STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ PRO ŽÁKY SE ZBYTKY SLUCHU Jedním z aktuálních problém vzdlávání neslyšících 1 dtí u nás je problém zvládnutí eštiny. Zatímco eština mluvená je neslyšícím osobám smyslov nepístupná, psaná eština je z hlediska postižení sluchu bezbariérovým prostedkem školního i mimoškolního vzdlávání, získávání informací a komunikace. Volba uebnic a uebních pomcek záleží tak jako v každé ZŠ v R na výbru uitele, pop. pedmtové komise i editele školy. A tak mají žáci v eských ZŠ pro sluchov postižené 2 a jejich uitelé k dispozici krom bžných uebnic eštiny pro ZŠ, uebnic a uebních materiál vybraných nebo pipravených uitelem a pracovních sešit eského jazyka pro sluchov postižené 3 jedinou ucelenou adu uebnic eského jazyka ZŠ pro neslyšící a pro ZŠ pro žáky se zbytky sluchu 4. Analyzovali jsme, jak je v tchto uebnicích zpracována oblast stavby slova a provedli jsme srovnání se stejnou problematikou v bžných uebnicích (urených primárn pro žáky slyšící). 5 1 Ze všech dtí s vadami sluchu se v tomto lánku zamíme zejména na dti neslyšící, protože u nich je uení se eštin nejvíce odlišné od osvojování si eštiny pirozenou cestou odposlechem. 2 Až do roku 1991 byly v eské republice ZŠ pro nedoslýchavé (s bžnými osnovami a uebnicemi), ZŠ pro žáky se zbytky sluchu a ZŠ pro neslyšící. V ZŠ pro žáky se zbytky sluchu a v ZŠ pro neslyšící byly povinné uební osnovy a uební plán pro ZŠ pro neslyšící a pro ZŠ pro žáky se zbytky sluchu a také uebnice pro ZŠ pro neslyšící a pro ZŠ pro žáky se zbytky sluchu. Vyhláška MŠMT R z 13. 9. 1991 zmnila názvy všech tchto škol na ZŠ pro sluchov postižené a žáci pestali být do škol pijímáni zejména podle audiogramu, jak tomu bylo díve. Porevoluní zmny v eském školství s sebou pinesly i zmny v uebních dokumentech. Dnes si každá ZŠ, tedy i ZŠ pro sluchov postižené, mže pro své žáky vybrat vzdlávací program a na nj navazující uební plán a osnovy. ZŠ pro sluchov postižené mohou vybírat z bžných uebních program, nebo mohou použít uební plán a uební osnovy ZŠ pro sluchov postižené (obdoba dívjších uebních plán a uebních program pro ZŠ pro neslyšící a ZŠ pro žáky se zbytky sluchu). Stejn tak si mohou školy, bez ohledu na velikost a typ vady sluchu svých žák, svobodn volit i uebnice a další pomcky. 3 DUCHAOVÁ, E. eský jazyk pro 5. roník ZŠ pro sluchov postižené. Pracovní sešit I III. Praha: Septima, 1997 1998; DUCHAOVÁ, E. eský jazyk pro 6. roník ZŠ pro sluchov postižené. Pracovní sešit I III. Praha: Septima, 1999; LACINOVÁ, A. eský jazyk pro 7. roník ZŠ pro sluchov postižené. Pracovní sešit I III. Praha: Septima, 2000 2001. 4 KONENÝ, P., PULDA, K., POUL, J. Základy ei 1. Praha: SPN, 1978; POUL, J., POULOVÁ, V. Základy ei 2. Praha: SPN, 1979; GOLDMANNOVÁ, B. Základy ei 3. Praha: SPN, 1981; ŠTPÁNKOVÁ, V. Základy ei 4. Praha: SPN, 1984; ROKYTOVÁ, M. Základy ei pro 5. roník ZŠ pro neslyšící a ZŠ pro žáky se zbytky sluchu. Praha: SPN, 1982; HRUŠKA, J., POUL, J. eský jazyk 6 pro 6. roník ZŠ pro neslyšící a ZŠ pro žáky se zbytky sluchu. Praha: SPN, 1983; PECH, K. eský jazyk 7 pro 7. roník ZŠ pro neslyšící a ZŠ pro žáky se zbytky sluchu. Praha: SPN, 1984; KOUIL, J. eský jazyk 8 pro 8. roník ZŠ pro neslyšící a ZŠ pro žáky se zbytky sluchu. Praha: SPN, 1985; KOUIL, J. eský jazyk 9 pro 9. roník ZŠ pro neslyšící a ZŠ pro žáky se zbytky sluchu. Praha: SPN, 1986. 5 ŽÁEK, J. Slabiká. 3. vyd. Vše : Alter, 1994; NOVÁKOVÁ, Z. eský jazyk 2. Vše : Alter, 1994; DVORSKÝ, L. eský jazyk 3. Upr. vyd. Vše : Alter, 1997; ECHURA, R. eský jazyk 4. Vše : Alter, 1996; BENEŠOVÁ, D., ŠTROBLOVÁ, J. eský jazyk 5. Vše : Alter, 1996; 1

Vybrali jsme uebnice, které jsou používány ve dvou dotázaných školách (v jedné bžné ZŠ a v jedné ZŠ pro sluchov postižené). Podívejme se nejprve, které termíny se v uebnicích pro slyšící a neslyšící žáky 6 vyskytují. Excerpovány byly uebnice všech roník obou typ základních škol. Tabulka 1. Srovnání termín z oblasti stavby slova užívaných v uebnicích Uebnice pro slyšící žáky Uebnice pro neslyšící žáky kmen pítomný kmen minulý koen slova odvozování pedpona pedpona pípona pípona skládání slovo odvozené slovo pejaté slovo píbuzné slovo složené slovo základové slovo zdrobnlé slovo zdrobnlé slovo zkratkové slovotvorný základ složenina nevlastní (spežka) složenina vlastní stup ování pídavných jmen stup ování pídavných jmen stup ování píslovcí stup ování píslovcí tvoení slov tvoení slov zkracování zkratka zkratka Užívání jazykových termín ve výuce významn podporuje uební proces. Termín pesn vyznauje obsah a rozsah pojmu umožuje žákovi pojem pochopit. Zárove se pomocí termínu pojem fixuje v mentálním slovníku žáka termín umožuje pojem si také zapamatovat (echová, STYBLÍK, V. a kol. eský jazyk pro 6. roník. 5., peprac. vyd. Praha: SPN, 1989; STYBLÍK, V. a kol. eský jazyk pro 7. roník. 6., upr. vyd. Praha: SPN, 1990; STYBLÍK, V. a kol. eský jazyk pro 8. roník. 7., upr. vyd. Praha: SPN, 1992; GILLERNOVÁ, I., HANZOVÁ, M., NEKVAPILOVÁ, J., PÍBORSKÁ, O. eský jazyk 9. Praha: Fortuna, 1993. 6 Pro pehlednost zde velmi zjednodušen uebnice urené pro vzdlávací programy ZŠ nazýváme uebnice pro slyšící žáky a uebnice pro ZŠ pro neslyšící a pro ZŠ pro žáky sluchu (viz pozn.. 2) oznaujeme jako uebnice pro neslyšící žáky. 2

1997). Úspšné pochopení a zapamatování jednak usnad uje uební komunikaci, jednak pispívá k rozvoji poznání v našem pípad poznání jazyka. Prostednictvím termín mže žák snáze uchopit nejrznjší jazykové jevy, proniknout do struktury jazyka, a tím rozšíit své porozumní jazyku. Pro samostatné tvrí užívání jazyka a plnohodnotnou komunikaci v nm je porozumní nkterým jazykovým principm nezbytné. V oblasti stavby slova termíny usnad ují pochopení slovotvorných princip a jejich zapamatování. Tyto principy pak mže žák operativn aplikovat na konkrétní pípady, i jiné než uvedené v uebnici. Termíny navíc umož ují orientaci ve slovnících a jazykových pírukách, pro neslyšící žáky obzvlášt dležitou. Souasné lingvisticko-didaktické diskuse význam termín pro vyuování jazykm potvrzují (eština doma a ve svt 2/1997 íslo vnované školské jazykovdné terminologii), otevenou otázkou však zstává výbr termín a jejich poetní zastoupení v uebnicích. V uebnicích pro neslyšící žáky se vyskytuje termín z oblasti stavby slova 7, v uebnicích pro slyšící žáky 22. Ješt dležitjší než samotný poet termín je zpsob, jakým jsou termíny v uebnicích vysvtleny. V 1. 5. roníku se v uebnicích pro neslyšící (Základy ei, viz pozn.. 3) nevyskytuje žádný slovotvorný termín. V uebnicích pro slyšící žáky se v 1. 5. roníku vyskytuje 13 termín, tedy více než polovina z celkového potu (22). Odborná literatura nepopisuje vhodnost užívání termín pi uení se druhému jazyku (za který mžeme eský jazyk pro neslyšící oznait) v mladším školním vku. V hodinách mateského jazyka na prvním stupni základních škol pro slyšící žáky se však užívání termín doporuuje:... z hlediska psychodidaktiky považujeme absolutní absenci termín za škodlivou. Je jist vhodné, aby si dít zaalo osvojovat obsah termín pes empirii, ovšem výrazné prodlužování doby, než je dítti píslušný termín doplnn, neumožní vytvoit si strukturu v poznání a mže být pro dít v urité fázi i matoucí. (Hájková, 1997) Termíny všech vdních obor jsou dnes nejastji vysvtlovány pomocí definice. Takový zpsob vysvtlení nejlépe odpovídá požadavku pesnosti, který je na termíny kladen. Vysvtlení píkladem (nap. výtem) by mlo definici pouze dopl ovat. V pípad, kdy je termín vysvtlen jenom píkladem, je teba poítat s menší pesností výuky, ve které se takto vysvtlených termín používá. V uebnicích pro neslyšící žáky není žádný ze sedmi termín z oblasti stavby slova vysvtlen definicí. tyi termíny jsou vysvtleny píkladem, zbývající ti termíny nejsou vysvtleny vbec. V uebnicích pro slyšící je všech 22 termín vysvtleno definicí. Absenci definic v uebnicích pro neslyšící považujeme za obzvláš závažnou, protože jednak snižuje aplikovatelnost slovotvorných princip, jednak podporuje obraz jazyka jako souboru intuitivn chápaných analogií. Píkladem jsou vysvtleny termíny pedpona, stupování pídavných jmen, stupování píslovcí a slova zdrobnlá. Termíny pípona, tvoení slov a zkratka 3

nejsou vysvtleny vbec. Funknost vysvtlení termínu píkladem je však bohužel asto velmi nízká. Ukažme si to na termínech tvoení slov a pedpona. Všechny citace z uebnic jsou zde psány kurzívou. Cviení zamená na tvoení slov jsou v uebnicích pro neslyšící pomrn asto doprovázena píkladovou tabulkou, kde v jednom sloupci jsou slova základová, ve druhém slova odvozená. Existence tchto tabulek by tedy zaazovala termín tvoení slov do skupiny termín vysvtlených píkladem. Píkladové tabulky však ve vtšin pípad nejsou provázeny žádným vysvtlujícím textem (výjimkou je pechylování). K tabulce nebývá pipojena ani minimální informace, která je uvedena v obsahu uebnice, totiž že se jedná nap. o tvoení píslovcí z pídavných jmen. Napíklad v obsahu uebnice eský jazyk 8 pro 8. roník ZŠ pro neslyšící a ZŠ pro žáky se zbytky sluchu je uvedeno tvoení pídavných jmen ze jmen podstatných. Na píslušném míst v uebnici (s.112) je pak prezentováno v prvním sloupeku nkolik podstatných jmen a ve druhém nkolik jmen pídavných. z vlny vlnný z bavlny bavlnný podstatné jméno pídavné jméno Skutenost, že se v tomto píkladu jedná o tvoení pídavných jmen ze jmen podstatných, zde zmínna není. Píklady tvoení slov tedy nejsou jako tvoení slov pojmenovány. Že jde o tvoení slov, mže tená zjistit snad jedin ze zadání cviení, které po píkladu následuje: Z podstatných jmen utvo jména pídavná (6. r., s. 93), Tvo pídavná jména podle vzoru (7. r., s. 163) apod. Pomocí informace ze zadání cviení (Z podstatných jmen utvo jména pídavná) je možné vyvodit, že v píkladové tabulce jsou pídavná jména vytvoena z jmen podstatných. Není však už možné tento princip tvoení zobecnit (a použít i u jiných než v uebnici uvedených slov), protože v uebnici není nijak vysvtlen. Všechna podstatná jména v píkladové tabulce jsou pitom uvedena v genitivu a ve spojení s pedložkou. Na základ toho mže žák vyvodit, že pídavná jména se tvoí ze spojení pedložky s podstatným jménem v genitivu. Takový závr je ovšem nesprávný. S termínem pedpona se pojí problém jiného typu. Pedpona je v uebnicích pro neslyšící procviována a vysvtlována pouze na slovesech. Žáci tak mohou nabýt dojmu, že pedponou disponují pouze slovesa. Oproti tomu v uebnicích pro slyšící se pedpona probírá u sloves, u podstatných jmen a u pídavných jmen. Domníváme se, že osvojí-li si žáci významy jednotlivých pedpon u sloves, není už pro n píliš nároné zahrnout do svých vdomostí o pedponách také pídavná jména (zejména deverbativní) a podstatná jména a tím rozšíit své poznání jazyka a usnadnit si identifikaci významu jednotlivých slov. 4

Podobné problémy jako u vysvtlování pedpony nastávají v uebnicích pro neslyšící i v jiných pípadech. Ze zpsob tvoení slov je v uebnicích zpracováno pouze odvozování (není navíc nijak pojmenováno, termínu odvozování se neužívá), termín zkratka je pouze zmínn (bez vysvtlení), o skládání ani o pejímání z cizích jazyk se žák z uebnice nedozví nic. Znané rozdíly mezi uebnicemi pro slyšící a neslyšící žáky jsou také v potu a typu úkol procviujících slovotvorné jevy. Jednotlivá cviení se samozejm liší svým rozsahem, proto je teba jejich poty brát spíše orientan. Pro srovnání typ cviení se ukázalo jako nezbytné vytvoit uritý systém klasifikace cviení. Tato klasifikace zahrnuje celkem 6 typ: cviení doplovací, pozorovací, kreativní aktivní, kreativní pasivní, analytická a zobecovací. Rozdlení vychází z Didaktiky eštiny (echová, Styblík, 1989). Popišme si nejprve jednotlivé typy cviení. (Není-li uvedeno jinak, jsou píklady excerpovány z uebnic pro neslyšící.) V doplovacích cvieních se dopl ují do textu konkrétní výrazy. Píklad (6. r., s. 41.): Dopl: Na jae k nám vlaštovky... Na podzim od nás vlaštovky... Vlaštovka... do hnízda. (letí, odletí, piletí) Cviení pozorovací zahrnují dv skupiny. Do první z nich patí cviení, kde má žák pozorovat urité jevy, vtšinou graficky zvýraznné. Píklad (7. r., s. 80): Peti si: Do naší tídy chodí Jan Svoboda. My mu íkáme Honza. Jeho maminka mu íká Honzík. Soudružka uitelka z mateské školy mu íkala Honzíek. Druhou skupinu pozorovacích cviení tvoí cviení se zadáním ukládajícím vypsat urité výrazy ze cviení. Píklad (6. r., s. 45): Vyhledej slovesa a napiš je pod sebe. Všechna slovesa v tomto cviení jsou pedponová, odvozená ze slovesa jít (pijdu, odejdu, vyjdu, pejdu,...). Ve cvieních oznaovaných jako cviení kreativní aktivní se žák setkává s úkoly zamenými na tvorbu výraz týkajících se probírané látky. Tchto cviení pibývá úmrn vyššímu roníku. Píklad (8. r., s. 83): Utvo slova zdrobnlá: strom stromeek, zajíc... Pi probírání pedpony v uebnicích pro slyšící je znaná ást cviení zamena na spojování pedpon se slovesy, tj. synteticky (uebnice pro slyšící, 7. r., s. 129): Spojte slovesa s rznými pedponami. Cviení kreativní pasivní jsou pomrn etná v obojím typu uebnic. Stejn jako u cviení kreativních aktivních se zde pracuje se slovy píslušejícími k probírané látce (nap. k pedpon pedponová slovesa), ale zpsob procviování se od kategorie pedchozí liší. Patí sem nejastji cviení typu Utvo s danými výrazy vty nebo souvtí. V uebnicích pro slyšící je stejn jako u cviení kreativních aktivních znaná ást syntetického typu nap. v 7. roníku (s. 129): Spojujte slova se zápornou pedponou ne-. V uebnicích pro neslyšící není metoda syntézy v podstat využívána. Analytická cviení jsou zamena na rozklad slov podle princip slovotvorby. Píklad (9. r., s. 21): Podtrhni pedpony u sloves. 5

V zobecovacích cvieních zadání ukládá žákovi vytváet obecnjší závry na základ konkrétního materiálu, nebo pípadn zopakovat nco z již probrané teorie. Píklad (uebnice pro slyšící, 7. r., s. 126): Vyložte význam zdrobnlin; oznaují vci a osoby malé nebo pouze vci a osoby milé? (sluníko, maminka, Jeníek,...) Následující tabulka uvádí poty srovnávaných cviení. Tabulka 2. Srovnání pot cviení Uebnice pro neslyšící žáky Uebnice pro slyšící žáky Celkem se zde vyskytuje 85 cviení: 184 cviení: dopl ovací 9 5 pozorovací 17 8 kreativní aktivní 26 50 kreativní pasivní 30 32 zobec ovací 2 48 analytická 1 41 V uebnicích pro neslyšící je stavba slova procviována v 85 cvieních, v uebnicích pro slyšící je srovnávané oblasti vnováno 184 cviení. V uebnicích pro neslyšící je tedy na stavbu slova kladen podstatn menší draz než v uebnicích pro slyšící. Cviení dopl ovací a pozorovací v uebnicích pro neslyšící poetn pevažují nad tmito cvieními v uebnicích pro slyšící. Cviení pozorovací umož ují všímat si výskytu výraz v uritých kontextech. Cviení dopl ovací pak procviují zaazování výraz podle jejich významu do kontextu. Neslyšící žáci se uí tedy ve cvieních doplovacích a pozorovacích rozpoznávat významy jednotlivých slov a kontexty, v jakých se tato slova mohou vyskytovat. Cviení kreativní pasivní jsou v obou typech uebnic zhruba stejn poetn zastoupena. Liší se však tím, že v uebnicích pro slyšící je vtšina tchto cviení syntetického typu (nap. spojování pedpony se slovesem). V uebnicích pro neslyšící se syntetická cviení nevyskytují. Není tedy využívána možnost pomocí syntetických cviení ilustrovat jeden z princip slovotvorby (a zárove ani možnost rozvíjet syntézu jako myšlenkovou operaci). Cviení kreativní aktivní a analytická jsou v uebnicích pro slyšící reprezentována podstatn vyššími poty cviení než v uebnicích pro neslyšící. Ve cvieních kreativních aktivních je v uebnicích pro slyšící opt velmi astá 6

metoda syntézy, v uebnicích pro neslyšící nevyužívaná. V uebnicích pro neslyšící se také nevyskytují tém žádná cviení analytická (v uebnicích pro slyšící nap. vydlení pedpony ze slovesa). Podobn jako u cviení syntetických, nevyužívá se k rozvoji (jazykového) myšlení ani analytických cviení. Také poet cviení zobec ovacích je v uebnicích pro slyšící mnohonásobn vyšší než v uebnicích pro neslyšící. Zobec ování je proces formulování pravidel, která je možno aplikovat na konkrétní pípady. V uebnicích pro neslyšící minimální poet zobecovacích cviení koresponduje s nulovým výskytem definic (pomocí nichž mohou být pravidla formulována). Uebnice nepopisují slovotvorné principy, které by žáci mohli použít pro libovolný výraz. Na základ uvedeného srovnání je možné konstatovat, že jazyk není neslyšícím žákm v uebnicích, které mají k dispozici, prezentován jako produktivní systém s uritými pravidly, která si žák mže osvojit a samostatn je aplikovat. Daleko spíše se v nich eský jazyk jeví jako soubor intuitivn spojovaných výraz. Takovéto uebnice jen tžko mohou sloužit k pochopení podstaty jazyka. Na novou kvalitní adu uebnic však uitelé i žáci dosud ekají. Iva ervinková Literatura ECHOVÁ, M. Nkteré aspekty tvorby a zmn lingvistické terminologie. eský jazyk a literatura, 1997/1998,. 1 2, s. 12 17. ECHOVÁ, M., STYBLÍK, V. Didaktika eštiny. Praha: SPN, 1989. HÁJKOVÁ, E. Mluvnické termíny na 1. stupni ZŠ, tedy v 1. až 5. tíd. eština doma a ve svt, 1997,. 2, s. 25 27. 7