Voroného konstrukce na mapě světa

Podobné dokumenty
Voronoiův diagram. RNDr. Petra Surynková, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Minkowského operace a jejich aplikace

Vzorce počítačové grafiky

Elementární plochy-základní pojmy

Minkowského operace. Použití. Světlana Tomiczková. Rozmisťování Robot Motion Planning Offset Optics. Pojmy:

ZÁKLADNÍ PLANIMETRICKÉ POJMY

Rovnice. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Výpočetní geometrie. Pavel Strachota. 9. listopadu FJFI ČVUT v Praze

Je-li dána hranolová nebo jehlanová plocha s podstavou v rovině σ a rovina řezu ρ:

ICT podporuje moderní způsoby výuky CZ.1.07/1.5.00/ Matematika planimetrie. Mgr. Tomáš Novotný

3.3. ANALYTICKÁ GEOMETRIE KRUŽNICE A KOULE

Maturitní otázky z předmětu MATEMATIKA

PLANIMETRIE úvodní pojmy

ANALYTICKÁ GEOMETRIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

SEZNAM ANOTACÍ. CZ.1.07/1.5.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_MA4 Analytická geometrie

Příklady k analytické geometrii kružnice a vzájemná poloha kružnice a přímky

Kružnice, úhly příslušné k oblouku kružnice

ANALYTICKÁ GEOMETRIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

od zadaného bodu, vzdálenost. Bod je střed, je poloměr kružnice. Délka spojnice dvou bodů kružnice, která prochází středem

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Průřezová témata Poznámky. Téma Školní výstupy Učivo (pojmy) volné rovnoběžné promítání průmětna

Výpočetní geometrie Computational Geometry

Semestrální práce z předmětu KMA/MM. Voroneho diagramy

TROJÚHELNÍK 180. Definice. C neleží v přímce. Potom trojúhelníkem ABC nazveme průnik polorovin ABC, BCA, Nechť body. Viz příloha: obecny_trojuhelnik

Kulová plocha, koule, množiny bodů

Algoritmizace prostorových úloh

Název: Tvorba obrázků pomocí grafického znázornění komplexních čísel

Definice: Kružnice je množina bodů v rovině, které mají od daného bodu (střed S) stejnou vzdálenost

Počítačová geometrie I

KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

February 05, Čtyřúhelníky lichoběžníky.notebook. 1. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace

Geometrické vyhledávání

ICT podporuje moderní způsoby výuky CZ.1.07/1.5.00/ Matematika analytická geometrie. Mgr. Pavel Liška

Úvod do mobilní robotiky AIL028

P L A N I M E T R I E

KONSTRUKCE VORONÉHO BUŇKY NA MAPĚ

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE MATEMATIKA 4. BÁRTOVÁ, VOJTÍŠKOVÁ

37. PARABOLA V ANALYTICKÉ GEOMETRII

Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vyučovací předmět: Matematika Ročník: 4.

Opakování na 2. trimestrální test z MATEMATIKY PRIMA. Dělitelnost. 3. Rozložte daná čísla na součin prvočísel: 128; 96; 78; 105; 150.

Užití stejnolehlosti v konstrukčních úlohách

STEREOMETRIE. Bod, přímka, rovina, prostor. Mgr. Jakub Němec. VY_32_INOVACE_M3r0101

MATEMATIKA jak naučit žáky požadovaným znalostem

Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně v rámci bakalářských a magisterských studijních programů CZ / /0292

Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vyučovací předmět: Matematika Ročník: 5.

Osmileté gymnázium GEOMETRIE. Charakteristika vyučovacího předmětu

Matematika PRŮŘEZOVÁ TÉMATA

Odvození středové rovnice kružnice se středem S [m; n] a o poloměru r. Bod X ležící na kružnici má souřadnice [x; y].

10. Analytická geometrie kuželoseček 1 bod

Deskriptivní geometrie 2

Kružnice opsaná a kružnice vepsaná

Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64, 37021

8 Plochy - vytvoření, rozdělení, tečná rovina a normála. Šroubové plochy - přímkové, cyklické. Literatura:

Úvod do mobilní robotiky AIL028

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

ŘEŠENÉ PŘÍKLADY DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. ONDŘEJ MACHŮ a kol.

5. P L A N I M E T R I E

VEKTOR. Vymyslete alespoň tři příklady vektorových a skalárních fyzikálních veličin. vektorové: 1. skalární

Příloha č. 4 Matematika Ročník: 4. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata)

Předpokládané znalosti žáka 1. stupeň:

Každá kružnice má střed, označuje se S. Všechny body kružnice mají od středu S stejnou vzdálenost, říká se jí poloměr kružnice a označujeme ho r.

Dvěma různými body prochází právě jedna přímka.

MATEMATIKA 5. TŘÍDA. C) Tabulky, grafy, diagramy 1 - Tabulky, doplnění řady čísel podle závislosti 2 - Grafy, jízní řády 3 - Magické čtverce

RNDr. Zdeněk Horák IX.

Maturitní okruhy z matematiky - školní rok 2007/2008

Matematika I 12a Euklidovská geometrie

Digitální učební materiál

Syntetická geometrie I

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Konstruktivní geometrie

1. Přímka a její části

Shodná zobrazení. bodu B ležet na na zobrazené množině b. Proto otočíme kružnici b kolem

Určete a graficky znázorněte definiční obor funkce

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Pedagogická poznámka: Celý obsah se za hodinu stihnout nedá. z ] leží na kulové ploše, právě když platí = r. Dosadíme vzorec pro vzdálenost:

3.2.4 Huygensův princip, odraz vlnění

Matematika a její aplikace Matematika

5) Průnik rotačních ploch. A) Osy totožné (a kolmé k půdorysně) Bod R průniku ploch. 1) Pomocná plocha κ

Několik úloh z geometrie jednoduchých těles

MANUÁL K ŘEŠENÍ TESTOVÝCH ÚLOH

Kinematická geometrie

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Urci parametricke vyjadreni primky zadane body A[2;1] B[3;3] Urci, zda bod P [-3;5] lezi na primce AB, kde A[1;1] B[5;-3]

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)

Astronavigace. Zdeněk Halas KDM MFF UK, Aplikace matem. pro učitele

INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA


2. Vyšetřete všechny možné případy vzájemné polohy tří různých přímek ležících v jedné rovině.

Trojúhelník a čtyřúhelník výpočet jejich obsahu, konstrukční úlohy

Konvexní obal a množina

P R O M Í T Á N Í. rovina π - průmětna vektor s r - směr promítání. a // s r, b// s r,

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu

(4x) 5 + 7y = 14, (2y) 5 (3x) 7 = 74,

c) nelze-li rovnici upravit na stejný základ, logaritmujeme obě strany rovnice

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

Omezíme se jen na lomené čáry, jejichž nesousední strany nemají společný bod. Jestliže A 0 = A n (pro n 2), nazývá se lomená čára uzavřená.

1.1 Základní pojmy prostorové geometrie. Předmětem studia prostorové geometrie je prostor, jehož prvky jsou body. Další

Konstruktivní geometrie - LI. Konstruktivní geometrie - LI () Kótované promítání 1 / 44

Kapitola 5. Seznámíme se ze základními vlastnostmi elipsy, hyperboly a paraboly, které

Transkript:

na mapě světa Jan Ústav matematiky, FSI VUT, 7. 6. 2011

na mapě světa Jan Ústav matematiky, FSI VUT, 7. 6. 2011

Základní myšlenka Je dána konečná množina M bodů v rovině X (obecně v metrickém prostoru). Voroného buňka pro daný prvek m M - množina všech x X takových, pro něž je nejbližším prvkem z množiny M prvek m Voroného diagram - rozdělení roviny X na Voroného buňky pro všechny prvky m M http://www.pi6.fernuni-hagen.de/geomlab/voroglide/

Základní myšlenka Je dána konečná množina M bodů v rovině X (obecně v metrickém prostoru). Voroného buňka pro daný prvek m M - množina všech x X takových, pro něž je nejbližším prvkem z množiny M prvek m Voroného diagram - rozdělení roviny X na Voroného buňky pro všechny prvky m M http://www.pi6.fernuni-hagen.de/geomlab/voroglide/

Základní myšlenka Je dána konečná množina M bodů v rovině X (obecně v metrickém prostoru). Voroného buňka pro daný prvek m M - množina všech x X takových, pro něž je nejbližším prvkem z množiny M prvek m Voroného diagram - rozdělení roviny X na Voroného buňky pro všechny prvky m M http://www.pi6.fernuni-hagen.de/geomlab/voroglide/

Základní myšlenka Je dána konečná množina M bodů v rovině X (obecně v metrickém prostoru). Voroného buňka pro daný prvek m M - množina všech x X takových, pro něž je nejbližším prvkem z množiny M prvek m Voroného diagram - rozdělení roviny X na Voroného buňky pro všechny prvky m M http://www.pi6.fernuni-hagen.de/geomlab/voroglide/

Základní myšlenka Je dána konečná množina M bodů v rovině X (obecně v metrickém prostoru). Voroného buňka pro daný prvek m M - množina všech x X takových, pro něž je nejbližším prvkem z množiny M prvek m Voroného diagram - rozdělení roviny X na Voroného buňky pro všechny prvky m M http://www.pi6.fernuni-hagen.de/geomlab/voroglide/

Základní myšlenka Je dána konečná množina M bodů v rovině X (obecně v metrickém prostoru). Voroného buňka pro daný prvek m M - množina všech x X takových, pro něž je nejbližším prvkem z množiny M prvek m Voroného diagram - rozdělení roviny X na Voroného buňky pro všechny prvky m M http://www.pi6.fernuni-hagen.de/geomlab/voroglide/

Základní myšlenka Je dána konečná množina M bodů v rovině X (obecně v metrickém prostoru). Voroného buňka pro daný prvek m M - množina všech x X takových, pro něž je nejbližším prvkem z množiny M prvek m Voroného diagram - rozdělení roviny X na Voroného buňky pro všechny prvky m M http://www.pi6.fernuni-hagen.de/geomlab/voroglide/

Základní myšlenka Je dána konečná množina M bodů v rovině X (obecně v metrickém prostoru). Voroného buňka pro daný prvek m M - množina všech x X takových, pro něž je nejbližším prvkem z množiny M prvek m Voroného diagram - rozdělení roviny X na Voroného buňky pro všechny prvky m M http://www.pi6.fernuni-hagen.de/geomlab/voroglide/

Metody výpočtu K danému prvku m 0 M hledáme jeho Voroného buňku. Voroného buňka - základní postup Voroného buňku B(m 0 ) dostaneme průnikem polorovin P m0,m (přes všechna m M, m m 0 ) určených přímkami oddělujících dvojici (m 0, m) a obsahující prvek m 0 B(m 0 ) = Námět k zamyšlení m M,m m 0 P m0,m Vymyslete lepší algoritmus pro nalezení Voroného buňky.

Metody výpočtu K danému prvku m 0 M hledáme jeho Voroného buňku. Voroného buňka - základní postup Voroného buňku B(m 0 ) dostaneme průnikem polorovin P m0,m (přes všechna m M, m m 0 ) určených přímkami oddělujících dvojici (m 0, m) a obsahující prvek m 0 B(m 0 ) = Námět k zamyšlení m M,m m 0 P m0,m Vymyslete lepší algoritmus pro nalezení Voroného buňky.

Metody výpočtu K danému prvku m 0 M hledáme jeho Voroného buňku. Voroného buňka - základní postup Voroného buňku B(m 0 ) dostaneme průnikem polorovin P m0,m (přes všechna m M, m m 0 ) určených přímkami oddělujících dvojici (m 0, m) a obsahující prvek m 0 B(m 0 ) = Námět k zamyšlení m M,m m 0 P m0,m Vymyslete lepší algoritmus pro nalezení Voroného buňky.

Metody výpočtu K danému prvku m 0 M hledáme jeho Voroného buňku. Voroného buňka - základní postup Voroného buňku B(m 0 ) dostaneme průnikem polorovin P m0,m (přes všechna m M, m m 0 ) určených přímkami oddělujících dvojici (m 0, m) a obsahující prvek m 0 B(m 0 ) = Námět k zamyšlení m M,m m 0 P m0,m Vymyslete lepší algoritmus pro nalezení Voroného buňky.

Oddělující přímka Základním stavebním prvkem pro konstrukci Voroného buňky je oddělující přímka neboli bisektor a jí (a bodem) určená polorovina. Základní problém Jsou dány body X a Y v základním prostoru P. Hledáme jejich oddělující přímku p a jí a bodem X určenou polorovinu π X. Konstrukce Body X a Y vedeme přímku q,vznikne úsečka XY,najdeme její střed S.Přímka p je kolmice na q vedená bodem S. Tato přímka rozděluje prostor P na dvě části, poloroviny π X, resp. π Y, v nichž leží body X, resp. Y.

Oddělující přímka Základním stavebním prvkem pro konstrukci Voroného buňky je oddělující přímka neboli bisektor a jí (a bodem) určená polorovina. Základní problém Jsou dány body X a Y v základním prostoru P. Hledáme jejich oddělující přímku p a jí a bodem X určenou polorovinu π X. Konstrukce Body X a Y vedeme přímku q,vznikne úsečka XY,najdeme její střed S.Přímka p je kolmice na q vedená bodem S. Tato přímka rozděluje prostor P na dvě části, poloroviny π X, resp. π Y, v nichž leží body X, resp. Y.

Oddělující přímka Základním stavebním prvkem pro konstrukci Voroného buňky je oddělující přímka neboli bisektor a jí (a bodem) určená polorovina. Základní problém Jsou dány body X a Y v základním prostoru P. Hledáme jejich oddělující přímku p a jí a bodem X určenou polorovinu π X. Konstrukce Body X a Y vedeme přímku q,vznikne úsečka XY,najdeme její střed S.Přímka p je kolmice na q vedená bodem S. Tato přímka rozděluje prostor P na dvě části, poloroviny π X, resp. π Y, v nichž leží body X, resp. Y.

Oddělující přímka Základním stavebním prvkem pro konstrukci Voroného buňky je oddělující přímka neboli bisektor a jí (a bodem) určená polorovina. Základní problém Jsou dány body X a Y v základním prostoru P. Hledáme jejich oddělující přímku p a jí a bodem X určenou polorovinu π X. Konstrukce Body X a Y vedeme přímku q,vznikne úsečka XY,najdeme její střed S.Přímka p je kolmice na q vedená bodem S. Tato přímka rozděluje prostor P na dvě části, poloroviny π X, resp. π Y, v nichž leží body X, resp. Y.

Oddělující přímka Základním stavebním prvkem pro konstrukci Voroného buňky je oddělující přímka neboli bisektor a jí (a bodem) určená polorovina. Základní problém Jsou dány body X a Y v základním prostoru P. Hledáme jejich oddělující přímku p a jí a bodem X určenou polorovinu π X. Konstrukce Body X a Y vedeme přímku q,vznikne úsečka XY,najdeme její střed S.Přímka p je kolmice na q vedená bodem S. Tato přímka rozděluje prostor P na dvě části, poloroviny π X, resp. π Y, v nichž leží body X, resp. Y.

Oddělující přímka Základním stavebním prvkem pro konstrukci Voroného buňky je oddělující přímka neboli bisektor a jí (a bodem) určená polorovina. Základní problém Jsou dány body X a Y v základním prostoru P. Hledáme jejich oddělující přímku p a jí a bodem X určenou polorovinu π X. Konstrukce Body X a Y vedeme přímku q,vznikne úsečka XY,najdeme její střed S.Přímka p je kolmice na q vedená bodem S. Tato přímka rozděluje prostor P na dvě části, poloroviny π X, resp. π Y, v nichž leží body X, resp. Y.

Oddělující přímka Základním stavebním prvkem pro konstrukci Voroného buňky je oddělující přímka neboli bisektor a jí (a bodem) určená polorovina. Základní problém Jsou dány body X a Y v základním prostoru P. Hledáme jejich oddělující přímku p a jí a bodem X určenou polorovinu π X. Konstrukce Body X a Y vedeme přímku q,vznikne úsečka XY,najdeme její střed S.Přímka p je kolmice na q vedená bodem S. Tato přímka rozděluje prostor P na dvě části, poloroviny π X, resp. π Y, v nichž leží body X, resp. Y.

Sférická geometrie prostor P kulová plocha se středem C o poloměru r přímka hlavní kružnice sféry P (kružnice středem C o poloměru r) úsečka ublouk hlavní kružnice střed úsečky bod na úsečce určený polovičním středovým úhlem úhel přímek úhel příslušných rovin Takto chápané pojmy nám umožní konstrukci oddělující přímky, poloroviny a tedy i Voroného buňky ve sférické geometrii. To můžeme použít pro určení oblasti významu.

Sférická geometrie prostor P kulová plocha se středem C o poloměru r přímka hlavní kružnice sféry P (kružnice středem C o poloměru r) úsečka ublouk hlavní kružnice střed úsečky bod na úsečce určený polovičním středovým úhlem úhel přímek úhel příslušných rovin Takto chápané pojmy nám umožní konstrukci oddělující přímky, poloroviny a tedy i Voroného buňky ve sférické geometrii. To můžeme použít pro určení oblasti významu.

Sférická geometrie prostor P kulová plocha se středem C o poloměru r přímka hlavní kružnice sféry P (kružnice středem C o poloměru r) úsečka ublouk hlavní kružnice střed úsečky bod na úsečce určený polovičním středovým úhlem úhel přímek úhel příslušných rovin Takto chápané pojmy nám umožní konstrukci oddělující přímky, poloroviny a tedy i Voroného buňky ve sférické geometrii. To můžeme použít pro určení oblasti významu.

Sférická geometrie prostor P kulová plocha se středem C o poloměru r přímka hlavní kružnice sféry P (kružnice středem C o poloměru r) úsečka ublouk hlavní kružnice střed úsečky bod na úsečce určený polovičním středovým úhlem úhel přímek úhel příslušných rovin Takto chápané pojmy nám umožní konstrukci oddělující přímky, poloroviny a tedy i Voroného buňky ve sférické geometrii. To můžeme použít pro určení oblasti významu.

Sférická geometrie prostor P kulová plocha se středem C o poloměru r přímka hlavní kružnice sféry P (kružnice středem C o poloměru r) úsečka ublouk hlavní kružnice střed úsečky bod na úsečce určený polovičním středovým úhlem úhel přímek úhel příslušných rovin Takto chápané pojmy nám umožní konstrukci oddělující přímky, poloroviny a tedy i Voroného buňky ve sférické geometrii. To můžeme použít pro určení oblasti významu.

Sférická geometrie prostor P kulová plocha se středem C o poloměru r přímka hlavní kružnice sféry P (kružnice středem C o poloměru r) úsečka ublouk hlavní kružnice střed úsečky bod na úsečce určený polovičním středovým úhlem úhel přímek úhel příslušných rovin Takto chápané pojmy nám umožní konstrukci oddělující přímky, poloroviny a tedy i Voroného buňky ve sférické geometrii. To můžeme použít pro určení oblasti významu.

Sférická geometrie prostor P kulová plocha se středem C o poloměru r přímka hlavní kružnice sféry P (kružnice středem C o poloměru r) úsečka ublouk hlavní kružnice střed úsečky bod na úsečce určený polovičním středovým úhlem úhel přímek úhel příslušných rovin Takto chápané pojmy nám umožní konstrukci oddělující přímky, poloroviny a tedy i Voroného buňky ve sférické geometrii. To můžeme použít pro určení oblasti významu.

Voroného diagram Výpočet Voroného diagramu postupnou konstrukcí jednotlivých buňek by určitě nebyl nejvhodnější. Existují proto jiné algoritmy, které využívají vlastností diagramu jako celku (pomocí tzv. příbojové vlny nebo Delauneyovy triangulace). Složitost algoritmu Výpočet Voroného diagramu je nejrychlejší Fortunovým algoritmem pomocí tzv. příbojové vlny http://en.wikipedia.org/wiki/fortune s_algorithm Algoritmus počítá v čase O(n log n) při n prvcích množiny M. Literatura Berg, Cheong, Kreveld, Overmars: Computational Geometry, Springer Verlag 1997

Voroného diagram Výpočet Voroného diagramu postupnou konstrukcí jednotlivých buňek by určitě nebyl nejvhodnější. Existují proto jiné algoritmy, které využívají vlastností diagramu jako celku (pomocí tzv. příbojové vlny nebo Delauneyovy triangulace). Složitost algoritmu Výpočet Voroného diagramu je nejrychlejší Fortunovým algoritmem pomocí tzv. příbojové vlny http://en.wikipedia.org/wiki/fortune s_algorithm Algoritmus počítá v čase O(n log n) při n prvcích množiny M. Literatura Berg, Cheong, Kreveld, Overmars: Computational Geometry, Springer Verlag 1997

Voroného diagram Výpočet Voroného diagramu postupnou konstrukcí jednotlivých buňek by určitě nebyl nejvhodnější. Existují proto jiné algoritmy, které využívají vlastností diagramu jako celku (pomocí tzv. příbojové vlny nebo Delauneyovy triangulace). Složitost algoritmu Výpočet Voroného diagramu je nejrychlejší Fortunovým algoritmem pomocí tzv. příbojové vlny http://en.wikipedia.org/wiki/fortune s_algorithm Algoritmus počítá v čase O(n log n) při n prvcích množiny M. Literatura Berg, Cheong, Kreveld, Overmars: Computational Geometry, Springer Verlag 1997