Mûsíãník Odborového svazu UNIOS

Transkript

1 âíslo 1 ROâNÍK 17 Jak byl rok 2005 si kaïd z nás zhodnotí ze svého úhlu pohledu. Odbory jej urãitû hodnotí kladnû, protoïe se jim v tomto roce podafiilo pfiekonat ve - kerá úskalí a pfiekáïky, které byly kladeny pfiedloïení nového zákoníku práce ke schvalovacímu procesu do Parlamentu âr, pfii zachování jeho podoby ve stavu pfiijatelném pro zamûstnance, pfiiãemï se jim koncem roku podafiilo dûstojnû demonstrovat svoji sílu pfiítomností odboráfiû na Palachovû námûstí v Praze na podporu pfiijetí nového ZP v navrïené podobû. Parlamentní politické strany jej urãitû také hodnotí kladnû. KSâM je zajisté spokojena, neboè její cena na politickém trhu pomalu ale Minimální mzdové tarify v roce 2006 Vláda schválila nafiízení vlády ã. 514/2005 Sb., kter m se mûní nafiízení vlády ã. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdov ch tarifû a mzdového zv hodnûní za práci ve ztíïeném a zdraví kodlivém pracovním prostfiedí a za práci v noci, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. V leto ním roce k nav ení minimálních mzdov ch tarifû dochází dvakrát. Poprvé od 1. ledna 2006 a pak dále od Pfiíplatek za práci ve zdraví kodlivém pracovním prostfiedí a pfiíplatek za práci v noci zûstává ve v i 6,00 Kã/hod. Pokud odborová organizace jiï sjednala v kolektivní smlouvû pro rok 2006 niï í mzdové tarify nebo pfiíplatky, mûla by jejich nav ení sjednat dodatkem ke kolektivní smlouvû. Pro informaci v tabulce uvádím také v i minimálních mzdov ch tarifû pfii délce pracovní doby 37,50 hodin (mzdov tarif pro 40hodinovou pracovní dobu vynásoben koeficientem 1,0667, pro pracovní dobu 38,75 hodin t dnû je nutno pouïít koeficient ) Minimální mzda Dále bylo schváleno nafiízení vlády ã. 513/2005 Sb., kter m je novelizováno nafiízení vlády ã. 303/1995 Sb., o minimální mzdû, ve znûní pozdûj- ích pfiedpisû a rozhodla o zv ení minimální mzdy od pro zamûstnance odmûàované mûsíãní mzdou 7570 Kã za mûsíc - pro zamûstnance odmûàované hodinovou mzdou 44,70 Kã/hod. V â Í S L E : Spoleãné zdanûní manïelû (str. 3) Nemocenské poji tûní v roce 2006 (str. 4) Svazové sportovní hry zaãínají... (str. 7) 30. LEDNA 2006 Mûsíãník Odborového svazu UNIOS Pozitivní ohlédnutí za rokem 2005 jistû roste, âssd je nespornû také spokojena, protoïe se jí podafiilo umnû zvládnout krizi a v mûnou premiéra udrïet si vládní pozici i nadále a její volební preference zaznamenaly vzestupnou tendenci. KDU-âSL je spokojena, kdyï se jí podafiilo v pfiedvolebním roce odpoutat se od âssd a iroce se rozkroãit zleva doprava, a vytvofiit si tak nadûji b t v kaïdé pfií tí vládû. Spokojena je i US-DEU, jejíï pfiedstavitelé si tak udrïeli svou moc aï do pfií tích fiádn ch voleb, pfiestoïe její souãasné preference jí nedávají nadûji ani na pfiítomnost v Parlamentu âr. A nepochybnû i ODS je spokojena, jelikoï její volební preference vykazují dlouhodobû nejlep í ãísla. Ekonomice na í zemû se v minulém roce také nezpochybnitelnû dafiilo. RÛst HDP o více neï 4 %, inflace 1,9 % a po dlouh ch letech kladné saldo zahraniãního obchodu navozuje od pro zamûstnance odmûàované mûsíãní mzdou Kã za mûsíc - pro zamûstnance odmûàované hodinovou mzdou 48,10 Kã/hod. V e minimální mzdy ãiní: 90 % uveden ch ãástek, jde-li o první pracovní pomûr zamûstnance ve vûku 18 aï 21 let, a to po dobu esti mûsícû od jeho vzniku, 80 % uveden ch ãástek, jde-li o mladistvého zamûstnance, 75 % uveden ch ãástek, jde-li o zamûstnance poïívajícího ãásteãnû invalidní dûchod, 50 % uveden ch ãástek, jde-li o zamûstnance poïívajícího pln invalidní dûchod, nebo o mladistvého zamûstnance, kter je plnû invalidní a nepobírá pln invalidní dûchod. Minimální mzda je stanovena pro 40hodinovou t denní pracovní dobu. V pfiípadû krat í pracovní doby u zamûstnancû odmû- Àovan ch hodinovou mzdou je nutné provést pfiepoãet. Pfii pracovní dobû 38,75 hodin pfiíjemn pocit. Kladnû lze hodnotit i zahájen boj státních institucí za práva spotfiebitelû, aè uï byl veden na poli nevstfiícné poplatkové politiky bank nebo proti podvodn m reklamním slevov m akcím nadnárodních obchodních fietûzcû. Sympatické také bylo, Ïe pfiestoïe poãet usmrcen ch osob na silnicích v minulém roce byl nejniï í od roku 1990, pfiijal Parlament âr nová pravidla silniãního provozu, která bezpeãnost silniãní dopravy snad je tû zv í. Sportovní fanou ky urãitû nadchlo hokejové zlato z Vídnû, postup fotbalové reprezentace na MS v Nûmecku, jakoï i stabilní úspûchy Katefiiny Neumanové ãi Jakuba Jandy na snûhu. Pokuste se za sv m rokem 2005 pozitivnû ohlédnout i vy! Karel Sladkovsk pfiedseda svazu Minimální mzdové tarify v roce 2006 Minimální mzdové tarify jsou stanoveny takto: od 1. ledna 2006 od 1. ãervence 2006 Tarifní Kã/hod. Kã/mûsíc Kã/hod. Kã/mûsíc stupeà 40 hod. 37,5 hod. 40 hod. 37,5 hod ,70 47, ,10 51, ,50 49, ,10 53, ,60 51, ,30 55, ,10 54, ,00 58, ,60 58, ,70 62, ,60 62, ,10 67, ,20 67, ,10 72, ,60 73, ,90 78, ,60 79, ,30 85, ,90 87, ,10 94, ,60 96, ,50 104, ,60 107, ,30 115, t dnû vynásobit koeficientem 1,0323 (44,70 x 1,0323 = 46,10), pfii prac. dobû 37,5 hod. vynásobit koeficientem 1,0667 (44,70 x 1,0667 = 47,70). Nedosáhne-li mzda zamûstnance v kalendáfiním mûsíci v e minimální mzdy, zamûstnavatel mu rozdíl doplatí, a to bez ohledu na zavinûnou ãi nezavinûnou niï í v konnost zamûstnance, coï platí i pro zamûstnance odmûàované úkolovou mzdou. Poskytnutí doplatku do minimální mzdy není zálohou a nelze jej zamûstnanci zúãtovat. Do mzdy se pro tyto úãely zahrnují v echny sloïky mzdy, s v jimkou mzdy (vãetnû zv ení) za práci pfiesãas, pfiíplatku za práci ve ztíïeném a zdraví kodlivém pracovním prostfiedí, za práci v noci a za práci ve svátek. Do mzdy se nezahrnují plnûní poskytovaná podle zvlá tních pfiedpisû v souvislosti se zamûstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, odmûna za pracovní pohotovost, která se nepovaïují za mzdu. Ing. Anna Kodlová

2 Mzda v roce 2010 PrÛmûrná mzda v âesku by mohla v roce 2010 dosáhnout korun hrubého, pokud ekonomika dál poroste jako dosud. NovináfiÛm to fiekl pfiedseda âmkos Milan tûch. Podle nûj je takov rûst mezd nutn pro úspû n pfiechod âeské republiky na euro. Premiér Jifií Paroubek fiekl, Ïe by prûmûrná mzda mûla ãinit korun. Konfederace je optimistiãtûj í. Oãekává, Ïe letos se mzdy reálnû zvednou o pût aï est procent a stejn rûst ãekají i v dal ích letech. Do roku 2010 by se tak mûly mzdy zv it o 25 procent. (17. 1.) Protestují vparlamentu Odbory v BBC, které jsou proti zru ení deseti stanic BBC World Service v cizích jazycích, pfienesly svûj boj do parlamentu. Mezi deseti ru en mi stanicemi je i ãeská a slovenská sekce. Odboráfii se se li s nûkter mi poslanci a zdûraznili, Ïe zru ení stanic povede ke ztrátû 270 pracovních míst, z nichï asi 50 je v lond nském ústfiedí zahraniãního vysílání. Vláda ale dala BBC nároãn úkol znovu se pokusit o vytvofiení arabského televizního kanálu, kter má konkurovat populární katarské stanici Al-DÏazíra a dal ím místním televizím arabského svûta. BBC proto pova- Ïovala za nutné hledat moïnosti úspor, které podle názoru vedení jsou pfiedev ím v zahraniãním vysílání rozhlasu do zemí, které se jiï staly demokraciemi. Podle dostupn ch informací slovenské, bulharské, fiecké, maìarské, polské, slovenské a kaza ské vysílání jiï skonãilo. âeské vysílání se omezilo na krátké zpravodajské relace. (11. 1.) Smlouvy na úhradu péãe Zdravotní poji Èovny plánují, Ïe letos neprodlouïí smlouvu s aï patnácti procenty lékafiû a zdravotnick ch zafiízení. Smlouvy na úhradu péãe, které vypr í vût inou v ãervnu, by nechtûly obnovit s nadbyteãn mi nemocnicemi a ambulancemi. Lékafisk odborov klub (LOK) je proti neprodluïování smluv, podle nûj by tak mnoh m lékafiûm hrozila likvidace. Smlouva s poji Èovnou zajistí zdravotníkûm úhrady péãe ze zdravotního poji tûní. Pokud lékafii ãi zafiízení s poji Èovnami kontrakt nemají, musejí jim pacienti za léãbu platit pfiímo. Podle odboráfiû to prakticky znamená zru ení ordinace ãi nemocnice. éf LOK Milan Kubek poïaduje prodlouïení smluv na dobu neurãitou. (3. 1.) Solidarita po irsku Odbory v Irsku dûlají velmi principiální politiku podporující právo kolegû z nov ch ãlensk ch státû EU pfiijít do Irska a pracovat zde. Ov em nûktefií zamûstnavatelé chtûjí tyto migranty vykofiisèovat a vyuïívat jich v tlaku na sníïení irsk ch mezd a podkopání v hod, které irské odbory získaly pro své ãleny. Stávka ve firmû Doyle Concrete/Steelite byla vyhlá ena, kdyï ir tí zamûstnanci zjistili, Ïe jejich zamûstnavatel platí pracovníkûm z Polska a âeské republiky o dvû eura na hodinu ménû neï irsk m zamûstnancûm a souãasnû se pokou í propustit nûkteré irské zamûstnance a nahradit je pracovníky z V chodní Evropy za niï í mzdu a hor ích podmínek. V sledkem stávky je, Ïe zamûstnavatel nyní souhlasí s tím, Ïe v em zamûstnancûm bude vyplácet stejnou - a to vy í - mzdu. Tento dobr v sledek je v ak poznamenán velk m rámem na du i irsk ch odboráfiû, protoïe v dobû, kdy jejich ir tí kolegové stávkovali za to, aby pro nû vybojovali vy í mzdy, sami v chodoevrop tí zamûstnanci pokraãovali v práci. (sk) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY V pofiadí jiï sedmé zasedání na eho v konného v boru, v Praze pfied Vánocemi, bylo zamûfieno pfiedev ím na souãasné dûní ve svazu a v odborech. Pfiedseda a místopfiedseda svazu podrobnû hovofiili o zasedání Rady a Snûmu âmkos, zhodnotili probûhlou demonstraci na podporu pfiijetí nového ZP a podûkovali v em, ktefií se zúãastnili. Velká diskuse pak byla k materiálûm âmkos t kajících se opatfiení smûfiujících k úsporám rozpoãtu âmkos v roce 2006, 2. pracovnímu návrhu na zmûny statutu âmkos a k financování stfiedisek RPP âmkos v roce K obsáhlému materiálu o globalizaci pfiijal pozvání místopfiedseda âmkos Zdenûk Málek, kter velmi srozumitelnû tuto problematiku a postoj âmkos ke globalizaci pfiiblíïil. PrÛmûrná míra inflace vyjádfiená pfiírûstkem indexu spotfiebitelsk ch cen v roce 2005 proti prûmûru roku 2004 dosáhla 1,9 %, coï je o 0,9 procentních bodû niï í neï v roce Cenov v voj v roce 2005 ovlivnilo zejména zv ení cen bydlení, stravování a ubytování, jejichï podíl na pfiírûstku celkové hladiny spotfiebitelsk ch cen ãinil 1,1 a 0,4 procentních bodû. V bydlení vzrostly hlavnû ceny zemního plynu o 12,9 %, elektfiiny o 4,0 %, tepla a teplé vody o 4,5 %, vodného o 4,4 %, stoãného o 5,9 % a za odvoz pevn ch odpadû o 9,9 %. U stravování a ubytování se zv ily ubytovací sluïby o 7,9 % pfiedev ím v dûsledku zv ení cen za ubytování na vysoko kolsk ch kolejích (zmûna dotaãního systému) a ceny v závodních jídelnách o 6,1 %. Nejrychleji rostly ceny v oddílech zdraví (zv ení cen léãiv), po ty a telekomunikace, kde ceny po tovních sluïeb vzrostly o 14,3 % a ceny vefiejn ch telekomunikaãních sluïeb o 8,0 %. Mírnû niï í neï loni byly ceny potravin a nealkoholick ch nápojû, zejména v dûsledku poklesu cen pekárensk ch v robkû a obilovin o 1,9 % (z toho mouky o 14,1 %), vajec o 15,9 %, brambor o 36,5 %, ãerstvé zeleniny o 2,3 %, ãaje o 3,1 %. Na sniïování cenové hladiny pûsobil i pokles cen u odívání a obuvi, zafiízení a provozu domácností. Mezimûsíãnû klesla hladina spotfiebitelsk ch cen v prosinci proti listopadu o 0,1 %. Vláda âr schválila dne 14. prosince 2005 nafiízení vlády ã. 537/2005 Sb., kter m se mûní nafiízení vlády ã. 330/2003 Sb. Od 1. ledna 2006 dochází ke zv ení platov ch tarifû kaïdého stupnû cca o 5 %. Dal í zmûnou je doplnûní 6 uvedeného nafiízení vlády (zmûna uvedena tuãnû). Text prvního odstavce ustanovení, které fie í zvlá tní zpûsob urãení platového tarifu nûkter m zamûstnancûm, nyní zní: (1) Zamûstnavatel mûïe urãit platov tarif v rámci rozpûtí platov ch tarifû stanoven ch pro nejniï í aï nejvy í platov stupeà pfiíslu né platové tfiídy zamûstnanci zafiazenému a) do první aï ãtvrté platové tfiídy, nebo b) do páté a vy í platové tfiídy, kter vykonává umûlecké, umûleckotechnické, umûleckopedagogické práce, ãinnost sportovce a trenéra, plní úkoly zpravodajsk ch sluïeb, je vyslán v rámci jednotky mírov ch sil k úãasti na mírov ch operacích v zahraniãí nebo vykonává specializované odborné ãinnosti v zásahové jednotce rychlého nasazení Policie âeské republiky v útvaru s pûsobností na celém území âeské republiky nebo práci v konného letce, pokud okruh zamûstnancû, jichï se tento zpûsob urãení platového tarifu t ká, a pravidla V konn v bor Inflace 2005 Vzhledem k tomu, Ïe v dubnu t. r. bude sjezd âmkos, zvolili ãlenové VV delegáty, ktefií se tohoto sjezdu zúãastní, a to s hlasem rozhodujícím. ZároveÀ schválili podporu souãasnému místopfiedsedovi J. Zavadilovi jako kandidátovi na funkci místopfiedsedy âmkos a Ing. D. Peterkové, pfiedsedkyni RK na eho svazu jako kandidátce na funkci ãlenky Revizní komise âmkos. âlenové v konného v boru konstatovali, Ïe stále je tû existují organizace, které si neplní svoje povinnosti vûãi svazu, a tak opût vyzvali ty, které patfií mezi neplatiãe, aby nejpozdûji do konce února t. r. svûj dluh uhradily. Závûrem ãlenové VV vyslechli komentáfi k vybran m právním pfiedpisûm. Jitka Zettelová Pokles spotfiebitelsk ch cen zpûsobilo pokraãující sniïování cen pohonn ch hmot, které v prosinci dosáhlo 6,3 %. Naopak zvy ující vliv na úroveà cenové hladiny mûly ceny potravin a nealkoholick ch nápojû. Vy í neï v listopadu byly zejména sezónní ceny ovoce o 7,0 %, ãerstvé zeleniny o 7,8 %, brambor o 5,0 %. Meziroãní rûst spotfiebitelsk ch cen zpomalil v prosinci na 2,2 % (ze 2,4 % v listopadu 2005). Zdroj âsú Zasedání Snûmu âmkos Dne 13. prosince 2005 zasedal Snûm âmkos, jehoï ãleny jsou i zástupci OS UNIOS pfiedseda Karel Sladkovsk, ãlen pfiedsednictva Jan Wolf a ãlenka v konného v boru Marcela Dytrtová. Na programu zasedání byla vedle aktuálních odborov ch informací projednána zpráva o pfiípravû IV. sjezdu âmkos, zpráva o v sledcích kolektivního vyjednávání v roce 2005 a cíle pro rok Byla podána informace o schváleném rozpoãtu na rok 2006, dále zpráva o zamûfiení ãinnosti RROS a o stavu ãlenské základny. Úbytek ãlenské základny za celou konfederaci se pohybuje okolo 8 %, v na em svazu byl úbytek o nûco vy í, a to pfiedev ím v organizacích technick ch sluïeb a plynárenství. (pp) Zv ení platov ch tarifû od roku 2006 pro urãení platového tarifu v rámci rozpûtí nejniï ího aï nejvy ího platového stupnû pfiíslu né platové tfiídy sjedná v kolektivní smlouvû nebo stanoví vnitfiním platov m pfiedpisem. Okruh umûleck ch a umûleckotechnick ch zamûstnancû a pravidla pro urãení platového tarifu podle vûty první mûïe zamûstnavatel stanovit vnitfiním platov m pfiedpisem pouze v pfiípadû, Ïe u zamûstnavatele nepûsobí odborová organizace. V pfiípadû, Ïe u zamûstnavatele pûsobí odborová organizace, musí b t zvlá tní zpûsob urãení platového tarifu podle novely od ledna 2006 souãástí kolektivní smlouvy. Ing. Anna Kodlová Dne 14. prosince 2005 zemfiel ve vûku 91 let pan Václav Poul, b val pracovník odborového svazu a dlouholet ãlen odborû, kter m byl od sv ch osmnácti let aï do své smrti.

3 PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Spoleãné zdanûní manïelû Nové volby v Radû mlad ch âmkos Zástupci Rady mlad ch âmkos (RM âmkos) se vãetnû dvou ãlenû z OS UNIOS se li na svém posledním loàském zasedání 13. a 14. prosince 2005 v Odborové kole ve Zlenicích. NejdÛleÏitûj ím bodem tématu bylo ukonãení bezvládí a zvolení nového pfiedsedy a tajemníka rady. Ostatnû loàsk rok byl málem pro RM âmkos také poslední. Nûkolik ãlenû, ktefií stáli u zrodu této rady, jiï dospûlo do vûku, kdy podle stanov museli skonãit, pfiedsedkyni Katefiinû Koplové skonãilo volební období a aktivita zb vajících ãlenû, kde vût- inu z nich tvofiili nováãci, byla témûfi nulová. Proto se ãlenové na svém ãervnovém setkání dohodli, Ïe povûfií Michala Votavu z OS UNIOS vedením rady do konce roku 2005, kdy se uskuteãní nové volby. Za tuto dobu se musely pfiipravit nûkteré zmûny a hlavnû nov program pro pfií tí volební období (dva roky). Nakonec se práce povedla a rada mlad ch se tedy v prosinci mohla sejít a zvolit si nové vedení. Nejprve se ale musely schválit pfiipravené zmûny jednacího fiádu, t kající se hlavnû úãasti a pfiedev ím neúãasti ãlenû na zasedáních a o zpûsobu v poãtu usná eníschopnosti. RM âmkos je usná ení schopná, je-li pfiítomna nadpoloviãní vût ina svazû zastoupen ch v RM âmkos, pfii hlasování má ale kaïd ãlen jeden hlas. Poté se pfiistoupilo k volbû pfiedsedy a tajemníka rady. Pfiedsedou RM âmkos byl zvolen Michal Votava z na eho svazu a tajemnicí RM âmkos byla zvolena Katefiina Hofmannová z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péãe. Nakonec ãlenové schválili plán ãinnosti na pfií tí dva roky a rozhodli o vylouãení dvou ãlenek RM âmkos pro dlouhodobou neomluvenou neúãast na jednáních. Vûfiíme, Ïe RM âmkos pod nov m vedením opût obnoví svojí ãinnost a bude opût plnit své poslání. (mv) Poprvé za rok 2005 mohou manïelé vyuïít moïnosti, kterou dává ustanovení 13a zákona o daních z pfiíjmû ã. 586/1992 Sb., v platném znûní, a to uplatnit v poãet danû ze spoleãného základu danû manïelû. Chci na tuto moïnost upozornit, protoïe mnohé rodiny mohou vyuïitím této moïnosti u etfiit fiádovû tisíce korun, i kdyï úspora na daních bude mít za následek zv ení ãistého pfiíjmu rodiny, kter se posuzuje pro poskytování sociálních dávek. Je samozfiejmé, Ïe je nutné provést v poãet a zváïit, zda v konkrétním pfiípadû je vyuïití zákona v hodné. Spoleãného zdanûní mohou vyuïít man- Ïelé, ktefií vyïivují alespoà jedno dítû Ïijící s nimi v domácnosti (dítû do 26 let), i v pfiípadû, Ïe jeden z manïelû nemûl pfiíjmy, které jsou pfiedmûtem danû. Spoleãné zdanûní nelze uplatnit, jestliïe alespoà jeden z manïelû za zdaàovací období - má stanovenu daà pau ální ãástkou, - má povinnost stanovit minimální základ danû, - uplatàuje rozdûlení pfiíjmû a v dajû na spolupracující osoby, - uplatàuje v poãet danû z pfiíjmû dosaïen ch za více zdaàovacích období, - uplatàuje slevu na dani z titulu investiãních pobídek, - má povinnost podávat daàové pfiiznání pfii konkurzu. Spoleãné zdanûní uplatàuje kaïd z manïelû ve svém daàovém pfiiznání, které podávají oba manïelé ve stejné lhûtû. Po uplynutí lhûty pro podání daàového pfiiznání nelze zpûsob stanovení základu danû a danû formou spoleãného zdanûní uplatnûn v daàovém pfiiznání mûnit. Zamûstnavatel se v pfiípadû, Ïe se man- Ïelé rozhodnou uplatnit spoleãné zdanûní, na v poãtu nepodílí. Zamûstnavatel má pouze povinnost poskytnout zamûstnanci doklad o souhrnn ch údajích uveden ch ve mzdové listû, které jsou rozhodné pro v poãet zdanitelné mzdy, danû, záloh a pro poskytnutí daàového zv hodnûní. Takov doklad (Potvrzení o zdaniteln ch pfiíjmech ze závislé ãinnosti a o sraïen ch zálohách na daà) musí zamûstnavatel poskytnout zamûstnanci na základû jeho Ïádosti do deseti dnû od podání Ïádosti. Vlastní v poãet pfii spoleãném zdanûní manïelû Nejprve se urãí tzv. spoleãn základ danû, do nûhoï vstupují v echny dílãí základy (pozor na to, Ïe dílãí ztráty se nezahrnují) obou manïelû. Spoleãn m základem danû se rozumí souãet dílãích základû danû, a to je: - základ danû ze závislé ãinnosti, - základ danû z podnikání a jiné samostatnû v dûleãné ãinnosti, - základ danû z kapitálového majetku, - základ danû z pronájmu, - základ danû z ostatních pfiíjmû. Pfii urãení jednotliv ch dílãích základû se postupuje podle obvykl ch úprav dan ch zákonem o daních z pfiíjmû, tj. postupuje se jako by se vypoãítávaly pro kaïdého z man- ÏelÛ oddûlenû. Spoleãn základ danû se sníïí o nezdanitelné ãásti základu danû (podle 15 ZDP) za oba manïele. Tyto nezdanitelné ãásti základu danû mûïe uplatnit i ten z manïelû, kter nemûl zdanitelné pfiíjmy, jestliïe jinak splàuje podmínky stanovené pro jejich uplatnûní. VykáÏí-li manïelé nebo nûkter z nich ve zdaàovacím období, ve kterém uplatnili spoleãné zdanûní, u pfiíjmû podle 7 nebo 9 daàovou ztrátu, mûïe ji odeãíst od základu danû ten z manïelû, kter ji vykázal, v následujících zdaàovacích obdobích, pokud v tûchto zdaàovacích obdobích neuplatní spoleãné zdanûní. ProtoÏe zákon o daních z pfiíjmû nefie í oblast spoleãného zdanûní manïelû komplexnû a jiï v prûbûhu minulého roku vznikla fiada nejasností, vydalo Ministerstvo financí sdûlení, které objasàuje mimo jiné i fie ení zpûsobu placení daní a placení záloh na danû. Pfii pouïití spoleãného zdanûní bude ãast m pfiípadem skuteãnost, Ïe jednomu z manïelû vznikne pfieplatek na dani (napfi. vlivem sraïen ch a odveden ch záloh na daà z pfiíjmû ze závislé ãinnosti nebo zaplacen ch záloh na daà z titulu pfiíjmû z podnikatelské ãinnosti) a druhému z manïelû vznikne daàová povinnost (napfi. manïelka nemá Ïádné vlastní pfiíjmy, je v domácnosti a peãuje o dûti, do daàového pfiiznání v ak uvede polovinu spoleãného základu danû, tj. i polovinu pfiíjmû manïela). Podle uvedeného sdûlení nemusí b t v takovémto pfiípadû dodrïen termín pro uhrazení nedoplatku, ale je moïné poïádat správce danû o vrácení pfieplatku na dani s tím, Ïe tento pfieplatek bude poukázán na úhradu nedoplatku na dani druhého man- Ïela. Pfiípadné penále, které vznikne podle souãasnû platné legislativy, bude bez Ïádosti poplatníka prominuto. Ministerstvo financí pfiipravuje zmûny zákona o daních z pfiíjmû a doplnûní zákona tak, aby bylo jiï ze samotného textu ustanovení 13a zfiejmé, Ïe zálohy neplatí ten z manïelû, kter pfied spoleãn m zdanûním nemá vlastní pfiíjmy, a také bylo zfiejmé, Ïe pokud nûkter z manïelû nedosáhne Ïádn ch pfiíjmû, mûïe si nezdanitelné ãástky uplatnit jak on, tak i druh z manïelû a Ïe správce danû uskuteãní pfievod pfieplatku jednoho z manïelû na nedoplatek druhého z manïelû, pokud o to bude poïádán, a to ke dni splatnosti danû druhého z manïelû. Závûrem bych chtûla pfiipomenout, Ïe pokud zamûstnanec poïaduje, aby roãní zúãtování danû z pfiíjmû provedl zamûstnavatel, musí o toto zamûstnavatele do 15. února poïádat (nejlépe podepsat Ïádost na tiskopise Prohlá ení poplatníka danû z pfiíjmû fyzick ch osob ze závislé ãinnosti a funkãních poïitkû). V pfiípadû, Ïe podává daàové pfiiznání sám, mûïe vyuïít, pokud je pro nûj v hodné, spoleãné zdanûní manïelû. DaÀové pfiiznání musí podat do , pfiípadnû do , pokud zpracovává pfiiznání daàov poradce (nutno podat na finanãní úfiad plnou moc k zastupování v termínu do ). Ing. Anna Kodlová Zv ení Ïivotního minima Vláda na jednání dne 7. prosince 2005 schválila nafiízení ã. 505/2005 Sb., kter m se zvy ují od 1. ledna 2006 ãástky Ïivotního minima. âástka Ïivotního minima, která se pova- Ïuje podle zákona o Ïivotním minimu za potfiebnou k zaji tûní v Ïivy a ostatních základních osobních potfieb obãana, ãiní mûsíãnû a) 1750 Kã, jde-li o dítû do 6 let vûku, b) 1950 Kã, jde-li o dítû od 6 do 10 let vûku, c) 2310 Kã, jde-li o dítû od 10 do 15 let vûku, d) 2530 Kã, jde-li o nezaopatfiené dítû od 15 do 26 let vûku, e) 2400 Kã u ostatních obãanû. âástka Ïivotního minima, která se pova- Ïuje podle zákona o Ïivotním minimu za potfiebnou k zaji tûní nezbytn ch nákladû na domácnost, ãiní mûsíãnû a) 2020 Kã, jde-li o jednotlivce, b) 2630 Kã, Ïijí-li v domácnosti 2 osoby, c) 3260 Kã, Ïijí-li v domácnosti 3 nebo 4 osoby, d) 3660 Kã, Ïije-li v domácnosti 5 nebo více osob.îivotní minimum pro jednotlivce se oproti roku 2005 zv ilo ze 4300 Kã na 4420 Kã v roce (kod) 3

4 Nemocenské poji tûní tvofií spolu se základním dûchodov m poji tûním a zv ením dûchodu pro bezmocnost souãást sociálního zabezpeãení ve smyslu zákona ã. 582/1991 Sb., o organizaci a provádûní sociálního zabezpeãení, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Úãelem nemocenského poji tûní je zabezpeãit v dûleãnû ãinné osoby penû- Ïit mi dávkami v dobû nepfiítomnosti v práci z dûvodu nemoci a matefiství. Úãast na nemocenském poji tûní zamûstnancû pfii splnûní stanoven ch podmínek vzniká ze zákona a je povinná. Úãast osob samostatnû v dûleãnû ãinn ch na nemocenském poji tûní je dobrovolná. Pojistn pomûr je právní vztah mezi zamûstnancem a nemocensk m poji tûním, kter zamûstnanci zaruãuje, Ïe mu pfii splnûní stanoven ch podmínek vznikne nárok na nûkterou z dávek nemocenského poji tûní. Poji tûní vzniká dnem vstupu do zamûstnání, vzniká pfiímo ze zákona, jakmile se pro jeho vznik splnily v echny podmínky. Poji tûní trvá po celou dobu trvání zamûstnání, zakládající úãast na nemocenském poji tûní. Zaniká automaticky dnem skonãení zamûstnání, které zakládalo úãast na nemocenském poji tûní. Z nemocenského poji tûní zamûstnancû se poskytují ãtyfii dávky: nemocenské, podpora pfii o etfiování ãlena rodiny, vyrovnávací pfiíspûvek v tûhotenství a matefiství a penûïitá pomoc vmatefiství. Z nemocenského poji - tûní osob samostatnû v dûleãnû ãinn ch (OSVâ) se poskytují dvû dávky: nemocenské a penûïitá pomoc v matefiství. Nárok na dávky nemocenského poji tûní má i zamûstnanec, kterému skonãil pracovní pomûr v tzv. ochranné lhûtû. Ochranná lhûta ãiní 42 dnû od skonãení zamûstnání; jestliïe v ak zamûstnanec byl naposledy zamûstnán po krat í dobu, ãiní ochranná lhûta jen tolik dnû, kolik dnû byl naposledy zamûstnán. U Ïen, jejichï zamûstnání skonãilo v dobû tûhotenství, ãiní ochranná lhûta vïdy est mûsícû. To platí obdobnû i pro osoby samostatnû v dûleãnû ãinné. Jaké jsou podmínky nároku na dávky stanoví podrobnû zákon ã. 54/56 Sb., o nemocenském poji tûní, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Podmínkami nároku na dávky nemocenského poji tûní (nejdûleïitûj í je pfiedev ím úãast na nemocenském poji tûní) se 4 ODPOVÍ DÁME DOTAZ: Pracuji v pfiíspûvkové organizaci (zfiizovatelem je mûsto), která nemá vlastní stravovací zázemí pro zamûstnance. Zfiizovatel proto zamûstnancûm poskytuje stravenky Gastroturky. Zajímalo by mû, na základû jakého pfiedpisu se stanoví v e hodnoty této poukázky, kolik z této hodnoty a na základû jakého pfiedpisu hradí zamûstnavatel ze svého rozpoãtu, kolik a na základû jakého pfiedpisu je hrazeno z prostfiedkû FKSP a samozfiejmû jakou ãástkou doplácí zamûstnance. Také by mû zajímalo, zda mûïe mít zamûstnanec na tuto poukázku nárok i mimo pfiímo odpracované dny (náhradní volno za pfiesãasovou práci, dovolená, nemoc, sluïební cesta). Na pracovi ti není odborová organizace. T. M., Brno CO VÁS ZAJÍMÁ Nemocenské poji tûní v roce 2006 budeme podrobnû zab vat v nûkterém z pfií - tích ãísel ãasopisu. Jak se poãítají dávky nemocenského poji tûní? Vychází se z denního vymûfiovacího základu (DVZ), kter se zjistí následujícím zpûsobem. Zapoãitateln pfiíjem zúãtovan zamûstnanci v rozhodném období, kter m je zpravidla dvanáct kalendáfiních mûsícû bezprostfiednû pfiedcházejících kalendáfinímu mûsíci, ve kterém do lo ke vzniku pracovní neschopnosti, potfieby o etfiování ãlena rodiny ãi nástupu na matefiskou dovolenou, se dûlí poãtem kalendáfiních dnû pfiipadajících na rozhodné období. Do tohoto poãtu dnû se v ak nûkteré dny nezahrnují, aby neodûvodnûnû nedocházelo k rozmûlnûní v e denního vymûfiovacího základu (napfi. dny poskytování nemocenského). U osob samostatnû v dûleãnû ãinn ch se denní vymûfiovací základ zji Èuje obdobn m zpûsobem s tím, Ïe rozhodn m obdobím je zpravidla kalendáfiní rok pfiedcházející roku, v nûmï vznikla pracovní neschopnost ãi v nûmï Ïena nastupuje matefiskou dovolenou, a zapoãitateln m pfiíjmem se rozumí úhrn mûsíãních vymûfiovacích základû pro stanovení záloh na pojistné na dûchodové poji tûní. Dále se poãítá s redukãními hranicemi. Pro redukci jsou stanoveny od do dvû hranice: 480 Kã a 690 Kã. Od 1. ledna 2006 jsou redukãní hranice podle nafiízení vlády ã. 417/2005 Sb. stanoveny takto: 510 Kã a 730 Kã. Vypoãten denní vymûfiovací základ podléhá redukci v pfiípadû, Ïe jeho v e pfiesáhne stanovenou hranici: pro nemocenské a podporu pfii o etfiování ãlena rodiny se od za dobu prvních 14 dnû nároku na dávku se z ãástky do 510 Kã zapoãítává jen 90 % (tj. 459 Kã) a aï od 15. dne se tato ãástka zapoãítává plnû z ãástky nad 510 Kã do 730 Kã zapoãítává 60 %, tj. 132 Kã k ãástce nad druhou redukãní hranicí, tj. 730 Kã se nepfiihlíïí takïe DVZ pro nemocenské a podporu pfii o etfiování ãlena rodiny pro dobu prvních 14 dnû nároku ãiní maximálnû 591 Kã; od 15. dne ãiní DVZ maximálnû 642 Kã Dávky nemocenského poji tûní se vypoãítávají z denního vymûfiovacího základu pfiíslu nou procentní sazbou: u penûïité pomoci vmatefiství 69 % ODPOVùë: Vzhledem k tomu, Ïe zfiizovatelem va eho zamûstnavatele je mûsto, je v tomto pfiípadû nutné postupovat podle vyhl. ã. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradû v pfiíspûvkov ch organizacích zfiízen ch územními samosprávn mi celky, která platí od ProtoÏe je u vás stravování zabezpeãováno prostfiednictvím jiné právnické nebo fyzické osoby, postupuje se podle 4 a 5 této vyhlá ky. Cena poukázky je sjednána ve smlouvû s právnickou nebo fyzickou osobou, která bude zabezpeãovat stravování. Z této ceny zamûstnavatel hradí 55 %, a to z nákladû na svou hlavní ãinnost, nejv e v ak 70 % horní hranice stravného pfii trvání pracovní cesty 5 aï 12 hodin. V souãasné dobû to je 48,30 Kã (70 % z 69 Kã). Podle vyhl. ã. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potfieb, vám zamûstnavatel mûïe na stravování poskytnout pfiíspûvek z fondu kulturních a sociálních potfieb. Jeho v e není stanovena. Zb vající ãást sjednané ceny hradí strávník. V dobû pracovní neschopnosti, dovolené, náhradního volna, pracovní cesty, která trvala pût hodin a více, nelze za sníïenou cenu tzv. u podpory pfii o etfiování ãlena rodiny 69 % u nemocenského 25 % za první tfii kalendáfiní dny pracovní neschopnosti nebo karantény, dále 69 % Maximální nemocenské v roce 2006 ãiní: za první tfii kalendáfiní dny doãasné neschopnosti 148 Kã za den (591 Kã x 0,25) od ãtvrtého dne doãasné pracovní neschopnosti 408 Kã za den (591 Kã x 0,69) od patnáctého dne doãasné pracovní neschopnosti 443 Kã za den (642 Kã x 0,69) Dávky nemocenského poji tûní se poskytují za kalendáfiní dny. Nemocenské se poskytuje nejdéle jeden rok od poãátku pracovní neschopnosti, ne v ak déle neï do skonãení pracovní neschopnosti nebo do uznání plné nebo ãásteãné invalidity. Pro starobní dûchodce a poïivatele plného invalidního dûchodu pfii pracovní neschopnosti z dûvodu nemoci ãi nepracovního úrazu ãiní podpûrãí doba 84 kalendáfiních dnû v kalendáfiním roce nebo pfii téïe pracovní neschopnosti. Podpora pfii o etfiování ãlena rodiny se poskytuje nejv e po dobu prvních devíti kalendáfiních dnû, popfi. nejv e 16 kalendáfiních dnû zamûstnanci, kter má v péãi dítû do skonãení povinné kolní docházky a je jinak osamûl. PenûÏitá pomoc vmatefiství se poskytuje maximálnû 28 t dnû, popfi. 37 t dnû v pfiípadû Ïen, které porodily více dûtí souãasnû a starají se aspoà o dvû z nich, anebo se jedná o Ïeny svobodné, ovdovûlé, rozvedené nebo z jin ch závaïn ch dûvodû osamûlé, které neïijí s druhem. PenûÏitá pomoc vmatefiství se poskytuje maximálnû po dobu 22 t dnû, popfi. 31 t dnû, nejdéle v ak do osmi mûsícû vûku dítûte, pfii pfievzetí dítûte do trvalé péãe na základû rozhodnutí pfiíslu ného orgánu nebo jehoï matka zemfiela a pfii pfievzetí dítûte do péãe manïelem Ïeny, která nesmí nebo nemûïe ze zdravotních dûvodû o dítû peãovat a sama nepobírá penûïitou pomoc v matefiství. Vyrovnávací pfiíspûvek v tûhotenství a matefiství se poskytuje nejdéle do nástupu Ïeny na matefiskou dovolenou a po ukonãení matefiské dovolené nejdéle do konce devátého mûsíce po porodu. JUDr. Jitka Kocianová stravenku poskytnout. Podmínkou pro poskytnutí stravenky za sníïenou cenu je odpracování smûny. Pfiitom i zde platí, Ïe za sníïenou cenu lze tzv. stravenku poskytnout, pokud pfiítomnost zamûstnance vpráci bûhem této smûny trvá alespoà tfii hodiny. Uvedu na pfiíkladu: zamûstnanec ze své smûny odpracuje ãtyfii hodiny a poïádá o neplacené volno, zamûstnavatel mu poskytne jednu stravenku za sníïenou cenu. Pokud by v ak neodpracoval minimálnû tfii hodiny, napfiíklad protoïe by ãerpal dovolenou nebo by byl v pracovní neschopnosti, nárok na stravenku za sníïenou cenu by mu nevznikl. DOTAZ: Lze v pracovní smlouvû sjednat, Ïe zamûstnanec bude nosit jednotn pracovní odûv a pouïívat tzv. jmenovky? MÛÏe to zamûstnavatel stanovit v pracovním fiádu nebo lze to dohodnout vkolektivní smlouvû? T. U., Liberec ODPOVùë: Pokud se nejedná o osobní ochrann pracovní prostfiedek, povinnost nosit jednotn pracovní odûv lze fie it pouze dohodou se zamûstnancem, napfiíklad v pracovní smlouvû. RovnûÏ no ení tzv. jmenovek je vûcí dohody mezi zamûstnavatelem a zamûstnancem. (zr)

5 Vy í v i odstupného, pfiípadnû bliï í podmínky pro poskytování odstupného lze sjednat v PKS Splatnost mzdy Mzda je splatná po vykonání práce, a to vïdy... dne následujícího mûsíce. Pfiipadne-li v platní termín na den pracovního klidu, bude mzda vyplacena v poslední pfiedcházející pracovní den V plata mzdy ZamûstnancÛm na odlouãeném pracovi ti... se vyplácí mzda v pokladnû zamûstnavatele v dobû od... do... hodin. Doba potfiebná na cestu a v platu mzdy se posuzuje jako v kon práce. V. Péãe o pracující 5.1 Zamûstnavatelé zabezpeãí zamûstnancûm kaïdé smûny, ktefií o to projeví zájem, podání jednoho teplého jídla, resp. poskytnou náhradní stravování. 5.2 Za odpracovanou smûnu se pro úãely poskytování závodního stravování povaïuje v kon práce del í neï 4 hodiny. Pokud je odpracovaná smûna vãetnû pfiestávek del í neï 11 hodin, obdrïí zamûstnanec dal í jídlo. 5.3 Zamûstnavatelé se zavazují pfiispívat ze sv ch nákladû v pfiípadû poskytování závodního stravování prostfiednictvím jin ch subjektû: ãástkou odpovídající nejménû 55 % ceny hlavního jídla v prûbûhu jedné pracovní smûny, max. v ak do v e 70 % stravného pfii trvání pracovní cesty 5-12 hodin podle zvlá tního pfiedpisu ( 5, odst. 1, písm. a) zák. ã. 119/1992 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû). 5.4 V PKS bude dohodnuta konkrétní v e pfiíspûvku na závodní stravování ze sociálního fondu. VI. Bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práci 6.1 Smluvní strany se zavazují vzájemnû spolupracovat pfii zaji Èování bezpeãného, nezávadného a zdraví neohroïujícího pracovního prostfiedí a pfii plnûní dal ích úkolû v oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci. 6.2 Zamûstnavatelé se zavazují: a) pfiijímat opatfiení k prevenci rizik, pro pfiípad zdolávání mimofiádn ch událostí a evakuace zamûstnancû a informovat o nich pfiíslu n odborov orgán, b) informovat pfiíslu n odborov orgán kromû pfiípadû uveden ch v 136a odst. 2 ZP - o preventivních lékafisk ch prohlídkách stanoven ch zvlá tními právními pfiedpisy, kter m jsou zamûstnanci povinni se podrobit, - o termínu v konu státního odborného dozoru nad bezpeãností a ochranou zdraví pfii práci a po jeho provedení o v sledku provedené kontroly, - o návrhu zamûstnavatele na zafiazení práce do pfiíslu né kategorie, v sledcích mûfiení koncentrací a intenzit faktorû pracovních podmínek a zpûsobu zaji tûní ochrany zdraví zamûstnancû, c) organizovat nejménû jednou v roce provûrky bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci na v ech sv ch pracovi tích a zafiízeních v dohodû s pfiíslu n m odborov m orgánem - konkrétní termín provûrky bude upfiesnûn v podnikov ch kolektivních smlouvách, d) zajistit zástupcûm pfiíslu ného odborového orgánu pro oblast BOZP kolení umoïàující jim fiádn v kon jejich funkce v rozsahu stanoveném podnikov mi kolektivními smlouvami a zpfiístupnit jim potfiebné pfiedpisy a doklady, e) poskytnout zástupcûm pfiíslu ného odborového orgánu pro oblast BOZP k v konu jejich ãinnosti pracovní volno s náhradou mzdy v nezbytnû nutném rozsahu blíïe stanoveném podnikov mi kolektivními smlouvami ve v i prûmûrného v dûlku, f) vy etfiovat pfiíãiny a okolnosti vzniku pracovních úrazû a nemocí z povolání za úãasti pfiíslu ného odborového orgánu, pfiípadnû umoïnit úãast svazového inspektora bezpeãnosti práce pfii tomto vy etfiování, a po skonãení vy etfiení pfiedat pfiíslu nému odborovému orgánu jedno vyhotovení záznamu o úrazu. 6.3 OS UNIOS se zavazuje zorganizovat pro zástupce pfiíslu ného odborového orgánu pro oblast BOZP kolení za úãelem zaji tûní potfiebn ch znalostí k fiádnému v konu jejich funkce. VII. Závûreãná ustanovení 7.1 Nedílnou souãástí této KSVS je smluvními stranami potvrzen seznam zamûstnavatelû a kolektivû zamûstnancû, pro nûï je tato KSVS závazná (viz. Pfiíloha). 7.2 Smluvní strany se dohodly vyhodnotit spoleãné plnûní této kolektivní smlouvy v dobû její úãinnosti nejpozdûji... a k datu skonãení její úãinnosti, nejpozdûji do Obsah této KSVS lze mûnit a doplàovat pouze po vzájemné dohodû smluvních stran. Smluvní strany jsou povinny zahájit vyjednávání v pfiípadû, Ïe dojde ke zmûnám pfiedpisû, které mají dopad na ustanovení této KSVS. 7.4 Smluvní strany se zavazují zahájit nejpozdûji 60 dnû pfied uplynutím úãinnosti této KSVS kolektivní vyjednávání o KSVS na rok... a dal í období a odpovûdût na písemn návrh nejpozdûji ve lhûtû 15 kalendáfiních dnû ode dne doruãení návrhu. 7.5 V souladu s ustanovením 9 zákona ã. 2/1991 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, odevzdá svaz zamûstnavatelû... tuto KSVS k uloïení Ministerstvu práce a sociálních vûcí âeské republiky nejpozdûji do 15 dnû ode dne jejího uzavfiení. V dne za svaz zamûstnavatelû: za OS UNIOS: SPOLEâN PODKLAD PRO KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ OS UNIOS pfiipravil ve spolupráci se zástupci SâMBD i pro rok 2006 návrh kolektivní smlouvy vy - ího stupnû, kter tak jako v minul ch letech mûïe odborov m organizacím i zamûstnavatelûm slouïit jako podklad pro vyjednávání podnikové kolektivní smlouvy v jednotliv ch bytov ch druïstvech (jedná se pouze o návrh, protoïe svaz zamûstnavatelû není zatím oprávnûn smlouvu podepsat). Pro zpracování podnikové kolektivní smlouvy mohou odborové organizace poïádat o zaslání tohoto materiálu ovou po tou na adrese: unios@cmkos.cz, popfiípadû se spojit s pfiíslu n m manaïerem kontaktního místa. Svaz âmbd, Podolská 50, Praha 4 zastoupen... a Odborov svaz UNIOS, nám. W. Churchilla ã. 2, Praha 3, zastoupen... uzavírají podle 20 zákoníku práce a zákona ã. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, s cílem vytváfiet podmínky pro uskuteãàování ekonomick ch a sociálních zámûrû pfii zachování sociálního smíru, tuto kolektivní smlouvu vy ího stupnû I. Pfiedmût, osobní a ãasová pûsobnost kolektivní smlouvy 1.1 Tato kolektivní smlouva vy ího stupnû (dále jen KSVS) upravuje vzájemnou spolupráci smluvních stran v rámci daném právními pfiedpisy a stanoví dal í pracovnû právní, mzdové a jiné nároky zamûstnancû. 1.2 Tato kolektivní smlouva se vztahuje na v echny zamûstnavatele, ktefií jsou ãleny svazu zamûstnavatelû..., na v echny zamûstnance a pfiíslu né odborové orgány pûsobící u tûchto zamûstnavatelû, za které uzavfiel tuto kolektivní smlouvu Odborov svaz UNIOS (dále jen OS UNIOS). 1.3 KSVS nab vá platnosti dnem podpisu smluvních stran a úãinností dnem... a sjednává se na dobu... II. Vztahy mezi smluvními stranami 2.1 Smluvní strany se zavazují: a) respektovat postavení a pravomoci zamûstnavatelû, zamûstnancû a pfiíslu n ch odborov ch orgánû vypl vající z platn ch právních pfiedpisû a pfiihlíïet pfiitom ke specifick m podmínkám a moïnostem jednotliv ch zamûstnavatelû, b) vzájemnû se informovat o pfiipravovan ch opatfieních a zámûrech, které se dot kají zájmû druhé smluvní strany, v rozsahu daném právními pfiedpisy, c) zachovávat sociální smír po dobu úãinnosti této KSVS, d) kolektivní spory mezi zamûstnanci a zamûstnavateli fie it vyjednáváním na pfiíslu né úrovni. 2.2 Zamûstnavatelé: a) jsou v souladu s 18b ZP povinni respektovat právo pfiíslu ného odborového orgánu na informace a projednání, b) jsou povinni vytvofiit pfiíslu n m odborov m orgánûm na svûj náklad podmínky pro fiádn v kon jejich ãinnosti, zejména jim poskytnout místnosti s nezbytn m vybavením, hradit nezbytné náklady na údrïbu a technick provoz a náklady na potfiebné podklady, c) poskytnou ãlenûm pfiíslu n ch odborov ch orgánû k v konu jejich ãinnosti pracovní volno v nezbytnû nutném rozsahu s náhradou mzdy ve v i prûmûrného v dûlku, d) umoïní funkcionáfiûm pfiíslu ného odborového orgánu a povûfien m funkcionáfiûm a zamûstnancûm vy ích odborov ch orgánû vykonávat kontrolu nad dodrïováním pracovnû právních pfiedpisû a závazkû vypl vajících z kolektivních smluv, e) budou za podmínek stanoven ch v podnikov ch kolektivních smlouvách a za pfiedpokladu individuálních souhlasû jednotliv ch ãlenû odborov ch organizací OS UNIOS sráïet ze mzdy na jejich Ïádost ãlenské pfiíspûvky a poukazovat je na úãty odborov ch organizací, f) za zdaàovací období pfiedchozího kalendáfiního roku provedou sumarizaci sraïen ch ãlensk ch pfiíspûvkû jednotlivû na kaïdého ãlena ZO OS UNIOS tak, aby toto mohlo b t po potvrzení ZO OS UNIOS podkladem pro úãely odpoãtu od základu danû z pfiíjmu fyzick ch osob ve smyslu 15 odst. 7 zákona ã. 586/1992 Sb., v platném znûní. 2.3 Pfiíslu né odborové orgány: a) budou podporovat opatfiení zamûstnavatelû zamûfiená na hospodáfisk rozvoj a zlep ení hospodáfisk ch v sledkû,

6 b) budou dûslednû dbát na dodrïování pracovnû právních pfiedpisû a ustanovení interních pfiedpisû platn ch u zamûstnavatele, c) budou zachovávat mlãenlivost o skuteãnostech, o nichï se dovûdí pfii v konu své funkce, pokud by poru ením mlãenlivosti mohlo dojít k prozrazení utajovan ch skuteãností nebo poru ení oprávnûn ch zájmû zamûstnavatelû nebo zamûstnancû. 2.4 Zamûstnavatelé a pfiíslu né odborové orgány budou v pfiípadech, kde pracovnû právní pfiedpisy poïadují projednání s odborov m orgánem, pofiizovat z takov chto jednání zápis, kter podepí í obû zúãastnûné strany. III.Pracovnû právní vztahy 3.1 Pracovní doba a) t denní pracovní doba, pfiestávka na jídlo a oddech T denní pracovní doba ãiní 37,5 hodin. Konkrétní podmínky stanovení zaãátku a konce pracovní doby, rozvrh pracovních smûn, ãerpání pfiestávky na jídlo a oddech budou po projednání s pfiíslu n mi odborov mi orgány upraveny v jednotliv ch PKS. b) doba potfiebná k oãistû Z doby potfiebné k oãistû po ukonãení práce se do pracovní doby zapoãítává 15 minut za smûnu. V PKS budou vymezeny profese a povolání, kter ch se toto ustanovení t ká. c) práce pfiesãas Zamûstnavatelé nafiídí práci pfiesãas jen v jimeãnû v souladu s 96 ZP. Maximální rozsah pfiesãasové práce dohodnuté se zamûstnavatelem nesmí v kalendáfiním t dnu pfiekroãit 15 hodin. Období, ve kterém práce pfiesãas v prûmûru nepfiekroãí osm hodin t dnû, se sjednává od do t. r. Nafiízení v konu práce ve dnech pracovního klidu oznámí zamûstnavatel zamûstnanci nejménû 24 hodin pfiedem. Práci ve dnech pracovního klidu nenafiídí osamûl m zamûstnancûm peãujícím alespoà o jedno dítû ve vûku do 18 let. d) pracovní pohotovost Pracovní pohotovost dohodnutá se zamûstnancem ãiní nejv e 400 hodin roãnû. 3.2 Dovolená na zotavenou a pfiekáïky v práci Dovolená na zotavenou se prodluïuje nad v mûru stanovenou v 102 ZP jeden t den v em zamûstnancûm. Dal í prodlouïení dovolené lze sjednat v PKS. Zamûstnavatel mûïe poskytnout zamûstnancûm na jejich Ïádost: a) jeden den za pololetí s náhradou mzdy k vyfiízení poskytování sociálních dávek podle zákona o státní sociální podpofie, b) tfii dny pracovního volna s náhradou mzdy v prûbûhu kalendáfiního ãtvrtletí ze zdravotních dûvodû bez povinnosti pfiedloïit doklad o zdravotní neschopnosti. Poskytnutí tohoto volna je v pravomoci pfiímého nadfiízeného zamûstnance. IV. Mzdová ãást 4.1 Zamûstnavatelé se zavazují zv it objem mzdov ch prostfiedkû v roce 2006 oproti pfiedchozímu roku, minimálnû o v i inflace vykázané âesk m statistick m úfiadem za pfiedcházející rok. 4.2 Pro stanovení mezd zamûstnancû bude uplatnûn systém tarifních stupàû a mzdov ch tarifû. Zamûstnavatel zafiazuje zamûstnance na základû vykonávané práce sjednané v pracovní smlouvû do tarifních stupàû v souladu s obecn mi charakteristikami Jednotného katalogu prací, a to buì podle Jednotného katalogu nebo podle Katalogu prací podle povolání a stupàû nebo podle vnitropodnikového katalogu. Zamûstnavatelé projednají s pfiíslu n m odborov m orgánem podmínky pro zafiazování prací (funkcí) do jednotliv ch tarifních stupàû. 4.3 Minimální mzdové tarify pfii stanovené t denní pracovní dobû 37,5 hodin ãiní v roce 2006 nejménû: Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã Bude-li v PKS sjednán mzdov systém s niï ím poãtem tarifních stupàû neï dvanáct, vztahují se na tuto PKS v e uvedené minimální mzdové tarify prvním stupnûm poãínaje a tarifním stupnûm sjednan m v PKS jako nejvy ím konãe. Minimální hodinové mzdové tarify budou propoãteny v závislosti na délce t denní pracovní doby u jednotliv ch zamûstnavatelû. 4.4 Postup pfii rozdûlení mzdov ch prostfiedkû celkem na jednotlivé vnitfiní organizaãní celky a mzdov systém, utváfiející mzdy jednotliv ch zamûstnancû, budou fie eny na úrovni jednotliv ch zamûstnavatelû. Vnitropodnikové pfiedpisy o formách a podmínkách odmûàování budou nedílnou souãástí PKS. 4.5 Pfiíplatek za práci pfiesãas a) Za práci pfiesãas pfiíslu í zamûstnancûm dosaïená mzda a pfiíplatek nejménû ve v i: 30 % jejich prûmûrného v dûlku v pracovní den 35 % jejich prûmûrného v dûlku v sobotu, v nedûli 50 % jejich prûmûrného v dûlku ve svátek Tento pfiíplatek nepfiíslu í v pfiípadû, Ïe za pfiesãasovou práci bylo na Ïádost zamûstnance nebo v dohodû s ním poskytnuto náhradní volno. b) Pfiíplatek za práci pfiesãas nepfiíslu í zamûstnancûm, ktefií vykonávají ãinnosti, u nichï je mzda stanovena s pfiihlédnutím k pfiípadné práci pfiesãas v rozsahu 80 hodin v kalendáfiním roce. To neplatí o práci pfiesãas konané v noci, v den pracovního klidu nebo pfii nafiízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti. Za nafiízenou práci pfiesãas konanou nad sjednan limit se poskytuje pfiíplatek za práci pfiesãas podle bodu 4.5 a) 4.6 Pfiíplatek za práci vnoci Zamûstnavatel poskytne zamûstnanci pfiíplatek za kaïdou hodinu práce v noci nejménû ve v i 8 Kã, a to za podmínek stanoven ch nafiízením vlády ã. 333/93 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. 4.7 Pfiíplatek za práci ve ztíïeném a zdraví kodlivém pracovním prostfiedí Zamûstnavatel poskytne zamûstnanci pfiíplatek za práci ve ztíïeném a zdraví kodlivém pracovním prostfiedí, které je vymezeno pfiílohou ã. 2 nafiízení vlády ã. 333/93 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû nejménû ve v i 7 Kã/hod. 4.8 Dal í pfiíplatky Zamûstnavatel poskytne zamûstnancûm tyto dal í pfiíplatky ke mzdû: - za práci v sobotu, v nedûli nejménû ve v i 7 Kã/hod. - za zastupování: Zastupuje-li zamûstnanec na základû povûfiení fieditele nebo jiného k tomu zmocnûného vedoucího zamûstnance v plném rozsahu zamûstnance zafiazeného do funkce ve vy ím tarifním stupni nebo odmûàovaného manaïerskou - smluvní mzdou, pfiíslu í mu pfiíplatek ve v i rozdílu jeho mzdového tarifu a mzdového tarifu, pfiíp. manaïerské - smluvní mzdy, zastupovaného zamûstnance. Pfiíplatek náleïí po ãtyfiech t dnech souvislého zastupování s úãinností od prvního dne zastupování. 4.9 Mzda a náhrada mzdy za svátek Za nafiízenou nebo dohodnutou práci ve svátek pfiíslu í zamûstnanci dosaïená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu ãerpání náhradního volna pfiíslu í zamûstnanci náhrada mzdy ve v i prûmûrného v dûlku. JestliÏe bylo dohodnuto poskytnutí odmûny místo náhradního volna, náleïí zamûstnanci k dosaïené mzdû pfiíplatek nejménû ve v i prûmûrného v dûlku a 14. mzda Zamûstnavatel poskytne zamûstnancûm v pracovním pomûru 13. a 14. mzdu podle pravidel sjednan ch v PKS Odmûny u pfiíleïitosti pracovních a Ïivotních v roãí Poskytování odmûn u pfiíleïitosti pracovních v roãí, Ïivotních v roãí a prvním odchodu do dûchodu, pfiípadnû bliï í podmínky pro jejich poskytování, lze sjednat v PKS Penzijní pfiipoji tûní Zamûstnavatelé budou v rámci podmínek sjednan ch v podnikové kolektivní smlouvû pfiispívat zamûstnancûm na penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem a soukromé Ïivotní poji tûní PrÛmûrn v dûlek V poãet prûmûrného v dûlku upravuje 17 zákona ã. 1/92 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. PrÛmûrn v dûlek se zji Èuje jako: a) prûmûrn hodinov v dûlek, kter je zji Èován dûlením hrubé mzdy poãtem skuteãnû odpracovan hodin, vãetnû pfiesãasov ch, b) pro zji Èování prûmûrného v dûlku pro úãely v poãtu náhrady kody pfii pracovních úrazech a nemocech z povolání je rozhodn m obdobím pfiedchozí kalendáfiní rok, je-li toto období pro zamûstnance v hodnûj í neï pfiedchozí kalendáfiní ãtvrtletí, c) v pfiípadû, Ïe se pro pracovnûprávní úãely vychází z prûmûrného mûsíãního v dûlku, zji Èuje se tento pfiepoãtením prûmûrného hodinového v dûlku na jeden mûsíc podle prûmûrného poãtu pracovních hodin pfiipadajících v roce na jeden mûsíc. Pro 37,5 hodinovou t denní pracovní dobu je koeficient 163,05 hodin mûsíãnû, d) bliï í úpravu zji Èování prûmûrného v dûlku pro pracovnûprávní úãely lze upravit v PKS Odstupné a) Zamûstnanci, kterému skonãí pracovní pomûr v povûdí nebo dohodou z dûvodu organizaãních zmûn ( 46 odst. 1 písm. a) aï c) ZP), bude nad rámec zákonného nároku poskytnuto odstupné ve v i dvojnásobku prûmûrného mûsíãního v dûlku. b) Zamûstnanci, u kterého dochází ke skonãení pracovního pomûru z dûvodû uveden ch v 46 odst. 1 písm. d) ZP, náleïí odstupné ve v i dvojnásobku prûmûrného v dûlku. 2 3

7 Dal í rok zaãíná a s ním i dal í roãník svazov ch sportovních her. Stalo se jiï tradicí, Ïe zájem o sportovní hry je opût mimofiádn a rekordní. Do uzávûrky, která byla 31. prosince 2005, jsme obdrïeli pfiihlá ku od 184 druïstev (loni 175 druïstev). Nejvût í podíl na takovém poãtu má s 54 druïstvy turistika (vãetnû cykloturistiky) a se 45 druïstvy turnaj bowlingu (muïi + Ïeny). Propozice s pfiihlá - kou na turnaje obdrïí pfiihlá ené ZO/MO nejpozdûji mûsíc pfied zaãátkem kaïdého ZO/MO PRO KAÎDÉHO NùCO turistika cykloturistika turnaje. Poãty druïstev v ech pfiihlá en ch ZO/MO naleznete v tabulce. Nyní uvádíme nûkolik základních pravidel spoleãn ch pro v echny sporty: Vzhledem k tomu, Ïe turnaje jsou pofiádány pouze pro ãleny Odborového svazu UNIOS, je souãástí propozic formuláfi závazné pfiihlá ky a formuláfi soupisky hráãû (i náhradníkû), na kterém pfiedseda ZV sv m podpisem a razítkem ZO/MO potvrzuje, Ïe osoby uvedené na soupisce jsou ãleny nohejbal stolní tenis kuïelky muïi kuïelky Ïeny bowling muïi bowling Ïeny DomaÏlická správa nemovitostí, s. r. o JMP, a. s., Brno ã JMP, a. s., KromûfiíÏ Lecotex Tábor LIRA, a. s., âesk Krumlov LIRA, a. s., Horní Planá Mûstská policie Brno MO OS UNIOS Fulnek MO OS UNIOS Praha MO OS UNIOS Slavonice Nemocnice ve Svitavách OPP Poliãka, a. s OS UNIOS Praha OSBD HavlíãkÛv Brod Plynostav Pardubice - holding, a. s SBD Drubyd, Karviná - Ráj SBD Hradec Králové SBD Pfierov SBD umperk SDB DruÏba Pardubice Sociální sluïby Uh. Hradi tû SOZ PS, Bratislava STP, a. s., Kolín IV Technické sluïby mûsta Pfierova Technické sluïby mûsta Svitav Teplo Pfierov, a. s VâP, a. s., fieditelství V stavi tû FLORA Olomouc ZâP, a. s., PlzeÀ Celkem K bylo v OS UNIOS evidováno 424 základních ãi místních organizací a ãlenû, z toho 8901 Ïen, 1507 mlad ch do 30 let a 3332 dûchodcû. Podle profesního rozdûlení bylo evidováno 133 základních organizací vefiejnû prospû - n ch sluïeb s 5476 ãleny, 82 základních organizací bytov ch druïstev s 1824 ãleny, 44 základních organizací v plynárenství s 3820 ãleny a 28 základních organizací z teplárenství s 819 ãleny. Podle regionû spadalo nejvíce organizací pod kontaktní místo Praha (85) a pod kontaktní místo Hradec Králové (71). Co do poãtu ãlenû bylo nejvíce také v tûchto regionech, a to 3566 a 3348 ãlenû. V poãtu mlad ch odboráfiû vede region spadající pod kontaktní místo Hradec Králové. Za rok 2005 do lo k poklesu skoro na v ech poloïkách, poãet ãlenû k byl a poãet základních ãi místních organizací ãinil 389. Jak tedy vypadají úbytky v jednotliv ch kategoriích: Svazové sportovní hry zaãínají... Trochu statistiky roku 2005 ipky dle pohlaví je vy í úbytek u muïû neï u Ïen o cca 100 ãlenû mlad ch ubylo více jak 200, vût inou pfie li pfies hranici 30 let dûchodcû nám pfiibylo o 50 ãlenû, to jsou ti, co i po odchodu do dûchodu zûstávají vûrni odborovému svazu sekce vefiejnû prospû n ch sluïeb se ztenãila o 15 základních organizací a o 1785 ãlenû, nejvíce jich ubylo v regionech spadajících pod kontaktní místa Hradec Králové, Ostrava a Teplice sekce plynárenství poklesla o jednu základní organizaci, zato vzniklo nové sdru- Ïení ve v chodních âechách, ale celkovû byl zaznamenán pokles 34 ãlenû. Pokles byl o mnoho vy í, ale byl i pfiíjem nov ch ãlenû, a to pfiedev ím v regionech spadajících pod kontaktní místa Sobûslav, Brno a Ostrava sekce teplárenství jako jediná zaznamenala nárûst ãlenû z 819 na 1033, poãet organizací zûstal stejn sekce bytov ch druïstev klesla o 100 ãlenû, a to pfiibliïnû stejnû v kaïdém regionu Odborového svazu UNIOS (soupiska musí obsahovat jména hráãû i pfiípadn ch náhradníkû, adresu bydli tû a datum narození). V echna zaregistrovaná druïstva jsou povinna tyto dva formuláfie a doklad o uhrazení startovného odeslat zpût na adresu sportovní komise OS UNIOS nejpozdûji do termínu uvedeného v propozicích, jinak nebudou do turnaje pfiihlá ena. Povinností kaïdého úãastníka je mít s sebou prûkaz ãlena Odborového svazu UNIOS a pro ubytování prûkaz totoïnosti. Upozor- Àujeme v echny úãastníky, Ïe sportovní komise pfii ubytování a registraci tyto doklady kontroluje. Pokles ãlenû dle jednotliv ch regionû Kontaktní pokles procentní místo ãlenû Praha % Sobûslav % Teplice % Hradec Králové % Brno % Uherské Hradi tû % Ostrava % Olomouc % 7

8 PRO VOLNOU CHVILKU Památky UNESCO v âr Hola ovice V jiïních âechách, patnáct kilometrû západnû od âesk ch Budûjovic, nalezneme vesnici, v níï se vzácnû zachovala lidová architektura ve stylu tzv. selského baroka. Hola ovice leïí na okraji chránûné krajinné oblasti Blansk les. Vesnici zaloïil poãátkem 13. století pfii osidlování jihoãeského pohraniãí pfiíslu ník niï í lechty Hola. Král Václav II. v roce 1292 pfiidûlil Hola ovice ve sporu o rodové pozemky klá teru cisterciáského fiádu ve Vy - ím Brodû. Vesnice zûstala v drïení klá tera aï do roku Pfii sãítání obyvatel v roce 1921 mûly Hola- ovice 211 obyvatel, z toho pouze 63 ãeské národnosti. V roce 1939 byli âe i z Hola ovic vystûhováni, po válce byli naopak odsunuti Nûmci. Bûhem této pohnuté historie se na tûstí pûvodní vesnice pfiíli nezmûnila. V roce 1995 byla prohlá ena památkovou rezervací a krátce nato vybrána do seznamu UNESCO. Selské baroko, charakteristické pro oblast jiïních âech, se vyznaãuje zlidovûl mi prvky baroka, rokoka a klasicismu, uïit mi zejména na prûãelním domovním títu. Hola ovick selsk barok pochází z let Lidoví zedníci, malífii a tukatéfii se ãasto trumfovali, kdo vyzdobí prûãelí domu nejkrásnûj í barevnou fasádou se tukov mi ornamenty. títy mají typické trojhranné nebo obloukové tvary. Velmi ãasto se tu objevuje tzv. voluta (spirálovit motiv). Ve títech domû byly také ãasto umístûny tukové rámeãky pro svaté obrázky nebo niky pro so ky. Uprostfied hola ovické návsi stojí kaple? Jedno z na ich nejkrásnûj ích mûst, perla jiïní Moravy, poloïené mezi tfiemi rybníky, na hranici mezi âechami a Moravou. Jádro mûsta bylo v roce 1992 zapsáno do seznamu kulturních památek UNESCO. Protáhlé trojúhelníkovité námûstí je lemováno dvûma fiadami renesanãních a barokních domû s podloubím. Otázky: 1. Uveìte jméno tohoto mûsta. 2. Jak se jmenují tfii brány, kter mi se vstupovalo do mûsta? 3. Jak se jmenovala proslulá Bílá paní zvaná Perchta, která zde Ïila se sv m manïelem? Kupon 1/ Jméno a pfiíjmení: Adresa: ZO/MO: Slosovány budou odpovûdi do lé do 20. února Jména v hercû a správná odpovûì budou uvefiejnûny v pfií tím ãísle. Kupon zasílejte na adresu: Redakce ãasopisu Servis, Odborov svaz UNIOS, nám. W. Churchilla 2, PRAHA 3 nebo na unios@cmkos.cz. sv. Jana Nepomuckého se zvonicí, postavena v roce 1755 na náklady bratrû PimiskornÛ (ti mûli podmínku, Ïe kaple bude pravidelnû udrïována a tfiikrát dennû se v ní bude zvonit). Uprostfied návsi byla také kovárna, ze které je dnes hasiãská zbrojnice. âtyfistrannou náves lemuje dvaadvacet vedle sebe fiazen ch usedlostí z kamene a hlíny. KaÏd statek nese jméno pûvodního majitele. Správné odpovûdi: 1. Uveìte jméno této vesnice. Hola ovice 2. Komu je zasvûcena kaple, která dominuje návsi? Sv. Jan Nepomuck 3. Jak se naz vá spirálovit motiv, kter se nachází na títech budov v této vsi? Voluta Nejlépe odpovûdûla Kvûta KREJâÍKOVÁ, AMBA Malín. Vylosovan m v hercem hlavní ceny, t denního rekreaãního pobytu ve kolicím a rekreaãním stfiedisku OS UNIOS v Horním Bradle pro dvû osoby, je Kvûta Krejãíková ze ZO AMBA Malín. V herkyni blahopfiejeme. V leto ním roce soutûï pokraãuje s tématem âeské památky na seznamu UNESCO. Naleznete zde krátk popis památky nebo celého souboru, podle toho jak je zapsán na seznamu. Na závûr bude opût nûkolik otázek. Doufáme, Ïe se i letos do soutûïe v ichni zapojíte, protoïe budete opût hrát o t denní dovolenou v Horním Bradle pro dvû osoby v termínu, kter si vyberete. Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Bc. Lenka imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, Praha 3, telefon , unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: OS UNIOS. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, Hradec Králové, telefon Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne ISSN MK âr E 5057 ZáleÏí na tom, jak dobfie Ïije, ne jak dlouho. Lucius Annaeus Seneca Tip do kina Jak se krotí krokod li Laskavá komedie opût z pera a v reïii Marie PoledÀákové. Návrat do vod slavn ch rodinn ch snímkû a do rodiny, která nás diváky baví i po letech, aè uï se v ní páchají vylomeniny v zimû ãi v létû. Marie PoledÀáková, autorka komedie století S tebou mû baví svût a úspû n ch komedií Jak dostat tatínka do polep ovny a Jak vytrhnout velrybû stoliãku, se po estnácti letech vrátila k filmové reïii a vytvofiila strhující pfiíbûh. Opût prokázala svou jedineãnost, smysl pro humor i mistrovství a znovu diváky pobaví v laskavé rodinné komedii. Tatínek Lubo, kter pracuje v Alpách jako záchranáfi, pfiijíïdí domû do Prahy mnohem dfiív, neï pûvodnû slíbil. Jeho osmiletá dcera Amálka je nad ena, a tak odmítne jet na kolu v pfiírodû, aby si uïila tatínka. Lubo se vypraví do koly, aby Amálku omluvil, ale dopadne to tak, Ïe nakonec jede do Vysok ch Tater s celou tfiídou jako zdravotní doprovod. Své manïelce Annû (fie í právû odchod do dûchodu a ztrátu milované práce u baletu) slíbí, Ïe je to jen na pár dní, aè tedy odjede na chalupu, kam za ní urãitû pfiijede. etûzec náhod a nedorozumûní tomu v ak zabrání - hodnû tomu napomûïe Amálka, ale také svérázn dûda Pepík a syn Va ek se svou dobrodruïnou povahou, do hry vstupuje i atraktivní uãitelka Alice, originální rodina Koudelkov ch a jejich syn Vítek, dûdova sousedka Bobulová, vesnická zrzavá kráska Julãa, profesorka Kája se sv m smyslem pro matematiku i pro v chodní meditaci. âr, 2006, rodinná komedie ReÏie a scénáfi: Marie PoledÀáková Recept pro vás Zimní salát se slaninou a ofiechy Ingredience: 2 lïíce lískov ch ofií kû, 150 g prorostlé slaniny (plátky), 1 cibule, 1 lïíce bílého vinného octa, 3 lïíce jableãného octa, sûl, pepfi, 1 lïiãka rybízové zavafieniny, 1 lïíce oleje, 1 hlávka ãervené ãekanky, 2 ãekankové puky, 1 nakyslé jablko, païitka na ozdobení Postup pfiípravy: Ofií ky nasekáme nahrubo a opraïíme je na suché pánvi. Dáme vychladnout na talífi. Na uvolnûné pánvi roz- kvafiíme plátky slaniny, vyjmeme a dáme okapat na kuchyàsk papír. Cibule oloupeme, nasekáme nadrobno a dáme zesklovatût na uvolnûnou pánev s vy kvafien m tukem. Podlijeme octem, osolíme a opepfiíme. Na zálivku rozetfieme zavafieninu s olejem. Rozebereme listy obou druhû ãekanky, omyjeme je a osu- íme. Nakrájíme na kousky velikosti sousta. Omyté jablko rozpûlíme, vykrojíme jádfiinec, duïinu nakrájíme na dílky. V e upravíme na talífie, obloïíme slaninou, posypeme ofií ky a zakapeme rybízovou zálivkou. Ozdobíme païitkou. Poãet porcí: 4 (vol)