Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v pirozené komunit uživatele a podporující

Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v pirozené komunit uživatele a podporující sociální zalenní uživatele do spolenosti 1

Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v pirozené komunit uživatele a podporujících sociální zalenní uživatele do spolenosti Obsah 1. ÚVOD...3 2. POPIS SOUASNÉHO STAVU...5 2.1 ZAHRANINÍ ZKUŠENOSTI 9 3. KONCEPCE PODPORY TRANSFORMACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB...10 3.1 ASOVÝ HORIZONT KONCEPCE 10 3.2 KONCEPCE PODPORY TRANSFORMACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY 11 3.3 KONCEPCE PODPORY TRANSFORMACE ÚSTAVNÍ SOCIÁLNÍ PÉE PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM 13 3.4 MOŽNÉ PEKÁŽKY REALIZACE PROCESU TRANSFORMACE ÚSTAVNÍ SOCIÁLNÍ PÉE V ESKÉ REPUBLICE 17 4. CÍLE A OPATENÍ...19 5. FINANNÍ DOPADY DO STÁTNÍHO ROZPOTU...24 6. MONITORING SYSTÉMU...24 2

1. ÚVOD V eské republice stejn jako v jiných postkomunistických zemích se díky totalitní ée pikroilo k ešení otázek lidských práv oproti ostatním zemím se zpoždním nkolika desetiletí. Vývoj humanizace spolenosti a antidiskriminaních opatení zaal v Evrop již v období po druhé svtové válce. Náhled na práva lidí závislých na solidarit a pomoci zdravé vtšiny se simultánn vyvíjel ve svobodných demokraciích smrem k úct ke každému jedinci a k vdomí spoluodpovdnosti spolenosti za kvalitu života každého jejího lena. Evropská unie se od 70. let minulého století zabývá realizací procesu deinstitucionalizace a podporou práva žít v komunit pro všechny obany. eská republika jako lenský stát EU se prostednictvím tohoto dokumentu hlásí k této politice. Evropská unie používá pojem deinstitucionalizace pro manažerský proces zmny systému. V tomto materiálu je pojem deinstitucionalizace používán ve smyslu pechodu od pobytové pée k individuální podpoe života v pirozeném prostedí lovka a zahrnuje v sob taktéž obecný princip ízené zmny systému. V eské republice se tmto otázkám vnuje odborná veejnost v posledních deseti letech. S cílem individualizace a zkvalitnní pée vznikly v r. 2002 na MPSV Standardy kvality sociálních služeb (dále jen Standardy) jako úinný nástroj k zavádní kvality do zaízení sociálních služeb. V pozdjších fázích procesu zavádní Standard dochází k odklonu od poskytování sociální služby jako tzv. komplexní dlouhodobé pée v institucích smrem k poskytování služeb formou individualizované podpory života v komunit. Je zejmé, že umístním znané ásti dnešních klient do pobytových zaízení sociální pée se eší jiné sociální problémy, asto eticky problematické. Napíklad odchody senior do pée pobytových zaízení mnohdy eší spíše špatnou bytovou situaci v rodin než potebu sociální pomoci, respektive pée. Jindy je umístní dsledkem nedostatené nabídky sít služeb, s jejichž podporou a pomocí by mohl lovk se specifickými potebami setrvat ve svém pirozeném prostedí. Snaha zajistit lidská práva pro všechny bez rozdílu se projevuje od 90. let v celé naší spolenosti, od místních iniciativ v pvodn ústavních zaízení až po vznik nové legislativy. Zákon o sociálních službách, který nabude úinnosti 1. ledna 2007, je 3

prvním zákonem dodržujícím lidskoprávní princip svobodné volby formy pomoci a typu služby na základ specifických poteb uživatele. Stát na financování tchto služeb nepispívá pouze formou dotací, ale dává do rukou uživatele finanní prostedky na zakoupení sociální služby v podob píspvku na péi. Píspvek na péi, adresovaný potenciálnímu uživateli služby, dá informovanému uživateli možnost vybrat si takovou službu, kterou skuten potebuje a která umožní jeho sociální zalenní do pirozené komunity. K tomu je nezbytn nutné vytvoit takovou nabídku služeb, které umožní všem lidem plnohodnotný život v komunit. Pro realizaci procesu deinstitucionalizace je nezbytná spoleenská shoda deklarovaná politickým rozhodnutím a plán podpory realizace tohoto procesu. ada evropských stát implementovala tyto myšlenky do své legislativy. Tato Koncepce deklaruje zájem státu na smování vývoje sociálních služeb v eské republice do podoby odpovídající vysplým státm EU. Jednotlivá opatení je teba pizpsobit potebám cílových skupin, které v souasnosti využívají ústavní péi, a zárove vytváet programy a projekty zamené na prevenci insitucionalizace osob se specifickými potebami. Jedná se o osoby se zdravotním postižením, zejména dti a dosplé s mentálním postižením a kombinovanými vadami, a dále pak seniory se sníženou schopností sobstanosti a samostatnosti. Dluhem spolenosti vi osobám se specifickými potebami a jejich rodinám je petrvávající pasivita k podpoe systémových zmn. Pedpokladem úspšného zapoetí systémového procesu transformace je osvta u veejnosti a samotných uživatel, aktivní spolupráce úastník procesu, uživatel služeb, zaízení ústavní sociální pée, obcí, kraj a resort a v neposlední ad vzdlávání pracovník sociálních služeb. Tyto aktivity musí být v potebné míe doprovázeny metodickou a finanní podporou státu a dalších institucí veejné správy. V oblasti strategie financování sociálních služeb je na základ politického konsensu potebné zrevidovat a zásadn redukovat výstavby nových kapacit pobytových zaízení a ušetené finanní prostedky smovat do vzniku služeb v komunit. Stávající poskytovatele ústavních služeb je nutné podporovat tak, aby sami transformovali svou innost smrem ke službám poskytovaným v pirozeném prostedí, smujícím k naplování individuálních poteb uživatel a v pípad, kdy toto není možné s ohledem na situaci uživatel, 4

maximáln piblížit pobyt uživatel životu v domácím prostedí. Na pechodnou dobu s tím souvisí poteba souasn zajišovat financování pvodní i nové formy poskytování sociální služby, a to pedevším pro zajištní bezpeného pechodu uživatel mezi obma formami. 2. POPIS SOUASNÉHO STAVU Více jak 85% pobytových zaízení sociální pée v eské republice (domovy dchodc (DD), domovy penziony pro dchodce (DPD) a ústavy sociální pée (ÚSP)) je zizována kraji nebo obcemi. Nestátní neziskové organizace poskytují zejména terénní a ambulantní sociální služby. Ústavní zaízení reprezentují v eské republice pomrn stabilní systém. Tato stabilita je dána pedevším trvalou poptávkou po tomto typu služeb a pedem stanovenými zdroji financování. Objem prostedk je tak relativn stálý a ústavy z roku na rok ví, jak vysokou ástkou mohou disponovat. Kraje obdrží v rámci celkové dotace ze státního rozpotu finanní prostedky a tyto prostedky pak samy rozdlují jednotlivým ústavm, jichž jsou zizovateli. Na provoz ústav sociální pée a domov dchodc, jejichž zizovatelem a provozovatelem je obec, je poskytována dotace na lžko. Jedná se o úelovou dotaci vyplácenou obcím Ministerstvem financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpotu v rámci souhrnného finanního vztahu státního rozpotu k rozpotm obcí. Tato dotace podléhá finannímu vypoádání za píslušný rok. Dalšími zdroji financování jsou pedevším úhrady od uživatel služeb, jejichž výše je stanovena vyhláškou MPSV a dále vlastní prostedky samospráv a popípad další zdroje (nap. sponzorské dary). Jak vyplývá ze statistik, kapacita ústavné pée v R neustále roste. Tyto statistiky ovšem neukazují vývoj v ústavech, které již pešly na cestu transformace. Nap. kapacita ÚSP Horní Poustevna je zahrnuta práv v ústavní péi, pestože služby zde poskytované jsou postaveny výhradn jako chránné bydlení nebo služby podpory samostatného bydlení. 5

POET VYBRANÝCH ZAÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉE 2004 1 Poet D r u h z a í z e n í Domov dchodc 373 Domov - pension pro dchodce 149 DD + DPD spolené zaízení 13 Ústav pro TP dosplé obany 7 Ústav pro TP dosplé obany s pidruženým MP 5 Ústav pro MP dosplé obany 57 Ústav pro chronické alkoholiky a toxikomany 8 Ústav pro chronické psychotiky a psychopaty 8 Ústav pro MP mládež 137 Ústav pro TP mládež s pidruženým MP 20 Ústav pro TP mládež s více vadami 11 Poet ekatel na umístní do zaízení v roce 2004 Kapacita ekatelé Domov dchodc 37 366 38 220 Domova-penzion pro dchodce 11 865 17 930 ÚSP-TP dosplí 514 136 ÚSP-TP mládež 610 30 ÚSP-TP s pidruženým MP dosplí 397 428 ÚSP-TP s pidruženým MP mládež 982 17 ÚSP-TP s více vadami dosplí 388 275 ÚSP-TP s více vadami mládež 446 37 ÚSP-MP dosplí 6 101 664 ÚSP-MP mládež 9 946 250 Smyslov postižení dosplí 275 71 Chronití alkoholici a toxikomani dosplí 368 154 Chronití psychotici a psychopati dosplí 870 391 Zdroj: statistická roenka MPSV 2004 1 Údaje za rok 2005 budou k dispozici ve 2 pololetí roku 2006. Nepedpokládá se ale zásadní zmna oproti roku 2004. 6

Pijímání do ústavní sociální pée je v R stanoveno vyhláškou. 182/1991 Sb. 2 v platném znní. Probíhá na podklad žádosti obana o ústavní sociální péi. Jde-li o nezletilé žadatele nebo obany zbavené zpsobilosti k právním úkonm podává žádost jejich zákonný zástupce. ízení o pijetí mže být zahájeno též z podntu obce, zdravotnického zaízení, obanského sdružení, církve nebo charitativní organizace. Pokud žadatel spluje podmínky pro pijetí do ústavu a ve vhodném ústavu je volné místo, rozhodne se o jeho pijetí. V pípad, že není ve vhodném ústavu volné místo, rozhodne se o zaazení žádosti do poadníku ekatel. Z uvedených ísel je jasný pevis poptávky nad nabídkou. Vysoká poptávka ovšem neukazuje zájem zpsobený kvalitou nabízené služby, ale spíše neexistenci odpovídajících alternativních služeb umožujících život v pirozeném prostedí. Pevis poptávky je také navýšen díky podávání žádostí takzvan pro jistotu ve snaze si do budoucna zajistit nedostatkovou službu bez ohledu na stávající i budoucí skutené poteby. Doprovodným jevem je také nedostatená informovanost o alternativních sociálních službách. Personální zajištní innosti ústavních zaízení sociální pée v R je pibližn v pomru 1:1,5 v potu pracovník na uživatele. Je nutné upozornit, že v tomto pomru jsou zapoítáni všichni pracovníci zaízení vetn napíklad údržbá, administrativních pracovník, uklízeek a kucha, kteí se nezabývají pímou péí o obyvatele. Nízký poet zamstnanc vykonávajících pímou péi je jedním z hlavních dvod nízké kvality života obyvatel ústav. Existují odchylky obma smry, nižší poty pracovník jsou bžné. Podle zprávy VÚPSV Brno z roku 2005 Kvalifikace pracovník v sociálních službách je pevládající pracovní pozicí peovatelka, znaný je však i výskyt pracovních zaazení, které by se mohly souhrnn oznait jako zdravotnická, tj. zdravotní sestra, ošetovatel - ošetovatelka a sanitá - sanitáka. V domovech dchodc je znaná heterogenita personálu jsou zde významn zastoupena všechna pracovní zaazení a lze íci, že v pípad nkterých z nich jako nap. pozice aktivizátora, zdravotní sestry a fyzioterapeuta je výskyt zaznamenán pevážn v tomto typu pobytového zaízení. 2 Vyhláška ministerstva práce a sociálních vcí eské republiky. 182/1991 Sb. ze dne 26. dubna 1991,kterou se provádí zákon o sociálním zabezpeení a zákon eské národní rady o psobnosti orgán eské republiky v sociálním zabezpeení 7

Zajímavé jsou dosažené kvalifikace u peovatelek, jejichž poet je v ústavních zaízeních sociální pée nejfrekventovanjší. V nkterých publikacích je uvádno až 69% peovatelek se základním vzdláním doplnným kurzy. V pímé souvislosti s nízkou odbornou kvalifikací personálu v pímé péi hovoí autoi výzkumu práv o pevažujícím materiálním (hygiena, strava) zpsobu pée. Lze íci, že tento druh pée probíhá na úkor uspokojování komplexu nemateriálních poteb uživatel. Podíl sociálních pracovník je v ústavní péi siln poddimenzován a je nutné konstatovat, že kvalifikovaní sociální pracovníci se v ústavech vyskytují jen ve velmi nízkém potu a asto jsou zamstnáni pouze v managementu zaízení a nikoli v pímé práci s uživatelem. V rámci obanských iniciativ, nestátních neziskových organizací atd. jsou poskytovány zejména terénní a ambulantní sociální služby. Poskytovatelé se však musejí ucházet o financování pro tyto služby nejastji formou grant i dotací, což je složitý zpsob, který brzdí rozvoj potebných služeb. Souasná legislativní úprava neumožuje vtší finanní participaci uživatel na sociálních službách a komerní sféra je nedostaten motivována, aby se podílela na spolufinancování sociálních služeb. Tuto situaci však mní zákon. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který nabude úinnosti 1. ledna 2007. Hlavním cílem zákona o sociálních službách je podporovat proces sociálního zaleování a sociální soudržnost spolenosti. Zákonem stanovené principy stanovují základní rámec pro transformaní proces popisovaný touto Koncepcí. Podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách bude poskytovaná pomoc: 1) dostupná - z hlediska typu pomoci, územní dostupnosti, informaní dostupnosti a v neposlední ad také z hlediska ekonomických možností uživatel 2) efektivní bude uzpsobena tak, aby vyhovovala poteb lovka a nikoliv potebám systému, 3) kvalitní bude zabezpeována zpsobem a v rozsahu, který odpovídá souasnému poznání a možnostem spolenosti, 4) bezpená bude zabezpeována tak, aby neomezovala oprávnná práva a zájmy osob, 5) hospodárná bude zabezpeována tak, aby veejné i osobní výdaje používané na poskytnutí pomoci v maximáln možné míe pokrývaly objektivizovaný rozsah poteb. 8

Nový zákon vytváí informaní systém registrací sociálních služeb, který pinese úplný pehled o sociálních službách v eské republice. Díky povinné registraci bude možné detailn sledovat vývoj nabídky sociálních služeb a to na celostátní i regionální úrovni. Zárove zákon zasazuje píspvek na péi do informaního systému Hmotné nouze, ze kterého bude možné získat doplující data o spotebitelském chování uživatel sociálních služeb pobírajících píspvek. 2.1 Zahraniní zkušenosti Procesy deinstitucionalizace probíhají v jednotlivých státech EU, ale také napíklad v USA a na Novém Zélandu již od 70. let minulého století. Vysplé evropské zem, zejména pvodní lenské státy EU, nemají k procesu zmn v oblasti sociálních služeb vždy stejný pístup. Obecné trendy jsou konfrontovány s národními zvyklostmi, ekonomickou situací apod. Všechny evropské státy se také zabývají možnostmi podpory osob se zdravotním postižením, které vyrovnají jejich píležitosti žít život maximáln samostatn a úastnit se ekonomického, spoleenského a kulturního života spolenosti, tedy zejména bydlet v pirozeném sociálním prostedí, vzdlávat se a pracovat. Reforma, jejímž cílem bylo podporovat nezávislý život osob se specifickými potebami v komunit a zajistit nabídku integrovaných služeb soustedných na klienta, je realizována v psobnosti jednotlivých stát. Píklady dobré praxe representují zejména píklady Švédska, USA, Nového Zélandu a Velké Británie. Napíklad ve Švédsku a USA bylo politické rozhodnutí transformovat pobytové zaízení zapracováno do píslušných zákon. Rozpouštní a transformace residenních zaízení v alternativní druhy služeb, které nejsou podpoeny jednoznaným národním politickým rozhodnutím, jsou realizovány nap. v Nmecku a Chorvatsku. Z jednání zasedání European Coalition for Community Living s názvem Právo žít v komunit, konaného dne 17. 5. 2006 v Bruselu, kde se sešli pední evropští odborníci na proces transformace a zástupci zemí, kde je proces transformace již realizován, vyplynulo, že nejvtší obavy a odpor ke zmn jsou zaznamenávány ze strany rodin uživatel a zamstnanc zaízení. Dále je vnímán astý odpor ze strany zamstnaneckých odbor a spolupracujících ekonomických subjekt, zejména pak dodavatel, kteí jsou soustedni v okolí ústavu. 9

Samotné uzavení nebo reprofilace ústavu je ale možné pouze v pípad, je-li vytvoena dostatená sí alternativních služeb v komunit. Relativn nejsnazší cesta k tomuto cíli vede pes podporu stávající poskytovatel ústavní pée v transformaci poskytovaných služeb na služby chránného bydlení nebo podporovaného bydlení, vždy však s možností využití bžné sociální infrastruktury. Takto pojatá transformace poskytne zamstnancm ústav nové pracovní píležitosti. Proces transformace musí také nabídnout možnosti dalšího vzdlávání. Základy života uživatel sociálních služeb v bžné komunit lze podle evropských zkušeností generalizovat v následujících charakteristikách: - u chránného bydlení nebo služby podpory samostatného bydlení je nutné udržovat nízký poet uživatel v jednom byt, - uživatelé bydlí v bžné zástavb, - je podporována realizace bžných denních aktivit (práce, chránná dílna, apod.), - je podporována kvalita denního života uživatel (respekt spoluoban, ekonomická nezávislost), - je umožnno využívání dalších veejných služeb. Pro srovnání mžeme konstatovat, že již od konce minulého století v eské republice probíhá diskuse k tomuto tématu i ojedinlé poátky deinstitucionalizace. Bylo úspšn realizováno rozpuštní ÚSP v Horní Poustevn do alternativního komplexu služeb, církevní a nestátní neziskové organizace poskytují služby chránného a podporovaného bydlení. U nkterých kraj, napíklad Libereckého a Stedoeského kraje, se setkáváme také s poátky systémového pístupu k transformaci ústavních zaízení, zahájení procesu transformace probhlo rovnž v ÚSP Praha 1 - Vlašská a ve Slatianech. 3. KONCEPCE PODPORY TRANSFORMACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 3.1 asový horizont koncepce Proces transformace sociálních služeb bude probíhat v období nkolika následujících desítek let. asový rámec podpory transformace obsažený v tomto 10

dokumentu bude probíhat v rámci let 2007 2013 a bude tak odpovídat programovacímu období na erpání finanních prostedk ze strukturálních fond Evropské unie. Na konci tohoto období bude provedeno zhodnocení celého procesu podpory a bude vypracována koncepce na další období. 3.2 Koncepce podpory transformace sociálních služeb pro seniory Stáí je obdobím života, ve kterém by neml stagnovat rozvoj lidské osobnosti, není možné vidt stáí jako píinu ztráty samostatnosti a závislosti na jiné osob. Lidé vyššího vku jsou vtšinou samostatní a zachovávají si psychickou kondici až do posledních dn svého života, jak uvádí Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Zdraví 21 vydaný v roce 2003 Ministerstvem zdravotnictví R. Z dosavadních odborných poznatk vyplývá, že u osob nad 75 let vku vzrstá poptávka po sociálních službách spojená s postupn se objevující závislostí na pomoci druhé osoby, která pichází asto z dvod onemocnní, která mohou být jak psychická, tak somatická, ale také z dvod sociálních a ekonomických. Disabilita senior je asto zpsobena specifickými zdravotními problémy. Souasn je však dána pomrem mezi zdatností lovka a nároky jeho prostedí. Smyslový nebo pohybový deficit a z toho plynoucí ztrátu sobstanosti lze ešit zlepšením funkního stavu (lébou choroby, fyzioterapií a ergoterapií) nebo snížením nárok prostedí a lepší koordinací podprných služeb ( nap. metodou komunitního plánování).. Demografické trendy signalizují, že senior ve vku 65 až 79 let bude po roce 2010 výrazn pibývat. Pedpokládá se, že v budoucnosti budou velmi staí lidé (80+) delší dobu samostatní a intenzivní pée se bude stále více zamovat na závrenou ást života. Se vzrstajícím potem senior bude proti dnešku více starých lidí potebovat intenzivní péi a podporu v dsledku ztráty samostatnosti. Zelená kniha Evropské komise Nová mezigeneraní solidarita jako odpov na demografické zmny vymezuje skupinu obyvatel starší generace na základ dlení Eurostatu podle vkových kategorií na : 1. starší pracovníci (55-64 let), 2. senioi (65-79 let), 11

3. velmi staí lidé (80+). Pro úely návrhu koncepce transformace ústavní sociální pée pro seniory pracujeme s pojmem senior v širším pojetí. Jedná se o osoby ve vku 65+, kteí jsou v dsledku zdravotního postižení a nebo z dvod sociálních odkázáni na podporu druhé osoby, rodiny nebo spolenosti, a to s drazem na zachování jejich dstojnosti a podílu na spoleenském život. Praxe rovného pístupu k seniorm je narušena celkovým nastavením spolenosti ve vztahu ke starým lidem, které se vyznauje deformovaným pojetím stáí jako ošetovatelsko - sociálního problému, ageismem, gerontofobií a preferováním ústavnictví a centráln ízených služeb. Pesto má spolenost potenciál k dstojné úrovni a úelnosti služeb. Vzdlávání, osvta a informovanost spolenosti se stanou jedním z iniciálních krok transformace. Hlavním cílem koncepce podpory transformace sociálních služeb pro seniory je podpora postupné restrukturalizace a humanizace ústavních zaízení sociálních služeb a podpora takových služeb, které umožní seniorm co nejdéle zstat v jejich pirozeném prostedí a podpoí zachování jejich osobní autonomie. Pirozené prostedí nelze pojímat jen jako vlastní domácnost, v rámci níž se nezávislost seniora asto omezuje na možnost rozhodovat o míe pomoci ze strany agentur zajišujících úklid, pop. poskytování zdravotní i sociální pée. Pirozené prostedí je nezbytné chápat jako životní prostor, který pedstavuje krom bydlení samotného, zejména rodinné vazby a sí sociálních kontakt vázaných na dané místní spoleenství. Díky podpoe sociální služby vycházející z individuálních poteb uživatele, tak mže senior žít kvalitním a plnohodnotným životem ve vlastním domov. Bariérou pro život seniora v pirozeném sociálním prostedí je nedostaten dostupná sí terénních a ambulantních sociálních služeb. Klient, peující osoby a rodina bývají nedostaten informováni o vhodných alternativách ešení nepíznivé sociální a zdravotní situace. Pée o seniora je dlena mezi rodinu a mezi formální organizace, a velikost tohoto podílu je variabilní. Velké procento pée o seniory je v souasnosti zajišováno ústavní sociální péí. Významným problémem jsou velká ústavní zaízení bez individuální pée a podpory zamené pímo na klienta. Umístní do ústavního zaízení asto znamená ztrátu autonomie (nezávislosti), ztrátu motivace k rzným innostem, které byly díve souástí každodenního života. 12

Adaptaní mechanismy jsou ve starším vku znan oslabené. V tchto zaízeních je velmi obtížné naplovat moderní principy poskytování sociálních služeb a metod sociální práce zaruující dodržování lidských práv a z hlediska trvalé udržitelnosti a rozvoje je nutné se zamit na malá zaízení primárn zamená na poskytování individuální pée. Prioritou politiky sociálních služeb pro seniory je zkvalitovaní a integrace sociálních služeb pro seniory a to zejména v oblasti sociáln zdravotní. Nabízené služby musí být doplnny aktivitami naplujícími další poteby uživatel, jako jsou napíklad aktivity kulturní a duchovní. Politiku sociálních služeb je nutné zamit i na podporu peujících, tedy zejména rodiny. Podpora by mla vycházet z oblasti dostatené obecné informovanosti a vzdlávání pracovník sociálních služeb, kteí budou schopni poskytnout peujícím podporu a pomoc. Transformace sociálních služeb pro seniory musí probíhat v nkolika provázaných a koordinovaných krocích tak, aby byly zohlednny poteby a zájmy všech zainteresovaných stran, zejména uživatel služeb a jejich rodiny. Vlastní pée o seniory musí být zajišována domácími peujícími, terénními a ambulantními sociálními službami a humanizovanými sociálními službami pobytového typu (nízkokapacitní pobytové zaízení, podpora samostatného bydlení). Specifické podmínky je poteba zohlednit u zvlášt ohrožené a stále poetnjší skupin senior lidí s omezenými rozumovými a vyjadovacími schopnostmi, nap. senior trpících rznými formami demence, u kterých je v pobytových zaízeních nejvyšší riziko nerespektování práv a nepochopení jejich individuálních poteb. Pro stávající residenní zaízení a jejich obyvatele v procesu deinstitucionalizace bude klíové zamení na humanizaci služby, to znamená pedevším piblížení podmínek bžnému životu v pirozeném prostedí, snižování závislosti na péi, zkvalitování poskytovaných služeb a vznik a rozvoj program a projekt prevence institucionalizace. 3.3 Koncepce podpory transformace ústavní sociální pée pro osoby se zdravotním postižením 13

Cílem transformace ústavní sociální pée pro osoby se zdravotním postižením, pedevším mentálním a duševním, je vytvoit koordinovanou sí služeb pro uživatele umožujících život v pirozené komunit a minimalizovat dosud preferovaný zpsob poskytování sociální služby prostednictvím ústavní sociální pée. V souladu s právem každého lovka na kvalitní život a také s vývojem v ostatních zemích EU je je nutné umožnit lidem se zdravotním postižením žít v pirozené komunit s podporou vycházející podle individuální míry a rozsahu jejich poteb. Znamená to pedevším zmnu ve smování investic od ústavní sociální pée k podpoe terénních a ambulantních služeb, zamení se na humanizaci stávajících pobytových zaízení a jejich postupné rozpouštní do pirozené sít služeb v komunit. Pesmrování investic by mlo vycházet z principu podpory takových sociálních služeb, které umožní lidem dosud užívajícím institucionalizovanou ústavní péi návrat do pirozených komunit a navazovat na rozvoj regionálních plán rozvoje sociálních služeb. Je nutné umožnit lidem se zdravotním postižením, kteí budou závislí na pomoci jiné osoby, využít takovou sociální službu, která je z pirozené komunity nevylení, jak se to dje v pípad ústavní sociální pée. Místo výstavby nebo nákladné rekonstrukce stávajících ústavních zaízení budou finanní zdroje smrovány k podpoe vzniku chránných byt a dom v pirozené zástavb. Humanizace stávajících pobytových zaízení znamená zmnu v zamení se na uživatele služby jako individuality a z toho plynoucích inností. Úinným nástrojem v individualizaci pée jsou standardy kvality v sociálních službách, jejichž proces zavádní je teba podporovat pedevším v oblasti ústavní sociální pée. Pi dsledném naplování princip kvality v sociálních službách, bude docházet k pozitivním zmnám v odbornosti, kvalit a individualizaci poskytované služby. V pístupu k uživateli se bude mnit pomr mezi péí a podporou ve prospch podprných inností. Podpora vede lovka k možnosti využití vlastních kapacit a sebeaktivaci, pée naopak mže zvýšit závislost lovka na peovatelích. Míra podpory závisí na skutených potebách lovka, vychází z jeho úrovn psychomotorického vývoje, kvalitní odborné diagnostiky, poznání jeho osobnosti a cíl vytvoeného osobního plánu rozvoje. Jedním z prvních krok, které je nutné udlat je pehodnocení dležitých aspekt situace každého jednotlivého uživatele sociální pée. Pehodnocení by mlo probhnout formou na lovka orientovaného individuálního plánování, které vychází 14

z osobních pedstav uživatele a ze zjištné míry a formy potebné podpory. Následným krokem by mlo být provení diagnóz a medikace všech souasných uživatel ústavní sociální pée (diagnostika u lidí s mentálním postižením vychází ze základních atribut kvalitní diagnostiky, obsahuje diagnostiku neurologickou, psychiatrickou, psychologickou, pedagogickou a sociální a stanovení úrovn psychomotorického vývoje). Na základ této diagnostiky musí být vytvoeny plány pée a podpory, které by mli odrážet osobní pedstavu jednotlivých uživatel o vlastním život i jejich individuální poteby a které budou souasn podporovat sociální zaleování a bžný styl života, stimulaní plány psycho-motorického vývoje, plány terapeutického psobení a posouzení možnosti a zpsobu školní docházky nebo individuálního vzdlávání (vetn jeho zajištní) a možnosti pípravy uživatel na zamstnání a následné zajištní zamstnání. Dalším nezbytným krokem je revize naplování lidských a obanských práv uživatel, zejména ve vztahu ke zpsobilosti k právním úkonm a ve vztahu k opatrovnictví. V eské republice se stalo bžnou zvyklostí zbytené omezování obanských práv lidí s mentálním postižením uživatel pobytové sociální pée. Jsou zbavováni zpsobilosti k právním úkonm a opatrovníkem bývají ustanovena zaízení, jejichž služby využívají. Tento stav si vyžaduje pozornost a revizi. Rozpouštní ústavní pée do pirozené sít služeb v komunit spoívá v podpoe rozvoje služeb, které umožní svým uživatelm nejvyšší možnou míru variabilního života, srovnatelného s vrstevníky. Jde pedevším o služby chránného bydlení, osobní asistence a také služby podpory samostatného bydlení. Nedílnou souástí tohoto procesu je zajištní následných podprných obanských služeb, poskytovaných lovku se zdravotním postižením pímo v pirozené komunit. Tyto služby programov pomáhají klientm na cest k zaazení do bžné spolenosti. Rozvoj chránného a podporovaného bydlení pedpokládá zvýšení zájmu místních spoleenství o své obany se specifickými (zvláštními) potebami. Proces transformace je nutné dále podpoit dostatenou publicitou daného problému a uspoádáním informaní kampan. Dležitou aktivitou je vytváení finanních nástroj podporujících pekonávání souvisejících negativních dopad (zejména pocit ohrožení ztrátou zamstnání u souasných pracovník ústav sociálních služeb). U tch klient, kteí již mají schopnosti samostatn bydlet je nutné co nejdíve zajistit samostatné bydlení. Umístní uživatel do bytových jednotek musí odpovídat 15

všeobecn uznávaným normám ubytování v domech v bžné zástavb. V pípad lidí, kteí pobývali delší dobu v ústavním zaízení, je nutné na celý proces vypracovat plány jejich osobního rozvoje a zaleování do komunity a analýzu rizik. Tyto plány umožní hladký prbh postupného opouštní ústavního peujícího prostedí, prostednictvím pedem naplánovaných postupných krok, kladoucí zvyšující nároky na samostatnost lovka. Vlastní píprava na zalenní uživatele do komunity obsahuje i prvky pípravy terénu na facilitované pijetí vyžadující spolupráci s veejnými institucemi a se sítí obanské vybavenosti. Již dnes je jasné, že uritá ást uživatel bude potebovat péi residenních služeb. Tyto služby musí být poskytovány tak, aby se pirozenému prostedí co nejvíce pibližovaly. Požadavek na piblížení je charakterizován pedevším malou kapacitou zaazení (snížit kapacitu zaízení v souladu s dobrou praxí EU tj. 36 uživatel), vybavením (zaízení ani obleení personálu nesmí pipomínat nemocnici), režimem a zpsobem života klient (individualizovaný režim) a umístním v bžné zástavb. Vždy i u tchto služeb musí být centrem zájmu uživatel. Cílovým stavem integrace do spolenosti je respektování práva obana právo uživatele sociálních služeb na rovné píležitosti a možnost svobodného rozhodování o otázkách bžného života. Obec v procesu transformace bude garantem sociálních služeb a bude mít inicializaní roli. Obec mže pro zajištní služeb využít i jiné subjekty, ale vždy se jedná o zákonnou povinnost obcí, popípad kraj, tyto služby zajistit. Ze stávajících ústav sociální pée vzniknou nová zaízení, která budou garantovat poskytování pimených služeb pro klienty a budou iniciovat vznik regionálních služeb pro lidi se zvláštními potebami. Dležitý úkol budou mít zaízení také v obhajob práv lidí s postižením. Prostednictvím plánování sociálních služeb, bude vytvoen koordinovaný systém služeb, umožujících život v pirozené komunit a dostupný pro všechny potebné. Stedndobé plány rozvoje sociálních služeb by mly zajistit, aby sí sociálních služeb zahrnovala všechny nezbytné prvky umožující lidem s postižením setrvat, nebo se vrátit do pirozeného prostedí. Komplex služeb by ml zahrnovat zejména terénní služby typu raná pée, osobní asistence nebo podpora samostatného bydlení, rzné typy odlehovacích služeb, pobytové služby typu chránného bydlení, 16

služby podporující pracovní uplatnní, kombinující zdravotní a sociální služby jako je home care. Proces transformace je asov nároná akce, a i v ústavu, který má zájem o realizaci postupných zmn, bude trvat léta. Z tohoto dvodu bude teba zaít se zmnami poskytování služeb i v rámci samotného ústavu pro obyvatele, kteí zde zstanou déle. Jde zejména o rzná opatení zvyšující míru soukromí obyvatel, naplnní lidských i obanských práv, programy podpory sobstanosti, možnosti zapojení do místního a ekonomického života obce atd. 3.4 Možné pekážky realizace procesu transformace ústavní sociální pée v eské republice Vlastní transformace sociálních služeb má zejména ti zásadní pekážky. Jsou to obavy z nedostatku finanních prostedk na provedení transformace, odpor proti zmn a otázky využití stávajících ústavních zaízení. 3.4.1 Obava z nedostatku finanních prostedk na proces zmny I když je možné pedpokládat, že vlastní výsledek transformace pinese úspory v celkovém rozpotu sociálních služeb, samotný proces transformace mže ve svých poáteních stádiích znamenat navýšení náklad. Jedná se zejména o vstupní náklady pi vytváení nových služeb, na financování nemovitostí, ze kterých postupn budou uživatelé odcházet a ješt nedojde k jejich jinému využití nebo prodeji, a pípadn i financování podprných program. Tyto náklady však bude možné minimalizovat, a to zejména dsledným plánováním rozvoje sociálních služeb v daném regionu metodou komunitního plánování. Do finanních kalkulací je také nezbytné zapoítat možnou zmnu tok finanních prostedk závislých na vli jednotlivc pobírajících píspvek na péi, která mže i bez procesu transformace výrazn zmnit situaci v píjmové oblasti nkterých pobytových zaízeních. 3.4.2 Odpor ke transformaní zmn První dotenou skupinou lidí, kterým transformace zmní život, jsou vlastní uživatelé sociálních služeb a jejich rodiny. Uživatelé však nemusí ve všech pípadech 17

vnímat transformaní snahy jako pozitivní. astá nedostatená informovanost nebo neznalost jiných typ sociálních služeb mže v uživateli vyvolávat obavy ze ztráty stávajících životních jistot. Pro uživatele je velmi obtížené si v tchto pípadech pedstavit nco neznámého a odlišného a tato obava mže v uživateli vyvolat velké úzkosti a zesílit vazbu na stávající typ služby, a je jeho kvalita jakákoli. Z tohoto dvodu je nutné smovat prvotní úsilí spolenosti k práci s touto obavou a posílit pocit jistoty v celém procesu. Stejn tak musí být pracováno s rodinou, která nemusí být pipravena, možná ani schopna pijmout svého handicapovaného lena zpt do rodiny, navíc jako rovnoprávného lena. Pro tento požadavek není spolené bydlení, jak by se mohlo na první pohled zdát, podmínkou, nebo vtšina klient se uí žít ve vlastní domácnosti. Je vhodné se zamit mimo jiné na individuální práci sociálního pracovníka, zamstnanc ústavu, ze kterého se handicapovaný len rodiny vrací, i dalších osob s rodinou i klientem. Transformace zásadním zpsobem zmní život nejen samotným uživatelm, ale také personálu souasných zaízení a lidem v jejich okolí i celé spolenosti. I když navržená opatení poítají s udržením nebo dokonce s navýšením pracovních míst v regionech, mohou být pesto vnímána jako práci ohrožující a proto personálem odmítána. Zásadní skuteností mže být také to, že v nkterých oblastech je v jednom ústavu v pracovním pomru i nkolik len z jedné rodiny, která je tak na píjmech z této práce životn závislá. Transformace se tak pro celé rodiny stává významnou hrozbou. A pitom práv kvalitní personál je nosným segmentem celého transformaního procesu. Neopomenutelnou souástí zaátku celého procesu musí být práce s personálem, jeho vzdlávání a pesvdování o smyslu a dležitosti procesu transformace. Podpora bude smovat nejen k zamstnancm, ale i na vznik podnikatelských aktivit v oblasti poskytování sociálních služeb nap. osobní asistence, peovatelská služba. Rozvíjet by se mly také další návazné služby veejného zájmu, jako napíklad údržba nebo administrativní služby. Vedle pracovník a jejich rodin se mže strach z negativních dopad transformace projevit i u ostatních lidí z okolního obyvatelstva. Napíklad živnostníci, profitující z velké koncentrace lidí okolo zaízení, mohou být procesem ohroženi. Strach ze ztráty rzných jistot i výhod mohou vyvolat silný odpor, projevující se v místních iniciativách. Tento odpor mže významn omezit úinná mediální kampa zamená na místní obyvatele a vyvracející jejich obavy. V plánech 18

transformaních proces v jednotlivých lokalitách bude nutné pamatovat i na podprná opatení tyto dopady zmírující. innost obcí by mla být soustedna na sociální práci, zejména v oblasti poradenství, která pomáhá lidem v nepíznivé sociální situaci s drazem na sociáln právní pomoc, ochranu a obhajobu. 3.4.3 Otázky využití stávajících ústavních zaízení Další otázkou, která se mže pi procesu transformace institucionální pée objevit, je využití stávajících ústavních zaízení. Tato zaízení jsou asto modernizovaná, nov vybudovaná, pestavná i nov vznikající. Jako možná ešení se nabízejí následující varianty: Je možné je prodat, zmnit úel užití (hotely, kanceláské prostory, agentura sociálních služeb a jiné), pronajímat nebo zbourat. 4. CÍLE A OPATENÍ Základními principy transformace, které jsou spolené obma cílovým skupinám, jsou - princip humanizace, princip individualizace a princip služby v pirozeném prostedí lovka. 4.1 Cíl 1 - Zvýšit informovanost o procesu transformace institucionální pée pro osoby se zdravotním postižením a seniory Opatení: 4.1.1 Pipravit všeobecnou mediální kampa o procesu transformace institucionální pée zamenou zejména na tyto oblasti: život doma i v komunit, život v ústavu, humanizace, lidská a obanská práva, dstojnost, kvalita služby. Kampa bude zamena na veejnost, veejnou správu, poskytovatele sociálních služeb a souvisejících služeb. Poskytovat informace o transformaci institucionální pée prostednictvím souasných residenních zaízení, stejn tak prostednictvím zájmových organizací. 19

Provede: MPSV Termín: 2007-2008 Odhad finanního dopadu na státní rozpoet: 30 mil. K 4.1.2 Uspoádat 2 celostátní konference k procesu transformace institucionální pée pro osoby se zdravotním postižením a seniory. Provede: MPSV Termín: 2007-2008 Odhad finanního dopadu na státní rozpoet: 1 mil. K 4.1.3 Zajistit vzdlávání poskytovatel sociálních služeb, zadavatel a dalších subjekt v procesu transformace institucionální pée pro osoby se zdravotním postižením a seniory. Provede: MPSV Termín: 2007-2008 Odhad finanního dopadu na státní rozpoet: 15 mil K 4.1.4 Provést výzkum stavu institucionální pée v eské republice, zamený na skladbu uživatel a užívání restriktivních opatení. Provede: MPSV Termín: 2007-2008 4.1.5 Zmnit složení údaj sledovaných ve statistickém sledování, které provádí a prostednictvím statistických roenek zveejuje MPSV. Provede: MPSV CR Termín 2007 4.2 Cíl 2 Vytvoit systém vertikální a horizontální spolupráce mezi všemi dotenými subjekty (relevantními aktéry) procesu transformace institucionální pée (jedná se zejména o následující subjekty: státní správa a samospráva, poskytovatelé sociální služeb, uživatelé sociálních služeb, sociální partnei) Opatení: 4.2.1. Zapracovat problematiku deinstitucionalizace a humanizace služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením do konceptu celoživotního vzdlávání úedník regionální a místní správy. Provede: MPSV ve spolupráci s MV Termín: 2008 20

4.2.2 Vypracovat metodiku zamenou na aktivity vycházející problematiky transformaního procesu. Provede: MPSV Termín: 2008 Spolupráce: státní správa a samospráva, poskytovatelé sociální služeb, uživatelé sociálních služeb, MMR, MZ, MŠMT, MF 4.2.3 Pipravit systém poskytování metodické podpory v procesu transformace institucionální pée pro osoby se zdravotním postižením a seniory poskytovatelm a zadavatelm sociálních služeb. Provede: MPSV Termín: 2007 4.2.4 Vytvoit koordinaní a expertní platformu složenou ze zástupc relevantních subjekt urenou k podpoe procesu transformace. Provede: MPSV Termín: 2007 4.2.5 Vytvoit domácí a zahraniní píklady dobré praxe a efektivní systém výmny zkušeností a odborných poznatk z oblasti humanizace. Provede: MPSV Termín: 2007-2013 Odhad finanního dopadu na státní rozpoet: 1 mil. K ron 4.2.6 Vytvoit manuál dobré praxe v oblasti architektonického ešení exteriéru a interiérového zaízení prostor, kde lidé se zdravotním postižení a senioi žijí. Provede: MPSV Termín: 2008 Spolupráce: kraje, MMR Odhad finanního dopadu na státní rozpoet: 2 mil. K 4.2.7 Vytvoit systém podpory program usnadujících sociální zaleování v konkrétních komunitách. Provede: MPSV Termín:2007-2013 4.2.8. Zapracovat problematiku deinstitucionalizace a humanizace sociálních služeb do procesu stedndobého plánování sociálních služeb. Provede: MPSV Termín:2007-2013 21

4.3 Cíl 3 Podpora poskytovatel sociálních služeb, jejich zamstnanc a dalších subjekt pi transformaci institucionální pée zejména smrem k poskytování sociálních služeb v souladu s individuálními potebami uživatel služeb prostednictvím dotaních program. Opatení: 4.3.1 Zamit investiní dotaní programy tak, aby podporovaly výstavbu pouze pobytových zaízení s humanizujícími prvky, tj. zejména kapacita zaízení do 40 uživatel, umístní zaízení v pirozené komunit a dodržující soukromí a zájmy jednotlivých uživatel a to formou výstavby nových nebo rekonstrukcí starých zaízení Provede: MPSV Termín: prbžn od 2008 Spolupráce: kraje, regionální rady 4.3.2 Zamit dotaní programy tak, aby podporovaly rozvoj terénních a ambulantních služeb, které umožují uživatelm setrvání v pirozeném prostedí. Provede: MPSV Termín: 2007 2013 4.3.3 Provést analýzu státní dotaních program a program financovaných z EU zamených na cílové skupiny s cílem sjednotit pístup jednotlivých resort v rámci ešené problematiky. Provede: MPSV Termín: 2007 Spolupráce: kraje, regionální rady, MMR 4.4 Cíl 4 Podporovat proces zkvalitování životních podmínek uživatel stávajících ústavních zaízení sociální pée Opatení: 4.4.1 Podporovat proces zavádní standard kvality do zaízení sociálních služeb. Provede: MPSV Termín: 2007 2013 22

4.4.2 Vytvoit systém (metodiku) individuálního posouzení situace uživatel stávajících pobytových zaízení za úelem nalezení a uplatnní možností zkvalitnní jejich života. Provede: MPSV ve spolupráci MZ a MŠMT Termín: 2007 4.4.3 Ve spolupráci s kraji zajistit dostupnost odborník, kteí budou schopni provádt odbornou diagnostiku zejména neurologickou, psychiatrickou, psychologickou, sociální, pedagogickou. Provede: MPSV Termín: 2007 2013 4.5 Cíl 5 Podpora naplování lidských práv uživatel pobytových sociálních služeb a jejich práva na plnohodnotný život srovnatelný s vrstevníky, žijícími v pirozeném prostedí. Opatení: 4.5.1 V návaznosti na obnovení dsledné odborné diagnostiky u všech uživatel zrevidovat náhled na situace zbavování nebo omezování zpsobilosti k právním úkonm. Provede: MPSV ve spolupráci s MS Termín: 2007 2013 4.5.2 Zpracovat právní a vcnou analýzu souasného stavu praxe v procesu ustanovování opatrovnictví se zvláštním drazem na lidskoprávní oblast. Provede: MS ve spolupráci s MPSV a Úadem vlády vládním zmocnncem pro lidská práva Termín: 2007 4.5.3 Informovat soudy o procesech humanizace pobytových sociálních služeb a lidskoprávních aspektech s tím souvisejících. Provede: MS ve spolupráci s MPSV Termín: 2007 2013 4.5.4 Vytvoit vzdlávací program zamený na kvalitní výkon funkce opatrovníka. Provede: MPSV ve spolupráci s MS Termín: 2008 23

4.5.5 Vytvoit podprný systém doprovázení uživatele pobytových sociálních služeb pi procesu opouštní služby a zaleování do života místního spoleenství. Provede: MPSV Termín: 2008 5. FINANNÍ DOPADY DO STÁTNÍHO ROZPOTU Pedložená Koncepce eší problematiku v rámci stávajících rozpot jednotlivých resort. Finanní dopady na státní rozpoet mají pouze nkterá opatení a to v celkov odhadované výši 49 mil. K. S ohledem na ešené téma se pedpokládá nad rámec výše uvedeného odhadu maximální možné využití prostedk ESF. 6. MONITORING SYSTÉMU MPSV bude prbžn vyhodnocovat plnní cíl stanovených touto koncepcí. Zprávu o plnní cíl na píslušný kalendání rok bude vždy pedložena k 31. 1. následujícího roku vlád R. 24

VYPOÁDÁNÍ PIPOMÍNEK V 25