Podkladový analytický materiál: Podklad k implementaci Národní RIS3 strategie v programech ESIF a národních programech podpory VaVaI

Transkript

1 Sekce digitalizace a invací Pdkladvý analytický materiál: Pdklad k implementaci Nárdní RIS3 strategie v prgramech ESIF a nárdních prgramech pdpry VaVaI Zpracván ke dni

2 Obsah 1 Eknmické charakteristiky Makreknmický rámec ČR Odvětvvá charakteristika ČR a phled na vybraná dvětví pr eknmický rámec ČR Identifikace dvětví v rámci EDP relevantních pr Nárdní RIS3 strategii Vybraná relevantní dvětví CZ-NACE 20.1: Výrba základních chemických látek, hnjiv a dusíkatých slučenin, plastů a syntetickéh kaučuku v primárních frmách CZ-NACE 21: Výrba základních farmaceutických výrbků a farmaceutických přípravků CZ-NACE 24: Výrba základních kvů, hutní zpracvání kvů, slévárenství CZ-NACE 26: Výrba pčítačů, elektrnických a ptických přístrjů a zařízení CZ-NACE 27: Výrba elektrických zařízení CZ-NACE 28: Výrba strjů a zařízení jinde neuvedených CZ-NACE 29: Výrba mtrvých vzidel (krmě mtcyklů), přívěsů a návěsů CZ-NACE 30: Výrba statních dpravních prstředků a zařízení CZ-NACE 32.5: Výrba lékařských a dentálních nástrjů a ptřeb CZ-NACE 33: Opravy a instalace strjů a zařízení CZ-NACE 35: Výrba a rzvd elektřiny, plynu, tepla a klimatizvanéh vzduchu CZ-NACE 58.2: Vydávání sftwaru CZ-NACE 62: Činnsti v blasti infrmačních technlgií CZ-NACE 63.1: Činnsti suvisející se zpracváním dat a hstingem, činnsti suvisející s webvými prtály Analýza čerpání pdpry ESIF + NP / Financvání Nárdní RIS3 strategie Operační prgramy Nárdní prgramy pdpry VaVaI včetně rezrtních prgramů Nárdní dmény specializace, priritní aplikační dmény Pkrčilé strje / technlgie pr silný a glbálně knkurenceschpný průmysl Strjírenství-mechatrnika Energetika Hutnictví Průmyslvá chemie Digitální Market Technlgies a Elektrtechnika Elektrnika a elektrtechnika v digitálním věku

3 2.2.2 Digitální eknmika a digitální bsah Dpravní prstředky pr 21. stletí Autmtive Letecký a ksmický průmysl Železniční a klejvá vzidla Péče zdraví, pkrčilá medicína Léčiva, bitechnlgie, prstředky zdravtnické techniky a Life Sciences Kulturní a kreativní dvětví Tradiční kulturní a kreativní dvětví Nvá kulturní a kreativní dvětví Udržitelné zemědělství a envirnmentální aplikační dvětví Udržitelné hspdaření s přírdními zdrji Udržitelné zemědělství a lesnictví Udržitelná prdukce ptravin Zajištění zdravéh a kvalitníh živtníh prstředí, bidiverzity a eklgie přírdních zdrjů Udržitelná výstavba, lidská sídla a technická chrana živtníh prstředí Splečenské výzvy Práce, sciální věci a důchdvý systém Výzkum ve zdravtnictví Bezpečnstní výzkum Krajsky specifická aplikační dvětví Sklářství a keramika Textil Balnelgie a lázeňství

4 Seznam grafů Graf 1: Průměrná míra růstu reálnéh HDP v bdbí a ; vybrané státy EU... 8 Graf 2: Vývj zahraničníh bchdu ČR v letech Graf 3: Zpracvatelský průmysl jak pdíl na HDP Graf 4: Pdíl služeb na HDP Graf 5: Prvnání průměrné změny pdílu zpracvatelskéh průmyslu a služeb na HDP v letech Graf 6: Prvnání průměrné změny pdílu zpracvatelskéh průmyslu a služeb na celkvé zaměstnansti v letech Graf 7: Vývj přílivu PZI pdle sektrů eknmiky, Graf 8: Vývj struktury přílivu PZI dle typu kapitálu v letech Graf 9: Hlavní bariéry pr pdnikání v ČR pdle Glbal Cmpetitiveness Reprt 2014 a Graf 10: Celkvé výdaje na VaVaI (GERD) v ČR v letech pdle zdrjů financvání Graf 11: Zdrje financvání GERD v běžných cenách vyjádřené jak % HDP Graf 12: Dynamika výdajů na VaV v pdnikatelském sektru dle vlastnictví pdniků Graf 13: GERD v letech v mezinárdním srvnání Seznam tabulek Tabulka 1: Třídy SITC 2 s nejvyšším pdílem na exprtu z ČR v bdbí a Tabulka 2: BI typů exprtních služeb ČR vs. svět za bdbí a Tabulka 3: Stav PZI dle hlavních zdrjvých zemí k (mil. Kč) Tabulka 4: Přehled vybraných ukazatelů pdle dvětví v blasti zemědělství a průmyslu (Sekce A-F) Tabulka 5:Přehled vybraných ukazatelů pdle dvětví v blasti služeb (Sekce G-U) Tabulka 6: Legenda k tabulkvé části NACE v členění Tabulka 7: Přehled pužitých ukazatelů z Eurstat a jejich jedntky Tabulka 8 - Indikativní přičlenění finančních prstředků peračních prgramů ke klíčvým blastem změn Nárdní RIS3 strategie Tabulka 9 - Přičlenění peračních prgramů ke klíčvým blastem změn Nárdní RIS3 strategie Tabulka 10 - Nárdní prgramy pdpry maximální bjemy prstředků dle příslušných usnesení vlády pr jedntlivé prgramy Tabulka 11 - Rezrtní prgramy maximální bjemy prstředků dle příslušných usnesení vlády pr jedntlivé prgramy Tabulka 12: Vertikalizační matice Nárdní RIS3 strategie (Přehled DOMÉN INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE: klíčvá aplikační dvětví vs. generické znalstní dmény) Tabulka 13: Dmény specializace RIS3 strategie identifikvané na krajské úrvni

5 Seznam zkratek BI Balassův index CZ NACE Klasifikace eknmických činnstí ČSÚ Český statistický úřad EDP Entrepreneurial discvery prcess ESIF Evrpské strukturální a investiční fndy (Eurpean Structural and Investment Funds) v bdbí GERD Celkvé výdaje na výzkum, vývj a invace GNSS Glbální družicvé navigační systémy HDP Hrubý dmácí prdukt ICT (IKT) Infrmační a kmunikační technlgie IT Internet věcí KETs Key Enabling Technlgies KVET Kmbinvaná výrba elektrické energie a tepla LTE technlgie určená pr vyskrychlstní Internet v mbilních sítích MEMS Mikrelektrmechanický systém MKVB Meziresrtní kncepce bezpečnstníh výzkumu a vývje ČR d s výhledem d rku 2030 MPO Ministerstv průmyslu a bchdu MV Ministerstv vnitra MZe Ministerstv zemědělství MZ Ministerstv zdravtnictví NGA Next-generatin access NP VaVaI Nárdní plitika výzkumu, vývje a invací na léta PZI Přímé zahraniční investice RIS3 strategie Nárdní výzkumná a invační strategie pr inteligentní specializaci České republiky RVKHR Rada vlády pr knkurenceschpnst a hspdářský růst RVVI Rada pr výzkum, vývj a invace SITC Standard Internatinal Trade Classificatin (Mezinárdní klasifikace zahr. bchdu) TAČR Technlgická agentura České republiky VaVaI Výzkum, vývj a invace ZO Zahraniční bchd 4

6 Value Added Návd na využití dkumentu, metdický kmentář k bsahu Intervence VaVaI, chápána jak nástrj pr řízení, má být rientvána na dsažení specifických cílů. Ve smyslu Nárdní plitiky výzkumu, vývje a invací 1 (NP VaVaI) a Nárdní RIS3 strategie je pr zacílení mžné kmbinvat dva přístupy: specializaci dvětvvu a specializaci znalstní. Dkument uvádí ukazatele, na základě kterých může být prvedena dvětvvá specializace. Jedná se eknmické ukazatele, které jsu analyzvány na nárdní úrvni, a v některých případech také na reginální (např. zaměstnanst). Hlavním ukazatelem významnsti určitéh dvětví pr splečnst je pdíl na hrubé přidané hdntě. Nicméně je nutné pčítat s určitým mezením ve vypvídací schpnsti tht parametru v suvislsti s jeh výpčtem. Pstavení českých subjektů v glbálním prdukčním řetězci lze dvzvat mim jiné také d intenzity prvádění VaVaI. Stadia výrby s prdukty nejvyšší přidanu hdntu se sustředí na ba knce hdntvéh řetězce tj. výzkum a vývje a marketingu, firmy jsu prt mtivvané zvyšvat intenzitu prvádění VaVaI (viz Schéma 1). Tut intenzitu lze měřit finančně, neb prstřednictvím lidských zdrjů. Finanční pjetí je zalžen na výši vynalžených výdajů pdnikatelskéh sektru na VaVaI. Pr mezinárdní srvnání jsu významné rvněž finanční tky mezi pdnikatelským sektrem a sektry veřejnými (vyskšklským a vládním). Schéma 1 Rzlžení přidané hdnty a fáze výrby (hdntvý řetězec) Patent & Technlgy Brand & Services Fabricatin R&D (Glbal Cmpetitin) Marketing (Area Cmpetatin) 1 Úřad vlády ČR: Nárdní plitika výzkumu, vývje a invací České republiky na léta , schválena usnesením vlády ČR ze dne 17. únra 2016 č

7 Zdrj: The Stan Shih Smiling Curve V zásadě jsu mžné dvě strategie zaměření intervencí na základě dvětvvé specializace: 1) Pdpřit dvětví, která jsu pr ČR významná z hlediska sciálních a eknmických ukazatelů a zárveň jsu v nich již alkvány pdnikatelské prstředky na VaVaI, čímž v nich již je vytvřena dstatečná absrpční kapacita jak z hlediska vlastních zdrjů prstředků, tak z hlediska kvalifikvaných lidských zdrjů. Je rvněž třeba brát v úvahu velikstní strukturu pdniků a z hlediska dluhdbéh strategickéh plánvání také vlastnictví pdniku (dmácí, pd zahraniční kntrlu). V dvětvích vykazujících vyské výdaje na VaVaI lze předpkládat dstatečně rzvinutu základnu, výsledná mtivace v pdbě dtačníh nástrje může být naplněna, nebť s vysku pravděpdbnstí budu mbilizvány další sukrmé prstředky. Očekávanými efekty jsu stabilizace dvětví a jeh další rzvj. 2) Pdpřit dvětví, která jsu pr ČR významná z hlediska sciálních a eknmických ukazatelů, neb mají ptenciál stát se významnými v buducnu, zárveň však nevykazují vyské výdaje na VaVaI, neb nemají dstatek výzkumníků. Může se jednat dvětví, ve kterých převažují subjekty v pčáteční fázi existence (start-up, spin-ff) závislé na veřejné intervenci. U tét strategie je vhdné cílit na dvětví s jinými splečenskými efekty, než je aktuální prvádění VaVaI, neb vyský pdíl na HPH a většíh významu nabývá reginální dimenze (např. z hlediska zaměstnansti). Očekávanými efekty jsu nastartvání VaV činnsti v dvětví a jeh pčáteční rzvj. S mbilizací sukrmých prstředků na VaV je mžné ve větší míře pčítat až v pzdější fázi. Výsledná intervence v nárdní dimenzi má být kmbinací bu strategií, vyžaduje však úzku splupráci s představiteli pdniků, výzkumné sféry (vede dialgu EDP) pr bjasnění vazeb v tvrbě a sdílení znalstí mezi veřejnými sektry a sektrem pdnikatelským. Pr správnu vlbu strategie, resp. jejich vzájemnéh pdílu, je mžné vycházet ze zkušenstí se stávajícími intervencemi. Díky IS VaVaI jsu k dispzici pdrbné údaje prgramech účelvé pdpry. Je mžn pracvat s infrmací pdpřených subjektech, jejich dvětvvé struktuře a rvněž splupráci mezi výzkumnými rganizacemi a pdniky. Infrmační základna pr studii je rzsáhlá a dsud nebyla kncentrvána na jednm resrtu. Byl třeba vycházet ze zdrjů různých infrmačních systémů, debat a infrmací vážících se nejenm k řízení Operačních prgramů relevantních k VaV, ale také z nárdní pdpry dle zákna 130/2002 Sb. a cílů pdnikatelské sféry. Byly knslidvány údaje ze tří resrtů: Ministerstva průmyslu a bchdu, Ministerstva šklství, mládeže a tělvýchvy, Úřadu vlády ČR. Jelikž jsu infrmace různě strukturvány, data vycházející z rzdílných infrmačních systémů neb jejich částí a rvněž z něklika šetření ČSÚ, služící primárně k jiným účelům, byl třeba vzájemně prpjit, harmnizvat a transfrmvat. Jedná se prcesy časvě nárčné a metdicky nedstatečně zaktvené. Některé dílčí analýzy jsu tudíž představeny jak piltní pr úzce vymezený segment systému VaVaI neb nárdníh hspdářství (knkrétní prgramy účelvé pdpry, smluvní výzkum ve vybraných dvětvích). Ucelený phled na systém bude v následující bdbí prhlubván. 6

8 1 Eknmické charakteristiky Cílem kapitly je charakterizvat hspdářské prstředí v ČR v nárdním i mezinárdním kntextu a identifikvat významné segmenty nárdníh hspdářství, pr které jsu výzkum, vývj a invace klíčvým parametrem jejich dalšíh rzvje a knkurenceschpnsti. Subkapitla Chyba! Nenalezen zdrj dkazů. charakterizuje pmcí mezinárdně užívaných makreknmických ukazatelů (hrubý dmácí prdukt, zahraniční bchd, zaměstnanst, zahraniční investice a jejich změny v čase, bariéry limitující pdnikání, výdaje na výzkum, vývj a invace a jejich struktura) nárdní rámec, d kteréh je zasazen prvádění výzkumu, vývje a invací. Subkapitla Chyba! Nenalezen zdrj dkazů. nejprve charakterizuje nárdní hspdářství v ČR pmcí deseti klíčvých sciálně - eknmických indikátrů (HPH, pdíl dvětví na HPH, pčet zaměstnanců, pdíl dvětví na celkvé zaměstnansti, pdíl dvětví na výdajích na VaVaI v pdnikatelském sektru, pdíl výzkumníků celkvé zaměstnansti v dvětví, pdíl dvětví na celkvé zaměstnansti výzkumníků, pdíl specialistů a technických prfesí na zaměstnansti, pdíl na exprtu, dvz pr vývz). Odvětví, která byla na základě uvedených parametrů vyhdncena jak nejvýznamnější, zejména v blasti zpracvatelskéh průmyslu, jsu dále detailně analyzvána, a t včetně reginální dimenze některých indikátrů (ukazatele prdukce a zaměstnanst). V subkapitle 0 je uveden celkvý plánvaný bjem prstředků VaVaI v ČR, které se mají d knce rku 2020 řídit hrizntálními a/neb vertikálními cíli Nárdní RIS3 strategie aktualizace V tmt bjemu tvří největší slžku perační prgramy. Nárdní prgramy pdpry (včetně rezrtních) a krajské intervence představují řádvě nižší plžky, avšak při pstupném snižvání přílivu evrpské pdpry je třeba speciálně tut blast v buducnu dbře nastavit a prvázat s invativními trendy, v nichž má Česká republika nesprnu knkurenční výhdu. 1.1 Makreknmický rámec ČR Česká republika je pvažvána za malu tevřenu eknmiku, jež je d značné míry závislá na svých vnějších eknmických vztazích. Průměrnu míru růstu reálnéh HDP a její srvnání s vybranými státy lze sledvat v grafu č. 1. Mezi lety 2007 až 2011 činila průměrná míra růstu reálnéh HDP v ČR 1,04 % a mezi lety 2012 až 2016 byla tat průměrná míra růstu 1,7 %, tj. téměř dvakrát vyšší než byla průměrná míra růstu EU 28, vyšší míru růstu HDP měly všechny zbylé státy Visegrádu a Rumunsk, nižší průměrnu míru růstu měly např. státy Německ, Slvinsk a Rakusk. 7

9 Sald ZO/HDP (%) Mezirční dynamika vývzu (%) Průměrný reálný rční růst HDP Graf 1: Průměrná míra růstu reálnéh HDP v bdbí a ; vybrané státy EU Plsk Slvensk Rumunsk 2 Německ ČR 1 Rakusk EU 28 Slvinsk 0 EU 19 Maďarsk -0,5 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4-1 Průměrný reálný rční růst HDP Zdrj: Eurstat (Annual natinal accunts Real GDP grwth rates), vlastní úpravy Česká republika je exprtně rientvanu eknmiku, cž dkládá vývj salda zahraničníh bchdu, kdy d rku 2004 sledujeme kladné sald ZO, viz graf č. 2. Zemí, d níž plyne největší bjem exprtu (měřen v mld. Kč), je Německ. Vývj vývzu zbží a služeb v ČR kreluje s hspdářským vývjem světvých eknmik. V dbě glbální eknmické krize v letech byl mžné pzrvat, že dšl k vyskému pklesu vývzu zbží a služeb a napak v dbě eknmickéh růstu sledujeme zase nárůst vývzu ptažm nárůst kladnéh salda ZO. Graf 2: Vývj zahraničníh bchdu ČR v letech Sald ZO/HDP (%) dynamika vývzu zbží a služeb Zdrj: ČSÚ nárdní účty (HDP výdajvu metdu) 8

10 K měření knkurenční výhdy knkrétní země lze využít Balassův index (BI) 2. Na základě tht indexu je mžné určit specializaci vývzu určitéh výrbku dané země. Exprt je běžně vykazván pdle Standardní mezinárdní klasifikace zbží (SITC). Z průměrných hdnt BI lze sledvat, že se ČR ve sledvaném bdbí specializvala na zbží s kódem č Strjní zařízení pr určitá dvětví průmyslu, u zbží č Silniční vzidla a č Kancelářské strje a zařízení k autmat. zpracvání dat dšl k významnému nárůstu BI. Tabulka 1: Třídy SITC 2 s nejvyšším pdílem na exprtu z ČR v bdbí a Exprtní plžka - SITC 2 pdíl na exprtu z ČR (%) Balassův index (BI) ČR kód Název Silniční vzidla Elektrická zařízení, přístrje a sptřebiče, j.n Kancelářské strje a zařízení k autmat. zpracvání dat Strje a zařízení všebecně užívané v průmyslu, j.n Různé výrbky, j.n Kvvé výrbky, j.n Zařízení pr telekmunikace a pr záznam a reprdukci zvuku Strje a zařízení k výrbě energie Želez a cel Výrbky z pryže, j.n Surviny nepživatelné s výjimku paliv Nábytek a jeh díly Strjní zařízení pr určitá dvětví průmyslu x Pdíl 1-5 plžky na exprtu ČR x Pdíl 6 10 plžky na exprtu ČR x Pdíl prvních 10 plžek na exprtu ČR Zdrj: vlastní výpčty na základě dat UNCTAD a ČSÚ (databáze zahraničníh bchdu) 2 Balassův index, neb též index dhalené kmparativní výhdy (Revealed Cmparative Advantage, RCA). Ten je například pr vývz vyjádřen jak pměr pdílu vývzů dané kmditní skupiny na celkvých vývzech dané země a pdílu vývzů tét kmditní skupiny na celkvých vývzech sledvané referenční skupiny zemí. Pkud je hdnta RCA větší než jedna, ptm můžeme říct, že daná země se v rámci zkumané skupiny zemí specializuje na vývz dané kmditní skupiny. 9

11 Vzhledem k tmu, že Tabulka 1 zachycuje puze tk zbží a nikliv služeb, byly dále vypčítány hdnty BI pr jedntlivé kategrie služeb (viz Tabulka 2). Pdle změn hdnt BI lze říci, že výmazný nárůst specializace exprtu zaznamenaly tři kategrie služeb: Dprava, Stavebnictví a Pčítačvé a infrmační služby. Oprti bdbí mezi lety 2005 a 2007 a bdbí mezi lety 2014 a 2016 zaznamenala relativně vyský nárůst BI kategrie Práva k duševnímu vlastnictví a licenční pplatky, knkrétně se jedná nárůst z hdnty 0.04 na Tabulka 2: BI typů exprtních služeb ČR vs. svět za bdbí a Průměr Průměr BI Kategrie ČR svět ČR svět průměr průměr Služby celkem Dprava Cestvní ruch Ostatní služby I Telekmunikační služby 2.71 : 1.85 : : : 3.II Stavebnictví III Pjišťvnictví IV Finanční služby V Pčítačvé a infrmační služby VI Práva k dušev. vlastnictví a lic. pplatky VII Ostatní pdnikvé služby VIII Osbní, kulturní a rekreační služby IX Veřejné služby jinde neklasifikvané Úhrn tržních služeb Zdrj: vlastní výpčet na základě dat UNCTAD Charakteristika hspdářskéh prstředí v ČR Vzhledem k výši pdílu průmyslu na HDP je Česká republika pvažvána za významně průmyslvu zemi, k čemuž především přispívá zpracvatelský průmysl (Manufacturing definice dle WrldBank). V rce 2016 dsahval pdíl zpracvatelskéh průmyslu v ČR ve srvnání s statními státy Evrpské unie druhé nejvyšší 10

12 Pdíl služeb na HDP v % Zpracvatelský průmysl jak %HDP hdnty, vyšší pdíl měl puze Irsk. Ve světvém měřítku měly vyšší pdíl zpracvatelskéh průmyslu Thajsk, Jižní Krea a Svazijsk. Zásadní význam zpracvatelskéh průmyslu pr česku eknmiku je tedy v mezinárdním srvnání jasně zřetelný. V následujícím grafu 3 je vidět, jak velký pdíl zpracvatelskéh průmysl na HDP mají vybrané státy Evrpy a jaké je pstavení z hlediska tht pdílu České republiky vůči Graf 3: Zpracvatelský průmysl jak pdíl na HDP CZE HUN SVN DEU BLR SVK POL LTU CHE AUT EST NOR EU Zdrj: Wrldbank ( Jednduché srvnání pdílu služeb na HDP v % nabízí graf 4, z tht grafu je patrné, že se pdíl služeb na HDP v ČR nachází pd průměrem EU. Mezi lety 2010 a 2016 dšl v ČR k mírnému pklesu pdílu služeb na HDP a t 1,6 p.b. Nejvyšší pdíl služeb na HDP v EU měl v rce 2016 Lucembursk, napak nejnižší měl Irsk. Z phledu výše pdílu služeb na HDP patří ČR psledních 10 let ke státům EU, které mají jednu z nejnižších hdnt. Graf 4: Pdíl služeb na HDP LUX CYP FRA BEL SWE AUT EST DEU SVK CZE IRL EU Zdrj: Wrldbank ( 11

13 Průměrná změna pdílu služeb na HDP v letech Vývj pdílu hrubé přidané hdnty zpracvatelskéh průmyslu a služeb v čase může lépe ilustrvat setrvačnst české eknmiky (viz graf 5). Pr srvnání dynamiky byl vybrán bdbí mezi lety 2003 až V tmt časvém úseku je mžné sledvat, jak v ČR v průměru rstl pdíl zpracvatelskéh průmyslu na HDP (cca 0,7 % rčně). Pdbnu kladnu změnu pdílu vykázaly další dva státy: Maďarsk a Bulharsk. Pdíl služeb na HDP v ČR se během sledvanéh bdbí phybval klem 60 %, nicméně zaznamenal průměrný mírný pkles (cca 0,1 % rčně). Graf 5: Prvnání průměrné změny pdílu zpracvatelskéh průmyslu a služeb na HDP v letech CYP FIN ESP 1,0% 0,8% SWE LUX BEL FRA GBR GRC PRT LVA BGR HRV NLD ITA 0,6% 0,4% EST DNK SVN LTU AUT -4,0% -3,0% -2,0% -1,0% 0,0% 1,0% 2,0% 0,2% EU IRL 0,0% SVK DEU HUN CZE -0,2% POL -0,4% Průměrná změna pdílu zpracvatelskéh průmyslu na HDP v letech Zdrj: Wrldbank, vlastní výpčty Dalším mžným ukazatelem, pdle kteréh můžeme sledvat setrvačnst české eknmiky, je vývj pdílů zpracvatelskéh průmyslu a služeb na celkvé (viz graf 6). Z hdnt v grafu je vidět, že pdíl zaměstnansti ve zpracvatelském průmyslu mezi lety 2003 až 2016 v ČR v průměru klesal, klesající trend 12

14 Průměrná změna pdílu služeb na celkvé zaměstnansti v letech pdílu na celkvé zaměstnansti ve zpracvatelském průmyslu je patrný ve všech zemích EU. Pdíl zaměstnansti ve službách napak vykazuje ve všech sledvaných zemích EU rstucí trend, v ČR ve srvnání s statními sledvanými státy EU však patřil tent průměrný nárůst k velmi nízkým. Uvedené skutečnsti v grafech 5 a 6 dkládají, že v ČR má zpracvatelský průmysl histricky silné pstavení, nicméně d buducna lze čekávat, že služby budu přispívat k tvrbě HDP větším pdílem, pdbně jak v statních státech EU. U zaměstnansti je tent trend již patrný. Graf 6: Prvnání průměrné změny pdílu zpracvatelskéh průmyslu a služeb na celkvé zaměstnansti v letech ,0% 2,5% ROU 2,0% PRT 1,5% LTU ESP IRL SVN LVA MLT HRV LUX 1,0% GRC POL CYP BGR EU SVK -5,0% -4,5% -4,0% -3,5% -3,0% -2,5% -2,0% -1,5% -1,0% SWE DEU FRA FIN HUN-0,5% 0,0% 0,5% 1,0% ITA CZE NLD 0,5% BEL DNK AUT EST GBR 0,0% Průměrná změna pdílu zpracvatelskéh průmyslu na celkvé zaměstnansti v letech Zdrj: Wrldbank, vlastní výpčty 13

15 PZI/HDP (%) Přímé zahraniční investice v ČR Vzhledem k charakteru české eknmiky je pr ni důležitý stav a vývj zahraničníh kapitálu. Odkud a v jaké míře d ČR plyne zahraniční kapitál, je mžné sledvat prstřednictvím vývje a přímých zahraničních investic (PZI), ty dále můžeme sledvat pdle vybraných hledisek: dvětvvéh hlediska, dle typu kmpnent kapitálu a dle gegrafickéh hlediska. Příliv PZI byl pdpřen zejména transfrmací české eknmiky, vládní plitiku mtivující k PZI, ale i vstupem ČR d EU. Z časvéh hlediska jsu přímé zahraniční investice investváním dluhdbéh kapitálu. Z vlastnickéh hlediska se přímé zahraniční investice týkají primárně kapitálu sukrméh. Vývj PZI a jejich dvětvvu strukturu mezi lety 2007 až 2016 ilustruje graf 7, v grafu je zachycen vývj tří dvětví: průmysl, stavebnictví a služby. Ve zkumaném bdbí sledujeme, že příliv PZI v sektru služeb má ve srvnání s dalšími dvěma sektry dminantní pstavení, puze v letech 2011 a 2015 byl příliv PZI vyšší ve zpracvatelském průmyslu, nicméně na rzdíl d PZI v blasti průmyslu nedsahvaly PZI ve službách záprných hdnt. Pdle vývje PZI v průmyslu se můžeme dmnívat, že tyt PI byly více citlivé na světvý eknmický růst ptažm na světvu eknmicku krizi. V rce 2016 byl největší pdíl zahraničníh kapitálu z celkvéh bjemu PI ve službách alkván d dvětví Činnsti v blasti nemvitstí, následují dvětví Finančních a pjišťvacích činnstí a Infrmační a kmunikační činnsti. V případě PI v průmyslu t byl dvětví Výrba mtrvých vzidel. Graf 7: Vývj přílivu PZI pdle sektrů eknmiky, stavebnictví služby průmysl Zdrj: ČNB (Statistika PZI) PZI se skládají ze tří kmpnent: základní kapitál, reinvestvaný zisk a statní kapitál. Z grafu 8 je patrné, že v ČR v bdbí mezi lety 2007 až 2016 byla relativně stabilní slžku reinvestvaný zisk, tj. pdíl 14

16 Struktura přílivu PZI v % příméh investra (v pměru k přímé majetkvé účasti) na hspdářském výsledku nerzděleném frmu dividend. Graf 8: Vývj struktury přílivu PZI dle typu kapitálu v letech % 80% 60% 40% 20% 0% -20% -40% -60% základní kapitál reinvestvaný zisk statní kapitál Zdrj: ČNB (Statistika PZI) Z gegrafickéh hlediska se na kapitálu investvaném u nás pdílejí největší měru Nizzemí s 24,1 %, Rakusk s 13,4 % a Německ s 12,9 % pdílem (viz Tabulka 3). Pdíl investrů ze zemí EU se zvýšil na 89,3 % a z Evrpy celkvě pchází téměř 94,1 % bjemu zahraničních investic v tuzemsku. Z mimevrpských států pchází puze 5,9 % zahraničníh kapitálu a nejvýznamnějšími investry jsu Spjené státy americké a Krejská republika. Tabulka 3: Stav PZI dle hlavních zdrjvých zemí k (mil. Kč) Základní kapitál Reinvestvaný zisk Ostatní kapitál Celkem Pdíl v % Nizzemí Rakusk Německ Lucembursk Francie Velká Británie Švýcarsk Slvensk

17 Základní kapitál Reinvestvaný zisk Ostatní kapitál Celkem Pdíl v % Kypr Belgie Krejská republika Plsk Svět Zdrj: ČNB (Statistika PZI) Vývj a struktura PZI samzřejmě závisí na kvalitě prstředí pr pdnikání. Pdstatná je i neustále rstucí nabídka levných základních výrbních faktrů na světvých trzích, ČR je tak vystavena stále větší knkurenci ze strany rzvíjejících se zemí. Prstředí pr pdnikání vlivňuje nejen PZI, ale celkvý výkn dané eknmiky. Jednu z mžnstí, jak sledvat kvalitu prstředí pr pdnikání jsu tzv. bariéry pr pdnikání. V grafu 9 jsu vidět změny v bariérách pr pdnikání v ČR mezi rky 2014 a V rce 2016 pvažval 17.6 % respndentů za hlavní bariéru Slžitst daňvých předpisů, cž je zhruba 7 p. b. více, než tmu byl v rce Druhu největší bariéru pr pdnikání respndenti značili Neefektivní vládní byrkracii, v rce 2014 byla tat bariéra pvažvána s 21,8 % za nejzávažnější. Relativně vyský nárůst váhy zaznamenala bariéra Výše daní, váhy zbylých 4 bariér: Plitická nestabilita, Krupce, Restriktivní regulace trhu práce, Neadekvátně vzdělaná pracvní síla spíše klesaly neb zůstaly v čase téměř neměnné. Graf 9: Hlavní bariéry pr pdnikání v ČR pdle Glbal Cmpetitiveness Reprt 2014 a 2016 Slžitst daňvých předpisů 10,4 17,6 Neefektivní vládní byrkracie 16,9 21,8 Výše daní 5,7 10,9 Plitická nestabilita 9,8 12, Krupce 9,6 13, Restriktivní regulace trhu práce 8,3 7,6 Neadekvátně vzdělaná pracvní síla 7,3 7, Odpvědi respndentů (%) Zdrj: WEF - Glbal Cmpetitiveness Reprt 16

18 mil. Kč % HDP Analýza výdajů na VaVaI Celkvé výdaje na VaVaI v ČR (GERD) v rce 2016 překrčily 80,1 mld. Kč (Graf 10). Pr ČR platí, že přibližně plvina GERD je kryta veřejnými zdrji, druhu plvinu představují zdrje pdnikatelské. Veřejné zahraniční výdaje se bjevují ve větší míře v rce 2010 a jejich význam mezirčně rste. Pkud jde trend GERD v bdbí mezi lety 2005 a 2015 byl patrný dluhdbý růst, ten byl narušen puze vlivem glbální eknmické krize v rce V rce 2016 dšl k mezirčnímu pklesu GERD 8,5 mld. Kč na hdntu 80,1 mld. Kč, tj. k pklesu 9,6 %. Příčinu byl přechd na nvé prgramvé bdbí čerpání ESIF. Pdnikatelské zdrje si udržely rstucí trend i v rce 2016 (prti rku 2015 vzrstly 2,6 mld. Kč, tj. 5,7 %), kdy dsáhly hdnty 48,2 mld. Kč. Veřejné tuzemské zdrje v rce 2016 zůstaly na úrvni 28,5 mld. Kč, stejně jak v rce Graf 10: Celkvé výdaje na VaVaI (GERD) v ČR v letech pdle zdrjů financvání ,00 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 veřejné z ČR veřejné zahraniční pdnikatelské statní % HDP celkvé Zdrj: ČSÚ Vývj jedntlivých slžek GERD pdle zdrjů jejich financvání v čase je lépe patrný z Grafu 11 Vývj výdajů na VaV financvané z veřejných zdrjů ČR v bdbí mezi lety 2007a 2016 byl téměř knstantní. P pstupném mírném nárůstu na hdntu 0,66 % HDP v rce 2013 dšl v psledních třech letech k mírnému pklesu až na úrveň 0,60 % HDP v rce Výdaje na výzkum a vývj financvané z pdnikatelských zdrjů v přepčtu na HDP d rku 2011 mezirčně rstly ve vztahu k HDP přibližně 0,1 p. b. rčně, a t až d rku 2014, kdy dsáhly 1 % HDP. Na tét úrvni setrvaly i v letech 2015 a V bdbí mezi lety byly velmi významným zdrjem prstředků na VaV zahraniční veřejné finance, zejména ze strukturálních 17

19 % HDP fndů EU. Z Grafů 10 a 11 je patrný jejich prudký nárůst mezi rky 2010, 2011 a 2012 až na hdntu 0,30 % HDP, na níž setrvaly i v letech Důvdem byla zejména kumulace čerpání prstředků SF EU v prgramvém bdbí d jeh druhé plviny. V rce 2016 dšl k jejich zásadnímu pklesu na puhých 0,06 % HDP, cž dpvídá úrvni rku Výpadek zahraničních veřejných prstředků ze SF EU způsbil, že se ČR nepřibližvala k naplnění nárdníh cíle strategie Evrpa 2020 spčívajícíh v každrční investici veřejných prstředků d VaV na úrvni 1 % HDP, nebť výdaje pcházející z veřejných zdrjů (státní rzpčet, rzpčty územních samsprávných celků, zahraniční veřejné zdrje) v rce 2016 činily puze 0,65 % HDP. Graf 11: Zdrje financvání GERD v běžných cenách vyjádřené jak % HDP 1,2% 1,0% R² = 0,9936 0,8% 0,6% 0,4% R² = 0,8172 0,2% 0,0% R² = 0,9557 veřejné z ČR pdnikatelské zahraniční veřejné Zdrj: ČSÚ V rce 2016 byl zaznamenán 11miliardvý mezirční pkles výdajů na VaV ze zahraničních veřejných zdrjů. Tent pkles se prjevil především ve vládním a vyskšklském sektru, kde se v předchzích letech čerpaly vyské částky z EU na výstavbu nvých výzkumných center. I v pdnikatelském sektru dšl k mezirčnímu pklesu výdajů na VaV ze zahraničních veřejných zdrjů a t zhruba 1,5 mld. Kč, nicméně v celkvém bjemu výdajů pdnikatelskéh sektru se tent pkles téměř neprjevil, nebť tent výpadek byl kmpenzván pětvným růstem výdajů, které d výzkumu vlžily samtné pdniky, a t zvláště pdniky pd zahraniční kntrlu (viz Graf 12). V sukrmých dmácích pdnicích se na VaV v rce 2016 vynalžila asi plvina th, c v pdnicích pd zahraniční kntrlu. Výdaje na VaV sukrmých dmácích pdniků klesly p čtyřech letech růstu, na čemž měl hlavní pdíl právě pkles veřejnéh financvání pdnikvéh výzkumu, který se týkal jak prstředků z EU, tak i finančních zdrjů ze státníh rzpčtu ČR. 18

20 Abslutní rzdíl v mil Kč Výdaje na VaV v ČR v mil Kč Graf 12: Dynamika výdajů na VaV v pdnikatelském sektru dle vlastnictví pdniků dif Sukrmé dmácí pdniky Sukrmé pdniky pd zahraniční kntrlu 0 Zdrj: ČSÚ Z hlediska celkvých výdajů na výzkum a vývj vyjádřených jak prcent HDP ve srvnání s jinými zeměmi představuje ČR evrpský průměr (Graf 13). Srvnání s jinými členskými státy EU ukazuje, že ČR vykázala i v rce 2015 u tht ukazatele nejvyšší hdntu nejen mezi nvými členskými státy (s výjimku Slvinska), ale i v prvnání se všemi jihevrpskými státy, jak jsu například Prtugalsk, Španělsk neb Itálie. Na pmyslném žebříčku zemí EU byla ČR v rce 2015 v tmt ukazateli na 10. místě za Francií, Slvinskem a Nizzemskem, ale před Irskem a Velku Británií. Mezi evrpské státy vykazující výrazně vyšší výdaje na VaV než ČR patří Německ, Rakusk, Dánsk a Finsk, u nichž se výše výdajů phybuje klem 3 % HDP. Pdbně vysku úrveň výdajů na VaV vykázaly v rce 2015 také USA (2,8 % HDP), ještě vyšší pak Japnsk, Švédsk, Švýcarsk (cca 3,3 %), Izrael neb Jižní Krea (přes 4,2 %). Z hlediska vývje pdpry VaV v čase platí v letech u většiny států silně pdprujících VaV (s výjimku Švédska a Finska) rstucí trend. Ze zemí mim EU stabilně rstu investice d VaV v asijských státech, především v Jižní Kreji a Číně. V Číně intenzita VaV překnala průměr EU pprvé v rce 2012, v bdbí zde celkvé výdaje na VaV ve stálých cenách mezirčně rstly v průměru 12 %, v Kreji pak 8 %. Průměr za EU 28 dsahval ve stejném bdbí cca 2 % mezirčníh růstu, pdbně jak v USA. ČR v tmt bdbí zaznamenala p Slvensku a Plsku třetí nejintenzivnější nárůst ze všech zemí EU 28, a t cca 9 % rčně. 19

21 Graf 13: GERD v letech v mezinárdním srvnání Zdrj: ČSÚ Hrizntální sa: hdnta GERD v rce 2015 jak % HDP. Vertikální sa: intenzita růstu / pklesu v bdbí let vyjádřená jak směrnice regresní přímky (kladná hdnta značí rstucí trend, záprná hdnta klesající). Průsečík s značí tereticku pzici EU Odvětvvá charakteristika ČR a phled na vybraná dvětví pr eknmický rámec ČR Významná dvětví nárdníh hspdářství představují prstředí, ve kterých se vědecké pznatky jejich využitím zhdncují v eknmické a celsplečenské přínsy. Významnst dvětví pr česku eknmiku lze identifikvat na základě různých parametrů (například pdíl dvětví na HPH, zaměstnansti, exprtu apd.). Odvětví s relativně vyskými výdaji na VaVaI mají dbrý předpklad pr efektivní využití prstředků pr výzkum a vývj ve splupráci s veřejnými výzkumnými subjekty za využití mderních výzkumných infrastruktur, k jejichž vybudvání přispěly prstředky ESIF. V minulsti byly Úřadem vlády ČR zřízeny sektrvé platfrmy k zahájení dialgu mezi veřejnu a pdnikatelsku sféru. Sektrvé platfrmy byly transfrmvány v Pracvní skupiny za účelem pskytvání vstupů d rzhdvacích prcesů vážících se na činnst Rady vlády pr knkurenceschpnst a hspdářský růst (RVKHR) a RVVI. Zárveň byly persnálně prpjeny s Nárdními invačními platfrmami, které existují 20

22 v rámci Nárdní RIS3 strategie. Nyní jsu výzkumná témata dplňvána v rámci prbíhajícíh entrepreneurial discvery prcesu (EDP) na jednání Nárdních invačních platfrem. Kntinuálně dchází ke zpřesňvání relevantních brů, nebť knkrétní frma a míra vertikalizace typvých perací je předmětem prjednání v invačních platfrmách a následnéh schválení ze strany Řídicíh výbru RIS3 na nárdní úrvni. V Tab. 4 a 5 jsu pdle klasifikace CZ-NACE ve členění na 2 místa prezentvány vybrané parametry, které by měly reflektvat významnst danéh dvětví (ddílu NACE) na nárdní úrvni. Na základě údajů MPO jsu pdrbně charakterizvána vybraná relevantní dvětví, a t z hlediska vývje efektivnsti, zahraničníh bchdu, zaměstnansti, prduktivity práce, ddavatelsk-dběratelských vztahů, reginálníh rzlžení prdukce a zaměstnansti a také pdle velikstní struktury pdniků. Dále jsu u těcht dvětví prezentvány ukazatele v členění na 3 místa (třídy CZ-NACE), cž dkresluje skladbu jedntlivých vybraných ddílů. Vedle dvětví identifikvaných jak blasti specializace na nárdní úrvni by měla být věnvána pzrnst i dalším dvětvím identifikvaným z reginální úrvně jak významné pr inteligentní specializaci, všem z phledu celstátníh nedsahují takvéh významu. Některá dvětví nemusí na nárdní úrvni vykazvat ve srvnání s statními ddíly významných hdnt u zvlených indikátrů, přest mhu být zcela zásadní pr daný regin. S implementací vertikálních intervencí z reginální, resp. krajské úrvně, se v rámci Nárdní RIS3 strategie nepčítá. Pčítá se ale s existencí mechanismů, jimiž budu ptřeby definvané z reginální úrvně přenášeny d návrhu intervencí na nárdní úrvni. 21

23 Tabulka 4: Přehled vybraných ukazatelů pdle dvětví v blasti zemědělství a průmyslu (Sekce A-F) CZ - NACE HPH Pdíl na HPH Pčet zaměstnanců Pdíl na celkvé zaměstnansti Pdíl výdajů na VaV v pdnikatelském sektru Pdíl Pdíl dvětví výzkumníků na na celkvé zaměstnance zaměstnansti v dvětví výzkumníků Pdíl na exprtu ČR Dvz pr vývz avg avg avg avg avg mil. Kč % FTE % % % % % % 01 Rstlinná a živčišná výrba, myslivst a suvisející % % 0.31% 1.04% 33.71% činnsti 02 Lesnictví a těžba dřeva % % 0.03% 0.4% 0.7% 0.31% 20.65% 03 Ryblv a akvakultura % % 0.01% 0.07% 38.01% 05 Těžba a úprava černéh a hnědéh uhlí % % 0.22% 35.73% 06 Těžba rpy a zemníh plynu % % 0.29% 1.11% 07 Těžba a úprava rud % % 0.08% 0.1% 0.1% 28.08% 08 Ostatní těžba a dbývání % % 0.11% 35.91% 09 Pdpůrné činnsti při těžbě % % 0.00% 24.55% 10 Výrba ptravinářských výrbků % % 0.67% 3.03% 36.27% 11 Výrba nápjů % % 0.03% 0.3% 0.7% 0.44% 33.36% 12 Výrba tabákvých výrbků % % 0.54% 33.63% 13 Výrba textilií % % 0.62% 1.62% 47.74% 14 Výrba děvů % % 0.11% 0.5% 0.6% 1.17% 34.74% 15 Výrba usní a suvisejících výrbků % % 0.04% 0.83% 45.85% 16 Zpracvání dřeva, výrba dřevěných, krkvých, prutěných a slaměných výrbků, krmě nábytku % % 0.07% 0.2% 0.4% 0.97% 33.62% 17 Výrba papíru a výrbků z papíru % % 0.06% 1.43% 47.33% 18 Tisk a rzmnžvání nahraných nsičů % % 0.03% Zahrnut u NACE % 36.23% 19 Výrba kksu a rafinvaných rpných prduktů % % 0.73% 88.15% 2.56% 2.7% 2.2% 20 Výrba chemických látek a chemických přípravků % % 3.86% 54.24% 21 Výrba základních farmaceutických výrbků a farmaceutických přípravků % % 2.63% 5.3% 1.4% 1.54% 34.65% 22 Výrba pryžvých a plastvých výrbků % % 2.16% 0.9% 2.0% 4.70% 51.92% 23 Výrba statních nekvvých minerálních výrbků % % 1.24% 0.9% 1.2% 1.83% 38.16% 24 Výrba základních kvů, hutní zpracvání kvů; slévárenství % % 0.64% 0.4% 0.5% 3.32% 57.32% 25 Výrba kvvých knstrukcí a kvdělných výrbků, krmě strjů a zařízení % % 2.34% 0.7% 2.8% 5.83% 41.88% 26 Výrba pčítačů, elektrnických a ptických přístrjů a zařízení % % 3.92% 4.5% 5.2% 14.31% 62.99% 27 Výrba elektrických zařízení % % 5.95% 3.3% 8.0% 9.21% 51.05% 28 Výrba strjů a zařízení j. n % % 8.89% 2.5% 8.2% 12.05% 42.05% 29 Výrba mtrvých vzidel (krmě mtcyklů), přívěsů a návěsů % % 13.87% 2.3% 10.3% 23.99% 57.76% 30 Výrba statních dpravních prstředků a zařízení % % 4.11% 4.0% 2.4% 1.22% 45.97% 31 Výrba nábytku % % 0.11% Zahrnut u NACE % 39.02% 32 Ostatní zpracvatelský průmysl % % 0.96% 3.22% 42.87% 1.3% 3.0% 33 Opravy a instalace strjů a zařízení % % 1.43% 0.00% 28.95% 35 Výrba a rzvd elektřiny, plynu, tepla a klimatizvanéh vzduchu % % 0.12% 0.67% 39.55% 36 Shrmažďvání, úprava a rzvd vdy % % 0.01% 0.00% 22.10% 37 Činnsti suvisející s dpadními vdami % % 0.1% 0.2% 0.00% 38 Shrmažďvání, sběr a dstraňvání dpadů, úprava dpadů k dalšímu využití % % 0.27% 0.68% 31.94% 39 Sanace a jiné činnsti suvisející s dpady % % 41 Výstavba budv % % 0.15% 26.23% 42 Inženýrské stavitelství % % 0.91% 0.2% 1.3% 32.06% 43 Specializvané stavební činnsti % % 0.17% 26.27% Zdrj: ČSÚ, MPO Pznámka: Parametr Dvz pr vývz vypvídá intenzitě zapjení firem na území ČR d glbálních hdntvých řetězců (pčítače, mtrvá vzidla), závislsti prdukce na survinvých a energetických zdrjích (rafinerie, hutě), ppřípadě kmbinaci bu vlivů. Zdrjem dat jsu Input-Output tabulky, které umžňují dvz a vývz přiřadit jedntlivým dvětvím. Jedná se hdnty dvzu a vývzu, bez hledu na kmditní a teritriální členění. Tím se liší d běžně užívaných dat zahraničním bchdě, která jsu členěna kmditně, a i když mají jedntlivé ddíly, či skupiny pdle CZ- CPA stejné názvy s ddíly a skupinami pdle CZ-NACE, bsahvě jsu rzdílné. Pdniky jsu zařazeny d CZ-NACE pdle převažující činnsti, cž nevylučuje, že vyváží i prdukci, kteru nemají jak svu hlavní činnst. Data vývzu kmdit pdle CZ-CPA mají dst blízký vztah k datům činnstech pdniků pdle CZ-NACE. Avšak data dvzu se pdstatně liší, nebť dvážené kmdity směřují převážně d jiných dvětví, než která je vyrábějí, velká část jde d bchdu. 22

24 Tabulka 5:Přehled vybraných ukazatelů pdle dvětví v blasti služeb (Sekce G-U) CZ - NACE HPH Pdíl na HPH Pčet zaměstnanců Pdíl na celkvé zaměstnansti Pdíl výdajů na VaV v pdnikatelském sektru Pdíl Pdíl dvětví výzkumníků na na celkvé zaměstnance zaměstnansti v dvětví výzkumníků Pdíl na exprtu ČR Dvz pr vývz Zdrj: ČSÚ, MPO avg avg avg avg avg mil. Kč % FTE % % % % % % 45 Velkbchd, malbchd a pravy mtrvých vzidel % % 33.78% 46 Velkbchd, krmě mtrvých vzidel % % 2.32% 0.2% 1.8% 47 Malbchd, krmě mtrvých vzidel % % 20.44% 49 Pzemní a ptrubní dprava % % 28.71% 50 Vdní dprava % % 29.11% 51 Letecká dprava % % 0.04% 41.23% 52 Skladvání a vedlejší činnsti v dpravě % % 22.90% 53 Pštvní a kurýrní činnsti % % 16.76% 55 Ubytvání % % Zahrnut u NACE 21.03% 56 Stravvání a phstinství % % % 58 Vydavatelské činnsti % % 24.12% 59 Činnsti v blasti filmů, videzáznamů a televizních prgramů, přizvání zvukvých nahrávek a hudební % % 0.61% 27.11% vydavatelské činnsti 60 Tvrba prgramů a vysílání % % 7.3% 20.2% 22.55% 61 Telekmunikační činnsti % % 1.45% 25.64% 62 Činnsti v blasti infrmačních technlgií % % 10.72% 14.46% 63 Infrmační činnsti % % 2.76% 16.84% 64 Finanční zprstředkvání, krmě pjišťvnictví a penzijníh financvání % % 10.22% 65 Pjištění, zajištění a penzijní financvání, krmě pvinnéh sciálníh zabezpečení % % 1.61% 2.5% 21.95% 66 Ostatní finanční činnsti % % 17.21% 68 Činnsti v blasti nemvitstí % % 0.44% 16.28% 69 Právní a účetnické činnsti % % 0.08% 16.28% 70 Činnsti vedení pdniků; pradenství v blasti řízení % % 0.45% 23.59% 71 Architektnické a inženýrské činnsti; technické zkušky a % % 4.65% 22.12% analýzy 72 Výzkum a vývj % % 19.30% 6.3% 23.1% 17.33% 73 Reklama a průzkum trhu % % 0.13% 27.31% 74 Ostatní prfesní, vědecké a technické činnsti % % 24.74% 0.19% 75 Veterinární činnsti % % 40.48% 77 Činnsti v blasti prnájmu a perativníh leasingu % % 20.08% 78 Činnsti suvisející se zaměstnáním % % 35.40% 79 Činnsti cestvních agentur, kanceláří a jiné rezervační a % % 53.34% suvisející činnsti 0.14% 80 Bezpečnstní a pátrací činnsti % % 14.64% 81 Činnsti suvisející se stavbami a úpravu krajiny % % 19.71% 82 Administrativní, kancelářské a jiné pdpůrné činnsti pr pdnikání % % 22.42% 84 Veřejná správa a brana; pvinné sciální zabezpečení % % 10.40% 0.18% 85 Vzdělávání % % 8.10% 86 Zdravtní péče % % 0.18% 22.81% 87 Pbytvé služby sciální péče % % 10.80% 88 Ambulantní neb terénní sciální služby % % 11.31% 90 Tvůrčí, umělecké a zábavní činnsti % % 16.30% 91 Činnsti knihven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení % % 0.02% 15.16% 92 Činnsti heren, kasin a sázkvých kanceláří % % 22.88% 93 Sprtvní, zábavní a rekreační činnsti % % 21.02% 94 Činnsti rganizací sdružujících sby za účelem prsazvání splečných zájmů % % 15.25% 95 Opravy pčítačů a výrbků pr sbní ptřebu a převážně pr dmácnst % % 20.51% 96 Pskytvání statních sbních služeb % % 0.21% 97 Činnsti dmácnstí jak zaměstnavatelů dmácíh % % persnálu 11.59% 98 Činnsti dmácnstí prdukujících blíže neurčené výrbky % % a služby pr vlastní ptřebu 99 Činnsti exteritriálních rganizací a rgánů % % 23

25 1.2.1 Identifikace dvětví v rámci EDP relevantních pr Nárdní RIS3 strategii Subkapitla 1.2 charakterizuje nárdní hspdářství v ČR pmcí deseti klíčvých scieknmických indikátrů (HPH, pdíl dvětví na HPH, pčet zaměstnanců, pdíl dvětví na celkvé zaměstnansti, pdíl dvětví na výdajích na VaV v pdnikatelském sektru, pdíl výzkumníků celkvé zaměstnansti v dvětví, pdíl dvětví na celkvé zaměstnansti výzkumníků, pdíl specialistů a technických prfesí na zaměstnansti, pdíl na exprtu, dvz pr vývz). Pčáteční seznam dvětví s vyským ptenciálem rzvje VaVaI a z něh vyplývající pdpra knkurenceschpnsti firem na českém i zahraničním trhu, byl vytvřen na základě výše pdílu výdajů na VaV v pdnikatelském sektru (dříve sektrvé skupiny, ze kterých vzešla půvdní VaV témata). Seznam byl dále rzšířen na základě specifikace sektrvéh členění půvdních / aktualizvaných Nárdních invačních platfrem (NIP) a v rámci EDP dplněn identifikvané dvětví, která mají vyský ptenciál ve VaVaI Vybraná relevantní dvětví Členvé Nárdních invačních platfrem v průběhu EDP verifikvali pčáteční seznam a rzšířili h dvětví s vyským ptenciálem ve VaVaI a sučasně relevantní pr Nárdní RIS3 strategii. Tabulka 6: Legenda k tabulkvé části NACE v členění změna v % - 15 % > - 15 % & - 5 % > -5 % & 5 % > 5 % & < 15 % 15 % Pznámka: Vysvětlivky pr změnu vybraných ukazatelů z Eurstatu mezi lety 2012 a Tabulka 7: Přehled pužitých ukazatelů z Eurstat a jejich jedntky Prměnná jedntky Přidaná hdnta % Pčet pdniků Pčet zaměstnanců na FTE Prduktivita práce unit unit mil. Eur 24

26 CZ-NACE 20.1: Výrba základních chemických látek, hnjiv a dusíkatých slučenin, plastů a syntetickéh kaučuku v primárních frmách Charakteristika skupiny Skupina 20.1 tvří největší pdíl v ddílu 20, kde na tržbách dluhdbě dsahuje téměř 80 %. Prdukce základních chemických, gumárenských a plastikářských materiálů je sustředěna ve velkých pdnicích. Obrat skupiny 20.1 je vlatilní bez zřejméh trendu a v rce 2016 překnal úrveň rku ,0 %, přičemž mezirčně byl vyšší 9,1 %. Pdíl skupiny na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu Pdíl skupiny 20.1 na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu d rku 2008, kdy činil 2,5 %, sciluje klem hdnty 2,6 %. V prvnání s předcházejícím rkem klesl tent pdíl v rce ,8 p. b. na 2,3 %. Vývj efektivnsti Ve vývji efektivnsti, měřené pdílem EBIT na čistém bratu, dšl u skupiny 20.1 ve sledvaném bdbí ke zlepšení z 2,8 % v rce 2008 na 8,6 % v rce Vrchlu růstu tht ukazatele byl dsažen v rce 2015, kdy byl pdíl 12,2 %. Zahraniční bchd Temp mezirčníh růstu vývzu kmdit skupiny 20.1 se pstupně snižval z 31,5 % v rce 2010 na 1,0 % v rce Následně v rce 2014 vývz ještě zrychlil růst na 11,7 %, všem pté hdnta exprtu v letech 2015 a 2016 mezirčně klesla 10,4 a 12,2 %. Hlavními bchdními partnery se zbžím ze skupiny 20.1 s dhrmady více než třetinvým pdílem jsu Německ a Plsk. Deficit bilance zahraničníh bchdu s kmditami skupiny 20.1 se zvyšval zejména z důvdu rstucíh dvzu. Zaměstnanst Zaměstnanst ve skupině 20.1 měla d rku 2013 mírně sestupnu tendenci, nicméně d rku 2014 zapčala růst a v rce 2016 se průměrný evidenční pčet zaměstnanců přiblížil hdntě z rku Prduktivita práce Prduktivita práce skupiny 20.1 se za sledvané bdbí zvýšila 25,7 %, ale v prvnání s rekrdním rkem 2015 byla 25,3 % nižší. Ddavatelsk-dběratelské vztahy skupiny 20.1 vůči nárdnímu hspdářství Data za 3místné CZ-NACE nejsu v rce 2016 k dispzici. Ovšem v minulsti byla struktura ddávek d CZ-NACE 20.1 Základní chemické látky bdbná struktuře za CZ-NACE 20 Chemické látky a přípravky. Lze předpkládat, že v rce 2016 bude situace bdbná. V rce 2016 byly rzhdující ddávky v rámci ddílu, 25

27 tj. pdíl CZ-NACE 20 byl 54 %. Druhým ddavatelem byl ddíl CZ-NACE 19 Rafinérie a výrba kksu s ddávku kl 10 %. Třetím ddavatelem byla CZ-NACE 35 Energetika s přibližně 5 %. Na výstupech z dvětví jsu v rce 2016 dminantní ddávky d statních ddílů s pdílem 59 %. Většina těcht ddávek směřvala d CZ-NACE 22 Výrba pryže a plastů (30 %) a d CZ-NACE 20, tj. zpět d zkumanéh ddílu (22 %). Dále vývz s pdílem 30 % a ddávky pr dmácnsti s pdílem 9,5 %. V bdbí, kdy jsu k dispzici údaje za CZ-NACE 20.1, byla struktura užití prdukce prti CZ-NACE 20 mírně dlišná. Pdíl ddávek d statních ddílů byl vyšší 6 prcentních bdů a také pdíl vývzu byl 2 prcentní bdy vyšší. Reginální rzlžení prdukce Největšíh bratu skupiny 20.1 s pdílem 59,9 % byl dsažen v Ústeckém kraji, kde také pracval nejvíc zaměstnanců (23,0 %), kteří vytvřili 8,4 % přidané hdnty dvětví. Největší přidaná hdnta byla zaznamenána v Praze (21,4 %). Středčeský kraj se nachází na druhém místě ve všech ukazatelích, kde se pdílí 16,0 % na bratu, 17,2 % na přidané hdntě a 15,8 % na zaměstnansti. Na třetím místě je z hlediska pdílu na bratu (5,5 %) a na přidané hdntě (11,9 %) Zlínský kraj a z hlediska pdílu zaměstnansti se na třetím místě umístil Pardubický kraj (13,0 %). Reginální rzlžení zaměstnansti % 20% 15% 10% 5% 0% rk 2016 Zdrj: ČSÚ 26

28 Velikstní struktura pdniků Pčet subjektů ve skupině 20.1 průběžně mírně narůstal z 931 jedntek v rce 2008 na jedntek v rce Malé subjekty (0-49 zam.) se v rce 2016 na bratu skupiny pdílely 6,2 %, mezirčně tak jejich pdíl pklesl téměř plvinu. Stejně tak pdíl na bratu středních pdniků ( zam.) klesl plvinu na 8,5 %. Velké pdniky s více než 250 zaměstnanci tvřily 85,3 % bratu. Z celkvéh pčtu firem byl 35 pd zahraniční kntrlu. Ty se pdílely na bratu skupiny 83,5 % a na přidané hdntě 55,2 %. CZ-NACE Pdíl PH na ZP 2,49 2,13 2,95 2,89 2,75 2,26 2,73 3,08 2,32 Temp růstu Tržeb (mezirčně %) -22,26 28,76 19,06 6,15-4,10 9,86-10,27 9,58 EBIT/Čistý brat marže (%) 2,78 1,26 8,24 5,41 5,69 3,80 6,83 12,21 8,63 EBITDA/Čistý brat marže (%) 7,95 8,17 13,33 9,56 9,16 7,24 9,94 15,86 12,10 Temp růstu exprtu (mezirčně %) 31,46 16,26 8,41 0,96 11,66-10,40-12,15 Pdíl Zaměstnanci na ZP 1,30 1,37 1,35 1,32 1,32 1,32 1,35 1,34 1,39 Temp růstu prduktivity práce (mezirčně %) -19,81 58,11 3,71-2,33-14,56 32,24 15,90-25,27 Pdíl výdajů na VaV v pdnikatelském sektru (%) Zdrj: ČSÚ Pdíl jedntlivých skupin na CZ-NACE 20 0% 20% 40% 60% 80% 100% Přidaná hdnta Pčet pdniků Pčet zaměstnanců na FTE C201 C202 C203 C204 C205 C206 Zdrj: Eurstat, rk

29 Vývj základních ukazatelů pdle skupin v ddílu CZ-NACE 20 Přidaná hdnta Pčet pdniků Pčet zaměstnanců na FTE Prduktivita práce C20 100% 100% 100% 100% 100% 100% C201 71% 69% 69% 63% 68% 70% C202 2% 2% 2% 2% 2% 1% C203 6% 7% 7% 8% 6% 5% C204 10% 10% 9% 12% 10% 9% C205 9% 10% 11% 13% 12% 12% C206 2% 2% 2% 3% 3% 2% C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C Relative change 2015/2012 Zdrj: Eurstat, rk CZ-NACE 21: Výrba základních farmaceutických výrbků a farmaceutických přípravků Charakteristika dvětví Farmaceutický průmysl patří k high-tech dvětvím, nárčným na vědu a výzkum. Jeh prdukční prtfli je velmi širké a tvří jej riginální léky, které jsu patentvě chráněné, i generické léky, kterým patentvá chrana sknčila. V ČR se přední výrbci zaměřují převážně na generika, zejména z důvdů vyských nákladů. V rámci Klasifikace eknmických činnstí je farmaceutická výrba zařazena d ddílu CZ- NACE 21 a dělí se na dvě výrbkvé skupiny: 21.1 Výrba základních farmaceutických výrbků 21.2 Výrba základních farmaceutických přípravků 28

30 Rzhdující pstavení má skupina 21.2, jejíž pdíl na celkvých tržbách ddílu dsahuje přes 90 %. Jejich bjem v rce 2016 vzrstl prti rku ,1 %, zatímc u skupiny 21.1 napak klesl 32,7 %. Pdíl dvětví na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu Pdíl ddílu 21 na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu se snížil z 36,7 % v rce 2008 na 9,8 % v rce 2016, pkles byl zaznamenán v bu skupinách (ve skupině 21.1 pdíl za sledvané bdbí klesl z 21,3 % na 7,9 % a u skupiny 21.2 z 15,4 % na 1,9 %). Vývj efektivnsti Ve vývji efektivnsti, měřené pdílem EBIT na čistém bratu, dšl ve sledvaném bdbí ke zlepšení tht ukazatele u skupiny 21.1 z 15,8 % v rce 2008 na 16,5 % v rce 2016, napak u skupiny 21.2 se efektivnst zhršila, pdíl klesl z 22,8 % na 12,3 %. Zahraniční bchd Ve vývji zahraničníh bchdu s kmditami CZ-CPA 21 není patrný žádný krizvý výkyv. Dvz i vývz (exprtní bjemy jsu nižší) vykazují trend pzvlnéh růstu, který znatelněji zrychlil u bu ukazatelů až v rce Rvněž záprné sald zahraničníh bchdu těcht kmdit nevykazuje žádné výkyvy. Vývz výrbků ddílu CZ-CPA 21 v rce 2016 činil 60,4 mld. Kč. Největším dbytištěm byl Německ, které se pdílí na exprtu 25,8 %, následvané Dánskem s 16,0 % a Slvenskem s 11,6 %. Dvz v rce 2016 vzrstl na 104,4 mld. Kč. Největší pdíl na imprtu má stejně jak na exprtu Německ s 19,5 %, následvané Francií s pdílem 8,7 %. Slvensk se pdílel 3,2 %, nejmenší pdíl měl Španělsk 2,6 %. Zaměstnanst V rámci ddílu 21 převažuje v zaměstnansti skupina 21.2, kdy v rce 2016 pracval v tét skupině celkem sb, naprti tmu ve skupině 21.1 t byl 791 sb. Zaměstnanst se v ddílu 21 v rce 2016 snížila 9,4 % prti stavu v rce Prduktivita práce Prduktivita práce se v bu skupinách ddílu vyvíjela prtichůdně. Zatímc u skupiny 21.2 za sledvané bdbí vzrstla 24,2 %, u skupiny 21.1 klesla 21,1 %. Úrveň prduktivity práce v bu skupinách přesáhla průměr zpracvatelskéh průmyslu - ve skupině 21.2 činil přesah v rce 2008 (+61,1 %) a v rce 2016 se snížil na (+39,2 %), u skupiny 21.1 byl přesah v rce 2008 (+ 103,6 %) v rce 2016 již jen (+11,9 %). Ddavatelsk-dběratelské vztahy ddílu 21 vůči nárdnímu hspdářství Největší pdíl na vstupech d ddílu CZ-NACE 21 v rce 2016 měly ddávky z vlastníh ddílu, ve výši 26,3 %. V dalším přadí jsu tyt ddíly CZ-NACE 20 Chemické látky a přípravky (11,4 %), CZ-NACE 46 Velkbchd (9,6 %), CZ-NACE 13 Textil (9,2 %), CZ-NACE 73 Reklamní služby a průzkum trhu (8,0 %), CZ- 29

31 NACE 17 Papír (5,3 %), CZ-NACE 70 Vedení pdniků a pradenství v blasti řízení (3,3 %), CZ-NACE 35 Energetika (2,4 %), CZ-NACE 72 Výzkum a vývj (2,3 %) a CZ-NACE 86 Zdravtní péče (2,3 %). Na výstupech z ddílu v rce 2016 měly největší pdíl ddávky statním ddílům (29,4 %). Dále následvaly ddávky pr vývz (29,0 %), ddávky pr vládu (23,1 %) a ddávky pr dmácnsti (18,5 %). V ddávkách d ddílů dminvaly ddávky pr CZ-NACE 86 Zdravtní péče s 69,2 % a ddávky v rámci vlastníh ddílu 21 s 12,9 %. Reginální rzlžení prdukce Z hlediska reginálníh rzlžení tvrby přidané hdnty v rce 2016 u ddílu 21 má největší pdíl Mravskslezský kraj (34,0 %), následuje Praha (29,0 %), Jihmravský kraj (25,0 %) a Středčeský kraj (9,0 %). Z phledu zaměstnansti má největší pdíl Jihmravský kraj (39,0 %). Reginální rzlžení zaměstnansti 21 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% rk 2016 Zdrj: ČSÚ Velikstní struktura pdniků V ddílu 21 byl v rce 2016 činných 84 pdniků, z th 55 malých (0-49 zam.), 20 středních ( zam.) a 9 velkých (více jak 250 zam.). Na bratu se velké firmy pdílely 74,7 %, střední 19,9 % a malé 5,4 %. Pd zahraniční kntrlu byl 20 pdniků a sukrmých dmácích firem byl 64. Firmy pd zahraniční kntrlu vytvřily 79,1 % bratu a 78,3 % přidané hdnty celéh ddílu

32 CZ-NACE Pdíl PH na ZP 1,37 1,52 1,54 1,43 1,36 1,34 1,29 1,13 1,10 Temp růstu Tržeb (mezirčně %) -0,09 11,02-0,15-1,49 2,22 3,83 1,75-1,88 EBIT/Čistý brat marže (%) 22,01 4,88 17,44 10,41 12,75 10,75 12,83 11,46 12,62 EBITDA/Čistý brat marže (%) 27,45 10,59 22,17 15,00 17,39 15,27 16,77 15,59 16,51 Temp růstu exprtu (mezirčně %) 20,19 0,91 1,40 15,73 47,27 2,65 2,64 Pdíl Zaměstnanci na ZP 0,82 0,91 0,92 0,89 0,89 0,90 0,85 0,82 0,80 Temp růstu prduktivity práce (mezirčně %) Pdíl výdajů na VaV v pdnikatelském sektru (%) -0,47 12,19-1,16-1,92 0,34 14,39-6,10 1,20 2,5 2,9 3,2 2,3 2,3 2,3 Zdrj: ČSÚ Pdíl jedntlivých skupin na CZ-NACE 21 0% 20% 40% 60% 80% 100% Přidaná hdnta Pčet pdniků Pčet zaměstnanců na FTE C211 C212 Zdrj: Eurstat, rk

33 Vývj základních ukazatelů pdle skupin v ddílu CZ-NACE 21 Přidaná hdnta Pčet pdniků Pčet zaměstnanců na FTE Prduktivita práce C21 100% 100% 100% 100% 100% 100% C211 17% 15% 11% 13% 12% 10% C212 83% 85% 89% 87% 88% 90% C C C C C C C C C Relative change 2015/2012 Zdrj: Eurstat, rk CZ-NACE 24: Výrba základních kvů, hutní zpracvání kvů, slévárenství Charakteristika dvětví Odvětví je materiálvě a energeticky nárčné, díky zdrjům kksvatelnéh uhlí kncentrvané převážně v jednm reginu. V rámci Klasifikace eknmických činnstí se ddíl CZ-NACE 24 člení d následujících skupin: 24.1 Výrba survéh železa, celi a ferslitin, plchých výrbků (krmě pásky za studena), tváření výrbků za tepla; 24.2 Výrba celvých trub, trubek, dutých prfilů a suvisejících ptrubních tvarvek; 24.3 Výrba statních výrbků získaných jednstupňvým zpracváním celi; 24.4 Výrba a hutní zpracvání drahých a neželezných kvů; 24.5 Slévárenství. Převažující skupinu je 24.1, jejíž tržby v rce 2016 tvřily 50,2 % ddílu a zaměstnanst 41,5 %. Nejmenší pdíl na tržbách (9,7 %) a zaměstnansti (7,5 %) má skupina U statních skupin se pdíl na tržbách phybuje v rzmezí %, na zaměstnansti má vyšší pdíl skupina 24.5 (31,5 %). V bratu si nejlépe vedla skupina 24.4, její brat jak jediný v ddílu překnal v rce 2016 úrveň z rku 2008, a t 38,9 %, největší pkles za uvedené bdbí zaznamenala skupina 24.1 (-40,2 %). Pdíl dvětví na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu Pdíl přidané hdnty na zpracvatelském průmyslu se za celý ddíl 24 snížil z 6,1 % v rce 2008 na 3,5 % v rce 2016, přitm u největší skupiny 24.1 se snížil z 3,8 % na 1,5 %. 32

34 Vývj efektivnsti Nejlepších výsledků efektivnsti, měřené pdílem EBIT na čistém bratu, dsahuje skupina 24.2, ačkli hdnta tht ukazatele se snížila z 6,5 % v rce 2008 na 6,4 % v rce Druhá nejlepší skupina byla 24.3 se zhršením z 5,8 % na 5,5 %. Jedinu skupinu, kde se efektivnst ve sledvaném bdbí zlepšila je 24.4, a t ze 1,8 % na 4,5 %. Zahraniční bchd Objemy prdukce celářských výrbků jsu úzce spjaté s tuzemsku a zahraniční pptávku. Ve vývzu i dvzu zaujímá největší pdíl skupina výrbků ddílu CZ-CPA 24.1 (želez, cel) s 41,9 %, respektive 43,3 %, následvaná skupinu CZ-CPA 24.4 (neželezné kvy) s 24,3 %, resp. 37,3 %. Vývz výrbků ddílu v rce 2016 činil 130,3 mld. Kč. Největším dbytištěm byl Německ s pdílem 28,3 % následvané Plskem s 13,9 %, Slvenskem s 11,6 % a Itálií 7,5 %. Dvz v rce 2016 dsáhl 223,1 mld. Kč. Největší pdíl na imprtu má stejně jak na exprtu Německ s 26 %, následvané Plskem s pdílem 15,7 %, Slvenskem s 8,9 % a Itálií s 6,3 %. Zaměstnanst Zaměstnanst se v ddílu 24 snížila v rce 2016 prti rku % na sb. Největší pkles byl zaznamenán ve skupině 24.3 ( 29,6 %). Nejvyšší zaměstnanst byla ve skupině 24.1, kde pracval sb. Prduktivita práce Prduktivita práce přesáhla v rce 2016 úrveň rku 2008 ve všech skupinách, krmě největší skupiny 24.1, kde klesla 31,9 %. Vyský růst prduktivity práce ve sledvaném bdbí byl ve skupinách 24.4 (80,6 %) a 24.5 (59,4 %). Úrveň prduktivity práce byla nejvyšší ve skupině 24.4, v rce 2016 přesahvala 31,1 % průměr zpracvatelskéh průmyslu s rstucí tendencí. Ddavatelsk-dběratelské vztahy ddílu 24 vůči nárdnímu hspdářství V rce 2016 měl ddíl 24 největší ddávky sám ze sebe a t ve výši 35,3 %. V dalším přadí byly ddíly CZ-NACE 38 Sběr a zpracvání dpadů (14,0 %), CZ-NACE 25 Kvdělné výrbky (12,7 %), CZ-NACE 07 Těžba rud (10,1 %), CZ-NACE 05 Těžba uhlí (4,2 %), CZ-NACE 19 Zpracvání rpy a kksvání (3,5 %), CZ-NACE 35 Energetika (3,3 %), CZ-NACE 16 Dřev (2,7 %), CZ-NACE 20 Chemické látky a přípravky (2,4 %) a CZ-NACE 29 Výrba mtrvých vzidel (2,4 %). Oddíl 24 byl v rce rientván převážně na ddávky d statních ddílů (67,9 %) a vývz (30,2 %). V rámci ddávek d ddílů byl stěžejních pět ddílů a t CZ-NACE 28 Výrba strjů a zařízení (17,6 %), CZ- NACE 25 Výrba knstrukcí a kvdělných výrbků (17,3 %), ddávky v rámci ddílu CZ-NACE 24 (16,9 %), CZ-NACE 27 Výrba elektrických zařízení (16,6 %) a CZ-NACE 29 Výrba mtrvých vzidel (15,0 %). 33

35 Reginální rzlžení prdukce Z hlediska reginálníh rzlžení prdukce se ddíl 24 významně kncentruje d Mravskslezskéh kraje s vazbu na energetické zdrje a vybudvané kapacity. Reginální rzlžení zaměstnansti 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 24 rk 2016 Zdrj: ČSÚ Velikstní struktura pdniků V ddíle 24 hrají dminantní rli velké pdniky, které v rce 2016 tvřily 75,6 % přidané hdnty, 75,4 % bratu a 73,7 % zaměstnansti. Střední firmy se v rce 2016 pdílely na přidané hdntě 19,3 %, na bratu 19,0 % a na zaměstnansti 20,3 %. Pdíl malých pdniků tvřil 5,1 % přidané hdnty, 5,6 % bratu a 6,0 % zaměstnansti. CZ-NACE Pdíl PH na ZP 6,12 3,20 3,47 4,26 3,74 3,93 4,28 3,85 3,54 Temp růstu Tržeb (mezirčně %) -39,81 25,85 16,35-8,19-1,94 4,65-3,58-7,83 EBIT/Čistý brat marže (%) 6,19-1,65 2,44 3,13-0,13 3,47 7,49 3,96 3,56 EBITDA/Čistý brat marže (%) 8,67 2,46 5,66 5,91 2,78 6,36 10,22 7,12 6,85 34

36 Temp růstu exprtu (mezirčně %) 27,18 22,69 7,24 1,58 0,46-6,06-9,24 Pdíl Zaměstnanci na ZP 4,58 4,30 4,20 4,31 4,07 4,13 4,11 4,01 3,89 Temp růstu prduktivity práce (mezirčně %) Pdíl výdajů na VaV v pdnikatelském sektru (%) -45,05 25,32 22,99-4,58 7,71 23,02-6,06-2,71 0,7 0,8 0,4 0,6 0,7 0,3 Zdrj: ČSÚ Pdíl jedntlivých skupin na CZ-NACE 24 0% 20% 40% 60% 80% 100% Přidaná hdnta Pčet pdniků Pčet zaměstnanců na FTE C241 C242 C243 C244 C245 Zdrj: Eurstat, rk

37 Vývj základních ukazatelů pdle skupin v ddílu CZ-NACE Přidaná hdnta Pčet pdniků Pčet zaměstnanců na FTE Prduktivita práce C24 100% 100% 100% 100% 100% 100% C241 37% 44% 34% 42% 46% 42% C242 17% 15% 18% 16% 15% 16% C243 12% 8% 5% 7% 8% 8% C244 12% 10% 12% 11% 10% 11% C245 22% 23% 31% 23% 21% 22% C C C C C C C C C C C C C C C C C C Relative change 2015/2012 Zdrj: Eurstat, rk CZ-NACE 26: Výrba pčítačů, elektrnických a ptických přístrjů a zařízení Charakteristika dvětví Jde dvětví, které je nejvíce zapjen d glbálních hdntvých řetězců nadnárdních firem. V nich dchází k rzdílné segmentaci činnstí, kdy mateřské firmy si zpravidla pnechávají v pravmci pčáteční prdukční aktivity jak je výzkum a vývj, invace, design a pprdukční činnsti (lgistika, marketing, pprdejní uživatelské služby), s vyšší znalstní úrvní zaměstnanců a vyšší přidanu hdntu, zatímc vlastní prdukce (mntáž) je lkalizvána v méně eknmicky vyspělých zemích, s nižší úrvní znalstí pracvníků a nižší přidanu hdntu. Oddíl zahrnuje výrbu sptřebitelské elektrniky, měřících, testvacích, navigačních a kntrlních zařízení, zařvacích, elektrmedicínských a elektrterapeutických zařízení, ptické přístrje a zařízení, výrbu magnetických a ptických médií. V rámci Klasifikace eknmických činnstí je výrba zařazena v ddílu CZ-NACE 26 s následujícími skupinami: 26.1 Výrba elektrnických sučástek a desek; 36

38 26.2 Výrba pčítačů a periferních zařízení; 26.3 Výrba kmunikačních zařízení; 26.4 Výrba sptřební elektrniky; 26.5 Výrba měřicích, zkušebních a navigačních přístrjů, výrba časměrných přístrjů; 26.6 Výrba zařvacích, elektrléčebných a elektrterapeutických přístrjů; 26.7 Výrba ptických a ftgrafických přístrjů a zařízení; 26.8 Výrba magnetických a ptických médií. Z hlediska pdílu na bratu mají největší pdíl na ddílu skupiny 26.2 (47,7 %), skupina 26.5 (31,9 %) a skupina 26.4 (12,3 %). V pdílu na přidané hdntě výrazně převažuje skupina 26.5 (52,2 %), když druhá největší skupina 26.1 má jen 15,2 %. Velmi malý pdíl na bratu i přidané hdntě mají skupiny 26.6 (0,2 %, resp. 0,9 %) a skupina 26.8 (0,1 %, resp. 0,3 %). Pdíl dvětví na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu Pdíl ddílu 26 na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu se zvýšil z 3,0 % v rce 2008 na 3,6 % v rce Vývj efektivnsti Efektivnst, měřená pdílem EBIT na výnsech, byla v rce 2008 v záprných hdntách -1,2 %. D kladných hdnt se dstala až d rku 2011 a v rce 2016 dsáhla 2,4 %. Zahraniční bchd Prdukce tht ddílu je z větší části určena pr vývz, ale zárveň je nárčná na dvz kmpnentů. Každá kruna vývzu představuje 99 haléřů dvzu a tat dvzní nárčnst vývzu je nejvyšší ze všech ddílů zpracvatelskéh průmyslu. Z tét velké tevřensti a intenzívníh zapjení d světvé eknmiky vyplývá i vyšší citlivst dvětví na hspdářské výkyvy a krizvé jevy a jeh ptenciální zranitelnst. V kmditní struktuře vývzu ddílu CZ-CPA 26 za rk 2016 dminuje dynamicky se rzvíjející skupina 26.2 se svými 46,8 %, následvaná skupinu 26.3 s pdílem 21,8 %. Pdbně je tmu i u dvzu, kde se skupina 26.2 pdílí 39,9 % a skupina 26.3 má pdíl 25,6 %. Dminantní pstavení mezi vývzními teritrii má Německ (177,7 mld. Kč), cž je způsben především vlastnickými vztahy firem pd zahraniční kntrlu, dále Spjené králvství (42,5 mld. Kč), Francie (36,8 mld. Kč), Nizzemí (32,1 mld. Kč) a Slvensk (28,4 mld. Kč). Mezi největší dvzní teritra patří Čína (255,7 mld. Kč), následvaná Německem (63,1 mld. Kč), Nizzemím (24,7 mld. Kč) a Jižní Kreu (17,2 mld. Kč). 37

39 Zaměstnanst V ddíle 26 byl v rce 2016 zaměstnán celkem zaměstnanců, cž byl 11,3 % méně ve srvnání s rkem Pdíl na zaměstnansti zpracvatelskéh průmyslu se snížil z 3,9 % v rce 2008 na 3,7 % v rce Prduktivita práce Prduktivita práce zaznamenala rychlý růst. V rce 2016 byla 81,8 % nad úrvní rku Přispěl k tmu pměrně významné snížení zaměstnansti. Ddavatelsk-dběratelské vztahy ddílu 26 vůči nárdnímu hspdářství Rzhdující pdíl na ddávkách v rce 2016 d ddílu 26 má samtný ddíl 26, tj. 57,5 %. Další významné ddávky pcházejí z ddílů CZ-NACE 22 Výrba pryže a plastů (6,9 %), CZ-NACE 25 Kvdělné výrbky (4,8 %), CZ-NACE 27 Elektrická zařízení (3,8 %), CZ-NACE 24 Základní kvy (2,9 %) a CZ-NACE 20 Chemické látky a přípravky (2,74 %). Nejvýznačnější směr užiti prdukce ddílu 26 v rce 2016 byl vývz s pdílem 42,7 %. Druhým nejvýznamnějším směrem užití byly ddávky statním ddílům s 36,0 %, následvány ddávkami pr tvrbu fixníh kapitálu, tj. investice (15,2 %) a ddávky pr dmácnsti s pdílem 5,2 %. V rámci ddávek ddílům byly nejvýznamnější ddávky v rámci ddílu 26 s pdílem 59,0 %, následvány CZ-NACE 61 Telekmunikační činnsti (8,4 %), CZ-NACE 43 Specializvané stavební činnsti (4,0 %), CZ-NACE 27 Elektrická zařízení (3,9 %) a CZ-NACE 30 Výrba statních dpravních zařízení (3,6 %). Reginální rzlžení prdukce Z hlediska reginálníh rzlžení dminuje Pardubický kraj s pdílem 43,0 % na bratu, 12,0 % na přidané hdntě a 14,7 % na zaměstnansti. Na druhém místě je pdle bratu Králvehradecký kraj (24,7 %), na přidané hdntě se pdílí 30,7 % a na zaměstnansti 23,2 %. Na třetím místě je Jihmravský kraj s pdílem na bratu 13,8 %, na přidané hdntě 10,2 % a na zaměstnansti 10,6 %. 38

40 Reginální rzlžení zaměstnansti % 100% 80% 60% 40% 20% 0% rk 2016 Zdrj: ČSÚ Velikstní struktura pdniků V ddíle 26 byl v rce 2016 činných subjektů, z th malých (0-49 zam.), 86 středních ( zam.) a 27 velkých (s více jak 250 zam.). Na bratu se velké firmy pdílely 89,1 %, střední 8,4 % a malé 2,5 %. Pd zahraniční kntrlu byl 84 pdniků, sukrmých dmácích subjektů byl Firmy pd zahraniční kntrlu vytvřily 93,7 % bratu a 69,1 % přidané hdnty. 39

41 CZ-NACE Pdíl PH na ZP 2,95 2,41 2,60 3,27 3,97 3,96 3,90 3,53 3,57 Temp růstu Tržeb (mezirčně %) -12,20 11,79 6,36 3,23-10,27 10,60 3,96 0,34 EBIT/Čistý brat marže (%) -1,22-2,20-0,17 0,42 1,90 1,63 3,34 2,45 2,39 EBITDA/Čistý brat marže (%) 0,52 0,10 1,38 2,70 4,83 4,42 5,98 5,14 5,04 Temp růstu exprtu (mezirčně %) 25,05 12,12 1,33-6,12 15,93 8,58-2,11 Pdíl Zaměstnanci na ZP 3,89 3,71 3,40 4,01 4,01 3,74 3,64 3,65 3,72 Temp růstu prduktivity práce (mezirčně %) Pdíl výdajů na VaV v pdnikatelském sektru (%) -15,37 32,59 9,60 24,80 10,97 13,74-7,88 1,85 2,7 3,2 3,6 3,9 4,1 4,8 Zdrj: ČSÚ Pdíl jedntlivých skupin na CZ-NACE 26 0% 20% 40% 60% 80% 100% Přidaná hdnta Pčet pdniků Pčet zaměstnanců na FTE C261 C262 C263 C264 C265 C266 C267 C268 Zdrj: Eurstat, rk

42 Vývj základních ukazatelů pdle skupin v ddílu CZ-NACE 26 Přidaná hdnta Pčet pdniků Pčet zaměstnanců na FTE Prduktivita práce C26 100% 100% 100% 100% 100% 100% C261 30% 27% 12% 13% 15% 14% C262 25% 13% 11% 9% 10% 12% C263 21% 20% 12% 10% 12% 12% C264-4% 6% 12% 12% 12% 6% C265 20% 25% 48% 51% 48% 50% C266 1% 1% 1% 1% 1% 1% C267 7% 8% 4% 4% 4% 4% C268 0% 0% 0% 0% 0% 0% C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C Relative change 2015/2012 Zdrj: Eurstat, rk CZ-NACE 27: Výrba elektrických zařízení Charakteristika dvětví Odvětví má kmpletační charakter, jeh výrbky jsu určeny zejména k dalšímu využití ve zpracvatelském průmyslu, ve výrbě a rzvdu elektrické energie, v dpravě a ve spjích a ve sptřebitelské sféře (výrba elektrickéh světlení a elektrickéh zařízení pr dmácnst). V rámci Klasifikace 41

43 eknmických činnstí je výrba elektrických zařízení zařazena v ddílu CZ-NACE 27 s následujícími skupinami: 27.1 Výrba elektrických mtrů, generátrů, transfrmátrů a elektrických rzvdných a kntrlních zařízení; 27.2 Výrba baterií a akumulátrů; 27.3 Výrba ptických a elektrických kabelů, elektrických vdičů a elektrinstalačních zařízení; 27.4 Výrba elektrických světlvacích zařízení; 27.5 Výrba sptřebičů převážně pr dmácnst; 27.9 Výrba statních elektrických zařízení. Největší skupinu je 27.1, která se pdílí na prdukčních charakteristikách ddílu necelu plvinu. Dále se skupiny dle pdílu na bratu řadí následvně: skupina 27.4 (24,3 %) a 27.3 (14,7 %), menší pdíly mají skupiny 27.9 (7,5 %) a skupina 27.5 (6,2 %), nejmenší pak skupina 27.2 (4,5 %). Nejdynamičtější skupinu je 27.4, u které se zvýšil brat v rce 2016 na 292,6 % ve srvnání s předkrizvým rkem Jediná skupina, která v časvé řadě pklesla, byla 27.9, a sice 1,4 %. Pdíl dvětví na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu Pdíl ddílu 27 na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu v rce 2016 dsáhl 7,6 % a byl 1,2 p. b. nad úrvní rku Z th nejvíce zaujímá skupina 27.1 (3,9 %), následvaná skupinu 27.4 (1,4 %). Za sledvané bdbí se pdíl snížil u tří skupin: 27.2, 27.5 a Vývj efektivnsti Efektivnst, měřená pdílem EBIT na výnsech, se za sledvané bdbí zvýšila u celéh ddílu ze 4,9 % na 7,7 %. Nejvyšší úrvně dsáhla skupina 27.9, s 11,8 % v rce Zahraniční bchd V kmditní struktuře vývzu ddílu CZ-CPA 27 dminuje skupina CZ-CPA 27.1 Elektrické mtry, generátry apd. se svými 32,7 %, následvaná skupinu CZ-CPA 27.3 Elektrické vedení a elektrinstalační zařízení s pdílem 19,5 %. Pdbně je tmu i u dvzu, kde se skupina CZ-CPA 27.1 pdílí 35,3 % a skupina CZ-CPA 27.3 zaujímá pdíl 19,7%. U skupiny CZ-CPA 27.5 Sptřebiče převážně pr dmácnst je d rku 2012 kladné sald zahraničníh bchdu, přestže se v tét skupině mnh výrbků dváží z Asie a v Evrpě se nevyrábí. Největší díl vývzu ddílu CZ-CPA 27 směřuje d Německa, cž je způsben především vlastnickými vztahy firem pd zahraniční kntrlu. Rvněž v dvzu zaujímá první míst Německ, následvané Čínu, Plskem, Maďarskem, Itálií a Rakuskem. 42

44 Zaměstnanst V ddílu 27 byl v rce 2016 zaměstnán celkem sb, z th nejvíce (44 263) ve skupině 27.1, nejméně pak ve skupině 27.2 (1 245 sb). Zaměstnanst se ve sledvaném bdbí (2016 prti 2008) zvýšila u skupiny ,9 % a skupiny ,5 % a ,8 %. V statních skupinách klesla, nejvíce ve skupině ,4 %, dále pak ve skupinách ,0 % a v ,1 %. Prduktivita práce Vývj prduktivity práce byl příznivý i přes (mírný) růst zaměstnansti. K jejímu růstu ve sledvaném bdbí ( ) dšl ve všech skupinách, nejvíce u skupiny ,1 %, nejméně u skupiny ,1 %. V průměru za ddíl se prduktivita práce zvýšila 52,3 %. Ddavatelsk-dběratelské vztahy ddílu 27 vůči nárdnímu hspdářství V rce 2016 pcházel největší pdíl ddávek d ddílu 27 z CZ-NACE 24 a t 24,2 %. Dále následvaly ddávky z CZ-NACE 27 Elektrická zařízení, tj. uvnitř ddílu a t 20,7 %. Další ddíly byly CZ-NACE 29 Výrba mtrvých vzidel (subddávky d pdniků vyrábějící primárně aut díly) s pdílem 18,2 %, CZ-NACE 25 Výrba knstrukcí a kvdělných výrbků s pdílem 6,3 %, CZ-NACE 20 Chemické látky a přípravky s pdílem 6,0 %, CZ-NACE 26 Výrba pčítačů s pdílem 5,2 % a CZ-NACE 22 Výrba pryže a plastů s pdílem 3,9 %. V blasti užití prdukce v rce 2016 byl nejvýznamnějším směrem užití pr vývz s pdílem 48,6 %, následván ddávkami pr statní ddíly s pdílem 38,5 %, ddávkami pr fixní kapitál (investice) s pdílem 6,2 % a ddávkami pr dmácnsti s pdílem 5,4 %. V rámci ddávek pr ddíly měl největší pdíl CZ-NACE 29 Výrba mtrvých vzidel, ddávky pr autdíly, (35,9 %), CZ-NACE 27, tj. ddávky uvnitř ddílu (19,8 %), CZ-NACE 43 Specializvané stavební činnsti (8,9 %), CZ-NACE 35 Energetika (5,3 %) a CZ-NACE 26 Výrba pčítačů (4,9 %). Reginální rzlžení prdukce Z hlediska reginálníh rzlžení tvrby přidané hdnty ddílu 27 je její největší pdíl 24,4 % sustředěn d Prahy, dále jsu na tm shdně Plzeňský a Olmucký kraj s pdílem kl 9 %. Praha s 18,5 % vede rvněž v pdílu na zaměstnansti, následvaná Plzeňským krajem s 10,6 % a Olmuckým krajem s 9,8 %. 43

45 Reginální rzlžení zaměstnansti 20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% 27 rk 2016 Zdrj: ČSÚ Velikstní struktura pdniků V ddíle 27 byl v rce 2016 celkem subjektů (včetně živnstí), z th malých subjektů, 169 středních a 72 velkých firem. Na bratu se velké firmy pdílely 80,7 %, s rstucí tendencí, střední 13,0 % a malé 6,2 %, bě skupiny s klesající tendencí. Pd zahraniční kntrlu byl 174 firem, které se na bratu ddílu 27 pdílely 81,6 %, zatímc dmácích sukrmých byl , s 18,4 % pdílem na bratu. CZ-NACE Pdíl PH na ZP 6,39 6,88 7,59 7,83 8,04 7,83 7,80 7,71 7,61 Temp růstu Tržeb (mezirčně %) -17,46 23,11 13,44 1,71 3,70 11,36 5,75-0,22 EBIT/Čistý brat marže (%) 4,94 6,52 8,96 8,11 7,58 7,10 8,19 8,40 7,69 EBITDA/Čistý brat marže (%) 8,36 10,74 12,62 11,54 10,91 10,44 11,19 11,33 10,66 Temp růstu exprtu (mezirčně %) 23,45 14,32 10,66 8,44 14,40 3,24 3,80 Pdíl Zaměstnanci na ZP 7,34 7,11 7,71 7,97 7,80 8,04 8,27 8,21 8,25 Temp růstu prduktivity práce (mezirčně %) Pdíl výdajů na VaV v pdnikatelském sektru (%) 9,77 14,49 2,74 7,72-1,79 8,92 1,42 0,92 3,8 5,3 3,8 6,4 7,0 7,8 Zdrj: ČSÚ 44

46 Pdíl jedntlivých skupin na CZ-NACE 27 0% 20% 40% 60% 80% 100% Přidaná hdnta Pčet pdniků Pčet zaměstnanců na FTE C271 C272 C273 C274 C275 C279 Zdrj: Eurstat, rk 2018 Vývj základních ukazatelů pdle skupin v ddílu CZ-NACE 27 Přidaná hdnta Pčet pdniků Pčet zaměstnanců na FTE Prduktivita práce C27 100% 100% 100% 100% 100% 100% C271 57% 60% 56% 54% 53% 51% C272 3% 2% 3% 3% 2% 2% C273 11% 10% 10% 11% 12% 12% C274 9% 9% 13% 14% 16% 18% C275 6% 6% 5% 6% 5% 5% C279 14% 13% 12% 12% 12% 11% C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C Relative change 2015/2012 Zdrj: Eurstat, rk

47 CZ-NACE 28: Výrba strjů a zařízení jinde neuvedených Charakteristika dvětví Tent ddíl zahrnuje velmi širku paletu zařízení, která mechanicky neb tepelně půsbí na materiály neb na materiálech prvádějí výrbní prcesy (např. manipulaci, pstřikvání, vážení neb balení), včetně výrby jejich mechanických kmpnentů, které prdukují a využívají sílu. Patří sem také speciálně vyrbené díly na tyt strje a zařízení. D tht ddílu dále patří pevná, phyblivá neb ručně vládaná zařízení bez hledu na t, zda jsu určená pr průmysl, řemesla, stavebnictví, zemědělství neb pr pužití v dmácnstech. Oddíl zahrnuje rvněž výrbu speciálních zařízení pr cestující neb nákladní dpravu. V rámci Klasifikace eknmických činnstí je výrba strjů a zařízení jinde neuvedených zařazena v ddílu CZ-NACE 28 s následujícími skupinami: 28.1 Výrba strjů a zařízení pr všebecné účely; 28.2 Výrba statních strjů a zařízení pr všebecné účely; 28.3 Výrba zemědělských a lesnických strjů; 28.4 Výrba kvbráběcích a statních bráběcích strjů; 28.9 Výrba statních strjů pr speciální účely. Dle bjemu tržeb je největší skupinu (s pdílem 39,5 %) 28.2, následvaná skupinu 28.1 s pdílem 23,6 % a 28.9 s pdílem 22,3 %. Nejmenší pdíl na tržbách má skupina 28.3, která vykázala nejvyšší zvýšení bratu v rce 2016 prti rku 2008, a sice 41,4 %. Druhý nejvyšší růst měla skupina 28.2 ( 20,0 %). Všechny skupiny ddílu měly dluhé bdbí uzdravvání se z recese, kdy úrveň bratu rku 2008 byla překnána puze jednu skupinu (28.3) až v rce 2012, v rce 2013 už t byly dvě skupiny (28.2 a 28.3). V rce 2016 zůstávají stále pd úrvní skupiny 28.9 ( 11,2 %) a 28.1 ( 11,0 %). Skupina 28.4 byla nad úrvní (rku 2008) v letech 2014 a 2015, nicméně v rce 2016 klesla pět pd úrveň ( 4,5 %) hdnty rku Pdíl dvětví na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu Pdíl přidané hdnty na zpracvatelském průmyslu se za celý ddíl 28 ve sledvaném bdbí mírně snížil z 10,2 % v rce 2008 na 9,3 % v rce Největší pdíl vykazuje skupina 28.2 (3,7 %), následvaná skupinu 28.1 (2,2 %) a skupinu 28.9 (2,0 %). Tent pdíl se za sledvané bdbí zvýšil jen u skupiny Objem přidané hdnty za ddíl 28 v rce 2016 přesáhl úrveň rku ,3 %, přičemž všechny skupiny zaznamenaly její překrčení, nejvíce skupina 28.3 ( 67,5 %). Vývj efektivnsti Efektivnst, měřená pdílem EBIT na výnsech, se za ddíl 28 zlepšila z hdnty 5,2 % v rce 2008 na 7,5 % v rce Ke zlepšení dšl u všech skupin. 46

48 Zahraniční bchd Teritriem, d kteréh směřuje největší bjemem vývzu strjů a zařízení, je již tradičně Německ. V rce 2016 představval vývz d tét susední země přes 38,1 % celkvéh bjemu vývzu. Pdbná situace je u dvzu, kde pět tradičně převládá dvz z Německa, v případě rku 2016 činil pdíl dvzu z Německa 43,2 % celkvéh dvzu. Kladné sald a pstupně narůstající bjemy vývzu výrbků ddílu 28 svědčí trvale se zlepšující kvalitě, technické úrvni a knkurenceschpnsti výrbků. Pkračuje pzitivní vývj exprtní výknnsti, která je pdmíněna investicemi d výzkumu a vývje, zvyšváním kvalifikace pracvníků a přizpůsbení se pdniků stále tvrdšímu knkurenčnímu prstředí. V kmditní struktuře vývzu i dvzu výrazně a dluhdbě dminují výrbky skupin 28.1 a Zaměstnanst Na zaměstnansti zpracvatelskéh průmyslu se ddíl 28 pdílí 10,9 %, cž v rce 2016 představval sb. Ve struktuře ddílu 28 byl nejvíce zaměstnanců (42 920) ve skupině 28.2, dále ve skupině 28.1 t byl sb, nejméně ve skupině 28.3, a sice sb. V průběhu bdbí 2008 až 2016 se zaměstnanst v ddílu 28 snížila 8,2 %, nejvíce ( 18,1 %) ve skupině Puze skupina 28.3 přesáhla v rce 2016 úrveň zaměstnansti rku Prduktivita práce Vývj prduktivity práce ve sledvaném bdbí byl příznivý díky růstu přidané hdnty při pklesu ve vývji zaměstnansti. V ddílu 28 překnala prduktivita práce v rce 2016 úrveň rku ,1 %, nejvíce ve skupině 28.3 ( 55,8 %). Úrveň prduktivity práce ddílu 28 prti průměru za zpracvatelský průmysl byla v rce ,8 % nižší, přičemž ve skupině 28.9 byla nižší 25,0 %. Tent pdíl je vlivněn charakterem prdukce a také vývjem v statních dvětvích. Ddavatelsk-dběratelské vztahy vybraných skupin ddílu 28 vůči nárdnímu hspdářství V rce 2016 byl přadí ddílů ddávajících d ddílu 28 tt: CZ-NACE 25 Výrba knstrukcí a kvdělných výrbků s pdílem 26,2 %, CZ-NACE 24 Základní kvy (22,6 %), CZ-NACE 33 Opravy a údržba strjů (7,5 %) a samtný ddíl 28 s 5,7 %. Další v přadí byly CZ-NACE 27 Elektrická zařízení (4,3 %), CZ-NACE 20 Chemické látky a přípravky (2,9 %) a CZ-NACE 22 Výrba pryže a plastů (2,8 %). Užití prdukce ddílu 28 v rce 2016 byl následující: ddávky pr vývz s pdílem 53,5 %, ddávky pr fixní kapitál (investice) s pdílem 27,6 % a ddávky pr statní ddíly s pdílem 18,5 %. V rámci těcht ddávek byly významné především tyt ddíly CZ-NACE 29 s pdílem 12,5 % a samtný ddíl 28 s pdílem 10,1 %. Reginální rzlžení prdukce V reginální alkaci ddílu nejsu výrazné rzdíly, největší pdíl na bratu (14,9 %), přidané hdntě (15,1 %) i zaměstnansti (14,3 %) má Jihmravský kraj. Na druhém místě v pdílu na bratu je kraj Plzeňský 47

49 (10,1 %) a na třetím místě kraj Středčeský (9,6 %). Dle přidané hdnty je na druhém místě Středčeský kraj (10,2 %) a na třetí pzici Liberecký kraj (8,0 %). Z phledu zaměstnansti je na druhém místě kraj Mravskslezský (10,5 %) a na třetím místě kraj Středčeský (8,3 %). Reginální rzlžení zaměstnansti 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% 28 rk 2016 Zdrj: ČSÚ Velikstní struktura pdniků V ddíle 28 převažují pdle prdukčních charakteristik velké pdniky, které v rce 2016 tvřily 51,2 % přidané hdnty, 58,4 % bratu a 47,5 % zaměstnansti, s mírně rstucí tendencí diferencvanéh zvyšvání pdílu u jedntlivých ukazatelů. Slábnucí pzici zaznamenávají malé subjekty s pdílem na přidané hdntě 15,2 %, na bratu 10,3 % a na zaměstnansti 16,0 %. Mírně slábnucí tendenci mají i středně velké firmy, jejichž pdíl na ukazatelích přesahuje 30,0 %. Z celkvéh pčtu subjektů byl malých pdniků, 400 středních a 104 velkých. Změny jejich pčtu ve sledvaném bdbí byly minimální. Zahraniční firmy měly převahu v pdílu na bratu (60,1 %) i na přidané hdntě (55,0 %). CZ-NACE Pdíl PH na ZP 10,20 10,07 9,64 9,71 10,18 10,40 10,04 9,63 9,29 Temp růstu Tržeb (mezirčně %) -21,86 6,59 9,80 5,98 3,47 6,56 3,96-0,83 EBIT/Čistý brat marže (%) 5,23 5,22 7,16 6,79 7,47 6,44 8,10 7,65 7,46 EBITDA/Čistý brat marže (%) 8,49 9,84 11,53 10,47 10,94 10,32 11,61 11,37 11,28 48

50 Temp růstu exprtu (mezirčně %) 15,37 19,24 4,43 7,33 10,66 6,65 6,61 Pdíl Zaměstnanci na ZP 11,00 10,63 10,31 10,60 10,76 11,07 11,07 11,02 10,90 Temp růstu prduktivity práce (mezirčně %) 0,85 11,22 0,76 6,14 3,27 8,33-1,79 0,24 Pdíl výdajů na VaV v pdnikatelském sektru (%)* 7,7 10,7 12,2 8,9 8,3 8,1 *NACE ; Zdrj: ČSÚ Pdíl jedntlivých skupin na CZ-NACE 28 0% 20% 40% 60% 80% 100% Přidaná hdnta Pčet pdniků Pčet zaměstnanců na FTE C281 C282 C283 C284 C289 Zdrj: Eurstat, rk

51 Vývj základních ukazatelů pdle skupin v ddílu CZ-NACE 28 Přidaná hdnta Pčet pdniků Pčet zaměstnanců na FTE Prduktivita práce C28 100% 100% 100% 100% 100% 100% C281 30% 26% 27% 27% 27% 26% C282 36% 36% 34% 35% 36% 37% C283 5% 5% 6% 6% 5% 5% C284 8% 9% 10% 9% 10% 10% C289 22% 24% 24% 23% 22% 22% C C C C C C C C C C C C C C C C C C Relative change 2015/2012 Zdrj: Eurstat, rk CZ-NACE 29: Výrba mtrvých vzidel (krmě mtcyklů), přívěsů a návěsů Charakteristika dvětví Odvětví zahrnuje výrbkvu skladbu: sbní, lehké užitkvé a nákladní autmbily, přívěsy a návěsy, autbusy a trlejbusy, pásvá sněhvá vzidla, glfvé vzíky, bjživelná, pžární vzidla a výrbu jejich částí. Pdle Klasifikace eknmických činnstí je výrba mtrvých vzidel zařazena v ddílu CZ- NACE 29 s následujícími skupinami: 29.1 Výrba mtrvých vzidel a jejich mtrů; 29.2 Výrba karserií mtrvých vzidel; výrba přívěsů a návěsů; 29.3 Výrba dílů a příslušenství pr mtrvá vzidla a jejich mtry. Ve všech prdukčních charakteristikách dminují skupiny 29.1 a 29.3, zatímc skupina 29.2 je marginální. Nejdynamičtější rzvj zaznamenala skupina 29.1, která i v bdbí recese vykazvala růst bratu, jehž úrveň byla v rce 2016 prti rku ,0 % vyšší. U skupiny 29.3 byl brat v rce ,0 % 50

52 vyšší než v rce 2008, přičemž mezirční pkles byl zaznamenán jen v rce Obrat skupiny 29.2 se za sledvané bdbí prpadl téměř 18,0 % vlivem hlubkých pklesů v letech Pdíl dvětví na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu Rychlý rzvj ddílu 29 se prjevil i v růstu jeh pdílu přidané hdnty na zpracvatelském průmyslu, který se z 14,8 % v rce 2008 zvýšil na 21,2 % v rce K mezirčnímu snížení pdílu dšl jen v letech 2011 a 2012, kdy zpracvatelský průmysl jak celek rstl rychleji. Vývj efektivnsti Nejlepších výsledků efektivnsti, měřené pdílem EBIT na výnsech, dsahuje skupina Nicméně ve vývji dvětví se prjevil dvjité recesní dn ve tvaru W v letech 2009 a Skupina 29.2 zaznamenala v rce 2009 dknce záprnu hdntu tht ukazatele, ale d rku 2013 zde dšl k výraznému zlepšení, a skupina již dsahuje lepších výsledků než skupina Zahraniční bchd Vývz výrbků ddílu CZ-CPA 29 v rce 2016 činil 942 mld. Kč. Tradičně největším dbytištěm mtrvých vzidel i autdílů byl Německ s pdílem 35,5 %, následvané Spjeným králvstvím se 7,5 % a Slvenskem s 6,3 %. Dalším významným dbytištěm byla Francie s pdílem 6,1 % a Španělsk 4,7 %. Dvz v rce 2016 vzrstl na 509 mld. Kč, zejména díky dvzu mtrvých vzidel. Největší pdíl na imprtu, 34,5 %, má stejně jak na exprtu Německ, následvané Plskem s pdílem 11,1 %. Slvensk se pdílel 8,7 %, Jižní Krea 6,4 % a Francie 4,4 %. Zaměstnanst Z pdílu na zaměstnansti je v rámci ddílu 29 zřejmá převaha skupiny 29.3, ve které v rce 2016 pracval 126,5 tis. sb, zatímc ve skupině 29.1 celkem 36,1 tis. sb a ve skupině 29.2 puze 3,4 tis sb. Zaměstnanst ddílu 29 překrčila předkrizvu úrveň rku 2008 v rce 2015, a t zejména díky přírůstku pracvníků ve skupině Dramatickým prpadem byly v rce 2009 pstiženy všechny skupiny, nicméně v následujícím v rce se ve skupině 29.3 dstavil znatelný nárůst. Růst zaměstnansti v celém ddílu výrazněji zrychlil pčínaje rkem 2014, kdy se ke skupině 29.3 přidala také skupina Prduktivita práce Vývj prduktivity práce v jedntlivých skupinách ddílu byl dsti dlišný, když skupina 29.1 prduktivitu ve sledvaném bdbí zvýšila 148,0 %, přestže zaznamenala mezirční pkles v letech 2009 a Skupina 29.3 prduktivitu práce ve sledvaném bdbí zvýšila 41,0 %, s mezirčními pklesy v letech 2011 a Ve skupině 29.2 byl prpad v rce 2009 nejhlubší, zejména letech 2013 a 2014 se však její růst znatelně zrychlil a celkem za sledvané bdbí byla 41,0 % vyšší. Z hlediska úrvně prduktivity práce je zřejmý naprstý a rstucí přesah nad průměrem za zpracvatelský průmysl u skupiny 29.1, zatímc 51

53 skupina 29.3 úrveň průměru překrčila jen v letech 2009 a 2010 a skupina 29.2 je dluhdbě výrazně pd tímt průměrem. Zde je však třeba přihlédnut k rzdílnému charakteru výrbních činnstí. Ddavatelsk-dběratelské vztahy ddílu 29 vůči nárdnímu hspdářství Nejvýznamnějšími ddavateli v rce 2016 d ddílu 29 byly ddíly CZ-NACE 29, tj. ddávky v rámci ddílu, s pdílem 52,8 %, CZ-NACE 22 Výrba pryže a plastů (pdíl 12,8 %), CZ-NACE 27 Elektrická zařízení (pdíl 7,78 %), CZ-NACE 24 Výrba základních kvů (pdíl 4,5 %), CZ-NACE 25 Kvdělné výrbky (pdíl 3,9 %) a CZ-NACE 13 Textil (pdíl 2,1 %). V rce 2016 byl užití prdukce ddílu 29 rzlžen mezi ddávky pr vývz (pdíl 51,6 %), ddávky pr statní ddíly (pdíl 35,9 %), investice (tvrba fixníh kapitálu) s pdílem 6,7 % a dmácnsti s pdílem 4,9 %. V rámci ddávek pr statní ddíly jsu jednznačně priritní ddávky v rámci ddílu 29 s pdílem 79,4 %. Reginální rzlžení prdukce Z hlediska reginálníh rzlžení prdukce je u dvětví 29 jednznačná dminance Středčeskéh kraje, který se v rce 2016 pdílel na bratu 42,9 %, na přidané hdntě 47,1 % a na zaměstnansti 29,1 %. Následuje Mravskslezský kraj s pdílem na bratu 22,9 %, přidané hdntě 18,2 % a zaměstnansti 15,1 %. Další kraje již mají menší zastupení, pdíly třetíh v přadí, Libereckéh, scilují klem 10 %, a zanedbatelná je účast krajů Olmuckéh a Zlínskéh a vůbec nejnižší u Karlvarskéh. Reginální rzlžení zaměstnansti 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% rk 2016 Zdrj: ČSÚ 52

54 Velikstní struktura pdniků V ddíle 29 hrají dminantní a rstucí rli velké pdniky, které v rce 2016 tvřily 94,0 % přidané hdnty a bratu a 88,1 % zaměstnansti. Výrazně nižší jsu pdíly skupiny středních pdniků, s cca 5 % na přidané hdntě a na bratu a 9,0 % na zaměstnansti. Velmi nízký pdíl malých pdniků má spíše klesající tendenci. CZ-NACE Pdíl PH na ZP 14,82 15,06 17,42 17,12 16,58 17,49 18,90 19,63 21,25 Temp růstu Tržeb (mezirčně %) -7,73 19,46 8,44 4,80 6,04 19,26 12,00 8,98 EBIT/Čistý brat marže (%) 4,12 2,77 4,96 5,69 4,96 4,30 5,47 6,47 6,35 EBITDA/Čistý brat marže (%) 8,09 7,53 9,12 9,06 8,41 7,79 8,58 9,49 9,17 Temp růstu exprtu (mezirčně %) 19,47 12,65 7,04 6,46 22,74 12,84 14,30 Pdíl Zaměstnanci na ZP 12,70 12,50 13,16 13,18 13,22 13,33 13,69 14,23 14,79 Temp růstu prduktivity práce (mezirčně %) Pdíl výdajů na VaV v pdnikatelském sektru (%) 1,87 23,82 0,89-0,77 8,83 18,14 1,75 7,08 28,0 11,8 16,9 13,6 14,7 16,0 Zdrj: ČSÚ Pdíl jedntlivých skupin na CZ-NACE 29 0% 20% 40% 60% 80% 100% Přidaná hdnta Pčet pdniků Pčet zaměstnanců na FTE C291 C292 C293 Zdrj: Eurstat, rk

55 Vývj základních ukazatelů pdle skupin v ddílu CZ-NACE 29 Přidaná hdnta Pčet pdniků Pčet zaměstnanců na FTE Prduktivita práce C29 100% 100% 100% 100% 100% 100% C291 40% 41% 44% 45% 46% 46% C292 1% 1% 1% 1% 1% 1% C293 58% 57% 55% 54% 53% 53% C C C C C C C C C C C C Relative change 2015/2012 Zdrj: Eurstat, rk CZ-NACE 30: Výrba statních dpravních prstředků a zařízení Charakteristika dvětví Odvětví je charakteristické širku nabídku dpravních prstředků, s převahu pr vývz. V rámci Klasifikace eknmických činnstí je výrba statních dpravních prstředků a zařízení zařazena v ddílu CZ- NACE 30 s následujícími skupinami: 30.1 Stavba ldí a člunů; 30.2 Výrba železničních lkmtiv a vzvéh parku; 30.3 Výrba letadel a jejich mtrů, ksmických ldí a suvisejících zařízení; 30.4 Výrba vjenských bjvých vzidel (údaje nejsu zveřejňvány); 30.9 Výrba dpravních prstředků a zařízení jinde nezařazených. Dminantní skupinu je 30.2 Výrba železničních lkmtiv a vzvéh parku, jejíž prdukční charakteristiky tvří zhruba plvinu ddílu, při nízkém pčtu jedntek. Druhu největší skupinu, jejíž pdíl na prdukčních charakteristikách se phybuje klem jedné třetiny ddílu, je 30.3 Výrba letadel a jejich mtrů, ksmických ldí a suvisejících zařízení, rvněž s nevelkým pčtem jedntek. Z uvedenéh vyplývá, že v těcht dvu skupinách se kncentrují aktivity ddílu, a t převážně ve velkých pdnicích. Ostatní skupiny hrají marginální úlhu. K růstu nejvíce přispěla skupina 30.3, jejíž brat v rce 2016 vzrstl prti rku

56 téměř 55 %, přestže v rce 2009 dšl k jeh mezirčnímu snížení a teprve pčínaje rkem 2012 k výraznějšímu živení. Nejrychlejší temp však zaznamenala skupina 30.9, s růstem bratu ve sledvaném bdbí 95,0 %, naprti tmu ve skupině 30.1 dšl k výraznému prpadu. Pdíl dvětví na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu Pdíl přidané hdnty na zpracvatelském průmyslu se za celý ddíl 30 zvýšil ze 1,8 % v rce 2008 na 2,1 % v rce Vývj ukazatele se však v uvedeném bdbí nevyhnul výkyvům, k v rce 2010 a 2013 se pdíl snížil na 2,0 %. Vývj efektivnsti Nejlepších výsledků efektivnsti, měřené pdílem EBIT na výnsech, dsahuje skupina 30.2, kde se hdnta tht ukazatele zvýšila z 2,1 % v rce 2008 na 12,3 % v rce 2016, přičemž v rce 2012 dsáhla 21,3 %. Ve skupině 30.3 vzrstla hdnta ukazatele ve sledvaném bdbí ze 4,9 % na 6,0 %, s vrchlem v rce 2013 ve výši 13,7 %. Zahraniční bchd Vývz kmdit ddílu CZ-CPA 30 vykazuje d rku 2011 tendenci pměrně stabilníh růstu, zatímc u dvzu jsu patrné výkyvy, s výraznějším nárůstem v rce V rce 2016 dsáhl vývz 48 mld. Kč, dvz 29 mld. Kč a bchdní bilance sknčila přebytkem 19 mld. Kč. Největším dbytiště prdukce tht ddílu byl v rce 2016 Německ, s pdílem 16,6 %, následvané Francií a Spjenými státy, kam směřval 13,9 %, resp. 12,1 %. Na dvzu se nejvíce pdílely Spjené státy, jejich pdíl činil 22,9 %, pak Německ s pdílem 13,7 % a méně již Francie, jejíž pdíl nepřekrčil 10 %. Zaměstnanst Z pdílu na zaměstnansti je v rámci ddílu 30 zřejmá převaha skupiny 30.2, kde v rce 2016 pracval sb, následuje skupina, 30.3 s sbami. Oddíl se v letech nevyhnul prpadu zaměstnansti, ale pčínaje rkem 2011 již její výše přesáhla předkrizvu úrveň. Od rku 2008 d rku 2016 se celkvá zaměstnanst zvýšila 19,0%, z th nejvíce, téměř 43 %, ve skupině Prduktivita práce Prduktivita práce rstla nejrychleji ve skupině 30.3, když se její úrveň mezi lety téměř zdvjnásbila, zatímc v další významné skupině 30.2 t byl jen 7,0 %. Vývj se však v bu skupinách výrazně lišil. V leteckém průmyslu (30.3) se prsazvala tendence růstu prduktivity s tím, že průměrnu úrveň za zpracvatelský průmysl překnala teprve v rce teprve 2016, zatímc u železničníh průmyslu 55

57 (30.2) byla úrveň prduktivity p celé bdbí vyšší než ve zpracvatelském průmyslu jak celku, nicméně v jedntlivých letech měla klísavý průběh. Ddavatelsk-dběratelské vztahy vybraných skupin ddílu 30 vůči nárdnímu hspdářství V rce 2016 se na ddávkách d ddílu 30 pdílely především CZ-NACE 26 Výrba pčítačů (pdíl 23,1 %), CZ-NACE 30, tj. ddíl sám sbě (pdíl 15,9 %), CZ-NACE 22 Výrba pryže a plastů (pdíl 13,1 %), CZ- NACE 28 Výrba strjů (pdíl 9,2 %), CZ-NACE 24 Výrba základních kvů (pdíl 9,2 %), CZ-NACE 33 Opravy a údržba strjů (pdíl 6,4 %), CZ-NACE 27 Elektrická zařízení (pdíl 4,5 %) a CZ-NACE 25 Kvdělné výrbky (pdíl 4,0 %). Užití prdukce ddílu 30 v rce 2016 byl následující: ddávky pr vývz 50,8 %, ddávky pr statní ddíly 28,6 %, investice (ddávky d fixníh kapitálu) 17,6 %, sptřeba dmácnstí 8,9 % a vládní sptřeba 2,0 %. V ddávkách pr statní ddíly byly nejvýznamnější ddávky pr samtný ddíl 30 a t ve výši 35,3 %, ddávky pr CZ-NACE 28 Výrba strjů ve výši 27,8 % a CZ-NACE 33 Opravy a údržba strjů ve výši 15,0 %. Reginální rzlžení prdukce Z hlediska reginálníh rzlžení prdukce se skupina 30 kncentruje d Mravskslezskéh kraje s pdílem na bratu 25,1 % a na zaměstnansti 21,0 %, následvaným Plzeňským krajem s pdíly 17,0 % a 13,2 %. Další v přadí Olmucký kraj a hlavní měst Praha se pdílejí na bratu a zaměstnansti cca 13 %. Napak nejnižší pdíl uvedených charakteristik vykazují Karlvarský, Ústecký a Jihčeský kraj. Reginální rzlžení zaměstnansti 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% rk 2016 Zdrj: ČSÚ 56

58 Velikstní struktura pdniků V ddíle 30 hrají dminantní a rstucí rli velké pdniky, které v rce 2016 tvřily 84,0 % přidané hdnty, 86,1 % bratu a 77,2 % zaměstnansti. Slábnucí pzici zaznamenávají střední a malé subjekty. Střední firmy se v rce 2016 pdílely na přidané hdntě i bratu shdně cca 10,1 % a na zaměstnansti 16,0 %. U malých subjektů t byl 5,0 % na přidané hdntě, 4,2 % na bratu a 7,1 % na zaměstnansti. CZ-NACE 30 Ukazatel Pdíl PH na ZP 1,77 2,18 1,98 2,20 2,12 2,01 2,06 2,22 2,14 Temp růstu Tržeb (mezirčně %) 3,45-1,69 18,76 3,70 9,17 4,77 6,54-0,56 EBIT/Čistý brat marže (%) 3,26 13,75 14,74 13,97 15,28 14,80 11,74 9,96 9,97 EBITDA/Čistý brat marže (%) 6,08 16,81 17,45 16,69 18,10 17,74 14,51 12,69 12,88 Temp růstu exprtu (mezirčně %) -16,43 11,04 13,84 2,72 11,67 11,34-6,64 Pdíl Zaměstnanci na ZP 1,59 1,75 1,74 1,82 1,91 1,94 2,03 2,03 2,04 Temp růstu prduktivity práce (mezirčně %) 9,82 2,96 9,38-5,82-2,75 9,85 9,43-0,77 Pdíl výdajů na VaV v pdnikatelském sektru (%) 4,7 4,2 5,8 3,9 3,0 3,5 Zdrj: ČSÚ Pdíl jedntlivých skupin na CZ-NACE 30 0% 20% 40% 60% 80% 100% Přidaná hdnta Pčet pdniků Pčet zaměstnanců na FTE C301 C302 C303 C304 C309 Zdrj: Eurstat, rk