ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA

Transkript

1 ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA roník XXI, 2010,. 1 Nov objevené tvrzišt v Maroltov Tomáš Karel Vilém Knoll Ludk Krmá 1 Maroltov pohled na tvrzišt od jihu (foto L. Krmá 2009). Ves Maroltov leží 5 km severovýchodn od Ostrova nad Ohí (okr. Karlovy Vary) v mírn svažité poloze v nadmoské výšce 490 m, na úpatí Hanušovického kopce (756 m n. m.), který je souástí masivu Krušných hor. Nepravideln trojúhelná drobná náves je situována pi drobné vodotei pitékající od severu a napájející návesní rybník. Na jižním okraji opouští vodote intravilán a vlévá se do Boreckého potoka a s ním do Bystice, která tvoí levobežní pítok Ohe. Maroltov (nm. Marletzgrün) byl vždy malou vsí a dnes, po pohnutých osudech ovlivnných vysídlením nmeckého obyvatelstva, je zde jen nkolik dom. Vesnice je považována za výsledek vrcholn stedovké kolonizace, provádné doksanským klášterem ve vojkovickém újezdu ped 1. polovinou 14. století. 1) Vzhledem k její poloze na samé západní hranici zmínného újezdu, jehož vytýení ostatn není zcela pesn známo, však nelze vylouit, že do nj nepatila. Ostatn Maroltov mohl být založen až poté, co celý majetek doksanského kláštera na Sedlecku získal v roce 1336 do svých rukou král Jan Lucemburský. 2) Na základ etymologického rozboru lze pak pedpokládat, že s jejími poátky mla nco spoleného jinak nedoložená osoba jménem Marold. 3) První písemná zpráva však existenci Maroltova dokládá až k roku 1489, kdy podléhal jurisdikci hrdelního soudu v Ostrov. 4) Tato skutenost však neíká nic o tom, kdo byl jeho držitelem, soudní obvody totiž na Loketsku nekorespondovaly s majetkovými celky. 5) Ne-li celý, tedy jist alespo zásti, patil snad již tehdy k Dolnímu Žáru, který držel drobný rytíský rod Brandner. V roce 1497 ho totiž dcery Kaspara Brandnera prodaly spolu s dalšími statky mstu Ostrovu, které drželi Šlikové. V pímém držení msta však asi dlouho nezstal, nebo není uvádn v mladších soupisech majetku. Snad pešel pímo do rukou vrchnosti. Nejspíše v rámci dlení Šlikovského rodového majetku pak byl Maroltov nkdy ped rokem 1616 pipojen k panství Horní Hrad, jehož souástí byl až do konce feudalismu. I veškeré další známé historické zprávy jsou velmi kusé, piemž o pípadné existenci panského sídla ve vsi neposkytují žádné informace. 6) O to vtším pekvapením bylo, když se autorm poda- ilo bhem terénního przkumu v rámci práce na soupisu panských sídel Karlovarského kraje shodou šastných okolností zjistit v Maroltov výrazný terénní útvar antropogenního pvodu. Po detailním posouzení na míst a po srovnání s dostupnými mapovými podklady je více než zejmé, že se jedná o jedno z nejlépe dochovaných tvrziš na karlovarském okrese, které dosud zcela unikalo pozornosti badatel. 7) Tvrzišt je situováno na jižním okraji intravilánu Maroltova na pozemkové parcele. 5, která dnes tvoí zahradu píslušející k domu p. 16. Pi srovnání se situací zakreslenou na císaském otisku mapy stabilního katastru z roku 1842 je zejmé, že zástavba se v tchto místech radikáln promnila. Z dom zachycených ped polovinou 19. století dnes stojí zejm pouze torzo, pesnji zadní polovina domu Maroltov pohled na tvrzišt od východu (foto L. Krmá 2009).

2 Maroltov pdorys tvrzišt zanesený do katastrální mapy. na bývalé parcele. 15, které je dnes jako hospodáský samostatn stojící objekt pipojeno k p. 16. Pozemek. 8, kde bylo nalezeno tvrzišt, býval zejm souástí tohoto statku a jak je z tvaru parcely zejmé, v dob poízení mapy stabilního katastru bylo zachováno vnjší valové opevnní natolik, že tvoilo parcelní hranici tém ze všech stran krom severovýchodní, která navazovala na dvr domu. 15. Západn od tchto parcel vedla do návsi cesta, na kterou svým prbhem dnes navazuje silnice od Kvtnové. Jinak však bylo ped vnjším obvodem tvrzišt nkolik dom, dnes již zaniklých. Snad práv tento fakt vysvtluje, pro takto výrazný útvar dosud unikal odborné pozornosti. Tvrzišt má pravidelný, kruhový tvar, nejvtší šíka dosahuje cca 43 m vetn píkopu a zbytku vnjšího valu. Nejvýraznjší je celý útvar na východní a jižní stran, kde je dobe patrný i píkop zásti zaplnný vodou, v šíce cca 6 m. Pro zadržení vody je severovýchodní ást píkopu upravena jako rybníek s hrázkou, kolmou na stední ást tvrzišt. Na jižní stran je navíc dobe patrný velmi nízký zbytek vnjšího valu, dosahující šíky až cca 6 m. Tímto valem je prokopán úzký odvod vody ze zamokené ásti píkopu. Vyvýšená stedová ást je v pat široká cca 25 m a ve vrcholové ploše cca 15 m, pevyšuje okolní terén o cca 1 2 m, šikmé svahy jsou stejn jako vrcholová plošina porostlé trávou a nenesou zjevné stopy dalších relikt staveb. Na severní stran navazuje dvr domu a situace je zde nejvíce pozmnna, stojí zde také lehké pístešky a oplocení. Je zjevné, že v tomto úseku byl píkop již díve zavezen. Zajímavým detailem je kamenný taras, který ukonuje píkop na severu vedle rybníku a pedluje jej kolmo ve smru k pozstatku popisovaného domu. 15. Pravdpodobn tato konstrukce pedchází etapu zavezení píkopu od dvora domu p. 16. Tvrzišt je dobe dochováno, využíváno extenzivn jako sad a není tedy, doufejme, bezprostedn ohroženo. Jak je z dosavadního zjištní zejmé, jedná se typický píklad drobného opevnného stedovkého objektu existujícího ve vazb na pímé sídelní a hospodáské zázemí. Celý areál sídla píslušníka spoleenské elity pravdpodobn zahrnoval celou jižní stranu návsi, vlastní dvr byl umístn zejm ped opevnním pi návsi. Nelze vylouit, že také zbytek Maroltov situace na map stabilního katastru z r z kamene vyzdného domu na bývalé parcele. 15 má starší, tedy píkladn ran novovký, pvod. Celý areál vyžaduje další podrobnjší przkum, zamení a przkum archivních pramen. O tom, kdo si vybudoval sídlo v Maroltov se pro nedostatek pramen mžeme jen dohadovat. Zcela hypoteticky se lze domnívat, že tvrz v Maroltov byla vybudována bu njakým šlechticem, který byl manem doksanského kláštera, nebo psobil v jeho službách, pípadn se mohlo jednat o enklávu v rámci vojkovického újezdu postoupenou klášterem nkterému z drobných šlechtic, kteí na Sedlecko picházeli nejpozdji od 13. století jak z ech, tak zejména z Chebska a ze sousedních oblastí Plisenska a Vogtlandu. 8) S vojkovickým újezdem však ves vbec nemusela souviset a v takovém pípad pak mžeme pedpokládat, že si zdejší tvrz vybudoval teba nkterý z loketských man. 9) Objev pozstatk tvrze v Maroltov tak pinesl více otázek než odpovdí. Narážíme zde na jeden ze základních problém studia panských sídel (nejen) na Loketsku, kdy nám špatné dochování pramen dovoluje u vtšiny lokalit vycházet pouze z velmi pozdních údaj, a tak v nkterých pípadech získáváme zásadní informace jen z terénního a zejména archeologického výzkumu. 10) Poznámky: 1) Napíklad Zeman, L. a kolektiv: Djiny msta Ostrova. Ostrov 2001, s K vojkovickému újezdu Fiala, J.: Osídlení Sedlecka na pelomu 12. a 13. století. In: Minulostí Západoeského kraje 28, 1992, s ) Emler, J. (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Tomus IV. Praha 1892, s. 111, ) Profous, A.: Místní jména v echách, jejich vznik, pvodní význam a zmny 3. díl M-. Praha 1951, s ) Tato situace trvala i v r Josef Kühnl, J.: Geschichte der Stadt Schlackenwerth. Eger 1923, Anhang s. 10; Schreiber, R.: Das Elbogener Urbar der Grafen Schlick von Prag 1934, s ) Druhá citace v pozn. 4. 6) Historie vsi spolu s odkazy na prameny v díle prvn citovaném v pozn. 1, s K vývoji majetkové držby msta Ostrova tamtéž, zvl. s ) Karel, T. Knoll, V. Krmá, L.: Panská sídla západních ech. Karlovarsko. eské Budjovice 2009, s ) K poátku loketské manské soustavy viz Knoll, V.: Štaufští ministeriálové a Sedlecko. Poznámka k poátkm loketského manského systému a loketské krajské správy. In: Západoeský historický sbor- 2

3 3 ník 8. Plze 2003, zvl. s K jejímu zániku pak Fiala, J.: Zánik lenního zízení na Loketsku. In: Historický sborník Karlovarska 7, 1999, s ) Viz pozn ) Typickým píkladem jsou tvrze v Pemilovicích a Dalovicích (ob okr. Karlovy Vary), kladené archeologickým przkumem do 14. století (s rezervou dokonce na konec 12. století). Prostednictvím predikát zde jsou panská sídla doložena až k roku 1464, respektive K nim nejnovji s pehledem literatury viz dílo citované v pozn. 7, s , Doklad opevnní tzv. Dolního msta v Rabí? Pi sledování výkopu pro uložení dešové kanalizace v rámci akce odvodnní objektu p. 90 byl v prosinci roku 2007 na poz. parc. KN. 1777/1, k. ú. Rabí (okr. Klatovy; obr. 1) zachycen podezele mocný základ kamenné zdi: ve vzdálenosti 2,94 m západn od severozápadního nároží p. 90 byla mechanizací pín prokopnuta kamenná ze o šíce 2,3 m. Hloubka výkopu byla 1 m od povrchu sou- asného terénu, piemž výkop nedosahoval k základové spáe zdi. V severním profilu bylo patrno starší píné (ve smru východ-západ) porušení již nefunkním zaslepeným litinovým potrubím o prmru 8 cm. V jižním profilu byla ze porušena osov, a to výkopem o šíce 80 cm bez viditelné pí- iny (žádné potrubí, drenáž a pod.) dno práv realizovaného výkopu však nedosahovalo dna vkopu vedeného na osu zdiva. Ze byla vyzdna výlun z lomového kamene o rozmrech až 20 x 70 cm, ve skladb však pevažovaly stedn velké kameny o velikosti cca 10 x 20 cm. Jako pojivo byla použita písitá okrovorezavá, drolivá malta (bez pímsi vápna). Vkop osov narušující ze byl umístn cca 50 cm od východního líce zdi, široký byl v horní ásti 80 cm, ve spodní 70 cm. Výpl výkopu tvoily rozvolnné kameny promíchané s hndoernou hlínou (obr. 2). Ze byla založena do rostlého terénu. S ohledem na absenci nález i dosavadního archeologického poznání této ásti msteka Rabí je interpretace zdi ponkud problematická. Její složení (výlun lomový kámen pojený rezavým písitým materiálem) a robustnost (šíka 2,3 m) však vedou k úvahám o hradb mstského opevnní. Historický vývoj msteka Rabí je samozejm úzce spjat se stejnojmenným hradem; první písemná zmínka o opevnném msteku s kostelem pochází z roku Pedpokládá se, že ve 14. století (období rozvoje šlechtického hradu za držení pán z Rýzmberka) se msto omezuje pouze na tzv. Hoejší msto (zvané též Hradany), tedy na tu ást zástavby, která ze severu obklopuje hradní opevnní a tvoí tak jedinou širokou ulici nepravidelného pdorysu. Pozdn gotické opevnní msta bylo budováno na základ privilegia v roce 1499, kterým Vladislav II. Jagellonský povoluje Ptovi Švihovskému z Rýzmberka opevnit místo Marcela Waldmannová Obr. 1: Rabí místo nálezu zdi oznaeno šipkou na podkladu katastrální mapy. Otazníkem naznaeno možné pokraování zdi na pp. 31. pod hradem. Vzáptí bylo Rabí povýšeno na msto s adou privilegií a téhož roku (1499) bylo založeno tzv. Dolejší msto se stedn velkým, pibližn obdélným námstím a neúplnou pravoúhlou sítí ulic. Další rozvoj msta zaznamenáváme až bhem druhé poloviny 18. a první poloviny 19. století. Tehdy vznikla pevážná ást zástavby ulice z námstí na západ, smrem na Sušici. 1) Porovnáváním historických mapových a ikonografických podklad z rzných období mžeme alespo pibližn vysledovat vývoj zástavby okolí místa dnešního p. 90. Na zobrazení Rabí od J. Willenberga z roku 1602 je patrné opevnné Hradanské námstí (severní fronta adové zástavby navazuje na západ na hradbu s baštou, na východ je do systému zasazena mstská brána a domy se zde rovnž napojují na mstskou ze. Jako bašta je zde do systému pojato i knžišt kostela). Zástavba Dolního msta psobí oproti Hradanskému námstí jako domy venkovského charakteru. 2) Mén známá mapa žichovického panství Lamberk z roku ) (obr. 3) pak zachycuje hrad i msto ze šikmého pohledu. Zástavba se seskupuje kolem dvou námstí tzv. Hradanského, hlavního námstí (s kašnou a dvma kíži) a tzv. Koského trhu (prostor mezi dnešní silnicí Sušice Horažovice a Hradanským nám.). V této dob již existovala severní fronta dom podél silnice Ho-

4 Obr. 3: Rabí výez z mapy panství Žichovice z r. 1755, autor neznámý (viz citace v pozn. 3). Obr. 2: Rabí jižní profil výkopu pro dešovou kanalizaci s nálezem základového zdiva, pohled od severozápadu (foto M. Waldmannová 2007). ražovice Budtice (pímá silnice do Sušice byla zbudována až v 19. stol.). 4) Pibližn v míst dnešního p. 90 mžeme vysledovat pomrn rozsáhlý hospodáský dvr tém kruhového pdorysu, respektive jeho severovýchodní okraj (zahradu i sad) s ohradní zdí. Písemné prameny opevnní Dolního msta nevyluují, 5) avšak rozsah, polohu ani podobu tohoto opevnní neznáme z žádných historických vyobrazení i map. V pípad našeho nálezu mžeme proto uvažovat rovnž o základu ohradní zdi výše jmenovaného hospodáského dvora. Nesouhlasila by však v takovém pípad orientace dle vyobrazení by mla být ze orientována spíše severozápad-jihovýchod, pípadn východ-západ. Také by byl na zvážení zpsob založení (výkop byl hluboký 1 m od sou- asné úrovn terénu, zdivo bylo založeno do rostlého terénu a nebylo dosaženo základové spáry) a zdní (zejména již zmiovaná šíka základu zdiva) bylo by tolik práce vnováno na výstavbu ohradní zdi hospodáského, i když zejm panského dvora? Vzhledem k dosavadním poznatkm o mstských fortifikacích (nap. opevnní msta Klatovy), kdy se šíka základového zdiva mstské zdi pohybuje okolo 2,5 m, 6) se osobn pikláním k variant, že se v pípad zde prezentovaného nálezu mže jednat o pozstatek pozdn stedovkého až asn novovkého mstského opevnní, opevnní tzv. Dolního (nebo také Dolejšího) msta Rabí. Poznámky: 1) Kua, K.: Msta a msteka v echách, na Morav a ve Slezsku VI. Praha 2004, s ) Citace v pozn. 1. 3) Státní oblastní archiv Plze, poboka Klatovy, Velkostatek Žichovice, inv ) Heroutová, M.: Msto Rabí. Stavebn historický przkum 1975, uloženo v archivu NPÚ ú. o. p. v Plzni. 5) Citace v pozn. 1. 6) Pícka, J.: Klatovy, mstské opevnní. Rešerše archeologických pramen 2009, uloženo v archivu archeologického pracovišt NPÚ ú. o. p. v Plzni. Cesty lidového písmáka Jana Evangelisty Konopase po hradních zíceninách Lidový písmák Jan Evangelista Konopas ( ), který byl celý svj život svázán se svou rodnou vsí Sudomí, ležící na pli cesty mezi Mšenem a Blou pod Bezdzem, byl nevšední osobností. Doposud se odborná literatura zabývala pevážn jeho zájmem o folklor a rozvoj venkovského spolkového a kulturního života. 1) Nabízí se však i nový a doposud opomíjený pohled na tuto vlasteneckou osobnost. Totiž Jan Evangelista Konopas jakožto cestovatel po zíceninách hrad a jejich obdivovatel. Zájem o poznávání hrad a jejich zícenin spadá již do období pelomu 18. a 19. století, ovšem až v prbhu první poloviny století 19. se pln rozvinul v nový fenomén. 2) V tomto období, nazývaném eskými historiky romantismem a národním obrozením, se pedevším zíceniny hrad Marcela Kalašová 4 staly pro oko pozorovatele velmi pvabnými. Ten tam byl strach ze strašidel a nebezpeí, na zíceniny proudily doslova davy lidí. Cestování po hradech bylo jednou z forem eského vlastenectví. 3) Hrad nebo jeho zícenina se v romantické literatue staly místem dje historických román a povídek, prostorem tajemství. Symbolizovaly staré asy, byly rozpadajícím se památníkem eské historie a státnosti. Na druhé stran ruiny starých hrad vybízely k reflexi a ke snní, probouzely historické a národní vdomí, spojovaly minulost s pítomností. Všechny tyto vjemy chtl cestovatel pi návštv tchto objekt pocítit na vlastní kži, vzpomeme jen na nejznámjšího cestovatele této doby Karla Hynka Máchu. 4) Ješt v období Máchova putování, tj. ve 30. letech 19. století, pevažoval romantický

5 zájem o zíceniny, který se ale v následujících letech perodil v zájem vdecký. Jeho prvním prkopníkem byl František Alexandr Heber, vydávající ve 40. letech 19. století encyklopedické dílo s názvem Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser. 5) Vdecký zájem o hrady se pak již pln rozvinul v Sedlákových Hradech, zámcích a tvrzích Království eského, vydávaných od roku ) Jan Evangelista Konopas, který se narodil roku 1833 v rodin sudomského chalupníka, dospíval v dob, kdy již Portrét Jana Evangelisty Konopase (reprodukci zajistilo Muzeum v Blé pod Bezdzem). vdecký zájem vítzil nad zájmem ist romantickým. Také on se snažil pojmout návštvy hrad z vdeckého hlediska, ovšem byl omezen svým vzdláním, kterého z vtší míry dosáhl samostudiem. Ve škole prospíval znamenit, ovšem po ukonení základního vzdlání si rodina nemohla dovolit podporovat ho v dalších studiích, dokonce mu ani nebylo umožnno nauit se nmecky, jak tomu bylo tehdy zvykem. Až pozdji se Konopas nauil pár slov z uebnice svého mladšího bratra Františka, aby se na svých cestách mohl domluvit s místním obyvatelstvem. Absenci školního vzdlání Konopas zdatn nahrazoval etbou knih a periodik, které si hojn pjoval kde se dalo. Jeho nezlomné úsilí brzy pineslo ovoce, ml široký kulturní rozhled a pispíval do mnoha periodik, na což byl patin hrdý. V etb podporoval i své sousedy, vedl kulturní život v obci a dokonce dostal nabídku vyuovat v místní škole. Navázal též kontakty se vzdlanci, žijícími v Praze, pedevším s Karlem Jaromírem Erbenem a Václavem Krolmusem. 7) Avšak zpt ke Konopasovým cestám po hradech. Pestože mu starost o hospodáství a bohaté kulturní aktivity zabíraly mnoho asu, využil vždy píležitosti se na nkterou z památek na eskou minulost podívat. Zpravidla se tak dlo pi nkteré z poutí, i pracovní cest na trh. V dob svého mládí se také tém každý rok vypravil do Prahy, aby zde na patiných místech odevzdal své nálezy a lánky. 8) O Konopasových cestách nám podává svdectví jeho osobní deník, který je bohužel v dnešní dob nezvstný a jehož ást vydal ve 40. letech 20. století František Zuman v asopise pro djiny venkova a eském lidu. 9) Záznamy o cestách, co se týe popisu objekt a prbhu cesty, jsou k naší škod vesms strohé. Nkteré hrady, konkrétn Michalovice, Kokoín, Bezdz a Housku, však Konopas následn podrobnji popsal ve svých láncích v Boleslavanu a Mlnianu. 10) Další informace o navštívených objektech nám pináší Konopasv skicá, jehož reprint k letošnímu stému výroí Konopasova úmrtí vydalo Mstské muzeum v Blé pod Bezdzem. 11) Konopas byl svým zamením spíše vlastenec, než romantik. Nejdležitjším pro nj bylo poznávání historie svého kraje a zaznamenávání místních lidových zvyk, písní a povstí. Návštvy hrad byly jednou z možností, jak se bezprostedn seznámit s eskými djinami. Ve svých devatenácti letech, si do deníku zapsal:... zašel jsem si za Benátkami na starý hrad Dražice, jejž jsem si prohlíd a vymaloval, ba uinil jsem si sbírku starých hrad, chtje všecky okolní hrady prohlídnout a vymalovat si do knížky své. 12) Toto své pání se v následujících letech snažil plnit pi každé píležitosti, dkazem toho je skicá a deníkové záznamy. Pokud to bylo možné, rád cestoval ve spolenosti dalších nadšenc pro krásy starých hrad. Nkolikrát mu dlal spolenost Felix Štrojsa, švec ze Sudome. Pi cest na Ralsko ho doprovázel bratr František a na velké cest do Nmec neznámý pítel ze Mšena. Na Housku dokonce vedl skupinu 30 lidí, svých soused, u nichž se snažil vzbudit zájem o památky. Výlet na Housku pak po pár letech s divadelními ochotníky ze Sudome zopakoval. I tak ale asto cestoval sám. Nejastjším zpsobem dopravy byla pochopiteln ízná chze. Konopas byl v mladším vku schopen ujít trasu Sudom Praha za 12 hodin, takže musel vyvinout prmrnou rychlost 6 km za hodinu, což bylo v tehdejší dob bžné. Vzhledem k slabé tlesné konstituci, díky níž byl Konopas nkolikrát osvobozen Kresba hradu Dražice (Konopasv skicá Hrady foto autorka). z vojenské služby, to byl velmi dobrý výkon. Však si také obas v deníku postžoval na bolest nohou. Ve starším vku zaal astji využívat dopravy vozem nebo vlakem. K orientaci v krajin mu mohla pomoci mapa ech, kterou ml ve své knihovn, jindy chodil po pamti. Pi putování okolo Žitavy pak byl odkázán na rady místních lidí, což bylo vzhledem ke Konopasov chabé nmin ponkud problematické, jak sám v deníku piznává. 13) V mladém vku podnikl Konopas nkolik vícedenních cest. V doprovodu Felixe Štrojsy a nkolika dvat se roku 1852 vydal na cestu do poutního místa Vambeice ve Slezsku (dnes se nacházejí v Polsku). 14) Byla to jeho první vtší cesta, nepoítaje návštvy Prahy. V zápise z této cesty však není ani zmínka o tom, že by Konopas navštívil nkterý 5

6 Kresba skalního hradu Sloup (Konopasv skicá Hrady foto autorka). z hrad pi cest. Obdobn tomu je i v zápisu z roku 1855, kdy Konopas se Štrojsou navštívili Prahu a pokraovali dále pes Dobíš do Píbrami a na Svatou Horu. 15) O dva msíce pozdji se Konopas vydal s nám neznámým pítelem ze Mšena na cestu do Žitavy. Tentokrát již byly hrady jedním z dležitých cíl cesty. Poté, co si poutníci prohlédli zámek v Zákupech, navštívili zíceninu hradu Ojvín, ležící dnes již za hranicemi R a dále pokraovali pes Žitavu zpt do ech. Dom se vraceli pes eskou Lípu a pozorn si prohlédli pozstatky hrad Sloup, Jestebí a Starý Perštejn. Všem navštíveným hradm i mstu Žitav je v deníku vnován krátký popis, nap. o Sloupu Konopas píše: Na- ež jsem se ubíral k silnici k Sloupu, kdež jsem si nechal ukázat uprosted louky na skále stojící poustevnici, v kteréžto skále jest celý hrad Sloup vytesán, chodby, komnaty, pokoje, schody, žaláe, chrámec aj., na vrcholku pak poustevna se sochami poustevník, též domeek s pokojíkem, obrazy a zápisní knihou, do níž jsem mezi samé nmecké své jméno po esku napsal. 16) Následujícího roku (tj. 1856) Konopas vyprovázel svého bratra do Kuivod, kde se ml František piuit nmin. Pi této vícedenní cest Konopasovi synové navštívili zíceninu hradu Ralsko, jejíž struný popis je opt zapsán v deníku, a bez úspchu se snažili najít nedalekou zíceninu hradu Dvín. 17) Poslední vtší cestu Konopas podnikl v roce 1864, kdy navštívil nemocného bratra Josefa ve Vídni. Pi té píležitosti si prohlédl nkolik zdejších kostel. 18) Více po sob následujících volných dní se Konopasovi, starajícímu se pln o malé hospodáství, nepodailo vyšetit. Byl proto odkázán na volná odpoledne, i jednotlivé dny, kdy navštvoval hrady ve svém blízkém okolí. Nejastji poctil svou návštvou nedaleký hrad Bezdz, který navštvoval jak o pouti spolu s ostatními Sudomany, tak i individuáln. 19) V roce 1861 si v Boleslavanu pi velmi podrobném popisu hradu postžoval na absenci stechy nad unikátní gotickou hradní kaplí a proto tím radostnji píše v Jizeranu z roku Kresba hradu Michalovice (Konopasv skicá Hrady foto autorka) o plánovaném zastešení celého hradu. 20) Vícekrát též poctil návštvami hrady Kokoín, Housku Michalovice a Mladou Boleslav, nejbližší to možné hradní cíle v okolí svého bydlišt. 21) V deníku se Konopas vtšinou omezil na struný popis hrad, nkdy dokonce jen na poznámku o návštv. Více pozornosti jednotlivým objektm vnoval ve svých láncích, zveejnných v Boleslavanu a Mlnianu. 22) Popisy hrad jsou zde realistické, Konopas se snažil o plastické vykreslení všech, pop. nejzajímavjších ástí hradu, vetn odhadu rozmr nejdležitjších staveb. K tomuto úelu pi jedné návštv Bezdzu použil ke zmení velké vže klubko provázku, výšku menší bezdzské vže odhadl podle délky stínu. 23) Konopas se tímto svým pojetím zkoumání zícenin piblížil více vdeckému zájmu o hrady, který již pozvolna nahradil zájem romantický. Vykreslení historických událostí, vážících se k hradu, které byly samozejmou souástí vtšiny vdecky pojatých pojednání o jednotlivých objektech, v Konopasových láncích až na drobné výjimky chybí. Píinou je zcela jist fakt, že chudý chalupník neml pístup k odborné literatue a historickým pramenm. Pro názornost, jak konkrétn Konopasv popis vypadal, cituji ást z lánku o hradu Michalovice, uvedeném v Boleslavanu ze dne Nejzajímavjší stavení na hrad tom jest asi 15 sáh vysoká okrouhlá vž Putna zvaná. Ze její jest od zem 12 a výše 15 stevíc silná. Uvnit vže je jen malá do špiky klenutá okrouhlá prostora, do níž ze zem podobné dvée vedou. Nad klenutím tím jsou teprv dvée vysoko od zem do hoejšího oddlení vže vedoucí, kamž se jen po žebíku dostati možno. Vrcholek vže jest sboen, na jedné stran vyšší na druhé nižší (jako u putny), koví se na nm zelenává. Vž ta kloní se patrn k jedné stran, což také jináe možné není, nebo vtší díl její tíže spoívá na zemi, kdežto asi tetina jejího objemu na základech stojí. Dva díly vže od zem kosmo až do polou celé výšky jsou násilnou mocí odtrženy a kou- 6

7 sek dále odhozeny, takže mezi vží a odtrženinou dosti velká mezera jest. Hoejší ást odtrženiny té slouží naklonné vži za podporu. Z blízka se zdá jakoby odtržená ást každé okamžení se zítiti a vž pak zbavena podpory na druhou ze spadnouti mla. Toho se však není co obávati neb stojí to tak všecko již od roku 1425, v kterémžto roku hrad Michalovice zboen byl. 24) Konopasv skicá pak pináší další informace o stavu hradu v dob jeho návštvy. 25) Kresby jsou to pvabné, ovšem do realistinosti kreseb z okruhu kolem Františka Alexandra Hebera a Augusta Sedláka mají daleko. Jejich pojetí vypovídá spíše o vztahu kreslíe k hradm, než o jejich reálné podob. V tomto ohledu byl Konopas spíše romantik. Zpoátku si Konopas do skicáe zakresloval pouze objekty navštívené, pozdji však již pevládají kresby hrad ze zahranií i tuzemska, jejichž pedlohu nalezl v asopise Svtozor. 26) Vzhledem k tomu, že se ve skicái nachází kresby dalších hrad z okolí Mladé Boleslavi a Prahy (kam Konopas v mladším vku chodil tém každý rok), usuzuji, že ne všechny návštvy hrad si Konopas zaznamenal do deníku. S velkou pravdpodobností si prohlédl též zíceniny hrad Oko, Jenštejn i Valeov. Zajímavé, ovšem pro naše téma nepodstatné, jsou kresby venkovan v krojích, doprovázející kresby hrad. Projevil se tak zde Konopasovv neutuchající zájem o folklór. Kresba Hrádku u Sudome (Konopasv skicá Hrady foto autorka). Samostatnou kapitolou Konopasova vdeckého zájmu o sídla je jeho dlouholetý výzkum na Hrádku u Sudome, pozstatcích hradišt, snad i stedovkého hrádku a pedevším bohatého archeologického nalezišt. 27) Pod vedením Václava Krolmuse, s nímž se poprvé setkal v Praze v roce 1855, zaal Hrádek systematicky studovat. Nejenže shromažoval veškeré nálezy, které on sám i ostatní vesniané našli na svých polích v okolí Hrádku, ale po Krolmusov pobídce na hradišti i nkolikrát kopal. Nálezy pak vozil Krolmusovi do Prahy, nkteré však odevzdával i do Národního muzea, za což se na nj Krolmus zlobil. 28) Svými texty Konopas také pispl do Krolmusovy knihy Poslední božišt ernoboha s runami na Skalsku v kraji Boleslavském v echách, která vyšla poprvé roku Krom psaní povídek a lánk o hospodaení, poasí, poutích, lidových zvycích a hradech skládal Konopas také básn. A hned svou první báse, napsanou roku 1854, vnoval hradu, tebaže pro absenci zícenin ponkud atypickému již zmínnému Hrádku u Sudome. Další báse, která však nebyla vnována uritému objektu, nýbrž zícenin jako romantickému typu, nazval Starý hrad. Historickou památku zde Konopas oslavuje a vyzývá krajany, aby poznali její cenu a snažili se ji uchovat pro budoucí generace. 30) I tímto poselstvím se Konopas projevil jako vlastenec. Vlastenec, který ctí svj domov, svj jazyk a historii svého národa. Vlastenec, který se též zasloužil o to, že staré eské zvyky a slovesnost neupadly v zapomnní. A hlavn lovk, který staré hrady nejen navštvoval a obdivoval, ale také vyzýval k jejich ochran. Poznámky: 1) Nap. Strejek, F.: K stým narozeninám Jana Konopasa, Bezdz V, 1934, s Zuman, F.: Jan Ev. Konopas, písmák v Sudomi a jeho deník, asopis pro djiny venkova 27, 1940, s Tomášová, M.: Duchovní kultura lidu na Mladoboleslavsku v 19. století z deníku Jana Evangelisty Konopase, netištná diplomová práce na FF UK v Praze, Praha ) Prkopníky zájmu o hrady na konci 18. století byli pedevším Jaroslav Schaller ( ) a August Gottlieb Meissner ( ). Srv. Pavel, J.: Djiny památkové pée v eských zemích v 19. století, SAP 25/1975,. 1., s ) Kutnar, F.: Sociáln myšlenková tvánost obrozeneckého lidu. Praha 1948, s ) Hrbata, Z.: Romantismus a echy. Jinoany 1999, s ; Hrbata, Z.: Hrady a jejich zíceniny. In: Poetika míst. Kapitoly z literární tematologie. Praha 1997, s Fischer, E.: Pvod a podstata romantismu. Praha 1966, s. 61. Mráz, B. (ed.): Karel Hynek Mácha: Hrady spat- ené. Praha 1988, s Význam hradu i jeho zíceniny v evropské literatue srv. dílo citované jako druhé v pozn. 4, s ) Heber, F. A.: Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser I VII, Praha Toto Heberovo dílo nyní vychází v reedici, pipravované I. Bukaovou, A Novákovou, J. Bubnem a kol. Doposud vyšly ti svazky. Srv. Bukaová, I. (ed.): František Alexandr Heber, eské hrady, zámky a tvrze I, Západní echy. Praha 2002; Bukaová, I. (ed.): František Alexandr Heber, eské hrady, zámky a tvrze II, Severní echy. Praha 2006; Bukaová, I. Nováková, A. Buben, J. (ed.): František Alexandr Heber, eské hrady, zámky a tvrze III, Jižní echy. Praha ) Sedláek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království eského I XV. Praha ) Zuman, F.: Jan Ev. Konopas, písmák v Sudomi a jeho deník, asopis pro djiny venkova 27 28, 1940, s , 208; 1941, s ) Zuman, F.: Lidový písmák Jan Ev.Konopas turista, asopis turist 58, s ) Citace v pozn. 7, s , a s ; Zuman, F.: Z deníku selského písmáka Jana Konopasa, eský lid (n..) 1, 1946, s. 96, obálka. 6 (2. a 3.s) a. 7 (3. s.). Redakce periodika eský lid plánovala vydání pokraování edice Konopasova deníku z pera F. Zumana, ale poválená doba tomu nepála. Srv. erný, V.: Kroniká Jan Konopas, eský lid (n..) 1, 1946, s ) Konopas, J. E.: Návštva na Kokoín, Boleslavan 1, 1860/1861, s ; Konopas, J. A.: Pou na Bezdzi, Boleslavan 1, 1860/1861, s. 194; Konopas, J. E.: Hrad Michalovice, Boleslavan 3, 1862/1863, s. 52; Konopas, J. E.: Výlet (na Housku), Mlnian 1, 1864, 7

8 s ) Konopas, J. E.: Hrady. Blá pod Bezdzem Skicá je uložen v knihovn Mstského muzea v Blé pod Bezdzem, inv ) Citace v pozn. 7, ro. 27, 1940, s ) Citace v pozn. 8; citace v pozn. 7, 1940, s. 155, , , 218, 1941, s. 29, 31; druhá citace v pozn. 9, obálka. 6 (3. s). 14) Citace v pozn. 7, 1940, s. 155, ) Citace v pozn. 7, 1940, s. 1940, s ) Citace v pozn. 7, 1940, s ) Citace v pozn. 7, 1940, s ) Citace v pozn. 8, s ) Citace v pozn ) Konopas, Pou na Bezdzi, Boleslavan 1, 1860/1861, s. 194; Konopas, J. A.: Oprava hradu Bezdze, Jizeran, 1893,. 53, bez pag. 21) Citace v pozn ) Viz. 8 pozn ) Citace v pozn. 10, obálka. 6 (3. s). 24) Konopas, J. E.: Hrad Michalovice, Boleslavan 3, 1862/1863, s ) Viz pozn ) Citace v pozn. 8; citace v pozn. 7, 1941, s ) tverák, V. Lutovský, M. Slabina Smejtek, L.: Encyklopedie hradiš v echách. Praha 2003, s ) Citace v pozn. 7, 1940, s. 207, 211, 213 a 1941, s. 28, 32 33, 36 39; druhá citace v pozn. 9, obálka. 6 (2. s). 29) Krolmus, V.: Poslední božišt ernoboha s runami na Skalsku v kraji Boleslavském v echách. Praha ) Sklená, K.: Kastellologická poezie chalupníka Jana Evangelisty Konopase. In: Castellologica bohemica 9. Praha 2004, s , Pozstatky pozdn gotických kamen z domu p. 62 v Lošticích V roce 2001 došlo v Lošticích (okr. Šumperk) pi rekonstrukci hotelu a restaurace U Coufal p. 62 k zajímavému objevu zbytk pozdn gotických kachlových kamen. Dm se nalézá v severozápadním rohu námstí Míru (plánek msta viz Goš 2007, 23, obr. 7, místo oznaeno dvojkou). Práce naneštstí probhly bez úasti archeologa a tak vypovídací hodnota nálezu se omezila na technologickou a umleckohistorickou stránku. Pokud jde o nálezovou situaci, máme k dispozici alespo údaje získané od pana Jana Koneného, majitele objektu a zachránce artefakt, kterému patí dík za skvlou spolupráci pi tvorb tohoto sdlení. K objevu došlo pi budování kanalizace v pízemní obdélné místnosti, orientované v ose východ-západ, která se nachází pi severovýchodním nároží domu. Její kratší, východní ze, je smrem do námstí osvtlená nov prolomeným velkým oknem (obr. 1). Výkop, široký cca 50 cm, a hluboký cca 80 cm, byl veden pi delší jižní stn této místnosti (od dnešního výepního pultu dále na západ). V hloubce kolem 50 cm byla na ploše asi 2 m 2 poblíž jihozápadního rohu místnosti zjištná naervenalá vrstva mazanice, obsahující uhlíky, zlomky kachl a v menší míe i stolní i kuchyské keramiky. Nalezené pedmty byly vyzvednuty a dnes jsou v péi majitele objektu. Historie dom lemujících loštické námstí sahá pravdpodobn až do druhé poloviny 13. století (Goš 2007, 11). V intravilánu msta probhla ada vtšinou záchranných archeologických výzkum, pi kterých byly objeveny zbytky hrníských dílen a s nimi související keramiky (Goš 2007, 22 53, obr. 7 29). Námi sledovanému domu p. 62 se však tyto výzkumy nedotkly a tak o jeho stavebn historickém vývoji nelze íci nic bližšího. Pokud jde o vlastníky, ti naopak jsou zásluhou badatelského úsilí místního kronikáe pana Václava Kubíka známí nepetržit od roku Tehdy dm patil hrníi Martinu Polákovi, zastávajícímu funkci mstského konšela a od roku 1536 dokonce purkmistra. Roku 1543 dm koupil sladovník Vank, od roku 1555 nemovitost patila blíže nespecifikovaným Vávrovi Trávníkovi, od roku 1568 Vávrovi Pen a v letech 1575 až 1591 Samuelu Borovikovi, který byl od roku 1576 konšelem. Následuje ada dalších jmen, avšak i nadále k nim není pipojená žádná zmínka o podob a vybavení domu (publikováno in Weiser 1999, 26). Uvedený kroniká ale zaznamenal jinou dležitou skutenost: v roce 1648 byl dm spolu s jinými zruinován a dokonale zpustošen. Válené bsnní ticetileté války tedy poznamenalo i Loštice 2. ervence roku 1635 zde vypukl rozsáhlý požár a zanedlouho po té, v íjnu 1642, msto vydrancovali Švédové (Šefík 1984, 277). Za tchto enk Pavlík událostí pravdpodobn zanikla i kachlová kamna, jejímiž zbytky se nyní budeme zabývat. Popis a charakteristika souboru Celkem se podailo nalézt tyi varianty kachl, které po typologické stránce písluší mezi nádobkové (dv varianty) a komorové, ímsové s reliéfní výzdobou (rovnž dv varianty). Je potšitelné, že všechny lze rekonstruovat. Jejich technické provedení je dobré. Po výtvarné stránce však patí mezi skromnjší výrobky, bez vtších umleckých i reprezentativních ambicí a jsou tedy pln v souladu s prostedím, ve kterém byly nalezeny. Univerzální kachle nádobkové byly hojn používány ve všech sociálních prostedích zejména ve 14. a 15. století. Výzdoba reliéfních kachl ímsových je znan rustikální a krom gotického cimbuí, bez vyhranných slohových znak. Z jiných lokalit Obr. 1: Loštice, dm, p. 62. Celkový pohled od severovýchodu, dnešní stav. k ní pímou analogii neznáme. Pokud jde o dataci (z nálezové situace vycházet nemžeme), jde podle zjistitelných technologických znak o zbytky kamen z konce 15. až 1. poloviny 16. století. Hypoteticky si je mohl vlastnorun postavit i nejstarší známý majitel domu, hrní Martin Polák. Kamna zanikla pravdpodobn v první polovin 17. století. Varianta I: Typ nádobkový, tvercový, s pravoúhlým ústím. Rekonstruovatelné rozmry 190 x 190 mm (ústí), hloubka tla 125 mm, prmr kruhového dna 105 mm, cca 75 mm od ústí je vytvarovaná štíhlá ozdobná lišta. Technické detaily okraj ústí je mírn zaoblený se stopami po seíznutí, na stran tla orientované smrem k výmazu jsou v horní polovin pravidelné, mlké závity šroubovice (obvykle šestice), na dn je patrné odíznutí strunou. Materiál

9 Obr. 2: Loštice, dm p. 62. Nádobkový kachel, varianta I rekonstrukce elní plochy a profil. stedn hrubý (hrubozrnné ostivo pesahuje rozmr 0,5 mm pouze výjimen), pevážn žlutohnd zbarvený (nkteré kusy jsou vypáleny více do oranžova) s režným povrchem bez znatelné další úpravy, u dna jsou stopy po zakouení. Zjištné množství bylo identifikováno 12 zlomk pocházejících minimáln ze 3 exemplá (obr. 2). Varianta II: Typ mlký nádobkový, obdélný, s pravoúhlým ústím, tzv. miskový. Rekonstruovatelné rozmry 140 x 205 mm (ústí), hloubka tla 50 mm, prmr kruhového dna cca 70 mm, na vnjší stran dna je torzo kruhové ozdobné lišty o pedpokládaném prmru 40 mm. Technické detaily okraj ústí je mírn zaoblený se stopami po seíznutí, na stran tla orientované smrem k výmazu jsou v horní polovin pravidelné, mlké závity šroubovice (opt šestice), na dn je patrné odíznutí strunou. Materiál stedn hrubý, žlutohndý, s režným povrchem bez znatelné další úpravy, u dna jsou stopy po zakouení. Zjištné množství 1 zlomek o velikosti 70 x 180 mm (obr. 3). Obr. 3: Loštice, dm p. 62. Nádobkový kachel mlký, miskový, varianta II rekonstrukce elné plochy, profil a elný pohled na nalezené torzo. Varianta III: Typ komorový, ímsový, reliéfní. Popis reliéfu na elní výhevné stn (dále VS) na pedpokládané spodní polovin se vine úponek vinné révy s tveicí hrozn, horní polovinu (?) zdobí mohutný prut (vývalek), uprosted rozdlený horizontální lištou na dv pole, lenné šikmo kladenými lištami vytváejícími klasový vzor. Rekonstruovatelné rozmry VS 170 x 190 mm (výška x šíka), pvodní hloubka komory je neznámá (zachováno torzo do 35 mm). Technické detaily na vnjší stran VS je patrné, že jednotlivé bobule vinné révy byly pi tvorb reliéfu do primární formy (kadlubu) vtlaeny zakulaceným dívkem, podobným nástrojem byl vyryt i stonek (obr. 4), na vnitní zakouené stran VS je otisk hrubé textilie a na plášti komory pi styku s VS jsou stopy po seíznutí, výbh komory má mírn kónický tvar. Materiál stedn hrubý, svtle oranžový s režným povrchem bez znatelné další úpravy. Zjištné množství bylo identifikováno 8 zlomk pocházejících minimáln z dvou exemplá (obr. 5). Obr. 4: Loštice, dm p. 62. Zlomek ímsového kachle s motivem vinné révy, varianta III. Obr. 5: Loštice, dm p. 62. ímsový kachel, varianta III rekonstrukce elné reliéfní stny a profil. Varianta IV: Typ komorový, ímsový, reliéfní; Popis reliéfu na VS plocha je opt v horizontálním smru rozdlená na dv poloviny, piemž ob jsou mírn prožlabené, spodní polovinu lení drobné kruhovité výnlky a horní ti ady vystouplých tverc, rozdlení obstarává hladký prut lemovaný drobnými lištami, VS nahoe zakonují ti vyklonné stínky cimbuí. Rekonstruovatelné rozmry VS 190 x 205 mm, pvodní hloubka komory je neznámá (zachováno torzo do 60 mm). Technické detaily na vnjší stran VS lze vysledovat užití píslušn tvarovaných razidel a dále dvojráz, patrný tém na všech kruhovitých výnlcích, vzniklý pi chybném vtlaování keramické hmoty do formy, na vnitní, siln zakouené stran VS je otisk hrubé textilie, cimbuí je vyíznuto a další výrazné stopy po seíznutí se objevují na plášti komory pi styku s VS, výbh komory má kónický tvar. Materiál stedn hrubý, svtle oranžový s režným povrchem bez znatelné další úpravy (na lomu silnjších partií se uprosted objevuje nažloutlý odstín zapíinný nestejnomrným výpalem). Zjištné množství byly identifikovány 4 spojitelné zlomky (obr. 6). Pokus o rekonstrukci kamen Již nezjistíme nkdejší pdorys kamen, ani proporce jejich pedpokládaných ástí. Vezmeme-li však za bernou minci tyi objevené kachlové varianty, mžeme nastínit jejich pravdpodobný konstrukní scéná, a nutno pitom podotknout, že tento daný poet k výstavb plnohodnotných kachlových kamen postaí. Z nalezených pozstatk víme, že mla nenáronou výzdobu. O podob nároží a dalších souástí, jako je nap. kouovod, nemáme doklad žádný. Pesto se pokusme o zajímavou, hypotetickou rekonstrukci a v souladu s tím pedpokládejme, že spodní ást tvoil v století pevládající podstavec o pravidelném tyhranném pdorysu, který byl vysoký cca 30 cm. Na nm byl ukotven stední díl, tzv. sokl, složený na šíku 9

10 Obr. 6: Loštice, dm p. 62. ímsový kachel, varianta IV rekonstrukce elné reliéfní stny a profil. nap. z ptice kachl nádobkových, varianty I. Horizontální rozmr soklové ásti kamen je tím stanoven s pipotením šíe výmaz na cca 100 cm (ze statických dvod je uplatnní hlubších kachl nádobkových v této stední ásti kamen logické). Sokl se mohl skládat ze tí ad tchto kachl a jeho uzavení na horní stran obstarat ímsový kachel bez cimbuí, varianty III, což by zaruilo celkovou výšku cca 75 cm. Na sokl zpravidla dosedala nejvyšší, štíhlejší ást kamen, tzv. nástavec. Ten míval pevážn kruhovitý pdorys (rekonstrukní kresba znázoruje jednodušší hranolovou variantu). V tlese nástavce se nabízí místo pro uplatnní mlkých nádobkových (miskových) kachl, varianty II, z rozmrových dvod situovaných na ležato, tedy horizontáln. Pedpokládejme i tentokrát ti ady a konen, k pohledovému uzavení nástavce, a tím i korunování celých kamen, je ideální zbývající ímsový kachel s cimbuím varianty IV. Výše nástavce by za tchto okolností dosahovala cca 62 cm. Výsledná celková výška kamen se pohybuje kolem 167 cm (obr. 7). Závrem Hanácké msto Loštice se proslavilo (krom tvaržk) jako prastaré centrum hrní produkujících tzv. loštické poháry, typické svým temn hndým speeným stepem, s povrchem zbrázdným puchýky a navíc asto opatené vncem oušek v podhrdlí. Poátky jejich výroby, která vrcholila koncem 15. století, jsou doloženy již ve druhé polovin 14. století. Místní hrníská tradice je však mnohem starší a trvala až do konce 19. století (Goš 2007, 11, 12, 78). Hrníi samozejm produkovali i bžnjší zboží s obvyklou strukturou keramického materiálu, vetn kachl, a lze oprávnn oekávat, že v nkteré ze zdejších postupn odhalovaných hrníských dílen narazíme na zbytky kachlových forem (kadlub), což by významn napomohlo rozpoznat pvod nalézaných kachl v dané oblasti. O starších nálezech kachl v intravilánu msta máme k dispozici nkolik zpráv, vetn popisu ikonografií (Houdek 1891, 60; Schirek 1897, 77). Žel, tyto artefakty jsou dnes nezvstné. Budeme-li pátrat po zbytcích kachlových kamen v bezprostedním okolí Loštic, vynikají zde dv lokality hrad Bouzov, vzdálený vzdušnou arou cca 5 km (Menoušková Mínský 2008, katalog. 12, 19, 36, 60, 64, 65, 72, 89, 169, 197, 216, 303, 390, 391, 396, 427, 477, 478, 503) a cca 3,5 km vzdálený mstský biskupský hrádek v Mohelnici, dnes sídlo Vlastivdného muzea, ve kterém mžeme mj. spatit repliku kamen složenou podle zdejších nález (Hazlbauer Heidenreich Lamr 2001, ). Zda alespo ást tchto kachl byla vyrobena v Lošticích, zstává otázkou, ale je to nanejvýš pravdpodobné. Konen, ani v pípad kachl z domu p. 62 nemáme v tomto ohledu absolutní jistotu. Loštickou kamnáskou produkci Obr. 7: Loštice, dm. p. 62. Hypotetická rekonstrukce kachlových kamen s hranolovou variantou nástavce (kresby a fota autor). dnes dokládají pevážn novovké kusy, uložené v depozitái místního Havelkova muzea (Goš 2007, 73 74, obr. 27) a je mezi nimi i jedna sekundární atypická forma, zhotovená pomocí otisku staršího kachle s dodaten vyrytou datací 1675, s inv.. H 3195/2 (Menoušková Mínský 2008, 158, 160, katalog. 520, 520a). Analogické kachlové reliéfy, avšak vtšího formátu, se nalezly na hrad Bouzov. Mžeme usuzovat, že byly vyrobeny podle starší verze tohoto kadlubu (Pavlík Vitanovský 2004, 139, kat.. 923). Zlomky pozdn gotických kachl z domu p. 62 posouvají naše kusé znalosti opt o krok kupedu. Pejme si, aby budoucí archeologické výzkumy pinesly mnoho dalších poznatk a pípadné neohlášené amatérské výkopy byly vas podchyceny, zdokumentovány a publikovány. Literatura: Goš, V. 2007: Loštice. Msto stedovkých hrní. Opava; Goš, V. Novák, J. 1976: Poátky výroby loštické keramiky, Archeologické rozhledy 28; Hazlbauer, Z. Heidenreich, M. Lamr, J. 2001: Stavební rekonstrukce pozdn gotických kachlových kamen v Muzeu Mohelnice, okr. Šumperk; Houdek, V. 1891: Obchod a emesla v Lošticích. In: Loštice rodišt Jana Havelky, vydáno na památku slavnosti odhalení pamtní desky na rodném domku Jana Havelky dne 16. srpna Olomouc, s ; Menoušková, D. Mínský, Z. 2008: Krása, která heje. Výbrový katalog gotických a renesanních kachl Moravy a Slezska. Uherské Hradišt; Pavlík,. Vitanovský, M. 2004: Encyklopedie kachl v echách, na Morav a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéf na kachlích gotiky a renesance. Praha; Schirek, C. 1897: Mährische Keramik, Loschitz, Mittheilungen des mährischen Gewerbe Museums in Brünn 18, s ; Šefík, E. 1984: Píspvek k djinám loštického hrníství (do ticetileté války), asopis slezskému muzea, série B, 33, s ; Weiser, J. 1999: Spoleenstvo emeslných živností v Lošticích Loštice. 10

11 Píspvek k panským sídlm v Lomnici Lomnice tvrzišt zakreslené do katastrální mapy (šrafováno). Lomnice, ležící 4 km severn od Sokolova (okr. týž) na samém okraji tžbou zdevastovaného území, byla významnou a velkou vesnicí již ve stedovku. Krom centra farní správy odpovídala tomuto významu i existence panských sídel. Jejich detailnjší podoba i umístní jsou však dnes neznámé, ve vtšin pípad pak nejsme schopni íci, zde zmiovaní šlechtici, respektive leníci zde skuten sídlili. Ves je písemnými prameny prvn doložena k roku Tehdy zde ddin držel majetek Mikuláš Winkler, který ho poddal spolu se Sokolovem králi Janu Lucemburskému a pijal ho zpt jako léno. 1) Zdejší farní kostel je doložen k roku ) Ves zpoátku patila pravdpodobn k Sokolovu a jak dokládají lenní knihy rodu Nothaft, byla tímto rodem minimáln z ásti propjována formou lén. V letech 1360 až 1365 se jednalo o drobná léna, která drželi Jakub Krapiczs s bratrem a Jindich a Oldich z Týna. 3) Kolem roku 1370 zde ml propjeny léna Petr Zwerkengrüner, okolo roku 1385 zde drželi léna Hans Hufp s manželkou a Elbel Sphorren s bratrem Mikulášem, který v Lomnici také sedl. 4) Ped rokem 1464 pak zde ml propjeno 12 statk Albrecht Bernsteiner. 5) Mladší prameny zde pak dokládají léna vázaná ke královskému hradu v Lokti. V letech 1516 až 1525 se tak po Lomnici psal držitel zdejšího loketského léna Wolf Roder. 6) ást vsi mli v roce 1523 propjenu také Sebald a Merten Vorreiterové. 7) Ves pitom patila k sokolovskému hrdelnímu okrsku. 8) Jejich píbuzný Kryštof se po vsi psal v roce 1568, když prodával zdejší loketské léno Jiímu z Týna, který zde pak držel staré sídlo. 9) Vedle nj se k roku 1567 v Lomnici uvádí sídlo na kopci, které postavil Kryštof Vorreiter z Lipnice. 10) Je zajímavé, že o rok pozdji se uvádí nov postavené sídlo na kopci, které k sousednímu Týnu postavil Jindich z Týna. 11) Ani jedno z tchto sídel se nepodailo lokalizovat. Pesto, že to není píliš pravdpodobné, nelze zcela vylouit, že se v obou pípadech jedná o jednu lokalitu. 12) Kolem roku 1568 se po Lomnici psal loketský leník Karel Bauer. 13) Jeho pedpokládané sídlo se nepodailo lokalizovat. Na dvoe, osvobozeném od poddanských dávek, který však mohl být nástupcem nkterého ze starších sídel, sedl v polovin 17. století Jan z Týnu. 14) Jeho bližší lokalizace se nezdaila. Tomáš Karel Vilém Knoll Ludk Krmá 11 Jak je z uvedeného patrné, situace lomnických sídel je velmi složitá. Píspvkem k jejímu ástenému poznání snad mže být zjištní, uskutenné autory v rámci plošného przkumu panských sídel v regionu. 15) Pi srovnání map souasných a císaských otisk map stabilního katastru z roku 1842 se na jihovýchodním okraji historického jádra Lomnice v bloku drobné zástavby objevil parcelami. 87 a 89 vymezený kruhový útvar s domkem uprosted. parc. 47, nápadn pipomínající tvarem i velikostí možné tvrzišt tak, jak je známe i z jiných lokalit. Po zkušenosti s obdobn zjištným novým tvrzištm v Maroltov, byla lokalita provena v terénu. I z leteckých snímk bylo zejmé, že se prostor za uplynulých 170 let výrazn promnil, parcely zmnily vtšinou hranice, ale sted bloku zstal dosud zachován v podob zahrady, dm v tchto místech však již zanikl. Blok zástavby je dnes podstatn zmenšen od jihovýchodu trasou hlavní silnice. Ve stedu prostoru, vymezeného od severu a východu tokem Lomnického potoka a od jihozápadu a jihovýchodu komunikacemi a pilehlou zástavbou, je nkolik zahrad s ovocnými stromy a drobnými hospodáskými objekty. Terén je zde rovinatý, ale pi podrobnjším pohledu je znát velmi pozvolný nábh na vyvýšenou oválnou plochu. Ta se však nekryje s prbhem oplocení vymezujícím souasné hranice pozemk. 151, 153/1 a 153/2. Po zasazení do mapových podklad tak nelze vylouit, že je zde zachována stopa staršího terénního útvaru, kterou respektovala parcelní situace v roce V daném pípad je však otázkou, zda ono mírné vyvýšení terénu je pouhým pozstatkem po demolici zástavby na tomto míst stojící ješt v dob poízení stabilního katastru, nebo je odrazem starší situace. Lomnice - tvrzišt na map stabilního katastru z r (oznaeno šipkou). Terénní stopy v Lomnici jsou tedy velmi nejasné a nebýt situace zachycené starší parcelací, nemohli bychom mnoho íci. Zda se skuten jedná o bývalé tvrzišt bude moci snad prokázat pouze další, pedevším archeologický, výzkum. Ve vsi i pes pípadné pozitivní zjištní však stále zstanou další, dosud neobjevená místa bývalých panských sídel.

12 Poznámky: 1) Emler, J. (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Tomus IV. Praha 1892, s. 805, ) Tingl, F. A.: Liber primus confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecensim nunc prima vice typis edditus inchoans ab anno 1354 usque Praha 1867, s ) Singer, F. W.: Das Nothaftische Lehensbuch von Besitz und Verwaltung der Reichsministerialen Nothaft im Historischen Egerland. Arzberg Hohenberg a. d. Eger 1996, s. 61, 93. 4) Citace v pozn. 3, s ) Gradl, H.: Beiträge zur Geschichte Nordwestböhmens. 3. Folge. Leuchtenberger und Nothaftische Lehen im Elbognerlande. In: Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 26, 1888, s. 273, ) Schreiber, R.: Das Elbogener Urbar der Grafen Schlick von Prag 1934, s. 22, 41. 7) Citace v pozn. 6, s ) Citace v pozn 6, s ) den alten Ansitz in Dorf Lampz. Schreiber, R.: Das Lehenbuch des Elbogener Hauptmanns Albrecht von Globen, Unser Egerland 40, 1936, s. 13,. 10; Profous, A.: Místní jména v echách, jejich vznik, pvodní význam a zmny 2. díl Ch-L. Praha 1949, s ) Ansitz zu Lampz am Berg. První citace v pozn. 9, s. 13, ) den neugebauten Ansitz aufm Pergkh. První citace v pozn. 9, s , ) Karel, T. Knoll, V. Krmá, L.: Panská sídla západních ech. Karlovarsko. eské Budjovice 2009, s. 108, ) První citace v pozn. 9, s. 15, ) Fiala, J.: Zánik lenního systému na Loketsku. In: Historický sborník Karlovarska 7. Karlovy Vary 1999, s ) Citace v pozn. 12, s K djinám vsi dále viz literaturu tam citovanou. Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy Nebezpeí detektor Petr Baierl Tento píspvek se týká palivých problém souasné archeologie a tím jsou otázky drancování nemovitých památek na uzemí eské republiky. Archeologicky cenné lokality jsou ohrožovány hospodáskou inností (orba, diskování, lesní práce), ale zde se spíše jedná o nevdomost a neznalost archeologických lokalit. Pi lesních pracích jsou nieny pedevším zaniklé stedovké a novovké vsi, mohylníky, hradišt, hrady a tvrze, jejichž relikty jsou mnohdy v terénu nepatrné. Ovšem zde díl zodpovdnosti leží i na samotné vdecké veejnosti, valná ást archeolog bohužel o tchto ohrožených lokalitách neinformuje píslušné úady lesní správy. Daleko horším aspektem souasného stavu tchto lokalit je nelegální innost, která je provádna jednotlivci a skupinami novodobých hleda poklad a to za pomoci detektoru kov. Bohužel tento jev se v poslední dob rozmohl do takové velikosti, že dnes mžete potkat detektoráe na každém kroku. Cena špikových detektor kov výrazn poklesla a tím se stala dostupnou záležitostí, která se stále astji objevují i v nabídce obchodních etzc (Globus). Dnes už se detektorái organizují v sdruženích, z nichž nkterá jsou paradoxn evidována i na ministerstvu vnitra. V souasné dob nemá archeologie prostedky (finanní i personální) jak této innosti zabránit; dalo by se íci, že zatím svj boj prohrává (nedostatený památkový zákon, nedostatená spolupráce s Policií R). Jedinou možnou záchrannou jsou fakulty archeologie na univerzitách, které mohou využít potenciálu student a techniky. Mohou takto ohrožené lokality mapovat a v pípad narušení provést za pomoci zkušených pracovník kateder záchranný výzkum ohrožených areál. Této pomoci bylo využito i na projektu, jehož hlavní snahou bylo zmapování vytipovaných míst, které mohou být narušeny touto nelegální inností. Hlavním stimulem této práce byly a jsou internetové stránky novodobých zlatokop, kteí se na nich bezostyšn chlubí nalezenými artefakty z archeologických lokalit. V zimním období byla provedena detailní rešerše, v rámci které byly s ohledem na reprezentativní vzorek postupn vytipovány lokality z rzných období naší minulosti (pravk, stedovk a novovk). Bylo vybráno sto nemovitých památek, které byly rovnomrn rozvrženy po zájmovém území, pedevším byl brán zetel na primární využití úelu, kterému sloužily (hrady 36%, hradišt 18%, sídlišt 4%, zaniklé vesnice 10%, polní opevnní 2%, úvozové cesty 1% a pohební areály 10%). Po pelivé úvaze byla zvolena nejvhodnjší trasa k provedení samotného terénního výzkumu, který probíhal na jae a ásten v lét roku 2009; bhem tohoto období byly rekognoskovány lokality v zájmovém území v okresech Plze-msto, Plze-jih, Plze-sever Domažlice, Tachov, Klatovy, Rokycany a Karlovy Vary. Bhem výzkumu bylo najeto pes 2000 km. Prozkoumané lokality byly popsány pomocí deskriptivního systému v databázi, jež byla pro tento úel vytvoena. Bhem plroního przkumu bylo na ploše zhruba km 2, navštíveno všech sto vytypovaných lokalit. Registrováno bylo 60% lokalit, na kterých bylo patrné narušení. Ve vtšin pípad se jednalo o archeologické památky, které byly vystaveny znanému riziku poškození, v horších pípadech došlo i k jejich nenávratnému poškození a to ve vtším mítku. To je zpsobeno pedevším neúmyslným narušením ze strany málo informovaných správc les (63%), ale stále více se objevuje úmyslné narušování tchto lokalit ze strany novodobých hleda poklad (37%). Nejvtším potem takto postižených lokalit jsou mohylová pohebišt mohyly jsou ve vtšin pípad prokopány stedem k samotnému hrobu. Další skupinou jsou menší hrádky a tvrze, které se nacházejí poblíž turistických tras (nap. Kyjov, Komberk, Rovný). Velké množství narušených lokalit je umístno nedaleko velkých mst, takže pro každého nového detektoráe je to výhodný zkušební terén. K samotné innosti v terénu byla používána stanice GPS Pathfinder Pro Series, tou byly zameny lokality, které byly narušeny. Po revizi tchto míst byly následn vybrány nejvíce ohrožené areály. Jednalo se o osm lokalit (zaniklé vsi Borek, Rovný, Zho, Chuchle, tvrze Džbánek, Rovný a hrady Komberk a Kyjov), na nichž byl proveden výzkum málo destruktivní metodou za pomoci detektoru kov a to na místech již ped tím poškozených. V tomto pípad se jednalo o detektory XP Gold Maxx Power, Whites mx, které byly zapjeny katedrou archeologie na FF ZU. Jde o špikové pístroje, které jsou srovnatelné s technikou využívanou samotnými detektorái. Na lokalitách, kde byl proveden výzkum za pomoci detektor kov, bylo nalezeno 65 artefakt, z vtší ásti se jedná o artefakty recentní povahy 69%, 31% artefakt pak bylo archeologicky významných. Snad nejcennjším byl objev šipky do kuše nalezené v lomu nedaleko zaniklé stedovké vsi Borek, kde díky zmapování probhl detailní archeologický výzkum. Tato lokalita, která leží na území msta Plzn, je asto díky své poloze navštvována zaínajícími detektorái a dnes už je zcela poniena. Tento artefakt je významným objevem, díky nmuž byl lom, ve kterém byl nalezen, piazen k období fungování vsi. Nalezené artefakty byly na míst popsány pomocí zvolených deskriptor a uloženy do sák. Místo nálezu bylo pesn zameno pomocí GPS. V pedem zajištných laboratoích došlo k jejich prvnímu oištní za pomoci mikrotryskacího pístroje a na archeologicky zajímavých nálezech byla provedena konzervace. Pi ešení daných úkol bohužel došlo i k setkání s nelegální inností detektorá. Stalo se tak ve tech pípadech, tato nelegální innost byla ve dvou pípadech zdokumentována. V jednom pípad v místech kde se nacházejí antropogenní relikty opevnní, které bylo postaveno v období boj za ticetileté války, byl zlodj pistižen pi nelegální innosti na poli a pestupek byl ohlášen na Policii R. Pátráním po innosti tchto zlatokop se podailo objevit artefakt z již zmiované zaniklé stedovké vsi Borek. Jednalo se 12

13 o torzo sekery, nález se podailo zdokumentovat, bohužel už nedošlo k pesvdení majitele o nutnosti odevzdání tohoto nálezu na píslušná místa. Artefakt byl následn vydražen na portálu AUKRO. Tímto bych rád apeloval na tenáe tohoto periodika, aby pi svých cestách za poznáním sledovali okolí a snažili se této innosti dostupnými prostedky zabránit (zavolání na Policii R, oznámení archeologm). Otázka parkánu u tvrzí Petr Rožmberský 13 V první polovin 19. století byl parkán definován jako ohrazení plakami, plot s desek, nmecky der Plankenzaun, die Planke, Zwinger. Jako píklad užití bylo uvedeno: opravy na zdích, vžích, parkáních, branách, píkopách. 1) Pozdji íká Z. Winter (týká se opevnní mst), že mezi hlavní vyšší a další nižší hradbou byl píkop a v nm plot, nazývaný parkánem, že se pozdji íkalo parkán celému píkopu a v parkán mli nkde vodu, nkde koví a podobn. 2) Z pozdjších píklad (viz dále) však vyplývá, že u hrad a tvrzí nelze dát mezi parkán a píkop rovnítko. Modern je parkán definován jako zesilující prvek gotických opevnní. Jedná se o prostor mezi vyšší hlavní a nižší parkánovou hradbou, vtšinou upravený navezením zeminy. Proražením parkánové hradby pi její pat by se na útoníky vysypal hlinitý nebo kamenitý násyp parkánového tlesa. Parkán též zajišoval plynulý pohyb obránc po celém obvodu opevnní. Pokud do nj zasahovaly i byly dodaten vloženy njaké stavby, musela být jeho prchodnost zachována. Zvlášt po ústupu vojenského využití se parkán stával smetištm (týká se hrad). 3) Gotickými opevnními byly i tvrze. V úvodu Encyklopedie tvrzí se doteme, že tvrze byly proti útoku silnjšího vojska tém nebránitelné a jejich opevnní se nemohlo rovnat pevnostnímu systému hrad; obranná funkce spoívala v úloze tvrze jako útoišt jejího majitele a jeho rodiny pedevším v nejistých válených dobách, pi potykách se sousedy i pi loupežném pepadení. V 16. století se stavební podoba tvrzí zmnila pedevším tím, že stavitelé zcela rezignovali na opevnní a soustedili se pedevším na složku obytnou a výtvarnou. 4) V kapitole vnované stavebnímu vývoji tvrzí v 16. století se zde íká, že vrcholí a zárove koní výstavba neopevovaných tvrzí, nelišících se od menších zámek. Dále je však vznik opevnní v tomto období pipouštn. O parkánu je zde tvrzeno, že jím byl vybaven velký poet hrad, tvrzím však zcela chybí. 5) Také v další kapitole nazvané Obranná zaízení se doteme, že s nástupem renesance je otázkám fortifikaního zajištní tvrzí vnována menší pozornost a postupn se u nov budovaných tvrzí opevnní ztrácí úpln. O parkánu se neiní zmínka. 6) Pomineme-li tvrze, využívající výšinné polohy mimo vesnické osídlení (hrádky), kde se parkán nkdy vyskytuje na pístupnjším boku ostrožné polohy (nap. Hrádek nad Javornicí 7) ), nacházíme i pro tvrze situované v tsné vazb na poplužní dvr a ves, vtšinou v rovinaté poloze, a si íká Encyklopedie tvrzí co chce, neoddiskutovatelné písemné doklady o existenci parkán. Napíklad pi dlení tvrze Bezdkova u Kasejovic (okr. Plzejih) se doslovn v roce 1639 praví: Item sklepy dva pod zemí jdouce do parkánu po pravé ruce a v tvrzi Bezdkov v tom štoku po pravé ruce do parkánu jdouce svtnice nahoe. 8) Roku 1633 pijeli na tvrz v Poleni (okr. Klatovy) císaští dstojníci, popili s majitelem tvrze a když odjíždli, vyprovodil je z tvrze dol až do parkánu. 9) Podobn známe parkán na tvrzi v Dešenicích (okr. Klatovy), a to z líení sporu z roku 1596, kdy Kryštof Karel ze Svárova obeslal Jindicha Vidršperkára a obvinil jej z výtržnosti. Na svatb konané na této tvrzi Jindich ekal na Kryštofa s obnaženým kordem dole v pargan a když Kryštof dol na pargan došel, na nho bil a sekal. 10) Ješt topograf Sommer uvádí o Chanovicích (okr. Klatovy), že je zde zámek s obydlím správce, velkou zahradou a parkány. 11) V íov (okr. Plze-jih), pomístní jméno bergán, tj. parkán, pomáhá lokalizovat místo zmizelé tvrze. 12) Konen ani na renesanní tvrzi vystavné v závru 16. století parkán nechybl, i když to uvedená Encyklopedie vlastn nepipouští. Roku 1574 v Srbicích (okr. Domažlice) pro vrchnost bytu stavného ješt nebylo, takže parkán zde nemohl pežívat z gotické fáze (jak tomu bylo zejm u výše uvedených pípad), která zde neexistovala. Renesanní tvrz zde byla vystavna brzy poté, ale pi statických poruchách v roce 1712 na parkán v zámku srbickém v menším pokojíku svíce jest spadla a pozdji parkán i kus svtniky i s oknem se zboilo a dol spadlo, potom zase v osmi dnech polovici parkánu se zboilo. Zdá se, že pi stavebních aktivitách doložených zde v letech vznikla nedostaten založená pístavba kídla vysunutého do parkánu, která se roku 1712 zítila. 13) Problém psobí identifikace parkánu v terénu. Autorovi je znám jen jeden pípad u tvrze v Paejov, kde byly stopy opevnní mezi jejím objektem a poplužním dvorem už dávno seteny, se za tvrzí na hran svahu nalézá pás vyrovnaného terénu, siln pipomínající zbytek parkánu. 14) Problematika parkán u tvrzí byla tématem píspvku na minikonferenci poádané plzeskou pobokou KASu na tvrzi ve Svinné íjna 2009; v diskusi byla vzpomenuta existence dalších klasických parkán, pedevším u rozsáhlejších tvrzí. Parkán u složitjších dispozic tvrzí byl tedy takovým parkánem, jak jej definoval pro hrady T. Durdík (viz výše). U jednoduchých tvrzí, tvoených pedevším ústední vžovou stavbou, byl parkánem patrn nazýván prostor mezi hmotou budovy i dalších objekt tvrze a obvodovou hradbou. Poznámky: 1) Jungmann, J. 1837: Slovník esko-nmecký III. Praha, s ) Winter, Z.: Zlatá doba eských mst. Praha 1991, s. 27, 28. 3) Durdík, T.: Encyklopedie eských hrad. Praha 1995, s ) Úlovec, J.: Pedmluva. In: Encyklopedie eských tvrzí I. Praha 1998, s. VII VIII. 5) Svoboda, L.: Stavební vývoj eských tvrzí. In: Encyklopedie eských tvrzí I. Praha 1998, s. XXVI, XX- VII, XXXIII. 6) Chotbor, P.: Obranná zaízení. In: Encyklopedie eských tvrzí I. Praha 1998, s. XXXVII a n. 7) Autopsie. 8) ervenka, V. Novobilský, M.: Tvrze Hradišt a Bezdkov. Edice Zapomenuté tvrze, hrady a místa, v tisku. 9) Rožmberský, P.: Poleská tvrz v obraze písemných pramen, Hláska XV/2004, s ) Archiv Národního muzea, Genealogická sbírka H, i.. H26, Karel ze Svárova (opis V. Chmelí). 11) Sommer, J. G. 1840: Das Königreichs Böhmen VIII. Prag, s ) Rožmberský, P.: Tovice, íov a Šroubkv hrad, Píloha Hlásky 1992, s ) Rožmberský, P.: Zánik zámku v Srbicích, Hláska XX, 2009, s ) Kíž, M.: Nkolik poznatk o tvrzi a zámku v Paejov, Hláska XIX, 2008, s. 26. Toužimský zámek dostal šanci Jií Schierl Zámek v Toužimi (okr. Karlovy Vary) patí mezi nejvýznamnjší a souasn i nejohroženjší panská sídla Karlovarska. Jeho poátky jsou stále nejasné a mohly by sahat až do konce 12. století. První známá písemná zmínka z roku 1354 jej pipomíná jako premonstrátské proboštství kláštera v Milevsku (jeho zakladatel, vel- Toužim, Dolní zámek pohled z nádvoí.všechna foto autor.

14 mož Jií z Milevska, tu s klášterem psobili patrn již od 12. stol.), kterého se za husitských válek zmocnili kališnití Vesovicové a pemnili jej na šlechtické sídlo pozdn gotický hrad. Ten pak byl dále rozšiován, pestavován a upravován na zámek (byl v zástavním a po roce 1538 v ddiném majetku Plavenských, Lobkovic z Hasištjna, Saských Lauenburk, Bádenských a Beaufort-Spontini) v 16. až 18. století a následn již jen devastován do souasné podoby. Jeho nejcennjší jádro Dolní a Horní zámek, pevedlo msto Toužim v roce 1998 v podstat zadarmo na soukromou osobu, ta zde údajn chtla vybudovat konferenní a kulturní centrum. Nic se však nedlo a v roce 2002 jej prodala za 100 tisíc podivné ruské firm Busines rabbi, s. r. o. Doba, kdy byla památka ve vlastnictví této firmy, se na objektu podepsala katastrofáln. Bezprizorní památku brali léta útokem zlodji a vandalové. Své vykonaly i pírodní živly, vetn ohn. Dolní zámek pišel o stešní krytinu, tu rozkrádali mai za bílého dne pímo ped pihlížejícími lidmi na námstí. Zásti rozkradeny byly i cenné pozdn renesanní malované záklopové stropy a další umleckoemeslné detaily. I pes maximální snahu tch, kterým osud zámku nezstal lhostejný, se nic nedlo. Msto i orgány státní správy a píslušné instituce bu nemly pravomoci nebo dlaly mrtvé brouky. Zásadní prlom nastal až poté, co byl na podivnou firmu podán konkurz a kdy se podailo msto pesvdit, aby na základ neplatné kupní smlouvy z roku 1998 soudn uplatnilo nárok na svj majetek. To se také v roce 2009 podailo a nyní je zámek opt v majetku msta. To nyní eší co s ním. Krom dalšího prodeje jsou ve he i jiné možnosti, o nichž bude jednat mstské zastupitelstvo. Objekty jsou zcela znieny a nkteré jejich ásti hrozí zícením. Jakékoliv využití toužimského zámku je tak bez masivních investic Toužim, Horní zámek - Janv hrad. nemožné, což v dnešní dob bude velký problém. Nicmén jsou zde i jisté možnosti, jak objekt i za tohoto stavu oživit a nastartovat jeho postupnou a urit hodn dlouhou záchranu. V tomto smru je to výzva nejen pro msto, pokud ji ovšem chce vbec pijmout, ale i pro všechny pátele památek a panských sídel zvlášt. Je to výzva i pro KAS, pro zaátek by možná pomohla propagace a osvta, možná i konference i seminá vnovaný možnostem záchrany a využití této památky. Teba i v rámci programu netinských Djin staveb. V kulturn náronjších podmínkách Toužimi je to teba, mezi místními i mezi vrcholnými funkcionái samosprávy nejsou ojedinlé názory, že zámek je vlastn jen taková padající bezcenná stodola a že už ji mly dávno pejet buldozery... Stanovisko rady KAS Rada klubu se usnesla na tom, že osud toužimského hradu je natolik závažný, že zaazuje do programu konference Djiny staveb 2010 sekci vnovanou jeho poznání. Zárove bude jednat se zastupitelstvem msta o uspoádání stavebn historického workshopu v prbhu konference pímo v areálu památky. Už jste etli...? Ddictví Koruny eské XVIII/2009/3, asopis ochránc a pátel našeho kulturního ddictví vydávaný Nezávislou památkovou unií. Z obsahu: Hrad Roupov, s , 21 (jde o pevzatý a upravený lánek Z. Gersdorfové z Hlásky 2008/1); Streubel, M.: Chodovská tvrz mezi životem a smrtí, s Památky stedních ech 23/2/2009 píloha Roenka asopis Národního památkového ústavu ú. o. p. stedních ech v Praze. Formát A4, 168 str., kída, množství fotografií. Vše o innosti ústavu v r Restaurátorské, archeologické, renovaní a przkumné práce na stedoeských památkách provádné zamstnanci. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 33/2007. Archeologicky zamený sborník vyšel se znaným zpoždním, ale ve formátu A4 na 290 stranách pináší množství informací o pravkých a stedovkých nálezech v regionu. V soupisu pírstk archeologické sbírky Muzea východních ech najdeme lokality jako hrádek Vražba u Habiny, hrad Rotemberk u Habiny i hrad v Liberku, nálezy z akcí muzea v Jiín pochází nap. z areálu zaniklé tvrze v Jeicích, ve fondu muzea jsou mladohradištní nálezy z knížecího hradu v Miletín a z hradu Železnice. Dkujeme za zaslání. Redakce V edici Zapomenuté hrady, tvrze a místa jako její. 41 vyšla brožura Tvrz a zámek v Životicích u Nepomuku od J. Úlovce a T. Karla (A5, 40 stran). Za cenu nepesahující cenu krabiky cigaret je možné si ji objednat u nakladatelství Ing. Petr Mikota, U Bachmae 10, Plze (pmikota@post.cz). Nakladatelství Veduta eské Budjovice vydalo v roce 2009 další soupis panských sídel, navazující na soupis Plzeska: Karel, T. Knoll, V. Krmá, L.: Panská sídla západních ech Karlovarsko. Formát A5, 233 stran, tvrdá vazba. Možno objednat za 250 K (+ poštovné a balné) u ing. Mikoty (viz výše). Muzeum jižního Plzeska v Blovicích vydalo sborník Jižní Plzesko VII. Z obsahu: R. Trnka J. Hajšman: Neznámá zaniklá stedovká ves u Letin, s V areálu zaniklé vsi byla pravdpodobn tvrz umístná v rybníku. Formát A5, 123 stran. Možno objednat za 100 K u ing. Mikoty (viz výše). Durdík, T. (ed.): Castellologica bohemica 11. vydal Archeologický ústav AV R Praha, v. v. i.- Spolenost pátel starožitostí, Praha 2008, A4, 750 stran. Z obsahu: Pro velký rozsah uvádíme pouze názvy lánk bez paginace a anotace. K. Sklená: Pohanské poátky eských hrad v pedstavách romantické archeologie. F. Gabriel: Vztah stavby vž k typu skalní hrad v severních echách. P. Bolina J. Nmcová P. Šlézar: K poátkm hrad na Moravskotebovsku. D. Ková: Písemné zprávy o stavební innosti na drobných panských sídlech eskobudjovicka v raném novovku. L. Holík: Maarská rezidenní architektura mezi gotikou a renesancí. Thomas Kühtreiber Olaf Wagener: sie paweten zwo pateien ob dem geschloss auf die puhl Vorwerke / vor- 14

15 geschobene Befestigungen im deutsschprachigen Raum. G. Buchinger P. Mitchell D. Schön H. Schönfellner- Lechner: Die domus Gozzonis in Krems an der Donau das Haus des Stadtrichters Gozzo aus dem 13. Jahrhundert und seine Entwicklung bis zum Ausgang des Mittealters. T. Durdík: Pedsunutá bašta hradu Týova. F. Záruba: Vlašský dvr. J. Slavík: Vízmburské kuchyn. J. Hložek R. Kivánek: Komplexní nedestruktivní výzkum hradu Libhradu okr. Praha-západ. J. Panáek: Opravy hradu Ralsko v letech J. Lhoták: Hrad Kašperk a jeho panství. J. Pachner: Hausberk hrádky v krušnohorském údolí íky Chomutovky u Chomutova. Z. Procházka: Tvrz ve Lštní pt let výzkum a rekonstrukcí ( ). J. Jánský: Tvrz a statek Lštní za hrabat z Bubna a Litic na Srbicích. L. Foster Z. Procházka: Tvrz ve Lštní, archeologický výzkum P. Koár Z. Svová R. Koárová V. Janovská: Lštní bioarcheologický výzkum stedovké tvrze. R. Vrla J. Novotný: Jihovýchodní ást opevnní hradu Buchlova. V. Vránová J. Vrána: Olovné projektily z hradu Tepence. P. Žákovský: Tesáky ze sbírek Státního hradu Zvíkova. T. Durdík. Pavlík: Soubor kachl z hradu a zámku Bechyn.. Pavlík: Impozantní zbytky kachlových kamen z palác hradu Roupova. T. Durdík J. Fröhlich: Výzkum v lapidáriu v jižním kídle píseckého hradu. J. Frolík: Hrad v Chrudimi? D. Ková: Dva opomíjené ikonografické doklady k podob hradu ve Stráži nad Nežárkou. J. Prostedník: Záchranný výzkum gotického sklepa na tetím skalním bloku hradu Valdštejn. J. Šttina: Nové poznatky k hradu Blansko (okr. Blansko). Cena 793 K (v oprávnných pípadech /lenové SPS a v ARÚ I AS/ poskytována sleva). Objednávky bu pes Spolenost pátel starožitností na e- mailu: mateju@sfingakrizovka.cz nebo pes Archeologický ústav AV R, Praha, v. v. i. na u: knihovna@arup.cas.cz. T. Durdík - P. Rožmberský Zprávy z klubu Rada Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , rozmber@kar.zcu.cz. Po uzávrce minulého ísla Hlásky obdržela Rada od pedsedy brnnské poboky dopis s omluvou a zprávou o innosti za rok 2008 a posléze i zprávu o hospodaení za rok 2008 od pokladníka (viz dále). Byly také zaslány desátek a pedplatné Hlásky na úet Rady, takže konen mohla být do Brna zaslána Hláska XX/2008 (všechna tyi ísla najednou). Do 10. bezna je teba zaslat Rad Zprávy o innosti a o hospodaení poboek za rok Doufejme, že to letos funkcionái zvládnou vas. Konference Djiny staveb 2010 se koná na zámku v Netinech ve dnech bezna. lenové KASu, kteí mli píspvek na minulé konferenci a kterým úast nehradí zamstnavatel, a též studenti denního studia, kteí zde pedstaví alespo poster, jsou osvobozeni od konferenního poplatku. Pihlášky zasílejte na adresu P. Mikota, U Bachmae 10, Plze. Informace na www. evida. cz/shp. Pokladní Mgr. J. Karlová po krátkém psobení ve funkci ji složila ze zdravotních dvod. Funkce se laskav ujala Ing. Karla Brzobohatá. KAS (Rada) byla na podzim podrobena kontrole finanního úadu týkající se dotací na sborník Djiny staveb. Byly zjištny urité nedostatky, které jsou postupn odstraovány; výsledek kontroly nebyl do uzávrky tohoto ísla znám. Redakce Hlásky peje tenám a pedevším autorm Hlásky všechno nej do nového roku a dkuje všem, kteí zaslali píspvky a udrželi tak asopis v chodu. Pednostn budou publikovány lánky aktuální a postupn se dostane i na ostatní. Škoda jen, že si na podzim, i když poasí pálo, nikdo nepovšiml nieho zvláštního na panských sídlech a neposlal své pozorování do rubriky Z hrad, zámk a tvrzí. Poboka Plze Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , rozmber@kar.zcu.cz. Na schzce v íjnu seznámil úastníky M. Novobilský s voln pístupným poítaovým programem, s nímž je možné pomrn jednoduše vizualizovat hrady a zámky (a to nejen zvení, ale i zevnit) a rekonstruovat zíceniny jako 3D modely a pedvedl nkteré své vizualizace a rekonstrukce. íjnová pednáška R. Trnky se týkala pomrn neznámé innosti nkdejšího valdštejnského zahradníka a odborníka na pravké mohyly F. X. France na poli stedovké archeologie. První stedu v prosinci hovoil J. Anderle o souasném poznání vývoje hradu Velhartice. Na podzimní lenské schzi byli pijati noví lenové a potvrzen dosavadní výbor a funkcionái poboky. Došlo jen k jedné zmn J. Karlová ze zdravotních dvod složila funkci pokladní a novou pokladní byla zvolena Karla Brzobohatá. Navržen byl jarní zájezd na hrady s dochovanými zbytky obléhacích prací. V lét navždy opustil ady poboky pan Pavel Tolar z Plzn, pelivý tená Hlásky a edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa, len KASu od roku est jeho památce! Na velké pednášce v záí mluvil Tomáš Karel ke 20 úastníkm o identifikaci dosud neznámých sídel podle archivních map, pedevším v Loketsku; v listopadu pak pednášel Zdenk Procházka o stavebn historickém przkumu hradu Švamberku-Krasíkova za úasti 43 lidí. Další pednáška se na Filozofické fakult ZU v Sedlákov ul. 15, 2. patro (už jezdí nový výtah) od 17. hod. koná ve stedu 24. února. Pednášet budou pánové Karel a Klsák na téma Výsledky dlouhodobého výzkumu hradu Hartenberk. Minikonference hrádky a tvrze nová zjištní a nové otázky, aneb Drnoburk je taky burg. 2 3 íjna 2009 na tvrzi ve Svinné (okr. Rokycany) za úasti 10 lidí (i z ad pražské poboky) byla ve 14. hod. zahájena v renesanní síni tvrze bezinkovým likérem, následoval guláš. Následovaly 4 referáty (s libovoln dlouhé, s neomezeným asem na diskusi), první z nich se týkal archeologického výzkumu okolí tvrze Svinná a jeho souástí byla i podrobná prohlídka jejích exteriér i interiér (T. Karel L. Foster: Výsledky výzkumu tvrze ve Svinné), dále hovoili P. Rožmberský o parkánech u tvrzí, F. Kasl o souvislost mezi hrádky a tžbou nerostných surovin a J. Hajšman o nov zjištné zaniklé vsi u Letin pravdpodobn s tvrzí. V prbhu jednání bylo možné zobat oechy, mandle, kandované ovoce, zeleninu, veer byly klobásy a plzeský Prazdroj. Následovalo promítnutí filmu se stedovkou tématikou a posezení s kytarou. Druhý den se konala prohlídka záhadného nového zámku ve Svinné, o nmž není v podstat nic známo. Již dva roky má díve opuštná monumentální stavba svého Archeologický przkum brány na tvrzi Svinná, v pozadí Nový zámek. 15

16 majitele, který ji renovuje. Za vzornou organizaci dkujeme T. Karlovi. Firma Omnis Olomouc a. s. poskytla poboce volné vstupenky na trojlístek veletrh Moderní dm a byt, Moderní žena a Ex Plze konané íjna v Mstské sportovní hale. Vstupenky byly zárove slosovatelné o 2500 cen a obdrželi je na íjnové schzce ti lenové, kteí si pišli vyzvednout Hlásku a nemusela jim být zaslána poštou. Podzimní autovycházky 17. íjna se úastnilo ve tech autech jen devt lidí a pes. Ostatní asi podlehli zprávám o snhové kalamit v severovýchodních ástech eska a zalekli se poasí. Nebylo to tak hrozné. Tu a tam se vyskytl sníh jen na hrad Pajreku, což neovlivnilo jeho zevrubnou prohlídku, pedevším patrn nejvtšího donjonu v echách. Zícenina je udržována v nezarostlém stavu, jsou instalovány laviky a pístešek. Nízká oblanost nedovolovala daleké výhledy na Šumavu a drobn poprchávalo. Obhlédli jsme též barokn upravenou tvrz v Petrovicích n. Úhlavou, která ale zaíná chátrat chtlo by to alespo zavít vylezák na steše. Tvrz v Dešenicích, za éry státního statku opatená bízolitovou omítkou, byla ásten pístupná. Do nkterých místností zatéká, ale všude jsou vidt patrn památkáské mikrosondy zjišující stav omítek a zdiva, které zvení odhalily, že nejspíše celý komplex budov skrývá pod bízolitem psaníková sgrafita. Podailo se také shlédnout interiér zdejšího kostela sv. Mikuláše, v nmž však z pedbarokní fáze mnoho nezbylo. Hrad-zámek Bystice n. Úhlavou pekvapil svojí rozlohou. Do areálu, obklopeného mohutnou hradbou, jsme se sice oproti pvodnímu plánu bez osoby povené vedením vycházky nedostali, ale zaznamenali jsme, že už jsou tém všechny stechy opateny novou krytinou. Obešli jsme celý komplex a na stran od eky jsou po vymýcení hustého porostu vidt zajímavé detaily na skále stojící nejstarší ásti. Po oberstvení v restauraci Zemanka, kde jsou hostm zárove servírovány rzné hlavolamy k pobavení, jsme pokraovali smrem na Pole. Po cest jsme projíždli vesnicemi, v nichž v každé bývalo panské sídlo. Patrnjší stopy jsme spatili v Dlažov, kde po zboeném zámku zstal sklep. V zámeku v Bhaov, který je i s rozsáhlou zahradou ve vzorném stavu, byla psychiatrická léebna; v souasnosti se zdá být nevyužívaný. Mimo plán jsme navštívili Veselí n. Úhlavou, ovšem ze stavu zdejšího novogotického zámku, nkde již s propadlými stechami a stropy, nám bylo smutno. Dobré stechy má naopak tvrz s mladší pístavbou v Úsilov. V Poleni jsme si prohlédli zíceninu kostela, která je vzdálena jen asi 10 m od druhého zdejšího dosud funkního kostela. Zaujaly dochované kamenické detaily, jako okenní ostní a patky s nábhy klenebních žeber. Na zpátení cest jsme ješt navštívili restauraci ve Švihov a rozjeli se dom. Jarní autobusový zájezd bude tématický bude vnován poznání zemních fortifikací vzniklých pi obléhání hrad Stará Dubá, Zboený Kostelec (nad Sázavou) a Nový Hrad u Kunratic pod vedením M. Novobilského. Pokud se pihlásí nejmén 35 úastník, uskutení se v sobotu 15. kvtna. Odjezd bude v 7 hod. od bývalého planetária (nyní soud) u Hamburku. Cena byla stanovena na 350 K za osobu (je ovlivnna vyššími dálniními poplatky a mýtným). Pihlásit se je nutné nejpozdji do konce února u H. Matjkové (tel , , nejlépe em: helena.matejkova@seznam.cz - kdo pojede poprvé, nahlásí datum narození kvli pojištní. Platit je možné na únorové schzce). Nebude-li dostatený poet zájemc, bude zájezd v dubnovém ísle Hlásky odvolán. Poboka Brno Kontaktní adresa: Ing. Pavel Švehla, Ondrákova 3, Brno-Líše, svehla.pavel@volny.cz. Zpráva o innosti v r. 2008: Výroní schze se konala, z ryze technických píin, až na stejném míst jako loni, le pod jiným názvem podniku (tentokrát Medovináre ) a jiným, pro milovníky historie i píznanjším sortimentem medovinou. Pozdjší termín byl píznivjší pro vyšší úast len. Plánovaná konference na téma Archeologie církevních památek byla pesunuta na rok 2009, aby mohla být doprovázena výstavou v pozstatcích románské krypty katedrály sv. Petra a Pavla v Brn. Mgr. Ková poinformoval pítomné o aktivitách kolem hradu Vildenberka u Vininých Šumic, o nálezu železných pedmt (ostruha, nožík), keramiky (14. st.) a cihel (vše bude publikováno), o zamezení nelegálních výkop na tomto pomrn málo probádaném hrad a o výhledech dalších przkum. V rámci doktorandského studia zpracovává pedhradí moravských hrad, o emž se pak vedla rozsáhlá diskuse, neb každý chtl pispt se svou troškou do mlýna. Bylo usneseno konat pípravy na konferenci o netypických konstrukcích na hradech, která by se mla uskutenit v roce Dále bylo rozhodnuto navázat mezipobokovou spolupráci mezi brnnskou a zlínskou pobokou KASu. pedseda P. Švehla Zpráva o hospodaení v r. 2008: Zstatek: 1750 K. Píjmy 1120 K (l. píspvky na r. 2009, pedplatné Hlásky na r. 2009). Výdaje 430 K (desátek 110, pedplatné Hlásky 320). Zstatek: 2440 K. pokladník J. J. Ková Mimoádná schze poboky se konala na popud Rady v restauraci šermíského klubu L.A.G., Brno, Studánka. Pítomno bylo 10 len, dva se omluvili. Pedseda Švehla a pokladník Ková podali hlášení o nedostatcích bhem posledních let stran podávání zpráv o innosti, hospodáských zpráv a plateb. Informovali také o opateních pijatých Radou KASu vi poboce. Dále byla podána hlášení o provedené náprav: pedseda Švehla informoval o vypracované a odeslané zpráv o innosti; len Šttina informoval o další, jím vypracované zpráv o innosti; pokladník Ková informoval o vypracovaných a odeslaných hospodáských zprávách, o provedení dlužných plateb k a o souasném stavu úetnictví. Následn oba funkcionái složili své funkce. Pítomní lenové poboky vzali na vdomí odinní nedostatk a rozhodli takto: a) pedsedovi i pokladníkovi poboky byla vyslovena dtka, b) v rámci nápravy jim bylo naízeno setrvat ve funkci a oistit jméno poboky pilnou prací. Na rok 2010 byly naplánovány akce: a) J. Šttina pipraví exkurzi na Boskovicko, termín bude upesnn, b) P. Šimeek pošle pedsedovi informace k chystaným akcím zlínské poboky, kterých by se brnnská poboka mohla zúastnit. zapsal J. J. Ková Další informace od poboek redakce do uzávrky tohoto ísla neobdržela. Kontakty na ostatní poboky: Poboka Praha KAS Poboka Praha, PhDr. Jií Úlovec, T. Milady Horákové 133, Praha 6 Dejvice, julovec@mvcr.cz, houskovad@seznam.cz. Poboka Humpolec KAS, poboka Humpolec, Hradská 818, Humpolec. frantisek.kocman@mesto-humpolec.cz, orlikhumpolec@seznam.cz. Poboka Zlín KAS poboka Zlín, MUDr. Jií Hoza, eská 4760, Zlín. Tel jihoz@post. cz. Poboka Hradec Králové Ing. Jií Slavík, Nerudova 1210, Kostelec n. Orlicí, slavik_dp@volny.cz, jaroslav_cerny@centrum.cz. Uzávrka dalšího ísla: (vyjde v první dubnové dekád 2010) HLÁSKA, zpravodaj Klubu Augusta Sedláka. ISSN Vychází tvrtletn. Toto íslo vyšlo v 1. lednové dekád Šéfredaktor Petr Rožmberský, technický redaktor ing. Petr Mikota, redaktor pro internet Petr Beránek, ( Adresa redakce: Klub Augusta Sedláka, Kopeckého sady 2, Plze (rozmber@kar.zcu.cz nebo pmikota@post.cz) Vydává Klub Augusta Sedláka za pispní Nadaního fondu pro kulturní aktivity oban msta Plzn. Registrováno pod znakou OK UmP 23/ výtisk 16