ská krize Miroslav Singer viceguvernér, Legendor Praha, 21. dubna 2010

Transkript

1 Hospodářsk ská krize a česká ekonomika Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka Legendor Praha, 21. dubna 2010

2 Obsah Hospodářská krize ve světě: příčiny, fáze, stabilizační politiky, přizpůsobovací procesy, budoucí rizika Dopady krize na českou ekonomiku: Finanční sektor Reálný sektor Reakce ČNB na krizi Prognóza ČNB (únor 2010) Fiskální vývoj: střednědobé riziko vývoje české ekonomiky Navrhovaná architektura evropského dohledu nad finančním trhem: pohled ČNB M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 2

3 Podstata krizí Hlavní typy krizí: Finanční (bankovní) krize Měnové krize Krize státních financí Někdy bývají krize izolované (např. bankovní krize ve Švédsku na zač. 90. let), ale často se kombinují (např. Argentina v roce 2002: měnová + krize státních financí) Podstata krize: (více či méně dramatická) korekce předchozího přehřívání reálné ekonomiky (nebo některých segmentů), jemuž napomohla kumulace nadměrného dluhu a růst rizik, který se v krizi ukáže jako nepřiměřený Krize jsou (odvěkou) součástí tržního systému; mají očistný charakter M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 3

4 Příčiny hospodářsk ské krize 1/2 Makroekonomické: Dlouhodobá kumulace globálních nerovnováh (vysoká spotřeba v USA byla financována vysokými úsporami v Číně; Asie financovala bublinu Uvolněná měnová politika (v USA i jinde) příliš nízké úrokové sazby po příliš dlouhou dobu Etické: Porušování obezřetnostních principů neuvědomělé i úmyslné (ze strany poskytovatelů fin. služeb); zvyšování finanční páky nad přiměřené meze (eroze ziskovosti tradičního bankovnictví a hodnoty licencí) Podcenění možných rizik (příjemci fin. služeb, ratingové agentury) M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 4

5 Příčiny hospodářsk ské krize 2/2 Související s dohledem nad finančním trhem: Často rozptýlený dohled nad finančními trhy Nedostatečně kvalifikovaný či obezřetný dohled (podcenění rizik souvisejících s finančními inovacemi neznámé produkty) Politické: Zájem na stimulování růstu a blahobytu (posun ve vnímání úvěru na byt atp. jako občanského práva ) Ovlivňování dohledových institucí (přivírání očí) Psychologické: Zbožná přání, naivita, neznalost, lhostejnost, nedbalost, nepoučitelnost, krátkozrakost, chamtivost, arogance Syndrom This time is different (Rogoff, Reinhart): krize se týká jen těch druhých a v jiných dobách, nikoliv nás a dnes! Ohledně vah jednotlivých faktorů neexistuje shoda; příčiny se navíc značně liší i podle zemí a regionů M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 5

6 Fáze krize ve vyspělých ekonomikách Hypotéční krize v USA: (červenec 2007) spouštěč krize Náběh na krizi: dlouhodobá kumulace faktorů: bubliny, nerovnováhy Latentní fáze finanční krize Pád Lehman Brothers: září 2008 Akutní fáze finanční krize: riziko zhroucení systému Krize reálné ekonomiky Problémy veřejných financí: deficity, růst dluhů před a dále Jednotlivé fáze jsou důsledkem vývoje, rozhodnutí a politik z fází předchozích M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 6

7 -1,7-1,9-2 -2,2-2,7-3,1-6,3-7,1-7,5-7,8-7,8 5 HDP v EU v roce 2009 (mzr změna v %) 1, ,6-3,6-3,6-4 -4,1-4,2-4,7-4,8-4,9-4,9-4, , PL CYP MAL GR F PT BE E L AT NL Eurozóna EU-27 SK CZ DK M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 7 S UK BG D I HUN ROM IRL SLO Jedině v Polsku za rok 2009 HDP neklesl; ČR byla o něco horší než EU-27; pro Pobaltí byla krize katastrofou SF EST -18 LIT LAT Pramen: Eurostat

8 Stabilizační politiky 1/3 1. Záchranné balíčky vlád: Dodatečný přísun likvidity na trhy a posílení kapitálu bank Fiskální stimuly s cílem podpořit poptávku (přímé vládní výdaje, snižování daní, opatření na trhu práce, sociální politiky) 2. Opatření centrálních bank v oblasti měn. politiky: Agresivní snižování měnově-politických sazeb - jednotlivě i koordinovaně (6 centrálních bank dne 8. října 2008) M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 8

9 Měnově-politické sazby vybraných zemí ( ) Pramen: BIS Měnově-politické sazby FRS, BoE i ECB klesly na nulu nebo na mimořádně nízké úrovně M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 9

10 Stabilizační politiky 2/3 Agresivní snižování měnově-politických sazeb jednotlivě i koordinovaně (6 centr. bank snížilo sazby 8. října 2008) Použití nástrojů tzv. nekonvenční měnové politiky s cílem: Ovlivnit podmínky na mezibankovním trhu Ovlivnit trh úvěrů a přispět k rozsáhlejšímu uvolnění podmínek financování Obecný cíl: zabránit deflaci a nastartovat růst 3. Opatření se strany regulátorů Lišila se podle podmínek jednotlivých zemí Nadnárodní iniciativy: European Systemic Risk Board, European Supervision Agencies; dynamické oprávkování; aj M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 10

11 40 35 Podpora finančního sektoru v EU ,2 (v % HDP) Pramen: Evropská komise, říjen ,2 jako % HDP ,4 19, ,3 10,1 9,6 8,1 6,9 6,8 6,7 5,1 4,7 3,8 3,2 2,3 0 IRL B UK NL AT D S L LOT F SL DK GR E PT 0, Zatímco v Irsku, Belgii, Velké Británii a Nizozemí byla podpora ze strany vlád značná, ve většině nových členských zemích EU byla nulová M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 11 H I BG CYP CZ EST SF LIT MAL PL RO SK

12 Stabilizační politiky byly někdy mezi zeměmi koordinovány a přinesly bohatou škálu opatření Zabránily zřejmě nejhoršímu = zhroucení finančního systému Tyto politiky však většinou neřeší příčiny krize! Cena za vznik krize a za její nesystémové řešení bude vysoká a dlouhodobá: Jednou provždy ztracený příspěvek k růstu Stabilizační politiky 3/3 Zatížení budoucích generací dluhovým břemenem Skutečným řešením krize je její prevence v dobrých časech ; pokud krize už jednou vypukne, jde vždy pouze o volbu menšího zla M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 12

13 Stávaj vající fáze krize: finanční sektor Akutní fáze krize (podzim 2008) je patrně již za námi Masivní poskytnutí likvidity finančnímu sektoru zabránilo jeho zhroucení Rizikové přirážky jsou sice již nižší, ale stále poměrně vysoké nelze očekávat výraznější zlevňování úvěrů Přetrvávají značné nejistoty ohledně zdraví bilancí mnoha bank ve světě (zejména v USA a v Evropě) Kvůli pozvolnému zotavování reálné ekonomiky přetrvává vysoké úvěrové riziko Aktuální otázkou je nyní načasování a dávkování strategie exitu z nekonvenčních politik Situace ve finančním sektoru není kritická ale je stále křehká; případné šoky ji mohou významně zhoršit M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 13

14 Stávaj vající fáze krize: reáln lná ekonomika 1/2 Volný pád ekonomik (měřený HDP) z přelomu 2008/2009 se ve většině zemí již zastavil (způsob formování tržních očekávání vedl k přestřeleným reakcím) Podpora poptávky ze strany mnoha vlád napomohla zmírnit hospodářské poklesy Ve většině postižených zemí se již projevují známky pozvolného oživování hospodářství = odrážení ode dna ; zatím však chybějí pevnější základy vycházející ze soukromého sektoru Doznívá fáze, kdy se firmy adaptovaly prostřednictvím snižování nákladů a začíná fáze, kdy budou rozhodovat aktivní strategie Jsme ve fázi selekce mezi životaschopnými a neživotaschopnými firmami M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 14

15 Potenciáln lní výstup v krizi: konstantní Při konstantní úrovni potenciálního výstupu je hlavním problémem nedostatečná poptávka M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 15

16 Potenciáln lní výstup v krizi: pokles V tomto rámci bude hlavním problémem mikroekonomické přizpůsobení nabídky k nižší úrovni potenciálního výstupu M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 16

17 Stávaj vající fáze krize: reáln lná ekonomika 2/2 Hlavní problém: nadbytečné výrobní kapacity byly vytvořeny pomocí dluhů; kapacity bude třeba snížit (zmodernizovat) a dluhy bude zapotřebí uhradit Mikroekonomické přizpůsobování v reálné ekonomice bude muset probíhat souběžně s konsolidací finančního sektoru a ozdravením veřejných financí Trh práce se vyvíjí se zpožděním: příběh zprostředkovaný čísly o HDP (zlepšování) se bude lišit od příběhu o nezaměstnanosti, mzdách a životní úrovni (další zhoršování) I přes mírné oživení bude rok 2010 patrně obtížnější než rok 2009 ( únava materiálu : manažeři, zaměstnanci, spotřebitelé, dlužníci); zároveň však nové příležitosti M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 17

18 HDP v EU v 4Q2009 (mezičtvrtletní změna v %; sezónn nně očištěno) ,5 2 1,2 0,9 0,7 0,6 0,5 0,4 0,4 0,3 0,2 0,2 0,1 0, Pramen: Eurostat ,1-0,2-0,2-0,3-0,3-0,4-0,6-0,8-1, EST SK PL MAL CZ F LIT AT UK BE DK NL EU-27 SLO Eurozóna BG Ve 4Q09 byl poměr mezičtvrtletních poklesů a růstů HDP v EU přibližně vyrovnán; ČR patřila k úspěšnějším G SF E L PT I CYP HUN S -2,3-2,9 GR ROM IRL LAT M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 18

19 Rizika budoucího vývoje Krize ještě neskončila! Vyspělé ekonomiky jsou někde uprostřed : za akutní fází finanční krize, uprostřed (zdlouhavé) krize reálné ekonomiky a před velkými problémy veřejných financí! Skokový nárůst veřejných dluhů během nejbližších let se bude odstraňovat jedno či dvě desetiletí ( tlumení strany nabídky a crowding-out soukromých investic) Vysoké dluhy nebude snadné umořovat nízkým hospodářským růstem (navíc zhoršující se demografická struktura) Krátkodobé riziko: oživení ve tvaru W Dlouhodobé riziko: nízký hospodářský růst Růst světové ekonomiky bude nerovnoměrný; i v Eurozóně budou narůstat divergenční tendence hlavní test je teprve před námi! Krize obnažila některé problémy, které nebyly před krizí tak zjevné; cena za ně bude vysoká! M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 19

20 Dopady krize na českou ekonomiku: finanční sektor M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 20

21 Čím m se vyznačoval tuzemský finanční (bankovní) ) sektor na začátku krize? Měl přebytek likvidity (ČNB stahuje peníze) Byl relativně izolovaný (má dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů) Měl (a má) tradiční konzervativní model (v průběhu transformace existoval dostatek příležitostí k růstu) Měl nízký podíl nesplácených úvěrů Banky neposkytovaly ve větší míře úvěry v cizích měnách (nebyly závislé na funkčnosti trhů sloužících k zajišťování kurzového rizika) Podíl toxických aktiv byl zanedbatelný (méně než 1% aktiv) Byl (a je) dobře kapitalizovaný a vysoce ziskový Finanční sytém v ČR byl méně zranitelný než jinde; přímé dopady finanční krize proto nebyly závažné M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 21

22 Poměr r primárn rních vkladů k úvěrům ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v %, rezidentské úvěry a vklady, nebankovní subjekty) CZ SK PL BGROHU SI LT EELV BEDEAT FR UK SEDK EA EU Pramen: ECB V ČR byl v 2008 poměr depozit k úvěrům nejvyšší domácí bankovní sektor má silnou bilanční likviditu M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 22

23 Úvěry v cizí měně ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v % celkových úvěrů danému segmentu) LV EE HU RO LT PL BG SI SK CZ EA AT BE SE domácnosti podniky Pramen: BIS, ECB, centrální banky České domácnosti měly a mají nulový podíl úvěrů v cizích měnách M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 23

24 Čistá externí pozice bankovních sektorů vybraných zemí EU v roce (v % HDP) CZ SI PL SK BGHU RO LT EE LV AT DE BE FR SEDK UK EA EU Pramen: IFS, IMF ČR spolu se Slovinskem je mezi novými členskými zeměmi EU na externích zdrojích nezávislá (jejich čistá externí pozice je kladná) M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 24

25 Externí hrubý dluh bankovních sektorů vybraných zemí EU Externí hrubý dluh bankovních sektorů vybraných zemí EU (v % HDP, 2008) PL CZ RO SK BG LT HU SI EE LV DE FR AT BE SE DK UK EA EU Krátkodobý externí dluh Dlouhodobý externí dluh Pramen: BIS, IMF Pozn.: Pro některé země EU nebylo k dispozici rozložení dle splatnosti; EU je váženým průměrem zemí EU, kde jako váhy byly použity podíly na HDP. Domácí bankovní sektor má nízký externí dluh M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 25

26 Podíl úvěrů v selhání (% celkových úvěrů; konec 2008 nebo březen 2009) 24 Podíl úvěrů v selhání: mezinárodn rodní srovnání země eurozóny ostatní země EU země střední a východní Evropy mimo EU IT GR ES SK IE FR DE AT PT NL SI MT BE FI LU RO LV LT PL CZ HU BG EE UK SE DK UAMOMN SRMK AL RU TR BH HR BY Pramen: IMF, ČNB, národní centrální banky ČR v mezinárodním srovnání však nijak nevybočuje M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 26

27 Úvěry se selháním (podíly na celku v segmentu, v %) Úvěry celkem Úvěry nefinančním podnikům Úvěry obyvatelstvu Úvěry na bydlení obyvatelstvu Spotřebitelské úvěry obyvatelstvu Pramen: ČNB Podíl úvěrů se selháním na celkových úvěrech dosáhl v lednu 5,8%; nejstrměji roste podíl nesplácených úvěrů u podniků (8%); u domácností činí 4,1% M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 27

28 Úvěry nefinančním m podnikům a domácnostem (stavy, mzr /07 8/07 2/08 8/08 2/09 8/09 2/10 Celkové půjčky Domácnosti Nefinanční podniky mzr.. v %) Pramen: ČNB Úvěry celkem v únoru 2010 prakticky stagnovaly (růst o 0,1%); úvěry nefinančním podnikům počínaje srpnem 2009 klesají M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 28

29 Úvěry domácnostem (mzr. v %) Úvěry domácnostem celkem Úvěry na bydlení Spotřebitelské úvěry Pramen: ČNB Meziroční růst úvěrů domácnostem rychle zpomaluje; tempo je u obou hlavních složek úvěrů podobné M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 29

30 Nově poskytnuté úvěry (mzr změny v %) Nefinanční podniky Domácnosti Úvěry celkem Pramen: ČNB Pokles poptávky po úvěrech + zpřísnění úvěrových standardů záporná mzr dynamika ve všech segmentech (byť u domácností určité zlepšení) M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 30

31 Repo a tržní sazby (v %) 6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1/07 4/07 7/07 11/07 2/08 6/08 9/08 1/09 4/09 8/09 11/09 3/10 Repo sazba ČNB 3M 1Y 10Y vladní dluhopis Pramen: ČNB Snížení měnově politických sazeb se částečně promítlo do tržních sazeb M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 31

32 Úrokové sazby z nových úvěrů (v %) Úvěry nefinančním podnikům Úvěry ostatním domácnostem (živnostníci) 2T Repo 3M PRIBOR i do sazeb úvěrů nefinančním podnikům Pramen: ČNB M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 32

33 Kapitál l a kapitálov lová přiměřenost bn Kč % 0 XII 2006 IX 2007 VI 2008 III 2009 XII Kapitál celkem Úvěrové riziko celkem Tržní rizika Operační a ostatní rizika Kapitálová přiměřenost (%, pravá osa) Kapitálová přiměřenost Tier 1 (%, pravá osa) Pramen: ČNB Kapitálová přiměřenost nadále zůstává dostatečná M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 33

34 Ziskovost bankovního sektoru Ziskovost v bankovním sektoru v ČR Relativní srovnání roku 2009 oproti 2008 Čistý zisk +32% Čistý úrokový výnos +5% Poplatky, aj. +1% Administrativní náklady -2% Opravné položky +93% Pramen: ČNB Bankovní sektor zůstává ziskový M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 34

35 Zátěžové testy: únor 2010 Aktuální zátěžový test bank pracuje se dvěma alternativními scénáři: Scénář Baseline odráží prognózu ČNB z února 2010 Scénář Double dip ( recese s dvojitým dnem ) Scénář Ztráta důvěry Časový horizont testů: 1Q2010 4Q2011 Metodologie blíže viz web ČNB Oba alternativní scénáře představují výrazně nepříznivé a málo pravděpodobné varianty budoucího vývoje M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 35

36 Alternativní scénáře: vývoj růstu r reáln lného HDP (v %) M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 36

37 Alternativní scénáře: vývoj 3M PRIBOR (v %) /07 06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 Baseline Double Dip Ztráta důvěry M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 37

38 Alternativní scénáře: vývoj inflace (v %) inflační cíl /07 06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 Baseline Double Dip Ztráta důvěry M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 38

39 Alternativní scénáře: vývoj měnového kurzu CZK/EUR /07 06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 Baseline Double Dip Ztráta důvěry M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 39

40 Vývoj kapitálov lové přiměřenosti (v %) /07 06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 Baseline Double Dip Ztráta důvěry M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 40

41 Průběh h podílu nesplácených úvěrů: : nefinanční podniky (v %) /07 06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 Baseline Double Dip Ztráta důvěry M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 41

42 Průběh h podílu nesplácených úvěrů: : obyvatelstvo (v %) /07 06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 Baseline Double Dip Ztráta důvěry M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 42

43 Zátěžové testy: výsledky Podíl nesplácených úvěrů (Non-Performing Loans) na úvěrech celkem roste ve všech scénářích Nárůst nesplácených úvěrů vyvolává bankám dodatečné náklady formou ztrát ze znehodnocení úvěrů, ke kterým si banky musí tvořit opravné položky Některé banky se v případě obou zátěžových scénářů mohou dostat do situace výsledné ztráty z hospodaření, což má okamžitý vliv na pokles regulatorního kapitálu Bankovní sektor jako celek zůstává i přes poměrně vysoké ztráty ze znehodnocení úvěrů stabilní ve všech scénářích a jeho agregovaná kapitálová přiměřenost se vždy pohybuje nad regulatorním minimem 8 % M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 43

44 Situace v bankovním m sektoru: shrnutí Domácí bankovní sektor má dostatek zdrojů, likvidity a kapitálu; je odolný vůči šokům a má silnou externí pozici Přesto v blízké budoucnosti: Poroste podíl úvěrů v selhání Bude zpomalovat tempo růstu úvěrů Kreditní riziko bude vychýleno směrem vzhůru Rizika jsou spojena zejména s vývojem v zahraničí(vsčr): Výjimečně vysoká míra nejistoty ohledně vývoje ekonomické aktivity, cen produkce, dlouhodobých úrokových sazeb a cen aktiv Rostoucí ztráty z úvěrů i z cenných papírů (hrozba pro kapitálovou přiměřenost) Horší schopnost některých bank získat zdroje pro financování aktiv Možná ztížená dostupnost úvěrů pro firmy Domácí bankovní sektor sám o sobě není zdrojem rizik M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 44

45 Dopady krize na českou ekonomiku: reálný sektor M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 45

46 Příspěvky k mzr.. růstu r HDP I/07 III I/08 III I/09 III Spotřeba domácností Čistý vývoz Hrubá tvorba kapitálu Spotřeba vlády Pramen: ČSÚ K poklesu HDP v roce 2009 ČR přispívala zejména hrubá tvorba kapitálu (zásoby); pokles byl brzděn spotřebou vlády a ve 4Q09 také růstem čistého vývozu M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 46

47 Průmyslov myslová produkce (mzr Průmyslová produkce Sezonně očištěný údaj HP trend mzr.. změna v %) 1/06 7 1/07 7 1/08 7 1/09 7 1/10 U průmyslové produkce dochází k mírnému meziročnímu oživění M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 47

48 Bariéry ry růstu r v průmyslu: konjunkturní šetření 100% 80% 60% 40% 20% 0% 1/05 7/05 1/06 7/06 1/07 7/07 1/08 7/08 1/09 7/09 1/10 nejsou nedostatek zaměstnanců finanční problémy nedostatečná poptávka nedostatek materiálu / zařízení ostatní Nedostatečná poptávka se během krize (rychle) stala hlavní bariérou růstu průmyslu M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 48

49 Nové průmyslov myslové zakázky zky (mzr.. změna v %) Nové zakázky HP trend 1/05 7 1/06 7 1/07 7 1/08 7 1/09 7 1/10 Ve čtvrtém čtvrtletí 2009 došlo k oživení zakázek M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 49

50 Využit ití výrobních kapacit v průmyslu (plné využit ití kapacit = 100) /06 7/06 1/07 7/07 1/08 7/08 1/09 7/09 Průmysl Zpracovatelský průmysl Také využití výrobních kapacit se začalo koncem roku 2009 zvyšovat M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 50

51 Stavební produkce (mzr mzr.. změna v %) Stavební produkce Sezonně očištěný údaj HP trend /06 7 1/07 7 1/08 7 1/09 7 1/10 Stavební produkce během krize výrazně poklesla M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 51

52 Registrovaná míra nezaměstnanosti celkem (v %, sezónn nně očištěno) 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 Pramen: ČSÚ Růst nezaměstnanosti je rychlejší než byl její pokles M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 52

53 Beveridgeova křivka Počet volných prac. míst /99 1/08 1/09 1/01 1/07 1/06 1/02 1/03 1/00 1/05 1/04 2/ Počet nezaměstnaných osob Pramen: MPSV, propočet ČNB I nadále pokračuje růst počtu nezaměstnaných (počet volných pracovních míst již stagnuje) M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 53

54 Příspěvky k poklesu zaměstnaných v metodice VŠPS V (meziroční příspěvky v vky v p.b.) 1,0 0,5 0,0-0,5-1,0-1,5-2,0-2,5-3,0 Celkem 3Q2009 Zemědělství Průmysl 2Q2009 Stavebnictví Tržní služby Netržní služby Pramen: ČSÚ Pokles zaměstnanosti v průmyslu byl jen částečně kompenzován růstem zaměstnanosti ve službách M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 54

55 Tržby v maloobchodě (s.c.; (s.c.; mzr.. v %) Maloobchod včetně motoristického segmentu Sezónně očištěný údaj HP trend 1/06 7 1/07 7 1/08 7 1/09 7 1/10 Pramen: ČSÚ Pokles maloobchodních tržeb začíná meziročně zpomalovat (sezónně očištěný údaj v únoru: -2,9%) M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 55

56 Indikátory důvěry d (2005 = 100) Pramen: ČSÚ Podnikatelský Spotřebitelský Souhrnný indikátor 1/06 7 1/07 7 1/08 7 1/09 7 1/10 Indikátory důvěry se v posledních měsících zlepšují M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 56

57 Index spotřebitelských cen a HICP mzr. HICP ČR % mzr. CPI % mzr. v % / / / / /10 Pramen: ČSÚ Po prudkém poklesu v letech 2008 a 2009 se inflace v posledních měsících pohybuje na nízké úrovní M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 57

58 Spotřeba domácnost cností a inflace / / / / /10 Spotřeba domácností (%) Spotřebitelské ceny (%) Pramen: ČSÚ Ochabující spotřeba domácností byla jedním z faktorů nízké inflace koncem roku 2009 M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 58

59 Růst jednotlivých skupin cen (mzr.. změna v %) Obchodovatelné-potraviny, nápoje, tabák Obchodovatelné-ostatní bez PH Neobchodovatelné-regulované Neobchodovatelné-ostatní /05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10 Pramen: ČSÚ Regulované ceny začátkem roku prudce zpomalily růst, obchodovatelné ostatní prohloubily pokles M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 59

60 Struktura mzr.. růstu r cen průmyslových výrobců (v p.b., resp. v %) Ostatní odvětví zpracovatelského průmyslu Obecné kovy, kovodělné výrobky Koks, rafinérské ropné výrobky Potravinářské výrobky, nápoje, tabák Dobývání surovin, výroba energií a úprava vody Celkem PPI (meziroční změny v %) 4/ /10 2 Pokles cen výrobců byl (a je) významným faktorem nízké inflace Pramen: ČSÚ M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 60

61 Index cen stavebních prací (mzr.. změna v %) Index cen stavebních prací 0 1/ / / / /10 Pramen: ČSÚ Útlum stavební výroby vedl k prudkému zpomalení růstu cen M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 61

62 Mzr.. vývoj cen zemědělských výrobců (v %) Ceny rostlinných produktů Ceny živočišných produktů Ceny zemědělských výrobců 4/ / /10 Pramen: ČSÚ Pokles cen zemědělských výrobců tlačil během krize spotřebitelskou inflaci dolů M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 62

63 Struktura meziročního růstu r dovozních cen (v % a p.b.) Neenergetické suroviny Komodity s vyšším stupněm zpracování M inerální paliva, maziva a příbuzné materiály Potraviny a živá zvířata, tabák a nápoje Polotovary Dovoz celkem 4/ /10 Pramen: ČSÚ Ze zahraničí jsme v roce 2009 dováželi dezinflaci M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 63

64 Obchodní bilance (kumulativně v mld. Kč) Pramen: ČSÚ Kvůli rychlejšímu zpomalování dovozu oproti vývozu vzrostl kumulativní přebytek obchodní bilance v roce 2009 oproti minulým rokům; letošní přebytek bude možná ještě vyšší M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 64

65 CZK/EUR ( ) ) Pramen: Eurostat Po zhodnocení v červenci 2008 a znehodnocení v únoru 2009 se koruna vrátila k předchozímu trendu M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika m01d m01d m02d m03d m03d m04d m05d m06d m06d m07d m08d m08d m09d m10d m10d m11d m12d m12d m01d m02d m03d m03d m04d m05d m05d m06d m07d m07d m08d m09d m09d m10d m11d m12d m12d m01d m02d m02d m03d m04d m04d m05d m06d m07d m07d m08d m09d m09d m10d m11d05

66 Saldo státn tního rozpočtu mld. Kč ,1 0,5 5,4-10,6-2,3-13,4-45,9 10,5-5,7-20,0-55,7-68,3-71,4-87,3-76,2-89,6-138,1-169,4-192,4 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Pramen: MF Hospodářská krize se promítla do zvýšení deficitu státního rozpočtu (rok 2010 se zatím vyvíjí hůře než 2009) M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 66

67 Reakce ČNB na krizi M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 67

68 Opatřen ení pro lepší fungování finančního trhu a dohledu nad nímn Intenzivní monitoring finančního trhu ze strany ČNB Mimořádné nástroje na podporu likvidity mezibankovního trhu: Dodávací repo (dluhopisový trh) FX swap (korunová likvidita) Intenzivní komunikace navenek (s cílem uvést na pravou míru různé dezinformace) Intenzivní komunikace s domovskými regulátory a těsnější mezinárodní spolupráce národních dohledů Přijatá opatření zlepšila fungování finančního trhu; svým charakterem patřila k umírněným a dobře zacíleným M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 68

69 Stažen ená a dodaná likvidita IV-08 VI-08 VIII-08 X-08 XII-08 II-09 IV-09 VI-09 VIII-09 X-09 mld Kč XII mlid Kč 0 Sterilizace Oběživo Dodávací operace (pravá osa) Pramen: ČNB Nulový zájem o dodávací facilitu v posledních měsících svědčí o uklidnění situace na peněžním trhu M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 69

70 Sazby ČNB 6% 5% 4% Lombard Repo 2T Diskont 3% 2% 1% 0% I.02 VII.02 I.03 VII.03 I.04 VII.04 I.05 VII.05 I.06 VII.06 I.07 VII.07 I.08 VII.08 I.09 VII.09 I.10 Pramen: ČNB 2T repo sazba klesla z 3,75% v srpnu 2008 na 1% v prosinci 2009 (historicky nejnižší úroveň) M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 70

71 Měnová politika a krize I přes přetrvávající rozpětí mezi sazbami ČNB a tržními sazbami lze transmisi měnové politiky do ekonomiky označit za funkční ČNB nemusela snížit úrokové sazby až na nulu a nemusela ani přikročit k nekonvečním opatřením (tzv. kvantitativní uvolňování) Měnový kurz působil proticyklicky: jeho posílení v letech tlumilo inflační tlaky a přehřívání ekonomiky a jeho oslabení v roce 2009 tlumilo negativní dopad propadu zahraniční poptávky Režim cílování inflace se v průběhu krize ukázal jako plně funkční; pružný kurz působil jako užitečný přizpůsobovací mechanismus M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 71

72 Prognóza ČNB (únor 2010) M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 72

73 (meziroční zm HDP změny v procentech; sezónn nně očištěno) I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II III 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti Pramen: ČNB Meziroční růst HDP překmitne v prvním čtvrtletí 2010 do kladných hodnot M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 73

74 Prognóza celkové inflace (meziroční změny v procentech) 8 6 Horizont měnové politiky 4 Inflační cíl I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II III 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti Pramen: ČNB Celková inflace poroste a ve druhé polovině 2010 se vlivem daňových změn dostane mírně nad cíl ČNB M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 74

75 6 Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR v %) I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II III 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti Pramen: ČNB S prognózou je konzistentní stabilita krátkodobých úrokových sazeb v první polovině letošního roku poblíž stávající úrovně a jejich následný postupný růst M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 75

76 30 Prognóza měnovm nového kurzu (CZK/EUR) I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II III 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti Pramen: ČNB Nominální měnový kurz koruny se na prognóze pozvolna zhodnocuje M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 76

77 Hlavní nejistoty v krátk tkém m období Jaký bude průběh a intenzita oživení u nejdůležitějších obchodních partnerůčr? Oživení ve tvaru W? Jak se budou vyvíjet veřejné finance v ČR v roce 2010 a 2011? Jak se bude vyvíjet kurz koruny? Jak efektivní bude transmisní mechanismus měnové politiky ČNB? Budoucí vývoj je nadále zatížen značnými nejistotami; při nepříznivém (více dezinflačním) vývoji nelze vyloučit další snížení úrokových sazeb M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 77

78 Fiskáln lní vývoj: středn ednědobé riziko vývoje české ekonomiky M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 78

79 Dlouhodobě neřešen ené problémy veřejných ejných financí Vysoký podíl mandatorních a quasi-mandatorních výdajů na celkových výdajích (více než 70%) Absence penzijní reformy a reformy zdravotnictví Nedostatečně transparentní rozpočtový proces Atomizace veřejných rozpočtů Nedostatečné monitorování efektivnosti veřejných fondů I přes krátkodobá opatření představuje fiskální politika největší střednědobé riziko makroekonomického vývoje (očekávaný rychlý růst dluhu) M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 79

80 Saldo vládn dního sektoru (v % HDP) Cyklická složka Strukturální saldo Celkové saldo - upravené Deficity vládního sektoru mají dlouhodobě převážně strukturální povahu Pramen: výpočty ČNB M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 80

81 50 Veřejný ejný dluh 45 43,2 jako % HDP ,9 28,2 29,8 30,1 29,7 29, ,7 39, Pramen: výpočty ČNB Počínaje rokem 2009 začal veřejný dluh rychle růst M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 81

82 Navrhovaná architektura evropského dohledu nad finančním m trhem: pohled ČNB M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 82

83 Přesun dohledu nad finančním m trhem na evropskou úroveň Finanční krize vedla k hledání jejích příčin a způsobů, jak krizím v budoucnu lépe čelit Byla vypracována tzv. de Larosièrova Zpráva (zveřejněna ) Zpráva byla přijata Evropskou komisí v březnu 2009 Bylo navrženo vytvoření: Rady pro systémová rizika při ECB Evropského systému finančního dohledu Evropská komise použila zprávu jako koncepční východisko pro nové uspořádání evropského dohledu a pro své legislativní návrhy ČNB: místo přesného definování a pojmenování příčin krize se vytváří zdání, že více nadnárodní forma dohledu a regulace je zárukou proti opakování krize v budoucnu M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 83

84 Co přinesla p dohoda Rady Ecofin? Evropská komise předložila 23. září 2009 Radě Ecofin balíček pěti legislativních návrhů k reformě dohledu nad finančním trhem EU Rada Ecofin dosáhla v prosinci 2009 dohody k návrhům na založení Evropské rady pro systémová rizika a nových evropských orgánů dohledu (křehký kompromis) Transformace současných výborů třetí úrovně na tři nové evropské orgány dohledu ČNB: krajní míra kompromisu jež obsahuje řadu ústupků v principiálních záležitostech M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 84

85 Připravovaná struktura evropského dohledu Obezřetnostní dohled na makro úrovni Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) European Banking Authority -EBA European Securities and Markets Authority - ESMA Insurance and Occupational Pensions Authority -EIOPA + Národní dohledové orgány = Evropský systém orgánů dohledu nad finančním trhem (ESFS) Obezřetnostní dohled na mikro úrovni Navrhovaná struktura se snaží pokrývat rizika na makro úrovni i mikro úrovni M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 85

86 Jaká jsou hlavní rizika návrhu n Rady Ecofin pro ČR? Vznik asymetrie mezi pravomocemi převedenými na orgány dohledu EU a odpovědností národních orgánů dohledu Riziko narušení finanční stability a fiskální svrchovanosti státu v případě špatného rozhodnutí evropských orgánů dohledu Omezení možnosti tzv. safeguardingu (safeguarding = schopnost dotčené země odmítnout rozhodnutí ESA, které má tuto zemi nějaký fiskální dopad) Možná omezení nezávislosti národního orgánu dohledu a jeho pravomocí, zvláště v případě hostitelských zemí Možnost přímé intervence evropských orgánů vůči jednotlivým finančním institucím Přesun regulace a dohledu na evropskou úroveň je spojen s riziky, která na národní úrovni neexistují M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 86

87 Jaká je pozice ČNB? Přesun pravomocí musí být doprovázen odpovídajícím přesunem odpovědnosti za rozhodování Zásahy do fiskální svrchovanosti státu z úrovně EU jsou nepřípustné Národní orgány dohledu by měly zůstat nezávislé Přímé intervence orgánů dohledu EU vůči jednotlivým finančním institucím jsou nepřijatelné Působnost evr. dohledových orgánů musí být jasně vymezena Národní banky by měly být v ESRB zastoupeny odpovídajícím způsobem Integrace dohledu by měla být odrazem integrace fin. trhů Suverenita národních orgánů dohledu by měla zůstat zachována M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 87

88 Co navrhuje Evropský parlament (výbor ECON)? Výrazně posílit pravomocí ESA (mj. zavedení přímého dohledu významných evropských skupin) Zásadně omezit možnost obrany členských států pro případ fiskálních dopadů rozhodnutí evropských orgánů dohledu (může zasahovat nepřímo, původně ESA nesměla zasahovat v žádném případě ; nově musí členský stát argumentovat předložením vlastní studie dopadu tohoto rozhodnutí) Rozšířit působnosti ESA na další finanční instituce Dále značně rozšířit oblasti pro vydávání závazných technických standardů Zavést přímé rozhodnutí ESA vůči jednotlivým subjektům (pravomoc rozhodovat spory a ukládat opatření národním dohledům) Zřídit Evropský fond na ochranu finančního systému pro instituce s evropskou dimenzí Návrhy Evropského parlamentu zásadně mění kompromis Rady Ecofin; např. omezují možnost uplatnění pojistky M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 88

89 Co navrhuje Parlament pro ESRB? Steering Committee: omezení účasti centrálních bank Poradní technický výbor (nově Poradní vědecký výbor): nahrazení zástupců centrálních bank Sběr informací: vyšší pravomoci ESRB žádat informace o jednotlivých institucích Cíle, mise, úkoly: hodnotí legislativu států, vyhlašuje mimořádnou situaci Následná doporučení: členský stát se zodpovídá v EP Mělo by dojít k oslabení role národních bank v ESRB M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 89

90 Jaké by mohl mít m t návrh n Parlamentu důsledky? 1/2 Prohloubí se centralizace výkonu dohledu na evropské úrovni bez odpovídajícího převzetí odpovědnosti Zredukují se pravomoci a nezávislost národních orgánů dohledu Dojde k výraznému omezení možnosti obrany proti rozhodnutím s fiskálními dopady, resp. rozhodnutím narušujícím finanční stabilitu na národní úrovni Přesun hodnoty uvnitř skupiny snižující hodnotu částí inkorporovaných např. v hostitelské zemi bude možné Dojde ke snížení role centrálních bank v Radě pro řízení systémového rizika M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 90

91 Jaké by mohl mít m t návrh n Parlamentu důsledky? 2/2 Jako problematická se zatím jeví funkce Evropského fondu na ochranu finančního systému: Nejsou vyjasněny základní koncepční otázky (účel fondu, kdo získá prospěch z jejich vyplácení a za jakých podmínek) Složité hledání základu pro příspěvky do fondu, sledování a kontrola použití fondu v evropském rozměru Vytváření by mohlo být považováno finančními institucemi za formu státního pojištění proti budoucímu krachu, což by mohlo zvyšovat morální hazard Návrhy EP jsou pro ČR nepřijatelné: dojde ke zvětšení disproporce mezi pravomocemi evropského dohledu a odpovědností na národní úrovni M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 91

92 Finanční architektura: shrnutí Návrhy EP značně mění již tak složitě dojednaný kompromis Rady Cílem by mělo být obhájení závěrů Rady ČR bude usilovat o důsledné prosazení principů Rámcové pozice Společná gesce ČNB a MF důsledná příprava instrukcí pro jednání k jednotlivým částem návrhů EP a Rady Podle ČNB se celá reforma dohledu nad finančním trhem ubírá principiálně nevhodným směrem; návrhy Parlamentu pak situaci jen zhoršují M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 92

93 Celkové shrnutí 1/2 Finanční a hospodářská krize byla do české ekonomiky dovezena Hlavním kanálem šíření krize byl nepřímý poptávkový kanál (prudký pokles zahraniční poptávky se v exportně orientované ekonomice ani nemohl projevit jinak) Přímý kanál šíření finančních poruch měl jenom omezený a krátkodobý nepříznivý dopad na domácí finanční sektor Domácí hospodářské politiky se nemusely orientovat na řešení příčin krize pouze na utlumení některých dopadů (podpora důvěry ve finanční instituce a funkčnost finančního systému; podpůrné fiskální balíčky) Cesta z krize bude ve velké míře závislá na vývoji v zahraničí Trh práce se bude vyvíjet se zpožděním za reálnou ekonomikou M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 93

94 Celkové shrnutí 2/2 Klady české ekonomiky: makroekonomické rovnováhy (spíše menší přehřátí před krizí), pružný měnově-politický rámec (cílování inflace a managed float), vlastní měna, odolný a ziskový bankovní sektor Faktory zranitelnosti české ekonomiky: nekonsolidované veřejné finance, vysoká exportní závislost, možný ukvapený přesun dohledových pravomocí na panevropskou úroveň Česká ekonomika se s finanční a hospodářskou krizí vyrovnává lépe než mnohé jiné vyspělé ekonomiky M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 94

95 Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na příkopě Praha 1 Miroslav.Singer@cnb.cz Tel: M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 95