. Pomáhání musíme ale pipustit a podporovat, mít trplivost s díttem, pokud vše neudlá pesn podle našich pedstav. Pokud je dít vedeno odpovídajícím vhodným zpsobem, poskytne nám tyleté dít vtší pínos v domácnosti nežli se myslívá. Dti chtjí pomáhat a napodobovat, nepotebují ale žádnou zvláštní pozornost, pokud dlají nco nového nebo zvláštního. Nedávej najevo žádné pehnané nadšení, žádnou chválu, nýbrž považuj toto za normální. Jinak mže nastat ten pípad, že dti budou jednat kvli pochvale a odmn a nikoli kvli vci samé. Nezávisle na tom je vhodná pozitivní zptná vazba a pozitivní podpora, aby se posílila sebedvra. 8. Mateská školka a škola Úzká propojenost malého dítte s matkou a otcem je pro vývoj velmi dležitá, v naší spolenosti se ale dti dávají ve tech letech do mateské školky. Dti jsou v mateské školce izolovány, jelikož mateská školka neodpovídá reálnému svtu. Naše instituce (MŠ a škola) jsou nevhodné pro lidskou pirozenost, protože jsou založeny na domnnce o lidské povaze, která je falešná. Také celá spolenost nerozumí lidské pirozenosti dtí, protože dti jsou od pírody sociálními bytostmi. Princip výuky dtí je od základu falešný, protože tento princip je koncentrován na dít, piemž nap. dv vychovatelky peují až o 30 dtí a zadávají jim rzné innosti (malování, kreslení, hraní atd.) Dti jsou od pírody zamené na dosplé. Chtjí pozorovat svt dosplých a kopírovat jejich chování. Bylo by lepší, kdyby dti smly žít ve svt dosplých a uit se, jak se dosplí chovají k sob navzájem, a nikoli, jak se dosplí chovají k dtem (nap. v MŠ). Také náš školní systém by musel být kompletn zmnn, protože domnnky o tom, jak uit dti, se nezakládají na realit. V moment, kdy dítti ekneme: Posa se, bu zticha a poslouchej! nebo Dávej pozor a u se!, bráníme skutenému procesu uení. Protože dít se od narození uí pomocí pozorování a napodobování. 9. Shrnutí a výhled My sami vytváíme asociální spolenost. Stžujeme si na bezradnou mládež, na lidi, kteí hledají výhody pouze pro sebe, na kriminálníky, na sexuální devianty atd. Stavíme stále více vzení a nasazujeme stále více policist, namísto toho, abychom zlo odstranili i s koeny. Co proti tomu mžeme dlat: Pozorujme pírodu a važme si jí, dbejme o poteby našich dtí. Dejme jim možnost dostateného tlesného kontaktu jako známku bezpeí. Ukazujme jim stále, že jsou vítány, hodnotné a milování hodné. Bume píkladem svým pozitivním postojem. Mjme dvru ke schopnostem našich dtí. Napomáhejme zdravému vývoji jejich sebedvry a jejich vdomé zodpovdnosti za sebe a spolenost. Dejme jim prostor, aby se mohly samy uit pirozeným zpsobem. Važme si osobnosti našich dtí podobn jako oekáváme my jejich úctu k nám. Naše láska nesmí být potlaována. Dv vci mžeme svým dtem dát na cestu: koeny a kídla. - 8 -