MENDELOVY A MORGANOVY ZÁKONY AUTOSOMÁLNÍ DĚDIČNOST
|
|
- Václav Bednář
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MENDELOVY MORGNOVY ZÁKONY UTOSOMÁLNÍ DĚDIČNOST
2 Přenos rodičovskýh lel n potomky nutné odlišovt pojmy dominne reesivit (jde o vzth mezi lelmi v rámi lelového párů) od pojmů dominntní, resp. reesivní dědičnost (jde o způso přenosu určitého znku z genere n generi) zákonitosti rekomine lel při sexuální reproduki poprvé odhlil J. G. Mendel hromosomy ještě neznl předpokládl hmotné jednotky, v nihž jsou vlohy přenášeny do gmet vloh se dnes oznčuje jko lel, nese genetikou informi jednoho genu
3 Johnus Gregor MENDEL * 22. červene 1822, Hynčie u Nového Jičín gymnázium v Opvě, filosofii v Olomoui 1843 vstup do ugustiniánského klášter n Strém rně studi ve Vídni 1856 počátek experimentů s hrhem, elkem okolo rostlin 1865 Versuhe üer Pflnzen-Hyride 1868 zvolen optem 6. ledn 1884, rno or. I-4; J.Drnell kol.: Moleulr ell iology, Sientifi meril ooks, In., 1990
4 Johnn Gregor Mendel ( ) v klášteře se zývl otnikou včelřstvím, prováděl první meteorologiká měření od 50. let 19. století pokusy s křížením rostlin - snh o vyšlehtění novýh odrůd rostlin zkouml zákonitosti vzniku hyridů práe o křížení hrhu přednesen v rně jediný Čeh, který je zmíněn v kždé učenii iologie zůstl nepohopen ž do roku Mendelov práe znovuojeven: Hugo de Vries (Nizozemí), Erih von Tshermk (Rkousko), rl orrens (Němeko)
5 Krl Wilhelm von Nägeli ( ) v druhé pol. 19. století většin genetiků pulikovl jiné výsledky (s křížením jestřáníku); všeoeně se předpokládlo míhání vlstností
6 Příčiny úspěhu J. G. Mendl vhodný modelový ojekt - hráh setý (díky štěstí či spíše dokonlé znlosti hrhu) provl s čistými rodičovskými liniemi (, ) plikovl mtemtiku sttistiku vyrl 7 monogenníh znků, u nihž je úplná dominne kždý je kódován jen 1 genem, pro který existují jen dvě lely (s výjimkou postvení květu - kódují 2 geny) rv květů filová x ílá 705:224 3,15:1 pozie květů xiální x terminální 651:207 3,14:1 rv semen žlutá x zelená 6022:2001 3,01:1 tvr semen kultý x svrštělý 5474:1850 2,96:1 tvr lusku nfouklý x otžený 882:299 2,95:1 rv lusků zelená x žlutá 428:152 2,82:1 výšk stonku vysoký x nízký 787:277 2,84:1
7 Zákldní Mendelův pokus pro monohyridismus P genere = prentální, rodičovská F 1 genere = první filiální genere (filius = syn) F 2 genere = druhá filiální genere
8 Mendlov prvidl zákony Prvidlo o uniformitě hyridů F1 všihni jsou genotypiky i fenotypiky stejní Prvidlo o zákonitém štěpení v potomstvu hyridů v F2 se štěpí znky oou prrodičů v poměru jednoduhýh elýh čísel Zákon o smosttnosti vloh (lel) genotyp se dědí jko mozik smosttnýh vzájemně oddělitelnýh vloh Zákon o čistotě gmet (o štěpení vloh) do gmet přehází při segregi jen jedn vloh (čistá, s ničím nesmíšená) z dvojie vloh dného jedine Zákon o volné (nezávislé) kominovtelnosti lel různýh lelovýh párů komine lel jsou náhodné (pokud lely leží n různýh páreh hromozomů)
9 Mendelovy zákony Zákon o uniformitě F1 genere (1. filiální = první genere potomků). Zákon o náhodné segregi genů do gmet při křížení 2 heterozygotů (u monohyridismu) může se potomkovi předt kždá ze dvou lel (dominntní i reesivní) se stejnou prvděpodoností Zákon o nezávislé kominovtelnosti lel při zkoumání 2 lel. párů součsně (dihyridismu) - máme-li dv dvojnásoné heterozygoty může kždý tvořit se stejnou prvděpodonosti 4 různé komine lel dvou genů v gmetáh (,,, )
10 MENDELOVY ZÁKONY UNIFORMIT HYRIDŮ V F 1 GENERI pro monohyridismus úplná dominne P x F 1 x neúplná dominne x x F 2 v F 1 generi mjí všihni potomi stejný fenotyp (uď stejný jko dominntní homozygot, neo zel nový, který je jen u heterozygot)
11 MENDELOVY ZÁKONY SEGREGE LEL JEJIH KOMINE V F 2 GENERI heterozygoti dávjí gmety s lelou neo - ty se mohou kominovt do 3 různýh genotypů Mendelovský rekominční čtvere genotypový štěpný poměr: 1 : 2 : 1 fenotypový štěpný poměr: 3 : 1 - úplná dominne 1 : 2 : 1 - neúplná dominne
12 nlytiké zpětné křížení (testross) u hrhu s filovými květy nevíme, zd je to homozygot (PP) neo heterozygot (Pp) při zpětném křížení křížíme filovokvětý hráh s ělokvětým (pp) heterozygot (Pp) dává polovinu potomstv filovou polovinu ílou (1:1) dominntní homozygot ude mít všehno potomstvo filové toto křížení je užitečné zejmén u živočihů, kde nelze provést smoopylení, zde se ke křížení použije reesivní rodič
13 MENDELOVY ZÁKONY VOLNÁ NEZÁVISLÁ KOMINOVTELNOST LEL RŮZNÝH LELOVÝH PÁRŮ segregční poměry jsou při sledování víe párů lel složitější; oeně pltí: 3 n = počet různýh genotypů 2 n = počet různýh fenotypů při dihyridismu vzniká se stejnou prvděpodoností 16 zygotikýh kominí - z toho je 9 různýh genotypů, le pří úplné dominni jen 4 různé fenotypy v poměru: 9 : 3 : 3 : 1
14 DIHYRIDISMUS P x F 1 x Gmety F 2 Genotypový štěpný poměr: 1:2:1:2:4:2:1:2:1 Fenotypový štěpný poměr: 9 : 3 : 3 : 1
15 zákon o volné kominovtelnosti lel pltí pouze, jsou-li sledovné lelové páry loklizovány n různýh páreh hromozomů jsou-li lelové páry n témže páru homologníh hromozomů - nejsou volně kominovtelné (dědí se spíše v původní rodičovské komini) upltňuje se zde VZ GENŮ odlišné segregční poměry vysvětlují MORGNOVY ZÁKONY Thoms Hunt Morgn ( ) - pokusy n otomile Noelov en 1933
16 1. MORGNŮV ZÁKON genů je v orgnismu mnohem ví než hromozomů n jednom hromozomu je tedy velké množství genů všehny geny loklizovné n jednom hromozomu tvoří vzovou skupinu (tyto geny jsou ve vzě) počet vzovýh skupin je hrkteristiký pro kždý druh (u člověk v 1 sdě je 23 vzovýh skupin) Morgn oprvil 3. Mendelův zákon: volně kominovtelné jsou geny různýh vzovýh skupin
17 2. MORGNŮV ZÁKON geny vzové skupiny jsou uspořádány lineárně z seou v určitýh lokuseh jsou-li lokusy dvou genů těsně z seou n jednom hromozomu, je mlá prvděpodonost, že se rossing-over trefí právě mezi ně potom se tyto geny dostnou do gmety zprvidl spolu mezi geny jedné vzové skupiny nenstává segrege změn leliké sestvy v rámi vzové skupiny - tzv. rekomine - je možná jenom při rossing-overu (v profázi 1. meiotikého dělení)
18 2. MORGNŮV ZÁKON vz genů u dihyridního rodiče udou-li lely v jedné skupině lely v homologní druhé skupině: segregí hromozomů v meióze se udou tvořit gmety neo, v důsledku rossing-overu mohou ýt i rekominovné gmety, četnost vytvořenýh gmet (nerekominovnýh rekominovnýh) se zjistí zpětným křížením x jsou-li všehny genotypové komine stejně čsté o lelové páry jsou volně kominovtelné : : : = 1 :1 : 1 : 1 jsou-li čstější původní rodičovské komine, než rekominovné genotypy o lelové páry jsou ve vzě
19 Vz genů Morgn křížil mezi seou drosophily šedé s normál. křídly + + vg + vg + černé drosof. se zkrnělýmí křídly vgvg - v F1 generi: + vg + vg - drosophil má šedé tělo, normální křídl nyní provedl zpětné křížení: smičky z F1 zkřížil se smečky z P gen. vgvg + šedé, normální tělo černé tělo ( = lk) vg + normální křídl vg zkrnělá (vg = vestigil) z tohoto křížení y mělo podle Mendelovýh zákonů vzniknout potomstvo v poměru 1:1:1:1... le % rekominnt
20 VZ GENŮ prvděpodonost rossing-overu je tím větší, čím jsou geny n hromozomu dále od see - tzv. síl vzy = mírou reltivní vzájemné vzdálenosti genovýh lokusů 2 ez rossing-overu 2 rossing-over rekominnty
21 VZ GENŮ sílu vzy mtemtiky vyjdřuje MORGNOVO ČÍSLO (hodnoty 0-50): proentuální zstoupení rekominntníh potomků v souoru všeh jedinů zpětného křížení čím je větší podíl rekominnt (= vyšší Morgnovo číslo), tím je síl vzy slší (= větší prvděpodonost rossing-overu) TESONOVO ČÍSLO (poměr četnosti nerekominovnýh ku rekominovným potomkům zpětného křížení) některé geny jsou n jednom hromosomu od see ntolik vzdáleny, že efekt vzy mezi nimi není pozorovtelný tkové geny mjí mximální hodnotu M.č. = 50 (tj. 50% frekvene rekomine (= volná vz)
22 MORGNOVO ČÍSLO vyjdřuje reltivní vzdálenost mezi geny v hromozomové mpě jednotkou této vzdálenosti (tj. síly vzy) - 1 M znmená prvděpodonost 1 %, že mezi sledovnými geny nstne rossing-over, resp. 1 M = 1 % četnosti rekominnt v potomstvu zpětného křížení s rostouí vzdáleností genovýh lokusů roste prvděpodonost víenásoného rossing-overu
23 VÍENÁSONÝ ROSSING-OVER TŘÍODOVÝ POKUS
24 TYPY DĚDIČNOSTI UTOSOMÁLNÍ DĚDIČNOST
25 UTOSOMÁLNÍ DĚDIČNOST dědičnost znků, jejihž geny jsou n utosomeh řídí se Mendelovými Morgnovými zákony rodiče x x x x x x děti 1 0,5 0,5 1 0,25 0,5 0,25 0,5 0,5 1 dominntní znk reesivní znk
26 RODOKMENY Hlouk rodokmenu Šířk rodokmenu I 1 2 II muž žen sourozeneká čár dvojčt potrt sňtková čár příuzenský sňtek prond legend: I/1, II/3...
27 hrkteristiky utosomální dědičnosti v rodokmenu gen leží n kterémkoliv utozomu znk se vyskytuje stejně čsto u jedinů oou pohlví při dominntní dědičnosti se znk vyskytuje v souvislém generčním sledu ke kliniké mnifesti stčí 1 lel (dominntní) muž přenáší znk n syny i dery při reesivní dědičnosti znk může přeskočit i víe generí čsto se vyskytuje u víe jedinů jedné genere ke kliniké mnifesti jsou nutné 2 stejné lely (reesivní) frekveni výskytu reesivního znku v rodině neo populi zvyšují příuzenské sňtky
28 utosomální dominntní dědičnost I. II. III.
29 utosomální reesivní dědičnost I. II. III.
Mendelistická genetika
Mendelistická genetik Mgr. leš RUD Rozmnožování orgnismů Nepohlvní nový jedinec vzniká z diploidních somtických buněk je geneticky identický s mteřským jedincem Pohlvní nový jedinec vzniká spojením chromozomových
Vícežádný c.o. NCO ABC dva c.o. DCO AbC dva c.o. DCO abc žádný c.o. NCO abc žádný c.o. NCO ABC jeden c.o. SCO Abc jeden c.o. SCO abc žádný c.o.
Rekominční mpování B C B C c c gmety žádný c.o. NCO BC dv c.o. DCO C dv c.o. DCO Bc žádný c.o. NCO c B C B C c c žádný c.o. NCO BC jeden c.o. SCO c jeden c.o. SCO BC žádný c.o. NCO c Tříodové mpování u
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Mendelovská genetika - Základy přenosové genetiky Základy genetiky Gregor (Johann)
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceMendelistická genetika
Mendelistická genetika Základní pracovní metodou je křížení křížení = vzájemné oplozování organizmů s různými genotypy Základní pojmy Gen úsek DNA se specifickou funkcí. Strukturní gen úsek DNA nesoucí
VíceZákladní pravidla dědičnosti
Mendelova genetika v příkladech Základní pravidla dědičnosti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Mendelovy zákony dědičnosti
VíceMONOHYBRIDISMUS a DIHYBRIDISMUS
MONOHYBRIDISMUS DIHYBRIDISMUS I. ročník, 2. semestr, 2. týden 25.2. - 29.2.2008 leš Pnczk, ÚBLG 1. LF VFN MONOHYBRIDISMUS PRENTÁLNÍ GENERCE GENOTYP GMETY F 1 GENERCE GENOTYP GMETY F 2 GENERCE GENOTYP 1
VíceGenetika zvířat - MENDELU
Genetika zvířat Gregor Mendel a jeho experimenty Gregor Johann Mendel (1822-1884) se narodil v Heinzendorfu, nynějších Hynčicích. Během období, v kterém Mendel vyvíjel svou teorii dědičnosti, byl knězem
VícePojmy k zapamatování. Exprese eukaryotních genů - souhrn všech dějů, které se podílejí na průběhu transkripce a translace
Pojmy k zpmtování Gen -část molekuly DN nesoucí genetickou informci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RN Gen je různě dlouhá sekvence nukleotidů Gen je jednotk funkce
VíceGENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost
GENETIKA vědecké studium dědičnosti a jejich variant studium kontinuity života ve vztahu ke konečné délce života individuálních organismů Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
VíceNauka o dědičnosti a proměnlivosti
Nauka o dědičnosti a proměnlivosti Genetika Dědičnost na úrovni nukleových kyselin molekulární buněk organismů populací Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci Dědičnost znaků
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr. Siřínková Petra březen 2009 Mendelovy zákony JOHANN GREGOR MENDEL Narodil se 20. července 1822 v
VíceV F 2. generaci vznikají rozdílné fenotypy. Stejné zabarvení značí stejný fenotyp.
Cvičení č. 6: Mendelovy zákony KI/GENE Mgr. Zyněk Houdek Mendelovy zákony Při pohlavním rozmnožování se může z každého rodiče přenést na jeho potomka vždy pouze jediná alela z páru. Vyslovil v roce 1865
VíceGenetika na úrovni mnohobuněčného organizmu
Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu Přenos genetické informace při rozmnožování Nepohlavní rozmnožování: - nový jedinec vzniká ze somatické buňky nebo ze souboru somatických buněk jednoho rodičovského
VíceGenetika mnohobuněčných organismů
Genetika mnohobuněčných organismů Metody studia dědičnosti mnohobuněčných organismů 1. Hybridizační metoda představuje systém křížení, který umožňuje v řadě generací vznikajících pohlavní cestou zjišťovat
VíceZáklady genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy genetiky 2a Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základní genetické pojmy: GEN - úsek DNA molekuly, který svojí primární strukturou určuje primární strukturu jiné makromolekuly
VíceChromosomy a karyotyp člověka
Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické
VíceObecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Důležité pojmy obecné genetiky Homozygotní genotyp kdy je fenotypová vlastnost genotypově podmíněna uplatněním páru funkčně zcela
VíceMONOHYBRIDISMUS a DIHYBRIDISMUS
MONOHYBRIDISMUS DIHYBRIDISMUS II. ročník, zubní lékřství 2. týden leš Pnczk, ÚBLG 1. LF VFN MONOHYBRIDISMUS PRENTÁLNÍ GENERCE GENOTYP GMETY F 1 GENERCE GENOTYP GMETY F 2 GENERCE GENOTYP 1 : 2 : 1 FENOTYP
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
VíceZákladní genetické pojmy
Základní genetické pojmy Genetika Věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů Používá především pokusné metody (např. křížení). K vyhodnocování používá statistické metody. Variabilita v rámci druhu Francouzský
VíceVirtuální svět genetiky 1
Chromozomy obshují mnoho genů pokud nejsou rozděleny crossing-overem, pk lely přítomné n mnoh lokusech kždého homologního chromozomu segregují jko jednotk během gmetogeneze. Rekombinntní gmety jsou důsledkem
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Více12. Mendelistická genetika
12. Mendelistická genetika Genetika se zabývá studiem dědičnosti a proměnlivosti organismů proměnlivost (variabilita) odraz vlivu prostředí na organismus potomků klasická dědičnost schopnost rodičů předat
VíceÚvod do obecné genetiky
Úvod do obecné genetiky GENETIKA studuje zákonitosti dědičnosti a proměnlivosti živých organismů GENETIKA dědičnost - schopnost uchovávat soubor dědičných informací a předávat je nezměněný potomkům GENETIKA
VíceCvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičení č. 8 KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Genové interakce Vzájemný vztah mezi geny nebo formami existence genů alelami. Jeden znak je ovládán alelami působícími na více lokusech. Nebo je to uplatnění 2
VíceCvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví. Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost a pohlaví Gonozomy se v evoluci vytvořily z autozomů, proto obsahují nejen geny řídící vznik pohlavních rozdílů, ale i další geny. V těchto
VíceZákladní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony
Obecná genetika Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony Ing. Roman LONGAUER, CSc. Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je
VíceMendelistická genetika
Mendelistická genetika Distribuce genetické informace Základní studijní a pracovní metodou v genetice je křížení (hybridizace), kterým rozumíme vzájemné oplozování jedinců s různými genotypy. Do konce
VícePůjdu do kina Bude pršet Zajímavý film. Jedině poslední řádek tabulky vyhovuje splnění podmínky úvodního tvrzení.
4. Booleov lger Booleov lger yl nvržen v polovině 9. století mtemtikem Georgem Boolem, tehdy nikoliv k návrhu digitálníh ovodů, nýrž jko mtemtikou disiplínu k formuli logikého myšlení. Jko příkld použijeme
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceDegenerace genetického kódu
AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.
VíceCrossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů
Vazba genů Crossing-over V průběhu profáze I meiózy Princip rekombinace genetického materiálu mezi maternálním a paternálním chromosomem Synaptonemální komplex Zlomy a nová spojení chromatinových řetězců
VíceMENDELOVSKÁ DĚDIČNOST
MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp
VíceCrossing-over. over. synaptonemální komplex
Genetické mapy Crossing-over over v průběhu profáze I meiózy princip rekombinace genetického materiálu mezi maternálním a paternálním chromosomem synaptonemální komplex zlomy a nová spojení chromatinových
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceKonstrukce na základě výpočtu II
3.3.1 Konstruke n zákldě výpočtu II Předpokldy: 030311 Př. 1: Jsou dány úsečky o délkáh,,. Sestroj úsečku o déle =. Njdi oený postup, jk sestrojit ez měřítk poždovnou úsečku pro liovolné konkrétní délky
VíceGenetika BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ
BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ Genetika - věda studující dědičnost a variabilitu organismů - jako samostatná věda vznikla na počátku 20. století - základy položil J.G. Mendel již v druhé polovině 19. století
VíceMolekulární genetika II. Ústav biologie a lékařské genetiky 1.LF UK a VFN, Praha
Molekulární genetik Ústv biologie lékřské genetiky.lf UK VFN, Prh Polymorfismy lidské DN vyu ívné ve vzebné nlýze, p ímé nep ímé dignostice Mikrostelity (syn. krátké tndemové repetice) STR short tndem
VíceVYBRANÉ GENETICKÉ ÚLOHY II.
VYRNÉ GENETICKÉ ÚLOHY II. (Nemendelistická dědičnost, kodominance, genové interakce, vazba genů) ÚLOHY 1. Krevní skupiny systému 0 -,,, 0 - jsou určeny řadou alel (mnohotná alelie, alelická série), které
VíceZvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Tradice šlechtění šlechtění zlepšování pěstitelsky, technologicky a spotřebitelsky významných vlastností
VíceVazba genů I. I. ročník, 2. semestr, 11. týden Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN
Vazba genů I. I. ročník, 2. semestr, 11. týden 2008 Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN Terminologie, definice Pojem rekombinační zlomek (frakce), Θ (řecké písmeno theta) se používá pro vyjádření síly (intezity)
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)
VíceSchopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince
Genetika Genetika - věda studující dědičnost a variabilitu organismů - jako samostatná věda vznikla na počátku 20. století - základy položil J.G. Mendel již v druhé polovině 19. století DĚDIČNOST Schopnost
VíceRepetitorium z matematiky
Rovnie, nerovnie jejih soustvy (lineární, kvdrtiké, irionální) Reetitorium z mtemtiky Podzim Ivn Vulová A) Rovnie jejih řešení Mnoho fyzikálníh, tehnikýh jinýh úloh lze mtemtiky formulovt jko úlohu tyu:
Více{ } ( ) ( ) 2.5.8 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507
58 Vzth mezi kořen koefiient kvdrtiké rovnie Předpokld:, 58, 57 Pedgogiká poznámk: Náplň zřejmě přeshuje možnost jedné vučoví hodin, příkld 8 9 zůstvjí n vičení neo polovinu hodin při píseme + + - zákldní
VíceDědičnost na úrovni organismu
Dědičnost na úrovni organismu MENDELISTICKÁ GENETIKA (výběr z přednášky) CO JE MENDELISMUS? Mendelismus vysvětluje, jak se kvalitativní znaky dědí a jak se budou chovat v následujících generacích Mendelismus
Více( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:
4.4. Sinová vět II Předpokldy 44 Kde se stl hy? Námi nlezené řešení je správné, le nenšli jsme druhé hy ve hvíli, kdy jsme z hodnoty sin β určovli úhel β. β je úhel z intervlu ( ;π ). Jk je vidět z jednotkové
VíceGenetické určení pohlaví
Přehled GMH Seminář z biologie Genetika 2 kvalitativní znaky Genetické určení pohlaví Téma se týká pohlavně se rozmnožujících organismů s odděleným pohlavím (gonochoristů), tedy dvoudomých rostlin, většiny
VíceGENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY
GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY 5. Speciální případy náhodného oplození PŘÍKLAD 5.1 Testováním krevních skupin systému AB0 v určité populaci 6 188 bělochů bylo zjištěno, že 2 500 osob s krevní skupinou
VíceÚVOD DO MATEMATICKÉ BIOLOGIE I. (setkání třetí)
ÚVOD DO MATEMATICKÉ BIOLOGIE I. (setkání třetí) prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. UKB, pav. A29, RECETOX, dv.č.112 holcik@iba.muni.cz KAM SE VZDĚLÁNÍM V MATEMATICKÉ BIOLOGII? UPLATNĚNÍ MATEMATICKÝCH (TEORETICKÝCH)
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/..00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG) Tento
Více4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu
.. Goniometriké funke ostrého úhlu Předpokldy: 7 Dnešní látku opkujeme už potřetí (poprvé n zčátku mtemtiky, podruhé ve fyzie) je to oprvdu důležité. C C C C C C Všehny prvoúhlé trojúhelníky s úhlem α
VíceRovinné nosníkové soustavy
Stvení sttik,.ročník kominovného studi Rovinné nosníkové soustvy Složené rovinné nosníkové soustvy Sttiká určitost neurčitost rovinnýh soustv Trojklouový rám Trojklouový rám s táhlem Ktedr stvení mehniky
VíceZákladní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny
Obecná genetika Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU
VíceKonstrukce na základě výpočtu I
.4.11 Konstruke n zákldě výpočtu I Předpokldy: Pedgogiká poznámk: Je důležité si uvědomit, že následujíí sled příkldů neslouží k tomu, y si žái upevnili mehniký postup n dělení úseček. Jediné, o y si měli
VíceMENDELISMUS. Biologie a genetika LS 3, BSP, 2014/2015, Ivan Literák
MENDELISMUS Biologie a genetika LS 3, BSP, 2014/2015, Ivan Literák 1822-1884 In the ten years G. Mendel worked on his plants in the garden of the monastery, he made the greatest discovery in biology that
VícePetriho sítě PES 2007/2008. ceska@fit.vutbr.cz. Doc. Ing. Tomáš Vojnar, Ph.D. vojnar@fit.vutbr.cz
PES Petriho sítě p. 1/34 Petriho sítě PES 2007/2008 Prof. RNDr. Miln Češk, CS. esk@fit.vutr.z Do. Ing. Tomáš Vojnr, Ph.D. vojnr@fit.vutr.z Sz: Ing. Petr Novosd, Do. Ing. Tomáš Vojnr, Ph.D. (verze 06.04.2010)
VíceGeometrie. Mgr. Jarmila Zelená. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
Geometrie Mgr. Jrmil Zelená Gymnázium, SOŠ VOŠ Ledeč nd Sázvou Výpočty v prvoúhlém trojúhelníku VY_3_INOVACE_05_3_1_M Gymnázium, SOŠ VOŠ Ledeč nd Sázvou PRAVOÚHLÝ TROJÚHELNÍK 1 Pojmy oznčení:,.odvěsny
VíceZákladní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny
Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Za vše mohou geny Jméno a příjmení: Sandra Diblíčková Třída: 9.A Školní rok: 2009/2010 Garant / konzultant: Mgr. Kamila Sklenářová Datum 31.05.2010
VíceZÁKLADNÍ POZNATKY. p, kde ČÍSELNÉ MNOŽINY (OBORY) N... množina všech přirozených čísel: 1, 2, 3,, n,
ZÁKLADNÍ POZNATKY ČÍSELNÉ MNOŽINY (OBORY) N... množin všech přirozených čísel: 1, 2, 3,, n, N0... množin všech celých nezáporných čísel (přirozených čísel s nulou: 0,1, 2, 3,, n, Z... množin všech celých
VíceProstorové nároky... 35. Zatížení... 37 Velikost zatížení... 37 Směr zatížení... 37. Nesouosost... 40. Přesnost... 40. Otáčky... 42. Tichý chod...
Vol typu ložisk Prostorové nároky... 35 Ztížení... 37 Velikost ztížení... 37 Směr ztížení... 37 Nesouosost... 40 Přesnost... 40 Otáčky... 42 Tichý chod... 42 Tuhost... 42 Axiální posuvnost... 43 Montáž
Více4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.
4.4. Sinová vět Předpokldy Trigonometrie řešení úloh o trojúhelnííh. Prktiké využití změřování měření vzdáleností, tringulční síť Tringulční síť je prolém měřit vzdálenosti dvou odů v krjině změříme velmi
Více3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru
Algerické výrz V knize přírod může číst jen ten, kdo zná jzk, ve kterém je npsán. Jejím jzkem je mtemtik jejím písmem jsou mtemtické vzorce. (Glileo Glilei) Algerickým výrzem rozumíme zápis, ve kterém
VícePříbuznost a inbreeding
Příbuznost a inbreeding Příbuznost Přímá (z předka na potomka). Souběžná (mezi libovolnými jedinci). Inbreeding Inbrední koeficient je pravděpodobnost, že dva geny přítomné v lokuse daného jedince jsou
VícePodobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce
1116 Podonosti trojúhelníků, goniometriké funke Předpokldy: 010104, úhel Pedgogiká poznámk: Zčátek zryhlit α γ β K α' l M γ' m k β' L Trojúhelníky KLM n nšem orázku mjí stejný tvr (vypdjí stejně), le liší
VíceCvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek Kvantitativní znak Tyto znaky vykazují plynulou proměnlivost (variabilitu) svého fenotypového projevu. Jsou
VíceCesta genetiky od hrachu v Brně po kriminálku Miami. Barbora Černá Bolfíková
Cesta genetiky od hrachu v Brně po kriminálku Miami Barbora Černá Bolfíková bolfikova@ftz.czu.cz Genetika Obor studující dědičnost v živých organismech Základy mu položil Gregor Mendel v 19st. Dynamicky
VíceGenetika pro začínající chovatele
21.4.2012 Praha - Smíchov Genetika pro začínající chovatele včetně několika odboček k obecným základům chovu Obrázky použité v prezentaci byly postahovány z různých zdrojů na internetu z důvodů ilustračních
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Základy genetiky - Alelové a Genové interakce Intra-alelické interakce = Interakce
VíceGymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceMolekulární genetika, mutace. Mendelismus
Molekulární genetika, mutace 1) Napište komplementární řetězec k uvedenému řetězci DNA: 5 CGTACGGTTCGATGCACTGTACTGC 3. 2) Napište sekvenci vlákna mrna vzniklé transkripcí molekuly DNA, pokud templátem
Vícea) Sledovaný znak (nemoc) je podmíněn vždy jen jedním genem se dvěma alelami, mezi kterými je vztah úplné dominance.
GENEALOGIE (Genealogická metoda. Genealogické symboly. Rozbor rodokmenů. Základní typy dědičnosti.) ÚVOD Genealogie je základem genetického vyšetření člověka, jehož cílem je stanovení typu dědičnosti daného
VíceDeoxyribonukleová kyselina (DNA)
Genetika Dědičností rozumíme schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům a zachovat tak rozličnost druhů v přírodě. Dědičností a proměnlivostí jedinců se zabývá vědní obor genetika. Základní jednotkou
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
VíceNondisjunkce v II. meiotickém dělení zygota
2. semestr, 1. výukový týden OPAKOVÁNÍ str. 1 OPAKOVÁNÍ VYBRANÉ PŘÍKLADY letního semestru: 1. u Downova a Klinefelterova syndromu, 2. Hodnocení karyotypu s aberací, 3. Mono- a dihybridismus, 4. Vazba genů
VíceTrojkloubový nosník. Rovinné nosníkové soustavy
Stvení sttik, 1.ročník klářského studi Rovinné nosníkové soustvy Trojklouový nosník Složené rovinné nosníkové soustvy Sttiká určitost neurčitost rovinnýh soustv Trojklouový nosník Trojklouový nosník Ktedr
VíceStřední škola obchodu, řemesel, služeb a Základní škola, Ústí nad Labem, příspěvková organizace Vzdělávací středisko Trmice
Střední škol ohodu, řemesel, služe Zákldní škol, Ústí nd Lem, příspěvková orgnize Vzděláví středisko Trmie MATURITNÍ TÉMATA Předmět: Mtemtik Oor vzdělání: Ekonomik podnikání Školní rok: 0/06 Tříd: EKP
Více- Zákl. metodou studia organismů je křížení (hybridizace)- rozmn. dvou vybraných jedinců, umožnuje vytváření nových odrůd rostlin a živočichů
Otázka: Základní zákonitosti dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): Kateřina P. - Zákl. zákonitosti dědičnosti zformuloval Johann Gregor Mendel - Na základě svých pokusů křížením hrachu- popsal a vysvětlil
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 2 Rozmnožování rostlin
Více( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?
1.3.8 Intervly Předpokldy: 010210, 010301, 010302, 010303 Problém Množinu A = { x Z;2 x 5} zpíšeme sndno i výčtem: { 2;3; 4;5} Jk zpst množinu B = { x R;2 x 5}? A =. Jde o nekonečně mnoho čísel (2, 5 všechno
VíceGENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita
GENETIKA - věda zabývající se dědičností (heredita) a proměnlivostí (variabilitu ) živých soustav - sleduje rozdílnost a přenos dědičných znaků mezi rodiči a potomky Dědičnost - heredita - schopnost organismu
Více3. Kvadratické rovnice
CZ..07/..08/0.0009. Kvdrtické rovnice se v tetice oznčuje lgebrická rovnice druhého stupně, tzn. rovnice o jedné neznáé, ve které neznáá vystupuje ve druhé ocnině (²). V zákldní tvru vypdá následovně:
VícePRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY
RNDr. Pavel Lízal, Ph.D. Přírodovědecká fakulta MU Ústav experimentální biologie Oddělení genetiky a molekulární biologie lizal@sci.muni.cz 1) Praktikum z obecné genetiky 2) Praktikum z genetiky rostlin
VíceGenetika kvantitativních znaků
Genetika kvantitativních znaků Kvantitavní znaky Plynulá variabilita Metrické znaky Hmotnost, výška Dojivost Srstnatost Počet vajíček Velikost vrhu Biochemické parametry (aktivita enzymů) Imunologie Prahové
VíceProjekt OP VK č. CZ.1.07/1.5.00/34.0420. Šablony Mendelova střední škola, Nový Jičín
Projekt OP VK č. CZ.1.07/1.5.00/34.0420 Šblony Mendelov střední škol, Nový Jičín NÁZEV MATERIÁLU: Trojúhelník zákldní pozntky Autor: Mgr. Břetislv Mcek Rok vydání: 2014 Tento projekt je spolufinncován
Více56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25
56. ročník Mtemtické olympiády Úlohy domácí části I. kol ktegorie 1. Njděte všechny dvojice (, ) celých čísel, jež vyhovují rovnici + 7 + 6 + 5 + 4 + = 0. Řešení. Rovnici řešíme jko kvdrtickou s neznámou
VícePosudek s výkladem. Ella Explorer. 2 prosince 2008 DŮVĚRNÉ
Posudek s výkldem Ell Explorer 2 prosine 2 DŮVĚRNÉ Posudek s výkldem Ell Explorer Úvod 2 prosine 2 Úvod Použití posudku Prosíme, vezměte n vědomí: rozhodnutí, zkládjíí se n informíh odvozenýh z 1PF, y
VíceGenetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky
Genetika kvantitativních znaků Genetika kvantitativních znaků - principy, vlastnosti a aplikace statistiky doc. Ing. Tomáš Urban, Ph.D. urban@mendelu.cz Genetika kvantitativních vlastností Mendelistická
VíceGeny p řevážně nepůsobí izolovan ě izolovan ale, v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) ě a v souladu souladu s ostatními g eny geny.
Genové interakce Geny převážně nepůsobí izolovaně, ale v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) a v souladu s ostatními geny. Genové interakce -intraalelické -interalelické A a intraalelické
VíceMendelova genetika - dědičnost Kat. číslo Příručka pro učitele
Mendelova genetika - dědičnost Kat. číslo 109.3032 Příručka pro učitele Strana 1 ze 13 Příručka pro učitele Vědecké pojmy Monohybridní a dihybridní křížení Zákon dominance Zákon segregace Nezávislá kombinovatelnost
VíceKVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)
KVADRATICKÁ FUNKCE (vlstnosti, gr) Teorie Kvdrtikou unkí se nzývá kždá unke dná předpisem ; R,, R; D( ) je proměnná z příslušného deiničního ooru unke (nejčstěji množin R),, jsou koeiient kvdrtiké unke,
Více2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]
- FUNKCE A ROVNICE Následující zákldní znlosti je nezbytně nutné umět od okmžiku probrání ž do konce studi mtemtiky n gymnáziu. Vyždováno bude porozumění schopnost plikovt ne pouze mechnicky zopkovt. Některé
VíceVýpočet vnitřních sil přímého nosníku
Stvení sttik, 1.ročník klářského studi ýpočet vnitřních sil přímého nosníku nitřní síly přímého vodorovného nosníku prostý nosník konzol nosník s převislým koncem Ktedr stvení mechniky Fkult stvení, ŠB
VíceRovinné nosníkové soustavy Gerberův nosník
Stvení sttik, 1.ročník klářského stui Rovinné nosníkové soustvy Gererův nosník Spojitý nosník s vloženými klouy - Gererův nosník Kter stvení mehniky Fkult stvení, VŠB - Tehniká univerzit Ostrv Sttiky neurčité
VíceKonstrukce na základě výpočtu I
..11 Konstrukce n zákldě výpočtu I Předpokldy: Pedgogická poznámk: Původně yl látk rozepsnou do dvou hodin, v první ylo kromě dělení úseček zřzen i čtvrtá geometrická úměrná. Právě její prorání se nestíhlo,
VíceGENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr
GENETIKA VĚDA, KTERÁ SE ZABÝVÁ PROJEVY DĚDIČNOSTI A PROMĚNLIVOSTI Klíčové pojmy: CHROMOZOM, ALELA, GEN, MITÓZA, MEIÓZA, GENOTYP, FENOTYP, ÚPLNÁ DOMINANCE, NEÚPLNÁ DOMINANCE, KODOMINANCE, HETEROZYGOT, HOMOZYGOT
VíceKoš Znění otázky Odpověď a) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správná odpověď 1. 1 Které číslo doplníte místo otazníku? ?
Přijímí řízení kemiký rok 07/08 B. stuium Kompletní znění testovýh otázek mtemtik Koš Znění otázk Opověď ) Opověď ) Opověď ) Opověď ) Správná opověď. Které číslo oplníte místo otzníku? 6 6? 6 86 8. Které
Více