» Obce do 3000 obyvatel nebudou v roce 2013 předávat Pomocný analytický přehled

Transkript

1 strn 1 Dtum vydání / číslo 8 / 2012 Obsh vydání:» Obce do 3000 obyvtel nebudou v roce 2013 předávt Pomocný nlytický přehled 2» Výzv pro příjem žádostí - nové optření Progrmu rozvoje venkov III.4.1 Získávání dovedností, nimce provádění 3» Ornžovou stuhu 2012 získl obec Rudk z Jihomorvského krje 4» Plánovná reform veřejné správy ohrožuje fungování menších měst obcí 5» Dlší výzv k dotcím pro rybáře n vzdělávání výzkum 7» Konference: Jká je budoucnost strých nádrží? 8» Aktuální návrh Dohody o prtnerství pro roky 2014 ž 2020 Vymezení progrmů pro efektivní čerpání fondů EU 9» Zpojte se do ktulizce strtegie rozvoje Posázví 12» Alterntivou péče o předškoláky by mohly být dětské skupiny 13» Objíždějí kmiony zpopltněné dálnice přes vši obec? Ještě čtyři roky to vydržíte, vzkzuje občnům ministerstvo doprvy. 15» Závery z rokovni VII. Fór Vidieckeho prlmentu 2012 v Mošovcich 16» Změstnvtelé ze Šumpersk Jeseník mohou získt dotci n změstnání bsolventů 18» Zálezlice n Mělnicku budou do rok chráněny před povodněmi 19» První sezón Podblnických frmářských trhů 20» Kndidáti n hejtmny poždují konec objíždění zpopltněných úseků 21» Budoucí hejtmni chtějí konkurenci n železnici 22» HODNOCENÍ MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN » MAS Prtnerství Moštěnk je první v hodnocení MAS

2 strn 2 Obce do 3000 obyvtel nebudou v roce 2013 předávt Pomocný nlytický přehled V roce 2013 budou mít povinnost předávt Pomocný nlytický přehled obce, jejichž počet obyvtel je k 1. lednu 2012 roven nebo vyšší než 3000, příspěvkové orgnizce, jejichž ktiv celkem (netto) k zároveň k budou rovn nebo vyšší než 100 mil. Kč. Mrvenčí práce Svzu měst obcí se vypltil. Jednání s Ministerstvem finncí Českým sttistickým úřdem přineslo totiž příznivý výsledek. Pro rok 2013 nebudou obce do 3000 obyvtel předávt Pomocný nlytický přehled (PAP). Je to příjemná zpráv pro všechny mlé obce. N zákldě této dohody budou uprven též příslušná ustnovení vyhlášky č. 383/2009 Sb., technická vyhlášk o účetních záznmech, ve znění pozdějších předpisů, která ztím pro rok 2013 předpokládjí přísnější kritéri pro předávání Pomocného nlytického přehledu. Dlší informce n stránkách MP Svzu měst obcí. Ministerstvo finncí sděluje, že došlo k dohodě mezi zmocněnci Ministerstv finncí Českého sttistického úřdu o tom, že nebude n zákldě zpřísnění kritérií pro předávání výkzu Pomocného nlytického přehledu rozšiřován počet municipálních účetních jednotek předávjících Pomocný nlytický přehled v roce Municipálními účetními jednotkmi se v tomto přípdě rozumí územní smosprávné celky jimi zřizovné příspěvkové orgnizce. V roce 2012 mjí povinnost předávt Pomocný nlytický přehled obce, jejichž počet obyvtel je k 1. lednu 2011 roven nebo vyšší než 3000, příspěvkové orgnizce, jejichž ktiv celkem (netto) k zároveň k jsou rovn nebo vyšší než 100 mil. Kč, tto kritéri zůstnou pro rok 2013 zchován.

3 strn 3 Výzv pro příjem žádostí - nové optření Progrmu rozvoje venkov III.4.1 Získávání dovedností, nimce provádění budou zodpovězeny i přípdné dlší otázky spojené s vyhlášením optření. Pro optření III.4.1 se předpokládá jedno kolo příjmu žádostí, to od do v rámci 18. kol příjmu PRV. Poslední den příjmu žádostí, tj. úterý musí být konečná verze Žádosti o dotci, kterou ždtel odesll prostřednictvím Portálu frmáře, doručen osobně nebo prostřednictvím pošty nebo dtovou schránkou n CP SZIF do 16:30 hodin. Dne schválil ministr zemědělství Ing. Petr Bendl Prvidl pro optření III.4.1 Získávání dovedností, nimce provádění. Jedná se o nové optření Progrmu rozvoje venkov. V rámci tohoto optření budou místní prtnerství získávt dovednosti pořádáním informčních propgčních kcí vzděláváním svých změstnnců, prtnerů členů orgánů. Optření bude rovněž změřeno n tvorbu integrovných rozvojových strtegií formou komunitního plánování n pordenství služby pojené s jejich tvorbou. Místními prtnerstvími se rozumí subjekty, které působí n celistvém území s počtem obyvtel od 10 do 100 tisíc prcují n principu prtnerství mezi veřejným soukromým sektorem zároveň nebyly podpořeny v rámci optření IV.1.1 Místní kční skupin. Pro zájemce o toto nové optření proběhne dne 4. prosince 2012 v budově Ministerstv zemědělství školení, n kterém budou zájemcům předstveny zákldní podmínky, tedy definice příjemce dotce, způsobilé výdje, smotný systém podání žádosti o dotci, povinné výstupy projektu pod. Potencionálním ždtelům Prvidl nbývjí pltnosti dnem schválení podpisu ministr zemědělství účinnosti nbývjí po schválení změn Progrmového dokumentu ze strny Evropské komise. Alokce pro toto optření předstvuje 28,4 mil. Kč (částk přepočítán kurzem EUR/CZK = 25,3). Konečná výše závzkovných prostředků bude uprven o ktuální kurzový přepočet. Úplné znění Prvidel, kterými se stnovují podmínky pro poskytování dotce pro místní prtnerství v rámci Progrmu rozvoje venkov ČR pro období , je k dispozici v elektronické podobě n internetové drese Ministerstv zemědělství (subportál Dotce - Progrm rozvoje venkov - Os III - Získávání dovedností, nimce provádění) rovněž n stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu v sekci Progrm rozvoje venkov.

4 strn 4 Ornžovou stuhu 2012 Jihomorvského krje získl obec Rudk z S vítěznou obcí spoluprcují Zemědělská společnost Devět křížů,. s. soukromá frm Blžek, které v průběhu posuzování celostátního kol nvštívil hodnotitelská komise. Kromě toho, že změstnávjí místní obyvtele, pomáhjí rovněž při údržbě cest veřejného prostrnství zpojují se do společenského dění. S obcí spoluprcují tké drobní zemědělci. Je zde řd spolků, včetně včelřů myslivců. Obec si zchovává venkovský ráz, dodržuje trdice má pestrý společenský život. V Senátu Prlmentu ČR v Prze byly vyhlášeny výsledky soutěže Ornžová stuh 2012 v rámci Vesnice roku. Ocenění Ornžová stuh ČR 2012 získl obec Rudk ležící n úptí Českomorvské vrchoviny. N druhém místě skončil obec Petrovice ze Středočeského krje, třetí je obec Sovětice z Královéhrdeckého krje. Ocenění Ornžová stuh uděluje Ministerstvo již po šesté. Letošního ročníku se zúčstnilo 278 obcí. Soutěží se n dvou úrovních, nejprve n krjské, poté n celostátní. Třináct obcí, které uspěly v krjských kolech dostly se do celostátního, získlo šek do výše 600 tisíc korun. V letošním roce jde o město Abertmy (Krlovrský krj) obce Bolešiny (Plzeňský krj), Bořice (Prdubický krj), Kučeř (Jihočeský krj)mnetěš (Ústecký krj), Otice (Morvskoslezský krj), Petrovice (Středočeský krj), Pitín (Zlínský krj), Rozsochtec (krj Vysočin), Rudk (Jihomorvský krj), Sklk (Olomoucký krj), Sovětice (Královehrdecký krj), Všelibice (Liberecký krj). Ocenění převzli zástupci obcí. Celorepublikový vítěz, obec Rudk, obdržel šek do výše 800 tisíc korun, převzl ho strostk Mrie Jirglová. N druhém místě skončil obec Petrovice ze Středočeského krje, která spoluprcuje se Zemědělským družstvem Krásná Hor.s. Obec tké umožnil rybáři Jkubu Vágnerovi zčít budovt unikátní rybářský revír, který bude sloužit ke sportovnímu rybolovu podpoří i cestovní ruch. Obec Sovětice z Královéhrdeckého krje zujl třetí místo. Byl oceněn spolupráce s místními zemědělskými subjekty, zejmén se Zemědělskou kciovou společností Mžny. Slvnostní kce proběhl společně s vyhlšováním vítěze Zelené stuhy roku První místo poukz n dotci v hodnotě 700 tisíc korun získl obec Dolní Břežny ze Středočeského krje. Druhé místo poukz n 400 tisíc korun připdlo obci Mchová ze Zlínského krje trofej spolu s poukzem n 400 tisíc korun z třetí místo získl obec Kestřny z Jihočeského krje.

5 strn 5 Plánovná reform veřejné správy ohrožuje fungování menších měst obcí předstvitelé obcí, měst krjů. Součsný návrh Koncepce dokončení reformy veřejné správy je nepřiprvený ohrožuje fungování veřejné správy zvláště v mlých městech obcích, zdůrznil místopředsed senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu životní prostředí Krel Šebek. Závěry, n nichž se shodli účstníci semináře: Účstníci semináře: Účstníci semináře "Veřejná správ součást život měst obcí" který svoll Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu životní prostředí Senátu Prlmentu ČR povžují součsný návrh "Koncepce dokončení reformy veřejné správy" z nepřiprvený ohrožující fungování veřejné správy zejmén n menších městech obcích. Negtivní stnovisko k plošnému rušení stvebních úřdů n semináři shodně vyjádřili ve svých vystoupeních předsed SMO ČR Ing. Jn Jiránek, předsed SMS ČR Ing. Josef Brtoněk Ing. rch. Jn Florin, člen předsednictv Spolku pro obnovu venkov ČR. Senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu životní prostředí uspořádl v sídle Senátu seminář n tém Veřejná správ - součást život měst obcí. Seminář regovl zejmén n záměr plošného zrušení mtričních stvebních úřdů koncentrci této gendy do tkzvných mlých okresů. Koncepce, která byl předložen vládě, obshuje řdu nevypořádných závžných připomínek k těmto bodům se znovu vyjádřili pozvní zástupci ministerstev i Upozorňují n Progrmové prohlášení vlády zejmén kpitolu Veřejná správ egovernment konsttují, že nvržená Koncepce dokončení reformy veřejné správy je v rozporu s obshem tohoto progrmového prohlášení. Upozorňují n nutnost změny stnovení výše příspěvku n výkon státní správy ve smyslu zohlednění velikosti území, počtu obyvtel zejmén výkonu. Povžují reformu ústřední státní správy z nedílnou součást reformy veřejné správy. Povžují součsný návrh Koncepce dokončení reformy veřejné správy z nepřiprvený ohrožující fungování veřejné správy zejmén n menších městech obcích. Nvrhují by novému zprcování koncepce dokončení reformy veřejné správy včetně reformy ústřední státní správy předcházelo ve shodě s progrmovým prohlášením vlády vyprcování koncepce optimálního uspořádání veřejné správy, jko odborného rámce pro dokončení reformy veřejné správy. Nvrhují odložit přeprcování následné

6 strn 6 projednání dokončení reformy veřejné správy ž do doby po širším projednání koncepce optimálního uspořádání veřejné správy. Žádjí senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu životní prostředí, by se závěry semináře zbývl. Související mteriály: K dispozici jsou je Koncepce dokončení reformy veřejné správy, předložen vládě ČR v červnu 2012, dosud nebyl projednán. Anlýz ktuálního stvu veřejné správy vzt n vědomí vládou ČR v usnesení č. 924 z Video z tiskové konference po ukončení semináře

7 strn 7 Dlší výzv k dotcím pro rybáře n vzdělávání výzkum Operční progrm Rybářství) rovněž n stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu v sekci Operční progrm Rybářství. Příjem žádostí zčíná 2. říjn Zájemci budou moci posílt elektronicky podepsné žádosti přes Portál frmáře n příslušný regionální odbor Státního zemědělského intervenčního fondu do 15. říjn Ministerstvo zemědělství vyhlšuje 14. kolo příjmu žádostí o dotce v Operčním progrmu Rybářství (OP Rybářství). Celkem ždtelé dostnou 25 milionů korun. Příspěvky jsou určené n podporu vzdělávání výzkumu. Zájemci o dotci můžou získt příspěvek n dlší vzdělávání prcovníků v odvětví rybářství, n spolupráci mezi vědeckými ústvy, odbornými školmi rybářskými podniky nebo n zhrniční spolupráci. Dotce jsou určené i n testování inovčních technologiích, které pomůžou v prxi zlepšit výrobní podmínky. Celkem je pro 14. kolo příjmu žádostí o dotci v OP Rybářství připrveno 25 miliónů korun. Všechn optření, n něž budou ve 14. kole přijímány žádosti, jsou změřen n podporu projektů, které mohou přispět k posílení konkurenceschopnosti rybářského odvětví. Novinkou 14. kol je změn prvidel pro poskytování dotcí. Zásdní je, že žádost mohou zájemci podávt pouze elektronicky. Úplné znění nových prvidel je n internetových stránkách Ministerstv zemědělství (rubrik Dotce, podrubrik

8 strn 8 Konference: Jká je budoucnost strých nádrží? Konference se uskuteční 13. listopdu 2012 v budově hlvního nádrží v Prze. N progrmu jsou příspěvky o využití nádržních budov n zniklých i fungujících trtích, příkldy úspěšných rekonstrukcí konverzí nádržních budov v objekty s jinou funkcí dlší zjímvosti. Zájemci zájemkyně o konferenci se mohou registrovt již nyní n internetových stránkách Pátý ročník mezioborové konference PROPAMÁTKY se bude věnovt obnově využívání historických nádržních budov. Prostor pro novou výstvbu, kulturní pmátk, prostor pro novou výstvbu, kulturní pmátk... Kvůli dohdům o jeho dlším osudu se pržské nákldové nádrží Žižkov stlo si nejznámějším historickým nádržním reálem v České republice. Zjímvé příběhy nádržních budov se le njdou i z hrnicemi hlvního měst. Ve středočeských Ujkovicích vznikl v budově bývlého nádrží minipivovr, v Hevlíně n jihozápdní Morvě se díky prohlášení nádrží kulturní pmátkou prvděpodobně podří zchránit celý jeden úsek železniční trti. Otázky obnovy využívání historických nádržních budov jsou součástí širší debty o budoucnosti industriálních stveb jko tkové jsou velmi ktuální pro prcovníky pmátkové péče, rchitekty rchitekty, neziskové orgnizce pečující o pmátky dlší. Proto jsme se rozhodli nádržím věnovt pátý ročník konference PROPAMÁTKY, která trdičně poskytuje prostor mezioborové diskuzi o obnově péči o různé typy pmátek, říká Aleš Kozák, ředitel Institutu pro pmátky kulturu, o.p.s., který konferenci pořádá.

9 strn 9 Aktuální návrh Dohody o prtnerství pro roky 2014 ž Vymezení progrmů pro efektivní čerpání fondů EU progrmového období : princip strtegického změření propojování, princip podpory fungujícího trhu, princip podpory kvlitních projektů princip sndnější příprvy relizce projektů. Tyto principy by se měly promítnout do celého budoucího systému implementce politiky soudržnosti v ČR, což přispěje k zjištění účinného efektivního využívání všech fondů SSR. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) předložilo do připomínkového řízení mteriál Podkld pro příprvu Dohody o prtnerství pro progrmové období Vymezení progrmů dlší postup při příprvě České republiky pro efektivní čerpání fondů Společného strtegického rámce (SSR). Dokumenty ke stžení: Podkld pro příprvu Dohody o prtnerství pro progrmové období 2014 ž 2020 (verze říjen 2012) (formát pdf, vel kb) Vymezení progrmů dlší postup při příprvě České republiky pro efektivní čerpání fondů Společného strtegického rámce (říjen 2012) Strtegické změření temtických okruhů (formát pdf, vel. 148 kb) Příloh k mteriálu Citujeme z předkládcí zprávy dokumentu. Předkládný dokument obshuje východisk zkušenosti z minulého progrmového období součsného období N zákldě těchto zkušeností definuje čtyři zákldní principy budoucího Dne 28. březn 2012 proběhlo jednání Meziresortní koordinční skupiny (MKS), kde MMR předstvilo návrh operčních progrmů vycházející z rozprcovných národních rozvojových priorit, zkušeností ze stávjícího období z podmínek návrhů nřízení EU. N jednání MKS byly k návrhu MMR vzneseny lterntivní návrhy operčních progrmů (ze strny ministerstv školství, mládeže tělovýchovy, ministerstv životního prostředí Úřdu vlády), které byly následně MMR do mteriálu zprcovány. V návznosti n schválený odkld mteriálu z dubn do červn 2012, byl mteriál Podkld pro příprvu Dohody o prtnerství pro progrmové období Vymezení progrmů dlší postup při příprvě České republiky pro efektivní čerpání fondů SSR dne předložen vládě pro informci. Vlád k němu nepřijl žádný závěr. V období od červn do září 2012 probíhly debty n politické úrovni týkjící se lterntivních návrhů struktury progrmů v souldu s poždvkem předsedy vlády zprcovt kompromisní návrh progrmů. V součsnosti je mteriál předkládán vládě n zákldě debt vedených n vládní úrovni, jejichž závěry jsou pro MMR závzné.

10 strn 10 Podkld je připrven jko výchozí dokument pro Dohodu o prtnerství. Dohod bude obshovt nejen operční progrmy cíle Investice pro růst změstnnost, le i cíle Evropská územní spolupráce (prvděpodobně 7 OP) progrmy spolufinncovné EZFRV (Progrm rozvoje venkov) ENRF (OP Rybářství). Jedná se o vymezení operčních progrmů pro Evropský fond regionálního rozvoje, Fond soudržnosti Evropský sociální fond: - Operční progrm Podnikání inovce pro konkurenceschopnost řízený ministerstvem průmyslu obchodu; - Operční progrm Výzkum, vývoj vzdělávání řízený ministerstvem školství, mládeže tělovýchovy; - Operční progrm Změstnnost řízený ministerstvem práce sociálních věcí; - Operční progrm Doprv řízený ministerstvem doprvy; - Operční progrm Životní prostřední řízený ministerstvem životního prostředí; Integrovný regionální operční progrm řízený ministerstvem pro místní rozvoj; - Operční progrm Prh - pól růstu ČR řízený Mgistrátem hlvního měst Prhy; - Operční progrm Technická pomoc řízený ministerstvem pro místní rozvoj. V rámci vymezení operčních progrmů pro Evropský fond regionálního rozvoje relizovných v rámci cíle Evropská územní spolupráce se vládě předkládá: - Operční progrm přeshrniční spolupráce mezi Českou republikou Polskou republikou řízený ministerstvem pro místní rozvoj; - Operční progrm přeshrniční spolupráce mezi Slovenskou republikou Českou republikou koordinovný n území České republiky ministerstvem pro místní rozvoj; - Operční progrm přeshrniční spolupráce mezi Rkouskou republikou Českou republikou koordinovný n území České republiky ministerstvem pro místní rozvoj; - Operční progrm přeshrniční spolupráce mezi Svobodným státem Bvorsko Českou republikou koordinovný n území České republiky ministerstvem pro místní rozvoj; - Operční progrm přeshrniční spolupráce mezi Svobodným státem Ssko Českou republikou koordinovný n území České republiky ministerstvem pro místní rozvoj; - Operční progrm ndnárodní spolupráce Centrl Europe koordinovný n území České republiky ministerstvem pro místní rozvoj; Operční progrmy meziregionální spolupráce koordinovné n území České republiky ministerstvem pro místní rozvoj, Pro intervence Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkov je nvržen Progrm rozvoje venkov pro Evropský námořní rybářský fond - Operční progrm Rybářství v gesci ministerstv zemědělství. Mteriál neobshuje prioritní osy progrmů ni smotné návrhy struktury progrmů. Progrmy budou rozprcovány řídícími orgány v souldu s metodickými dokumenty MMR, které primárně vychází z nřízení EU českých právních předpisů, n kterých MMR prlelně s příprvou tohoto mteriálu prcuje. Metodický dokument pro příprvu operčních progrmů bude řídícím orgánům dlším subjektům poskytnut neprodleně po schválení předloženého návrhu OP. Předkldtel v této souvislosti upozorňuje n význmná rizik vyplývjící z oddlování rozhodnutí o struktuře progrmů. Česká republik musí dodržovt pltné podmínky EU hrmonogrm EU, který je vázán počátkem roku 2014 jko zhájením budoucího progrmového období Pokud se bude ndále odsouvt rozhodnutí o struktuře progrmů, dojde ke znčnému zpoždění příprvy budoucího

11 strn 11 progrmového období. V tkovém přípdě by se ČR ocitl v pozici opožděného vyjednávání s Evropskou komisí. Důsledkem by pk bylo, že progrmy budou spuštěny s velkým zpožděním, což by prvděpodobně mělo tké zásdní vliv n výši budoucího čerpání z EU fondů. Nvzující proces příprvy se bude do znčné míry odvíjet od vývoje jednání n úrovni EU (npř. pokrčující vyjednávání o návrzích nových nřízení o víceletém finnčním rámci). Po projednání schválení návrhu vymezení budoucích progrmů pro progrmové období vládou bude souběžně probíht příprv vlstních návrhů progrmů příprv Dohody o prtnerství. Návrhy všech progrmů spolu s návrhem Dohody o prtnerství budou vládě předloženy do konce březn V roce 2013 by mělo následovt doprcování návrhů progrmů Dohody o prtnerství ve vzbě n vyjednávání s Evropskou komisí.

12 strn 12 Zpojte se do ktulizce strtegie rozvoje Posázví obci nebo mikroregionu. Přiveďte své kmrády známé, kterým rozvoj míst, kde žijí, není lhostejný. Kde kdy se sejdeme, zjistíte n leder.poszvi.com v rubrice Strtegie rozvoje regionu. Údje z nkety poslouží tké jednotlivým obcím mikroregionům k tomu, by zjistily konkrétní potřeby svých obyvtel. Jejich relizce pk bude záležet n tom, zd se podří sehnt dosttek peněz, ť už z obecních rozpočtů nebo dotcí. Jk se bude ubírt dlší rozvoj Posázví? Vsdí obce n stvbu nových hřišť, knihoven či spolkových domů, pustí se do oprv náměstí nebo cest? Vzniknou v regionu nové nučné stezky nebo leje? Rozhodnout o tom můžete i vy. Stčí, když se zpojíte do ktulizce strtegie rozvoje regionu v letech 2014 ž 2020, kterou připrvuje společnost Posázví o.p.s. Od říjn do prosince bude pořádt veřejná setkání, jejichž témty budou důležité oblsti život regionu, npříkld životní prostředí, doprvní obslužnost, cestovní turistický ruch, školství, pmátky, kulturní sportovní ktivity. Aktulizci strtegie odstrtovlo n zčátku roku dotzníkové šetření. Kdokoliv mohl npst n lístek svůj názor, námět či přání vhodit ho do nketních krbic n veřejně přístupných místech v regionu. Druhou možností bylo elektronické hlsování. Do nkety se zpojilo 67 ze 109 obcí Posázví sešlo se v ní přes přání obyvtel, podniktelů, spolků, neziskových orgnizcí nebo sdružení. Podle jednotlivých témt byl seřzen do 30 oblstí. Ke kždé z nich nyní proběhnou veřejné diskuse. Zúčstnit se jich může kždý. Přijďte si pohovořit o tom, co vás trápí, jk by se mohl zkvlitnit život ve vší První strtegie rozvoje regionu Posázví vznikl z podnětu místní kční skupiny n roky Dokument pk byl ktulizován v rámci příprvy n nové progrmové období Evropské unie Vizí strtegie je zlepšení kvlity život v regionu Posázví. Změřuje se n zchování zhodnocení přírodního rchitektonického dědictví regionu, n zvýšení přitžlivosti regionu, n zpojení jeho obyvtel do veřejného život, n podporu rozvoje infrstruktury n podporu ktivit dětí mládeže. K jejímu nplnění výrzně pomáhá progrm Leder, který dministruje MAS Posázví díky němuž přitekly do regionu desítky milionů korun. Pomohly mimo jiné postvit nová dětská hřiště, oprvit kpličky hsičské zbrojnice, vybudovt vesnická muze, otevřít nučné stezky.

13 strn 13 Alterntivou péče o předškoláky by mohly být dětské skupiny Nové formy péče o předškolní děti byly témtem setkání zástupců škol, obcí, měst rodičů s poslnkyní Helenou Lngšádlovou, které se uskutečnilo n konci září v Sázvě. Helen Lngšádlová spoluprcovl s ministerstvem práce sociálních věcí n návrhu zákon o dětských skupinách, který mimo jiné počítá s tím, že by zřizovtelem předškolních zřízení mohly být vedle obcí tké fyzické nebo právnické osoby. Obecně je potřeb hledt lterntivní druhy péče o předškolní děti. Česká republik je sice zemí s nejdelší rodičovskou dovolenou já jsem zstáncem toho, by děti odcházely do kolektivních zřízení ž po třetím roce život, jsou le rodiče, kteří z důvodů ekonomických nebo profesních se do práce musí vrátit dříve, zdůvodnil Helen Lngšádlová. Zákon podle ní npříkld umožní zložit mlou skupinu v rodině, třeb pro šest dětí. Budou tm zmírněny někdy byrokrticky náročné podmínky, i když smozřejmě nemůžeme ustupovt od kvlity péče. Budou tm proto kvlifikční předpokldy pro orgnizátory dětské skupiny, měli by to být lidé, kteří mjí buď pedgogické vzdělání nebo vzdělání v sociální oblsti, zdrvotníci nebo budou muset projít zvláštní příprvou, vysvětlil Helen Lngšádlová. Pomůže to podle ní třeb mlým obcím, v nichž by se nevypltilo otevírt školku. Demogrfický vývoj nsvědčuje tomu, že vln, která teď prochází mteřskou školou nstupuje do prvních tříd zákldní školy, během několik let skončí potom se oprvdu městům obcím nevypltí investovt do nových stveb z desítky milionů korun. Lepší je podpořit dětskou skupinu nebo hledt dlší lterntivy, dodl Helen Lngšádlová. Dětská skupin je podle ní zároveň vhodnou formou péče o děti, které se necítí dobře ve velkém kolektivu. Potřebám skupiny se bude moci přizpůsobit i režim zřízení, které bude moci fungovt třeb i o víkendu. Zákon počítá tké se vzájemnou rodičovskou výpomocí, tedy mlými dětskými skupinmi, v nichž si jedn mmink vezme n hlídání ke svému i několik cizích dětí. Vznik dětských skupin bude podle Heleny Lngšádlové spojen s dňovými výhodmi pro rodiče, kteří budou do těchto zřízení dávt své děti. Měly by tm být odečittelné nákldy od dňového zákldu mělo by to být zvýhodněno npříkld i pro firmy, které zřídí tkovou skupinu n prcovišti, dodl. Zákon se připrvuje si dv roky, legisltivní rd vlády ho dvkrát odmítl. Letos v létě le vlád věcný záměr zákon schválil v součsnosti se doprcovává. V prvním čtvrtletí 2013 by měl být projednán n vládě, pk v poslnecké sněmovně. Účinnosti by měl nbýt od příštího školního roku, řekl Helen Lngšádlová. Nedosttek míst v mteřské škole pociťují i v Sázvě. Částečně to vyřešili tím, že pro

14 strn 14 potřeby předškolního zřízení využívjí dopoledne prostory družiny v zákldní škole. Nový zákon by le uvítl i zdejší největší změstnvtel, společnost Kvlierglss,.s. V tuto chvíli nás tíží situce, že mminky nemjí možnost dát děti do školek, mnohdy se nám proto ženy, které umí sklářské profese, nevrcejí do práce, protože nemjí hlídání. Pokud by zákon prošel, věřím, že by nám to hodně pomohlo. Vytvoření firemní školky by umožnilo změstnt mminky pohlídt jim děti přímo ve firmě, řekl personlistk Ldislv Bečnová.

15 strn 15 Objíždějí kmiony zpopltněné dálnice přes vši obec? Ještě čtyři roky to vydržíte, vzkzuje občnům ministerstvo doprvy. Doprvní federce dále upozorňuje, že doposud byl zpopltněn pouhá 2 % dálniční silniční sítě pouze 17 % z původního záměru tehdejší vlády zpopltnit od zčátku roku 2009 (!) i všechny silnice první třídy. Požduje, by povinné posouzení vlivů nové Doprvní politiky n životní prostředí vyhodnotilo negtivní dopdy plynoucí z nvrhovného odložení problému n dlší pětiletku. N pokrok v řešení neúnosné situce v oblsti mýtného si máme počkt ž do roku To vyplývá z nového návrhu Doprvní politiky ČR pro období , který připrvilo Ministerstvo doprvy. Dokument bude nyní procházet posouzením dopdů n životní prostředí. Návrh obshuje cíle postupně zvádět výkonové zpopltnění n silnicích I. třídy, přípdně i n vybrných silnicích ve správě krjů, přípdně obcí legisltivně regulovt využívání silnic nižších tříd pro nákldní doprvu s cílem udržet těžkou nákldní doprvu v co nejvyšší míře n dálnicích rychlostních silnicích. Termín: od Experti odhdují, že plcené úseky objíždí si 10 % nákldních vozidel v dném směru. Zvláště silný impuls k objíždění existuje u provozovtelů vozidel splňujících pouze horší emisní třídy, protože z ně n zpopltněných úsecích pltí výrzně vyšší kilometrický popltek. Využívání objízdných trs se jsně odráží ve zvýšené úrovni emisí hluku v sídlech. Dokumenty ke stžení: Návrh dokumentu pod názvem Doprvní politik ČR pro období s výhledem do roku 2050 bude nyní předmětem strtegického posouzení dopdů n životní prostředí. Doprvní studie Nstvení mýtného z hledisk objíždění, DUFEK Jiří, MOTRAN Reserch Doprvní federce, leden Nejméně do té doby tk má pokrčovt objíždění zpopltněných dálnic rychlostních silnic kmiony po historických trsách skrz měst vesnice, které přináší škody n zdrví, bezpečnosti i stvu vozovek. Doprvní federce eviduje n 150 obcí měst npříč územím ČR, které výrzně trpí průjezdnou nákldní doprvou. Jejich přehled je dostupný zde v mpovém podkldu.

16 strn 16 Závery z rokovni VII. Fór Vidieckeho prlmentu 2012 v Mošovcich Už po sedmé se potkli zástupci inicitivní lidí se zájmem o optimální rozvoj venkov n Slovensku s důrzem n rozumné využívání evropských finnčních dotcí. Fórum Vidieckého prlmentu se uskutečnilo září 2012 v Mošovcich (okres Turčinské Teplice). Přinášíme závěry konference. Prcovná skupin: Cestovný ruch groturistik - prínos lebo prekážk? Uvedomujúc si ekonomické spoločenské prínosy vidieckeho CR groturistiky pre národné hospodárstvo Slovensk pre rozvoj vidiek, ktoré s vyskytujú njmä v oblstich: ) Tvorb nových prcovných miest n vidieku b) Zchovnie krjinotvorby. c) Zvyšovnie príjmov miestnych regionálnych smospráv d) Zviditeľnenie regiónov Slovensk pre domácich zhrničných návštevníkov e) Vytvárnie pozitívneho vzťhu k vlstnej krjine Poždujeme pre ďlšiu podporu vidieckeho cestovného ruchu groturistiky prijť príslušným orgánmi orgnizácimi optreni: 1. Zjednodušiť sprehľdniť legisltívu týkjúcu s podnikni v cestovnom ruchu, njmä zákon o podpore cestovného ruchu, hygienické iné predpisy týkjúce s predj vlstných výrobkov predj z dvor 2. Zlepšiť propgáciu Slovensk ich regiónov n európskom trhu cestovného ruchu, s cieľom zviditeľniť jednotlivé regióny Slovensk, pritihnuť väčší počet zhrničných návštevníkov, podporiť domáci cestovný ruch ( rekrečne poukážky) 3. Cielenou finnčnou podporou podnikni v CR groturistike, ko pri rozdeľovní EU fondov. Zohľdniť jeho prínos pre rozvoj vidiek, ko j špecifiká podnikni v tejto oblsti. 4. Vytvoriť orgnizčné mteriálne osttné predpokldy pre pordenstvo ďlšie vzdelávnie subjektov pôsobicich vo vidieckom CR, groturistike permkultúre 5. V záujme zvyšovni kvlity poskytovných služieb tým zvýšenie konkurencieschopnosti vidieckeho cestovného ruchu n domácom zhrničných trhoch 6. Pri výstvbe rekonštrukciách zridení vidieckeho cestovného ruchu groturistiky rešpektovť plikovť regionálne miestne prvky trdičnej ľudovej kultúry, rchitektúry, chrkteristického vzhľdu krjiny vidieckeho sídl Prcovná skupin: Poľnohospodárstvo vidiek? Vysoká nezmestnnosť, zlý demogrfický vývoj, odliv mldých do miest, nezáujem mldých o poľnohospodárskej činnosť trdície/korene. Nedostupnosť pôdy pre nových/zčínjúcich mldých frmárov, vysoké vstupné nákldy.

17 strn 17 Návrhy riešení: Zosúldenie legisltívy odstránenie medzier (zákon o vidieku, nové zdefinovnie vidiek v SR,frm, frmár/k, predjné činnosti, DPH) zníženie, zjednodušenie dministrtívy 1. Zmen v legisltíve ohľdne zásobovni slovenskými potrvinmi v sociálnych zridenich (školy, nemocnice, tď.) 2. Zmen legisltívy ohľdne vzdelni prxe strostu vrátne od toho odvíjjúceho s pltu, podporovnie ktívnych strostov, viesť evidenciu prehľd o chovných zviertách n území obce 3. Zmen legisltívy v podiele slovenských výrobkov n pultoch hypermrketov zhrničných reťzcov 4. Podpor pre návrt živočíšnej výroby n vidiek 5. Rozlišovť úrovne výroby: pre vlstnú spotrebu odbremenenie dministrtívy (evidenci zviert, plikáci plemenárskeho zákon, ) predj z dvor veľkovýrob odstupňovnie legisltívy 6. Poľnohospodárske zrideni (prívesné lebo vozidlá), by neboli vizné n pridelenie ŠPZ technického osvedčeni doprvný zákon 252/ Prepojenie škôl s prxou odborná prx, poľnohospodárske škôlky pre dorst 8. Zbezpečiť účsť zástupcu neštátneho sektor ko strtegického prtner vlády SR v Rde solidrity rozvoj 10. V oblsti lesného hospodárstv neštátny lesnícky sektor vysoko oceňuje postoj Vlády SR, ktorá tento sektor vním ko svojho strtegického prtner pri zvyšovní zmestnnosti v njchudobnejších lesntých regiónoch Slovensk podporujúcich rodovú rovnosť 3. Zníženie účinkov diskriminácie formou ktívnej pomoci bezpltnou pordenskou činnosťou. 4. Zviesť vzdelávnie v oblsti rovnosti príležitostí zmestnncov v pretvární štátnej verejnej správy Prcovná skupin Progrm obnovy rodiny zákldná bunk štátu v ohrození. Etik ľudských vzťhov. 1. Zinteresovť štát, by vytvoril systém podpory rodiny, tk by fungujúc rodin bol prioritou politiky štátu, tento systém optrení preniesť n lokálnu úroveň 2. Podpor rodiny je v progrmovom vyhlásení vlády 3. Vytvoriť systém vzdelávni učiteľov ko postupovť s problémovou rodinou. zviesť n školách etiku do vzťhov nučiť deti emptii prosociálnemu správniu zviesť výuku etiky ko povinný predmet vytvoriť n miestnej úrovni ( okres) rodinné centrá, v ktorých poskytneme pordenstvo ko zvládť výchovné problémy s deťmi posilniť vzťh RODIČ A DIEŤA 4. Prostredníctvom médií pozitívne ovplyvňovť verejnosť k uvedomeniu si, že rodin je zákldný ekonomický nástroj prosperity štátu Prcovná skupin: Rodová rovnosť nš (ne) znám 1. Zvýšiť informovnosť občnov o diskriminácií. 2. Zviditeľnenie príkldov dobrej prxe z rdov vidieckych žien zviditeľnenie politík

18 strn 18 Změstnvtelé ze Šumpersk Jeseník mohou získt dotci n změstnání bsolventů letošního roku. Z tu dobu byl nvázán spolupráce se 17 změstnvteli podřilo se vytvořit 11 nových prcovních míst. Bez mál 2 miliony korun získjí změstnvtelé ze Šumpersk Jesenick zčátkem příštího roku n změstnávání bsolventů, kteří nemjí práci nebo nemohou získt změstnání odpovídjící jejich kvlifikci. Dotce bude uvolněn z projektu Nová perspektiv bsolventů n Šumpersku Jesenicku finncovného z Evropského sociálního fondu. Zákldní podmínkou pro získání příspěvku ve výši 16 tis. Kč n 9 měsíců je vyplnění jednoduchého dotzníku nbídk perspektivního změstnání n území Olomouckého krje pro mldé lidi ve věku do 25 let. Změstnvtelé si budou zájemce o změstnání vybírt ze skupiny bsolventů, kterou seství relizátor projektu ve spolupráci s Úřdem práce. Spoluprcující změstnvtelé si všk mohou do skupiny zpojit vlstními silmi vytipovného uchzeče, kterého po bsolvování povinných rekvlifikcí změstnjí. Předností spolupráce je, že bsolventi budou mít z projektu zplceny školení rekvlifikce, které jim pomůžou se u změstnvtele rychle n nové pozici zprcovt. Projekt relizovný šumperským Centrem pro komunitní práci běží již od dubn

19 strn 19 Zálezlice n Mělnicku budou do rok chráněny před povodněmi Pro snížení průsku do chráněného území je v nejexponovnější části nvržen předložený těsnící koberec. Součástí protipovodňových optření jsou i křížení dotčených vodotečí komunikcí. Křížení komunikcí je řešeno nájezdy sjezdy jedním průjezdem pro zemědělskou techniku šířky 5 metrů, optřený mobilním hrzením. Následky ktstrofální povodně v roce 2002 Obec Zálezlice, která utrpěl před deseti lety velké škody při tehdejší povodni, ochrání od příštího říjn 1,5 km dlouhá 4 metrů vysoká zemní hráz. Mír protipovodňové ochrny odpovídá úrovni povodně ze srpn Vybudování protipovodňových optření si vyžádá přibližně 47 milionů Kč. Protipovodňová ochrn Zálezlic se relizuje v rámci Progrmu Ministerstv zemědělství Podpor prevence před povodněmi II. Protipovodňovou ochrnu Zálezlic zjistí liniová zemní hráz celkové délky metrů mximální výšky 4 metry. Protipovodňový vl tvoří dvě rmen, která jsou vůči sobě v prvém úhlu. Stvebně technické řešení bylo zvoleno s ohledem n technické řešení hráze, geologickou stvbu území, dotčení zeleně inženýrských sítí zpojení objektů stvby do území. Zálezlice, které leží mezi Vltvou Lbem nd jejich soutokem v rovintém území s mlým spádem, byly ktstrofálně postiženy při povodni v srpnu Tehdy bylo zcel zplveno 60 rodinných domků. Bez vody nebo jen s mírnou škodou zůstlo pouze 28 obytných objektů. Velká vod zničil rozvody elektřiny, veřejné osvětlení, místní komunikce obecní rozhls. Byl poškozen i knlizce, čističk, vodovod, fotblový stdion, kostel, provozovny místních podniktelů dlší objekty. Povodňové škody v Zálezlicích se vyšplhly n zhrub 150 milionů Kč. V Zálezlicích vznikne zemní hráz, která zásdně zvýší součsnou míru ochrny obce z pětileté vody n úroveň povodně ze srpn To znmená, že obec bude chráněn ž před stoletou vodou, okomentovl prmetry stvby Mrián Šebest, ředitel Povodí Lbe, státní podnik.

20 strn 20 První sezón Podblnických frmářských trhů Podblnické frmářské trhy mjí svou první sezónu téměř z sebou. V pátek od 10 do 16 hod. proběhne poslední letošní trh n Žižkově náměstí ve Vlšimi. Tentokrát se prodeje mohou zúčstnit tké občné se svými zhrádkářskými přebytky. Cílem trhu je zejmén podpořit regionální producenty. Jk se tento cíl dří plnit? dného dne, le o možnosti dát o sobě vědět, získt nové zákzníky, posílit znčku svých výrobků. Je tké o výměně zkušeností z pěstování či výroby s jinými prodejci. Prostory Žižkov náměstí ve Vlšimi jsou pro trhy jko stvořené, je to krásné náměstí s výhledem n zámek, prkování v průběhu trhu je zdrm po nákupu n trhu si můžete dát oběd či kávu v místní resturci či cukrárně. Aktuální informce o Podblnických frmářských trzích njdete n webových stránkách Frmářské trhy ve Vlšimi Trh ve Vlšimi má ztím krátkou historii. Frmářské trhy pořádjí společně Český svz ochránců přírody Vlšim město Vlšim jednou měsíčně od dubn Jedním z cílů nší orgnizce je podpor ekologicky sociálně zodpovědného spotřebitelství. K tomu ptří n prvním místě využívání místních produktů. To byl důvod, proč jsme se pustili do pořádání frmářských trhů, sdělil Kteřin Červenková z Českého svzu ochránců přírody Vlšim. Chtěli jsme přilákt n trh výhrdně domácí regionální produkci, což se ztím dří málo. Trh je sice pestrý nkoupíte zde zjímvé produkty, le většinou od obchodníků ze sousedních krjů či okresů, hodnotí první sezónu trhů mnžerk Lenk Želivská. Výzv tedy směřuje všem, kdo se chtějí se svými výrobky prezentovt. Protože prodej n trhu není jen o tržbě

21 strn 21 Kndidáti n hejtmny poždují konec objíždění zpopltněných úseků dojde ž od roku Přehled odpovědí seřzených dle krjů je k dispozici zde. Doprvní federce se zeptl stovky lídrů krjských kndidátek npříč krji politickými strnmi, zd vůbec, kdy jk chtějí řešit problém objíždění nákldních vozidel po nezpopltněných krjských silnicích. Odpověď je jsná: čekt n řešení ještě dlouhá lét je pro ně nepřijtelné. Všech čtyřicet jedn potenciálních hejtmnů, kteří odpověděli n dotzy, požduje bezodkldné řešení problemtiky objíždění zpopltněných úseků. Pokud by jejich strn či politické uskupení ve volbách zvítězilo, budou se ktivně zszovt o její řešení především s využitím zákonodárné moci krje. Otázk údržby rozvoje doprvní infrstruktury je jednou z význmných oblstí krjské politiky. Od zvedení mýtného pro nákldní doprvu v roce 2007 se zvýšilo ztížení silnic ve správě krjů těžkou nákldní doprvou, jejíž část objíždí zpopltněné úseky. Stát k možnostem řešení nvzdory přání řdy krjů přistupuje liknvě. Tké nový návrh doprvní politiky pro období s výhledem do roku 2050 počítá s tím, že k postupnému zvádění výkonového zpopltnění n silnicích I. třídy, přípdně i n vybrných silnicích ve správě krjů, přípdně obcí, Doprvní federce dále upozorňuje, že doposud byl zpopltněn pouhá 2 % dálniční silniční sítě pouze 17 % z původního záměru tehdejší vlády zpopltnit od zčátku roku 2009 (!) i všechny silnice první třídy. Experti odhdují, že plcené úseky objíždí si 10 % nákldních vozidel v dném směru. Zvláště silný impuls k objíždění existuje u provozovtelů vozidel splňujících pouze horší emisní třídy, protože z ně n zpopltněných úsecích pltí výrzně vyšší kilometrický popltek. Využívání objízdných trs se jsně odráží ve zvýšené úrovni emisí hluku v sídlech. Dominik Švárová z Doprvní federce k tomu uvádí: Kndidáti n hejtmny dli jednoznčně njevo, že liknvost státu při řešení problému nežádoucí kmionové doprvy n silnicích nižších tříd je pro ně neúnosná hodljí působit n vládu prlment, by udělly něco pro lidi: čím dříve bude mýtné pro těžkou nákldní doprvu rozšířeno n vybrné silnice II. III. tříd, tím dříve v obcích poklesnou hluk, emise vibrce, sníží se riziko nehod nopk zvýší bezpečnost pro chodce, cyklisty i řdové motoristy.

22 strn 22 Budoucí hejtmni chtějí konkurenci n železnici Svz cestujících ve veřejné doprvě oslovil ve všech krjích dohromdy 109 lídrů politických strn, kteří v krjských volbách kndidují n krjského hejtmn položil jim pět otázek. Dosud n nše otázky odpovědělo 72 kndidátů, z nichž 53 voličům slibuje, že podpoří vstup konkurence v regionální železniční doprvě. Drtivá většin kndidátů n hejtmn chce vypst tendry n železnici postupně vpustit konkurenci, všk teprve voliči rozhodnou, zd se v regionální železniční doprvě skutečně dočkáme konkurence. Neboť většin kndidátů ČSSD, kteří mjí šnci být zvoleni do vedení krjů, povžují dlouhodobé smlouvy s ČD z závzné nechtějí od nich ustoupit, říká prezident Svzu cestujících ve veřejné doprvě Miroslv Vyk. Ani kndidáti ČSSD všk nejsou jednotní. Někteří se odvolávjí n desetileté smlouvy, které krje uzvřely s Českými drhmi v roce Jiný postup zvolil npříkld jihočeský hejtmn Jiří Zimol, který záměr vyhlásit nbídkové řízení oznámil EU již v lednu V součsné době má již připrveny zdávcí podmínky pro soubor tří šumvských trtí, kde by měl vybrný doprvce zhájit provoz v prosinci V Jihomorvském krji je trdičně velké tém modernizce železničního uzlu Brno. Názory jednotlivých kndidátů n umístění brněnského nádrží se různí. Stvbu nového nádrží v odsunuté poloze preferují ČSSD ODS, pro zchování nádrží v centru jsou SPO Zemnovci Strn zelených. Osttní strny se vyjdřují neurčitě. Npříkld Věcí veřejné budou rozhodovt o poloze nádrží ž n zákldě průzkumu mezi cestujícími, i když městské referendum již dávno prokázlo, že veřejnost upřednostňuje modernizci nádrží v centru měst, komentuje vyjádření lídr Věcí veřejných pro Jihomorvský krj Miloslv Zítk, člen prezídi Svzu cestujících ve veřejné doprvě. Nopk stvb vysokorychlostní železnice Prh Brno je témtem, které všechny kndidátky n jižní Morvě spojuje. Všech šest lídrů, kteří odpověděli n nše dotzy, se shodlo, že nová rychlá železnice do Prhy je potřeb. Proszování tohoto záměru le nebude jednoduché. Ztímco občnští demokrté v Jihomorvském krji stvbu vysokorychlostní železnice podporují, jejich strničtí kolegové n Vysočině jsou proti. Názory kndidátů n vybrná regionální témt týkjící se npříkld zvádění či rozšiřování integrovných doprvních systémů nebo obnovení prvidelného provozu n konkrétních regionálních trtí se v jednotlivých krjích liší npříč politickým spektrem. Většin kndidátů přikládá veřejné doprvě v regionech velký význm. Pokud budou předvolební sliby skutečně relizovány, může se většin cestujících těšit n lepší fungování veřejné doprvy. V opčném přípdě dostnou z 4 roky ve volbách důvěru jiní, uzvírá Vyk. Veškeré odpovědi kndidátů njdete zde.

23 strn 23 HODNOCENÍ MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN 2012 bylo u kždé otázky jsně uvedeno, kolik bodů může MAS z odpověď získt. Mximální počet bodů byl stnoven n 150. Činnost místních kčních skupin byl hodnocen v šesti oblstech: Obdobně jko v loňském roce proběhlo i letos hodnocení činnosti místních kčních skupin podpořených v rámci Progrmu rozvoje venkov n období Hodnocení probíhlo od 30. července do 9. srpn formou veřejných prezentcí v budově Ministerstv zemědělství. Místní kční skupiny byly dle počtu získných bodů rozřzeny do skupin A, B, C D. Téměř 90 % místních kčních skupin se umístilo ve skupině A B. Obdobně jko v loňském roce proběhlo i letos hodnocení činnosti místních kčních skupin podpořených v rámci Progrmu rozvoje venkov n období Hodnocení probíhlo od 30. července do 9. srpn formou veřejných prezentcí v budově Ministerstv zemědělství. Místní kční skupiny byly dle počtu získných bodů rozřzeny do skupin A, B, C D. Téměř 90 % místních kčních skupin se umístilo ve skupině A B. Zákldní prmetry strtegické dokumenty MAS Personální zjištění činnosti MAS Administrce výzev výběr projektů v rámci SPL Integrce rozvoj MAS Monitoring evluce MAS Propgce MAS Kždá MAS měl vyhrzeno 30 minut n předložení potřebných podkldů, kterými Hodnotitelské komisi dokládl tvrzení uvedená v dotzníku, přípdně zodpovídl konkrétní dotzy jednotlivých členů Hodnotitelské komise. Hodnocení MAS v roce 2012 proběhlo převážně úspěšně, zejmén díky příprvě většiny místních kčních skupin. Některé zsílly kompletní dokumentci ještě před smotným hodnocením, přípdně uváděly konkrétní internetové odkzy, což velmi ulehčilo práci hodnotitelské komisi. Výsledky hodnocení MAS (PDF, 306 KB) Členy Hodnotitelské komise byli zástupci Ministerstv zemědělství Státního zemědělského intervenčního fondu. Jko podkld pro hodnocení sloužil Hodnotitelské komisi dotzník vyplněný místními kčními skupinmi. Hodnoceno bylo období od července 2011 do červn V dotzníku

24 strn 24 MAS Prtnerství Moštěnk je první v hodnocení MAS 2012 Celkem jsme v letech podpořili 73 projektů z 39 milionů korun, dlší budou následovt koncem tohoto roku v roce Poté nstoupí nové progrmovcí období Evropské unie , ve kterém by činnost MAS měl pokrčovt, řekl předsed MAS Prtnerství Moštěnk Tomáš Šulák. MAS - Prtnerství Moštěnk získl letos nejvíce bodů v hodnocení MAS byl oznčen jko nejlepší mezi místními kčními skupinmi (MAS) v České republice. N dlších místech ji následují MAS Morvský krs, MAS Horní Pomorví Region Hná, které se tké ncházejí nebo mjí část svého území v Olomouckém krji. Výsledku hodnocení si velmi vážíme vnímáme ho jko ocenění všech, kdo se n rozvoji regionu prostřednictvím MAS podílejí. To, že jsme se již potřetí umístili mezi nejlepšími, je odrzem toho, že region jeho obyvtelé jsou ktivní vzájemně spoluprcují, uvedl Tomáš Šulák. Hodnocení probíhlo n přelomu července srpn formou veřejných prezentcí v budově Ministerstv zemědělství. Komise složená ze zástupců ministerstv zemědělství Státního zemědělského intervenčního fondu se změřil n šest oblstí zákldní prmetry strtegické dokumenty MAS, personální zjištění, dministrci výzev výběr projektů v rámci Strtegického plánu Leder, integrci rozvoj, monitoring, evluci propgci MAS. Místní kční skupiny byly dle počtu získných bodů rozřzeny do skupin A, B, C D, přičemž téměř 90% místních kčních skupin se umístilo v nejlepších skupinách A B. Potvrdil se tk trend zvyšující se kvlity lederovských regionů jejich regionálních knceláří v tříleté řdě hodnocení. Svou činnost zčl MAS Prtnerství Moštěnk n jižním Přerovsku v roce Díky jejímu působení spolupráci s prtnery z veřejné, neziskové podniktelské sféry se do venkovského regionu dnes již 52 obcí n Moštěnsku, Holešovsku části Zlínsk podřilo přivést desítky milionů korun z Progrmu rozvoje venkov. Ty pomohly uprvit veřejná prostrnství, oprvit místní pmátky, rekonstruovt školy, sportovní zřízení nebo hsičské zbrojnice vybudovt informční centrum, nučnou stezku či hipotrsy. Powered by TCPDF (