Podkladový analytický materiál

Transkript

1 Pdkladvý analytický materiál Pdklad k naplňvání NP VaVaI a k zaměření vertikalizace ESF a NP v kntextu implementace RIS3 strategie Sekce pr vědu, výzkum a invace

2 Obsah NÁVOD NA VYUŽITÍ DOKUMENTU, METODICKÝ KOMENTÁŘ K OBSAHU MAKROEKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY Makreknmický rámec ČR Odvětvvá charakteristika eknmiky ČR a phled na vybraná dvětví pr eknmický rámec ČR Identifikace dvětví v rámci EDP relevantních pr RIS3 strategii Vybraná relevantní dvětví CZ-NACE 20.1: Výrba základních chemických látek, hnjiv a dusíkatých slučenin, plastů a syntetickéh kaučuku CZ-NACE 21: Farmaceutický průmysl CZ-NACE 24: Výrba základních kvů, hutní zpracvání kvů, slévárenství CZ-NACE 26: Výrba pčítačů, elektrnických a ptických přístrjů a zařízení CZ-NACE 27: Výrba elektrických zařízení CZ-NACE 28: Výrba strjů a zařízení jinde neuvedených CZ-NACE 29: Výrba mtrvých vzidel CZ-NACE 30: Výrba statních dpravních prstředků CZ-NACE 32.5: Výrba lékařských a dentálních nástrjů a ptřeb CZ-NACE 33: Opravy a instalace strjů a zařízení CZ-NACE 35: Výrba a rzvd elektřiny, plynu, tepla a klimatizvanéh vzduchu CZ-NACE 58.2: Vydávání sftwaru CZ-NACE 62: Činnsti v blasti infrmačních technlgií CZ-NACE 63.1: Infrmační činnsti Analýza čerpání pdpry ESIF + NP MPO OP PI MŠMT OP VaVpI a Cestvní mapa Pdpra OP Praha - Knkurenceschpnst ve vazbě na pririty Nárdní RIS3 strategii a vertikalizaci NÁRODNÍ DOMÉNY SPECIALIZACE, PRIORITNÍ APLIKAČNÍ DOMÉNY Pkrčilé strje / technlgie pr silný a glbálně knkurenceschpný průmysl Strjírenství mechatrnika Přílha Nárdní RIS3 strategie - Strjírenství - mechatrnika Energetika Přílha Nárdní RIS3 strategie - Energetika Hutnictví Přílha Nárdní RIS3 strategie - Hutnictví Digital Market Technlgies a Elektrtechnika Elektrtechnika a elektrtechnika v digitálním věku Přílha Nárdní RIS3 strategie Elektrtechnika a elektrnika Strana 1/211

3 2.2.2 Digitální eknmika a digitální bsah Přílha Nárdní RIS3 strategie - Digitální eknmika a digitální bsah Dpravní prstředky pr 21. stletí Autmtive Přílha Nárdní RIS3 strategie - Autmtive Letecký a ksmický průmysl Přílha Nárdní RIS3 strategie - Letecký a ksmický průmysl Železniční a klejvá vzidla Přílha Nárdní RIS3 strategie - Železniční a klejvá vzidla Péče zdraví, pkrčilá medicína Přílha Nárdní RIS3 strategie - Léčiva, bitechnlgie, prstředky zdravtnické techniky, Life Sciences Kreativní Česk Tradiční kulturní a kreativní průmysly Přílha Nárdní RIS3 strategie - Tradiční kulturní a kreativní průmysly Nvé kulturní a kreativní průmysly, digitální bsah Přílha Nárdní RIS3 strategie - Nvé kulturní a kreativní průmysly, digitální bsah Zemědělství a živtní prstředí Udržitelné hspdaření s přírdními zdrji Přílha Nárdní RIS3 strategie - Udržitelné hspdaření s přírdními zdrji Udržitelné zemědělství a lesnictví Přílha Nárdní RIS3 strategie - Udržitelné zemědělství a lesnictví Udržitelná prdukce ptravin Přílha Nárdní RIS3 strategie - Udržitelná prdukce ptravin Zajištění zdravéh a kvalitníh živtníh prstředí a efektivní využívání přírdních zdrjů Přílha Nárdní RIS3 strategie - Zajištění zdravéh a kvalitníh živtníh prstředí a efektivní využívání přírdních zdrjů Splečenské výzvy Splečenské výzvy Práce, sciální služby a důchdvý systém Přílha Nárdní RIS3 strategie Splečenské výzvy Splečenské výzvy Bezpečnstní výzkum Přílha Nárdní RIS3 strategie Splečenské výzvy Splečenské výzvy Výzkum ve zdravtnictví Přílha Nárdní RIS3 strategie Splečenské výzvy (Výzkum ve zdravtnictví) ZÁVĚR Strana 2/211

4 Návd na využití dkumentu, metdický kmentář k bsahu Intervence VaVaI, chápána jak nástrj pr řízení, má být rientvána na dsažení specifických cílů. Ve smyslu NP VaVaI a RIS3 strategie je pr zacílení mžné kmbinvat dva přístupy: specializaci dvětvvu a specializaci znalstní. Dkument uvádí ukazatele, na základě kterých může být prvedena dvětvvá specializace. Jedná se eknmické a sciální ukazatele, které jsu analyzvány v nárdní dimenzi, a v některých případech také v reginální (např. zaměstnanst). Hlavním ukazatelem významnsti určitéh dvětví pr splečnst je pdíl na HPH. Je zde však určité mezení vypvídací schpnsti tht parametru v suvislsti s jeh výpčtem. Pstavení českých subjektů v glbálním prdukčním řetězci lze dvzvat mim jiné d intenzity prvádění VaVaI (viz Schéma 1). Ten lze měřit finančně, neb prstřednictvím lidských zdrjů. Finanční pjetí je zalžen na výdajích pdnikatelskéh sektru na VaVaI. Pr mezinárdní srvnání jsu významné rvněž finanční tky mezi pdnikatelským sektrem a sektry veřejnými (vyskšklským a vládním). Schéma 1 Rzlžení přidané hdnty v hdntvém řetězci Zdrj: The Stan Shih Smiling Curve V zásadě jsu mžné dvě strategie zaměření intervencí na základě dvětvvé specializace: 1) Pdpřit dvětví, která jsu pr ČR významná z hlediska sciálních a eknmických ukazatelů a zárveň jsu v nich již alkvány pdnikatelské prstředky na VaVaI, čímž v nich již je vytvřena dstatečná absrpční kapacita jak z hlediska vlastních zdrjů prstředků, tak z hlediska kvalifikvaných lidských zdrjů. Je rvněž třeba brát v úvahu velikstní strukturu pdniků a z hlediska dluhdbéh strategickéh plánvání také vlastnictví pdniku (dmácí, pd zahraniční kntrlu). V dvětvích vykazujících vyské Strana 3/211

5 výdaje na VaVaI lze předpkládat dstatečně rzvinutu základnu, výsledná mtivace v pdbě dtačníh nástrje může být naplněna, nebť s vysku pravděpdbnstí budu mbilizvány další sukrmé prstředky. Očekávanými efekty jsu stabilizace dvětví a jeh další rzvj. 2) Pdpřit dvětví, která jsu pr ČR významná z hlediska sciálních a eknmických ukazatelů, neb mají ptenciál stát se významnými v buducnu, zárveň však nevykazují vyské výdaje na VaVaI, neb nemají dstatek výzkumníků. Může se jednat dvětví, ve kterých převažují subjekty v pčáteční fázi existence (start-up, spin-ff) závislé na veřejné intervenci. U tét strategie je vhdné cílit na dvětví s jinými splečenskými efekty, než je aktuální prvádění VaVaI, neb vyský pdíl na HPH a většíh významu nabývá reginální dimenze (např. z hlediska zaměstnansti). Očekávanými efekty jsu nastartvání VaV činnsti v dvětví a jeh pčáteční rzvj. S mbilizací sukrmých prstředků na VaV je mžné ve větší míře pčítat až v pzdější fázi. Výsledná intervence v nárdní dimenzi má být kmbinací bu strategií, vyžaduje však úzku splupráci s představiteli pdniků, výzkumné sféry (vede dialgu EDP) pr bjasnění vazeb v tvrbě a sdílení znalstí mezi veřejnými sektry a sektrem pdnikatelským. Pr správnu vlbu strategie, resp. jejich vzájemnéh pdílu, je mžné vycházet ze zkušenstí se stávajícími intervencemi. Díky IS VaVaI jsu k dispzici pdrbné údaje prgramech účelvé pdpry. Je mžn pracvat s infrmací pdpřených subjektech, jejich dvětvvé struktuře a rvněž splupráci mezi výzkumnými rganizacemi a pdniky. Infrmační základna pr studii je rzsáhlá a dsud nebyla kncentrvána na jednm resrtu. Byl třeba vycházet ze zdrjů různých infrmačních systémů, debat a infrmací vážících se nejenm k řízení Operačních prgramů relevantních k VaV, ale také z nárdní pdpry dle zákna 130/2002 Sb. a cílů pdnikatelské sféry. Byly knslidvány údaje ze tří resrtů: Ministerstva průmyslu a bchdu, Ministerstva šklství, mládeže a tělvýchvy, Úřadu vlády ČR, Sekce pr výzkum, vývj a invace. Jelikž jsu infrmace různě strukturvány, data vycházející z rzdílných infrmačních systémů neb jejich částí a rvněž z něklika šetření ČSÚ, služící primárně k jiným účelům, byl třeba vzájemně prpjit, harmnizvat a transfrmvat. Jedná se prcesy časvě nárčné a metdicky nedstatečně zaktvené. Některé dílčí analýzy jsu tudíž představeny jak piltní pr úzce vymezený segment systému VaVaI neb nárdníh hspdářství (knkrétní prgramy účelvé pdpry, smluvní výzkum ve vybraných dvětvích). Pr ucelený phled na systém je vhdné na základě piltních studií analýzu dále rzšířit. Rvněž analýzy vycházející z jedntlivých dvětví dle členění CZ-NACE nepskytují úplný phled na nárdní hspdářství. Jelikž rzvj dvětví je prces dynamický a vazbu jedntlivých dvětví nelze jednduše determinvat, vychází se ze stavu EDP v dubnu 2016, prces dále prbíhá a bude pravděpdbně přinášet zpřesněné vstupy pr další analýzy v buducnu. Strana 4/211

6 1 Makreknmické charakteristiky Cílem kapitly je charakterizvat hspdářské prstředí v ČR v nárdním i mezinárdním kntextu a identifikvat významné segmenty nárdníh hspdářství, pr které jsu výzkum, vývj a invace klíčvým parametrem jejich dalšíh rzvje a knkurenceschpnsti. Subkapitla 1.1 charakterizuje pmcí mezinárdně užívaných makreknmických ukazatelů (hrubý dmácí prdukt, zahraniční bchd, zaměstnanst, zahraniční investice a jejich změny v čase, bariéry limitující pdnikání, výdaje na výzkum, vývj a invace a jejich struktura) nárdní rámec, d kteréh je zasazen prvádění výzkumu, vývje a invací. Subkapitla 1.2 nejprve charakterizuje nárdní hspdářství v ČR pmcí deseti klíčvých sciálně - eknmických indikátrů (HPH, pdíl dvětví na HPH, pčet zaměstnanců, pdíl dvětví na celkvé zaměstnansti, pdíl dvětví na výdajích na VaV v pdnikatelském sektru, pdíl výzkumníků celkvé zaměstnansti v dvětví, pdíl dvětví na celkvé zaměstnansti výzkumníků, pdíl specialistů a technických prfesí na zaměstnansti, pdíl na exprtu, dvz pr vývz). Odvětví, která byla na základě uvedených parametrů vyhdncena jak nejvýznamnější, zejména v blasti zpracvatelskéh průmyslu, jsu dále detailně analyzvána, a t včetně reginální dimenze některých indikátrů (ukazatele prdukce a zaměstnanst). 1.1 Makreknmický rámec ČR Česká republika je relativně malu tevřenu eknmiku, jež je d značné míry závislá na svých vnějších eknmických vztazích. Průměrný reálný rční růst HDP a jeh srvnání s vybranými státy lze sledvat v grafu č. 1. Mezi lety 2005 až 2009 rstl HDP v ČR v průměru 3,34 % a mezi lety 2010 až 2014 činil průměrný růst HDP necelé 1 %, tj. pdbně jak v Maďarsku neb Rakusku, ale méně než např. v Německu, Plsku, Slvensku a Rumunsku. Graf 1 Průměrný reálný rční růst HDP v bdbí a , vybrané státy EU Zdrj: Eurstat (Annual natinal accunts Real GDP grwth rates), vlastní úpravy Česká republika je exprtně rientvanu eknmiku, cž dkládá vývj zahraničníh bchdu, viz graf č. 2. Zemí, d níž plyne největší bjem exprtu (měřen v mld. Kč), je Německ. Vývj vývzu zbží a služeb v ČR kreluje s hspdářským vývjem světvých eknmik. V dbě glbální eknmické krize v letech byl mžné pzrvat, že dšl k vyskému pklesu vývzu Strana 5/211

7 zbží a služeb a napak v dbě eknmickéh růstu sledujeme zase nárůst vývzu ptažm nárůst kladnéh salda ZO. Graf 2 Vývj zahraničníh bchdu ČR v letech Zdrj: ČSÚ nárdní účty (HDP výdajvu metdu) K měření knkurenční výhdy knkrétní země lze využít Balassův index 1. Na základě tht indexu je mžné určit specializaci vývzu určitéh výrbku dané země. Exprt je standardně vykazván pdle Standardní mezinárdní klasifikace zbží (SITC). Tab. 1 Třídy SITC 2 s nejvyšším pdílem na exprtu z ČR v bdbí a Pdíl na exprtu ČR Exprtní slžka - SITC 2 (%) Kód Název Balassův index (BI) ČR Silniční vzidla Elektrická zařízení, přístrje a sptřebiče, j.n Kancelářské strje a zařízení k autmat. zpracvání dat Strje a zařízení všebecně užívané v průmyslu, j.n Různé výrbky, j.n Zařízení pr telekmunikace a pr záznam a 76 reprdukci zvuku Kvvé výrbky, j.n Želez a cel Strje a zařízení k výrbě energie Strjní zařízení pr určitá dvětví průmyslu Výrbky z pryže, j.n Nábytek a jeh díly Pdíl 1-5 plžky na exprtu ČR Pdíl 6-10 plžky na exprtu ČR Pdíl prvních 10 plžek na exprtu ČR Zdrj: vlastní výpčty na základě dat UNCTAD a ČSÚ (databáze zahraničníh bchdu) 1 Balassův index, neb též index dhalené kmparativní výhdy (Revealed Cmparative Advantage, RCA). Ten je například pr vývz vyjádřen jak pměr pdílu vývzů dané kmditní skupiny na celkvých vývzech dané země a pdílu vývzů tét kmditní skupiny na celkvých vývzech sledvané referenční skupiny zemí. Pkud je hdnta RCA větší než jedna, ptm můžeme říct, že daná země se v rámci zkumané skupiny zemí specializuje na vývz dané kmditní skupiny. Strana 6/211

8 Tab. 2 Balassův index typů exprtních služeb ČR vs. svět za bdbí a Kategrie Průměr Průměr ČR Svět ČR svět průměr BI průměr Služby celkem Dprava Cestvní ruch Ostatní služby I Telekmunikační služby II Stavebnictví III Pjišťvnictví IV Finanční služby V Pčítačvé a infrmační služby Práva k duševnímu vlastnictví a 3.VI licenční pplatky VII Ostatní pdnikvé služby VII I Osbní, kulturní a rekreační služby Veřejné služby jinde neklasifikvané Úhrn tržních služeb IX Zdrj: vlastní výpčet na základě dat UNCTAD Mezinárdní srvnání: Pdle pdílu průmyslu na HDP lze Česku republiku pvažvat za významně průmyslvu zemi, k čemuž především přispívá zpracvatelský průmysl (Manufacturing definice dle WrldBank). V rce 2014 dsahval pdíl zpracvatelskéh průmyslu ve srvnání s statními státy Evrpy nejvyšší hdnty, vyšší pdíl měly už jen Thajsk, Jižní Krea a Svazijsk. Zásadní význam zpracvatelskéh průmyslu pr česku eknmiku je tedy v mezinárdním srvnání jasně zřetelný. V následujícím grafu je vidět, jak velký pdíl zpracvatelskéh průmysl na HDP mají vybrané státy Evrpy a jaké je pstavení z hlediska tht pdílu České republiky vůči těmt státům. Graf 3 Zpracvatelský průmysl jak pdíl na HDP Zdrj: Wrldbank ( Jednduché srvnání pdílu služeb na HDP v % nabízí graf níže. Z něj je patrné, že se ČR nachází pd průměrem EU. Tent stav zvýraznil také mírný pkles mezi lety 2009 a V následujícím grafu je vidět, jak velký pdíl služeb na HDP mají vybrané státy Evrpy a jaké je pstavení České republiky vůči těmt státům. Strana 7/211

9 Graf 4 Pdíl služeb na HDP Zdrj: Wrldbank ( Dynamika vývje pdílu hrubé přidané hdnty zpracvatelskéh průmyslu a služeb může lépe ilustrvat setrvačnst české eknmiky. Pr srvnání dynamiky byl vybrán bdbí mezi lety 2000 až V tét peridě je mžné sledvat, jak v ČR v průměru rstl pdíl zpracvatelskéh průmyslu na HDP (cca 0,2 % rčně). Pdbnu kladnu změnu pdílu vykázaly další dva státy V4 (Maďarsk a Plsk) a Litva. Pdíl služeb na HDP byl během sledvanéh bdbí v ČR téměř neměnný. Graf 5 Prvnání průměrné změny pdílu zpracvatelskéh průmyslu a služeb na HDP v letech Zdrj: Wrldbank, vlastní výpčty Důležitým ukazatelem je také pdíl zpracvatelskéh průmyslu a služeb na celkvé zaměstnansti a dále je důležitý vývj tht ukazatele v čase. Průměrná změna pdílu zaměstnansti ve zpracvatelském průmyslu a ve službách je znázrněna v grafu č. 6. Z hdnt v grafu je vidět, že pdíl Strana 8/211

10 zaměstnansti ve zpracvatelském průmyslu mezi lety 2000 až 2014 v ČR v průměru klesal, klesající trend pdílu na celkvé zaměstnansti ve zpracvatelském průmyslu je patrný ve všech zemích EU. Pdíl zaměstnansti ve službách napak vykazuje ve všech sledvaných zemích EU rstucí trend, v ČR však byl tent průměrný nárůst nejnižší ve srvnání s statními sledvanými státy. Uvedené skutečnsti dkládají, že v ČR má zpracvatelský průmysl histricky silné pstavení, nicméně d buducna lze čekávat, že služby budu přispívat k tvrbě HDP větším pdílem, pdbně jak v statních státech EU. U zaměstnansti je tent trend již patrný. Graf 6 Prvnání průměrné změny pdílu zpracvatelskéh průmyslu a služeb na celkvé zaměstnansti v letech Zdrj: Wrldbank, vlastní výpčty Přímé zahraniční investice Vzhledem k charakteru české eknmiky je pr ni důležitý příliv/dliv zahraničníh kapitálu. Odkud a v jaké míře d ČR plyne zahraniční kapitál, je mžné sledvat prstřednictvím vývje a struktury přímých zahraničních investic. Vývj PZI a strukturu pdle hlavních zdrjvých zemí ilustrují následující grafy a tabulka. Příliv PZI byl pdpřen zejména prbíhající transfrmací české eknmiky, vládní plitiku mtivující k PZI, ale i vstupem ČR d EU. Strana 9/211

11 Graf 7: Vývj přílivu PZI pdle sektrů eknmiky, Zdrj: ČNB (Statistika PZI), ČSÚ Nárdní účty Graf 8 Vývj struktury přílivu PZI dle typu kapitálu v letech Zdrj: ČNB (Statistika PZI) Tab. 3 Stav PZI dle hlavních zdrjvých zemí k (mil. Kč) Základní Reinvestvaný kapitál zisk Ostatní kapitál Celkem Pdíl v % Nizzemí Rakusk Německ Lucembursk Francie Švýcarsk Belgie Spjené státy americké Kypr Slvensk Španělsk Velká Británie Svět Zdrj: ČNB (Statistika PZI) Strana 10/211

12 Vývj a struktura PZI samzřejmě závisí na kvalitě prstředí pr pdnikání. Pdstatná je i neustále rstucí nabídka levných základních výrbních faktrů na světvých trzích, ČR je tak vystavena stále větší knkurenci ze strany rzvíjejících se zemí. Graf 9 Hlavní bariéry pr pdnikání v ČR pdle Glbal Cmpetitiveness Reprt 2014 Zdrj: WEF - Glbal Cmpetitiveness Reprt Analýza výdajů na VaVaI Celkvé výdaje na VaVaI v ČR (grss dmestic expenditure n R&D, dále jen GERD ) v rce 2014 překrčily 85 mld. Kč (brázek 1). Pr ČR platí, že přibližně plvina GERD je kryta veřejnými zdrji, druhu plvinu představují zdrje pdnikatelské. Veřejné zahraniční výdaje se bjevují ve větší míře v rce 2010 a jejich význam mezirčně rste. Pkud jde trend GERD, je v psledních 10 letech patrný dluhdbý růst, přičemž největší intenzity byl dsažen v letech K výraznému mezirčnímu nárůstu dšl také v rce 2014, knkrétně 7,3 mld. Kč (7,6 %). Nárůst byl zapříčiněn zejména růstem pdnikatelských zdrjů (5,4 mld. Kč, 14,4 %), veřejné zahraniční i tuzemské veřejné zdrje rstly méně intenzivně (0,7 a 1,0 mld. Kč, 5,4 a 3,7 %). V pměru k hrubému dmácímu prduktu dšl u GERD v rce 2014 pprvé v histrii k dsažení hdnty 2 %. Jedná se značný nárůst ve srvnání s předchzím rkem (1,91 %), intenzita růstu z let navazujících na glbální eknmicku krizi, kdy dcházel k nárůstu 0,2 % HDP rčně, však nebyla plně bnvena. Strana 11/211

13 % HDP mil. Kč % HDP Obr. 1 Celkvé výdaje na VaVaI (GERD) v ČR v letech pdle zdrjů financvání (v běžných cenách) Zdrj dat: ČSÚ veřejné z ČR veřejné zahraniční pdnikatelské statní % HDP Vývj jedntlivých slžek GERD pdle zdrjů jejich financvání v čase je lépe patrný z brázku 2. Veřejné dmácí zdrje vykazvaly rstucí trend d rku 2002, kdy nabyl účinnsti zákn pdpře výzkumu, experimentálníh vývje a invací. V psledních třech letech je však patrná stagnace na hdntách klem 0,7 % HDP. Pdnikatelské zdrje p pčátečním mírném růstu d rku 2007 pklesly na lkální minimum v rce 2009, pravděpdbně v reakci na glbální eknmicku krizi. Od rku 2010 je však patrný mezirční nárůst přibližně 0,1 prcentníh bdu rčně. Tent příznivý trend je však způsben především nárůstem pdnikatelských zdrjů ve firmách pd zahraniční kntrlu (brázek 3), kde byla intenzita růstu v psledních pěti letech výrazně větší ve srvnání s nárdními pdniky. V bdbí psledních pěti let jsu velmi významným zdrjem prstředků na VaVaI zahraniční veřejné finance, zejména ze strukturálních fndů EU. Z brázku 2 je patrný jejich prudký nárůst mezi rky 2010, 2011 a 2012 až na hdntu 0,30 % HDP, na které setrvaly i v letech 2013 a ČR si ve strategii Evrpa 2020 vytyčila cíl každrční investice veřejných prstředků d VaVaI na úrvni 1 % HDP. Tent cíl je však v sučasnsti plněn puze díky zahraničním veřejným prstředkům (zejména ze SF EU), které tvří v sučasnsti 0,3 % HDP. Výdaje pcházející z veřejných rzpčtů (státní rzpčet, rzpčty územních samsprávných celků) tvří v sučasnsti puze necelých 0,7 % HDP. Prt je třeba připravit systém VaVaI, tj. zejména nastavit nárdní veřejné zdrje, na bdbí p rce 2020 (resp. 2023), kdy finanční prstředky z ESIF nebudu k dispzici, případně budu velmi mezeny. Obr. 2 Zdrje financvání celkvých výdajů VaV (GERD) v běžných cenách vyjádřené jak % HDP R² = R² = R² = veřejné z ČR pdnikatelské zahraniční veřejné Zdrj dat: ČSÚ Strana 12/211

14 Obr. 3 Dynamika výdajů na VaV v pdnikatelském sektru dle vlastnictví pdniků Zdrj dat: ČSÚ Mezinárdní srvnání GERD v relativním vyjádření jak prcent HDP a jejich intenzity růstu / pklesu v čase je uveden v brázku 4 (pr srvnání jsu k dispzici údaje za rk 2013). Lze knstatvat, že ČR s hdntu blížící se 2 % představuje evrpský průměr. Ve skupině srvnatelné s ČR se nacházejí rvněž státy se silnu eknmiku, jak je Nizzemsk a Francie. ČR dknce předčila Velku Británii, Nrsk či Irsk. Státy, jak je Plsk, Slvensk, Řeck, ale také Španělsk, Prtugalsk a Itálie, za ČR výrazně zastávají. Mezi evrpské státy, které pdprují VaVaI výrazně více než ČR (klem 3 % HDP), patří Německ, Švýcarsk, Rakusk, Dánsk, Finsk a Švédsk. Pdbně vysku úrveň pdpry vykazují také USA, ještě vyšší pak Japnsk (3,6 %). Pkud jde trend celkvé pdpry VaVaI v zahraničí, u většiny států silně pdprujících VaVaI (s výjimku Švédska) je rstucí. Intenzita růstu v ČR je výrazně nad průměrem EU, ČR v tmt aspektu výrazně předčí např. Francii a Finsk, cž dává naději na dsažení jejich úrvně v dluhdbém časvém hrizntu. Je však třeba mít na paměti, že v ČR tvří přibližně 0,3 % HDP zahraniční veřejné zdrje, mezi nimiž dminují prstředky SF EU, jejichž přísun pravděpdbně výrazně pklesne p rce Strana 13/211

15 Obr. 4 Celkvé výdaje na VaVaI (GERD) v letech v zemích EU a OECD 0.14 EST SVN PRT 0.08 AUT DNK IRL 0.06 CZE CHE ESP 0.04 DEU HUN JPN BEL FIN POL ITA USA GRC FRA NOR 0.00 NLD GBR CZE R² = Zdrj dat: OECD Main Science and Technlgy Indicatrs Hrizntální sa: hdnta GERD v rce 2013 jak % HDP Vertikální sa: intenzita růstu / pklesu v bdbí let vyjádřená jak směrnice regresní přímky (kladná hdnta značí rstucí trend, záprná hdnta klesající) Průsečík s značí tereticku pzici EU 28. Výřez vlev dle demnstruje průběh v jedntlivých letech v ČR. SWE Strana 14/211

16 1.2 Odvětvvá charakteristika eknmiky ČR a phled na vybraná dvětví pr eknmický rámec ČR Významná dvětví nárdníh hspdářství představují prstředí, ve kterých se vědecké pznatky jejich využitím zhdncují v eknmické a celsplečenské přínsy. Významnst dvětví pr česku eknmiku lze identifikvat na základě různých parametrů (například pdíl dvětví na HPH, zaměstnansti, exprtu apd.). Odvětví s relativně vyskými výdaji na VaVaI mají dbrý předpklad pr efektivní využití prstředků pr výzkum a vývj ve splupráci s veřejnými výzkumnými subjekty za využití mderních výzkumných infrastruktur, k jejichž vybudvání přispěly prstředky ESIF. V minulsti byly Sekcí VVI zřízeny sektrvé platfrmy k zahájení dialgu mezi veřejnu a pdnikatelsku sféru. Sektrvé platfrmy byly transfrmvány v Pracvní skupiny za účelem pskytvání vstupů d rzhdvacích prcesů vážících se na činnst Rady vlády pr knkurenceschpnst a hspdářský růst (RVKHR) a RVVI. Zárveň byly persnálně prpjeny s Nárdními invačními platfrmami, které existují v rámci RIS3 strategie. Jedním z výstupů byl seznam výzkumných témat, který byl uveřejněn v NP VaVaI Nyní jsu výzkumná témata dplňvána v rámci prbíhajícíh entrepreneurial discvery prcesu (EDP) na jednání Nárdních invačních platfrem. Kntinuálně dchází ke zpřesňvání relevantních brů, nebť knkrétní frma a míra vertikalizace 2 typvých perací 3 je předmětem prjednání v invačních platfrmách a následnéh schválení ze strany Řídicíh výbru S3 na nárdní úrvni. V Tab. 4 a 5 jsu pdle klasifikace CZ-NACE ve členění na 2 místa prezentvány vybrané parametry, které by měly reflektvat významnst danéh dvětví (ddílu NACE) na nárdní úrvni. Na základě údajů pskytnutých MPO jsu pdrbně charakterizvána vybraná relevantní dvětví, a t z hlediska vývje efektivnsti, zahraničníh bchdu, zaměstnansti, prduktivity práce, ddavatelskdběratelských vztahů, reginálníh rzlžení prdukce a zaměstnansti a také pdle velikstní struktury pdniků. Dále jsu u těcht dvětví prezentvány ukazatele v členění na 3 místa (třídy CZ- NACE), cž dkresluje skladbu jedntlivých vybraných ddílů. Vedle dvětví identifikvaných jak blasti specializace na nárdní úrvni by měla být věnvána pzrnst i dalším dvětvím identifikvaným z reginální úrvně jak významné pr inteligentní specializaci, všem z phledu celstátníh nedsahují takvéh významu. Některá dvětví nemusí na nárdní úrvni vykazvat ve srvnání s statními ddíly významných hdnt u zvlených indikátrů, přest mhu být zcela zásadní pr daný regin. S implementací vertikálních intervencí z reginální, resp. krajské úrvně, se v rámci RIS3 strategie nepčítá. Pčítá se ale s existencí mechanismů, jimiž budu ptřeby definvané z reginální úrvně přenášeny d návrhu intervencí na nárdní úrvni. 2 Vertikalizací se myslí pstupná priritizace, tedy zúžení intervencí na témata definvaná v jedntlivých priritách inteligentní specializace na rzdíl d hrizntálních intervencí, které budu pdprvat danu aktivitu bez tematickéh mezení. 3 Viz více vládu schválená verze RIS3 z prsince Strana 15/211

17 Tab. 4 Přehled vybraných ukazatelů pdle dvětví v blasti zemědělství a průmyslu (Sekce A-F) CZ - NACE HPH avg Pdíl na HPH avg Pčet zaměstnanců avg Pdíl na celkvé zaměstnansti avg Pdíl výdajů na VaV v pdnikatelském sektru avg Pdíl výzkumníků na zaměstnansti v dvětví Pdíl dvětví na celkvé zaměstnansti výzkumníků Pdíl na zaměstnansti ISCO 2-3 avg Pdíl na exprtu ČR avg Dvz pr vývz mil. Kč % FTE % % % % % % % 01 Rstlinná a živčišná výrba, myslivst a suvisející činnsti % % 0.31% 0.87% 2.04% 35.88% 02 Lesnictví a těžba dřeva % % 0.02% Méně než 0,1 % 0.29% 0.36% 0.65% 20.15% 03 Ryblv a akvakultura % % 0.01% 0.03% 0.08% 32.14% 05 Těžba a úprava černéh a hnědéh uhlí % % 0.28% 0.91% 21.16% 06 Těžba rpy a zemníh plynu % % 0.05% 10.10% 07 Těžba a úprava rud % % 0.07% Méně než 0,1 % 0.06% 0.03% 27.58% 08 Ostatní těžba a dbývání % % 0.03% 0.14% 27.76% 09 Pdpůrné činnsti při těžbě % % 0.01% 18.03% 10 Výrba ptravinářských výrbků % % 0.79% 0.68% 1.63% 37.35% 11 Výrba nápjů % % 0.02% 0.10% 0.81% 0.34% 0.32% 28.42% 12 Výrba tabákvých výrbků % % 0.00% 0.31% 28.42% 13 Výrba textilií % % 0.61% 0.28% 1.86% 42.56% 14 Výrba děvů % % 0.16% 0.11% 0.42% 0.15% 0.92% 36.21% 15 Výrba usní a suvisejících výrbků % % 0.04% 0.03% 0.48% 52.16% 16 Zpracvání dřeva, výrba dřevěných, krkvých, % % 0.05% 0.35% 0.66% 30.20% prutěných a slaměných výrbků, 0.05% 0.23% krmě nábytku 17 Výrba papíru a výrbků z papíru % % 0.05% 0.26% 1.49% 41.61% 18 Tisk a rzmnžvání nahraných nsičů % % 0.04% zahrnut u NACE % 32.47% 19 Výrba kksu a rafinvaných % % 0.19% 1.03% 83.01% rpných prduktů 2.73% 1.56% 3.02% 20 Výrba chemických látek a % % 0.63% 4.36% 49.23% chemických přípravků 21 Výrba základních farmaceutických výrbků % % 2.80% 1.71% 1.45% 0.45% 1.15% 27.84% a farmaceutických přípravků 22 Výrba pryžvých a plastvých výrbků % % 2.04% 0.38% 2.00% 1.02% 3.29% 49.04% 23 Výrba statních nekvvých minerálních výrbků % % 1.25% 0.36% 1.30% 0.69% 2.10% 33.02% 24 Výrba základních kvů, hutní zpracvání kvů; slévárenství % % 0.72% 0.23% 0.71% 1.00% 4.59% 58.04% 25 Výrba kvvých knstrukcí a kvdělných výrbků, krmě % % 2.33% 0.14% 1.65% 1.90% 5.28% 40.39% strjů a zařízení 26 Výrba pčítačů, elektrnických a ptických % % 3.59% 2.02% 5.31% 1.27% 15.88% 70.26% přístrjů a zařízení 27 Výrba elektrických zařízení % % 5.08% 0.95% 6.00% 1.03% 11.23% 50.86% 28 Výrba strjů a zařízení j. n % % 9.10% 1.00% 9.10% 2.05% 11.33% 41.74% 29 Výrba mtrvých vzidel (krmě mtcyklů), přívěsů a % % 12.73% 1.36% 13.46% 2.54% 17.10% 54.78% návěsů 30 Výrba statních dpravních prstředků a zařízení % % 4.55% 2.44% 3.30% 0.35% 0.95% 47.52% 31 Výrba nábytku % % 0.13% zahrnut v sučtu NACE % 1.65% 35.30% 32 Ostatní zpracvatelský průmysl % % 0.94% 1.27% 7.80% 0.47% 5.59% 40.13% 33 Opravy a instalace strjů a zařízení 35 Výrba a rzvd elektřiny, plynu, tepla a klimatizvanéh vzduchu 36 Shrmažďvání, úprava a rzvd vdy 37 Činnsti suvisející s dpadními vdami 38 Shrmažďvání, sběr a dstraňvání dpadů, úprava dpadů k dalšímu využití 39 Sanace a jiné činnsti suvisející s dpady 331 zahrnut u NACE 38; % % 6.41% 0.62% 27.83% 331 u NACE % % 0.13% 1.50% 1.85% 34.65% % % 0.01% 0.33% 17.65% % % 0.15% 0.34% 0.09% % % 0.13% 1.11% 0.26% % % 0.05% 41 Výstavba budv % % 0.16% 2.14% 22.82% 42 Inženýrské stavitelství % % 0.89% 0.05% 1.61% 0.98% 25.81% 43 Specializvané stavební činnsti % % 0.18% 1.51% 24.77% Zdrj: ČSÚ, MPO Pznámka: Parametr Dvz pr vývz vypvídá intenzitě zapjení firem na území ČR d glbálních hdntvých řetězců (pčítače, mtrvá vzidla), závislsti prdukce na survinvých a energetických zdrjích (rafinerie, hutě), ppřípadě kmbinaci bu vlivů. Zdrjem dat jsu Input-Output tabulky, které umžňují dvz a vývz přiřadit jedntlivým dvětvím. Jedná se hdnty dvzu a vývzu, bez hledu na kmditní a teritriální členění. Tím se liší d běžně užívaných dat zahraničním bchdě, která jsu členěna kmditně, a i když mají jedntlivé ddíly, či skupiny pdle CZ- CPA stejné názvy s ddíly a skupinami pdle CZ-NACE, bsahvě jsu rzdílné. Pdniky jsu zařazeny d CZ-NACE pdle převažující činnsti, cž nevylučuje, že vyváží i prdukci, kteru nemají jak svu hlavní činnst. Data vývzu kmdit pdle CZ-CPA mají dst blízký vztah k datům činnstech pdniků pdle CZ-NACE. Avšak data dvzu se pdstatně liší, nebť dvážené kmdity směřují převážně d jiných dvětví, než která je vyrábějí, velká část jde d bchdu % Strana 16/211

18 Tab. 5 Přehled vybraných ukazatelů pdle dvětví v blasti služeb (Sekce G-U) CZ - NACE 45 Velkbchd, malbchd a pravy mtrvých vzidel 46 Velkbchd, krmě mtrvých vzidel 47 Malbchd, krmě mtrvých vzidel HPH avg Pdíl na HPH avg Pčet zaměstnanců avg Pdíl na celkvé zaměstnansti avg Pdíl výdajů na VaV v pdnikatelském sektru avg Pdíl výzkumníků na zaměstnansti v dvětví Pdíl dvětví na celkvé zaměstnansti výzkumníků Pdíl na zaměstnansti ISCO 2-3 avg Pdíl na exprtu ČR avg Dvz pr vývz mil. Kč % FTE % % % % % % % % % 1.02% 33.15% % % 2.39% 0.05% 2.64% 3.91% % % 3.31% 49 Pzemní a ptrubní dprava % % 0.01% 0.78% 23.99% 50 Vdní dprava % % 0.07% 25.13% 51 Letecká dprava % % Méně než 0,1 % 0.08% 0.18% 32.60% 52 Skladvání a vedlejší činnsti v dpravě % % 0.03% 0.33% 20.81% 53 Pštvní a kurýrní činnsti % % 0.14% 14.49% 55 Ubytvání % % 0.23% 20.27% 56 Stravvání a phstinství % % 0.36% 22.52% 58 Vydavatelské činnsti % % 0.97% 26.96% 59 Činnsti v blasti filmů, videzáznamů a televizních prgramů, přizvání zvukvých nahrávek a hudební vydavatelské činnsti % % 0.62% 0.32% 27.93% 60 Tvrba prgramů a vysílání % % 0.29% 19.47% 61 Telekmunikační činnsti % % 1.50% 1.28% 16.56% 62 Činnsti v blasti infrmačních technlgií % % 9.30% 2.02% 12.79% 3.34% 15.61% 63 Infrmační činnsti % % 3.01% 0.49% 17.84% 64 Finanční zprstředkvání, krmě pjišťvnictví a penzijníh financvání 65 Pjištění, zajištění a penzijní financvání, krmě pvinnéh sciálníh zabezpečení % % 3.15% 10.60% 1.59% 0.12% 0.73% % % 1.40% 20.09% 66 Ostatní finanční činnsti % % 1.69% 15.61% 68 Činnsti v blasti nemvitstí % % 0.59% zahrnut v % 14.90% 69 Právní a účetnické činnsti % % 0.12% 2.82% 12.97% 70 Činnsti vedení pdniků; zahrnut v % % 0.38% pradenství v blasti řízení 0.30% 21.80% 71 Architektnické a inženýrské činnsti; technické zkušky a % % 4.98% 1.06% 5.40% 2.81% 20.57% analýzy 72 Výzkum a vývj % % 14.92% 10.81% 15.26% 0.90% 13.61% 73 Reklama a průzkum trhu % % 0.09% 1.24% 25.97% 74 Ostatní prfesní, vědecké a technické činnsti % % 0.21% Méně než 0,1 % 0.80% 1.09% 22.89% 75 Veterinární činnsti % % 0.31% 40.56% 77 Činnsti v blasti prnájmu a perativníh leasingu % % 0.17% 18.55% 78 Činnsti suvisející se zaměstnáním % % 0.17% 30.03% 79 Činnsti cestvních agentur, kanceláří a jiné rezervační a % % 0.09% 40.33% suvisející činnsti 0.15% Méně než 0,1 % 0.49% 80 Bezpečnstní a pátrací činnsti % % 0.19% 11.63% 81 Činnsti suvisející se stavbami a úpravu krajiny % % 0.19% 17.28% 82 Administrativní, kancelářské a jiné pdpůrné činnsti pr pdnikání % % 0.29% 21.43% 84 Veřejná správa a brana; % % pvinné sciální zabezpečení 0.17% 8.45% 9.68% 85 Vzdělávání % % 14.19% 7.87% 86 Zdravtní péče % % 1.36% 11.26% 22.36% 87 Pbytvé služby sciální péče % % 1.45% 11.61% 88 Ambulantní neb terénní sciální služby 90 Tvůrčí, umělecké a zábavní činnsti 91 Činnsti knihven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení 92 Činnsti heren, kasin a sázkvých kanceláří 93 Sprtvní, zábavní a rekreační činnsti 94 Činnsti rganizací sdružujících sby za účelem prsazvání splečných zájmů 95 Opravy pčítačů a výrbků pr sbní ptřebu a převážně pr dmácnst 96 Pskytvání statních sbních služeb 97 Činnsti dmácnstí jak zaměstnavatelů dmácíh persnálu 98 Činnsti dmácnstí prdukujících blíže neurčené výrbky a služby pr vlastní ptřebu 99 Činnsti exteritriálních rganizací a rgánů Zdrj: ČSÚ, MPO % % 0.74% 11.26% % % 1.15% 15.41% % % 0.36% 14.55% 0.13% % % 0.07% 21.79% % % 0.66% 22.10% % % 0.61% 18.73% % % 0.16% 18.50% % % 0.13% 0.13% % % 0.00% : : : : : : : : : : : % 19.11% Strana 17/211

19 1.2.1 Identifikace dvětví v rámci EDP relevantních pr RIS3 strategii Subkapitla 1.2 charakterizuje nárdní hspdářství v ČR pmcí deseti klíčvých scieknmických indikátrů (HPH, pdíl dvětví na HPH, pčet zaměstnanců, pdíl dvětví na celkvé zaměstnansti, pdíl dvětví na výdajích na VaV v pdnikatelském sektru, pdíl výzkumníků celkvé zaměstnansti v dvětví, pdíl dvětví na celkvé zaměstnansti výzkumníků, pdíl specialistů a technických prfesí na zaměstnansti, pdíl na exprtu, dvz pr vývz). Pčáteční seznam dvětví s vyským ptenciálem rzvje VaVaI a z něh vyplývající pdpra knkurenceschpnsti firem na českém i zahraničním trhu, byl vytvřen na základě výše pdílu výdajů na VaV v pdnikatelském sektru (dříve sektrvé skupiny, ze kterých vzešla půvdní VaV témata). Seznam byl dále rzšířen na základě specifikace sektrvéh členění půvdních / aktualizvaných NIP a v rámci EDP dplněn identifikvané dvětví, která mají vyský ptenciál ve VaVaI Vybraná relevantní dvětví Členvé Nárdních invačních platfrem v průběhu EDP verifikvali pčáteční seznam a rzšířili h dvětví s vyským ptenciálem ve VaVaI a sučasně relevantní pr Nárdní RIS3 strategii. Pznámka: Vysvětlivky pr změnu vybraných ukazatelů z Eurstatu mezi lety 2010 a 2013 jsu uvedeny v následující legendě: Vysvětlivky změna v % > 15% > 5% & < 15% > -5% & < 5% > -15% & < -5% < -15% Analýza vybraných relevantních dvětví je bsahem kapitl CZ-NACE 20.1: Výrba základních chemických látek, hnjiv a dusíkatých slučenin, plastů a syntetickéh kaučuku Charakteristika skupiny Skupina 20.1 tvří dminantní pdíl ddílu 20, kde na tržbách zaujímá přes 80 % a prdukce základních chemických, gumárenských a plastikářských materiálů je sustředěna ve velkých pdnicích. Obrat skupiny 20.1 překnal v rce 2014 úrveň rku %. Pdíl skupiny na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu Pdíl skupiny 20.1 na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu se zvýšil z 2,49 % v rce 2008 na 2,73 % v rce 2014, při jeh klísání v průběhu tht bdbí, cž byl nejen v důsledku vývje skupiny, ale také vývje statních dvětví zpracvatelskéh průmyslu. Vývj efektivnsti Ve vývji efektivnsti, měřené pdílem EBIT na výnsech, dšl u skupiny 20.1 ve sledvaném bdbí ke zlepšení z 2,67 % v rce 2008 na 6,56 % v rce Vývj nebyl rvnměrný, nejvyšší hdnty tht ukazatele byl dsažen v rce 2010, kdy činil pdíl 7,86 %. Zahraniční bchd Strana 18/211

20 Vývz kmdit skupiny 20.1 zaznamenal vyské mezirční temp růstu, zejména v bdbí nástupu recese. V rce 2013 se mezirční temp růstu zpmalil na 1 %, v rce 2014 dsáhl mezirční růst téměř 12 %. Zaměstnanst Zaměstnanst ve skupině 20.1 měla d rku 2013 mírně sestupnu tendenci, v rce 2014 začala růst, přest však ve srvnání s rkem 2008 byla 8,9 % níže. Prduktivita práce Prduktivita práce skupiny 20.1 se za sledvané bdbí zvýšila 45 %. Ddavatelsk-dběratelské vztahy skupiny 20.1 vůči nárdnímu hspdářství Na vstupech d skupiny má největší pdíl vlastní skupina 20.1 (36 %), následvaná skupinu Rafinvané rpné prdukty (10,6 %) a dále skupinu 20.5 Ostatní chemické výrbky (6,7 %). Na výstupech ze skupiny se pdílí vývz téměř 36 %, dmácnsti necelým 1 % a téměř 64 % směřuje d navazujících činnstí pr mezisptřebu. Z th nejvíce (26 %) d vlastní skupiny 20.1, dále d skupiny 22.2 Plastvé výrbky (24,6 %) a třetím největším příjemcem je skupina 22.1 Pryžvé výrbky (18 %). Reginální rzlžení prdukce Prdukce tét skupiny je kncentrvána v Ústeckém kraji, kde zaujímá 60 % na bratu, 40 % na přidané hdntě a 21 % na zaměstnansti. Na druhém místě je t z hlediska bratu a zaměstnansti Středčeský kraj (18 %, resp. 17 %), z hlediska přidané hdnty je na druhém místě Praha (14 %). Na třetím místě z hlediska výše bratu je Zlínský kraj (6,4 %), z hlediska výše přidané hdnty je na třetím místě Středčeský kraj (13,5 %) a z hlediska výše zaměstnansti se umístil na třetím místě Pardubický kraj (13 %). Reginální rzlžení zaměstnansti Zdrj: ČSÚ, rk 2015 Strana 19/211

21 Velikstní struktura pdniků Pčet subjektů ve skupině 20.1 průběžně mírně narůstal z 931 jedntek v rce 2008 na jedntek v rce Malé subjekty (0-49 zam.) se v rce 2015 na bratu skupiny pdílely 11,5 % s rstucí tendencí ve sledvaném bdbí, střední pdniky ( zam.) tvřily 16,4 % bratu s rstucí tendencí a velké pdniky (více než 250 zam.) měly 72,1 % s klesajícím trendem. Z celkvéh pčtu firem byl 33 pd zahraniční kntrlu. Ty se pdílely na bratu skupiny 80 % a na přidané hdntě 73 %. CZ-NACE Pdíl PH na ZP 2,49 2,13 2,95 2,89 2,75 2,26 2,73 Temp růstu prdukce (mezirčně %) -22,8 31,13 20,15 4,49-3,91 9,71 EBIT marže (%) 2,67 1,19 7,86 5,21 5,48 3,66 6,56 EBITDA marže (%) 7,61 7,72 12,72 9,2 8,83 6,97 9,55 Temp růstu exprtu (mezirčně %) 23,2 31,46 16,26 8,41 0,96 11,66 Pdíl Zaměstnanci na ZP 1,3 1,37 1,35 1,32 1,32 1,32 1,35 Temp růstu prduktivity práce (mezirčně %) -19,81 58,11 3,71-2,33-14,56 32,24 Pdíl výdajů na VaV v pdnikatelském sektru (%) Pramen: ČSÚ Graf 10 Pdíl jedntlivých skupin na CZ-NACE 20 Zdrj: Eurstat, rk 2013 Strana 20/211

22 Tab. 6 Vývj základních ukazatelů pdle skupin v ddílu CZ-NACE 20 Ukazatel Jedntky C20 100% 100% 100% 100% 100% 100% : Relative change 2013/2010 C % 64.1% 70.8% 68.7% 68.9% 62.7% : -11.4% C202 : : 2.2% 2.2% 1.9% 1.8% : -18.2% C203 Přidaná hdnta 6.7% 7.9% 6.1% 6.7% 6.9% 7.8% : % 27.3% C % 11.8% 10.3% 10.3% 9.4% 11.7% : 13.9% C % 11.6% 9.0% 10.5% 11.0% 13.2% : 47.7% C206 : : 1.7% 1.8% 2.0% 2.8% : 65.5% C % C % C202 : % C203 Pčet pdniků unit -20.0% C % C % C206 : % C : -1.4% C : -1.4% C202 : : 5.0% C203 Pčet zaměstnanců na FTE : unit -0.9% C : -12.9% C : : 8.6% C206 : : : 5.1% C : -8.6% C : -18.9% C202 : : : -29.6% C203 Prduktivita práce : mil. Eur 17.2% C : 16.8% C : : 23.8% C206 : : : 41.7% Nte: : nedstupné údaje; Zdrj: Eurstat Strana 21/211

23 CZ-NACE 21: Farmaceutický průmysl Charakteristika dvětví Farmaceutický průmysl patří k high-tech dvětvím, nárčným na vědu a výzkum. Jeh prdukční prtfli je velmi širké a tvří jej riginální léky, které jsu patentvě chráněné, i generické léky, kterým patentvá chrana sknčila. V ČR se rzhdující výrbci zaměřují převážně na generika, zejména z důvdů vyských nákladů. V rámci klasifikace eknmických činnstí je farmaceutická výrba zařazena d ddílu CZ-NACE 21 a dělí se na dvě výrbkvé skupiny: 21.1 Výrba základních farmaceutických výrbků 21.2 Výrba základních farmaceutických přípravků Rzhdující váhu má skupina 21.2, jejíž pdíl na celkvých tržbách ddílu dsahuje téměř 88 %. Jejich bjem v rce 2014 vzrstl prti rku %, zatímc u skupiny 21.1 puze 6 %. Pdíl dvětví na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu Pdíl ddílu 21 na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu se snížil z 1,37 % v rce 2008 na 1,29 % v rce 2014 a t díky skupině 21.1, kde pdíl za sledvané bdbí klesl z 0,21 % na 0,15 %, kdežt u skupiny 21.2 prakticky stagnval na 1,14 %. Vývj efektivnsti Ve vývji efektivnsti, měřené pdílem EBIT na výnsech, dšl ve sledvaném bdbí k pměrně velkým výkyvům. U skupiny 21.1 se tent ukazatel snížil z 27,40 % v rce 2008 na 7,62 % v rce 2014, u skupiny 21.2 byl zhršení mírnější z 25,12 % na 16,34 %. Zahraniční bchd Ve vývji zahraničníh bchdu s kmditami CZ-CPA 21 není patrný žádný krizvý výkyv. Dvz i vývz (jehž hdnty jsu nižší) vykazují trend pzvlnéh růstu, který se znatelněji zrychlil u bu ukazatelů až v rce Rvněž záprné sald zahraničníh bchdu v tét kmditě nevykazuje žádné výkyvy. Růst zahraničníh bchdu ČR s kmditami CZ-CPA 21 byl způsben nárůstem splečnsti se sídlem v Hstivicích, která je dánská a která v ČR tevřela závd na přebalvání riginálních léčiv, která exprtuje mim ČR, převážně d Dánska a Německa. Cž ptvrzuje i fakt, že v rce 2014 byl nejvyšší vývz kmdity CZ-CPA 21 právě d těcht dvu zemí. Zaměstnanst Z pdílu na zaměstnansti je v rámci ddílu 21 zřejmá převaha skupiny 21.2, kdy v rce 2014 pracval v tét skupině celkem sb, ve skupině 21.1 t byl sb. Zaměstnanst se v bu skupinách v rce 2014 snížila asi 8 % prti předkrizvému stavu v rce Prduktivita práce Prduktivita práce se v jedntlivých skupinách vyvíjela prtichůdně. U skupiny 20.2 za sledvané bdbí vzrstla 30 %, zatímc u skupiny 21.1 klesla 8 %. Úrveň prduktivity práce přesahuje průměr zpracvatelskéh průmyslu, avšak u bu skupin se snížila. U skupiny 21.1 byl v rce 2008 přesah více než dvjnásbný (203,6 %) avšak v rce 2014 přesahval průměr zpracvatelskéh průmyslu jen cca jednu třetinu (136,2 %). Ve skupině 21.2 se přesah snížil mírněji, z 161,1 % na 152,8 %. Ddavatelsk-dběratelské vztahy ddílu 21 vůči nárdnímu hspdářství Největší pdíl na vstupech d ddílu 21 tvří ddávky z vlastníh ddílu (21,4 %), dále z větších ddavatelů následují velk- a malbchd - ddíly (17,4 %) a chemický průmysl ddíl 20 (7,7 %). Na straně výstupů směřuje 33,5 % na vývz, na knečnu sptřebu vládních institucí pak 21,9 %, sptřebu dmácnstí 12,1 %, na investice necelé 1 % a d mezisptřeby navazujících Strana 22/211

24 činnstí 36,6 %. Z th nejvíce d zdravtní péče ddíl 86 (62,4 %), dále z větších dběratelů d vlastníh ddílu 21 (13,1 %) a d velk- a malbchdu (6,5 %). Reginální rzlžení prdukce Z hlediska reginálníh rzlžení tvrby přidané hdnty (v rce 2015) u ddílu 21 má největší pdíl Mravskslezský kraj (35,4 %), následuje Praha (29,4 %) a dále ještě Jihmravský kraj (21,5 %) a Středčeský kraj (9,2 %). Z phledu zaměstnansti má největší pdíl Jihmravský kraj (37,0 %). Reginální rzlžení zaměstnansti Zdrj: ČSÚ, rk 2015 Velikstní struktura pdniků V ddíle 21 byl v rce 2014 činných 80 pdniků, z th 50 malých (0-49 zam.), 21 středních ( zam.) a 9 velkých (více jak 250 zam.). Na bratu se velké firmy pdílely 78 %, střední 17 % a malé 5 %. Pd zahraniční kntrlu byl 19 pdniků, sukrmých dmácích firem byl 61. Firmy pd zahraniční kntrlu vytvřily 78 % bratu a 77 % přidané hdnty celéh ddílu 21. CZ-NACE Pdíl PH na ZP 1,37 1,52 1,54 1,43 1,36 1,34 1,29 Temp růstu prdukce (mezirčně %) 0,60 10,07-0,03-1,31 2,03 5,74 EBIT marže (%) 20,35 4,67 16,71 9,90 11,70 9,83 11,77 EBITDA marže (%) 25,38 10,13 21,25 14,27 15,95 13,95 15,39 Temp růstu exprtu (mezirčně %) 20,19 0,91 1,40 15,73 44,91 Pdíl Zaměstnanci na ZP 0,82 0,91 0,92 0,89 0,89 0,90 0,85 Temp růstu prduktivity práce (mezirčně %) -0,47 12,19-1,16-1,92 0,34 14,39 Pdíl výdajů na VaV v pdnikatelském sektru (%) 2,5 2,9 2,3 1,8 Pramen: ČSÚ Strana 23/211

25 Graf 11 Pdíl jedntlivých skupin na CZ-NACE 21 Zdrj: Eurstat, rk 2013 Strana 24/211

26 Tab. 7 Vývj základních ukazatelů pdle skupin v ddílu CZ-NACENACE 21 Ukazatel Jedntky C21 100% 100% 100% 100% 100% 100% : Relative chnage 2010/2013 C211 Přidaná hdnta : 17.6% 17.1% 14.8% 11.3% 13.4% : % -21.5% C212 : 82.4% 82.9% 85.2% 88.7% 86.6% : 4.4% C % C211 Pčet pdniků : unit -4.5% C212 : % C : -0.3% C211 Pčet zaměstnanců na FTE : : unit 7.1% C212 : : -1.5% C : -5.0% C211 Prduktivita práce : : mil. EUR -31.1% C212 : : 0.5% Nte: : nedstupné údaje; Zdrj: Eurstat Strana 25/211

27 CZ-NACE 24: Výrba základních kvů, hutní zpracvání kvů, slévárenství Charakteristika dvětví Odvětví je materiálvě a energeticky nárčné, díky zdrjům kksvatelnéh uhlí kncentrvané převážně v jednm reginu. V rámci klasifikace eknmických činnstí se ddíl CZ-NACE 24 člení d následujících skupin: 24.1 Výrba železa, celi, ferslitin a plchých výrbků, tváření výrbků za tepla; 24.2 Výrba litinvých a celvých trub a trubek; 24.3 Jiné hutní zpracvání železa a celi; 24.4 Výrba a hutní zpracvání neželezných kvů; 24.5 Odlévání kvů - slévárenství. Převažující skupinu je 24.1, jejíž tržby tvří 56 % ddílu a zaměstnanst 42 %. Nejmenší pdíl na tržbách a zaměstnansti má skupina 24.3 (7 %, resp. 6 %). U statních skupin je pdíl na ddílu celkem vyrvnaný (11 13 %), na zaměstnansti má vyšší pdíl skupina 24.5 (34 %). Nejlépe si vedla skupina 24.4, jejíž brat jak jediný v ddílu překnal v rce 2014 úrveň rku 2008 a t 54 %. Největší pkles za uvedené bdbí zaznamenala skupina 24.1 (-30 %). Pdíl dvětví na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu Pdíl přidané hdnty na zpracvatelském průmyslu se za celý ddíl 24 snížil z 6,12 % v rce 2008 na 4,28 % v rce 2014, přitm u největší skupiny 24.1 se snížil z 3,77 % na 1,96 %, zatímc u skupiny 24.2 narstl 0,04 p.b. na 0,65 % a u skupiny ,9 p.b. na 0,43 %. Vývj efektivnsti Nejlepších výsledků efektivnsti, měřené pdílem EBIT na výnsech, dsahuje skupina 24.2, kde se hdnta tht ukazatele zvýšila z 6,30 % v rce 2008 na 11,02 % v rce Druhá nejlepší skupina (pdle dsažené úrvně v rce 2014) byla 24.1 se zlepšením ze 7,83 % na 8,14 % za sledvané bdbí, avšak s velkými mezirčními výkyvy, kdy v letech 2009 a 2012 byly hdnty tht ukazatele záprné. Zahraniční bchd Objemy prdukce celářských výrbků jsu úzce spjaté s tuzemsku a zahraniční pptávku. Ve vývzu i dvzu zaujímá největší pdíl skupina výrbků ddílu CZ-CPA 24.1 (želez, cel) s 39 %, respektive 42 %, následvaná skupinu CZ-CPA 24.4 (neželezné kvy) s 30 %, resp. 39 %. Technická úrveň a kvalita bchdvanéh zbží měřená kilgramvými cenami se u dvzu a vývzu skupin 24.1 až 24.3 výrazně neliší. U skupin 24.4 (neželezné kvy) a 24.5 (slévárenství) vývzní kg ceny výrazně převyšují dvzní kg ceny, cž signalizuje knkurenční úspěšnst těcht kmdit. U neželezných kvů hdnta dvzu dvjnásbně převyšuje hdntu vývzu a v úrvni kg cen se prmítá také struktura bchdvaných kmdit v tét skupině. Ve slévárenství je mírná převaha vývzu nad dvzem. Objem exprtu a imprtu je velmi malý a nedsahuje ani 1 % celkvéh bjemu. Zaměstnanst Zaměstnanst se v ddílu 24 snížila v rce 2014 prti rku % na sb. Největší pkles byl ve skupině 24.3 ( 32 %). Z pdílu na zaměstnansti v rámci ddílu 24 převažuje skupina 24.1, kdy v rce 2014 pracval v tét skupině sb (s pklesem za sledvané bdbí 20 %), následvaná skupinu 24.5 se sbami (se snížením 20 %). Strana 26/211