2/6 Rodina a mateská škola. Mgr. Ludmila Šprachtová

Transkript

1 2/6 Rodina a mateská škola Mgr. Ludmila Šprachtová Pro rodie je mateská škola zpravidla první vzdlávací institucí, se kterou se v prbhu života svého dítte setkávají. U nkolika mála z nich mže tomuto setkání pedcházet zkušenost získaná s jeslemi i nkterými soukromými, spíše hlídací službu nabízejícími zaízeními. Pi svém kontaktu s mateskou školou vycházejí rodie zpravidla ze svých zkušeností získaných z vlastní docházky do mateské školy i ze zkušenosti se staršími dtmi. Ovlivnni jsou jednak vlastním názorem na vzdlávání, jednak médii, dále pak postojem spolenosti k významu vzdlávání. Ve vztahu rodi, dít a mateská škola vyvstává mnoho otázek: - Co oekávají rodie od mateské školy? - Mže mateská škola uspokojit jejich požadavky, napluje jejich oekávání? - Kam až by mla mateská škola ustupovat nárokm rodi? - Jsou rodie zákazníky? - Nakolik má být mateská škola ve svých požadavcích na rodie neústupná a stát si na svém? - Jak rodie vtáhnout (zapojit) do vzájemné komunikace a spolupráce? - Je mateská škola pro rodie i pro dti? - Jakým dílem pispívá k rozvoji osobnosti dítte rodina a jakým mateská škola? Otázek kolem vztahu rodi a mateské školy je mnoho. Pokusíme se na tento vztah podívat blíže, odpovdt si na tyto otázky, abychom dokázali zvolit a používat úinné metody a prostedky komunikace a spolupráce s rodii. Aby komunikace i spolupráce nebyla formální, ale pínosná pro všechny zúastnné strany, tedy pro dti, rodie i zamstnance školy.

2 2/6.1 Rodina a její právní postavení Mgr. Ludmila Šprachtová Rodina je základem pro vývoj každého jedince. Ten je s rodinou spojen po celý život. Nejdíve jako dít, nkdy sourozenec, pozdji jako rodi. V rodin se vytváí ada píbuzenských vazeb. V rozšíeném rodinném systému plníme adu sociálních rolí. Dít se uí od rodinných píslušník zastávat jednotlivé sociální role. Pedevším napodobováním. Právní rámec vzniku manželství a posléze rodiny vymezuje zákon. 94/1963 Sb., o rodin, ve znní pozdjších pedpis. Mimo jiné poukazuje na nkteré povinnosti a práva ve vztahu k vlastnímu dítti. V 1 odst. 1 íká: Manželství je trvalé spoleenství muže a ženy založené zákonem stanoveným zpsobem. V dalších odstavcích uvádí nap.: - Odst. 2: Hlavním úelem manželství je založení rodiny a ádná výchova dtí. - V 32 odst.1: Rozhodující úlohu ve výchov dtí mají rodie. - Odst. 2: Rodie mají být svým osobním životem a chováním píkladem svým dtem. - V 33: Na výchov se podílí i manžel, který není rodiem dítte, za pedpokladu, že s ním žije ve spolené domácnosti. - V 34 odst. 1: Rodiovská zodpovdnost náleží obma rodim. - Odst. 2: Jestliže jeden z rodi nežije, není znám nebo nemá zpsobilost k právním úkonm v plném rozsahu, náleží rodiovská zodpovdnost druhému rodii. Totéž platí, je-li jí jeden z rodi zbaven a nebo je-li výkon jeho rodiovské zodpovdnosti pozastaven. Kolik lidí si prostuduje zákon o rodin ped vstupem do manželství nebo ped poízením dítte? Kolik si je vdomo zodpovdnosti a povinností, které souvisí s jejich rodiovskou rolí? Když se plánuje a oekává píchod dítte do rodiny, nemusí žádný z rodi nikoho pesvdovat, že to zvládne, nemusí skládat zkoušku, zda je na rodiovství zralý. Ale každý, kdo chce ídit auto, musí znát Pravidla silniního provozu a následn složit náronou zkoušku z ovládání vozidla, ešení dopravních situací a znalosti jeho pravidel. Rodi nic takového nemusí. V praxi se pak ne zídka setkáváme s porušováním zákona O rodin. Zpravidla se toto porušování zákona týká 32, odst. 1, který rodim stanovuje, že Rodie mají být svým osobním životem a chováním píkladem svým dtem. V praxi se však pomrn asto setkáváme s pípady, kdy jsou dti doma svdky neuváženého chování, jakými jsou projevy neúcty, ponižování, násilí, agresivity, podvádní, nedodržování spoleenských norem. Svj podíl na takovém chování rodi mají jejich penesené vzorce chování z pvodní rodiny, podceování uení se sociálních rolí dítte od rodi napodobováním, i nesoulad žitých norem s normami preferovanými spoleností. V 34 odst. 1 zákon íká: Rodiovská zodpovdnost náleží obma rodim. V praxi asto vidíme, jak vtší ást této odpovdnosti leží na matce. V posledních letech se hovoí o tzv. krizi rodiny. Pibývá matek samoživitelek rozvedených, svobodných. Pibývá pár, které žijí ve spolené domácnosti bez uzavení manželství, ale také lidí, kteí chtjí žít sami bez partnera. Tžko bychom mohli hledat, co je

3 píinou. Obdobný problém se objevil v 70. letech minulého století ve skandinávských zemích. Za velké podpory spolenosti se však podailo tento problém pekonat.

4 2/6.2 Výchovné styly v rodin Mgr. Ludmila Šprachtová S postojem k partnerství se mní i výchovné styly v rodin. Podle PhDr. Lenky Šulové (2005, str. 7) je lze rozdlit na ti základní pístupy: 1. Tradiní. Ten se projevuje dítcentrismem. Rodie vnují maximální zájem a péi dítti. Veškeré poteby dítte (materiální i vztahové) a jejich uspokojování je prvoadé. Autorka poukazuje na to, že tento výchovný pístup se vyskytuje u materiáln labilnjších spoleenství. Ta se snaží zajistit pedevším svoji budoucnost maximální péí o dti a jejich rozvoj. 2. Moderní. Dává draz na právo jedince realizovat vlastní oekávání. Rodie vnímají dít jako souást jejich života, jako znak jejich úspchu genetického i výchovného. Oekávají bezproblémový vývoj dítte, úspch v život. Takoví rodie se peliv pipravují na rodiovství. Obas ve svých plánech a každodenní realit zapomínají na spontánnost, emoce, vzájemnost. Nkteí z nich petžují dti rznými zájmovými aktivitami. Rané dtství vnímají jako velkou asovou investici na úkor své kariéry a vlastního volného asu. Pozorn sledují výsledky výzkum zamených na raný vývoj, jednak proto, aby je maximáln integrovala do vlastního života, a též je velmi zajímá, jak lze nahradit vlastní absenci (fyzickou i psychickou): zda lze dít umístit do pedškolního zaízení bez jeho vývojové újmy, jak má vypadat as trávený s díttem, aby pinášel ovoce (speciální programy, PC programy), jaké kvality má mít paní na hlídání, a podobn. 3. Hledající. Ten je zastoupen výraznou skupinou eské populace v rodiovském vku. Vrací se k pírod, k pirozenému. Tito rodie akcentují pouto dítte k rodim jako základní vztah pro vývoj psychiky dítte. Raná interakce rodie s díttem je zajímá z hlediska její pirozené podstaty. Inspirují se u pírodních národ. Dvojice psycholog ze Spolenosti pro kompatibilní uení, manželé Táa a Pavel Kopivovi, uvádjí na webových stránkách tohoto obanského sdružení svoje zkušenosti s rodii, kteí se úastní kurz Respektovat a být respektován. Rodie hledají optimální zpsob výchovy svých potomk. Jejich pístupy se pohybují od siln autoritativního po velice liberální. Kurz jim pomáhá optimální pístup najít v kurzech, které poádá. (V dob, kdy byla informace umístna na webu, bylo 15 tisíc absolvent tohoto kurzu.) Výchovné pístupy probíhají svým vývojem, každá rodina má svj styl, který je ovlivnn aktuální historickou situací i celospoleensky prosazovanými normami. Ty jsou v souasnosti velice volné, liberální, umožují mnohé alternativy rodinného soužití. Rodie poskytují dítti v rámci svých aktivit komplementární model chování dvou pohlavních pól. Jakékoliv nahrazování rodi v prvních letech života dítti do znané míry komplikuje chápání signál, které mu okolní svt vysílá, nejsou-li zprostedkovány v pirozené interakci dítte s rodii. Pro dít je optimální, je-li mu umožnn každodenní styk s rodiovskou dvojicí. Je komplikující, když dítti chybí identifikaní vzor.

5 Chování matky a otce má v rámci rané interakce s díttem své charakteristické znaky. Oba rodie, otec i matka dítte, jsou v jeho život výchov nezastupitelní. V pípad, že se rodina rozpadla a bývalí partnei brání dítti v kontaktu s rodiem, kterému nebylo sveno do pée, je ohrožen zdravý vývoj dítte. Rodim v tchto pípadech zpravidla nejde o dít, ale o další ešení vlastních problém a nejsou ochotni doešit minulost. Pokud zane dít docházet do mateské školy, zaíná se na jeho výchov a vzdlávání podílet další instituce, další lidé. Pedstava, jakou mírou se má mateská škola spolupodílet na výchov dítte, je u každého rodie odlišná. Nkteí pijímají mateskou školu jako vhodný doplnk jejich výchovného psobení na dít. ást rodi pedpokládá, že MŠ se pizpsobí jejich požadavkm, a ást pedpokládá, že mateská škola zcela zastoupí a nahradí jejich povinnosti. Staví se do role zákazník, kteí se domnívají, že za úplatu mohou požadovat realizaci svých pedstav. Rodie mžeme rozdlit do pibližn tí skupin podle dvod, pro své dti svují do pée mateských škol. 1. První skupinu tvoí rodie, kteí preferují sociální funkci mateské školy. Patí sem ti rodie, kteí preferují péi a zabezpeení základních poteb dtí v dob, kdy jsou v zamstnání. Seberealizují se a starají se o pimenou životní úrove svých blízkých. Do této skupiny patí pedevším matky samoživitelky. Stává se pomrn asto, že dít pak tráví v mateské škole nepimen dlouhý as. Píinou bývá neochota zamstnavatel pistoupit na požadavek zkráceného pracovního pomru, nebo podle legislativy tento požadavek nemusí respektovat. Dalším dvodem bývá stále ješt petrvávající diskriminace, kdy dávají zamstnavatelé pednost bezdtným. Samozejm dvodem je i požadavek zamstnaných na odpovídající výši platu, která by pi zkráceném úvazku neodpovídala potebným nákladm na zajištní životního standardu. Dobrým píkladem podpory rodiovské pée, kdy mají rodie dostatek asu vnovat se svým dtem, poskytuje Nizozemí. Tam, pokud zamstnanec požádá zamstnavatele o zkrácený pracovní pomr, musí mu ze zákona vyhovt. asto mají zkrácený pracovní úvazek oba rodie, pokud jsou dti ješt malé. V Nizozemí je rodina státem podporovaná a vážená. 2. Druhou skupinu rodi tvoí ti, kteí si uvdomují sociální i vzdlávací funkci mateské školy. Uspokojí je, že mateská škola zabezpeí jejich dít v dob, kdy jsou v zamstnání, po sociální stránce a zárove poskytuje urité vzdlávání. Nabízí dtem zajímavé innosti, jejich den je pestrý a zárove uspokojí veškeré jejich základní poteby, jako je pohyb, jídlo, odpoinek, být v bezpeí, mít co dlat. 3. Tetí skupinu tvoí rodie, kteí preferují vzdlávací funkci mateské školy. Jsou to ti, kteí se zajímají o obsah vzdlávání, o šíi nabídky inností dtem, které kroužky nabízí, zda se jich jeho dít úastní. Mají zájem, aby jich navštvovalo co nejvíce. Do této skupiny patí i rodie, kteí jsou stoupenci moderního stylu výchovy. Ale mohou sem patit i matky na mateské dovolené s dalším díttem. íkávají: Už potebuje do školky, doma už ho

6 nic nebaví. Nemám mu co nabídnout. Chodíme do mateského centra, tam je moc spokojený. Samozejm, že míra, kterou funkci mateské školy rodi preferuje, je rzná. Souvisí to i s jeho pímou zkušeností s docházkou do mateské školy, jeho hodnotovým systémem, zpsobem jeho života a zvyklostmi v rodinném systému.

7 2/6.3 Postavení mateské školy ve vztahu k rodin Mgr. Ludmila Šprachtová Mateská škola je instituce, která zajišuje péi o jí svené dti v dob, kdy jsou jejich rodie v zamstnání. Peuje o uspokojování základních poteb dtí. Vytváí podmínky pro jejich osobnostní rozvoj. Nabízeným obsahem vzdlávání rozvíjí na profesionální úrovni klíové kompetence v maximální dosažitelné míe u každého jedince. Díve byly mateské školy souástí školských zaízení. Nebyla uznána (docenna) jejich vzdlávací funkce, i když vždycky pracovaly podle výchovn vzdlávacích plán a osnov. Teprve pijetím zákona. 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školského zákona), se staly souástí vzdlávací soustavy eské republiky, ímž se pro n staly závazné i další dokumenty napíklad Rámcový vzdlávací program pro pedškolní vzdlávání. Ten uvádí požadavky pro mateské školy zaazené do rejstíku škol a školských zaízení v jakých podmínkách mají být dti vzdlávány, jaké metody mají pedagogové využívat, vymezuje cíle a obsah vzdlávání, kompetence, jejichž základy mají být u dtí pokládány. Podívejme se, jak je v zákonných dokumentech vymezen pomr a vztah mezi výchovou v rodin a pedškolním vzdláváním v mateské škole. Zákon. 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školský zákon) (8) v 33 vymezuje Cíle pedškolního vzdlávání: Pedškolní vzdlávání podporuje rozvoj osobnosti dítte pedškolního vku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tlesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztah. Pedškolní vzdlávání napomáhá vyrovnávat nerovnomrnosti vývoje dtí ped vstupem do základního vzdlávání a poskytuje speciáln pedagogickou péi dtem se speciálními vzdlávacími potebami. Vyhláška. 43/2006 Sb., o pedškolním vzdlávání, v 1 odst. 1 již hovoí o spolupráci mezi rodinou a mateskou školou takto: Mateská škola spolupracuje se zákonnými zástupci dtí a dalšími fyzickými osobami s cílem vyvíjet aktivity a organizovat innosti ve prospch rozvoje dtí a prohloubení vzdlávacího a výchovného psobení mateské školy, rodiny a spolenosti. (2006, s. 1) Rámcový vzdlávací program pro pedškolní vzdlávání hovoí o spolupráci mezi zákonnými zástupci a mateskou školou konkrétnji. Staví pednost rodinné výchovy ped institucionální. Úkolem institucionálního pedškolního vzdlávání je doplovat rodinnou výchovu a v úzké vazb na ni pomáhat zajistit dítti prostedí s dostatkem mnohostranných a pimených podnt k jeho aktivnímu rozvoji a uení. Pedškolní vzdlávání má smyslupln obohacovat denní program dítte v prbhu jeho pedškolních let a poskytovat dítti odbornou péi. Mlo by usilovat, aby první vzdlávací krky dítte byly stavny na promyšleném, odborn podepeném a lidsky i spoleensky hodnotném základ a aby as prožitý v mateské škole byl pro dít radostí, píjemnou zkušeností a zdrojem dobrých a spolehlivých základ do života i vzdlávání. (2004, s. 7)

8 Jedna z podmínek Rámcového vzdlávacího programu pro pedškolní vzdlávání se týká spoluúasti rodi. V ní se uvádí, že: - Ve vztazích mezi pedagogy a rodii panuje oboustranná dvra a otevenost,vstícnost, porozumní, respekt a ochota spolupracovat. Spolupráce funguje na základ partnerství. - Pedagogové sledují konkrétní poteby jednotlivých dtí, resp. rodin, snaží se jim porozumt a vyhovt. - Rodie mají možnost se podílet na dní v mateské škole, úastnit se rzných program, dle svého zájmu zde vstupovat do her svých dtí. Jsou pravideln a dostaten informováni o všem, co se v mateské škole dje. Projeví-li zájem, mohou se spolupodílet pi plánování programu mateské školy, pi ešení vzniklých problém apod. - Pedagogové pravideln informují rodie o prospívání jejich dítte i o jeho individuálních pokrocích v rozvoji i uení. Domlouvají se s rodii o spoleném postupu pi jeho výchov a vzdlávání. - Pedagogové chrání soukromí rodiny a zachovávají diskrétnost v jejích svených vnitních záležitostech. Jednají s rodii ohledupln, taktn, s vdomím, že pracují s dvrnými informacemi. Nezasahují do života a soukromí rodiny, varují se pílišné horlivosti a poskytování nevyžádaných rad. - Mateská škola podporuje rodinnou výchovu a pomáhá rodim v péi o dít: nabízí rodim poradenský servis i nejrznjší osvtové aktivity v otázkách výchovy a vzdlávání pedškolních dtí. (2004, s. 35) RVP PV již zcela konkrétn a podrobn hovoí o spolupráci mezi rodii a mateskou školou, o podmínkách této spolupráce. Zabývá se výchovou i vzdláváním, pomrem úasti rodi a mateské školy. Rodina je na prvním míst rozhoduje o výchov svého dítte a vybírá vzdlávací instituci pro n, v tomto pípad mateskou školu. A ta by mla být pln profesionální v pístupu k rodim a ve vzdlávání jimi svených dtí. V zákonných dokumentech je zakotvena spoluúast rodiny na vzdlávání v mateské škole. Je evidentní, že školský zákon používá termín podporuje, podílí tzn. že na nm neleží celá odpovdnost. Z Rámcového vzdlávacího programu pro pedškolní vzdlávání jednoznan vyplývá, že práv spoluúast rodi na vzdlávání a spolupráce s rodinou má co nejvíce napomoci zdravému vývoji dítte.

9 2/6.4 Prostedky spolupráce mateské školy s rodinou Mgr. Ludmila Šprachtová Aby mateská škola naplnila svoje vzdlávací cíle, nezbytn potebuje spolupracovat s rodinou dítte, jak jsme si uvedli v pedcházející kapitole. Mateská škola rodinnou výchovu dopluje. Podporuje a spolupodílí se na zdravém citovém, rozumovém a tlesném rozvoji dítte a na tom, aby si osvojilo základních životní hodnoty, pravidla chování a fungování mezilidských vztah. Jak vyplývá ze zákonných norem pro pedškolní vzdlávání, mla by mateská škola kompenzovat výchovné nedostatky prostedí, ze kterého dít pichází. Pi výchovném psobení na dít by mla vycházet z požadavk rodiny a klást na dít pimené požadavky. Pistupovat individuáln ke každému dítti. Proto mateská škola potebuje znát rodinné zázemí dítte, základní rodinnou anamnézu, požadavky a poteby dítte a jeho zákonných zástupc. Pitom se musí mateská škola jako instituce chovat naprosto profesionáln. K psobení na rodie, k jejich pozitivnímu ovlivování ve prospch výchovy a vzdlávání dítte, k rozvoji jeho osobnosti využívá mateská škola mnoho prostedk. Lze je rozdlit do tí základních skupin. Každou skupinu mžeme ješt rozdlit na dv podskupiny. První podskupinou jsou prostedky, které mateská škola využívá pímo pro psobení na rodie, tím je ovlivuje, vtahuje do života mateské školy, podává jim dležité informace z oblasti výchovy a vzdlávání obecn i konkrétn k jejich dítti atp. Druhou podskupinou jsou prostedky, které jsou pínosem pro mateskou školu prostednictvím kterých se dozvídá potebné informace o dítti, jeho rodin, dostává zptnou vazbu od rodi, potebné k vyhodnocení kritérií pro evaluaci. Ti základní skupiny prostedk spolupráce s rodinou jsou: 1. Informativní: ty, jimiž mateská škola informuje rodie, kteí dávají (i chtjí dávat) dít do této konkrétní školy. Podává rodim informace o své škole, její filozofii, školním vzdlávacím programu (obsahu vzdlávání, podmínkách vzdlávání), výsledcích vzdlávání, akcích jednotlivých tíd, slavnostech a mimoádných událostech školy, jídelniku atp. Mezi tyto prostedky patí: Pro rodie: Jsou významné pro rodiovskou veejnost, pímo jí urené. - webové stránky mateské školy - informaní letáky - školní asopis - nástnky - schzky s rodii Pro mateskou školu: Mají vypovídající hodnotu pro pracovníky mateské školy. - vstupní dotazník (pohovor) - úední hodiny editelky školy pro veejnost -

10 2. Zážitkové: jsou ty, které ovlivují úastníky akce (rodie, dti i pedagogy) spoleným prožitkem. Ovlivují všechny zúastnné strany, tedy jsou pro rodie, dti i mateskou školu. - adaptace dítte na mateskou školu - spolené oslavy: vánoní trhy, vázání adventních vnc, Vánoní koncert, oslavy Svátku matek, Rozlouení s pedškoláky atp. - spolené výlety rodi a dtí 3. Hodnotící: Pro rodie: - rozhovory o dtech - portfolia Pro mateskou školu: - dotazníky - rozhovory

11 2/6.4.1 Informativní prostedky spolupráce Mgr. Ludmila Šprachtová Ad 1) INFORMATIVNÍ Informativní prostedky spolupráce vyhledávají ti, kteí se chtjí a potebují dozvdt dležité informace o mateské škole, jíž žákem je jejich dít. Mohou to být potencionální rodie, kteí budou chtít pihlásit dít do naší mateské školy a kteí vybírají mateskou školu podle svých pedstav. Mohou rodie dost ovlivnit. Bývá to první setkání s informacemi o konkrétní mateské škole. Pro tyto rodie jsou dležité následující prostedky spolupráce mezi mateskou školou a rodii. Webové stránky mateské školy Dnes využívají nkteré z mateských škol svoje vlastní webové stránky, z nichž se veejnost dozví o mateské škole základní informace. Rodie, kteí zvažují zapsat své dít do mateské školy, asto hledají na internetu a vybírají školu práv podle informací získaných z webových stránek. Sledují, zda škola odpovídá jejich pedstavám, požadavkm na výchovu a vzdlávání jejich potomka. Mateská škola zveejuje na svých webových stránkách podstatné informace, které považuje za stžejní pro oslovení veejnosti, potencionálních rodi i tch stávajících. Informace by mly být pehledné, logické, vypovídající, pravdivé, zpracování poutavé. Také rozlišuje mezi informacemi, které jsou stálejší, dlouhodobjší a které chce aktuáln mnit nap. jídelníek, chystané akce. V souasnosti nabízí svoje služby na zpracování webových stránek mnoho firem, jejich profesionalita se liší. Informaní letáky Mohou být barevné, vtipné, poutavé. Obsahem bývají základní informace o mateské škole, jakými jsou: kontakty na mateskou školu, její zamení, dny otevených dveí, úední hodiny editelky školy... Letáky jsou dležité pro oslovení budoucích rodi pi výbru mateské školy. Školní asopis Bylo by dobré, kdyby mateské školy pijaly zkušenost tch, které již zjistily, jak je pínosné vnovat as a energii na vytváení a vydávání vlastního asopisu. Pro nkoho mže být pínosnjší a dostupnjší peíst si informace v asopise, než je vyhledávat na Internetu. Z asopisu se tenái dozví o konkrétních innostech každé tídy, mže v nm být text, který poukazuje na odborný problém, vzdlává rodie. Základem je, aby se rodi dozvdl, co je nového v mateské škole, co se chystá. Mže v nm být zpráva o hospodaení obanského sdružení, které si založili rodie, výroky dtí a spousta fotografií. Dá se vhodn využít pro osvtu mezi rodii. Do asopisu mohou pispívat i rodie. Dtem zstává památka na mateskou školu. Ukázky z píspvk od rodi do asopisu Provázek: Ukázka. 1 Oslava svátku maminek Jak se už stalo kvtnovou tradicí, i letos nás pozvali Blásci na spolenou oslavu Dne matek v pírod. Sešli jsme se v sobotu 12. kvtna dopoledne na konené MHD v imicích a odtud nás dti vedly svou oblíbenou trasou po žluté turistické znace Drahaskou roklí kolem

12 studánky a bývalého mlýna až k Vltav. Tady jsme se napojili na ervenou znaku a ve smru na Klecánky jsme došli až k pívozu, kde dti dostaly zaslouženou zmrzlinu. Na druhou stranu eky jsme pepluli lodí a pak už nám do cíle na nádraží v Roztokách zbývalo posledního pl kilometru po zelené. Celkem jsme hrav ušli 6 km a vbec nám nevadilo, že sluníko tikrát vystídala májová dešová peháka. Píjemnou tekou za zdailým výletem byla zpátení cesta novým patrovým vlakem. Cestou jsme vidli mnoho zajímavého: vlak tažený parní lokomotivou, remorkér s pískem na Vltav, kachny s malikými káátky, mladou užovku, konipásky, vlaštovky, krásné staré vrby i spoustu rozkvetlých jarních kytek. My rodie jsme vtšinou tuto trasu neznali a jsme moc rádi, že Hanka s Jiinkou uí naše dti taková pkná místa poznávat. Už te se tšíme, co pro nás Blásci pipraví na píští rok, a tm, kdo letos nebyli, výlet moc doporuujeme! Za spokojené rodie Tamara R. Ukázka.2 Oslava dne maminek Milé maminky, následující ádky patí našim dtem, a tak Vás pkn prosím, abyste jim je peetly. Milí Modráci, pijmte, prosím, upímné podkování za krásnou a zábavnou oslaviku, kterou jste pro nás, své maminky, pichystali. Jak skvlý nápad objednat slunené poasí a uspoádat ji v zahrad! Vlastnorun vyrobené pohoštní chlebíky a perník servírované na vlastnorun malovaném ubruse jen podtrhlo, jak moc jste se snažili a páli si, abychom se cítily dobe. Bylo tžko skrývat dojetí, když jste sborem svými hlásky zazpívali nacviené písniky a pak každá z nás doslala Vámi vyrobenou kytiku a náhrdelník. A co teprve ty soutže! Co bylo nejzábavnjší? Ostrovy, procházka se zavázanýma oima nebo sbírání lentilek brkem? Já jsem se tedy moc dobe bavila u všeho, a kdyby už nenastal as jít vait veei, klidn bych si ješt chvíli hrála. Zkrátka, myslím si, že jste moc šikovné dti a že jste nám udlali velikou radost. Peji Vám, aby Vám vydržela Vaše snaha a abyste vždy mli nablízku nkoho, kdo Vás dovede nadchnout pro vc a pomže Vám teba s pípravou takové oslaviky, jako byla tato. Jóó a abych nezapomnla, poznaly se Vaše maminky na portrétu? Danova máma Nástnky Jsou v každé šatn i chodb mateské školy. Bývají na nich vystaveny práce dtí a informace pro rodie, jakými jsou jídelní lístek, platby školného, stravného, prbh dne, informace o nejblíže chystaných akcích, ád mateské školy atp. Záleží na tom, kde je nástnka umístna a komu jsou informace na ní ureny. Schzky s rodii Jsou vzájemným setkáním rodi se editelkou i uitelkami a s ostatními rodii. Pi tchto setkáních je dležitá možnost diskutovat, ptát se, ešit problémy, u kterých je dobré znát názor ostatních.

13 Na první schzce jsou pedávány rodim základní informace o chodu mateské školy, organizaci dne a o obleení dtí, které budou v mateské škole potebovat. Na tídních schzkách je možné ešit s rodii obsah vzdlávání ve tídním vzdlávacím programu. ešíme organizaní záležitosti školního roku. Využíváme schzek k seznámení se s rodii. Je dobré se na schzku dopedu pipravit. Pokud je v MŠ obanského sdružení, eší se na schzkách také hospodaení s finanními prostedky sdružení, výše píspvku na pítomný školní rok, zmny stanov apod. Úední hodiny editelky školy pro veejnost Jsou vymezeným asem, kdy za editelkou školy mže kdokoliv pijít s požadavkem na získání informace, ešení problému, se stížností, pochvalou, upozornním. editelka využívá tchto informací k ešení problém, plánování apod. Je zpsob, kterým rodie asto informují MŠ o nezbytných záležitostech dítte, posílají fotografie, kladou otázky, omlouvají nepítomnost dítte atd. Také z tohoto zpsobu podávání informací se editelka mže ledacos dozvdt o postojích rodi k mateské škole a jejích požadavcích na ni a o problémech, které by mla editelka ešit.

14 2/6.4.2 Zážitkové prostedky spolupráce Mgr. Ludmila Šprachtová Ad 2) ZÁŽITKOVÉ Zážitkové prostedky spolupráce mateské školy s rodinou mají pro navázání a rozvíjení vztahu vzájemné dvry, respektu a pochopení daleko vtší vliv, než jsou informativní prostedky. Síla pozitivního prožitku je patrná v uvedených ukázkách textu psaného matkami do školního asopisu. Tyto akce posilují i vzájemný vztah mezi rodii dtí ve tíd. asto navazují pátelství a navštvují se i mimo mateskou školu. Adaptace dítte na mateskou školu V mnohých mateských školách bývá již samozejmostí, že dti vstupují na zaátku své docházky i ped plánovaným nástupem do mateské školy s rodiem. S tím, na koho mají citovou vazbu. Nejastji to bývá maminka, ale pibývá i tatínk. Pomáhají dítti zvládnout jeho první životní zátžovou situaci, jakou je odlouení od rodiny, zvládnout být v novém prostedí bez rodi. Nejenže pomže adaptace dítte za úasti nkoho z rodi v pohod, bez stresu zvládnout nástup do mateské školy, ale také nemalou mrou pispívá k vytvoení vztahu dvry mezi rodiem a uitelkou. V rodiích se vytváí také pocit jistoty a bezpeí. Vidí, jak se s dtmi v mateské škole jedná, jak se uitelky k dtem chovají, jaké innosti jim nabízejí, jak si dti hrají, vzájemn komunikují, jaká pravidla fungují ve tíd atd. Jsou svdky jejich trplivosti a ochoty ešit jakýkoliv problém rodie i dítte. Rodie také poznávají ostatní dti ze tídy a jejich rodie. Vzájemn komunikují, eší spolené problémy. Vidí rozdíly mezi dtmi.

15 Adaptace mže probíhat s úsmvem Spolené oslavy Pi oslavách nejde o to ukázat rodim, co se již dti nauily, co zvládají. Ukázat divadelní pedstavení i pásmo písniek a básní, ale jde také o to zapojit rodie do spolené innosti tak, aby mli spolený zážitek z inností, které rodie s dtmi dlali spolu. Bývají to obvykle setkání kolem Vánoc, nap. vánoní trhy, vázání adventních vnc, Vánoní koncert, oslavy Svátku matek atp.

16 Filip diskutuje se svojí matkou na váno ních trzích, co všechno si musí koupit. D ti poznávají svoje maminky podle rukou.

17 Foukaná s lentilkami. Každá maminka si musela najít sv j portrét.

18 Nejd íve d ti vodily svoje maminky, které m ly zavázané o i po zahrad, potom se vym nily a vodily maminky d ti. Chodit se m že jenom po papírech, které maminka st ídav posunuje. Jsou to ostrovy ve vod.

19 Pod kterou kostkou je schovaný p edm t? P kn jsem to zamíchal. Balónek musí být stále mezi námi. Spole né výlety

20 Jde o výlety rodi s d tmi a pedagogy p íslušné t ídy. Na p ívozu do Roztok. Spole né innosti Jsou to nejen slavnosti a výlety, ale je to také n co, co d láme spole n.

21 Spole n vážeme adventní v nce. Máme hodn legrace, je nám spolu dob e. Spole n se lou íme se školním rokem. P jdeme do školy.

22

23 2/6.4.3 Hodnotící prostedky spolupráce Mgr. Ludmila Šprachtová Ad 3) HODNOTÍCÍ Pro rodie: Rozhovory o dtech Rozhovorem o dítti získávají rodie dležité informace od profesionála o tom, co dít zvládá, jaké klíové kompetence má dostaten, i nedostaten rozvinuty. Nkdy je nutné nkteré dovednosti dítte podpoit. Pak jsou rodim nabízeny, pokud mají zájem, možnosti a aktivity, kterými lze rozvoj dítte posílit. Když je navázán vzájemný vztah dvry a bezpeí mezi rodii a mateskou školou, pijímají rodie informace o dtech velice dobe. Pokud dít potebuje odbornou pomoc nap. pedagogicko-psychologické poradny, jsou ochotni pomoc vyhledat. Nebrání se. Odbornou pomoc dít potebuje v pípad, že se u nho objeví možnost existence nkteré poruchy uení nebo jeho projevy neodpovídají vývojové fázi v jeho vku. Mže se jednat od ADHD, hyperaktivitu, vadu zraku, sluchu, ei atd. Nkdy bývá problém pesvdit rodie, aby doporuení pijali a odborníka navštívili. Z praxe známe rodie, kteí odmítají naši nabízenou spolupráci a pomoc. Zpravidla to bývají rodie, jejichž dti to nejvíce potebují. Pro rodie je nkdy obtížné pijmout myšlenku, že by jejich dít mohlo mít njaké problémy. Mateské školy se snaží hledat formy, jak prostedkem spolupráce oslovit co nejvtší poet rodi. Takovým prostedkem jsou nap. tzv. hovorové dny. Mateskou školou jsou vypsány termíny, na které se rodie mohou pihlásit. Probírány jsou pi nich portfolia dtí, diskutuje se o rozvoji dtí, jejich potebách, problémech. Tyto rozhovory by nemly být vedeny ped díttem. Portfolia dtí Portfolia jsou soubory prací jednotlivých dtí, které zaznamenávají a dokreslují vývoj a posun dítte v prbhu jeho docházky do mateské školy. Bývají v nm obsaženy poznámky o jeho chování, výrocích, událostech, vstupní dotazník, formulá o jeho vývoji, kresby atd. Pro mateskou školu: Dotazníky Dotazníky dáváme rodim pibližn jedenkrát ron, vtšinou na konci školního roku. Dotazníky nám slouží jako autoevaluaní nástroj. Otázky v dotazníku by se mly týkat oblastí, o kterých chceme získat informace, kterými se chceme zabývat, které chceme ešit, které nás zajímají. V následující ukázce dotazníku je snahou zjistit poteby rodi na provozní dobu, jejich názor na nabídku inností pro dti a spolené aktivity s rodii.

24 - VÁŽENÍ RODIE! Snažím se, aby Vašim dtem bylo ve mn (školce) dobe a abych jim prospívala. Zajímá m, co si práv Vy myslíte o tom, jak se mi to daí. 1) V kolik hodin picházíte s Vaším díttem do MŠ? 2) Vyhovuje Vám doba provozu? Navrhujete njakou zmnu? Pro? 3) Ztotožuje se doba pobytu dítte v MŠ s Vaší pracovní dobou nebo rádi využíváte i delšího pobytu dítte v MŠ? 4) O kterých zážitcích a innostech z MŠ Vaše dít nejastji vypráví? 5) Je nabídka inností, které dtem v MŠ umožujeme, dostaten bohatá? 6) O které aktivity byste nabídku rozšíili? 7) Na co bychom v píštím školním roce nemli zapomenout? 8) Mají dti v naší MŠ dostatek pohybu? 9) Jak hodnotíte dopolední výlety na okolní hišt, procházky do lesa? 10) Hraje si Vaše dít u nás v MŠ na poítai? Co o tom íká? Jste s tím spokojeni? 11) Odpovídá jídelníek Vaší pedstav o správném stravování dítte v MŠ? 12) Jak hodnotí jídla Vaše dít? 13) Je v MŠ dostatek hraek, pomcek? Postrádáte nkteré? 14) Znáte pravidla soužití dtí v MŠ? 15) Využíváte stejných pravidel? 16) Navrhujete doplnní pravidel? O která? 17) Spolené akce rodi s dtmi v MŠ považujete za pínosné? Která se Vám nejvíc líbí? 18) Navrhujete nkteré další? 19) Jak se cítíte pi akcích, kde jste zapojeni do hry nebo njaké innosti s dtmi? Prosím, odevzdejte vyplnný dotazník ve své tíd. V asopise, který vyjde po prázdninách, se dozvíte, jak jsme dotazníky vyhodnotili, co mžeme vylepšit ve vzdlávání dtí, co v provozu a vybavení. Dkuji. Vaše školka Rozhovory Jsou velice astým prostedkem spolupráce. Pomáhají zjistit zástupcm mateské školy, co by se mlo v mateské škole zmnit, o které oblasti vzdlávání i podmínek by mla mateská škola udlat osvtu. Bývají to individuální rozhovory mezi uitelkou a rodiem, editelkou a rodii, diskuse s rodii na tídních schzkách, setkání zástupc obanských sdružení rodi. Pi rozhovoru s rodii je teba dodržovat urité podmínky: zvolit vhodnou dobu, délku, zaujmout rovnocenný postoj k rodii vyjádený blízkostí, být vstícní, zvolit vhodný tón hlasu, zachovat absenci podráždní. Neml by probíhat ped dtmi a v dob, kdy se má uitelka vnovat dtem. Pi pedávání dtí by mla být uitelka vcná, struná. Mateská škola a rodina by mly navázat takové vztahy dvry a bezpeí, aby prospívaly dtem, aby mateská škola uspokojovala oekávání a poteby dtí a jejich rodi. Na druhé stran by ale mateská škola mla být dostaten silná na to, aby nepodléhala nepimeným požadavkm rodi. V mateských školách pracují kvalifikované, profesionáln zdatné editelky a uitelky, které dokáží být rodim partnery. Umí jim poradit, doporuit profesionální pomoc, když ji dít potebuje. Mateské školy jsou dostaten otevené rodim, nabízejí mnoho spolených

25 aktivit, pi kterých zažijí mnoho radosti a sounáležitosti. Vzájemn by se mli rodie a mateská škola podporovat, aby dtem mateská škola co nejvíce prospívala. Podle profesora Zdeka Matjka je pro rozvoj prosociálních vlastností kritickým obdobím práv pedškolní vk. Je to období, ve kterém je pro dít nesmírn dležité, aby se nauilo uzavírat pátelství a žít v nm. Prosociální vlastnosti, jejichž poátek hledáme v pedškolním vku dítte, mají v eštin svou píznanou pedponu sou nebo spolu, tzn. souhra a spolupráce, soucit a soustrast, solidarita, ale také spolená radost (pro kterou kupodivu nemáme zvláštní výraz jakási sourodost ), a ovšem hlavn a pedevším poátení city vzájemné pízn, kamarádství a pátelství. Dít vstupuje v nejrznjší souinnost neboli interakci s druhými dtmi a je vystaveno jejich konkurenci, nezájmu a pehlížení. Jeho identitu a životní jistotu povznáší, mže-li v této spolenosti najít nkoho, kdo s ním sou-zní a sou-hlasí, kdo s ním nco sdílí (a hru, radost i bolest) a kdo je mu oporou. A práv tenhle cit, který se tu zaíná rozvíjet, má nesmírný význam pro budoucnost jedince! (2, 2001, str. 10). Mateská škola by si mla být vdoma, že práv v rozvoji prosociálních vlastností nejvýraznji dopluje rodinnou výchovu. Protože práv ona má ideální podmínky pro jejich rozvoj. Ty rodina nemá. V rozvoji prosociálních vlastností je nezastupitelná. Dti dostaten rozvinuté v oblasti prosociálních vlastností mají pedpoklady šastného života, žít bez vtších problém v partnerském život. Mateská škola není pouze pípravou na školu, ale pípravou na život. Nkteré vklady v ní získané se zúroí v daleké budoucnosti dítte.

26 2/6.4.4 Seznam použité literatury Mgr. Ludmila Šprachtová 1. Havlínová, M., Vencálková, E. Kurikulum podpory zdraví v mateské škole. Praha: Portál Matjek, Z. Mateská škola píprava na život. Praha: Raabe, Nováková, J. a kol., Respektovat a být respektován. Kromíž, Opravilová, E. Úvod do pedškolní pedagogiky. Praha: SPN, Rámcový vzdlávací program pro pedškolní vzdlávání, Výzkumný ústav pedagogický v Praze Šulová, L. Aktuální výchovné pístupy. Praha: Raabe Vyhláška. 43/2006 Sb., o pedškolním vzdlávání, MŠMT R Zákon. 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školský zákon), MŠMT R 2004