Vyhláška garanta studijního oboru Aplikovaná geologie ke zpracování diplomových prací z hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky

Transkript

1 Univerzita Karlva, Přírdvědecká fakulta Ústav hydrgelgie, inženýrské gelgie a užité gefyziky Vyhláška garanta studijníh bru Aplikvaná gelgie ke zpracvání diplmvých prací z hydrgelgie, inženýrské gelgie a užité gefyziky Tent metdický materiál (dále jen Pkyny ) pr zpracvání diplmvých prací (dále jen DP ) ppisuje frmální i bsahvé úrvně DP bhajvaných v rámci studijníh bru Aplikvaná gelgie. Pr každý z našich tří specializací je ustanven studijní pradce, d nějž je případně mžné získat další infrmace. Při zpracvání DP je nutné se řídit aktuálně platnu vyhlášku garanta studijníh prgramu Gelgie, která je nadřazena těmt Pkynům, případně i dalšími relevantními dkumenty fakulty, např. Opatřeními děkana aj. Na těcht pkynech splupracvali: Vratislav Blecha, Jan Bháč, Jsef Datel, Tmáš Fischer, David Mašín, Jiří Mls, Jan Vilhelm, Tmáš Weiss V Praze 14. prsince 2018 Prf. RNDr. Tmáš Fischer, Ph.D. garant navazujícíh magisterskéh studijníh bru Aplikvaná gelgie

2 OBSAH OBSAH ÚVOD PRACOVNÍ POSTUP TÉMA DP, ZADÁNÍ HARMONOGRAM ORGANIZACE PRÁCE PŘÍPRAVA TEXTOVÉ ČÁSTI ZPRACOVÁNÍ REŠERŠE STRUKTURA DP TEXTOVÁ ČÁST PŘÍLOHY DP Příklady textvých přílh Příklady grafických přílh Pznámky ke grafické dkumentaci TECHNICKÉ ZPRACOVÁNÍ TEXT PŘÍLOHY ODEVZDÁNÍ DP, OBHAJOBA ODEVZDÁNÍ OPONENT A OPONENTSKÝ POSUDEK VYJÁDŘENÍ VEDOUCÍHO DP OBHAJOBA... 7 PŘÍLOHA TITULNÍ LIST A PROHLÁŠENÍ ABSTRAKT OBSAH OBRÁZKY A TABULKY V TEXTU SEZNAM PŘÍLOH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ PODĚKOVÁNÍ ÚVOD SOUČASNÝ STAV POZNÁNÍ (REŠERŠE; NÁZEV KAPITOLY SE MŮŽE LIŠIT) DP výzkumnéh charakteru DP charakteru zprávy průzkumu knkrétníh území METODIKA PRÁCE (NÁZEV KAPITOLY SE MŮŽE LIŠIT) ZPRACOVÁNÍ A INTERPRETACE DAT (NÁZEV KAPITOLY SE MŮŽE LIŠIT) DISKUSE VÝSLEDKŮ (NÁZEV KAPITOLY SE MŮŽE LIŠIT) ZÁVĚR POUŽITÉ PODKLADY/SEZNAM LITERATURY

3 1. Úvd DP uzavírá magisterský stupeň vyskšklskéh studia. Jejím účelem je prkázat schpnsti psluchače pužívat znalsti a dvednsti získané během studia, pužívat pracvní metdy studvanéh bru k řešení zadanéh prblému, pužívat dbrnu literaturu a předchzí práce a správně je citvat, vyprdukvat stručnu, ale srzumitelnu zprávu své dbrné činnsti, v níž správně interpretuje a plní zadání, ppisuje svůj pstup, frmuluje závěry a ddržuje adekvátní úrveň technickéh prvedení i frmy. Pdbně jak každá zpráva plnění gelgickéh úklu (zakázce) v praxi musí mít i DP určité náležitsti. Autr musí především vycházet ze zhdncení dsavadníh stavu pznání a navázat na něj vlastní prací. Přitm by měl ddržvat relevantní platné předpisy. Základním frmálním pžadavkem je ddržení autrské etiky. Zřetelně je třeba ddělit vlastní autrství d převzatých VÝSLEDKŮ, které se musejí v textu značit (předepsaným) dkazem na úplnu citaci v seznamu literatury. Pkud u nějakéh pznatku (data, brázky, výsledky, závěry) není citace, implicitně jde vlastní pznatek autra DP. Závěrečné práce jsu rutinně kntrlvány sftwarem věřujícím, že nebyla prušena autrská etika, tj. že nejde plagiát. Plagiátrství (např. kpírvání textu) může vést k vylučení ze studia. Řešitel (student) zpracvává svu práci samstatně, avšak pd průběžným vedením veducíh DP. Veducím může být pracvník ústavu neb dbrník mim fakultu (externista - ten ale jen p dhdě s vedením ÚHIGUG a garantem bru). Krmě veducíh může být jmenván i knzultant, bvykle v případě, kdy se DP řeší ve splupráci s mimfakultním pracvištěm. Pkud je veducím DP externista, vedení ÚHIGUG vyžaduje, aby byl z interních členů ústavu stanven knzultant. Řešitel ve svém vlastním zájmu předkládá pstupně své výsledky a radí se s veducím práce (případně i s knzultantem) metdice a způsbech zpracvání úklu. Iniciativa musí vycházet ze strany studenta, který by měl průběžně vyžadvat ptřebné knzultace. Tyt Pkyny jsu rámcvé, členění a prprce textvé části, stejně jak druh, pčet a náplň přílh, je mžné p dhdě s veducím práce mdifikvat pdle zaměření knkrétní DP. Přitm je ale nutné respektvat vyhlášku garanta prgramu a případné další nadřazené dkumenty. 2. Pracvní pstup 2.1. Téma DP, zadání Student si pdle sféry svéh zájmu a p dhdě s vybraným veducím práce zvlí téma DP. Vychází z nabídky témat vypracvané pracvištěm, může ale přijít s vlastním návrhem, např. s tématem reginálně blízkým bydlišti, neb s tématem na základě již prbíhající splupráce studenta s jinu institucí apd Harmngram Při přihlášení k tématu a devzdání DP se řešitel řídí závaznými termíny stanvenými garanty studia a zveřejňvanými prstřednictvím SIS, patřeními děkana a případnými dalšími předpisy a dkumenty fakulty. Pstup zpracvání DP musí být vždy zalžen na knkrétním harmngramu, který řešitel sestaví s veducím DP c nejdříve p přihlášení k tématu v SIS. Přitm je třeba krmě jinéh zhlednit, že veducímu práce (a případně i knzultantům) je nutn pnechat přiměřený čas na čtení knceptů i knečnéh rukpisu a ddání připmínek tak, aby byl čas na knečné úpravy. Vhdné je předkládat veducímu ke kntrle a psuzení 3

4 pracvní verze ucelených částí práce (např. kapitly) průběžně. Knzultace by měly prbíhat z iniciativy řešitele průběžně d saméh zadání až d závěrečnéh zpracvání, aby byl veducí infrmván pstupu prací a v případě ptřeby mdifikval dříve stanvený pstup, dpručil další literaturu, dbrníky ke knzultacím apd. Pdmínku pr připuštění k bhajbě DP je úspěšná prezentace tématu, pstupu prací a zejména (i rzpracvaných) závěrů připravvané DP v rámci rzvrhvanéh semináře Aplikvané gelgie. Prezentaci na semináři během semestru lze v důvdněných případech nahradit na mimřádném semináři pr pracvníky ústavu i v termínu mim rzvrhvanu výuku, případně jiným způsbem, specifikvaným vedením ÚHIGUG Organizace práce Od zahájení prací by si řešitel měl vést systematické záznamy, které mu značně ulehčí sepsání DP: Pracvní deník pr vedení pznámek všech pdstatných skutečnstech (závěry z knzultací, údaje průběhu terénních prací a gelgické dkumentaci, výsledky výpčtů a numerických mdelů včetně pužitých parametrů, apd. Citace všech vyhledaných literárních i archivních pramenů, které je vhdné d začátku ukládat d nějaké databáze, včetně stručné antace a vlastníh hdncení. Hmtnu gelgicku dkumentaci, tj. vzrky hrnin, zemin, vdy atd., je nutn vždy kvalitně značit. Ftdkumentaci a náčrty je třeba přizvat průběžně a vždy d pracvníh deníku pznamenat všechny ptřebné údaje (bjekt, značení, rientaci, důvd přízení atd.). Ptřebné tpgrafické mapy si řešitel zajistí v příslušných prdejnách (např. při krajských katastrálních úřadech, ve Vjenském zeměpisném ústavu apd.). Gelgické mapy a zprávy dřívějších gelgických průzkumech lze zapůjčit, případně získat kpie v Gefndu ČR (Praha 7, Kstelní 26). Dalšími zdrji důležitých infrmací mhu být městské a becní úřady, zejména dbry územníh plánvání, výstavby, živtníh prstředí, gelgické, prjektvé a stavební firmy, starusedlíci, archiváři atd. Při přizvání, vedení a uchvávání dkumentace je nutné ddržvat platné předpisy, především gelgický zákn, a vyhlášky Ministerstva živtníh prstředí gelgické dkumentaci. 2.4 Příprava textvé části Řešitel by se měl snažit c nejdříve ve splupráci s veducím DP stanvit bsah, názvy a přadí kapitl (viz část 4), i řazení brázků. Práce v závěrečné fázi přípravy DP se pdstatně ulehčí alespň heslvitým záznamem všech výsledků a interpretací d příslušných částí pracvní verze textu DP. I když se čast pr dbrné texty dpručuje neutrální frma (např. "řešil se"), pr DP je vhdné pužít 1. sbu jedntnéh čísla (např. "řešil jsem..."). Je z ní zřejmé, jaký byl skutečný vlastní příns řešitele Zpracvání rešerše Základem rešerše je systematické vyhledání všech dstupných a pr daný úkl relevantních materiálů, a t publikvaných (dbrná literatura časpisy, sbrníky z knferencí aj.) i nepublikvaných (např. Gefnd ČR, infrmační systémy, databáze, archivy příslušných reginálních institucí, internet apd.). Pkud pr t není zvláštní důvd, je nevhdné citvat ppularizační texty. Rešerši je třeba prvést před zapčetím vlastní práce, např. terénních prací, experimentů apd., nebť zjištěné údaje umžní ptimální vlbu metdiky. Řešitel by měl mít jisttu, že shrmáždil všechny dstupné a relevantní pdklady. Sučástí rešerše literatury je i hledání na internetu (např. schlar.ggle.cm, webfknwledge.cm, researchgate.net aj. s prsbu radu, jak s těmit databázemi pracvat, se řešitel může brátit na veducíh práce, příp. knzultanta). 3. Struktura DP Obecně se DP skládá z textvé části a textvých a grafických přílh (viz Přílha 1). 4

5 3.1 Textvá část Pdle vyhlášky garanta prgramu má úvdní textvá část rešeršní charakter a další části textu DP musejí bsahvat metdiku, výsledky, diskusi, závěr a seznam pramenů. V Přílze 1 nabízíme vhdné členění d kapitl, které dpvídá těmt závazným pžadavkům. Pdle knkrétníh zaměření práce je mžné některé tyt návrhy mdifikvat, základní pžadavky ale musejí být ddrženy. Rzsah textu závisí na charakteru diplmvé práce, ale zpravidla by měl být (bez brázků, tabulek a přílh) d 50 d 80 (předepsané minimum je 40) tzv. "nrmstran". Nrmstrana má 30 řádků 60 znacích, tj znaků (včetně mezer). Textvé prcesry zpracvávaném subru standardně pskytují infrmaci pčtu znaků, takže lze snadn zkntrlvat, rzsah rukpisu. Obrázky musí být číslvány a jejich ppis by měl být vyčerpávající tak, aby k jejich pchpení nebyl třeba číst text práce. Na každý brázek a tabulku musí být v textu dkaz Přílhy DP Pkud se vyskytnu, jedná se textvé a/neb grafické přílhy. Přílhy je nutné číslvat, jejich číslem se na ně dkazuje v textu (například...viz Přílhu 12 ). Přílhy se zpravidla patřují tzv. "rzpisku" (viz část 4) Příklady textvých přílh Rzsáhlejší tabulky dat neb jiných výsledků. Ppis technických prací (vrtů, šachtic, dkumentačních bdů) s přesnu lkalizací (suřadnice neb ve vztahu k nejbližším rientačním bdům), která umžní identifikaci bdu v terénu, v mapě i načtení d databáze. Výpis pčítačvéh prgramu, ppis algritmu apd. Dílčí expertní práce tvřící samstatnu část prjektu např. gefyzikální měření v rámci hydrgelgickéh neb inženýrskgelgickéh úklu, hydrlgická měření, zpráva labratrních zkuškách apd Příklady grafických přílh Přehledná tpgrafická situace (mapa) s vyznačením zkumanéh území, hlavních studvaných bjektů apd. Gelgická mapa neb prfily. Grafy měřených, zpracvaných neb interpretvaných veličin. Interpretvané gelgické řezy, mapy, strukturní schémata, diagramy Pznámky ke grafické dkumentaci Graf s vlastními daty musí mít sy značené stupnicí, symblem zbrazvané veličiny a jedntku. Tabulka musí mít v záhlaví jasně značenu ppisvanu veličinu a pužitu jedntku. Všechny grafy a tabulky musejí být průběžně číslvány. Pkud jde převzatý neb převzatý a upravený materiál, je v ppisu tabulky neb brázku nutná citace, resp. dkaz, např. převzat z, upraven pdle apd. Vysvětlivky k mapám, prfilům, které byly sestaveny a zařazeny d Přílh DP, se umísťují pkud mžn vždy na příslušnu přílhu, nikliv na samstatný list. U mapvých pdkladů a řezů je vždy nutné uvést rientaci (světvé strany) a vždy grafické měřítk (případně i číselné). Ftgrafie jsu vítaným a cenným dplňkem DP, musejí však být vždy dplněny kmentářem (ppisem), z něhž bude zřejmý důvd přízení snímku a jeh vztah k tématu práce, příp. též autrství. 5

6 4. Technické zpracvání Frmální úprava prakticky zaměřené DP musí dpvídat standardnímu způsbu vypracvání zprávy gelgické činnsti, v případě teretickéh zaměření má DP frmu výzkumné (vědecké) zprávy. V každém případě práce má být přehledná, stylisticky a gramaticky správná, bez pravpisných chyb a překlepů. Frmální zpracvání je nejen vizitku autra, ale vlivňuje hdncení DP Text Textvá část a textvé přílhy jsu tištěny na frmátu A4. Stránky musí být číslvány, a t d stránky začínající úvdem. Titulní strana číslvání nebsahuje a strany mezi titulní stranu a úvdem mhu (ale nemusí) být číslvány, a t římskými číslicemi. Při psaní textu je vhdné ddržet becné zásady: Vlba typu (řezu, fntu) a veliksti písma, řádkvání, kraje a celkvé rzvržení textu závisí na autrvi, ale technické a vědecké texty musejí být především přehledné a snadn čitelné. Rzsah textu i při individuální husttě znaků lze jednznačně určit pmcí "nrmstran" A4 (viz kap. 3). Různá frmátvání (veliksti písma, řezy písma apd.) je třeba užívat střídmě; pkud je t mžné, je vhdné pužívat "styly". Pr zvýraznění textu je nejvhdnější pužít tučné písm stejné veliksti a fntu, nevhdné je pdtrhávání, pkud t nemá naprst zásadní význam. Pr případná dsazení textu d krajů je vhdné pužívat "styly", neb alespň tabulátr, nikdy mezerník. Pr ppisky brázků, tabulek apd. umístěných přím v textu by se měly pužívat k tmu určené prvky textvéh prcesru (např. alespň svázání ppisku s "bxem" brázku); ppisky by neměly být sučástí průběžnéh textu, při úpravách textu se jinak vše "rzsype". Pkud se grafy a tabulky vytvářejí v tabulkvém prcesru a vkládají se d textvéh subru pmcí kpírvání jak bjekt ("cpy"+"paste"), zpravidla se tím významně zvětšuje subr, prtže se d něj ukládají i zdrjvé infrmace; zejména při větším rzsahu zdrjvých dat (plní či labratrní měření apd.) je vhdné brázky d textu vlžit jak vektrvu neb alespň rastrvu grafiku. Grafy je vhdné knstruvat s hledem na mžnst černbíléh kpírvání, tzn. aby byly čitelné i v černbílém prvedení Přílhy Tištěné papírvé přílhy většíh frmátu než A4 se vždy skládají d harmniky na frmát A4. Každá přílha musí být značena přadvým číslem (PŘÍLOHA XY). Vlné přílhy musí bsahvat všechny ptřebné údaje, které umžní přiřadit přílhu dané práci, tj.: firma (Univerzita Karlva, Přírdvědecká fakulta), autr, název akce (DP, její název), čísl a název přílhy. V inženýrské gelgii (ale i v dalších aplikvaných brech) je vhdné na přílhách pužívat jedntné "rzpisky" (tzv. "razítka") jak na stavebních výkresech (rzpiska se umisťuje tak, aby p slžení byla na titulní části slžené přílhy). Rvněž přílhy jinéh charakteru (např. nsiče elektrnických dat), je třeba ppsat tak, aby byl zřejmé, ke které práci patří. V názvu přílhy je nutné pět jasně rzlišit vlastní prdukt d převzatéh, např.: "...mapa... pdle Čecha (1978), upraven a zjedndušen". Dále je nutné na každé mapě a řezu uvést legendu (nikliv na zvláštním listu), grafické měřítk a rientaci vzhledem ke světvým stranám. Řezy je třeba vždy značit i na mapách/půdrysech (A-A' apd.). Nejčastějšími frmálními chybami přílh jsu chybějící ppisy s grafů, měřítk a rientace map. 6

7 5. Odevzdání DP, bhajba 5.1. Odevzdání Při devzdání práce je třeba se řídit aktuálně platnu vyhlášku garanta prgramu a dalšími pžadavky studijníh plánu. Práci devzdá student v termínu určeném harmngramem akademickéh rku, pdle aktuálně platných pravidel, které sdělí Studijní ddělení a tajemník ÚHIGUG Opnent a pnentský psudek V mezidbí mezi devzdáním DP a její bhajbu práci psuzuje pnent. Opnenta určí garant bru na návrh veducíh DP. Ten tm uvědmí řešitele s dpručením, aby pnenta ve vlastním zájmu kntaktval. Zpravidla je mžné, aby případné předání výtisku DP pnentvi zajistil sám řešitel p dhdě s veducím, a je i vhdné, aby byl s pnentem i nadále ve styku, aby se jeh případné námitky řešitel dvěděl c nejdříve a mhl si dbře připravit svji bhajbu. Opnent má za úkl věřit a knstatvat zejména: zda řešitel splnil zadání, které je frmulván v úvdu práce, zda řešitel využil a cituje všechny dstupné pdklady ptřebné pr práci, zda jsu převzaté pdklady zřetelně dlišeny d vlastních výsledků práce studenta, zda a jaký má DP praktický neb vědecký příns, zda předlžená práce dpvídá p bsahvé i frmální stránce becně platným pžadavkům na diplmvé práce (rámcvě naznačeným v těcht "Pkynech") Vyjádření veducíh DP Vyjádření veducíh DP (případně i knzultanta) není pnentským psudkem, ale charakterizuje způsb práce studenta, splnění zadání, případně další klnsti zpracvání DP (plnění harmngramu stanvenéh při zadání, zájem studenta knzultace, samstatnst práce apd.) Obhajba Obhajba je vyvrchlením zpracvání DP. Obhajby prbíhají před kmisí a jsu veřejně přístupné. Jde frmální a závažnu událst a tmu musí dpvídat vystupvání diplmanta. Při prezentaci a následné diskusi je třeba mluvit spisvně a pužívat správnu dbrnu terminlgii. Na připmínky a dtazy pnentů dpvídat stručně a k věci. Je třeba přiznat chybu neb nedstatek. Pkud si je diplmant jist správnstí svéh názru, měl by jej vhdně bhájit a pdlžit věcnými argumenty. Pr úspěšnu bhajbu se dpručuje abslvvat Diplmvý seminář aplikvané gelgie (MG451S33). Ve své úvdní prezentaci diplmant nejprve přesně definuje zadání (účel) práce a ptm přednese stručné shrnutí pužitých metd a dsažených výsledků. U lkalizvaných úklů puze velmi zjedndušeně vymezí studvané území. Primárním smyslem úvdníh vystupení diplmanta je prezentvat výsledky práce, tedy c a jak se vyřešil. Nevhdné je číst dslvně předem připravený text (ať už z papíru či z plátna). Pznámky na papíru však mhu být užitečné a pdpří věcnst prezentace. Délka prezentace diplmanta bývá v rzsahu minut, je ale nutné dmluvit se předem na pvlené délce s veducím a především s předsedu kmise. Délku vystupení je vhdné si předem vyzkušet s připraveným subrem. P vystupení diplmanta následuje zpravidla psudek pnenta a vyjádření veducíh DP. S těmit psudky by se měl diplmant seznámit s předstihem, aby si mhl řádně předem připravit (např ve frmě 7

8 ddatečných stránek v elektrnické prezentaci) dpvědi na jejich připmínky. P dpvědích na tázky/připmínky pnenta a veducíh následuje veřejná diskuse, kdy se mhu diplmanta dtazvat k DP všichni přítmní. V tét části se hdntí schpnst diplmanta phtvě a správně reagvat. Klasifikace DP je stanvena kmisí na neveřejném zasedání, zpravidla p prezentaci všech diplmvých prací v daném blku bhajb. Klasifikace diplmvé práce se vyhlašuje veřejně. 8

9 Přílha 1 V tét přílze uvádíme vhdnu strukturu DP a členění d kapitl. Pdle knkrétníh zaměření práce je mžné některé návrhy mdifikvat, základní pžadavky ale musejí být ddrženy. 1. Titulní list a prhlášení Uspřádání titulní strany i úprava pvinné pevné vazby výtisku a Prhlášení samstatném vypracvání DP jsu předepsány vyhlášku garanta prgramu. 2. Abstrakt Abstrakt je stručnu a výstižnu charakteristiku řešenéh úklu (zadání) a knkrétních vlastních výsledků dsažených v DP. Pdle vyhlášky garanta prgramu nemá abstrakt v českém a anglickém jazyce (včetně anglickéh názvu DP) přesahvat 1 str. A4, v těcht Pravidlech dpručujeme rzsah cca 10 řádků. 3. Obsah Obsah lze vytvřit snadn, pkud se pužívají mžnsti ("styly") textvéh prcesru. Je vhdné pužívat desetinný systém značení kapitl, je tak zajištěna přehledná a lgická struktura práce. Dpručujeme ale stanvit kapitly tak, aby byla práce strukturvána maximálně d 3 úrvní (např ), v případě více úrvní se desetinné členění stává nepřehledným. 4. Obrázky a tabulky v textu Sučástí textu práce jsu i vlžené brázky a tabulky, pkud jejich velikst nepřesahuje frmát jedné strany textu (tj. A4). Jak brázky (např. Obr. 4 Gelgický řez ) se značují veškeré grafické frmáty (tj. náčrtky, skicy, schémata, mapky, řezy, technické výkresy, ftgrafie, grafy). Data v tabulkvém frmátu se značují jak tabulky (např. Tab. 2 Fyzikální vlastnsti ). Obrázky a tabulky se číslují nezávisle a pstupně tak, jak jsu řazeny v DP, a t zpravidla d začátku až d knce DP. Při velkém mnžství tabulek a brázků v textu může být praktické číslvat dděleně pdle kapitl. Ppis brázků se uvádí pd brázkem, ppis tabulky v jejím záhlaví. Je vhdné za bsah práce umístit seznam brázků a tabulek s jejich názvy a uvedením čísla strany. 5. Seznam přílh Mim text práce bývají umístěny přílhy, které svým rzsahem, charakterem neb velikstí neumžňují zařazení d vlastníh textu (rzsáhlé tabulky a mapy, nsiče elektrnických dat, bhatá ftdkumentace, mnhstránkvé ppisy dkumentačních bdů, labratrní certifikáty a další gelgická dkumentace prvedených prací atd.). Mhu být zařazeny za text ve splečné pevné vazbě (pkud mají stejný frmát), neb vlně přilžené ke zprávě (např. slžené velkplšné mapy, elektrnické nsiče dat). Seznam přílh s jejich čísly a názvy se uvádí na knci bsahu DP. 6. Seznam pužitých zkratek a symblů Pkud jsu v textu pužity zkratky a symbly, které nejsu ustálené a becně známé, je vhdné sestavit jejich seznam s vysvětlením, jenž se zařazuje bvykle před kapitlu Úvd. V každém případě by ale měl být uveden význam každé zkratky při prvním výskytu v textu. V DP je nutné užívat jedntky SI, jejichž symbly/zkratky není třeba vysvětlvat. Jiné, alternativní fyzikální jedntky, pkud jsu v některé specializaci pužívány, a které mhu být např. sučástí převzatých infrmací v rešerši (např. pf pr sací tlak v pedlgii), je třeba vždy vysvětlit a uvést i krektní verzi v SI. Tat zásada by měla být ddržena i u převzatých brázků. 9

10 7. Pděkvání Před vlastní text DP je vhdné (ne však pvinné) umístit pděkvání veducímu a/neb knzultantům, případně dalším sbám (institucím). Pkud byla práce financvána z nějakéh výzkumnéh prjektu (grantu) či jiných veřejných prstředků, je zpravidla rvněž ptřebné tut skutečnst uvést (např. frmulací Práce byla částečně financvána Grantvu agenturu ČR v rámci výzkumnéh prjektu č. 205/06/0785 a z Výzkumnéh záměru Ministerstva šklství, mládeže a tělvýchvy ). 8. Úvd V úvdu je ppsán zadání DP (kd, c, prč, kdy má za úkl prvést), jednznačně jsu frmulvány cíle práce (specifikace cílů může být samstatnu kapitlu) a stručně i její náplň (tzn. krky, které by měly vést ke splnění stanvených cílů - zda se prváděly labratrní experimenty či nějaká plní měření, mapvání apd.). Zadání, cíle a náplň DP musejí být frmulvány stručně, ale výstižně, a musejí být shdné se zadávacím prtklem DP (pkud existuje). V úvdu je vhdné uvést případné další klnsti důležité pr řešení práce, např. splupráci s nějaku institucí, že DP je sučástí nějakéh širšíh úklu, případně že bsahuje utajvané skutečnsti apd. 9. Sučasný stav pznání (rešerše; název kapitly se může lišit) 9.1. DP výzkumnéh charakteru V případě DP výzkumnéh charakteru má zásadní význam přehled literatury k danému prblému a rešerše pužívaných metdických pstupů. Je třeba uvést kmpletní přehled dstupné literatury publikvané i nepublikvané, nepřijatelný je výtah z prkazatelně nedstatečnéh rzsahu pramenů, či dknce jediné mngrafie. Shrmážděné pznatky musejí být kriticky zhdnceny s hledem na jejich využitelnst v DP DP charakteru zprávy průzkumu knkrétníh území V případě DP charakteru zprávy průzkumu musí být dkumentvána gelgická przkumanst území, tzn. prvedena rešerše všech publikvaných zdrjů, nepublikvaných archívních zpráv a dalších dat týkajících se dané lkality. Sučasně by měla DP bsahvat i rešerši metdických pstupů. Výsledkem rešerše by měl být stručný (!) ppis širšíh klí lkality umístění, přírdní pměry (gemrflgické, klimatické, hydrlgické, gelgické) a pdrbný ppis vlastní lkality směřující již k zadanému tématu, tzn. gelgické pměry knkrétníh území zaměřené na hydrgelgické, inženýrskgelgické a/neb gefyzikální aspekty. Shrmážděná data musejí být kriticky zhdncena s hledem na jejich využitelnst v DP. K upřesnění lkalizace je vhdné d přílhy vlžit mapu vhdnéh měřítka s vyznačením lkality i mapu vlastní lkality v pdrbnějším vhdně zvleném měřítku. Využít lze veřejně dstupné mapy neb pužít mapy s tématickým bsahem, např. různě zaměřené gelgické, pedlgické, katastrální mapy apd. Všechny mapy ale pdléhají autrskému záknu, při pužití v DP je prt třeba je také správně citvat. 10. Metdika práce (název kapitly se může lišit) Tat kapitla, shrnující a důvdňující zvlené pstupy a metdy, je důležitu částí každé dbrné práce. Obsahuje ppis pužitých terénních a/neb labratrních metd, přístrjů a pstupů měření, vzrkvání, sndvání apd., včetně přípravných prací a interpretačních pstupů (zvlený sftware, statistické výpčty atd.) Uvádějí se pčty vzrků, pužité přístrje a metdy, kde a kým byla měření prváděna, jak byla zajištěna věrhdnst údajů atd. V některých případech může být důležitu sučástí tét kapitly harmngram, ze kteréh vyplyne časvá návaznst a suvislst prváděných prací. 10

11 11. Zpracvání a interpretace dat (název kapitly se může lišit) Jde jednu ze stěžejních částí každé dbrné práce. Uvádějí se v ní výsledky měření a dalších výzkumů, které se prvedly. Kapitla přehledně ppisuje, jak řešitel nakládal se shrmážděnými daty. Sučástí kapitly jsu přehledně uspřádaná primární data a fakta, ze kterých se vycházel (např. ve frmě tabulek), jejich zpracvání (výpčty, grafické interpretační pstupy, grafy, mapy, řezy) a uvedení výsledků, ke kterým celá práce směřuje (pdle zadání a stanvených cílů práce v úvdu). Sem patří i ppis výsledků vlastníh terénníh průzkumu. Pdle zaměření práce může být vhdné text dplnit ftdkumentaci, prfily, náčrty, mapky apd. 12. Diskuse výsledků (název kapitly se může lišit) Jde důležitu sučást DP a každéh dbrnéh textu (i když v některých případech nemusí tvřit samstatnu kapitlu). Dsažené výsledky je nutn kmentvat a vysvětlit, srvnat se závěry předchzích prací apd. Patří sem i infrmace tm, c dsažené výsledky (uvedené v předchzí kapitle) znamenají zda jde ptvrzení předpkladů neb dsud známých infrmací řešeném prblému, neb zda přinášejí nějaký nvý phled, zda mění dsavadní představy a názry, zda výsledky přinášejí důkazy pr nějaké becnější tvrzení či hyptézu, věření nvé metdiky apd. D tét kapitly patří i uvedení a zdůvdnění nejistt, kterými jsu výsledky zatíženy. Např. se nepdařil získat ptimální pčet vzrků, měření neprběhla ve všech ptřebných bdech, výzkum byl vlivněn nečekávanými událstmi, některá archívní data nejsu zcela věrhdná, pužité analytické metdy jsu méně přesné než se předpkládal, část zkumanéh území byla z technickéh důvdu nepřístupná, pr interpretaci by byly lepší delší časvé řady získaných dat apd. 13. Závěr Stručné a výstižné (!) shrnutí výsledků práce. Je třeba dbát na t, že samtný výčet činnstí d závěru nepatří, vždy se uvádějí výsledky. D závěru patří také knstatvání, c nebyl vyřešen a z jakých (bjektivních) důvdů. Pkud je t relevantní, závěr dále bsahuje metdická dpručení, návrhy úklů pr případné pkračvání prací, další etapy, náměty pr další výzkum atd. Případný zájemce, hledající v knihvnách a databázích, hdntí nalezené práce tak, že si přečte úvd neb abstrakt a závěr práce, a pdle th se rzhduje, zda práce stjí za bližší studium. Závěr tudíž musí bsahvat všechny pdstatné výsledky práce a kmentvání nejdůležitějších klnstí s nimi spjených, ale t vše velmi stručně ideální je, když závěr má rzsah menší než jedna strana textu. Kapitly úvd a závěr musejí tvřit jeden lgický celek. Vše, c se uvede v úvdu, by se měl nějak drazit v závěru. 14. Pužité pdklady/seznam literatury V celé práci je třeba striktně ddělit vlastní pznatky d převzatých, u nichž vždy musí být uvedeny dkazy (citace). Tvrzení bez citace je implicitně vlastním pznatkem autra DP. Dslvnu citaci převzatéh textu lze v dbrném textu pužít puze jediněle, zpravidla v hdncení, kritice, či diskusi. V takvém případě je nutné citvanu pasáž značit uvzvkami. Pdle jedntlivých brů se může mírně lišit uspřádání seznamu citvané literatury, i dkazy d něj v textu DP. Existuje technická nrma, která tt uspřádání předepisuje (ČSN ISO 690), a tu je mžné se řídit. Případně pužít způsb zavedený v daném bru. V každém případě ale uspřádání citací a seznamu literatury musí být jedntné v celé DP. Citace v textu mhu vypadat např. takt: 11

12 ...základy inženýrské gelgie plžili Redlich et al. (1929)....důležitá je ppularizace gefyzikálních pznatků (Škvr, Zeman 1971)......pr úvdní studium užité gefyziky lze s úspěchem pužít knihu Mareše et al. (1990)...jak nabádají Pašek a Krásný (1994)...numerické mdelvání je v getechnice k ničemu (František Nvák - sbní sdělení). Spjení et al. se ve většině brů pužívá v případě, že je autrů více než dva. V seznamu literatury ale je nutné uvést seznam autrů tak, jak je v riginále zdrje, tj. uvést všechna jména, nikliv je nahradit pmcí et al.. Ve starší literatuře se lze setkat s českým ekvivalentem a kl., který se již zpravidla nepužívá. Všechny práce citvané v textu musejí být uvedeny v seznamu literatury v závěru textu práce, a napak, v seznamu literatury nemhu být citace, které se nezmiňují v textu. V DP (ale becně vždy v dbrném textu) je hrubu chybu, když některá práce citvaná v textu není v seznamu pužité literatury. Seznam je nejvhdnější seřadit abecedně, publikace identických autrů v daném rce dlišit písmeny (např. 1996a, 1996b atd.). V případě většíh pčtu citvaných zdrjů (více než 100) může být vhdné seřadit dděleně publikvané a nepublikvané zprávy, případně i mapy, nrmy, právní předpisy, vyhlášky a další dkumenty, pr DP t ale nebude zpravidla relevantní. Pkud pramen lze nalézt v různých databázích, je velmi vhdné uvést evidenční čísl. Neperidické publikace mívají mezinárdní evidenční čísl ISBN, peridika (časpisy) ISSN, nepublikvané zprávy v Gefndu mají speciální číslvání, stejně jak zprávy z dalších veřejných a sukrmých archívů. U publikací dstupných digitálně lze uvést DOI. V každém případě musejí být citace v seznamu literatury uspřádány jedntně. Např. takt: Kniha Redlich, K.A., Terzaghi, K., Kampe, R. (1929): Ingenieurgelgie. Julius Springer, Wien, 708 str., ISBN Článek v časpise Ninham, B.W. (1980): Lng-range vs. shrt-range frces. The present state f play. The Jurnal f Physical Chemistry, Vl. 84, N 12, , ISSN X. Příspěvek ve sbrníku knference Terzaghi, K. (1936): The shearing resistance f saturated sils and the angle between the planes f shear. In: Prc. ICSMFE, Vl. 1, Cambridge, Mass., Nepublikvaná zpráva Pašek, J., Krásný, J. (1994): Pkyny ke zpracvání diplmvých prací. MS, PřF UK, Praha, leden 1994, 13 str. Nepublikvaná zpráva z Gefndu Nvák, J. (1999): Hydrgelgický průzkum v klí Maktřas. MS, Aquatest, Praha, Gefnd P Zdrj na webvé stránce Autr (rk): Název. Vydavatel (název webvé stránky), webvá adresa, datum přístupu. Příklad: Datel J. (2006): Prblémy s analytiku rpných látek. Česká asciace hydrgelgů, datum přístupu Případné upřesňující údaje ústním sdělení např. celé jmén s pštvní adresu, atd. - se zpravidla nezařazují d seznamu literatury, ale uvádějí se přím v zápatí dané strany. 12