RO NÍK 10 ÍSLO 5-6. kv ten 2006 LIST OB AN VÝPRACHTIC, KOBURKU A VALTE IC. Zprávy z radnice

Transkript

1 LIST OBAN VÝPRACHTIC, KOBURKU A VALTEIC kvten 2006 RONÍK 10 ÍSLO 5-6 Zapochybuj o všem alespo jednou, i kdyby to byla vta: Dvakrát dv jsou tyi. Zprávy z radnice LICHTENBERG Christoph, nmecký básník / / Vážení pátelé, dovolte nám, abychom Vás opt poinformovali o dní v naší obci v msíci kvtnu. Msíc kvten byl jednak ve znamení úklidu a jednak ve znamení diskuse o tom, zda obané vtrnou elektrárnu ve Výprachticích chtjí, i nikoliv. Zastupitelstvo obce se zájmem sledovalo tuto diskusi v novinách, na internetu a jinde. Abychom v této záleži tosti nepilévali olej do ohn, omezíme se pouze na konsta tování fakt. V msíci beznu oslovili obecní úad zástupci spolenosti ELDACO s.r.o. s tím, že mají zájem ve Výprachticích postavit vtrnou elektrárnu. Zástupcm firmy bylo sdleno, že pípadná stavba vtrné elektrárny bude závislá na vyjádení souhlasu i nesou hlasu našich oban. Dne 8. dubna byl zorganizován zájezd do Rakouska, aby se naši obané mohli na vlastní oi pesvdit, jaké jsou zkušenosti s tmito stavbami jinde. Za úelem obsazení autobusu bylo obesláno více než 70 osob. Byli vyzváni zástupci obanských sdružení, podnikatel, vlastník pozemk v míst uvažované výstavby a zástupci odprc výstavby vtrné elekt rárny a nkteí další obané. Vzhledem k tomu, že z okruhu osob, které byly obeslány, se pihlásila pouze tetina a další kontaktovaní obané, mli v uvedený den, kdy se ml zájezd konat, již jiný program, byla úast v Rakousku velice malá. Mrzí nás, že se z odprc vtrné elektrárny zájezdu nezúastnil, až na výjimku, tém nikdo. Po zájezdu do Rakouska, konkrétn dne 21. dubna 2006 v hod., byla uspoádána na sále Kultur ního domu ve Výprachticích beseda se zástupci firmy ELDACO, kde se mohli obané obce zeptat na vše, co jim není jasné a vyjádit tam své pípadné výhrady k uvažovanému zámru vý stavby vtrné elektrárny. Ani zde nebyla úast oban taková, aby odpovídala závažnosti celé vci. Nelze se tedy divit, že mezi obany, kteí vtrnou elektrárnu doslova šmahem zavrhli, je ada osob, které nemají ani nyní informace o tom, jak bude tato stavba financovaná, jak to bude s odbrem a následnou regulací vyrobené elektrické energie apod. Na druhé stran existuje ilá výmna názor jiných osob z naší obce na obecních webových stránkách ( kde ped vysokou odbor nou úrovní vtšiny diskutujících lze doslova smeknout. Musí me souasn podotknout, že se v žádném pípad nejedná pouze o píznivce energie získávané z vtru. Obec poátkem msíce kvtna zorganizovala anketu, která mla zmapovat stav hlas pro, pípadn proti vtrné elektrárn. V této anket hlasovalo zhruba 166 našich oban. Dv tetiny z Vás se vyslovilo pro stavbu vtrné elektrárny a zbývající ást tvoí hlasy proti vtrné elektrárn. Koncem dubna 28 oban obce vyzvalo zastupitelstvo obce, aby se vyjádilo ke konání, i nekonání místního referenda ve vci výstavby vtrné elektrárny ve Výprachticích. Výzvu tchto 28 oban posoudíme na nejbližším zasedání zastupitelstva obce. V dané souvislosti bude nutné posoudit, zda v uvedené vci JARO JE JIŽ OPRAVDU TAD, NOVÉ SE DERE K ŽIVOTU POD OCHRANOU STARÉHO zaátek kvtna 2006 foto: Marie Kaková je možné vbec referendum konat. V tomto pípad, jako nakonec i v pípad všech staveb, otázka jejich povolení spadá výhradn do pravomoci stavebního úadu. Bude tedy vhodné ponechat rozhodnutí na té instituci, která je k uvedenému kompetentní. Obec se ke stavb samozejm vyjádí a její stanovisko bude vycházet z pevažujícího názoru Vás všech. K vci je nutné dále podotknout, že v pípad výstavby vtrné elektrárny mže obec získat finanní prostedky, kterých není nikdy málo. Každý z Vás to nakonec dobe ví ze svých vlastních zkušeností. Obec potebuje opravit obecní cesty, potebuje koupit lepší traktor se snžnou frézou, potebuje investovat do oprav osvtlení, do oprav budov a do dalších potebných vcí. Vyjádení nás zastupitel nebude urit jednoduché. A se k vci vyjádíme jakkoliv, nebude to pro nkteré z Vás vyjádení, které byste byli ochotni akceptovat. Pokud tedy máte nkdo na celou vc njaký názor, potebujeme jej znát do termínu vydání usnesení zastupi telstva, které z uvedeného dvodu odložíme až na konec ervna. Den 13. kvten 2006 byl ve znamení úklidu obce a okolí. Úklid uspoádala obec Výprachtice ve spolupráci se Základní školou Jindicha Praveka Výprachtice a Dtským domovem v Horní ermné. Tentokrát byl stedem pozornosti nepoádek v lese okolo silnic z Výprachtic na Nepomuky a na Bystec. Ten zde zane chávají neukáznní jedinci, kteí se snaží takto jednoduše zbavit nepohodlného odpadu. Nejhorší situace byla ve smru na Byst ec, kde se íká V Tiscích. (Pokraování na stran 2.)

2 kvten 2006 Výprachtické noviny 2 roník 10, íslo 5-6 Zprávy z radnice (Pokraování ze strany 1.) Tam dti z výprachtické základní školy, které se akce v hojném potu zúastnily, s pekvapením zjistily, že se tam povalují pneu matiky, našly se takové kuriozity jako televize nebo použité dt ské pleny a mnohé další harampádí. Svoz sebraného materiálu si vzala na starost obec. Mimo editele základní školy pana Petra Fiebigera se akce zúastnily uitelky paní Langerová, paní Smej kalová a paní Dajová a pan uitel Formánek. Všichni, vetn dtí, byli velmi rozladni množstvím nashromáždného odpadu, který byl nalezen v lesích okolo komunikace. Uitelé vyjádili politování nad tím, že za nepoádné obany (nejedná se zejm o obany naší obce) sbírají odpad dti, kterým by mli jít práv dosplí píkladem. Necelé ti hodiny staily na to, aby se naplnil celý traktorový vlek i vtší pívs. Všem zúastnným vyslovu jeme veliké podkování. Pišlo více než 80 pomocník. Pi úklidu lesa pomohly rovnž dti z Dtského domova v Horní ermné se svými vychovatelkami. Nechybli ani dobrovolníci z ad oban, piemž nejstarší úastnicí byla paní Jiina Pfeiferová (72 let). S dopravou všech zúastnných pomohli místní hasii. Pro všechny brigádníky byl pipraven na závr chutný obd. Vyvrcholením dne se stala diskotéka, která je jednou z prvních akcí pipravených v souvislosti s oslavami 100. výroí Výprach tické obecné a mšanské školy. Nad akcí pevzal záštitu pan radní Ing. Petr Šilar, který pislíbil obci píspvek na likvidaci nasbíraných odpad. V msíci kvtnu probhly dále oslavy 61. výroí osvobození naší republiky a Koburská pou. Starosta obce se v den konání oslav osvobození republiky, tj. dne 8. kvtna, zúastnil presentace projektu, který je nazván Východní echy na pomezí Moravy. Cílem projektu je získat prostedky z EU na zlepšení podmínek pro sport a turistiku ve Výprachticích. Jednalo se o celodenní akci s pedpokládaným ukonením do hod. Náklady tohoto pro jektu iní cca 2 mld. K. Pro Výprachtice se poítá s ástkou pibližn 50 mil. K. Dne 20. kvtna 2006 oslavila naše Základní škola Jindicha Praveka 100. výroí od otevení obecné a mšanské školy ve Výprachticích. Všem, kteí jste pispli svou pomocí, darem apod. ke konání této významné akce, upímn dkujeme. Zastupitelstvo obce Výprachtice SPOZ oznamuje V ervnu budou oslavovat Jana Pfeiferová Výprachtice let Jan Macháek Výprachtice let gg V ervenci budou oslavovat Václav Jank Výprachtice let Marie Hanzlíková Výprachtice let Jan Vogel Valteice 6 70 let gg Vítejte mezi námi 8. dubna 2006 se narodil Lukáš Hanzlíek Výprachtice kvtna 2006 se narodila Valentýna Šebrlová Výprachtice 384 Kulturní akce v jablonném nad orlicí kino 8. ervna - tvrtek v hod. GEJŠA film USA - pístupný od 12 let 12. ervna - pondlí v hod. V JAKO VENDETA film USA/SRN - pístupný od 12 let 15. ervna - tvrtek v hod. HOSTEL film USA - pístupný od 18 let 19. ervna - pondlí v hod. ÚASTNÍCI ZÁJEZDU film R - mládeži pístupný 22. ervna - tvrtek v hod. MISSION: IMPOSSIBLE III film USA - pístupný od 12 let 26. ervna - pondlí v hod. ŽENA MÉHO MUŽE film Francie - pístupný od 15 let 30. ervna - pátek v hod. INDIÁN A SESTIKA film R - mládeži pístupný TANEC 2. ervna - pátek v hod. V RTMU TANCE tanení odbor ZUŠ sál kina požární sport 3. ervna - sobota v hod. OKRESNÍ KOLO V POŽÁRNÍM SPORTU na stadionu hudba 4. ervna - nedle v hod. VARHANNÍ KONCERT kostel sv. Bartolomje ervna - pátek až nedle JABLONSKÝ MEDVÍDEK XII. roník folkového festivalu areál koupališt 23. ervna - pátek v hod. NA TÝ LOUCE ZELENÝ opereta v podání DS-Kolár Letohrad sál kina 28. ervna - steda v hod. HRAJE A ZPÍVÁ CELÁ RODINA ZUŠ na sále kina 29. ervna - tvrtek v hod. GALAKONCERT - JABLOKA Podorlický dtský pvecký sbor výstava 25. ervna - nedle v hod. KERAMIKA - Silvie Bednáová DAMASCENSKÁ OCEL - Marcel Bedná v Kulturním a informaním centru do 27. srpna 2006 NE 4. ervna od hodin lanškrounský zámek 29. roník festivalu dechové hudby PRAVEKV LANŠKROUN PÁ 23. ervna od hodin lanškrounský zámek OZVN FOLKLORU vystoupení úastník ermenských folklorních slavností ureno pro ZŠ a SŠ

3 Výprachtické noviny kvten 2006 roník 10, íslo Zprávy z kraje NAÍZENÍ KOMISE EVROPSKÉHO SPOLEENSTVÍ ÍSLO 21/2004 SVAZ CHOVATEL OVCÍ A KOZ ESKÉ REPUBLIK Sdružení SCHOK Pardubického kraje Obecní úad obdržel od lena Rady Pardubického kraje pana Petra Šilara dopis, který se týká Naízení Komise Evropského spoleenství. 21/2004. Podstatnou ást dopisu otiskujeme. V rámci sjednocování legislativy zemí Evropského spoleenství vstoupilo v platnost dnem Naízení Komise Evropského spoleenství. 21/2004. Z uvedeného vyplývá, že od povinnosti týkající se oznaování a evidence ovcí a koz stanovené zákonem. 154/2000 Sb. (Plemenáský zákon), a jeho provádcími pedpisy platí pro všechny jejich chovatele bez rozdílu, kolik tchto zvíat daný chovatel chová. K tomuto opatení pistoupila Komise ES po zkušenostech z nkterých zemí ES, kdy pi eliminaci nákazy BSE (nemoc šílených krav) a klusavky ovcí došlo ke zbytené likvidaci celých chov z dvodu nedostatené evidence nezdokladovaného pohybu zví- at mezi chovateli. Znamená to tedy, že povinnost zaregistrovat svoje hospodáství u povené osoby, zajistit oznaení zvíat, vést vlastní evidenci a pedávat údaje povené osob (do ústední evidence) platí i pro chovatele pouze jedné ovce i kozy. Poveným orgánem je eskomoravská spolenost chovatel, a.s. (MSCH). Ten, jako orgán povený vedením ústední evidence, chovateli pidlí pro každé jeho hospodáství registraní íslo platné v rámci celé republiky. Tato registrace se provádí na základ vyhlášky. 136/2004 Sb. formou vyplnní a pedání Registraního lístku, který chovatel obdrží bud' pímo na adrese MSCH, nebo u kontaktního pracovišt MSCH v Hradci Králové, pípadn na webové stránce Adresa MSCH: eskomoravská spolenost chovatel, a.s. útvar ústední evidence Hradiško pod Medníkem zodpovdný pracovník: pí Klímová, tel.: , fax: Adresa kontaktního pracovišt MSCH: Chovservis, a.s. Zemdlská Hradec Králové zodpovdný pracovník: pí Knajflová, tel.: , mobil Zájmovým sdružením chovatel ovcí a koz je Svaz chovatel ovcí a koz v R se sídlem v Brn (SCHOK v R), který zajišuje vedle praktické šlechtitelské práce a vedení Plemenných knih ovcí a koz i osvtovou a poradenskou innost. Dále spolupracuje s Ministerstvem zemdlství R na rozdlování podpor pro chovatele ovcí a koz vyplývajících z jednotlivých dotaních titul. SCHOK v R Vám pomže zprostedkovat odbyt produkt z vašich chov (maso, vlna) i nákup chovného materiálu prostednictvím své odbytové organizace OVEKO, a.s. SCHOK v R vydává odborný asopis Zpravodaj, který vychází tvrtletn. Vedle odborných lánk chovatelské a veterinární problematiky aktuáln informuje chovatele o odbytu, nákupních trzích, výstavách a dalších chovatelských akcích. Adresa SCHOK v R: Svaz chovatel ovcí a koz v R Palackého 1-3, P. O. BOX Brno tel./fax: e.mail: schok@schok.cz V Pardubickém kraji psobí Krajské sdružení SCHOK v R, kde mžete získat konkrétní informace o poslání, psobení a podmínkách lenství. Kontaktními osobami v jednotlivých okresech jsou: Okres Chrudim Michaela Kvísová, mobil , e.mail - michaelakvis@.atlas.cz Okres Pardubice Ing. František Hovorka, tel , mobil , e.mail - iitkabuhrova@.seznam.cz Okres Svitavy Ladislav Palka, mobil Okres Ústí nad Orlicí Jií Makalouš, tel , mobil SCHOK v R Pardubického kraje Ing. František Hovorka, pedseda LENSTVÍ VE SVAZU CHOVATEL OVCÍ A KOZ V R Vážení chovatelé, dovolujeme si Vám, jako chovatelm ovcí nebo koz, nabídnout lenství v našem Svazu. Svaz zajišuje vedle praktické šlechtitelské práce a vedení plemenných knih ovci i osvtovou a poradenskou innost, bude od poátku roku 2006 pidlovat ušní známky pro ovce pro zavádnou ústední evidenci hospodáských zvíat a spolupracuje s Ministerstvem zemdlství na rozdlování podpor pro chovatele ovcí a koz. Nabízíme Vám, v rámci lenského píspvku, Zpravodaj, který vychází tvrtletn a vedle odborných lánk chovatelské a veterinární tématiky aktuáln informuje chovatele o odbytu, nákupních trzích, výstavách a dalších chovatelských akcích. Dále mžete získat slevy na akcích poádaných Svazem nap. na školeních a konferencích, odborných zájezdech apod. Svaz Vám pomže zprostedkovat odbyt Vašich produkt, zejména jatených jehat a kzlat a nákup chovného materiálu prostednictvím odbytových organizací OVEKO a. s. a družstva ROMNE. Do Svazu se mohou pihlásit všichni, kteí souhlasí s jeho zamením a inností, jsou chovatelé nebo píznivci chovu ovcí a koz. leny mohou být fyzické i právnické osoby, naše i zahraniní. Výše roního lenského píspvku podle rozhodnutí pedsednictva Svazu z iní 300 K bez ohledu na postavení lena a množství chovaných zvíat. Pokud se chcete stát leny našeho Svazu, kontaktujte nás na níže uvedené adrese, pípadn se informujte na adrese kontaktní osoby ve vašem okrese. Kontakt: Svaz chovatel ovcí a koz v R Palackého 1-3, P. O. BOX Brno tel./fax: e.mail: schok@schok.cz

4 kvten 2006 Výprachtické noviny 4 roník 10, íslo 5-6 Zprávy, informace, sdlení OBECNÍ ÚAD OZNAMUJE Oznamujeme obanm, že u Základní školy Jindicha Praveka ve Výprachticích bude ve dnech 7. až 20. ervna 2006 pistaven kontejner na sbr papíru (noviny, asopisy, letáky, kartony ). Papír nesmí být mastný a musí být svázán do balík o maximální hmotnosti 10 kg. Balíky ani nesvázaný papír nedávejte do plastových pytl! ZÁLOHU NA VODNÉ A STONÉ PRO ROK 2006 MOHOU ODBRATELÉ VOD Z OBECNÍHO VODOVODU PLATIT V POKLADN OBECNÍHO ÚADU OD 1. ERVNA 2006! cena vodného cena stoného 9,-- K/m 3 21,-- K/m 3 MATESKÁ ŠKOLA OZNAMUJE Vedení Mateské školy oznamuje rodim, že škola bude v dob od 17. ervence do 13. srpna 2006 uzavena. Marie Hejlová, editelka MŠ SOKOLSKÉ SLAVNOSTI 2006 V AREÁLU TJ SOKOL ÝPRACHTICE Sobota 1. ervence ve hodin LETNÍ SPORTOVNÍ KARNEVAL Již tradin hraje kapela MENHET Nedle 2. ervence ve hodin ZBAVNÉ ODPOLEDNE se soutžemi a zábavou pro dti i dosplé Oberstvení v pevném i kapalném skupenství v dostateném množství po oba dny zajištno! Sobota 15. ervence v hodin LETNÍ VOLEJBALOVÝ TURNAJ Pijte podpoit dobré sportovní výkony, oberstvení pro vyerpané fanoušky za minimální ceny! OZNÁMENÍ MUDr. Karel ervinka z dvodu erpání dovolené neordinuje od 1. do 31. ervence Po dobu nepítomnosti zastupuje MUDr. JiíDoleek. ORDINANÍ HODIN VÝPRACHTICE BSTEC PO ÚT ST T PÁ Návštvy hlaste pímo v ordinacích nebo na SAL Lanškroun REDAKNÍ OZNÁMENÍ REDAKCE VÝPRACHTICKÝCH NOVIN OZNAMUJE P.T. TENÁM, ŽE V ERVNU VÁŠ OBLÍBENÝ LIST NEVJDE. VÝPRACHTICKÉ NOVIN SE OBJEVÍ VE VAŠICH DOMÁCNOSTECH OPT V ERVENCI. UZÁVRKA PÍŠTÍHO ÍSLA VN BUDE 15. ERVENCE REDAKCE SE ZÁROVE OMLOUVÁ TENÁM ZA ŠPATN UVEDENÉ DATUM POD OBRÁZKEM NA STRAN 6 VÝPRACHTICKÝCH NOVIN ÍSLO 4/2006. SNÍMEK BL POÍZEN O MSÍC DÍVE, TED 26. BEZNA VŠEM TENÁM PEJE REDAKCE PÍJEMN PROŽITOU DOVOLENOU S DOSTATKEM SLUNÍKA A PKNÝCH ZÁŽITK, DTEM PAK PRÁZDNIN PLNÉ DOBRODRUŽSTVÍ, KOUPÁNÍ A VÝLET.

5 Výprachtické noviny kvten 2006 roník 10, íslo Zpráva z poštovní schránky MOJE MALÁ PIPOMÍNKA K VÝROÍ ZALOŽENÍ VÝPRACHTICKÉ ŠKOL Skoro bych mohla zaít jako klasik. Dávno, dávno tomu, co jsem se dívala ", a1e tak smutné by to rozhodn být nemlo. Chtla bych jen zavzpomínat na výprachtickou školu z jiného úhlu, ne tak oficiáln jako pi nedávném výroí. Chtla bych zavzpomínat na všechny lidiky, bez jejichž práce by škola nebyla úplná. Vlastn, nemohla by být vbec. Na školníky, paní uklizeky, na kuchaky a jejich pomocnice, protože mám dojem, že tato práce nebyla a stále není doceována. Vždy co se jen pan školník Macek a po nm pan školník Mareš nanosili uhlí a díví každý zimní den po celé budov, nehled na ostatní práce. Co se paní Marešová nauklízela tíd, co umyla oken! A školní kuchyn? Vždy vedle sborovny to bylo srdce školy, zvláš za psobení paní Dreslerové. Tehdy tam také pracova la pívtivá paní Stejskalová. A kdože byl ten chlapeek v kraasech, co tam chodil za maminkou a loudil korunky na nanuka? Správn, náš pan starosta. Paní Dreslerová byla jedinená. Její Pokej klu ku, hned eknu mám, žes zas nic nesnd!", na to se nedá zapome nout. Jist, pedem se omlouvám, že nevzpomenu na všechny, kdo se o provoz školy starali, promite mi to a kdo si pamatujete víc, také napište, urit to bude zajímavá stránka VN, vždy oslavy založení školy nemusí skonit 20. kvtna Vzpomínáte napíklad na školní dvorek ped pestavbou? Byly tam klny na díví, zadní vchody do budovy a hlavn, školníkovi krocani. By1 to skutený trest, pijít pozd do školy a muset zadním vchodem. Krocani hud rovali, opozdilci vískali strachy, už jsem zase jinde. Takže, díky vám všem, kdo udržujete naši školu v chodu, i když jste nikdy nebyli na žádné školní památení fotografii. Marie Beranová Ivana Vernerová Zprávy o vtru VTRNÉ ELEKTRÁRN - CHLOUBA NEBO POHROMA? Veejné diskuse o vtrných elektrárnách, které by mly probíhat ve sdlovacích prostedcích za úasti fundovaných odborník a s využitím potvrzených argument a názorných píklad, probíhají v malých sálech malých obcí, které se dozvdly, že njaké neznámé a dokonce cizí firmy uvažují o výstavb vtrných elektráren práv za jejich humny. Náš stát se sice v rámci Evropské unie zavázal, že do roku 2010 bude celých 8% u nás spotebované elektrické energie pocházet z alternativních zdroj, ale lidem se nic neíká. Souasn se náš stát zavázal, že nejpozdji od 1. ledna 2008 bude u nás zavedena ekologická daová reforma, podle které by mla být prostednictvím spotební dan zdanna elektina podle zdroje, z nhož pochází. Logicky by se tudíž dalo pedpokládat, že pedevším státní sdlovací prostedky o tchto státních závazcích nebudou mlet, že budou vysvtlovat a názorn ukazovat, co jsou to alternativní zdroje energie, jaké jsou souasné možnosti jejich využívání ve svt, jaké jsou jejich výhody i nevýhody. Podobn jako ped nkolika lety dokázala eská masmédia za naše peníze vyplodit zcela absurdní a jednostrannou kampa na podporu vstupu do Evropské unie, pi níž se jen vychvalovaly vymyšlené klady a zásadn se zamlovala etná negativa, dokazují nyní naše masmédia opt za naše peníze zamlovat: nejen podrobnosti o státních závazcích a reálném zdražení surovin a energií prostednictvím ekologické dan, ale i základní informace o alternativních zdrojích energie, o nutnosti a zpsobech jejich využívání. Vtrné elektrárny, které jsou vedle vodních elektráren a spalování biomasy jedním z hlavních alternativních zdroj elektrické energie, mají adu výhod i nevýhod. Samozejm nkdo ekne, že se mu líbí, jiný bude skálopevn tvrdit, že se mu nelíbí. Pokud ovšem bude každý o vtrných elektrárnách vdt alespo ty základní údaje, pokud je vidl, pohyboval se pod nimi a mluvil s lidmi, co pod nimi žijí a hospodaí, bude to jeho konkrétními zkušenostmi podložený názor. Pokud ovšem o nich nic neví, nikdy je nevidl a jen kdesi o nich nco slyšel bhví od koho, potom by ml s jasným a rozhodným názorem radji chviliku pokat. Hlavní výhrady proti vtrným elektrárnám jsou následující: hlunost provozu, stroboskopický efekt, rušení píjmu rádia, televize a mobilních telefon, narušování krajinného rázu, ohrožování pírody, pedevším pták, drahý provoz, nákladná likvidace, dotovaná energie, nedostatené využití málo vtr atd. Protože jsem pro adu pipravovaných vtrných farem v Nízkém Jeseníku zpracovával biologické hodnocení a podklady pro posudky EIA (posuzování vliv na životní prostedí), vidl jsem více vtrník v provozu a ml bych o nich nco vdt. Pokusím se proto strun nkteré z tchto argument upesnit a nepedpojat vysvtlit: Provoz vtrných elektráren je skuten spojen s uritou hluností, která je u rzných typ stroj rzná. Krom svištní vrtule ve vtru se jedná i o konstantní huivý zvuk rotoru. Moderní velké vtrníky, které se toí pomalu, vydávají mnohem mén hluku než zastaralé typy. Nmecký spolkový zdravotní úad przkumem pod provozovanými vtrníky prokázal, že se v žádném pípad nejedná o zdraví škodlivé zvuky nízké nebo naopak vysoké frekvence. Souástí posudku vliv na životní prostedí, který se pro každou jednotlivou vtrnou elektrárnu a tím pádem i pro vtrnou farmu s více vtrníky ped zapoetím stavby dlá, je podrobná hluková mapa, která pesn ukáže, kolik decibel bude v kterém míst a podle platných norem nedovolí stavby tch vtrník, které by písné hlukové normy pekraovaly. Dležitá je i skutenost, že se ve vtrných farmách s více vtrníky hluk jednotlivých turbin nesítá, stupnice hluku je totiž logaritmická. Stroboskopickým efektem je nazýván kmitající stín otáejících se lopatek. Pedevším pi nízko položeném slunci v prostoru stínu za elektrárnou mže být tento efekt patrný a pro mnohé nepíjemný. U pomalu rotujících moderních vtrník je tento negativní jev nepatrný, pi výbru lokalit pro vtrníky je však nutné s tímto efektem poítat. K rušení rádiových vln rotory vtrník nedochází, píjem rozhlasu, televize nebo mobilních telefon by mohl být ovlivnn pouze pímým stínem stožáru, podobn jako jiné stavby stejných dimenzí, teba továrních komín. Narušování rázu krajiny je v kulturní krajin, která je po adu staletí obhospodaována, osídlena, protkána sítmi komunikací, elektrovod a mnoha dalších lidských výtvor, asto diskutabilní a mže být výrazn ovlivnno subjektivními pocity lidí rzných skupin a rzného pesvdení. Jisté je, že i menší vtrné elektrárny, natožpak ty velké, nejsou rozhodn nenápadné, že jsou vidt ze vzdálenosti mnoha kilometr a že charakter krajiny výrazn ovlivní. I na to povinn zpracovávané posudky pamatují, i tento aspekt se podrobn a odborn hodnotí. A nemén dležitý je i pevládající názor oban. Pímé ohrožování pírody vtrnými elektrárnami, jejich výstavbou, provozem a pípadnou likvidací po dožití, je minimální. Není správné zamlovat, že obas dojde ke stetu letícího ptáka s to- ící se vrtulí elektrárny. Podrobné studie, které se tímto problémem (Pokraování na stran 6.)

6 kvten 2006 Výprachtické noviny 6 roník 10, íslo 5-6 Zprávy o vtru (Pokraování ze strany 5.) nap. v Anglii zabývaly, dokázaly, že procento usmrcených pták je minimální. Dležité je, aby vtrné farmy nestály pímo na trasách pravidelných ptaích tah. Rušení a plašení zve je výmysl, dobytek se klidn pod vtrnými elektrárnami pase, lesní zv si na vtrníky rychle zvykne. To potvrzují mnohaleté zkušenosti zemdlc i myslivc z lokalit, kde vtrníky a vtrné farmy fungují. Práv vzhledem k pírod a pírodním hodnotám jsou vtrné elektrárny dležitou alternativou. Pírodu u nás na velkých územích výrazn zniily pedevším tepelné elektrárny, a to nejen imisemi oxid síry, ale i devastací velkých území povrchovou tžbou hndého uhlí. Práv v Hrubém Jeseníku jsme v osmdesátých letech zažívali rychlý úbytek les vlivem imisí pedevším z tepelných elektráren. Krušné hory, Jizerské hory a ásten i Krkonoše byly imisemi postiženy dív a než se elektrárny odsíily a zneištní zastavilo, byly postiženy více než Jeseníky. S tepelnými i atomovými elektrárnami nepímo souvisí i cena elektrické energie vyrábné vtrnými elektrárnami: v souasnosti je u nás výroba elektiny vtrnými elektrárnami skuten asi tikrát dražší než výroba tepelnými nebo atomovými elektrárnami. Výkupní cena vtrné elektiny je 2,70 K za kwh, z tepelné nebo atomové elektrárny je vykupována za 0,90 K. Do skutené ceny ovšem není zapoítána cena krajiny zdevastované tžbou uhlí, cena les zlikvidovaných imisemi, u jaderných elektráren pak pedevším cena dlouhodobého uskladnní jaderného odpadu a nemožnost likvidace betonového kolosu. Naopak likvidace velké vtrné elektrárny, jejíž stavba stála cca 30 milion, nepesáhne 1 milion, je snadná a dokonalá a zaplatí se cenou šrotu. Proto jsou nyní vtrné elektrárny státem dotovány a podporovány, i když kvli Temelínu má naše republika momentáln elektiny nadbytek. astým argumentem proti vtrným elektrárnám je jejich napojení do rozvodné sít. Pro by nemly dodávat elektinu do nejbližší obce, kterou hyzdí a která je trpí? Na tuto otázku je snadná odpov: teprve propojením do sít jsou vtrné elektrárny, které nemohou vyrábt elektinu nonstop, ale jen za vtšího vtru, efektivní; kdyby vyrábly jen pro nejbližší okolí, pak by se tam pi bezvtí nesvítilo. Protože se letos zaalo uvažovat také o vtrném parku v blízkosti Svtlé Hory a probhla první veejná diskuse, považoval jsem za dležité vyjádit se k vtrným elektrárnám jako ekolog: rozhodn nejsou ideální ani krásné, ale z ekologického hlediska pedstavují pro pírodu, krajinu i lidskou spolenost nesrovnateln menší krátkodobé i dlouhodobé negativní efekty než tepelné nebo jaderné elektrárny. Proto se domnívám, že je nutné najít místa, kde je možné jednotlivé vtrníky i vtrné farmy v naší republice stavt. V sousedním Nmecku i v Rakousku jich už postavili mnoho. RNDr. Leo Bureš, Podlesí RNDr. Leo Bureš, firma Bureš-Ekoservis zpracovává rzné studie, projekty a expertízy pro ministerstvo životního prostedí, pro krajské, okresní a mstské úady, pro ochranáe a rzné firmy v okresech Bruntál, Opava, Šumperk, Vsetín, Jeseník a Ústí nad Orlicí. Souastn provádí biotechnické zásahy v pírod, pedevším v chránných územích. lánek pro VN zajistil Jií Katzer, Koburk ANKETA NEBO REFERENDUM Bez nadsázky lze íci, že poslední msíce, po prvním zveejnní zámru postavit v katastru obce Výprachtice vtrnou elektrárnu (dále VE), se vedou mezi obany, leny Zastupitelstva obce (dále ZO) apod. mnohdy i živé diskuse na téma povolit, nepovolit" tuto výstavbu. Uinit správné rozhodnutí není proto i pro ZO jednoduché. K tomu je však poteba v prvé ad získat pravdivé a hlavn nezkreslené informace. ZO se proto snaží znát i názor oban naši obce na tuto problematiku, což je v podstat správné. Nemíním však v tomto píspvku diskutovat o výhodách i nevýhodách zamýšleného projektu pro naši obec. Chci se však jako oban ohradit proti zpsobu, jakým ZO provádí mezi obany rzné akce, nap. internetové a anketní hlasování za úelem získání názoru oban k této problematice. Jsou to však doposud hlavn akce špatn organizované a nedemokratické a tím bez ádného objektivního výsledku. Chci se krátce hlavn zmínit o anket doruené obanm minulý týden, s požadavkem vyplnní a odevzdání do pátku 2. ervna t. r. Pro snadnjší pochopení všech souvislostí se však musím vrátit o nkolik týdn zpt. Koncem dubna t. r. byl do našich domácností doruen tiskopis s názvem ANKETA, kde mli obané mimo jiné vyslovit souhlas, i nesouhlas s výstavbou VE pro firmu ELDACO s.r.o. v obci na pozemkové parcele. 1783/3 (návrší vlevo od silnice smrem na Bystec). Výsledek této ankety ml hlavn sloužit pi rozhodování ZO pro vydáni souhlasu pro tuto výstavbu. Anketní lístky se mly do 10. kvtna t. r. vhodit do sbrných schránek. Dalo se proto logicky pedpokládat, že provedení akce a hlavn objektivita výsledku bude pro ZO velmi dležitá. Viz prohlášení starosty obce JUDr. Miroslava Stejskala na internetových stránkách obce ze dne 28. bezna 2006 v lánku Vtrná elektrárna ve Výprachticích, kde je doslova napsáno, cituji: Obec Výprachtice se takovéto investici nebráni, pokud s uvedeným bude souhlasit i vtšina oban obce." Jako oban jsem však byl s vlastním provedením dodaného tiskopisu a organizací této celé akce velmi pekvapen. Na dorueném lístku nebyl nap. jmenovit vyznaen organizátor (obec), lístek nebyl oznaen razítkem, pípadn podpisem a bez jakýchkoliv ochranných prvk proti pípadnému zneužití. To nejhorší zjištní následovalo. Na naše popisné íslo (dv rodiny) byl doruen pouze jeden anketní lístek (údajn i do ostatních rodin). Nepochopil jsem proto, kdo a jakým zpsobem má lístek vyplnit. Zda pouze jeden píslušník rodiny (nap. ten nejrychlejší), nebo za celou rodinu, nebo pi více bytech za celý dm! Marn jsem pemýšlel, k emu mla ZO tato naprosto nesmyslná výsledná ísla sloužit. Na základ i tchto všech skuteností zaslala skupina oban 3. kvtna t. r. ZO žádost o projednání konání místního referenda ve vci vyjádení obce k zámru stavby vtrné elektrárny spoleností ELDACO s.r.o. v katastrálním území Výprachtice dle 16 odst. 2 písm. f) zákona. 128/2000 Sb. o obcích. Takovýto podnt od ob- an musí ZO projednat na svém veejném zasedání nejpozdji do 60 dn. Doposud se však nestalo. Tuto žádost podepsalo 28 oban Výprachtic. Byla však vyhlášena další, již výše zmiovaná anketa. Zvolený zpsob provedení této ankety, tj. adresn s datem narozeni u jednotlivých oban je postup nedemokratický a nátlakový. V dsledku bude opt zkreslený výsledek celého tohoto tak zvaného svobodného hlasování. Hlavn se však obávám, že tyto ryze osobní údaje o hlasování u jednotlivých oban lze použít, nebo zneužít i k jiným úelm. Ladislav Chládek

7 Výprachtické noviny kvten 2006 roník 10, íslo Zprávy o vtru VTRNÍK ANO I NE Za redakci VN bych se chtl tenám nejprve omluvit za opoždné vydání dubnového ísla. Noviny byly pedány k distribuci na Obecní úad v pátek 5. kvtna krátce po sedmé hodin ranní. To, že ke tenám se dostaly až v následujícím týdnu bylo zejm zpsobeno nutností kýmsi do nich vložit barevnou pílohu, aniž by o tom byla redakce informována. Dotyný neuznal ani za vhodné se pod tuto pílohu podepsat - což je u nkterých ob- an již zvykem. Tolik na vysvtlenou. Vrame se však k vlastním vtrným elektrárnám. Na internetových stránkách obce (www. obec-vyprachtice.cz) byl 25. kvtna uveejnn lánek pod názvem Zdroje elektrické energie v R, jehož autorem je pan Libor Junek, výprachtický oban. Autor tu srozumiteln a velmi odborn provedl srovnání jednotlivých zdroj el. energie, jak tradiních, tak z oblasti obnovitelných zdroj. Rozhodn tento lánek stojí za petení. Je zcela logické, že obchodník, který chce své zboží prodat, musí njakými argumenty zákazníka pesvdit. Jde jen o to, zda tyto argumenty jsou pravdivé, nezkreslené a zda obchodník nezaml- uje vady a rizika nabízeného zboží. Také u VE nejde v souasné dob o nic jiného, než o obchod s velmi lukrativním zbožím. Atraktivitu tohoto zboží nezpsobila jeho kvalita, ekologická funkce nebo významné postavení v oblasti výroby elektrické energie. Zájem o výstavbu VE je motivován zejména dotacemi a zvýhodnnou sazbou za vyrobenou kilowatthodinu. Proto se s obchodníky s vtrem po uzákonní zvýhodnných sazeb v loském roce doslova roztrhl pytel. Obchodníci tohoto druhu si vydlávají provizemi, to je procentní ástkou z ceny nabízeného zboží. Pohybuje-li se tato ástka asi kolem 8 % a cena jedné VE iní 100 milion korun To, že se opravdu nejedné ani o ekologii ani o energii, ale o peníze, lze doložit vyjádením generálního editele spolenosti EZ, Martina Romana, které bylo zveejnno v médiích: Stát to podporuje, takže z podnikatelského pohledu je to skvlý nápad. Ale lidé, kteí tomu rozumí, vdí, jaký je to energeticky absolutní nesmysl... Jsme v jednání o dvou vtrných parcích, jeden je práv v Krušných horách. Vyjádil se tak poátkem letošního roku v souvislosti s uvolnním 30 miliard korun na investice do obnovitelných zdroj energie. K tomu úelu byla vytvoena spolenost EZ Obnovitelné zdroje s.r.o. a v denním tisku formou inzerátu byla vypsána pedbžná poptávku na nákup projekt na výstavbu VE (viz nap. Orlické noviny z 28. dubna 2006). Je to zcela v souladu s výše citovaným vyjádením generálního editele EZ - jist se to podnikatelsky vyplatí. Náklady v koneném útování zaplatí oban na daních a v cen el. energie. V týdeníku Sondy ze 4. kvtna 2006 je uveejnn lánek Elektina z vtru esko nespasí. Je tu mimo jiné uvedeno, že podle stanovených pravidel pro výrobu a výkup elektiny z obnovitelných zdroj pro letošní rok napíklad vyplývá, že roní využití výkonu vtrné elektrárny pi životnosti dvacet let a návratnosti investic iní pouhých až kilowatthodin. Svdí to o tom, že provozovat takovéto zaízení na vlastní náklady bez dotací nebo jiných finanních pobídek není a ani v budoucnu rozhodn nebude ekonomické. Není bezvýznamné si povšimnout toho, že obchodníci s vtrem neustále argumentují tím, že VE nehluí, neruší TV signál, neruší mobilní telefony, nevytváejí škodlivé exhalace, nemají vliv na životní prostedí. Nehovoí však o ekonomice provozu VE, o nestabilit dodávané energie, o nutnosti provozu záložních zdroj i energetické náronosti likvidace tchto zaízení. Nkdo s lehkým srdcem uvede, že likvidace VE jejíž stavba stála cca 30 milion, nepesáhne 1 milion, je snadná a dokonalá a zaplatí se cenou šrotu. Kdo z nás ví, jaké cenové relace dopravy, pracovní síly a šrotu budou za dvacet let? A likvidace základ, které mají objem kolem 350 m 3 železobetonu, nebude snadná te ani za dvacet let. Nehled k tomu, že jako šrot pjde tento odpad tžko zpenžit, spíše vznikne problém kam s ním. Globální ísla udávající množství exhalací z tepelných elektráren uvádná v barevné píloze minulých VN jsou jist ohromující. Mylné je však tvrzení a opravdu teoretické, že tepelné elektrárny pi výrob el. energie z obnovitelných zdroj budou produkovat o 8 % exhalací mén. Naopak, ím více bude VE, tím více tepelných elektráren jako záložních zdroj bude muset být v provozu aby nedošlo ke kolapsu energetické soustavy. V mnoha láncích píznivc VE jsou Nmecko a Rakousko uvádny jako vzory ve využívání vtrné energie. Zkušenosti z tchto zemí však ukazují zcela nco jiného. Nmecko a Rakousko nedokáží ze své pílišné orientace na obnovitelné zdroje energie vyrobit elektinu pro vlastní potebu a stávají se dovozci. Poptávka po elektin se v uvedených zemích zvyšuje a tak roste i cena elektiny na tamním, resp. stedoevropském trhu a tím i ovlivuje (zdražuje) cenu v R. Nesobstanost v energetice se asi ped temi roky vymstila Itálii, kdy pi perušení páteního vedení 400 kv ze Švýcarska došlo k totálnímu výpadku dodávky el. energie v celé síti. V Nmecku se plánuje snižování dotací na VE. Pan RNDr. Leo Bureš ve svém lánku pipouští urité procento úhynu pták zavinné stetem s VE. Pro posouzení by bylo dobré uvést o jak velké procento a z jakého základu se jedná. Pokud je základem veškeré ptactvo, které léta po svt, je i urité procento hodn. Tím se dostáváme k tomu, jaký mají VE vliv na pírodu a krajinu. Pro nkoho je krajina jako krajina. Pokud by tomu tak bylo, nevznikaly by ze zákona chránné krajinné oblasti, pírodní parky, národní parky, neexistoval by KRNAP (Krkonošský národní park), ani rozsáhlé národní parky napíklad v Americe i jinde po celém svt O jejich vzniku jist rozhodují odborníci. Každý z tchto park má jiné poslání - nkde jsou chránny ojedinlé výtvory pírody, jinde výskyt vzácných rostlin, které na jiných místech svta nenajdeme, v jiných pežívá posledních nkolik kus zvíat i pták, jejichž druh hrozí vyhynutím. Jedno však mají tato chránná území spolené - zachovat pro píští generace alespo to, co civilizace ješt nestaila zniit. Každý jist uzná, že v tchto územích a v jejich blízkém okolí obdobná zaízení jako jsou VE není práv vhodné stavt. V okolí Výprachtic již existuje jeden pírodní park Suchý vrch - Buková hora, který zahrnuje, jak sám název napovídá, oblast Suchého vrchu a Bukové hory a jižním okrajem zasahuje až ke kižovatce u školy. Pipravuje se vyhlášení dalšího pírodního parku Údolí Moravské Sázavy. Ten by ml zahrnovat rozsáhlý lesní komplex po obou bezích Moravské Sázavy, smrem severojižním mezi Devaskou výrobou pana Petra (pila) ve Výprachticích a Albrechticemi, smrem západovýchodním by sahal od Haldy až na Chudobu a k odboce silnice na Mezilesí. Dvodem k této ochran jsou nesporné krajináské hodnoty území, jednak výskyt zvlášt chránných a ohrožených druh rostlin a jednak výskyt velkého množství rzných druh ptactva. Pi przkumu v uvedené oblasti, na kterém se podíleli pan František Štancl a pan Roman Chaloupek, bylo zjištno celkem 110 druh pták. Z toho 34 druh je zvlášt chránných podle zákona. Z tchto zvlášt chránných druh je pak 21 siln ohrožených a 13 ohrožených. Z uvedeného celkového množství druh ve sledovaném území 86 druh prokazateln nebo pravdpodobn hnízdí a 18 druh se tady vyskytuje pi tahu. Mezi siln ohroženými je práv zmiován áp erný. (Pokraování na stran 8.)

8 kvten 2006 Výprachtické noviny 8 roník 10, íslo 5-6 Zprávy o vtru (Pokraování ze strany 7.) Z uvedeného vyplývá, že pinejmenším asi není vhodné, aby VE stála na rozhraní dvou chránných území, obzvlášt, jsou-li zízena zejména k ochran ptactva. Je s podivem, že firma ELDACO s.r.o. nepovažovala za nutné si tyto podstatné informace ovit pedem, než zaala jednat na Obecním úad ve Výprachticích. Je jist otázkou, máme-li si vážit toho, že v našem nejbližším okolí je krajina, která si této ochrany zasluhuje nebo je-li to pekážka v další industrializaci krajiny a tedy pekážka k získání dalších finanních prostedk. Tuto otázku si musí zodpovdt každý sám podle svého svdomí. Pi rozhodování zda vtrníky ano i ne, je teba se zamyslet ješt nad jednou záležitostí. Možná si pozorní tenái rzných lánk o VE všimli, že se v nich vtšinou nepíše o VE v jednotném ísle, ale píše se o vtrných farmách. Lze reáln pedpokládat, že ve Výprachticích nezstane jen u jedné VE. Holý hbet táhnoucí se od silnice na Bystec smrem k Hald a vytyující rozvodí mezi Severním a erným moem, se k tomu pímo nabízí. Pokud tu bude již jedna VE stát, tžko se budou hledat argumenty proti výstavb dalších. Pro píklad nemusíme chodit daleko. V Anenské Studánce byla povolena stavba dvou VE o výšce stožáru 60 m. Stavba by mla být realizována v tomto roce. Byla však už podána žádost na stavbu dalších ty VE ve stejné lokalit. Argumentem pro stavbu VE by rozhodn nemlo být to, že se mi líbí nebo že pokud to nebude stát za mým domem tak mi to nevadí. Také dvod, že se tím Výprachtice stanou turistickou atrakcí nemusí být zcela správný. Jsou zprávy, které íkají pravý opak - turist v tchto lokalitách ubývá a ceny pozemk a nemovitostí klesají. Smutné bude i to, bude-li jediným argumentem k souhlasu se stavbou ástka 2 miliony korun rozložená do dvaceti let. Tady bych chtl zmínit vyjádení starosty jedné obce na Lounsku, které bylo odvysíláno poátkem kvtna v rozhlase na stanici Radiožurnálu. Odmítl nabízenou finanní ástku za 18 VE, které v katastru jejich obce mly být postaveny. Odvodnil to tím, že znehodnocení krajiny a ztráta turistické atraktivity za tuto ástku nestojí. Ped takovým postojem je teba smeknout. Rozhodování zastupitelstva, pokud bude bráno vážn a zodpovdn, nebude lehké. Nejsem si jist, zda k tomu napomohou ti nepovedené ankety. Nikde nebyla zveejnna pravidla, podle kterých se budou ankety vyhodnocovat a která z nich vlastn bude nakonec smrodatná pro rozhodování zastupitelstva. Spravedlivé v tomto pípad je referendum, které vyplývá ze zákona, je anonymní a pedem jsou stanovena pravidla, kdy je jeho výsledek platný, hlasy pro a proti sítá nezávislá komise. Argument, že referendum je finann nákladné, nelze pijmout. Referendum je možné spojit s oficiálními volbami a protože komunální volby jsou tém za dvemi, je možnost uskutenní referenda o stavb VE zcela reálná. Rozhodn v tomto pípad není kam spchat, pouíme-li se zkušenostmi z jiných míst, kde se vtrné farmy staly ekologickou a energetickou pastí. Za zamyšlení stojí i to, zda by nebylo vhodné, vzhledem k rychle se blížícímu konci volebního období obecního zastupitelstva, penechat rozhodnutí o této stavb zastupitelstvu novému. To bude chtít použít pípadn získané finance na nco jiného než je nový traktor i snhová fréza nebo teba usoudí, že hodnota krajiny v okolí Výprachtic se nedá dvma miliony zaplatit. Jan Kaka, Výprachtice 56 Informace o lánku Zdroje elektrické energie v R a nkteré jeho ásti byly použity se souhlasem autora pana Libora Junka. Údaje o navrhovaném pírodním parku Údolí Moravské Sázavy a stavb VE v Anenské Studánce byly získány pi osobní návštv na odboru životního prostedí Mstského úadu v Lanškroun. Zpráva o volbách VÝSLEDK VOLEB DO POSLANECKÉ SNMOVN PARLAMENTU R, KONANÝCH VE VOLEBNÍM OKRSKU VÝPRACHTICE VE DNECH 2. A 3. ERVNA 2006 POET ZAPSANÝCH OSOB DO SEZNAMU VOLI 745 POET ZÚASTNNÝCH VOLI 549 POET PLATNÝCH HLAS 547 ÚAST VOLI 73,7 % ÍS. STRAN NÁZEV STRAN POET HLAS 1 STRANA ZDRAVÉHO ROZUMU 1 5 PRÁVO A SPRAVEDLNOST 5 6 NEZÁVISLÍ 7 8 KORUNA ESKÁ 1 9 OBANSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANA ESKÁ STRANA SOCIÁLN DEMOKRATICKÁ SNK EVROPŠTÍ DEMOKRATÉ 7 18 STRANA ZELENÝCH KOMUNISTICKÁ STRANA ECH A MORAV KESANSKÁ A DEMOKRATICKÁ UNIE - ESKOSLOVENSKÁ STRANA LIDOVÁ 84

9 Výprachtické noviny kvten 2006 roník 10, íslo Zprávy o tom, jak bylo DUBEN 2006 NEJNIŽŠÍ TEPLOTA (07.04.) -4,6 0 C NEJVŠŠÍ TEPLOTA (26.04.) +23,8 0 C PRMRNÁ TEPLOTA MSÍCE +8,8 0 C prmrná minimální teplota prmrná maximální teplota teplotní rozdíl min. - max. +3,3 0 C +14,2 0 C 28,4 0 C Duben zaal opravdu aprílovým poasím. Oblané až polojasné poasí se znan promnlivou oblaností, dešové i snhové peháky, zvýšené stavy vody v potoce, místy voda mimo koryto, zátopy po celé R, SR a stední Evrop, ranní mrazíky, bouka (04.04.), na loukách a severních stráních zbytky snhu, 07. a slunené dny - taková byla 1. dekáda msíce. 2. dekáda nebyla lepší, jen se postupn pozvolna oteplovalo. Pevážn zataženo, dešové peháky a mrholení obas ješt se snhem, 12. a pízemní mrazík polojasný a teplý den, sníh už zcela zmizel. KVTEN 2006 NEJNIŽŠÍ TEPLOTA (11.05.) +2,5 0 C NEJVŠŠÍ TEPLOTA (16.05.) +23,2 0 C PRMRNÁ TEPLOTA MSÍCE +12,7 0 C prmrná minimální teplota prmrná maximální teplota teplotní rozdíl min. - max. +7,2 0 C +18,2 0 C 20,7 0 C Kvten zahájil píjemnjším poasím. Pevážn polojasno se znan promnlivou oblaností, 02., 08. a 09. vzdálené bouky, obas slabé peháky. Ve 2. dekád zpoátku slunené dny, pízemní mrazík, postupný vzestup teplot až do kdy teplota vyvrcholila na max. msíce a odpolední boukou s prudkým deštm. Od tohoto data do konce dekády zmna poasí - zataženo a oblano s deštm, obas až polojasno - postupné ochlazování, 17. ranní bouka. Ve 3. dekád pokraovalo ochlazování až na nejnižší max. teplotu msíce Poasí po celou dekádu i v jednotlivých dnech znan promnlivé od zataženo 0 C 24,0 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0-2,0-4,0-6,0 0 C 26,0 24,0 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 DUBEN 2006 GRAF DENNÍCH TEPLOT MIN., MAX. teplota min. teplota max. teplota prm dny Ve 3. dekád vzestup max. teplot, spíše polojasno avšak se znan promnlivou oblaností, 23. a 26. bouky s deštm. Od 28. znaný pokles teploty, poslední dva dny zcela zataženo a déš po celý den. Sníh odešel nad oekávání rychle, zato píchod jara byl ponkud nesmlý, dalo by se íci chaotický, aprílové poasí vydrželo po celý msíc. KVTEN 2006 GRAF DENNÍCH TEPLOT MIN., MAX. - pízemní mrazík - pízemní mrazík teplota min. teplota max. teplota prm dny až po jasnou oblohu, dešové peháky, ke konci msíce místní zátopy na jihu a západ republiky, poslední den msíce hlášeno na horách snžení až do výšky 4 cm. Tento kvten nebyl rozhodn vhodný pro zamilované (znané riziko nachlazení) a pan Hynek Mácha by pod jeho vlivem urit nenapsal svj Máj. OZNÁMENÍ Dne 22. kvtna 2006 byla podle zákona. 83/1990 Sb., o sdružování oban, v platném znní, podána u MV R žádost o registraci obanského sdružení s názvem Naše Výprachtice. Hlavním cílem innosti sdružení je ochrana pírody a kra jiny a podpora prosazování širší úasti veejnosti v oblasti ochrany životního prostedí. MV R požádalo pípravný vý bor o drobné upesnní žádosti a lze pedpokládat, že obanské sdružení bude v nejbližších dnech zaregistrováno. Zájemci o lenství a bližší informace se mohou obrátit na kteréhokoliv lena pípravného výboru Ing. Milana Brejšu, Ing. Blanku Helbichovou, Ladislava Chládka a Vladimíra Jentschkeho. Pípravný výbor obanského sdružení NAŠE VÝPRACHTICE

10 Z veverina košíku AHOJ DTI! Máte ped sebou posledních pár dní školy a po nich pijdou dva msíce prázdnin. Vím, že už te plánujete, jak své volné dny využijete. Nkteí pojedou na tábor nebo k babikám, jiní pojedou s rodii do zahranií nebo navštívíte njaký pkný kout naší eské republiky. Dobe se po naší zemice rozhlédnte, pozorujte pírodu kolem sebe, jak se mní, jaké kvtinky bhem prázdnin kvetou a jaké mžete najít jen na jae nebo na podzim. Naute se jejich jména. Je ostuda nevdt, jak se jmenují všechny stromy a rostliny, které kolem nás kvetou. Povím vám o jedné kvtince a tu jist o prázdninách na louce najdete. O ZVONKU TROCHU JINAK Zvonky, ty jsem vídala dost asto. Ped léty byly louky pestrobarevnjší, veselejší než dnes. Žádný zvonek z mého dtství ale nezazvonil. Ani s pomocí té zvláštní kuliky nalezené na poli, kuliky z bílého porcelánu. Podle mého tehdejšího uvažování byla zázraná. Rozehála mi celou dla a porcelán jako by zmkl. Mla jsem pocit, že když ji stisknu, zstane v ní stopa po mém prstu. Ovšem na rozeznní zvonku kulika nestaila. Nejhezí pání jsou ta nesplnná. Mžeme se tšit na píšt. Pozdji jsem uvila, že zvonek zvoní opravdu jenom v pohádkách, tebaže vypadá stejn jako ten z kovu. Zajímalo by m, uvažovala jsem, co bylo první. Malý zvone- ek, nebo velký zvon? To nevím ani dnes - jestli zvony, které ped staletími vypadaly jinak, nkdy jako velí úl, dostaly svj dnešní tvar podle kvítku. A o samotném zvonku mám znalosti jenom bžné. Ten s menšími a fialovjšími kalíšky roste na loukách, ten s vtšími a modejšími zase v lesích. Nco jsem si ale peetla v knížkách. A co jsem se dozvdla? Krom fialových a modrých zvonk existují i bílé. Na svt roste kolem tí set druh zvonek, u nás dvacet jedna. Napíklad zvonek alpský, který prozrazuje, že pochází z Alp. Pestože dostal takové jméno, je i náš. Stonek má nízký a kvt s pti cípy chloupkatý. A dále zvonek rozkladitý... Ne, takhle ne, peskoíme to. Zvonky (ne všechny) kvetou od ervna, kdy ješt chodíte do školy, až do záí, kdy už zase chodíte do školy. Aby školy a uení nebylo píliš mnoho, radji koním. A pece nco: Nos, kot, zvonek v bot, potká t štstí. Ovšem nikomu to nevyzvo! Mám to z knížky Magické rostliny, za pravdivost však neruím. Zvonek v bot jsem nemla, zato malé štstíko m potkalo. A jaké? V lese kousek od nás jsem vidla rozkvetlý zvonek - zaátkem listopadu! Zvoneèek Zvoneèek cinká a luèní žínka se právì probouzí v trávì. Nožky bosé v rose namáèí a pod ètylístkem štìstí si dá ranní jetelovou sprchu. Šastná a vykoupaná hned zrána sbírá rosu do konvièky. Bude pro kytièky! A když zvonek zase zaklinká, luèní žínka uhodne, že je pravé poledne. Mává kidélky a létá s konvièkou plnou rosy. Díky! šeptají kytky. (Z knihy Ireny Gálové Jak pišly na svt pampelišky) TERIN HRÁTK Ne vždy nám svítí sluníko bhem prázdninových dn. Obas se objeví mraky a vy pozorujete za okenním sklem kapky dešt. Ani v tyto dny se nemusíme nudit, mžeme hrát pece tolik zajímavých her. TISKÁRNA Na velkém potu, asi 150, malých lístek jsou napsána rzná písmena abecedy i s árkami a háky. Zamíchejte je a rozložte na stole písmeny dol. Každý hrá si jich vybere deset, na dané znamení je otoí a do jedné minuty musí sestavit co nejvíce slov, piemž mže použít každé písmeno jen jednou. Hraje se na pedem urený po- et kol a složená slova se zapisují a sítají. Pi shodném potu slov rozhoduje poet použitých písmen, tedy ím delší slovo, tím lépe. Slovo již jednou zapsané se nepoítá a je teba pozorn sledovat slova soupe. ODHAD POTU SIREK (hra do vlaku) K této he pro jakýkoliv poet hrá potebujeme pouze krabiku sirek. Všichni dostanou stejný poet zápalek - 3 až 5, a ukryji za zády v pravé dlani nkolik z nich, zbytek ponechají v druhé ruce. Naráz dají hrái sevenou pravou pst ped sebe a postupn v daném poadí eknou svj odhad celkového potu sirek v pravých rukách hrá. Kdo uhodne pesný poet, odloží jednu svou sirku zpt do krabiky a postup se opakuje. Pro zajištní spravedlivosti zaíná v každém kole postupn po smru hodinových ruiek vždy jiný hrá. Je dležité stále sledovat poet již odevzdaných zápalek i dokázat odhalit taktiku protihrá, podle výše jejich odhad. Vítzí ten, do se první zbaví všech sirek. Ostatní mohou hrát dál, až zstane poslední hrá se sirkami. Krásné prázdninové radovánky plné sluníka, koupání, dobrodružství, nových zážitk a výlet peje Markéta a Terka. ešení z min. ísla: A - vrba, C B - ústa, jazyk, zuby Výprachtické noviny Roník: 10 íslo: 5-6 Poet stran: 10 Poet výtisk: 430 ks Uzávrka: 15. kvtna 2006 Vyšlo: erven 2006 Uzávrka píštího ísla: 15. ervence 2006 Vydavatel: Obec Výprachtice Redakní rada: JUDr. Miroslav Stejskal, Jana Skalická Redakce: Jan Kaka, Výprachtice 56, Vychází 1x msín zdarma Redakce neodpovídá za názory a chyby v údajích, mluvnické a stylistické chyby v píspvcích dodaných pispívateli. Tiskne: TG TISK s. r. o., 5. kvtna 1010, Lanškroun, tel.: