Čas v kvantové. mechanice. Pavel Cejnar. ÚČJF MFF UK mff.cuni.cz
|
|
- Antonín Král
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Čs v kvnové Pvel Cejnr mechnce ÚČJF MFF UK mff.cun.cz Progrm: ) Zábvný úvod ) Nezábvné resumé QM 3) Relce neurčos E x 4) Neexonencální rozd Zenónův jev 5) Oeráor čsu 6) Šk čsu 7) Dskuze Slvdor Dlí 93 Flozofcké roblémy fyzky rosnec
2 Proč chodíe n mfyz? ) Abyse se sl vynkjícím odborníky ve svých oborech skvělým edgogy ec. ) Abyse dokázl odovědě nu Omzuv Tycký Absolven MFF UK Pn Omzu Obyčejný Muž Z Ulce A Common Mn
3 Proč chodíe n mfyz? Jo ys chodl n en mfyz. To mně mk nkdy nešl. Já byl vždycky síš n y ženský. A hele o bys ed moh vědě: Tycký Absolven MFF UK Co je o vlsně en čs??????????????? Čs je rmer kerý lyne. Znčíme ho ísmenem. Jo málem bych zomněl: Je relvní.
4 Proč chodíe n mfyz? The Celebred Mn Llln R. Leber In The Sree ( ) (94)
5 Kvnová mechnk rosor fyzkálních svů Prosor svů kvnového sysému (roějšek klsckého fázového rosoru) komlexní lneární vekorový rosor se sklárním součnem (úlný) H Hlberův rosor normlzce ( ) ( ) ( ) ( ) Dvd Hlber (86-943) Zásdní vlsnos: Různé svové vekory se vzájemně řekrývjí Důsledky: Dný sv nelze v jednom měření řesně odlš od jných svů! Prvděodobnos záměny svových vekorů: Měření n sysému nemusí dáv jednoznčné výsledky! ( ) ( )
6 Kvnová mechnk rerezence velčn Fyzkální velčny v dném svu sysému nemusí nbýv osrých hodno Prvděodobnosní rozdělení chrkerzováno ssckým momeny H ( ) n n ( ) d A A A A 3 A A A Nř. sřední hodno n. dserze Vyjádření ssckých momenů omocí oeráorů n ( n A ) reálnos momenů > hermc oeráorů ( A ) * ( A) ( A ) Svy s osrou hodnoou velčny A: ( ) ( [ A I] ) A [ A I] A A vlsní vekory & hodnoy oeráoru A Pul Drc John von Neumnn (9-984) (93-957)
7 Kvnová mechnk rnc neurčos Revoluční vlsnos oeráorů nemusí komuov! b b b H b AB BA [ ] Komuáor A B AB BA Nř. [ X P j ] δ I j.66 ev fs Důsledky: ) Komuující velčny mjí solečné vlsní vekory solečně nbývjí osrých hodno ) Nekomuující velčny nemjí solečné vlsní vekory nemohou solečně nbýv osrých hodno Rozyl velčny A ro dný sv: Relce neurčos Nř. ( ) x I b ( [ A B ) ] x Werner Hesenberg (9-976)
8 Kvnová mechnk evoluce ) Sonánní evoluce ) ) H e X H e H oeráor energe hmlonán I +! X +! X + 3! X 3 + Vývoj ssckých momenů n Erwn Schrödnger (887-96) Svový vekor sysému se sojě vyvíjí v Hlberově rosoru (jeho norm se ř om zchovává) d d H ( ) ( ) n + H n H A e A d d n e ( n [ A H ] ) ) Kvnové měření Sysém se nráz ocne v někerém z vlsních vekorů měřené velčny (odle oho jká z vlsních hodno byl nměřen) Evoluce ) je vrná reverzblní Evoluce ) je nevrná reverzblní
9 Relce neurčos čs x energe e Máme hmlonán H s vlsním hodnom energe e Uvžujme o velčně kerá umožňuje (soň ro někeré očáeční svy dného sysému) měř čs > oeráor T s vlsním hodnom τ V dném okmžém svu má hodno τ kvnovou neurčos Δτ Neurčos skuečného čsu snoveného měřením τ je: τ d d τ ( [T H ] ) τ τ τ e Nels Bohr τ τ e (885-96) Alber Ensen ( ) I. Tmm (895 97) L. Mndelshm ( )
10 Průchod sysému okmžým svem ½ e δ ( ) ( ) ( ) ( ) e δ e e δ ( )( ) δ δ ( [ I Hδ H δ ] )([ I+ Hδ H δ ] ) Gussovské rozdělení energe Obecná relce: ( ) δ Gussovský rofl rvděodobnos e ( ) + e δ ( ) ( ) e de δ mlud svu v roměnném svu δ Příkld: řekryvová rvděodobnos δ e e Fourerov rnsformce energeckého rozdělení ve svu ( ) ( ) δ e σ e σ
11 Průchod sysému okmžým svem ½ δ ( ) ( ) δ e δ ( )( ) δ δ ( [ I Hδ H δ ] )([ I+ Hδ H δ ] ) Důsledky: řekryvová rvděodobnos e δ ) Přesnos měření čsu zloženého n růchodu sekvencí okmžých kvnových svů slňuje relce neurčos H k N Prcovní osu: ) Sočeme řesný růběh evoluce dného sysému čs sv čs sv... ) Sesrojíme řísroje n deekc okmžých svů 3 3) Přrvíme s obrovské množsví relk sysému 4) N jednolvých relkách neusále roměřujeme výsky všech okmžých svů 3 5) N zákldě ssckého rozboru výsledků určujeme čs Přesnos éo meody měření čsu je omezen kvnovou relc neurčos e / # # #3 #4 #n k N
12 Průchod sysému okmžým svem ½ δ ( ) ( ) δ e δ ( )( ) δ δ Poznámky k ex. rozdu: Evdence rvní vysvělení rdokv jder: E. Ruherhord E. Schwedler (9-5) Kvnové rozdělení energe keré odovídá exonencálnímu rozdu Bre-Wgnerán (Cuchyho rozdělení) ( [ I Hδ H δ ] )([ I+ Hδ H δ ] ) Důsledky: e δ ) Přesnos měření čsu zloženého n růchodu sekvencí okmžých kvnových svů slňuje relce neurčos ) Exsuje kvnová korekce k exonencálnímu rozdovému zákonu ro mlé čsy > neexonencální rozd Exermenální důkz neex. rozdu: kvnové unelování ochlzených onů z ocké s řekryvová rvděodobnos e ( ) π Γ ( E E ) ( ) ološířk Γ rozyl Γ Wlknson e l. Nure 997
13 Průchod sysému okmžým svem ½ δ ( ) ( ) δ e δ ( )( ) δ δ ( [ I Hδ H δ ] )([ I+ Hδ H δ ] ) Důsledky: řekryvová rvděodobnos e δ ) Přesnos měření čsu zloženého n růchodu sekvencí okmžých kvnových svů slňuje relce neurčos ) Exsuje kvnová korekce k exonencálnímu rozdovému zákonu ro mlé čsy > neexonencální rozd 3) Rychle okovná měření zomlují (v lmě zsvují) vývoj sysému [George Sudrshn Bdynh Msr977] > kvnový Zenónův jev Zenon z Eleje (cc B.C.) ukzuje mldým dveře k rvdě (fresk knhovn El Escorl Mdrd)
14 Oeráor čsu? Proč není čs v kvnové eor rerezenován sejně jko osní velčny? Předokládejme exsenc unverzálního oeráoru čsu T vyhovujícího knoncké komuční relc: k by relce neurčos Δ Δe [H T ] Důsledek [Wolfgng Pul; 96933]: vlsní hodnoy čsového oeráoru vlsní hodnoy Hmlonánu Wolfgng Pul (9-958) & Nels Bohr (885-96) sledují káču U e H U e e + T e ( byl sejného yu jko Δx Δ ( + ).OK e ( + ). )???? osun n obě srny v čse osun n obě srny v energ NESTABILITA HMOTY!!!
15 Kvnová šk čsu sonánní kvnová evoluce je reverzblní x kvnové měření je reverzblní Kvnové měření oevírá rncální možnos vysvěl jednosměrnos lynuí čsu. Jk o le chá? Všechny nerrece ořebují nějký y dulsmu: Buď (méně důvěryhodné) orvdu dv odlšné yy evoluce ) ) dvoušěrbnový exermen
16 Kvnová šk čsu sonánní kvnová evoluce je reverzblní x kvnové měření je reverzblní Kvnové měření oevírá rncální možnos vysvěl jednosměrnos lynuí čsu. Jk o le chá? dvoušěrbnový exermen Všechny nerrece ořebují nějký y dulsmu: Buď (méně důvěryhodné) orvdu dv odlšné yy evoluce Nebo (důvěryhodnější) rozdělení celku n dvě nergující eny TOTO můj sysém x zbyek svě ONÉ nř. elekron rocházející dvoušěrbnovou rurou nř. omy regsrující růchod elekronu oběm rmeny rury Celkový svový vekor se vyvíjí sojě má vr: TOTO ONÉ CELEK TOTO ONÉ H H H CELEK Inerkce TOTO-ONÉ všk může mí rkcky sejné důsledky jko měření n TOTO (roože ONÉ v sobě zznmenává nformc o om kerou z lernv s TOTO vybrlo ) > Plynuí čsu ro TOTO je důsledkem nerkce s ONÉ. Dělení n TOTO/ONÉ není jednoznčné rovádíme ho MY!?
17 Závěr Z vého výkldu jsem ochol že čs je síš síš vlsnosí nás ozorovelů než svě m venku. Ale konečná odověď je s ješě dos dleko že? Určě bude řeb vzí v úvhu jk kvn k relvu. A snd ješě něco dlšího; zdá se že nějký klíčový elemen eore nám sále chybí. Čs je rosě obrovské mysérum! Jojo k nějk o s bude.
Obvykle se používá stejná transformační matice pro napětí a proud.
Trnsformce do složkových sousv náhrd fázorů fyzikálních veličin složkmi V rojfázové sousvě plí I I I c Ic b bc b bc V rnsformovné sousvě plí o I o I I n In m omn m omn Definičně určíme pro npěí 1 bc u
VíceNakloněná rovina II
1215 Nkloněná rovin II Předokldy: 1214 Pomůcky: siloměr 2,5 N, sd n měření řecí síly Pedoická oznámk: V éo následující hodině se nerobírá žádná nová lák Přeso jde o oměrně důležié hodiny, roože žáci se
VíceČeské vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství
České vsoké čení echncké v Prze Fkl bomedcínského nženýrsví Úloh KA3/č. /: Měření pohb pomocí kmer (čás ) Ing. Prk Kílek, Ph.D., Ing. Adm Žžk (klek@fbm.cv.cz, zzk@fbm.cv.cz) Poděkování: To epermenální
Více1.1.20 Sbírka na procvičení vztahů mezi veličinami popisujícími pohyb
1.1.20 Sbírk n procvičení vzhů mezi veličinmi popisujícími pohyb Máme ři veličiny popisující pohyb dv vzhy, keré je spojují nvzájem. s v = Rychlos je změn dráhy z změnu čsu (rychlos říká, jk se v čse mění
VíceVztahy mezi veličinami popisujíscími pohyb
1.1.23 Vzhy mezi veličinmi popisujíscími pohyb Předpokldy: 010122 Pedgogická poznámk: Cílem hodiny je: získání ciu pro diferenciální chování veličin, nácvik dovednosi dodržování prvidel (kreslení derivovných
Víceé ů Č ů ť ť Í é ů Í Í é ů ťí é š Í ý ů š ý ý Í ý ů é ů ť ý é š ý ý ý ů š é ý ý ď ů š é š Č é ý ý ů Í é Č ť ó ý ý ý ý ů ť ť ť ď ť Í Í š é ý ů š ů é ť é ý ý é ů ů ý ý é š ů Ť š š ý ý ý ů š é ý ů ý ů ů š
VíceKap. 2. Spolehlivost složených výrobků z hlediska bezporuchovosti
Kp. 2. Spolehlvos složených výrobků z hledsk bezporuchovos Výrobní sro e složen z řdy uzlů, komponen, prvků, keré sou chrkerzovány různým hodnom nenzy poruch, popř. prvděpodobnosí bezporuchového provozu
Více10 Transformace 3D. 10.1 Transformace a jejich realizace. Studijní cíl. Doba nutná k nastudování. Průvodce studiem
Trnsformce 3D Sudijní cíl Teno blok je věnován rnsformcím 3D grfik. V eu budou popsán ákldní rnsformce v prosoru posunuí oočení kosení měn měřík používné při prcování 3D modelu. Jednolivé rnsformce budou
Víceprincip: části: Obr. B.1: Rozdělení částí brzdového zařízení.
B Brdění siničníc voide Definování ákdníc ojmů oždvků n rdění siničníc voide vycáí meinárodníc ředisů, nř. EHK č. 13 H. Zde jsou definovné oždvky n void edisk rdění. B.1 Zákdní ojmy Brdové říení součási,
Více( ) 1.7.8 Statika I. Předpoklady: 1707
.7.8 Sik I Přeokly: 707 Peoická oznámk: Hoinu rozěluji n vě čási. V rvní čási (5 minu) očíáme rvní čyři říkly, ve ruhé (0 minu) zývjící ři. Př. : N koncích yče o hmonosi 0 k élce m jsou zvěšen závží o
Více( ) 7.3.3 Vzájemná poloha parametricky vyjádřených přímek I. Předpoklady: 7302
7.. Vzájemná oloha aramericky yjádřených římek I Předoklady: 70 Pedagogická oznámka: Tao hodina neobsahje říliš mnoho říkladů. Pos elké čási sdenů je oměrně omalý a časo nesihno sočía ani obsah éo hodiny.
VíceZPĚTNÁ TRANSFORMACE RACIONÁLNĚ LOMENÉ FUNKCE
Tor řízí I Zěá lcov rformc TEHNIKÁ UNIVERZIT V IBERI Hálkov 6 46 7 brc Z Fkul mchroky mzoborových žýrkých udí Tor uomckého řízí I ZPĚTNÁ TRNSFORE RIONÁNĚ OENÉ FUNKE Sudjí mrály Doc Ig Ovld odrlák Sc Kdr
VíceModel systému na podporu rozhodování za neurčitostí. Model of the Decision Support System under Condition of Non-Determination
ISKI 8 Vedecko-výskumná čnnosť v obls využívn IKT Model sysému n podporu rozhodování z neurčosí Model of he Decson Suppor Sysem under Condon of Non-Deermnon Cyrl Klmeš Osrvská unverz v Osrvě Přírodovědecká
VíceŽ É Ú Ě ú Ú č é č ů ú Ž é Ž é é Ú é ů č é ý éč ý éč é ú ý ž é č é ý é ý é Ž ý ů Ž Ú ú ů é úč ž é ž Ý ú Ú Ž Ř Ú Ž ú č Ž ú ý ý č Ž é ý ú ú ú Ž ý ů ú ů é č ž é ůž ý ž é é ý ý é é é Ú ň é ů é é é ý ý ž ý ý
VíceZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK
ZMĚNY SUPENSTÍ LÁTE evné láky ání uhnuí kaalné láky desublimace sublimace vyařování kaalnění (kondenzace) lynné láky 1. Tání a uhnuí amorfní láky nemají bod ání ají osuně X krysalické láky ají ři určiém
Víceč č é č ě č ě ř č ýš č ě ř ý ěř ýš č ý č č Č ř ý ř é č é č ě č ě ř č ýš č ě ř ý ěř ýš č ý č č č ř ý é č ř ý ř é č é é č ě č ě ř č ýš č ě ř ý ěř ýš č ý č č č ř ý ř é č ř ý ř é č é é ýš č é č ě č č ě ř č
Víceě ě é éč ř ě č Č úč ě ě é éč é Č Č ř č č ř é č ý úč é ý č ů ř ě ř č č Č ř ě č ř ě č ě ě ý ě úč š č Č ů č Č ů ř ě ě Š ú Č č ů Ú é ě éč ě Č č Č ř ř č ě š ý ě é ř š č č é ř š č č ř Ž é š ě č č ř č č é č č
VíceO B Z V L Á Š T N Í C I N a l o ň s k é m M a z i k o n g r e s u v y s t o u p i l p r o f e s o r D u c h s k r á t k o u p ř e d n á š k o u M-a z i K a d d a, k t e r o u n á s u p o z o r ň o v a
VíceI. MECHANIKA 3. Energie a silové pole I
I. MECHNIK. Energe a slové ole I Obsah Imuls síly. Zákon zachování hybnos. Práce. Výkon. Knecká energe. Pole konzervavních sl. Práce o uzavřené křvce. Poencální energe, rovnováha (sablní, vraká, ndferenní)
VíceKinematika hmotného bodu
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB1 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ Kinemik hmoného bodu Obsh Klsická mechnik... Vzžný sysém... Polohoý ekor... Trjekorie... Prmerické ronice rjekorie... 3 Příkld 1... 3
Víceý č ý ž ý ů ý ů č ý ů ř ý č č ž ž ř ž ý č ý ů č ž ř ú ž é ú ú ů é é ů é ž ř é ú é ý čň ý č é é éó ř ý ř š š ř é ú ž ů é é é ř ů é ř ý ř ý ů č ň ř é ž ů é ú ž é ž č č č ý Úč ř č é é ý ý ř č é ž ý ř ř ý
VíceŽ Ý Á Č ě é Š É Á ž Ž Í ý Á ď Č ď ň ě é š ě š é Ž é Ž ě ě ě Í š Č ý Č ý š ě Í š é é š ě é Í Š ýš š ě Á ý ě é Ž Č š Í Í š é ň ů ý Ú ň ě é Š ě ý ýš Š ý Š ý Š ý šť Í ÉČ Ř É É ě é š š Í Ú é ú é Í ě Ž ý ě Ž
Víceý ú Ú Ú ý ý ý Ž ý ý ý ý ý ý ý ý ý ý ý ý ý ý ý Ž ř Á ý ý ý ů Ž ř ý ý ý ý ý ý ý ý ý ý ý ý Ž ý ř ý ý Ž Ů ž Ů ý ř ý ý ó ó Ú Ú Ž ý ý Ů ý ý Ů Á ý ý ý Ú Ý Ý ý Ů ý ů Ž ý ř Ů ý Ž ý ý ý ř ž Ž Ž ř š ň ř ů ř ň ř ř
VíceĚ Ě Ť ž ň ž é Ě ú é ž ý ů É ý ň ů ý é Ý ó Ý é é č ů ý š é ž Ě ž ó ó é Ě Ťš é ó š Ýé Ě Ě Ě ň č ýš ú žé Ě ž č ň Ě ž É ú ž éě é č É é é Ý ó Ě č é ó ý é č
Č É Ú Ě Ě Ť ž ň ž é Ě ú é ž ý ů É ý ň ů ý é Ý ó Ý é é č ů ý š é ž Ě ž ó ó é Ě Ťš é ó š Ýé Ě Ě Ě ň č ýš ú žé Ě ž č ň Ě ž É ú ž éě é č É é é Ý ó Ě č é ó ý é č š Ě é Ý Ě é š Ý Ý é é ž Ý Ý Ď ň ů Ě É Ě ú š
VíceČ š ý č čš é č š š é ř Š ř č Š ř é Í é č č Š ř č č ř č č ý ů ý é š č ř š ř šš é é ď š ý šť ý ů ď é ř š ý š ů š š ů ř ý š ď š é ř š ž š š Ž š ý Š é ý é ř š š Ž ý ý ý Í č é š č Č ČŠ é ý ř č é ž č š č š Á
VíceČ Ř É Ž É č č ó š š ř é é ř é ě ř é š č úč ů ř é Ú ý č č ř é ř Ž Č Č Č ě é č ř ě ř é ě é č č ě č é č č é ó ý č ý č é ó é ó ý č ý ěř č ý ěř č ý ěř š é ě ř é č š ú ěč é úř Ú ý š ě ě č ř ě ř é é ěč č ě ř
Více1 - Úvod. Michael Šebek Automatické řízení
1 - Úvod Michael Šebek Auomaické řízení 2018 9-6-18 Základní názvosloví Auomaické řízení - Kyberneika a roboika Objek: konkréní auo (amo) Sysém: určiá čás objeku, kerou se zabýváme, řídíme, Moor, sojka,
VíceČ É ú Ž ř Ž ú š ř ž ž ř Č ú Í É Á Í Á Č ó ů ú ř Ž ů ř ř š ž ř ú ž š ř š š ř žš Ž Ž Š ř ů ů ř ř Ž š ř ž ť Ž ť Ž ř Ž Ž š š ú Ž š ž ú ů Ý ů Ýš ů ť ů ř ř ů š ř š š ř ů ř š ů ú ů ž ú ř Ž ť ó Ú ú Č Ž Ý Í Á Ý
VíceÝ ý ú ý é Á ý š Ů ú ý Ů ý é š ý ú é é é ú ó ú ý ť ó ý ú ó ď ý ý Ž ú é Č é ó ý ý ú ý ú ú é ň é Ú Ý š š é ý ý š ň š š é ý Ů š ž ť ý ž ž ý ý š ý é é Ť š é é ú ý ž ž ý é ú ž ý ž ý Ů ý ú ý ý ý ý Ů ú ý š ý ú
Více4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje.
4. přednášk 22. říjn 2007 Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když kždá cuchyovská posloupnost bodů v M konverguje. Příkldy. 1. Euklidovský prostor R je úplný, kždá cuchyovská posloupnost
VíceÉ É Ě Í ť Č Ř ú Á Ý Ě ú Č ř ý ě Č é ě é ý š é ě ě ů řů ůč ý ů é Č ý ú ů ů é ř Ú Č ý Ů Ů ř é ý ř š é ř Ů ů ž ú ř ů ž ý š ř é ú ů é ě ť ř ě ú ť Š ú ě ť ř ž ň Ú Č ř š ť ř ťň ů ř ů é é é š ř é ž Č ř é ě ž
VíceMETODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání
METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázi zákldní vzdělávání Jroslv Švrček kolektiv Rámcový vzdělávcí progrm pro zákldní vzdělávání Vzdělávcí oblst: Mtemtik její plikce Temtický okruh: Nestndrdní plikční
Víceú Ř ú Í é ú é ú š Ž ý ž ů ž ú ú Ž ú é ú š é é š é é ý é ú ž ú ý ž é é é š š ú š Í ýš ú š é é ú š é š ú é ž Í é ý ý ú ú Í é ů ý ů úž é Í ú ž Í Í ý ú é é ú é ž ú ú ú š ý ú ú Í é ú é ú ú é Í Ž ú é ú Ž ú ů
VíceVojtěch Janoušek: III. Statistické zpracování a interpretace analytických dat
Vojěch Janoušek: III. Sascké zpracování a nerpreace analyckých da Úvod III. Zpracování a nerpreace analyckých da Sascké vyhodnocení analyckých da Zdroje chyb, přesnos a správnos analýzy Sysemacké chyby,
VícePřehled modelů viskoelastických těles a materiálů
Přehled modelů vskoelsckých ěles merálů Klscké reologcké modely Klscké reologcké modely vycházejí z předsvy, že chováí ěles lze hrd chováím sysému složeého z pruž písů, edy z ookeových ewoových ěles. ookeovo
Více12. MOCNINY A ODMOCNINY
. MOCIY A ODMOCIY.. Vypoči: ( 0 8 8 6 6 0 ( 8 9 7 7 d 8 6 0 ( 0 ( 6 00 ŘEŠEÍ: ( 0 8 ( 0 8+ 6 8 7 6 6 8 ( ( 8 8 6 6 8 96 08 0 8 8 8+ 96+ 08088 6 ( 6 ( ( 6 6 0 ( 0 ( ( ( 6 00 8+ 8+ 87 6 8+ 6+ 6 0 6 ( ( 9
VícePřibližná linearizace modelu kyvadla
Přibližná linearizace model kyvadla 4..08 9:47 - verze 4.0 08 Obsah Oakování kalkl - Taylorův rozvoj fnkce... Nelineární savový model a jeho řibližná linearizace... 4 Nelineární model vs-výs a jeho řibližná
VíceŤ č č ó ó č č č ý č ď ý ď š ě ý ň ě ý ú Ó ý ě č ě č Š ě Ž ý ý ě č č Ú č ý Č ě ě Š ř ěťž ě č É ť Č č ř Ž ě š č č ě ě ú č ó ó č č ů ě ř ě š Ž š ě Ž č š ď č ěž ž č ň š ň ň ř č ň č ý š ě ý Č Ó č É Á Ý Š č
VíceObecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)
KAPITOLA 13: Numerická integrce interpolce [MA1-18:P13.1] 13.1 Interpolce Obecně: K dné funkci f hledáme funkci ϕ z dné množiny funkcí M, pro kterou v dných bodech x 0 < x 1
Víceú Ž ý Č ý č ů č ý č ř ý ě ř ř ř ě ě ř ý č ě š č ž ř ř ě ř ě ý ů ý ř ý ý Ú ě ýů Ž š ž š Ž š ň Ž ý ý ř Ž ě č ýů ů Ž č ó ž ě ř ě ž ý ě ý ě ž ř č ý č ě ě
ó Á Ý Š Ý Á ÁŠ ť ř š š Č ř ě ý ž ň č ř ř ž ý č š ř č ěž č ú Ž ý Č ý č ů č ý č ř ý ě ř ř ř ě ě ř ý č ě š č ž ř ř ě ř ě ý ů ý ř ý ý Ú ě ýů Ž š ž š Ž š ň Ž ý ý ř Ž ě č ýů ů Ž č ó ž ě ř ě ž ý ě ý ě ž ř č ý
Více4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu
.. Goniometriké funke ostrého úhlu Předpokldy: 7 Dnešní látku opkujeme už potřetí (poprvé n zčátku mtemtiky, podruhé ve fyzie) je to oprvdu důležité. C C C C C C Všehny prvoúhlé trojúhelníky s úhlem α
VíceANALÝZA ODCHYLEK NPV NA BÁZI UKAZATELE EVA A JEJÍ VYUŽITÍ PŘI POSTAUDITU INVESIC
ANALÝZA ODCHYLEK NA BÁZI UKAZATELE A JEJÍ VYUŽITÍ PŘI POSTAUDITU INVESIC Rchrová Dgmr ABSTRAKT Příspěvek je změřen n možnos využí nlýzy odchylek plkcí pyrmdového rozkldu čsé součsné hodnoy n báz ukzele
VíceKONSTRUKCE PŘEDPOVĚDÍ NA ZÁKLADĚ MODELU GARCH *)
Aca oeconomca ragensa 0: (7), sr. 9-5, VŠE Praa, 00. ISSN 057-3043. KONSRUKCE PŘEDPOVĚDÍ NA ZÁKLADĚ MODELU GARCH *) Josef ARL, Markéa ARLOVÁ, Kaedra sasky a ravděodobnos, VŠE Praa. Úvod Jedním z cílů konsrukce
Víceč š ů č š ý ý ů ů ř ů Ž ň ý ř ž ř ť Ť ý č ž ý ý ů š č č ř ú ů č ý Ž ř š š š ů Ž Ť ž ď ř ů ř č č ý ů ý ů ř ú č ř ř ý č Ž š ř ř š Ž ř Ž ý ů ř ž č ý ý ů š ů ř ř ů ý ý Í ý ř ů ý ů š ř ů ř č Ž ý ž ů š ř č ř
VíceReálné opce. Typy reálných opcí. Výpočet hodnoty opce. příklady použití základních reálných opcí
Reálné opce příklady použí základních reálných opcí Typy reálných opcí! Ukonč projek odsoup! Rozšíř projek expandova, růsová! Provozní! Záměny! Složená! Eapová! Jné? Výpoče hodnoy opce! Spojě pomocí řešení
Více2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic
..9 Grfické řešení rovnic nerovnic Předpokldy: 0, 06 Př. : Řeš početně i grficky rovnici x + = x. Početně: Už umíme. x + = x x = x = K = { } Grficky: Kždá ze strn rovnice je výrzem pro lineární funkci
VíceVI. Nevlastní integrály
VI. Nevlsní inegrály Obsh 1 Inegrál jko funke horní meze 2 2 Nevlsní inegrály 2 2.1 Nevlsníinegrályvlivemmeze... 3 2.2 Nevlsníinegrályvlivemfunke... 3 2.3 Výpočeneurčiýhinegrálů.... 4 2.3.1 Nevlsníinegrályvlivemmeze...
Více( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308
731 Vzdálenost odu od římky I Předokldy: 7308 Pedgogiká oznámk: Pokud máte málo čsu, můžete odvodit vzore ez smosttné ráe studentů oužít některý z říkldů z dlší hodiny Tím jednu ze dvou hodin ro vzdálenost
Víceé Ž á ě á ř ž ř á ž á ě á á š éř ě č č ě ě áž é ž ý ý ě ý á ď ž ů Ž ý á ý áž ý á áž á ě ř ž é é á é ř Ž á á áž á ě ř ž é éč á éř ě ů á ů á áž áž é Ž ž é ň á ř ě á ů ě č ů é ř č č á á ř ů ý á ů ů ě é ý
VíceVyužití logaritmů při řešení exponenciálních závislostí a exponenciálních rovnic
.9.7 Vužií logrimů ři řešení eonenciálních závislosí eonenciálních rovnic Předokld: 9 Logrim jsme objevili, roože jsme nedokázli řeši někeré úloh. Zkusíme, zd s jejich omocí roblém vřešíme. Př. : Inenzi
Vícež é č ř ěř é ž ěř úč ěř ý ě š č ž é č ř é úč é ř š ř ě ě úč ý é ý ý ý ý ý ť ž ě é ý č č ž ě č ěž ř ř č ř č č č č č č é č úř ř ě ý ě ý č ý č č ř ř ě č
ý č ŘÁ Ě čá Ú ý č ř ř é ž ž ř č é ž ě ě ě ě ý é ě š č ý é ž é ě š č ý é ě č é ě ě ě ý š ě š ř ě ě š ř ř č ý č é ě ě ě ý ě ě š ř ý ú é ě ě š ř š č ý ú é ě ě š ř š č ž č é ý č úč ě ě š ř č č ý ě ý č ě ě
VíceDynamické systémy. y(t) = g( x(t), t ) kde : g(t) je výstupní fce. x(t) je hodnota vnitřních stavů
Dynamcké sysémy spojé-dskréní, lneární-nelneární a jejch modely df. rovnce, přenos, savový pops. Tvorba a převody modelů. Lnearzace a dskrezace. Smulace. Analoge mez sysémy různé fyzkální podsay. Idenfkace
VíceÍ ú ě ě ě ý ú ú ú š ý ú é ú ž ú é ú ě ě ě ú ě é ú ú ě ě ú ů ú ú ě ě ú ě ě ě é ú ý é ě é é ú Ť é ě ý ú ě Ž ý ý š ě ž š é ž š é é ě ě ě ě ú ž ě ě ý ý ž ý ý Í é ě š ě š ž ě ě ý ý š é é š é ú ýý é ě š ž é
VíceÚč é ř é ž é é žň é č ž š é é é é ž ů úč ó ř ž é š ý ý š č ř č ř ů ř é č ý ý é ž é č č é ý é ť ž č ůž č č ř ů ý ř ř ůž é ů ý ý ů ž č ř ůž ý é ůž ř ř ž
ď Á Ý š Á ý ý č ý š ř ů č č é č č č ú š é č Č ý ř ž ř é ž Č ř č ň š č č č č é Úč ž ř é é ř é č ř ý š ř ů ý ž č ř ř ř é ž é é Úč é ř é ž é é žň é č ž š é é é é ž ů úč ó ř ž é š ý ý š č ř č ř ů ř é č ý ý
VíceOSTRAVSKÁ UNIVERZITA PÍRODOVDECKÁ FAKULTA VARIANÍ POET. Prof. RNDr. Olga Krupková, DrSc. RNDr. Martin Swaczyna, Ph.D.
OSTAVSKÁ UNIVEZITA PÍODOVDECKÁ FAKUTA VAIANÍ POET Prof NDr Olg Kruková DrSc NDr Mrn Swczyn PhD OSTAVA 6 Olg Kruková Mrn Swczyn Vrní oe Olg Kruková Mrn Swczyn Vrní oe Vysvlvky k oužívným symbolm Prvodce
VíceNakloněná rovina I
1.2.14 Nakloněná rovina I Předoklady: 1213 Pomůcky: kulička, sada na měření řecí síly. Až dosud jsme se u všech říkladů uvažovali ouze vodorovné lochy. Př. 1: Vysvěli, roč jsme u všech dosavadních říkladů
Vícem n. Matice typu m n má
MATE ZS KONZ B Mtice, hodnost mtice, Gussův tvr Mtice uspořádné schém reálných čísel: m m n n mn Toto schém se nzývá mtice typu m řádků n sloupců. m n. Mtice typu m n má Oznčujeme ji A, B,někdy používáme
Více1 - Úvod. Michael Šebek Automatické řízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
1 - Úvod Michael Šebek Auomaické řízení 2016 Evroský sociální fond Praha & EU: Invesujeme do vaší budoucnosi 23-2-16 Základní názvosloví Auomaické řízení - Kyberneika a roboika Objek: konkréní auo (amo)
Více( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306
7.3.8 Nerovnice pro polorovinu Předpokldy: 736 Pedgogická poznámk: Příkld 1 není pro dlší průěh hodiny důležitý, má smysl pouze jko opkování zplnění čsu při zpisování do třídnice. Nemá smysl kvůli němu
Víceř é ř ň é úř ř ř č ý ř é ř é ý ů ř é é č č č ú ž Ů ý č é č ú ř ň ů č é č ýúč ý ř ř č é ř č ř ř č č ý ř Í ý č ý ý éč č é ř ý ý ů ý č ýúř č č č ř é č ýú
ŘÍ Ň ř ň č ů ř ň č č ř é ř ň é úř ř ř č ý ř é ř é ý ů ř é é č č č ú ž Ů ý č é č ú ř ň ů č é č ýúč ý ř ř č é ř č ř ř č č ý ř Í ý č ý ý éč č é ř ý ý ů ý č ýúř č č č ř é č ýúř č č é č ý č č ř ů č ř ř é Š
VíceČ É Ž ňů Č ú ýú ú ýú ů ýú ýú Ž úň ů ý Í ů Ú ů ý ů ý ý ý ý ý ů Ž ů ú Ž Ž Ž Ž Ž Í ú ž Í Š Í ů Ž ý ů Í ý Ž Íž Č É ž Í Í ý ňů Č ÁŠ Ě Č Í Š ý ý ý ď ý ý ý Ž ň ž ý ý ý ý ý ý ž ý Ž ý ó ý ý ý ž ý Í ž Ž Ž ý Ú Ú
Víceř ě š ý č ů č č ý č ý š č ý ý ž é ž ě š č ř ý ž ž č ě é ý ž ě š ř ů č ř ř ž ř č ř č ě č ě ě ř ž ž ó ň ý é ě ý č š ř ě šš č ř ý úř é č č ř ýš č ř č ě č
š č š ž ř Č ě ý ě ř ě é úč č é ú ý ě ý ů ů č š ř ů Č ě ě š č š ě č ý ě š ž č ř č é ř ě é ě úč ě ý ě č é é č ž ž ě š ě ž ý ě ř ě é ů ž ě š ř š ě š ř ě ě č é č ž ř š ě ý č ú ú ě š ž ý ř š ý ř ČČ Č ý č ý
Víceď ň Á Ř Č É ř ě ř Ú Č č ě Ž ě ř ě ň ň ř ů ň Ž ě ň š Ň ě ř ř ř č Ž Ž č ř ř ň Ž ň ň ž Í ě š ř ř Č ř š Í ř Ž ó ř ě ů ž ň ř Č ě ř ř Í č ň ů č ř Í ů ů ě ň ů ů ě ň Á Á ů ů ě ň č Ž č ň ů č Ž ň ú Ž ň Ň ň Ž č š
VíceÍ ó ů š ú ý š ň Ž ý ů š ý Í ž ů ý ý ů Č Č š ý ž ž ý ý ý ž š š ž ý š ů ů ů ž ýú š š ů Í š ž š Ž ý ž ž š ý ý ů Ž š ú Í š š Ž ů ů ý ů Ž ů šš ý šš ý ý šš š ý Ž š Ž ýš ó š ý š ž ýý Ž Ž ú š ž ů š ž š ý š ň š
VíceTestování a spolehlivost. 5. Laboratoř Spolehlivostní modely 2
Tesování a solehlvos ZS 0/0 5. Laboraoř Solehlvosní modely Marn Daňhel Kaedra číslcového návrhu Fakula nformačních echnologí ČVUT v Praze Přírava sudjního rogramu Informaka je odorována rojekem fnancovaným
Více1.5.1 Mechanická práce I
.5. Mechanická ráce I Předoklady: Práce je velmi vděčné éma k rozhovoru: někdo se nadře a ráce za ním není žádná, jiný se ani nezaoí a udělá oho sousu, a všichni se cíí nedocenění. Fyzika je řírodní věda
Více1.1.15 Řešení příkladů na rovnoměrně zrychlený pohyb I
..5 Řešení příkldů n ronoměrně zrychlený pohyb I Předpokldy: 4 Pedgogická poznámk: Cílem hodiny je, by se sudeni nučili smosně řeši příkldy. Aby dokázli njí zh, kerý umožňuje příkld yřeši, dokázli ze zhů
VíceDigitální učební materiál
Digiální učení meriál Číslo projeku CZ..7/../.8 Náev projeku Zkvlinění výuk prosřednicvím ICT Číslo náev šlon klíčové kivi III/ Inovce kvlinění výuk prosřednicvím ICT Příjemce podpor Gmnáium, Jevíčko,
Víceé ý é ě č é é ů é č ě é č é é š ě ř é ě čš é é ž ř é ř é é Ž ú é é é é ř ě ř č é ý ý š č ř é é é ě š é ž ž ř é ý ý ž č é ř ř é č š é ž ř ř č é Ž ž ý ř
č ř č ě ě š ř ů ě ř é ě č č č ú ř é ý Ú Ž č úč Ú ý é é č ý ý ú ý ů ž ž ě ý ř ě é ě č é žň é é ř é Ž éú é é é ž ý ř Ž č é ú ý ž ý ř ů é ž ě é ř ě ě š ř ů ř ň é ů Žň ý ř ř ě é é ž žň ě š ý ý ý č é ř ě ě
VíceGaussovská prvočísla
Středoškolská odborná činnost 2005/2006 Obor 01 mtemtik mtemtická informtik Gussovská rvočísl Autor: Jkub Oršl Gymnázium Brno, tř. Kt. Jroše 14, 658 70 Brno, 4.A Konzultnt ráce: Mgr. Viktor Ježek (Gymnázium
VíceTéma 9: Aplikace metody POPV
Tém 9: Aplikce meody POPV Přednášk z předměu: Prvděpodobnosní posuzování konsrukcí 4. ročník bklářského sudi Kedr svební mechniky Fkul svební Vysoká škol báňská Technická univerzi Osrv Osnov přednášky
Víceč é č ř č
Á č ř č Á Á Ň Á č é č ř č Á Ů Ě Í Ý Ř Í Ě É Á Č Ň Í Í Š Á Í Á Ů Ž ČÁ Č ÉÚ Á Í Á Ů É Á Í Ž É Ř ý š ž ř é š ř é ř č é ř é Č é ě ý é ý ú ě š é ý ř é Á ý č ů ú č ř ě ó Á ú č ě ě ů ý ú ů š č é Á ř č ě ř ý č
VíceŘešený příklad - Chráněný nosník se ztrátou stability při ohybu
Řešený říl - Chráněný nosní se ráou sbili ři ohbu Posuďe nosní I oeli S 5 n ožární oolnos R 9. Nosní ole obráu je ížený osmělými břemen, sálé ížení G 6 N, roměnné ížení Q 8, N. Proi ožáru je nosní hráněn
Víceintegrovat. Obecně lze ale říct, že pokud existuje určitý integrál funkce podle různých definic, má pro všechny takové definice stejnou hodnotu.
Přednášk 1 Určitý integrál V této přednášce se budeme zbývt určitým integrálem. Eistuje několik definic určitého integrálu funkce jedné reálné proměnné. Jednotlivé integrály se liší v tom, jké funkce lze
VíceĚ Ý ÚŘ Ě ě Ž ř ě úř ě Š ě ÁŠ Š Ž Ř Ě Í Ř Á ÁŠ Í ý ě ě ýúř ě Ž ř úř ů úř ě ě ř š ý č ě ě ě ý ů ě ě š ř ů č ú ř ě ě š ř ů ěř š ý č ř ě ě š ř ů ř ž ě ž ě
č ě ě ě ř ě ů ě š č š šč š Ž č ř úř Ě Ý ÚŘ Ě ě Ž ř ě úř ě Š ě ÁŠ Š Ž Ř Ě Í Ř Á ÁŠ Í ý ě ě ýúř ě Ž ř úř ů úř ě ě ř š ý č ě ě ě ý ů ě ě š ř ů č ú ř ě ě š ř ů ěř š ý č ř ě ě š ř ů ř ž ě ž ě ý ř ě Ú ř ě š
VícePřednáška 7 Částice a antičástice kvantování fyzikálních polí
Pvl Cjnr Úsv čásové jdrné fyzky MFF UK Přdnášk 7 Čás nčás kvnování fyzkálníh olí Fyzk jko dorodružsví oznání MFF UK v Prz, lní smsr 015 Rlv Kvnová nurčos Zhrnuí rnů sální or rlvy do kvnové mhnky j mnohm
VíceMěření napjatosti na povrchu tělesa Tenkostěnná trubka zatížená krutem a vnitřním přetlakem
4. lekce Měření npjosi n povrcu ěles Tenkosěnná rubk zížená kruem vniřním přelkem Obs: 4.1 Úvod 4. Kru enkosěnné válcové rubk 4.3 Tenkosěnná lková válcová nádob 3 4.4 Dvouosá npjos Morov kružnice 4 4.5
VíceČ š ž ý ČŠ ý š šš é é ďě š ý ě ě š ů ě ě š ů é ě ě ě ě ý ů ě ě š ů Č ď š Í ě Í ě Č é ě ž ů ý ý š š ý Ť Ť ý ý š šš é é ě š ý ě ú é é š ý š é š ě ě ú ž ů ě ý š ě ýš ě ů š é ú ě ť ú ů š š ý š š š ý Ť š ě
VíceŘetězení stálých cen v národních účtech
Řeězení sálých cen v národních účech Michal Široký msiroky@gw.czso.cz Odbor čvrleních národních účů Na adesáém 8, 00 82 Praha 0 Řeězení sálých cen Podsaa řeězení Výhody a nevýhody řeězení Neadiivia objemů
VíceDruhé kvantování. Slaterův determinant = χ χ
Druhé kvntování Druhé kvntování žádná nová fyzk! jný formlsmus upltnění prncpu ntsymetre bez použtí Slterových determnntů. Antsymetrcké vlstnost vlnových funkcí jsou přeneseny n lgebrcké vlstnost dných
Víceň Ý ÚŘ Řč ž ř ď Á úř č ÁŠ Č ž ř É ě ýů ý č ě ýúř Ř č ž ř úř úř ř š ý Ď č ě ě ě ý ů ě ě š ř ů úř ř š ý č ú ř ě ě š ř ů ř ž ě Č Š ě ú Á Á č ž ě Š ě Á ý Č š ó ú ó Á Č ó Ú ó ř č ó Ú ó ó ú ú Ť ý Ť ěř ř ř Ž
Víceš ě É ť ď ů ú ě š š ý ě ň š č Š ě ů Ť ě ýč č ě ýč ů ě ě ě ů ěž Ě ž ž ů ě ě ý ý ň ú ů ý č ó ýý ů ňů ž ý č ý Ó Ú ň ň ý Ž ý ú ů ý ó š ý ž š ě ýč š ě Š ě
č č č č ý ě č č č ě č Č Č č Ú ý ě Ž č ý ě ě ý ý š ě š ě Č Č č ú ě ý Ž Ú ě č č ý Ž ě ě š ú ž ě č č ž ž š ž ý ý č š ž ě ů ý š ě ě ě ů č č ž ý ý ě č š ý ú ů č ě ě š ů ě č ů ú š Š ě š ě É ť ď ů ú ě š š ý ě
VíceÍ ř ě ě ě š ř ů č ý ř ě é Ž é Ý ě úč ý ř é ý Ž ř ě ý ž éč ř é é ž ř é ý ě ř ř ě é č č ý ě š ř Ž ř ž ž ř ě é ž é ý ě š ř ý ž Ž ů ý č é ř ě ě ř č ř ř Ž ř ř Í Ž ý ě ž Ž ě ř ž Ž ř ě é ě ř č Ž é ř ě ů ř ž ě
Víceá á á š á á á š é č éš á Š šš ý č ě á š á Š šš ý č žá ů š ž á Š šš ý č žá š é Ť š ý č ý Š ě ě Ť ý ě š ě á á á é ě ě š é ě Š ě á á ě č ě ý ěž éš á á ě
áš ý á š ň ý á á á é á č š š é Í á é á á Ť č č č č á š á š Í ě á Ť ó ě á á š Í č č á Ž ě č č ě č č č č ě ě é Č áš ě ů š á ň š á ě á á č é á č ý ů Š Š š ě č ě Š žá Š á á á š á á á š é č éš á Š šš ý č ě
Víceý Ó Í Í ó Ě Á Í Ť ě č ý č ý ě č š ý š š ý ř Š š ý ě Š š ž ě é éž ě č ě ř ž ě č ý ú ů é ě š Ž ú ě ř ě ě ř ě ě é ž ě é ř č č é ž ř č ž ý ž ý ž é ý ž ř ě č é ř ě ž ž é ř č é ý ž ž ý š ý ž č ě ž ř č é ďš ž
VíceDemografické projekce počtu žáků mateřských a základních škol pro malé územní celky
Demografické projekce poču žáků maeřských a základních škol pro malé územní celky Tomáš Fiala, Jika Langhamrová Kaedra demografie Fakula informaiky a saisiky Vysoká škola ekonomická v Praze Pořebná daa
Víceé Ú é úč ú Ú ě Č Ú é Ú ě é Ú é č é ě é ú ě ž ť Ó Á Í Ú Ě č ě č é é Č Č Č Í Ú é é ú ě ó é ě č Ú Ó ě óř ě Č ý é ó ňř ě ú ě ňě ý ů ů č é Č ů č č ú é č é
ú ě č č Čé ř Č ř é ě ý č ě ň ň ú ě ž Ú ě Ú ě ú š ě Í Í ů é ý ý é č é ž é č úč é ú ě ý účéť ěž ý úč úč ú ě č ěž ý é ě ů š ž ú ě é ú ě ž ú ý Č é ř š ý ž ř ý é ž é ě ř ň ý ý ý é Č ž ý ý ř č ř ů é ú ě é ě
VíceTeorie řízení. Analýza vlastností spojitých lineárních systémů
Teorie řízení VOŠ SPŠ KunáHor Anlýz vlsnosí sojiých lineárních sysémů Sickévlsnosi oisují chování sysému v usáleném svu nevysihují řechodový děj nejčsější meodou oisu je sická chrkerisik Příkld: chrkerisik
Víceý óň ú Ú Ú ó ř Ú ý ú ú ú Ú ů ú Ó
ý ř é ě ě č č ý é ó é ž ó é ě é ě ř ě ř ř é š ý ý ž ě ý ž ě ý ř ž é ě ú ř é ě ř ý č š é ý ž ý ž é Ž ě ú é ň ř ř ě ý ý ě ý š ř é ž š é ž ř ý ý š é ě ě ý ě ó é é š ř ř ý é ů ě ě ě ě ě ý č é š ř é ů é ů č
Víceř Í Č ě č č Č ž č ě ž č č úč ř ý Č Č ř ý é ř č ř é ý ě ž Í č úč č ě ž ý ě ú ř ě ý Ů ř ř č é ý é ě ý é ý č č ž ř ř ý ň ř é č ř é é ě ý ř ř ý č é ř é ň ý ř é ý úč ú ý ž é č č é ě ě ý ť ř ř ý č é é č ě ř
Více1.1.11 Rovnoměrný pohyb VI
1.1.11 onoměrný pohyb VI ředpokldy: 11 edgogická poznámk: Náledující příkld je dokončení z minulé hodiny. Sudeni by měli mí grf polohy nkrelený z minulé hodiny nebo z domo. ř. 1: er yjede edm hodin ráno
Více9 Axonometrie ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. 9 Axonometrie
9 Axonometrie Mongeov projekce má řdu předností: jednoduchost, sndná měřitelnost délek úhlů. Je všk poměrně nenázorná. Podsttnou část technických výkresů proto tvoří kromě půdorysu, nárysu event. bokorysu
Vícež ě č Č š ě ě ž Ě š š ě Š ě ě ě ž ů ě Ě ě Š č ě č č ž č č Č Ě š Ě š ě ě š ě ě ě ž Ů ě č ě Š Š č ž Ý Óž Ó č ÝŠ č š ú ě š č č č šť Š šť šť Ú ú ů Š Ú ů ú Š ž ě ě ě ů ě ě ě ů ě ě ž ů ě ů ž ž ě č ě č ě č ů
Více5. Využití elektroanalogie při analýze a modelování dynamických vlastností mechanických soustav
5. Využií elekroanalogie při analýze a modelování dynamických vlasnosí mechanických sousav Analogie mezi mechanickými, elekrickými či hydraulickými sysémy je známá a lze ji účelně využíva při analýze dynamických
Více4. Střední radiační teplota; poměr osálání,
Sálavé a průmyslové vyápění (60). Sřední radiační eploa; poměr osálání, operaivní a výsledná eploa.. 08 a.. 08 Ing. Jindřich Boháč TEPLOTY Sřední radiační eploa - r Sálavé vyápění = PŘEVÁŽNĚ sálavé vyápění
VíceÚčinnost plynových turbín
Účinnos lynovýh urbín eelná účinnos (zisk využielné ehniké ráe) se snovuje sejně jko u všeh eelnýh oběhů. ermodynmiké změny rovní láky, v -v, -s digrmu, jsou n obr.. ehniké rovedení n obr. Ideální eelná
VícePARAMETRICKÁ METODA VÝPOČTU FREKVENČNÍCH SPEKTER SIGNÁLŮ
7 h Inernaional Scienific - echnical Conference - POCESS CONOL 006 June 3 6, 006, Kouy nad Desnou, Czech eublic PAAEICKÁ EODA VÝPOČU FEKVENČNÍCH SPEKE SIGNÁLŮ ŮA JIŘÍ Fakula srojní, VŠB echnická univerzia
Vícex + F F x F (x, f(x)).
I. Funkce dvou více reálných proměnných 8. Implicitně dné funkce. Budeme se zbývt úlohou, kdy funkce není zdná přímo předpisem, který vyjdřuje závislost její hodnoty n hodnotách proměnných. Jeden z možných
VíceÍ ř č ě ě š ř ů č Í ř š ý é ě ý č ř é é é ř ž ý ř ř ý ě ě ř Ú é č ú ř é é č ý ě ě ě ý ě č Ž ý ř ý é ž úč č ř ě ř ě ě ě š ř ě ě ň ý š ě Í ě ž ř š ř ě ý ě ř ř ě é é ř šř ř ř ě é é ř šř ř ě é é ř šř ř ě é
Víceř ý ý ř é č ě é ě ě é ě č ě ř ů é ř ě č Šč é ě ě é š ú ů ů š é ýš é ř é ř é ě ě č ů é ů š ě é é é ů ě ů ě č ř ý ý š č ř č čů č é ů č ů č ě ýš č ý ů č é é ů ů ů ř š ě č ě ě ř é ř š ů š ú ů ř Šč š ě é ě
Více