Č E S K Á K O M O R A A R C H I T E K T Ů Č E S K Á K O M O R A A UT O R I Z O V A N Ý CH I N Ž E N Ý R Ů A T E CH N I K Ů

Transkript

1 Č E S K Á K O M O R A A R C H I T E K T Ů Č E S K Á K O M O R A A UT O R I Z O V A N Ý CH I N Ž E N Ý R Ů A T E CH N I K Ů STANDARDY PROFESNÍCH VÝKONŮ A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ Metdická pmůcka stanvující rzsah a bsah prjektvých prací a suvisejících činnstí v prcesu územníh plánvání, prjektvání, navrhvání a realizace staveb OBSAH A. ÚVOD A.1 Krajinářský architekt A.2 Úvd standardy B. VŠEOBECNÉ INFORMACE B.1 Pdklady B.2 Právní předpisy B.3 Pjmy a vysvětlivky B.4 Rzsah pužití Standardů B.5 Zpracvatelé textů Standardů C. STRUKTURA MANUALU Část 1. Urbanismus, územní plánvání a bry suvisející 1.1. Zásady územníh rzvje 1.2. Územní plán a sučinnsti při přizvání 1.3. Regulační plán a sučinnsti při přizvání 1.4 Územní studie a sučinnsti při přizvání Část 2. Prjektvání staveb 2.1 Pzemní stavby 2.2 Krajinářská architektura 2.3 Inženýrské stavby 2.4 Technlgické bjekty 2.5 Dpravní stavby Část 3. Část 4. Interiervá tvrba a suvisející činnsti Speciální dbrné činnsti D. SYNERGIE VYHLÁŠKY č. 499/2006 Sb., VE ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č.62/2013 Sb. A STANDARDŮ 1

2 A. ÚVOD A.1 Krajinářský architekt V minulých tisíciletích vytvářel zahradní architekt patricijské, aristkratické či církevní zahrady, ale i velmi rzsáhlé krajinné kmplexy. Pprvé byl pjem krajinářská architektura, respektive landscape architecture, vytvřen a definván rku 1828 Gilbertem Laingem Measnem, ficiálně je užíván d rku Rku 1899 byla zalžena Frederickem Law Olmstedem Jr. a Beatrix Jnes ASLA (American Sciety f Landscape Architects). V Evrpě byla zalžena rku 1948 IFLA (Internatinal Federatin f Landscape Architects) reprezentující tehdy 15 zemí, jejímž prvním prezidentem se stal Sir Geffrey Jellice. V našich zemích byl tent vývj přerušen dbu kmunistické ttality, kdy byl br zdefrmván a pdřízen učení světské škly tzv. krasnému sadvnictví. P sametvé revluci byl pětvně rehabilitván a plnhdntně etablván d struktury nvě vzniklé samsprávné rganizace České kmry architektů. Změna názvu prfese rku 2008 na sučasný jedntný název krajinářská architektura je rganicky prpjena s prměnu bsahu prfese, která zrcadlí splečenské a civilizační změny. Na mezinárdní úrvni dchází jednznačně k rzvji a rzšíření ple půsbení. Knkrétně je tent rzvj spjen především s rychlým růstem měst a aglmerací, dále s přetvářením vztahu mezi tzv. urbanizvaným a neurbanizvaným územím, výrazným nárůstem dpravních cest a dpravy becně. Dále jsu t zvýšené nárky na rekreaci, prdukci ptravin a využití energie v krajině. V nepslední řadě se jedná pžadavek na chranu cenných krajinných celků, lkalit a kulturních památek. Krajinářský architekt/krajinářská architektka je vzdělávaný/á, aby rzpznal/a hdntu, ptenciál a případné knflikty danéh prstru a následně navrhl/a perspektivní řešení, které bude dpvídat zjištěným klnstem a bude zhledňvat technické, eklgické, splečenské a tvůrčí aspekty. Úklem krajinářskéh architekta je vytvřit srzumitelný a hdntný prstr tak, aby zabránil ztrátě identity danéh místa. "Předmětem práce krajinářskéh architekta není puze kmplexní prjekční příprava staveb veřejnéh prstru, jak jsu náměstí, ulice, nábřeží, parky, zahrady, památky krajinářské architektury, hřbitvy, sprtvní a dětské areály, ale i krdinvání a plánvání zastavěné i nezastavěné krajiny. Autrizvaný krajinářský architekt je právněn k vedení svěřené úlhy před úřady. V rámci vedení pracvníh týmu splupracuje s dalšími dbrníky, jak jsu dpravní inženýr, scilg, lesní inženýr, eklg, statik, umělec, histrik apd. V případě kmplexní úlhy, např. krajinářsk - urbanistickéh zadání, splupracuje s rvncennými partnery v rámci autrskéh týmu - urbanistu neb architektem. Krajinářský architekt je vzděláván ve výše uvedeném rzsahu prfese. Definice prfese krajinářský architekt/krajinářská architektka schválená Světvu radu IFLA - Internatinal Federatin f Landscape Architects (Mezinárdní federace krajinářských architektů) dne pr účely mezinárdních standardů klasifikace zaměstnání vydávané Mezinárdním úřadem práce (Internatinal Labur Office) v Ženevě zní: "Krajinářští architekti prvádějí výzkum, pradenství, plánvání, prjektvání a správu krajiny, a t v zastavěném i nezastavěném území, včetně její chrany, a t za respektvání udržitelnéh vývje. Pr prfesi krajinářskéh architekta je vyžadván vzdělání v bru krajinářská architektura. Název bru byl v nvele zákna č. 360/1992 Sb. upraven na krajinářská architektura a nvý autrizační řád schválen ministrem pr místní rzvj dne 15.října 2008 pd č.34445/2008 stanvuje druh autrizace : krajinářská architektura s právněním užívat chráněný titul autrizvaný architekt-krajinářská architektura" ppřípadě alternativně titul autrizvaný krajinářský architekt. A.2 Standardy Od psledníh znění metdické pmůcky Výkny a hnráře architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě (rk vydání 2003), kde byly definvány výkny a činnsti prjektantů, uplynula dba, za kteru se mnh pdmínek (právních, realizačních, hspdářských a dalších) výrazně změnil. Vzhledem k tmut faktu vyvstala ptřeba vydání aktualizvanéh dkumentu, který reflektuje sučasné pdmínky v prcesu výstavby a jasně definuje prfesní výkn a činnst prjektanta. Základním znakem prfesníh výknu prjektanta je zvýšená sbní dpvědnst fyzické sby za prfesní činnsti veducí ke kvalitním prjektům, kvalitním stavbám. Sučasná splečnst se s tímt fenménem vyrvnává frmu přísnějšíh 2

3 právníh režimu pr prfesní výkn prjektanta architekta, inženýra, technika. Důvdy pr tent pstup lze v suladu s právními předpisy EU shrnut d něklika bdů. Zásadní vliv tét činnsti na zdraví, živt, majetek a živtní prstředí bčanů. Zásadní vliv na prstředí, jeh funkční využití, hspdárné a přiměřené zatížení, udržitelnst rzvje v území, krajině a sídlení. Činnst vyžadující vyský stupeň kvalifikace a dluhdbu dbrnu praxi Činnst mající tvůrčí charakter s vyským stupněm autrskéh přístupu. Činnst vyžadující nezávislst a schpnst psudit bjektivní ptřeby splečnsti, vyvážit veřejný zájem s cíli stavebníka. Nezbytnu pmůcku pr dsažení kvalitních výsledků v tét prfesní činnsti je jasná, přehledná a celistvá struktura celéh prcesu prjektvání a realizace staveb. Obsah a rzsah výknů a činnstí prjektanta musí být v suladu s tímt tvůrčím prcesem. Tyt zásady a principy pr výkn prfese je třeba předat dbrné i laické veřejnsti, státní správě a becně je zppularizvat. Vstup předchzích dkumentů, ze kterých standardy vycházejí d stavební praxe, se ukázal jak mimřádně důležitý, pmhl nejen prjektantům, ale i všem účastníkům výstavby, v jasné rientaci v prcesu územníh plánvání, prjektvání i realizace stavebníh díla. První vydání Výknvéh a hnrářvéh řádu inženýrů a architektů plžily základy metdiky, která vycházela ze zkušenstí a výknů bvyklých v evrpských zemích. Prjektvý prces je zachycen v jedntlivých fázích. Prvází h vypracvání dkumentace a dkumentů jedntlivých fází, které tvří úhelné bdy celéh prcesu d přizvání územně plánvací dkumentace přes prjektvání staveb p prvádění staveb. Splupráce České kmry architektů, České kmry autrizvaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Ministerstva pr místní rzvj (ČKA, ČKAIT, MMR) na nvele vyhlášky č. 499/2006 Sb., byla završena vydáním nvéh znění pd č. 62/2013 Sb., kde přílhy vyhlášky přejímají bsah a rzsah dkumentací jedntlivých výknvých fází prjektvéh prcesu ppsanéh ve Standardech při vlastní diferenciaci různých druhů dkumentace. Představenstva České kmry architektů a České kmry autrizvaných inženýrů a techniků tak respektvala dpručení Evrpské rady architektů (ACE) frmulvané v dkumentu SIC 2009 Systém infrmací cenách, který valná hrmada (GA ACE 02/2009) schválila a ve svém závěru dpručuje členským zemím vytvřit jasný a přehledný, místním pdmínkám a právním předpisům dpvídající dkument Standardy prfesních výknů a suvisejících činnstí (dále jen Standardy ). Pracvní skupina dále p bsáhlé diskuzi v rámci zasedání představenstev ČKA i ČKAIT a p připmínkvání dbrné veřejnsti ddržvala při tvření Standardů následující pririty: 1. Respektvat sučasné platné právní předpisy 2. Navázat na existující dkument Hnrářvý řád (HŘ 1997, 2003). 3. V principu ddržet strukturu stávajícíh hnrářvéh řádu. 4. Zřetelně vymezit prjektvu činnst, inženýrsku činnst, sučinnst investra, speciální činnst, definvat a stanvit nadstandardní výkny. 5. Obsahy dkumentací pr všechny běžné druhy staveb (pzemní, dpravní, inženýrské, technlgické, vdníh hspdářství) a jejich textvých zpráv v různých fázích musí mít stále stejnu strukturu, puze míra infrmací se ve vyšších prjektvých fázích zvyšuje a prhlubuje. 6. Vytvřit Standardy v sučinnsti bu Kmr a zástupců MMR 7. Knzultvat pracvní texty Standardů se zástupci dbrné veřejnsti, dtčené státní správy a samsprávy. 8. Výsledný materiál Standardy prfesních výknů a suvisejících činnstí, převést d Ceníku prjektvých prací (dále jen Ceníku ), který bude vydán nezávislu rganizací a bude Kmrami dpručván. Tent Ceník si též mhu vydat jedntlivé autrizvané sby a jejich ateliéry jak vlastní vnitřní ceník. 9. Obsah a rzsah jedntlivých dkumentací ve výknvých fázích má být minimální nutný, ale sučasně dstatečný pr kladné prjednání prjektvé dkumentace a získání suhlasnéh stanviska dtčených rgánů státní správy. 10. Výsledné dkumenty jak Standardy, tak Ceník mají být přiměřeně bsažné, jasné a jednduché, aby se staly platnu pmůcku pr stanvení předmětu plnění a cen ve smluvách s klienty a vyčerpávající infrmací pr stavebníky klienty, investry, develpery a dtčené rgány. Prjektvý prces byl rzdělen na lgické, pstupné výknvé fáze veducí d přípravy zakázky a prvních studií až ke klaudaci a užívání stavby. Každá výknvá fáze pak zahrnuje ppis náplně, výknu a činnsti 3

4 s diferenciací na standardní výkny, nadstandardní výkny, speciální dbrnu činnsti, sučinnst investra, bjednatele a dprvdné pznámky. B. VŠEOBECNÉ INFORMACE B.1 Pdklady Výkny a hnráře ČKA, ČKAIT 1997 Výkny a hnráře ČKA, ČKAIT 2003 Standard výknů Slvenská kmra architektů ČKAIT Prfesis prfesní infrmační systém Systém UNIKA B.2 Právní předpisy Sučasný právní rámec reprezentuje stavební zákn a relevantní vyhlášky, které určují rzsah a bsah prjektvých dkumentací a činnstí veducí k realizaci staveb. Zákn č.183/2006 Sb., územním plánvání a stavebním řádu (stavební zákn), ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 360/1992 Sb., výknu pvlání architektů, stavebních inženýrů a techniků ve výstavbě ve znění pzdějších předpisů. Vyhláška č. 499/2013 Sb., dkumentaci staveb a přílhy, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. Vyhláška č. 500/2006 Sb., územně analytických pdkladech, územně plánvací dkumentaci a způsbu evidence územně plánvací činnsti, ve znění pzdějších předpisů Vyhláška č. 501/2006 Sb., becných pžadavcích na využití území, ve znění pzdějších předpisů Vyhláška č. 503/2006 Sb., pdrbnější úpravě územníh rzhdvání a stavebníh řádu ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. Prfesní a etický řád ČKA a ČKAIT Pužité práv a přadí důležitsti Právní vztahy mezi smluvními stranami (bjednatelem a zhtvitelem) se řídí: právními předpisy České republiky, uzavřenu standardní smluvu, ustanveními všebecných bchdních pdmínek pr stavby a dkumentaci staveb, na jejichž pužití smluvní strany dkázaly, technickými nrmami, na jejichž pužití se smluvní strany dhdly. Práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autrská Práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autrská, práva k průmyslvému vlastnictví (průmyslvým vzrům), práva k bjevům a vynálezům, jakž i další práva jsu právem ústavním a jsu chráněna příslušnými zákny. Autrská práva zhtvitele (architekta/inženýra/technika) jsu chráněna záknem č. 121/2000 Sb., právu autrském, právech suvisejících s právem autrským a změně některých záknů (autrský zákn), ve znění pzdějších předpisů. Klient (bjednatel) má práv užít autrskéh díla zhtvitele (architekta/inženýra/technika) výlučně se suhlasem autra a pr účel sjednaný smluvu, bvykle pr prvedení autrskéh díla stavbu. Jakékliv jiné užití díla je pdmíněn výslvným suhlasem autra. Zveřejňvání díla. Autr má práv uveřejnit své díl při zachvání zájmů klienta (bjednatele), a t zejména pr účely prezentační a publikační. Má rvněž práv být jmenván jak autr v příslušných publikacích klientvých (bjednatelvých), ppřípadě třetích sb. 4

5 Ulžení dkumentů Originály pracvních materiálů v listinné neb elektrnické frmě zůstávají vlastnictvím zhtvitele. Objednatel má práv nechat si udělat kpie těcht dkumentů a zhtviteli uhradí náklady s tím spjené. Frma dispzice s dkumentací a jejími kpiemi musí být dhdnuta mezi zhtvitelem a bjednatelem s cílem zamezit neprávněné manipulaci se zpracvanu dkumentací. Z důvdů zamezení mžnsti zneužití dkumentace a z důvdů bezpečnsti prvádění stavby a dpvědnsti autrizvané sby je předání dkumentace pdmíněn dhdu ve věci frmátu a rzsahu. Výklad Standardů a spry Pr řešení sprů mezi smluvními stranami jsu příslušné becné sudy. Byl-li t však písemně dhdnut, budu takvé spry řešeny před příslušným rgánem kmry. B.3 Pjmy a vysvětlivky Develper je právnická sba neb pdnikající fyzická sba, která financuje, rganizuje a řídí stavební prjekt. Vyhledá a zajistí majetkvá práva k pzemkům, případně k nemvitstem, zajistí předinvestiční fázi prjektu včetně ptřebných pvlení pr realizaci stavby, zajistí investiční fázi prjektu a stavbu převede na finálníh vlastníka (uživatele). Dkumentace je dkumentace pr vydání územníh rzhdnutí ( 86 SZ). Prjektvá dkumentace je dkumentace pr vydání stavebníh pvlení, ppřípadě certifikátu autrizvanéh inspektra, uzavření veřejnprávní smluvy ( 116 zákna č. 183/2006 Sb.), pr hlášení stavby ( 104 dst. 2 písm. a) až d) zákna č. 183/2006 Sb.), pr prvádění stavby a pr nezbytné úpravy ( 137 zákna č. 183/2006 Sb.) Investr je právnická neb fyzická sba, která stavbu financuje. Oprávněná autrizvaná sba je autrizvaný architekt, inženýr neb technik pdle 4 a 5 zákna č. 360/1992 Sb., ve znění pzdějších předpisů. Prjektant termín je pužíván pr značení nsitele prjektvé činnsti, fyzické či právnické sby, pr značení účastníka výstavby. Dále je termín pužit ve významu fyzické sby, a t buď autrizvané sby vyknávající činnst pdle 158 stavebníh zákna (prjektvu činnst), neb v becném pjetí ve významu fyzické sby bez hledu na knkrétní pstavení ve firmě (hlavní, veducí, zdpvědný prjektant). Ve smyslu nsitele zakázky je prjektant v pstavení svbdnéh pvlání, sby samstatně výdělečně činné či bchdní firmy. Pkud se jedná závazkvé vztahy, je prjektant značván za zhtvitele dkumentace a vystupuje v nich pd svu bchdní firmu. Hlavní prjektant pjem hlavníh prjektanta je uveden v 113 dst. 2 SZ. Hlavní prjektant je AO, kteru stavebník pvěřil krdinací prjektvé dkumentace zpracvávané více prjektanty, neb krdinací autrskéh dzru. Funkcí hlavníh prjektanta může smluvně pvěřit stavebník. Stavební úřad může ve stavebním řízení hlavníh prjektanta přizvat. Zdpvědný prjektant je sba zdpvědná za jím zpracvanu část dkumentace (pdle brů autrizace). Zhtvitel je sba právněná pdle 22 zákna č. 360/2013 Sb., výknu pvlání autrizvaných architektů a výknu pvlání autrizvaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, k výknu vybraných činnstí ve výstavbě pdle 158 a 159 zákna č. 183/2013 Sb., stavební zákn, ve znění pzdějších předpisů. Stavbu se rzumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební neb mntážní technlgií, bez zřetele na jejich stavebně technické prvedení, pužité stavební výrbky, materiály a knstrukce, na účel využití a dbu trvání. Dčasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem mezí dbu jejíh trvání. Za stavbu se pvažuje také výrbek plnící funkci stavby. Stavba, která služí reklamním účelům, je stavba pr reklamu. Subr staveb jsu vzájemně prvzně a eknmicky suvisející stavby, jimiž se uskutečňuje rzsáhlá a dluhdbá výstavba na suvislém území neb ke splečnému cíli. Subr staveb není ve stavebním zákně definván, ale jedná se dluhdbu praxí ustálený výraz, který se vžil pr více staveb vzájemně suvisejících svým účelem a místem. Viz metdiky a stanviska dtčených rgánů 4 SZ. dkaz MMR Stavební bjekt je ucelená, účelvě vymezená samstatná část stavby způsbilá bezpečnéh užívání a prvzu, pr kteru lze stanvit výši nákladů. Rzeznáváme bjekty pzemní, inženýrské a technlgické. Stavebníkem je sba, která pr sebe žádá vydání stavebníh pvlení neb hlašuje prvedení stavby, terénní úpravy neb zařízení, jakž i její právní nástupce, a dále sba, která stavbu, terénní úpravu neb zařízení prvádí, pkud nejde stavebníh pdnikatele realizujícíh stavbu v rámci své pdnikatelské činnsti; stavebníkem se rzumí též investr a bjednatel stavby. 5

6 Technický dzr investra (TDI) je činnst fyzické neb právnické sby pvěřené klientem (stavebníkem/investrem/bjednatelem) nad suladem kvantitativních a kvalitativních parametrů prjektu s prváděnu stavbu, bjektem neb zařízením. Osba pvěřená tímt výknem je rvněž pvěřena sledvat sulad prváděné stavby s právními předpisy, vydanými správními rzhdnutími a dalšími pdmínkami stanvenými smluvu s klientem. Certifikace stavby pskytuje nezávislé věření, že dům neb subr budv byl navrhnut a vybudván s využitím strategií zaměřených na dsažení vyských pžadavků v klíčvých blastech zdraví lidí a živtníh prstředí, jak jsu udržitelná výstavba budvy, úspry vdy, energetická efektivnst, výběr vhdných materiálů a kvalita vnitřníh prstředí. Envirnmentální certifikace staveb vznikaly půvdně na nárdních úrvních, jak například certifikace BREEAM v Británii, LEED ve Spjených státech neb CASBEE v Japnsku. Český certifikační nástrj je pr psuzení kmplexní úrvně kvality stavby je SBTlCZ. Certifikace je věření způsbilsti subjektu ke splnění stanvených pžadavků, prváděné určenu nezávislu (autrizvanu neb akreditvanu) sbu. Certifikát (svědčení) je listina ptvrzující splnění stanvených pdmínek pr určené bdbí, vystavená zpravidla autritu, která je k věřvání určena (pvěřena). Certifikace ve výstavbě se pužívá především pr psuzvání shdy vybraných výrbků s pžadavky technických předpisů - tzv. certifikace v regulvané blasti; dále pr zavedení a věřvání prvků a prcesů systému managementu kvalitě pdle ČSN EN ISO 9001:2009, systému envirnmentálníh managementu a systému bezpečnéh pdniku, případně pr certifikaci persnálu (např. sbní certifikát auditra systému managementu kvalitě, sbní certifikát prjektvéh manažera pdle IPMA) - tzv. certifikace v neregulvané blasti. Výkny Jedntlivé výkny jsu začleněny d výknvých fází, přičemž se dělí na výkny standardní a výkny nadstandardní. V textu Standardů jsu uvedeny pdrbné ppisy výknvých fází a jejich členění na výkny standardní a nadstandardní. Výkny jsu v tét metdické pmůcce ppsány pr celé stavby, respektive jejich části stavební bjekty. Pkud jde studie, knzultace, psudky, krdinaci, kntrlní a dzrčí úkny, je třeba ppsat výkny c nejpdrbněji předem a dhdnut se na nich s bjednatelem. Aby zhtvitel mhl svůj výkn vyknat účelně a cíleně, je nutné, aby úkl byl definván a aby k němu byly k dispzici pdklady. Je věcí zhtvitele, aby případné nejasnsti krigval s bjednatelem. Standardní výkny jsu pr jedntlivé výknvé fáze stanveny tut metdicku pmůcku. Nadstandardní výkny mhu být k standardním výknům přiřazeny neb mhu standardní výkny nahradit, jestliže t úkl vyžaduje, pkud si t bjednatel přeje, neb jsu-li kladeny zvláštní pžadavky na zabezpečení žádanéh výsledku, např. dkumentace pdle zvláštních předpisů. Výkny autrizvaných architektů, inženýrů a techniků ve smyslu tét metdické pmůcky, jsu činnsti, které musí být vyknány, aby byl dsažen určenéh cíle. Výknvá fáze vyjadřuje příslušný rzsah inženýrsk-prjektvých prací (výknů) dpvídající pstupnému prvádění a zajišťvání přípravy a realizaci stavby v ptřebné časvé návaznsti. Výknvá fáze 1 (VF 1) příprava zakázky (PZ) je subr činnstí knkretizující investiční záměr, specifikující ptřebné pdklady a údaje veducí ke knkrétnímu zadání prjektu stavby. Výknvá fáze 2 (VF 2) dkumentace návrhu stavby/studie stavby je část dkumentace, jejímž smyslem a účelem je vzájemné ujasnění si záměrů a stavebníh prgramu mezi zhtvitelem (architektem/ inženýrem/technikem) a klientem. Výknvá fáze 3 (VF 3) dkumentace pr územní řízení (DÚR) je dkumentace připjvaná splu s příslušnými vyjádřeními k návrhu na vydání rzhdnutí umístění stavby; tut dkumentaci zpracvávají puze sby právněné (autrizvané) pdle zákna č. 183/2006 Sb., stavební zákn ve znění nvely č. 350/2013 Sb., a č. 360/1992 Sb., ve znění pzdějších předpisů. Výknvá fáze 4 (VF 4) prjektvá dkumentace pr vydání stavebníh pvlení neb hlášení stavby (DSP) je dkumentace připjvaná splu s dalšími pdklady k žádsti vydání stavebníh pvlení; tut dkumentaci zpracvávají puze sby právněné (autrizvané) pdle 6

7 zákna č.183/2006 Sb., Stavební zákn ve znění nvely č. 350/2013 Sb. a č. 360/1992 Sb., ve znění pzdějších předpisů. Výknvá fáze 5 (VF 5) - prjektvá dkumentace pr prvádění stavby (DPS) služí bjednateli k definvání pžadavků na knečné prvedení stavebníh díla, které nebyly neb nemhly být stanveny v dkumentaci zpracvané v předchzích fázích, a které jsu závažné pr výslednu kvalitu stavebníh díla; je prpracváním dkumentace předchzích fází d té úrvně, aby dbrně způsbilému ddavateli stavby byl zřejmé, jaké jsu pžadavky na kvalitu a charakteristické vlastnsti stavby. Tat dkumentace může služit i jak dkumentace pr vyhledání zhtvitele stavby. Tat dkumentace nenahrazuje realizační dkumentaci stavby. Viz 92 dst. 1 SZ. Výknvá fáze 6 (VF 6) - supis prací a ddávek (SPD) je sestavením supisu prací a ddávek, sestavením výkazu výměr a případně sestavením kntrlníh rzpčtu na základě DPS (resp. tzv. příslušné dkumentace pdle vyhl. 230/2012 Sb.). Výknvá fáze 7 (VF 7) - autrský dzr při realizaci stavby. Hlavní náplní tét výknvé fáze zpracvatele prjektvé dkumentace je kntrla ddržvání platné prjektvé dkumentace zhtvitelem stavby a případné schválení dchylek a úprav. Pvinnsti a kmpetence Zhtvitel dkumentace (dále jen zhtvitel) vyknává svu činnst ve prspěch bjednatele a jedná při tm dpvědně vůči živtnímu prstředí a veřejným zájmům. Je nezávislý, pkud jde vlbu rganizací, systémů a ddavatelů, pkud si jejich výběr nevyhradí bjednatel ve smluvě. Výběr zhtvitele se má řídit jeh způsbilstí k realizaci zakázky. Zhtvitel pskytuje ve smyslu těcht Standardů pradenské, expertní a prjektvé služby, služby autrskéh a případně technickéh dzru, vypracvává psudky a zajišťuje vedení zakázky. Zhtvitel hájí zájmy bjednatele pdle svéh nejlepšíh vědmí a svědmí s využitím všebecně uznávanéh standardu vědmstí svéh bru. Zhtvitel nepřijímá d třetích sb, např. pdniků a ddavatelů, žádné sbní výhdy. Pznatky, získané při prvádění zakázky, pvažuje za důvěrné a nepužije jich v neprspěch bjednatele. Obsah a rzsah kmpetencí zhtvitele se řídí uzavřenu smluvu. V případě pchyb si zhtvitel vyžádá instrukce bjednatele pr veškerá právní patření i pr nařízení, která mají důležitst pr termíny, kvalitu neb náklady. Zhtvitel je pvinen upzrnit bjednatele na důsledky jeh pkynů, zejména pkud jde termíny, kvalitu a náklady a drazvat jej d neúčelných nařízení či pžadavků. Zhtvitel je právněn a ve smyslu zákna č. 360/1992 Sb., pvinen přizvat si za účelem splnění svých smluvních pvinnstí vhdné třetí sby a specialisty. Třetím sbám bjednatel zpravidla neuděluje přímé pkyny. V pačném případě je třeba, aby písemně a neprdleně infrmval zhtvitele. Zejména je pvinen zhtvitele písemně infrmvat případné činnsti třetích sb na zakázce (zásazích d zhtvitelem vypracvané PD, vypracvání dalších stupňů PD apd.) a platbách za tut činnst. Za výkny přizvaných samstatných třetích sb, které jsu v přímém smluvním vztahu s bjednatelem, zhtvitel nedpvídá. SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK AD Autrský dzr při realizaci stavby BC Bicentrum BK Bikridr CO Civilní chrana DIO Dpravně inženýrské patření DNS Dkumentace návrhu stavby DO Dtčené rgány DPS (Prjektvá) Dkumentace pr prvádění/prvedení stavby (prjektvá) DSP Prjektvá dkumentace pr vydání stavebníh pvlení a hlášení stavby 7

8 DSPS Dkumentace skutečnéh prvedení stavby DÚR Dkumentace pr územní řízení neb též Dkumentace pr vydání rzhdnutí umístění stavby EIA Psuzení dpadů na živtní prstředí (Envirnmental impact assesment) EL SIL Rzvd elektr silnprud EL SL Rzvd elektr slabprud EPS Elektrická pžární signalizace EZS Elektrická zabezpečvací signalizace GIS Gegrafický infrmační systém KN Katastr nemvitstí KPS Kntrlní prhlídka stavby MaR Měření a regulace OOP Opatření becné pvahy ORP Obec s rzšířenu půsbnstí OTP Technické pžadavky na stavby PBŘS Pžárně bezpečnstní řešení stavby PD Prjektvá dkumentace PENB Psuzení energetické nárčnsti budv POU Obec s pvěřením becníh úřadu PÚR Plitika územníh rzvje PS Prvzní subr RDS Realizační (ddavatelská) dkumentace stavby PZ Příprava zakázky RP Regulační plán RUR Rzbr udržitelnéh rzvje území SEA Strategické psuzení vlivů (Strategic envirnmental assessment) SO Stavební bjekt SP Stavební pvlení SPD Supis prací a ddávek SS Správci sítí SZ Stavební zákn TDI Technický dzr investra TI Technická infrastruktura ÚP Územní plán ÚPD Územně plánvací dkumentace ÚPI Územně plánvací infrmace ÚPP Územní plánvací pdklad ÚR Územní rzhdnutí ÚŘ Územní řízení URU Udržitelný rzvj území ÚS Územní studie ÚSES Územní systém eklgické stability ÚT Ústřední tpení VÚC Velký územní celek VZT Vzduchtechnika ZOV Zásady rganizace výstavby ZT Zdravtechnika ZÚR Zásady územníh rzvje B.4 Rzsah pužití Standardů Základním cílem dkumentu Standardy je dát vyčerpávající, celistvu a přehlednu infrmaci bsahu a rzsahu služeb pskytvaných autrizvanými sbami při prjektvé činnsti. Výkny v jedntlivých výknvých fázích prjektu (stupních) jsu děleny na prjektvu činnst se standardními a nadstandardními výkny a na činnst inženýrsku, speciální dbrnu činnst a investrsku sučinnst.v jedntlivých výknvých fázích je i výčet nezbytné sučinnsti investra, develpera, zadavatele, stavebníka. Standardy budu pdkladem k vytvření Ceníku. Dále mhu služit všem zúčastněným sbám, rganizacím a státní správě v prcesu územníh plánvání, prjektvání a realizace staveb. Tent dkument má být manuálem přehledným, jasně srzumitelným pr pužití d smluv s klienty a pr prces psuzvání a schvalvání dtčenými rgány a státní správu. Standardy nejsu uzavřeným dkumentem, jejich jedntlivé části budu vycházet v ddělených sešitech s mžnstí buducích nvelizací. Standardy jsu dkument, manuál, který je zpracván v suladu s tvrbu evrpskéh standardu služeb pr výkn prfesí spjených s výstavbu. 8

9 Prces standardizace CEN TC 395 je nezvratný, byl dsuhlasen evrpským parlamentem jak nástrj pr tevření trhu služeb v tét blasti d rku B.5 Zpracvatelé textů jedntlivých částí,,standardů Prjektvání staveb Část 2 Prjektvání staveb Oddíl 2.2. Krajinářská architektura ČKA: Ing. Jakub Chvjka Ing. et Ing. Tmáš Jiránek Ing. Petr Velička Ing. Markéta Veličkvá Dipl. Ing. Sussane Spurná Ing. Jana Khlvá Ing.arch. Pavel Martinek redakce materiálu ČKAIT: Ing. Adam Vkurka C. STRUKTURA MANUÁLU ČÁST 2 Oddíl 2.2 PROJEKTOVÁNÍ STAVEB Krajinářská architektura VF1 - Příprava zakázky (PZ) Ppis náplně PZ Rzsah a bsah dkumentace přípravy zakázky VF2 - Dkumentace návrhu/studie stavby (DNS) Ppis náplně DNS Rzsah a bsah dkumentace návrhu stavby / studie VF3 - Dkumentace pr vydání rzhdnutí umístění stavby neb zařízení (DÚR) Ppis náplně DÚR VF4 - Prjektvá dkumentace pr vydání stavebníh pvlení neb hlášení stavby (DSP) Ppis náplně DSP Rzsah a bsah prjektvé dkumentace pr vydání stavebníh pvlení neb hlášení stavby uvedené v 104 dst.1 pís. a) až e) stavebníh zákna, k uzavření veřejnprávní smluvy a neb k psuzení autrizvaným inspektrem VF 5 - Prjektvá dkumentace pr prvádění stavby (DPS) Ppis náplně DPS Rzsah a bsah prjektvé dkumentace pr prvádění stavby 9

10 2.2.6 VF6 Dkumentace pr zadání stavby VF7 - Autrský dzr při realizaci stavby (AD) Ppis náplně činnsti autrskéh dzru Další dkumentace pdle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb Klaudace, dkumentace skutečnéh prvedení stavby (k, SPS) Přílha seznam speciálních průzkumů, dendrlgicky pruzkum D. SYNERGIE VYHLÁŠKY č. 499/2006 Sb., VE ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č.62/2013 Sb. A STANDARDŮ Standardy připravené k vydání ČKA a ČKAIT zahrnující v první etapě prjektvání pzemních staveb sledují pslupnst a celistvst prjektvéh prcesu a rzdělují výkny a činnsti na jedntlivé fáze d přípravy zakázky p klaudaci. Výkny a činnsti v jedntlivých fázích jsu ppsány v náplni, bsah a rzsah dkumentací je stanven v neměnné struktuře, vždy s rzšířením údajů prjektu relevantním dané výknvé fázi. Ppis náplně je rzdělen na prjektvu činnst standardní a nadstandardní, inženýrsku činnst, speciální dbrné činnsti a investrsku sučinnst. Obsah a rzsah dkumentace jedntlivých fází je vždy rzčleněn na pvinné části A D, část E je zajišťvána v rámci inženýrské činnsti, a dále na kapitlu F bsahující nadstandardní části dkumentace. Vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., sleduje jak hlavní cíl veřejný zájem a její struktura dpvídá tmut cíli i ve znění jejích přílh. Přílha č. 1 Rzsah a bsah dkumentace pr vydání rzhdnutí umístění stavby neb zařízení Přílha č. 2 Rzsah a bsah dkumentace pr vydání rzhdnutí změně využití území Přílha č. 3 Rzsah a bsah dkumentace pr vydání rzhdnutí změně vlivu užívání stavby na území Přílha č. 4 Rzsah a bsah splečné dkumentace pr vydání splečnéh územníh rzhdnutí a stavebníh pvlení Přílha č. 5 Rzsah a bsah prjektvé dkumentace pr hlášení stavby uvedené v 104 dst. 1. písm. a) až e) stavebníh zákna neb pr vydání stavebníh pvlení Přílha č. 6 Rzsah a bsah prjektvé dkumentace pr prvádění stavby Přílha č. 7 Rzsah a bsah dkumentace skutečnéh prvedení stavby Přílha č. 8 Náležitsti dkumentace buracích prací Přílha č. 9 Náležitsti a způsb vedení stavebníh deníku a jednduchéh záznamu stavbě Rzsahy a bsahy dkumentací přílh č. 1 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., dkumentaci staveb, jsu rzčleněny d stejných kapitl A E se stejným textem jak v kmrvých Standardech. Synergie bu dkumentů je zřejmá, závěrem je mžn knstatvat, že ba dkumenty jak Standardy, tak vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., jsu kmpatibilní a v prcesu prjektvání, schvalvání a výstavby a měly by být přínsem pr práci všech zúčastněných.stejným principem budu zpracvány statní části Standardů týkající se územníh plánvání, inženýrských staveb, dpravních staveb, interiéru, scéngrafie či speciálních činnstí. Tyt kapitly budu zpracvány jak jedntlivé sešity a vydávány převážně digitální frmu. Standardy budu následně převedeny d Ceníku prjektvých prací a tímt krkem djdu své pravdvé účinnsti. 10

11 MANUAL POPISU A OBSAHU DOKUMENTACÍ VÝKONOVÝCH FÁZÍ Dkumentace VF3 Dkumentace pr územní rzhdnutí, VF4 Prjektvá dkumentace pr vydání stavebníh pvlení a VF5 - Prjektvá dkumentace pr prvádění/prvedení stavby jsu zpracvávány pdle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. Rzsah a bsah dkumentací VF1 příprava zakázky, VF2 Dkumentace návrhu stavby, VF6 Supis prací a ddávek a VF7 Autrský dzr není definván vyhlášku č. 499/2006 Sb VF1 - PŘÍPRAVA ZAKÁZKY (PZ) Ppis náplně : Příprava zakázky má umžnit klientvi stavebníkvi definvat investiční záměr knkretizvat funkci a účel stavby. Prací prjektanta je případně frmulvat stavební prgram bjektu a prvěřit předběžně vhdnst lkality, zjistit případné mžné regulérní pdmínky místa a pdmínky určené v územně plánvací dkumentaci (ÚPD) V tét fázi je též třeba určit nutnst ptřebných průzkumů a rzbrů, případně dalších věřvacích specializvaných studií neb expertíz. Výsledkem přípravy zakázky je jednznačné definvání zadání 1. Architektnick- krajinářské sutěže neb 2. následných fází prjektvé dkumentace. Prjektvá činnst : Analýza zakázky funkce a účel bjektu zhdncení vstupních údajů Analýza území staveniště -lkalizace -sestavení investičníh záměru -zjištění regulačních pdmínek území sulad s územně plánvací dkumentací Specifikace ptřebných pdkladů, průzkumů, zaměření, rzbrů, regulačních pdmínek, OTP Specifikace a určení prjektvých prací; prfesní zastupení Zhdncení záměru; časvý plán Návrh smluvy se specifikací předmětu plnění Sestavení stavebníh prgramu speciální výkn funkce velikst prvzní vazby Odbrný dhad investičních nákladů speciální výkn Sestavení harmngramu prjektvých prací speciální výkn 11

12 Sestavení seznamu ptřebných průzkumů a dílčích studií speciální výkn dpravní materiálvá + výtvarná urbanistick - hmtvá hdncení vegetace gelgie pedlgie hydrlgie Inženýrská činnst : Studie prveditelnsti speciální výkn zdůvdnění účelu základní idea kapacity hmtné výstupy charakteristika prstředí klima,chranná pásma, živtní prstředí, infrastruktura, energie, lidské zdrje, rzlha; velikstní údaje technický prjekt rganizace, management finanční a eknmická analýza realizace stavby a následné péče bjekt udržitelnst bjektu harmngram realizace Zajištění dkumentů: Památkvá chrana, chrana přírdy a krajiny, kapacitní mžnsti,energie; vda; kanalizace, Územně plánvací dkumentace Kpie katastrální mapy staveniště (území) Výpis z listu vlastnictví dtčenéh území Gemetrický plán zaměření stávajícíh stavu Gedetické údaje, znaky inženýrských sítí Zajištění ptřebných průzkumů a dílčích studií speciální výkn gelgie, hydrgelgie, vegetace, zjišťvací řízení EIA, památky, archelgie, dprava, rzptylvé pměry, likvidace hluk a znečištění, inž.sítě gedetické zaměření bjektu znečištění, inženýrské sítě Žádst územně plánvací infrmaci speciální výkn Žádst infrmaci : pdmínkách využívání území umístění stavby chranných pásmech změna využítí územ sučasném stavu Žádst vydání územníh suhlasu speciální výkn nárky na napjení inž. sítí a dpravy 12

13 Investrská sučinnst : Zadání Pdklady ptřebné pr zadání dle záměru investra funkční náplň kmerční technické rganizační časvé finanční zajištění map lkality ftdkumentace lkality Zajištění přístupu na pzemek za účelem průzkumů Pdepsání smluvy se zpracvatelem Pskytnutí plné mci k zajišťvání dhdnuté činnsti Odsuhlasení závěrů fáze I., stavebníh prgramu a zadání dalšíh pstupu Zadání ptřebných průzkumů a dílčích studií Úhrada prjektvých prací zpracvateli 13

14 Rzsah a bsah dkumentace: A. Suhrnná zpráva B. Výkresvá dkumentace C. Definvání knkrétníh zadání pr prjektvé práce D. Investiční náklady E. Dkladvá část F. Přílhy A. SOUHRNNÁ ZPRÁVA A. 1. Identifikační údaje stavby název stavby, míst stavby předmět prjektvé dkumentace bjednatel, investr, zadavatel zhtvitel, zpracvatel, knzultant, ppřípadě autr /v případech vzniku autrskéh díla/ adresa, hranice území adresa, IČ, jména zástupců, , tel, fax A. 2. Území stavby, stavební pzemek rzsah území; umístění staveb; širší vztahy dsavadní využití území, zastavěnst A. 3. Orientační údaje stavby stavební záměr účel stavby, druh stavby trvalá / dčasná stavba, reknstrukce, nvstavba kapacity* časvé údaje A. 4. Území stavby; pdmínky výstavby charakteristika stavebníh pzemku výčet nezbytných pdkladů, průzkumů a rzbrů technická infrastruktura, přípjky inženýrských sítí, chranná a bezpečnstní pásma údaje vydané územně plánvací dkumentaci územně technické, regulační pdmínky z ÚPD *limity návštěvnsti, limity jedntlivých druhů dpravy vyžádání územně plánvací infrmace přílha č. 1 Vyhl.503/2006 A. 5. Ppis stavby - krajinářsk architektnický / urbanistický záměr kmpziční a prvzní záměr stavebně technické záměry A. 6. Zjištění limitů chrany přírdy a krajiny, památkvé péče a případně dalších dtčených rgánů státní správy B. VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE SITUACE B. 1. Širší vztahy (1 : : ) B. 2. Situace lkality (1 : : 2 000) C. DEFINOVÁNÍ KONKRÉTNÍHO ZADÁNÍ PRO PROJEKTOVÉ PRÁCE C. 1. Zadání prjektvé přípravy (definice rzsahu a předmětu díla) C. 2. Strukturvaná definice záměru C. 3. Závěry celé analýzy zakázky* C. 4. Návrh stavebníh prgramu* C. 5. Harmngram investiční přípravy a výstavby C. 6. Návrh smluvy na prjektvé práce *speciální výkn *speciální výkn 14

15 D. INVESTIČNÍ NÁKLADY* - dbrný dhad a limity investičních nákladů *speciální výkn E. DOKLADOVÁ ČÁST snímek katastrální mapy lkality infrmace dtčených pzemcích K výpis z katastru nemvitstí předmětnéh pzemku F. PŘÍLOHY výřez územníh plánu lkality* ftdkumentace lkality* územně plánvací infrmace* *speciální výkn *speciální výkn *speciální výkn 15

16 2.2.2 VF2 - DOKUMENTACE NÁVRHU STAVBY STUDIE (DNS) Ppis náplně : Analýza pdkladů, zpracvání knceptu řešení, studie skic, návrh a případné knzultační zapjení dalších prfesí, například technlgické, statické, eklgické, dpravní, apd., prjednání a dsuhlasení cílvých představ se zákazníkem, klientem bjasnění všech suvislstí (urbanistické, eklgické, funkční, technické a pdbně), knzultace s veřejnprávními rgány a rganizacemi, předběžný dhad nákladů stavby, shrnutí výsledků a závěry. Vypracvání DNS architektnick-krajinářská studie je prvním prstrvým vyjádřením záměru stavebníka. Dává mu knkrétní představu urbanistické, architektnické kmpziční, prvzní, knstrukční,interiérvé a materiálvé kncepci a řešen. Knkretizvání stavby v DNS zárveň dpví na tázky eknmické a může i určit časvé limity buducí výstavby. Dalším hlavním účelem DNS je pmci stavebníkvi ve strategickém rzhdvání, ppřípadě věřit vhdnst stavebníh záměru dtčenými rgány, rganizacemi a veřejnstí Prjektvá činnst Prvěření pdkladů, průzkumů, rzbrů úz. plánvací dkumentace, dané lkality a předchzí platné dkumentace Frmulvání pžadavků na rzšíření; upřesnění; pdkladů; průzkumů Aktualizace, případně sestavení nvéh stavebníh prgramu (včetně zahrnutí výsledků průzkumů a rzbrů) Zpracvání dkumentace návrhu stavby : krdinace specialistů textvá část výkresvá část dhad investičních nákladů Prjednání a dsuhlasení studie se zadavatelem, investrem pd vedením autra prjektu Alternativní řešení speciální výkn Zapracvání ddatečných pžadavků speciální výkn Vizualizace; animace speciální výkn Mdely speciální výkn Obchdní; reklamní dkumentace speciální výkn Dílčí pžadvané studie speciální výkn Pzn: nejsu-li bsaženy ve fázi I. PZ 16

17 Inženýrská činnst Dplnění předběžných průzkumů Předběžné prjednání s dtčenými rganizacemi a rgány Žádst územně plánvací infrmaci plynucí z návrhu stavby Sestavení plánu financvání analýza nákladů, stavebních, prvzních, užitných speciální výkn Splupůsbení při řešení financvání prjektu speciální výkn Investrská sučinnst Pdepsání smluvy Zajištění přístupu na pzemek, území Předání výstupů z výk fáze I. Zajištění gedetickéh zaměření Sučinnst zadavatele při zpracvání návrhu DNS Účast na předběžných jednáních s dtčenými rganizacemi Vyjádření k DNS a k dalšímu pstupu prjektvých prací Úhrada prjektvých prací zpracvateli 17

18 Rzsah a bsah dkumentace : A. Průvdní zpráva cíl: bsahuje veškeré nezbytné krdinační údaje a strukturu prjektu, další technické infrmace jsu uvedeny v jedntlivých technických zprávách/ B. Výkresvá dkumentace návrhu stavby A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE STAVBY Název stavby Míst stavby Předmět prjektvé dkumentace bjednatel, investr, zadavatelé zhtvitel, autr, prjektant, zpracvatel A.2. OBSAH DOKUMENTACE A.3. ROZBOROVÁ ČÁST NS A.3.1. Území, rientační údaje stavby rzsah území; intravilán, extravilán dsavadní využití území, zastavěnst pužité pdklady údaje suladu s územně plánvací dkumentací účel stavby: trvalá, dčasná, reknstrukce členění stavby časvé údaje přípravy stavby prjektu dbrný dhad investičních nákladů A.3.2. Území stavby; pdmínky výstavby charakteristika stavebníh bjektu průzkumy a rzbry: technická infrastruktura dpravní infrastruktura přírdní pdmínky pasprt technických prvků pasprt vegetace /v pdstatněných případech pdrbnější průzkum vegetace dendrlgický průzkum průzkum a vyhdncení kulturně histrických hdnt území (v bjektech s kulturně histricku hdntu) majetkprávní vztahy A.3.3. Scilgický průzkum* *speciální výkn 18

19 A.4. NÁVRHOVÁ ČÁST NS interpretace kmpzičních hdnt bjektu (vegetační prvky, technické prvky, krajinářské a urbanistické suvislsti) Krajinářsk architektnické / urbanistické řešení Prstrvé, kmpziční a prvzní řešení stavebně technické řešení Další ppis stavby dle zadání a ptřeby např. Dpravní řešení Terénní úpravy rientační dhad dkpů a násypů Materiálvé řešení Řešení vegetace A.5.Vliv stavby na zájmy chrany přírdy, památkvé péče a územní limity kmplexní psuzení vlivu stavby na kulturní a přírdní hdnty územní limity Stanvení pririt B. Výkresvá dkumentace návrhu stavby (v závrkách jsu uvedena puze dpručená měřítka, dané měřítk je vždy závislé na zadání úklu) B. 1. Širší vztahy (1: : ) B. 2. Ftdkumentace sučasnéh stavu (V pdstatněných případech histrické snímky v režimu speciálníh výknu*) B.3. Pasprt sučasnéh stavu - vegetační a technické prvky Dendrlgický průzkum (v pdstatněných případech dendrlgický průzkum v režimu speciálníh výknu*) *speciální výkn *speciální výkn B. 4. Krajinářsk architektnický/urbanistický kncept (1: 200-1: 2 000) B.5. Půdrysy dílčích částí (dle zadání a ptřeby, měřítk dle ptřeby) B.6 phledy, řezy (dle zadání a ptřeby) B.7. perspektiva, axnmetrie (dle zadání a ptřeby) B.8. vizualizace; animace, mdely * *speciální výkn 19

20 2.2.3 VF3 - DOKUMENTACE PRO VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ O UMÍSTĚNÍ STAVBY NEBO ZAŘÍZENÍ (DÚR) Ppis náplně : Dkumentace k územnímu řízení vychází z dsuhlasené dkumentace návrhu stavby (studie) a pskytuje dstatečné infrmace knkrétním umístění stavby v dané lkalitě, sulad s územně plánvací dkumentací a přehled zabezpečení zájmů splečnsti v daném území. Z dkumentace jednznačně vyplývá umístění stavby s vazbu na klní výstavbu a klní infrastrukturu. Dkumentace DUR též stanví kncepci napjení stavby na energie a statní inženýrské sítě lkality, dále charakterizuje majetkprávní vztahy buducí výstavby. Na základě tét dkumentace stavební úřad vydává územní rzhdnutí, které umžňuje další přípravu stavby. Pznámka : Zákn č. 24/92 viz bsah a rzsah DUR Vyhláška 503/2006 Sb. Prjektvá činnst Analýza a vyhdncení dsavadních prjektvých prací a zhdncení předběžných stanvisek dtčených rgánů a rganizací, zhdncení suladu s UPD Aktualizace supisu ptřebných průzkumů vyplývajících ze sučasné fáze dkumentace Supis mžných průzkumů: urbanistick -krajinářský průzkum histrický průzkum krajiny stavebně - technický průzkum archelgický průzkum gelgický, pedlgický hydrgelgický průzkum bilgický průzkum dendrlgický průzkum Zajištění infrmací pdmínkách pr zpracvání DUR Zpracvání dkumentace pr územní řízení Prjednání dkumentace s investrem Zpracvání alternativníh návrhu a vyhdncení speciální výkn Vypracvání speciálních pdkladů speciální výkn Vizualizace, animace speciální výkn Mdely (části) speciální výkn Obchdní (reklamní ) dkumentace speciální výkn Zpracvání dplňků a změn pr dkumentaci k ÚR speciální výkn Dplnění dkumentace pr dvlání speciální výkn Zapracvání pdmínek úz. rzhdnutí d dkumentace a předání investrvi (zadavateli) speciální výkn 20

21 Řešení stavebních bjektů (které jsu sučástí návrhu) pr účely DUR speciální výkn Inženýrská činnst Zajištění průzkumů specialistů Aktuální infrmace inženýrských sítích v území Zajištění závazných stanvisek dtčených rgánů a rganizací ptřebných pr vydání úz. rzhdnutí Zajištění pdkladů pr zahájení územníh řízení Zajištění vyjádření dtčených účastníků řízení Pdání žádsti územní rzhdnutí a účast při jednáních speciální výkn Zajištění samstaných řízení speciálních stav. Úřadů (vdhspdářský, dpravní...) a účast při jednáních speciální výkn Ohlášení záměru EIA speciální výkn Pdání žádsti územní rzhdnutí speciální výkn Dplnění dkumentace pr pdání dvlání prti územnímu rzhdnutí speciální výkn Dplnění dkumentace pr územní rzhdnutí pdle zvláštních pžadavků dtčených rgánů speciální výkn Zpracvání předběžnéh známení pr zabezpečení funkce krdinátra bezpečnsti chrany zdraví na staveništích speciální výkn Investrská sučinnst Předání předchzí platné dkumentace Zadání ptřebných průzkumů specialistů Pdpis smluvy Vyjádření zadavatele k dkumentaci pr ÚR (suhlas) Pskytnutí plné mci k zajišťvání dhdnuté činnsti Účast na krdinačních jednáních Ddání všech dkladů vlastníka ptřebné k územnímu řízení Uhrazení správních pplatků při pdávání žádstí Vyjádření zadavatele k územnímu rzhdnutí přijmutí / dmítnutí pdmínek ÚR Účast na jednáních s dtčenými rgány a rganizacemi Zpřístupnění dtčených pzemků, staveb Zajištění případnéh zpřesnění gedetickéh zaměření 21

22 Rzsah a bsah dkumentace : A B C Průvdní zpráva Suhrnná technická zpráva Výkresvá dkumentace návrhu stavby (předmět autrskéh díla suhlas architekta, autrský pdpis) D. Dkumentace stavebních, inženýrských bjektů (včetně Pžární chrany) a technlgických bjektů E. Dklady /inženýrská činnst/* speciální výkn F. Přílhy A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE STAVBY název stavby míst stavby předmět prjektvé dkumentace bjednatel, investr, zadavatelé zhtvitel, autr, prjektant, zpracvatel A.2. OBSAH DOKUMENTACE A.3. ROZBOROVÁ ČÁST A Území stavby, stavební pzemek rzsah území; umístění; intravilán, extravilán dsavadní využití území, zastavěnst pužité pdklady údaje suladu s územně plánvací dkumentací druhy a parcelní čísla dtčených pzemků majetkprávní vztahy údaje katastrálníh úřadu supis nemvitstí dtčených stavbu supis účastníků řízení A. 3.2 Orientační údaje stavby (subru staveb) účel stavby, trvalá, dčasná, reknstrukce členění stavby kapacity + účelvé jedntky + plchy + plcha pzemku údaje prjektu a stavby (lhůty přípravy stavby a výstavby) aktualizace cenvéh dhadu investičních nákladů B Suhrnná technická zpráva B.1. Území stavby; pdmínky výstavby charakteristika stavebníh pzemku údaje průzkumech a rzbrech 22

23 chrana a bezpečnstní pásma údaje vydané územně plánvací dkumentaci a sulad s ní územně technické pdmínky + příjezdy na pzemek + přelžky inž. sítí + napjení pzemku na energie, vdu, dkanalizvání + pžadavky na asanace, demlice, kácení zeleně + zábry zemědělskéh, lesníh půdníh fndu; dčasné; trvalé B.2. NÁVRHOVÁ ČÁST B Ppis stavby (subru staveb) krajinářsk architektnické / urbanistické řešení prstrvé, kmpziční a prvzní řešení stavebně technické řešení technické vybavení bjektu (prfese) Další ppis stavby dle zadání a ptřeby např. Dpravní řešení Terénní úpravy rientační dhad dkpů a násypů Materiálvé řešení Řešení vegetace B Technická infrastruktura, přípjky inženýrských sítí /členění dtčených inženýrských a stavebních bjektů v dkumentaci/ B Bezpečnst prvzu stavby (subru staveb) B Užívání stavby (subru staveb) sbami ZTP B.3. Vliv stavby na zájmy chrany přírdy a památkvé péče a územní limity kmplexní psuzení vlivu stavby na kulturní a přírdní hdnty a územní limity vliv stavby na krajinný ráz Stanvení pririt C. VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE NÁVRHU STAVBY C. 1. Širší vztahy (1 : : ) C. 2. Krajinářsk - architektnické / urbanistické řešení (1 : : 1 000) C.2.1. Půdrysy dílčích částí (dle zadání a ptřeby, měřítk dle ptřeby) C.2.2. phledy, řezy (dle zadání a ptřeby) C.2.3. perspektiva, axnmetrie (dle zadání a ptřeby) C.2.4. vizualizace; animace, mdely* speciální výkn C. 3. Krdinační situace (1 : : 1 000) C. 4. Schéma rganizace výstavby (1 : : 1 000) D. Dkumentace stavebních, inženýrských bjektů (včetně Pžární chrany) a technlgických bjektů - dle předmětu dkumentace pzemní stavby / vegetace / terénní úpravy / mbiliář / dprava / vda / kanalizace / elektr /apd. - ve vybraných případech včetně samstatnéh bjektu bilance nárků na energie a údržbu* speciální výkn 23

24 D.1. Stavební bjekt_ pzemní stavby - struktura dle standardu Prjektvání staveb 2.1. Pzemní stavby D.2. Inženýrský bjekt_ inženýrské stavby - struktura dle standardu Prjektvání staveb 2.3. Inženýrské stavby - pr bjekt vegetace následující standard D.2.1. Vegetace D TECHNICKÁ ZPRÁVA D Identifikační údaje stavby : název stavby míst stavby předmět dkumentace bjednatel, investr, zadavatelé zhtvitel, autr, prjektant, zpracvatel D Obsah dkumentace D Rzbrvá část : přírdní a technické limity území dendrlgický průzkum - fytcenlgický průzkum* speciální výkn D Návrhvá část : - základní členění pužitých vegetačních prvků - základní ppis bitechnických patření D VÝKRESOVÁ ČÁST dendrlgický průzkum (1 : : 1 000) fytcenlgický průzkum* speciální výkn pasprt vegetace - sučasný stav (1 : : 1 000) pasprt vegetace návrh (1 : : 1 000) D.3. Technlgické bjekty struktura dle standardu Prjektvání staveb 2.4. Technlgické bjekty E. DOKLADY závazná vyjádření dtčených rgánů a rganizací závazná vyjádření vlastníků dpravní a technické infrastruktury /nejedná se zjištění půvdníh stavu technické infrastruktury/ stanvisk zadavatele, investra /v případě ptřeby/ stanvisk účastníků řízení psudek známení záměru EIA /v případě ptřeby/ údaje dtčených pzemcích KN věřený snímek katastrální mapy výpis z evidence nemvitstí F. PŘÍLOHY (dle ptřeby prjektu) průzkumy, rzbry* 24

25 2.2.4 VF 4 - PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO VYDÁNÍ STAVEBNÍHO POVOLENÍ, PRO OHLÁŠENÍ STAVBY Ppis náplně : Hlavním účelem DSP je dstatečné definvání stavby tak, aby stavební úřad mhl psudit sulad s vydaným územním rzhdnutím, s becnými technickými pdmínkami a s veřejným zájmem v dané lkalitě. Na základě DSP vydává stavební úřad stavební pvlení. Prjektvá dkumentace musí vyhvět ustanvením stavebníh zákna a statním zvláštním předpisům. Prjektvá dkumentace pr stavební pvlení musí pskytvat jednznačnu urbanisticku, architektnicku, dispziční, prvzní, knstrukční a materiálvu charakteristiku stavby. Prjektvá dkumentace pr hlášení je zpracvána jak DSP, přiměřeně charakteru, funkci a veliksti stavby. Ze zpracvané prjektvé dkumentace je mžné zpřesnit dhad nákladů stavby, způsb prvedení a časvé mžnsti buducí výstavby. Pznámka : 224/1992 Sb. EIA 114/1992 Sb. chraně přírdy, 20/1987 Sb. památkvé péči, Obsah a rzsah výkresvé dkumentace viz vyhláška 499/2006 Sb. Prjektvá činnst Analýza a prvěření pdmínek ÚR dsavadních prjektvých prací; prvěření stanvisek DOSS a SS; zhdncení připmínek účastníků řízení; zhdncení územníh rzhdnutí a jeh pdmínek; prvěření suladu s UPD a OTP Stanvení pdmínek pr zpracvání DSP Kncepční krdinace prjektu - krdinační činnst Zpracvání dkumentace pr stavební řízení Prjednání dkumentace s investrem Čistpis DSP zapracvání pdmínek prjednání s DO a SS zapracvání pdmínek z průběhu stavebníh řízení předání čistpisu DSP investrvi Zapracvání pžadavků zadavatele ddatečné a změněné pžadavky zapracvání alternativních řešení jejich vyhdncení a zapracvání d dkumentace Zajištění ptřebných pdkladů viz inženýrská činnst 25

26 Zpracvání speciální dkumentace návrh řešení rganizace výstavby rzpčtvé náklady stavby prjekt subrnéh řešení interiéru a kmunikační grafiky, infdesignu, studie interiéru, vlajky, znaky, lg, světelné efekty, výtvarná díla prjekt subrnéh řešení akustiky vizualizace a animace mdely, www stránky prjektu bchdní a reklamní dkumentace krdinační výkresy prfesí pžadvané zadavatelem vypracvání předběžných stavebně technických specifikací (tabulky) vypracvání výkazů výměr zpracvání speciální dkumentace pr stavební řízení pr technlgická zařízení Dplnění dkumentace v případě nestandardníh průběhu řízení dplnění dkumentace pr vydání ptřebných výjimek pr stavbu dplnění dkumentace na základě výsledku dvlacíh řízení Inženýrská činnst Zajištění závazných stanvisek, stanvisek a vyjádření dtčených rgánů a správců sítí ptřebných pr vydání stavebníh pvlení zajištění vyjádření dstupných účastníků řízení zajištění dalších ptřebných dkladů pr stavební řízení Obstarání vydání stavebníh pvlení zpracvání náležitstí návrhu na vydání SP pdání žádsti stavební pvlení účast při jednáních v rámci stavebníh řízení účast při řízení dvlání prti SP Obstarání vydání dalších pvlení a rzhdnutí pdání žádsti udělení výjimky pr stavbu pdání žádsti vynětí z půdníh fndu pdání žádstí další řízení (např. vdprávní řízení, pvlení kácení strmů, připjení na kmunikaci ) účast při jednáních v rámci těcht řízeních Analýza záměru, marketing rganizace předběžné pptávky získání srvnávacích nabídek technických zařízení splupůsbení při získání úvěrů analýza nákladů, stavebních, prvzních, užitných Zajištění ptřebných pdkladů zajišťuje se v rámci nadstandardní prjektvé činnsti pr prjektvu přípravu: 26