Právní pedpisy obcí a kraj. Tereza Blahová

Transkript

1 Právní pedpisy obcí a kraj Tereza Blahová Bakaláská práce 2008

2

3

4 ABSTRAKT Práce pojednává o právních pedpisech obcí a kraj. Zabývá se postavením obce s ohledem na právní regulaci spoleenských vztah, vymezuje znaky právních pedpis a legislativní procesy obcí a kraj. Zhodnocením souasné právní úpravy regulující vydávání právních pedpis obcí a kraj získáváme informace, za jakých podmínek a v jakých oblastech mže obec nebo kraj vydávat právní pedpisy. Rovnž se zamíme na dozor a kontrolu nad vydáváním právních pedpis, zda jsou v souladu se zákonem. V praktické ásti je zpracována statistika platných obecn závazných vyhlášek v okrese Uherské Hradišt a porovnána s nejastji vydávanými pedpisy obcí a kraj v eské republice. V rámci platných zákonných pedpis je navrženo znní obecn závazné vyhlášky upravující užívání voln pístupných prostranství, konkrétn pak rybník v obci Nedachlebice. Klíová slova: obec, obecn závazná vyhláška, naízení obce, samostatná psobnost, penesená psobnost, dozor

5 ABSTRACT This paper discusses legal regulations of municipalities and regions. It is engaged in the municipality station with a view to the legal regulations of social relations; it defines legal regulations and legislative operations characters of municipalities and regions. Information about conditions and spheres of possible issue of legal regulation by municipality or region is get via checking the existing legal regulations controlling the issue of the legal regulations of municipalities and regions. We shall also focus on the inspection and audit of the legal regulations issue, checking their legal conformity. In the practical section, the statistics of valid obligatory publications in the Uherske Hradiste county is processed and compared to the most frequently issued regulations by municipalities and regions in the Czech Republic. According to valid regulations, an obligatory publication regulating the use of the open-door area (ponds in Nedachlebice village) is proposed. Keywords: municipality, obligatory publication, municipality rules, separate authority, delegated authority, inspection

6 Úvodem bych ráda podkovala vedoucímu mé bakaláské práce Mgr. Petru Šimkovi, za odborné vedení, rady a pipomínky, které mi poskytoval bhem ešení mé práce. Zárove také dkuji pracovníkm obecních úad v okrese Uherské Hradišt, kteí mi poskytli k nahlédnutí požadované dokumenty.

7 OBSAH ÚVOD...9 I TEORETICKÁ ÁST PRÁVNÍ POSTAVENÍ OBCÍ A KRAJ ÚZEMNÍ USPOÁDÁNÍ ESKÉ REPUBLIKY OBCE, ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY Orgány obce Samostatná a penesená psobnost obce a pravomoci KRAJE, VYŠŠÍ ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY Orgány kraje Samostatná a penesená psobnost kraj ZNAKY PRÁVNÍCH PEDPIS, LEGISLATIVNÍ PROCESY OBCE OBECN ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY Obecn závazné vyhlášky obcí NAÍZENÍ Naízení obcí Naízení kraje PRINCIP ZÁKONNOSTI VYHLÁŠENÍ, ÚINNOST A EVIDENCE PRÁVNÍCH PEDPIS Vyhlášení Zveejnní Úinnost Zaslání Zpístupnní STANOVENÍ POVINNOSTÍ V PRÁVNÍCH PEDPISECH OBCÍ A KRAJ DOZOR A KONTROLA...29 II 3.1 DOZOR Dozor nad obecn závaznými vyhláškami obce Dozor nad naízeními obce Dozor nad obecn závaznými vyhláškami kraje Dozor nad naízeními kraje KONTROLA...35 PRAKTICKÁ ÁST VYDÁVÁNÍ PRÁVNÍCH PEDPIS OBCÍ A KRAJ OBECNÉ ZMOCNNÍ V ZÁKON O OBCÍCH OBECNÉ ZMOCNNÍ V ZÁKON O KRAJÍCH ZMOCNNÍ VE ZVLÁŠTNÍCH ZÁKONECH ÚSEK VEEJNÉHO POÁDKU A ISTOTY Ochrana veejného poádku...40

8 4.4.2 Podmínky poádání sportovních a kulturních akcí Zajištní istoty Povinnosti k ochran životního prostedí a zelen ÚSEK K OCHRAN VEEJNÉHO ZDRAVÍ Naízení speciální ochranné deratizace Naízení speciální ochranné desinsekce Omezení nebo zákaz podávání a prodeje alkoholických nápoj Omezení nebo zákaz prodeje tabákových výrobk Omezení nebo zákaz podávání a prodeje návykových látek MÍSTNÍ NORMOTVORBA K REGULACI PODNIKÁNÍ Tržní ád Podávání a prodej alkoholických nápoj, tabákových výrobk, návykových látek Poádání kulturních akcí Výherní hrací pístroje Taxislužba MÍSTNÍ POPLATKY Zavedení místních poplatk PLÁNY POVODÍ, POŽÁRNÍ POPLACHOVÉ PLÁNY, ÚZEMNÍ PLÁNY, REGULANÍ PLÁNY, ODPADOVÉ PLÁNY Závazné ásti plánu oblasti povodí Požární poplachový plán kraje a další krajské a obecní pedpisy o požární ochran Územní plán Plán odpadového hospodáství kraje OBECN ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY OBCÍ V OKRESE UHERSKÉ HRADIŠT ZVEEJNNÍ OZV NA INTERNETU NEJASTJI VYDÁVANÉ PEDPISY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZAMENÍ Nejastji vydávané vyhlášky obcí na úseku veejného poádku a istoty Nejastji vydávané vyhlášky k ochran veejného zdraví Nejastji vydávané právní pedpisy obcí týkající se podnikání Pehled obecn závazných vyhlášek týkajících se místních poplatk Právní pedpisy kraj a obcí týkající se plán STATISTIKA OBSAHU OZV VYDANÝCH OKRESE UHERSKÉ HRADIŠT NÁVRH ZNNÍ OBECN ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY...51 ZÁVR...53 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...54 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK...55 SEZNAM OBRÁZK...56 SEZNAM PÍLOH...57

9 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 9 ÚVOD Tématem této bakaláské práce jsou právní pedpisy obcí a kraj. Téma jsem si zvolila z dvodu zájmu o problematiku místních pedpis a snahy porozumt oprávnní k jejich vydání a možností psobnosti, kterou mohou regulovat. V textu bude uvedena jejich právní zakotvenost, a už je to zákon o obcích, zákon o krajích, zvláštní zákony a v neposlední ad Ústava eské republiky. Dále je publikován zpsob vydávání právních pedpis, pravomoci a odpovdnosti, které jejich vydávání provází a nabývání platností a úinností. Souástí problematiky právních pedpis je dohled nad tím, aby pedpisy byly v souladu se zákonem. Jak bude dále v textu zmínno, pro obce a kraje platí, že mohou svými pedpisy upravovat pouze to, co je jim zákonem dovoleno. Samozejm je teba, aby vyšší instance provádla nad zákonností dohled (dozor) a také kontrola. V praktické ásti se pokusím zpracovat vlastní statistiku v oblasti obecn závazných vyhlášek obcí v okrese Uherské Hradišt. Budu zjišovat, jaká oblast samosprávy je nejastji obecnými vyhláškami upravována, jak využívají obce moderních technologií, tedy elektronické veejné desky a zveejování právních pedpis na internetových stránkách obcí, kolik vyhlášek vydávají malé obce, kolik msta a tak podobn. V samotném závru se pokusím navrhnout znní provozního ádu a vyhlášky pro užívání veejných prostranství, konkrétn m zaujala možnost nastavení pravidel pro rybníky, nacházející se v obci, ze které pocházím. Vím, že se mi podaí díky bakaláské práci obeznámit se blíže s problematikou právní problematiky obcí a navržený pedpis bude v souladu s platnou legislativou.

10 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 10 I. TEORETICKÁ ÁST

11 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 11 1 PRÁVNÍ POSTAVENÍ OBCÍ A KRAJ 1.1 Územní uspoádání eské republiky Územní samospráva je tvoena dvoustupovým systémem, který je zakotven v Ústav eské republiky, a je dlen na základní a vyšší územní samosprávné celky. Základní územní samosprávné celky pedstavují obce, vyšší územní samosprávné celky jsou pak kraje. U veejné správy neexistuje hierarchická nadízenost a podízenost, každý územní samosprávný celek má své kompetence, do nichž jiný samosprávný celek nemže zasahovat a používá se zde tzv. spojený model, ve kterém obce i kraje vykonávají jak samostatnou, tak i penesenou psobnost. 1.2 Obce, základní územní samosprávné celky Obecní samospráva byla v eské republice obnovena nejprve v roce 1990 zákonem o obcích (zákon. 367/1990 Sb. (Obecní zízení))., který byl nahrazen zákonem. 128/2000 Sb., dnes již ve znní pozdjších pedpis. Území obce je tvoeno jedním nebo více katastrálními územími, mže se dále dlit na ásti. Každá ást území eské republiky písluší k nkteré obci, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak (zákon. 222/1999 Sb., o zajišování obrany eské republiky, ve znní zákona. 320/2002 Sb.). [6] Obce jsou základním územním samosprávným spoleenstvím oban na územním celku vymezeném hranicí území obce s povahou veejnoprávní korporace. Obec disponuje vlastním majetkem, spravuje své záležitosti samostatn, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovdnost z tchto vztah vyplývající. Území obce musí respektovat režim katastrálních území, a musí tak být tvoeno bu jedním nebo nkolika souvisejícími, resp. navazujícími katastrálními územími. To platí i pro pípady rozdlování obcí. Obce se mohou sluovat i pipojovat, to na základ rozhodnutí jejich zastupitelstev, nebo rozdlovat, resp. oddlovat, to však jen na základ rozhodnutí oban v místním referendu.

12 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Orgány obce Psobnost obce, jak samostatnou, tak i penesenou, realizují, s výjimkou pípad ešených místním referendem, orgány obce. Orgánem, který samostatn spravuje obec, je zastupitelstvo. Zastupitelstvo obce vykonává zákonem o obcích svené nejdležitjší pravomoci v oblasti samostatné psobnosti obce. Zastupitelstvo volí ze svých len starostu, který zastupuje obec navenek a je odpovdný za výkon své funkce zastupitelstvu, a místostarostu, který zastupuje starostu po dobu jeho nepítomnosti. Výkonným orgánem obce pro oblast samostatné psobnosti je rada obce tvoená starostou a leny zvolenými z ad zastupitel. Starosta je orgánem obce, který reprezentuje obec navenek a plní další úkoly stanovené zákonem o obcích. Starosta svolává a ídí zasedání zastupitelstva, spolu s urenými ovovateli podepisuje zápis o prbhu zasedání, stejn tak spolu s místostarostou nebo jiným radním podepisuje obecn závazné vyhlášky nebo usnesení zastupitelstva obce. Spolen s poveným lenem rady podepisuje naízení, jakož i píslušná usnesení rady. Starosta také stojí v ele obecního úadu. Obecní úad dále tvoí místostarosta, tajemník (pokud je tato funkce zízena) a zamstnanci obecného úadu. Obecní úad je orgánem obce úedního typu, kterému písluší zabezpeovat plnní úkol obce úedního charakteru, a to jak v oblasti samostatné, tak v oblasti penesené psobnosti. Obecní úad zizuje úední desku, která je umístna na míst, které musí být veejn pístupné. Zastupitelstvo si mže zídit výbory jako své iniciativní a kontrolní orgány. Každá obec musí mít vždy zízen finanní a kontrolní výbor. Rada obce je oprávnna zizovat jako své iniciativní a poradní orgány komise, které mohou vykonávat i penesenou psobnost obce Samostatná a penesená psobnost obce a pravomoci Psobností obce se obecn eeno rozumí právn vymezený okruh spoleenských vztah, pedmt, obsah a rozsah inností, v nichž obec realizuje svoji pravomoc. Pravomocí obce se potom rozumí souhrn oprávnní, jimiž je obec vybavena, a právních povinností, jež jsou obci uloženy, pro poteby plnní úkol obce. Podle platné právní úpravy rozlišujeme u obcí psobnost dvojího druhu, a to jednak tzv. psobnost samostatnou a tzv. psobnost penesenou.

13 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 13 Samostatná psobnost je klasickou obecní samosprávou, kdy obec spravuje svoje záležitosti samostatn, a je vázána jen zákony a obecn závaznými právními pedpisy, vydanými ústedními orgány k jejich provedení. Samostatná psobnost obcí je vymezena v zákonech píkladným výtem a dále jako pée o vytváení podmínek pro rozvoj sociální pée a pro uspokojování poteb svých oban v souladu s místními pedpoklady a s místními zvyklostmi, pedevším uspokojováním poteby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spoj, poteby informací, výchovy a vzdlávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veejného poádku. Obec spravuje samostatn záležitosti, které jsou v zájmu obce a oban obce, pokud nejsou sveny krajm nebo pokud nejde o penesenou psobnost orgán obce nebo o psobnost, která je zvláštním zákonem svena správním úadm a záležitosti, které do samostatné psobnosti obce sví zákon. Pokud zákon nestanoví, zda se jedná o samostatnou nebo penesenou psobnost, platí, že jde o samostatnou psobnost. Toto rozlišení je nutné z procesních i z finanních dvod. [6] Do samostatné psobnosti ze zákona náleží: hospodaení obce, rozpoet a závrený úet obce, penžní fondy obce právnické osoby obce a organizaní složky obce a úast obce v právnických osobách osobní a vcné výdaje na innost obecního úadu a zvláštních orgán obce organizace, ízení, personální a materiální zabezpeení obecního úadu vydávání obecn závazných vyhlášek obce, územní plán obce a regulaní plán a vyhlašování jejich závazné ásti obecn závaznou vyhláškou místní referendum obecní policie ukládání pokut za správní delikty program rozvoje územního obvodu obce spolupráce s jinými obcemi atd.

14 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 14 Zvláštní zákony do samostatné psobnosti svují: místní poplatky zizování jednotky dobrovolných hasi a zabezpeení úkol požární ochrany v obci zajišování pipravenosti obce na mimoádné události a podílení se na provádní záchranných a likvidaních prací a na ochran obyvatelstva zizování a správa pedškolních zaízení, základních škol, základních umleckých škol a zaízení jim sloužících zizování zdravotnických zaízení a ochrana veejného zdraví ochrana ped alkoholismem a jinými toxikomaniemi U penesené psobnosti naproti tomu jde o výkon státní správy, který stát realizuje nepímo, a to prostednictvím obcí a jejich orgán. Jedná se o výkon státní správy delegovaný státem formou zákona na orgány základních územních samosprávných celk. Pi výkonu penesené psobnosti se obec ídí zákony a ostatními obecn závaznými právními pedpisy a v jejich mezích také usneseními vlády a smrnicemi ústedních orgán státní správy. Pro výkon penesené psobnosti rozlišujeme v souasné dob podle míry penesené státní správy následující kategorie obcí: obec obec s matriním úadem obec se stavebním úadem obec s poveným obecním úadem obec s rozšíenou psobností Orgány všech obcí vykonávají penesenou psobnost ve vcech, které stanoví zvláštní zákony v základním rozsahu a pro svj správní obvod, který je totožný s územním obvodem obce. Orgány obce s poveným obecním úadem a obce s rozšíenou psobností vykonávají penesenou psobnost v základním rozsahu sveném obcím a vedle této penesené psobnosti vykonávají ve stanoveném správním obvodu i penesenou psobnost jim sve-

15 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 15 nou zvláštními zákony. Obec s rozšíenou psobností je i obcí s poveným obecním úadem. Obce, které vykonávají penesenou psobnost ve stejném správním obvodu obce s rozšíenou psobností, mohou uzavít veejnoprávní smlouvu, podle které budou orgány jedné obce vykonávat penesenou psobnost nebo její ást pro orgány jiné obce. Stejnou možnost mají obce s rozšíenou psobností, které vykonávají penesenou psobnost ve správním obvodu jednoho krajského úadu. [6] V pípad, že není výkon penesené psobnosti zajištn, mže být zcela nebo ásten penesen na obec s poveným obecním úadem. O penesení rozhoduje krajský úad. Obdobn mezi jednotlivými obcemi s rozšíenou psobností mže být penesena psobnost podle rozhodnutí Ministerstva vnitra. Orgány obce v penesené psobnosti mají následující pravomoci: vydávají naízení obce rozhodují o místních a úelových komunikacích projednávají pestupky jsou vodoprávním úadem a spravují drobné toky jsou povodovým orgánem jsou orgánem ochrany pírody a ochrany ovzduší atd. Orgány obce s poveným obecním úadem v penesené psobnosti: jsou oprávnny rozhodovat v prvním stupni ve správním ízení o právech, právem chránných zájmech a povinnostech osob, pokud zvláštní zákon nestanoví jinou píslušnost rozhodují o poskytování penžité a vcné dávky nebo pjky zajišují volby do Parlamentu eské republiky, do zastupitelstev kraj, do zastupitelstev obcí a do Evropského parlamentu jsou vodoprávním úadem a povolují odbr a nakládání s vodami jsou orgánem ochrany pírody

16 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 16 jsou orgánem ochrany zemdlského pdního fondu atd. Orgány obce s rozšíenou psobností v penesené psobnosti: vydávají idiské prkazy vedou registry motorových vozidel jsou silniním správním úadem pro silnice II. a III. tídy zajišují ochranu kulturních památek v územním obvodu zajišují sociáln-právní ochranu dtí a rozhodují o poskytování vcných a penžitých dávek a služeb vydávají obanské prkazy a cestovní doklady vedou registry obyvatel vykonávají státní správu les rozhodují na úseku rybáství a myslivosti jsou vodoprávním úadem a vydávají souhlas k vodním stavbám jsou povodovým orgánem a ídí ochranu ped povodnmi podílejí se na hospodaení s odpady, zpracovávají evidenci odpad, udlují souhlas k nakládání s odpady jsou orgánem ochrany pírody a ochrany ovzduší jsou orgánem ochrany zemdlského pdního fondu jsou živnostenským úadem atd.

17 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Kraje, vyšší územní samosprávné celky Kraje jsou platnou právní úpravou vnímány jednak jako správní obvody podle dosud platné právní úpravy z roku 1960, a dále jako tzv. vyšší územní samosprávné celky, podle právní úpravy pijaté v roce V systému souasné územní správy mají, z uvedených podob kraj, rozhodující postavení kraje jako tzv. vyšší územní samosprávné celky, které jsou základem tzv. krajského zízení. Stát mže zasahovat do innosti územních samosprávných celk, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen zpsobem stanoveným zákonem. U kraj jakožto územních samosprávných korporací lze pirozen vysledovat také jejich osobní, územní a ekonomický základ samosprávy. [2] Kraj je územním spoleenstvím oban, kterému náleží právo na samosprávu. Má vlastní majetek a vlastní píjmy vymezené zákonem a hospodaí s nimi. V právních vztazích vystupuje vlastním jménem a nese odpovdnost z tchto vztah vyplývající. Kraj peuje o všestranný rozvoj svého území a o poteby svých oban. [6] Orgány kraje Psobnost kraj písluší vykonávat orgánm kraj. Orgánem, který samostatn spravuje kraj, je zastupitelstvo. Zastupitelstvu kraje písluší rozhodovat v klíových samosprávných otázkách kraje. V penesené psobnosti má zastupitelstvo rozhodovat jen tam, kde tak stanoví zvláštní zákon. Zastupitelstvo jako své iniciativní a kontrolní orgány zizuje výbory zastupitelstva. Ze svých ad volí lenové zastupitelstva hejtmana a námstka hejtmana. Hejtman zastupuje kraj navenek, námstek zastupuje hejtmana v dob jeho nepítomnosti a oba jsou odpovdni za výkon své funkce zastupitelstvu. Úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva, popípad rady, mže hejtman provést jen po jejich pedchozím schválení, jinak jsou tyto právní úkony kraje od poátku neplatné. Výkonným orgánem pedevším pro oblast samostatné psobnosti kraje je rada, kterou tvoí hejtman, námstek hejtmana a další osoby zvolené z ad len zastupitelstva. Pro poteby své innosti mže rada kraje zizovat jako své iniciativní a poradní orgány komise.

18 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 18 Hejtman zizuje pro výkon penesené psobnosti zvláštní orgány, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Zastupitelstvo mže zídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Vždy však musí zídit výbory finanní, kontrolní a výbor pro výchovu, vzdlávání a zamstnanost. Dalším orgánem kraje je krajský úad, který zabezpeuje veškerou úední agendu kraje, plní úkoly uložené v samostatné psobnosti zastupitelstvem nebo radou a napomáhá innosti výbor a komisí a dále plní úkoly v penesené psobnosti, které nejsou sveny zastupitelstvu, rad nebo zvláštnímu orgánu. V ele krajského úadu stojí editel, který je odpovdný hejtmanovi Samostatná a penesená psobnost kraj Psobnosti kraj se dlí na psobnost samostatnou a psobnost penesenou. Kraje v samostatné psobnosti zejména peují, v souladu s místními pedpoklady a s místními zvyklostmi, o komplexní územní rozvoj, zejména o vytváení podmínek pro rozvoj sociální pée a pro uspokojování poteb svých oban, pedevším o uspokojování poteby ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek, dopravy a spoj, poteby informací, výchovy a vzdlávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veejného poádku. Pi výkonu samostatné psobnosti kraje spolupracují s obcemi, nesmí pitom však zasahovat do jejich samostatné psobnosti. Orgány kraje jsou však souasn povinny zámry rozvoje kraje vždy konzultovat s píslušnými orgány obcí, jichž se dotýkají. I orgány státu jsou povinny pedem projednat s orgány kraje opatení dotýkající se samostatné psobnosti kraje. Zásah státu do samosprávy je možný jen pi porušení ústavnosti a zákonnosti. [2] Samostatná psobnost kraje je vymezena zákonem o krajích, který do této oblasti adí záležitosti, které jsou v zájmu kraje a oban kraje, pokud nejde o penesenou psobnost kraje. Do samostatné psobnosti podle zákona o krajích patí: hospodaení kraje, rozpoet a závrený úet kraje právnické osoby kraje a organizaní složky kraje a úast kraje v právnických osobách

19 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 19 osobní a vcné výdaje na innost krajského úadu a zvláštních orgán kraje, organizace, ízení, personální a materiální zabezpeení krajského úadu vydávání obecn závazných vyhlášek zákonodárná iniciativa vi Poslanecké snmovn aktivní legitimace k podání ústavní samosprávné stížnosti a návrhu na zrušení podzákonného právního pedpisu Ústavním soudem z dvodu nezákonnosti i neústavnosti program rozvoje kraje, územn plánovací dokumentace pro území kraje a vyhlašování její závazné ásti obecn závaznou vyhláškou spolupráce s jinými kraji, úast v regionech soudržnosti dopravní obslužnost na území kraje, koncepce rozvoje cestovního ruchu ukládání pokut v samostatné psobnosti atd. [6] Do samostatné psobnosti kraje na základ zvláštních zákon patí: koncepce rozvoje památkové pée, provádcí plány zachování a obnovy kulturních památek zajišování pípravy na mimoádné události, provádní záchranných a likvidaních prací a podílení se na ochran obyvatelstva stední školství, odborná uilišt, speciální základní školy, konzervatoe krajská zaízení a ústavy sociální pée, zaízení sociáln výchovné innosti, zaízení odborného poradenství pro dti, zaízení pro výkon pstounské pée zizování zaízení zdravotnické pée, záchranné služby, protialkoholního zaízení ochrana ped alkoholismem a jinými toxikomaniemi koncepce odpadového hospodáství kraje úastnictví pi ízení o posuzování vliv na životní prostedí, zpracovávání strategie ochrany pírody, koncepce ochrany ovzduší atd. [6]

20 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 20 Pokud jde o penesenou psobnost, potom platí, že kraj vykonává na svém území státní správu ve vcech, které stanoví zákon. Pi výkonu penesené psobnosti jsou orgány kraje podízeny píslušným ministerstvm. Penesená psobnost kraj podle zvláštních zákon: odvolací ízení v první instanci kontrola výkonu státní správy orgány obcí a metodická pomoc obcím pezkoumávání hospodaení obce, pokud o to obec požádá výkon dozoru nad zákonností ve státní správn a samospráv obcí oprávnní rozhodnout v pípadech neinnosti obecních úad v penesené psobnosti o jejím výkonu jiným obecním úadem povolování zvláštního užívání silnic II. a III. tídy výkon státní památkové pée v oblasti národních kulturních památek zprostedkování osvojení a pstounské pée rozhodování o zaazení les do kategorie les rozhodování na úseku myslivosti, nap. povolování honiteb rozhodování na úseku rybáství, nap. vyhlašování rybáských revír vedení a zpracování evidence odpad, schvalování nakládání s nebezpenými látkami ízení prevence závažných havárií výkon na úseku ochrany pírody, ovzduší a zemdlského pdního fondu výkon agendy krajských živnostenských úad atd. [6]

21 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 21 2 ZNAKY PRÁVNÍCH PEDPIS, LEGISLATIVNÍ PROCESY OBCE Jednmi z pravomocí obcí a kraj jsou oprávnní vydávat pro své územní obvody a k plnní svých úkol právní pedpisy. Pedpisy pijímané v samostatné psobnosti se nazývají obecn závazné vyhlášky, a písluší je pijímat zastupitelstvu obce nebo kraje, pedpisy pijímané v penesené psobnosti se nazývají naízení, a písluší je pijímat rad obce nebo kraje. Obec vykonávající rozšíenou psobnost mže vydávat naízení obce pro správní obvod, v nmž jí písluší rozšíenou psobnost vykonávat. Obecn závazné vyhlášky a naízení obce musí být vyhlášeny, což je podmínkou platnosti právního pedpisu obce. Vyhlášení se provede tak, že se právní pedpis obce vyvsí na úední desce obecního úadu po dobu 15 dn. Dnem vyhlášení právního pedpisu obce je první den jeho vyvšení na úední desce. Naízení obce vykonávající rozšíenou psobnost se zveejní též na úední desce obecních úad psobících ve správním obvodu obce s rozšíenou psobností. V souasnosti obce využívají tzv. elektronické úední desky, kde jsou právní pedpisy mimo jiné také zveejovány. Právní pedpisy kraje se uveejují ve Vstníku právních pedpis kraje, a to v tištné podob. Vstník musí být pístupný u krajského úadu toho kraje, který jej vydává, a u všech obecních úad v kraji. Každá obec vede evidenci právních pedpis, které vydala. Evidence právních pedpis obsahuje íslo a název právního pedpisu, datum jeho schválení, datum nabytí jeho platnosti, datum nabytí jeho úinnosti, pop. i datum pozbytí jeho platnosti. Právní pedpisy obce se oznaují poadovými ísly. íselná ada se uzavírá vždy koncem kalendáního roku. Právní pedpisy obce a jejich evidence musí být každému pístupny u obecního úadu v obci, která je vydala. Naízení vydané obcí vykonávající rozšíenou psobnost musí být každému pístupné též u obecních úad psobících v jejím správním obvodu. Obec zašle obecn závaznou vyhlášku obce neprodlen po dni jejího vyhlášení Ministerstvu vnitra, naízení obce zašle obec neprodlen po dni jeho vyhlášení krajskému úadu. Souástí právního pedpisu jsou vždy pílohy. Proto jsou schvalovány píslušným orgánem územního samosprávného celku jako souást právního pedpisu.

22 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Obecn závazné vyhlášky Obecn závazná vyhláška je právní pedpis, kterým mže územní samosprávný celek stanovit povinnosti, píkazy, zákazy. Nkteré zákony nezmocují k vydání povinností, ale pravidel. Do samostatné psobnosti obce nepatí záležitosti, které jsou vyhrazeny pouze zákonné úprav ani záležitosti, které jsou již upraveny pedpisy práva veejného nebo soukromého. Do samostatné psobnosti obce a do pravomoci obce vydat vyhlášku nepatí záležitosti, které žádné zákony ješt neupravují, ani ty, které zákony už upravují, bez zákonného zmocnní k vydání vyhlášky. Obecn závaznou vyhláškou obce totiž nemohou upravovat vci, které upravují nebo mohou upravovat pouze zákony. Zákonná úprava má vždy pednost, obec nemže oblast upravenou uritými pravidly chování upravovat duplicitn nebo v rozporu se zákonem. Ale ani to, že nkterá záležitost spadá do samostatné psobnosti obce, ješt neznamená, že obec v ní mže ukládat nové povinnosti nebo stanovit zákazy bez zákonného zmocnní. Územní samosprávný celek pi výkonu veejné moci mže a musí init pouze to, co mu naídí zákon. Tzn., že obec nemže vydávat libovolné právní pedpisy. [4] Obecn závazné vyhlášky obcí Obecn závaznou vyhlášku je obec oprávnna vydat, nikoli povinna, což je v souladu s procesem jejich pijímání zastupitelstvem, které její vydání mže, ale nemusí schválit. Povinnosti mže obec stanovit v obecn závazné vyhlášce pouze na základ výslovného zákonného zmocnní. Bez zákonného zmocnní mže sice obec vydat právní pedpis, ale nemohou v nm být ukládány žádné povinnosti. Na rozdíl od jiných právnických osob je obec oprávnna vydávat originární právní pedpisy, tj. právní pedpisy, které stanoví povinnosti na základ pravomoci vyplývající z Ústavy R, nikoli provádcí právní pedpisy, kterými píslušná ministerstva provádjí zákony na základ zmocnní v zákon, v nichž ale nemohou být stanovovány povinnosti. Originární právní pedpisy vydávají všechny územní samosprávné celky na základ pravomoci vyplývající pro n pímo z l. 104 odst. 3 Ústavy, která se samozejm týká pouze obecn závazných vyhlášek zastupitelstva, vydávaných v mezích jeho psobnosti.

23 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 23 Jestliže obec nemá radu, vydávají zastupitelstva malých obcí, krom obecn závazných vyhlášek v samostatné psobnosti také naízení obce v penesené psobnosti. Pravomoc vydávat naízení obce je založena l. 79 odst. 3 Ústavy R, podle nhož jsou orgány územní samosprávy stejn jako ministerstva a ostatní správní úady oprávnny vydávat právní pedpisy na základ a v mezích zákona, jsou-li k tomu zákonem zmocnny. Teoreticky je možno zákonem svit vydávání právních pedpis kterémukoli orgánu samosprávy. K vydání obecn závazných vyhlášek je však Ústavou zmocnno výslovn pouze zastupitelstvo obce. O vydání obecn závazné vyhlášky rozhoduje hlasováním zastupitelstvo na veejném hlasování. Obecn závazná vyhláška mže být schválen pouze tehdy, je-li pijata nadpoloviní vtšinou všech zvolených len zastupitelstva. K platnosti vyhlášky nestaí usnesení, ale je nezbytné rovnž vyvšení na úední desce, které je podmínno úinností. Obsah vyhlášky musí stanovit zákon, nemže o nm rozhodovat samo zastupitelstvo. [4] 2.2 Naízení Naízení je právní pedpis, jehož obsah stanoví zákon. Zmocnní k vydání naízení asto nejsou zmocnním k ukládání povinností. Pravomoc obce vydávat právní pedpisy ve sfée penesené psobnosti je založena l. 79 odst. 3 Ústavy R, což je zmocnní pro ministerstva, ústední správní úady a orgány územních samosprávných celk k vydávání právních pedpis. Podle zákona o obcích se jedná o naízení vydávaná radou. Nkterá zmocnní nestanoví povinnost naízení vydat, ale pouze možnost je vydat, zejm s ohledem na nemožnost vynucení vydání naízení kolektivním orgánem samosprávy. [4] Naízení obcí Orgánem, který rozhoduje o vydání naízení, je rada. K platnému usnesení je zapotebí nadpoloviní vtšina hlas všech zvolených radních. Když není rada obce zízena, tak na- ízení obce vydává zastupitelstvo obce. K platnosti naízení nestaí usnesení, ale je nezbytné jeho vyvšení na úední desce, které je podmínkou nabytí úinnosti.

24 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 24 Naízení obce patí do penesené psobnosti, jejíž výkon je pro územní samosprávný celek povinný. Vydání naízení však není vynutitelné, nebo rada obce je volený orgán, který rozhoduje na neveejném zasedání a naízení nemusí nadpoloviní vtšina radních schválit. [4] Naízení kraje Orgánem, který rozhoduje o vydání naízení kraje, je rada kraje. Je volená z len zastupitelstva kraje. Rada kraje rozhoduje usnesením o vydání naízení na základ zákonného zmocnní a v jeho mezích. K platnému usnesení je zapotebí nadpoloviní vtšiny hlas všech zvolených radních, k platnosti právního pedpisu je zapotebí jeho zveejnní ve Vstníku právních pedpis kraje. editel krajského úadu je oprávnn pedkládat rad návrhy na vydání naízení kraje. [4] 2.3 Princip zákonnosti Pro vydávání právních pedpis se uplatuje princip zákonnosti následovn: pi výkonu samostatné psobnosti se obec ídí pi vydávání obecn závazných vyhlášek zákonem pi výkonu penesené psobnosti se orgány obce ídí pi vydávání naízení obce zákony a jinými právními pedpisy obecn závazné vyhlášky kraje musí být v souladu se zákony, a naízení kraje musí být v souladu se zákony a právními pedpisy vydanými vládou a ústedními správními úady pi výkonu samostatné psobnosti se kraj ídí pi vydávání obecn závazných vyhlášek zákonem pi výkonu penesené psobnosti se orgány kraje ídí pi vydávání naízení kraje zákony a jinými právními pedpisy [4]

25 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 25 V nkterých pípadech mže být v právním pedpise spatován rozpor se zákonem. Napíklad když upravuje záležitosti, které podle jiných zákon nepatí do psobnosti tohoto územního samosprávného celku. ada povinností ukládaných v právních pedpisech obcí, je v rozporu s Ústavou R a Listinou základních práv a svobod, nebo základním ústavním právem obana je init, co zákon nezakazuje, nikoli to init obanovi zakázaným, a to právním pedpisem obce bez výslovného zákonného zmocnní. Dále napíklad v pípad, že upravuje záležitosti, které jsou již upraveny jinými zákony jako výkon státní správy nebo jsou upraveny pedpisy soukromého práva, tj. obanským zákoníkem, obchodním zákoníkem, zákoníkem práce. adu povinnosti, ukládaných na základ zákonných zmocnní, upravují platné zákony. A nebo jsou nkteré povinnosti ukládané obcemi i kraji v jejich právních pedpisech nezákonné, nap. nezákonné stanovení nových místních poplatk i jejich sazeb nad rámec zákona. Do právních pedpis územních samosprávných celk nepatí informace o povinnostech stanovených zákony Parlamentu R. Právním pedpisem kraje není možno upravovat to, co už upravují zvláštní zákony. Dále informace o sankcích, v právním pedpise územní samosprávný celek nestanovuje sankce, ty stanoví pouze zákon. Sankce se ukládají podle zvláštních právních pedpis. A ješt stanovení kompetencí správním úadm nebo stanovení zákazu výkonu psobnosti správním úadm. [4] 2.4 Vyhlášení, úinnost a evidence právních pedpis Vyhlášení Obecn závazné vyhlášky a naízení musí být vyhlášeny. Vyhlášení je podmínkou platnosti právního pedpisu obce. Vyhlášení se provede tak, že se právní pedpis obce vyvsí na úední desce obecního úadu po dobu 15 dn. Dnem vyhlášení právního pedpisu obce je první den jeho vyvšení na úední desce.

26 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 26 Podle 8 zákona o krajích nabývá právní pedpis kraje platnosti dnem vyhlášení ve Vstníku právních pedpis kraje. Dnem vyhlášení je den rozeslání píslušné ástky tohoto Vstníku, který musí být uveden v záhlaví. [4] Zveejnní Krom vyhlášení na úední desce mže obec zveejnit právní pedpis obce zpsobem v míst obvyklým. Naízení obce vykonávající rozšíenou psobnost se zveejní též na úední desce obecních úad psobících ve správním obvodu obce s rozšíenou psobností. Vstník kraje musí být každému pístupný na krajském úadu, na obecních úadech v kraji a na Ministerstvu vnitra. Kraj zveejní stejnopis Vstníku i zpsobem umožujícím dálkový pístup. [4] Úinnost Pokud není stanovena úinnost pozdjší, nabývají právní pedpisy obce úinnosti 15.dnem po vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimen stanovit dívjší poátek úinnosti, nejdíve však dnem vyhlášení. Úinnost u kraj mže být stanovena pímo v naízení nebo ve vyhlášce, pípadn mže být úinnost výjimen stanovena nejdíve na den vyhlášení, vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, ale potom musí být právní pedpis kraje uveejnn též na úední desce krajského úadu a na úedních deskách obecních úad, kterých se týká, a v hromadných informaních prostedcích, jinak mže být stanovena na kterýkoliv pozdjší den. Pokud vyhláška nestanoví datum úinnosti, je jím 15.den po vyhlášení ve Vstníku. [4] Zaslání Právní pedpis obce zašle obecní úad neprodlen po jeho vyhlášení píslušnému krajskému úadu a dále Ministerstvu vnitra, pokud o to toto ministerstvo požádá.

27 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Zpístupnní Právní pedpisy obce a jejich evidence musí být každému pístupny u obecního úadu v obci, která je vydala. Naízení vydané obcí vykonávající rozšíenou psobnost musí být každému pístupné též u obecních úad psobících v jejich správním obvodu. Nkteré záležitosti mohou být jednou státní správou, jindy samosprávou. Státní správu je možno svit obci pouze výslovn zákonem, proto do penesení psobnosti obce patí výhradn to, co zákon, jako zákon státní správy, oznaí. Pro samostatnou psobnost nemusí existovat výslovné zákonné ustanovení, proto v zákonech na rzných úsecích veejné správy, nemusí být samostatná psobnost obce vyjádena jednoznan. Záležitosti, které zákon výslovn nezaazuje do samostatné psobnosti obce, ale dle zákona o obcích nebo zvláštního zákona, jsou záležitosti obce a zvláštní zákon je nesvil obci výslovn jako výkon státní moci, patí do samostatné psobnosti obce. V nkterých pípadech tak dochází k tomu, že z jednoho zákona vyplývá, že se jedná o výkon státní správy, z druhého, že se jedná o výkon samosprávy. Napíklad zákaz zneišování, porušení právního pedpisu obce, ochrana veejného poádku, provozní a tržní ády, prodej alkoholu, lihovin a tabákových výrobk. V nkterých pípadech je jedna uritá oblast veejné správy upravena souasn jako výkon státní správy a souasn jako výkon samosprávy obce. [4] 2.5 Stanovení povinností v právních pedpisech obcí a kraj Obce a kraje uplatují pi vydání právních pedpis platí veejnou moc, mohou ji tedy uplatnit jen v pípadech, mezích a zpsoby, které stanoví zákon. To znamená, že pro obce a kraje neplatí, že mohou vydat právní pedpis o všem, co zákon nezakazuje, ale pouze o tom, co jim zákon dovolí. Vydávání obecn závazných vyhlášek je omezeno samostatnou psobností obce. Obec nemže upravovat otázky, které jsou vyhrazenou pouze zákonné úprav, a nemže upravovat záležitosti, které jsou již upraveny pedpisy práva veejného nebo soukromého. Úelem a funkcí obecn závazných vyhlášek je samostatná správa záležitostí obce, nikoli opi-

28 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 28 sování zákon, které upravují výkon státní správy. V pípadech, že obec ukládá povinnosti, mže tak init pouze na základ výslovného zákonného zmocnní. [4]

29 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 29 3 DOZOR A KONTROLA 3.1 Dozor Dozor pedstavuje zpsob, kterým stát zjišuje, zda územní samosprávné celky pi výkonu své psobnosti respektují zákony. Zjištná nezákonnost je jediným dvodem pro uplatnní dozorového zásahu. Dozorovými prostedky jsou oprávnní pozastavovat úinnost nebo výkon nezákonných dokument, podávat žaloby nebo návrhy na jejich zrušení soudm, píp. tyto dokumenty pímo rušit. Dozor je vykonáván následn. Dozorové orgány nezákonnost nejen vyhledávají, ale mohou ji pímo odstraovat zrušením nezákonných dokument nebo jejich zrušení iniciovat u píslušených soudu. [6] Základ dozoru spoívá v tzv. správním dozoru (dozor vykonávaný správními úady). Pi výkonu dozoru ve vztahu k právním pedpism územních samospráv, k usnesením, rozhodnutím nebo opatení orgán obcí, se na výkonu dozoru podílejí, vedle píslušných správních úad, ješt další státní orgány (píslušné soudy). Konkrétní pohled na úpravu správního dozoru ve vztahu k psobnosti obce ukazuje, že zákon o obcích rozlišuje mezi dozorem ve vztahu k aktm obcí, vydávaným pi výkonu samostatné psobnosti, a dozorem ve vztahu k aktm obcí, vydávaným pi výkonu penesené psobnosti. Zatímco v prvém pípad samosprávn postavení obcí vyluuje pímý zásah správního orgánu, jímž by se pedmtné opatení rušilo, v pípad druhém je tomu naopak. V oblasti dozoru nad výkonem samostatné psobnosti je právní úpravou výslovn pedpokládáno, že odporuje-li obecn závazná vyhláška obce zákonu, vyzve obec Ministerstvo vnitra ke zjednání nápravy. Pokud obec nápravu nezjedná do šedesáti dn, ministerstvo pozastaví úinnosti takové obecn závazné vyhlášky a poskytne obci další lhtu ke zjednání nápravy. Není-li náprava zjednána ani poté, podá ministerstvo návrh Ústavnímu soudu na zrušení takové obecn závazné vyhlášky. V pípad jiných akt, a to usnesení, rozhodnutí nebo patení orgánu obce v samostatné psobnosti, které jsou v rozporu se zákonem nebo jiným právním pedpisem, postupuje ministerstvo obdobn jako v pípad obecn závazných vyhlášek, avšak s tím rozdílem, že návrh na jejich zrušení je podáván k píslušnému soudu v režimu správního soudnictví.

30 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 30 V oblasti dozoru nad výkonem penesené psobnosti je u naízení zvolen do jisté míry obdobný postup jako u obecn závazných vyhlášek, avšak s tím, že namísto ministerstva koná dozor krajský úad, a návrh Ústavního soudu na zrušení naízení, které odporuje zákonu i jinému právnímu pedpisu, písluší Ústavnímu soudu podávat editeli krajského úadu. V pípad jiných akt, tj. usnesení, rozhodnutí nebo opatení orgánu obce v penesené psobnosti, které jsou v rozporu se zákonem nebo jiným právním pedpisem, a v jejich mezích též s usnesením vlády, smrnicí ústedního správního úadu nebo opatením krajského úadu pijatým pi kontrole výkonu penesené psobnosti, tyto akty po bezvýsledné výzv ke zjednání nápravy ruší krajský úad. Zákon pitom poítá s tím, že v pípad zejmého rozporu takových akt se zákonem mže krajský úad tyto akty rušit bez pedchozí výzvy se zákonem. [2] Zákonná východiska Ministerstvo vnitra R vykonává dozor nad zákonností v innosti územních samosprávných celk. Vychází z následujících zákon: zákon. 128/2000 Sb., o obcích, hlava VI., dále zákon. 129/2000 Sb., o krajích, hlava VI, a zákon. 131/2000 Sb., o hlavním mst Praze, hlava X.; všechny uvedené zákony ve znní pozdjších pedpis. Psobnost na úseku dozoru je dále odvozena i ze zákona. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ( 64), který zakládá oprávnní ministra vnitra podávat Ústavnímu soudu návrhy na rušení právních pedpis obcí, kraj a hlavního msta Prahy. V ústavní poloze se psobnost na úseku dozoru opírá o l. 101 odst. 4 Ústavy eské republiky (stát mže zasahovat do innosti územních samosprávných celk, jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen zpsobem stanoveným zákonem). [6] Charakter dozorové innosti Územní samosprávné celky spravují své záležitosti podle Ústavy eské republiky samostatn. Pi jejich výkonu jsou obce i kraje samozejm povinny dodržovat zákony. Dozor spoívá v posouzení zákonnosti jejich innosti. Dozor je pojímám jako dozor následný, tzn. že dozorová oddlení posuzují zákonnost akt, které územní samosprávné celky již vydaly, aniž k tomu potebovaly pedbžný státní souhlas.

31 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 31 Dozoru podléhají platné a úinné právní pedpisy, tj. obecn závazné vyhlášky v samostatné psobnosti a naízení v penesené psobnosti. Právními pedpisy lze totiž ukládat povinnosti jen na základ a v mezích zákona. Dozor nad respektováním ústavního principu vykonávají dozorové orgány. Krom toho podléhají dozoru usnesení a jiná podobná opatení územních samosprávných celk. Dozorové orgány zejména posuzují, zda byla vydána zpsobem stanoveným v zákon a zda jimi nejsou porušovány zákony. Na druhé stran dozoru nepodléhají správní rozhodnutí vydávaná podle zákona o správním ízení a podle zákona o správ daní a poplatk. Dozoru rovnž nepodléhá pípadné porušení pedpis obanského, obchodního a pracovního práva. V tchto vztazích totiž územní samosprávné celky nevystupují jako subjekty veejného práva, ale shodn jako jiné právní subjekty ve smluvních vztazích. S výkonem dozoru, souvisí i prevence, resp. metodika, která pedstavuje nejrozsáhlejší díl dozorové innosti. Významnou úlohu pi poskytování metodické pomoci zejména obcím, hrají územní dozorová oddlení odboru pro místní správu Ministerstva vnitra R a jejich kontaktní pracovišt. Územní oddlení v oblasti dozoru provují a posuzují obecní i krajské dokumenty, jednají s jejich zpracovateli o dobrovolné náprav. V nezbytných pípadech navrhují represivní dozorový zákrok a pipravují píslušené podklady pro vedení odboru a Ministerstva vnitra R k pijetí dalších dozorových opatení. [6] Dozorová opatení Výkon dozoru je vlastn zásahem státu do samosprávy a podle Ústavy eské republiky lze k takovému zásahu pikroit, jen vyžaduje-li to ochrana zákona a zpsobem, který stanoví zákon. Výet dozorových prostedk i postupu je taxativn stanoven zákonem o obcích, zákonem o krajích a zákonem o hlavním mst Praze. Pokud právní pedpis obce porušuje zákon, pozastaví Ministerstvo vnitra R svým rozhodnutím jeho úinnost. Následn pipraví pro ministra vnitra návrh Ústavnímu soudu na zrušení takového právního pedpisu, protože zrušit jej mže pouze Ústavní soud, a to na návrh ministra vnitra. Pokud je porušen zákon usnesením a podobným opatením územního samosprávného celku v jeho samostatné psobnosti, pozastaví Ministerstvo vnitra R jeho výkon a následn

32 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 32 ministr vnitra podá žalobu na zrušení nezákonného usnesení k místn píslušnému krajskému soudu (žaloby jsou projednány v režimu správního soudnictví). [6] Kvantifikace dozoru V eské republice se odhaduje, že ron obce vydají kolem 6000 právních pedpis. Dozor se provádí nad všemi vydanými právními pedpisy, nebo právní pedpisy ukládají povinnosti, a zákonnost jimi uložených povinností je teba zkoumat vždy. Dozor nad usneseními volených orgán územních samosprávných celk je vykonáván na základ rzných vnjších podnt. Podstatnjší je však údaj o potech zjištných porušení zákona. U naízení obcí (penesená psobnost) jde o velmi ojedinlé pípady. Dvodem je vázanost konkrétním zmocovacím ustanovením v zákon, které v nkterých pípadech bývá velmi podrobné. Složitjší situace je u vyhlášek obcí v samostatné psobnosti (nejsou ve všech pípadech vázány na zákonné zmocnní), píp. u dalších akt v samostatné psobnosti, kde jsou zjišována pochybení asi ve 20% vyhlášek, zatímco u usnesení jde asi o 5%. [6] Koordinace dozoru a metodika Na dozoru nad samostatnou psobností obcí a nad právními pedpisy obcí se v jeho poátení fázi podílejí též krajské úady. Jejich hlavní role spoívá ve vyhledávání nezákonnosti a v pesvdování obcí k jejímu dobrovolnému odstranní. V souasné dob se usilovn pracuje na rozvoji metodiky, poádají se odborné semináe k vybrané problematice, zejména podle požadavk obcí. Ministerstvo vnitra podává výkladová stanoviska, vzory právních pedpis a podobn. Hlavním cílem je zejména pomoc obcím k pedcházení chyb, protože z obecn závazné vyhlášky obcí jsou z hlediska závažnosti i potu zjištných chyb nejvtším problémem. [6] Dozor nad obecn závaznými vyhláškami obce Státní dozor nad zákonností právního pedpisu obce zaíná tím, že obec zašle krajskému úadu, píp. Ministerstvu vnitra vydané právní pedpisy, píp. pijatá usnesení zastupitel-

33 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 33 stva a rady obce. V pípad, že u zjištné nezákonnosti nebude zjednána náprava, je Ministerstvo vnitra povinno pozastavit úinnost obecn závazné vyhlášky. Smyslem je, aby se podle ní nepostupovalo, a to pouze z dvodu ochrany zákona. O zákonnosti vyhlášek a o jejich zrušení rozhoduje Ústavní soud. Do samostatné psobnosti obce mže stát zasahovat, vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen zpsobem stanoveným zákonem. Ped pozastavením úinnosti obecní vyhlášky se obec mže k vci vyjádit a navrhnout další dkazy, a to ihned po zahájení ízení o pozastavení. Až do rozhodnutí Ústavního soudu mže nezákonný akt zrušit. Tím, že o nezákonnosti rozhoduje Ústavní soud veejn, a jeho nálezy jsou publikovány ve Sbírce zákon, je zarueno jednotné posuzování zákonnosti výkonu samostatné psobnosti obcí na celém území R a zásahy státu jsou pedvídatelné. Proti zásahm státu do samostatné psobnosti se obec mže bránit ústavní stížností u Ústavního soudu. Kraj do samostatné psobnosti obce nemže zasahovat, protože obec i kraj jsou dva sob rovné územní samosprávné celky a zastupitelstvo kraje není nadízeno zastupitelstvu obce. Ústavní soud pezkoumává obecn závazné vyhlášky podle následujících hledisek: pezkoumání pravomoci obce vydávat obecn závazné vyhlášky pezkoumání otázky, zda se obec pi vydávání obecn závazné vyhlášky nepohybovala mimo hranice zákonem vymezenou vcnou psobností pezkoumání otázky, zda obec pi vydávání obecn závazné vyhlášky nezneužila zákonem jí svenou psobnost pezkum obsahu vyhlášky z hlediska nerozumnosti [4] Dozor nad naízeními obce Obdobn Ministerstvo vnitra pozastavuje úinnost naízení obce, vydaného v penesené psobnosti a navrhuje jejich zrušení Ústavnímu soudu pro nezákonnost. Dvodem ke zrušení je také to, že obec ve lht stanovené krajským úadem nezjednala nápravu Dozor nad obecn závaznými vyhláškami kraje Pi dozoru nad výkonem samostatné psobnosti kraje, se zjišuje soulad obecn závazných vyhlášek kraje se zákony. Ministerstvo vnitra pozastaví úinnost obecn závazné vyhlášky

34 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 34 kraje, je-li v rozporu se zákonem. Nezruší-li zastupitelstvo takovou obecn závaznou vyhlášku kraje, nebo neuvede-li ji do souladu se zákonem ve lht 3 msíc od úinnosti rozhodnutí o pozastavení, podá ministr vnitra Ústavnímu soudu návrh na její zrušení. Pokud jde o dozor, v oblasti dozor nad výkonem samostatné psobnosti právní úprava výslovn pedpokládá, že odporuje-li obecn závazná vyhláška kraje zákonu, vyzve Ministerstvo vnitra kraj ke zjednání nápravy. Pokud kraj nápravu nezjedná do šedesáti dn, ministerstvo pozastaví úinnosti takové obecn závazné vyhlášky a poskytne kraji další lhtu ke zjednání nápravy. Není-li náprava zjednána ani poté, podá ministerstvo návrh Ústavnímu soudu na zrušení takové obecn závazné vyhlášky. V pípad jiných akt, a to usnesení, rozhodnutí nebo opatení orgánu kraje v samostatné psobnosti, které jsou v rozporu se zákonem nebo jiným právním pedpisem, postupuje ministerstvo obdobn jako v pípad obecn závazných vyhlášek, avšak s tím rozdílem, že návrh na jejich zrušení je podáván k píslušnému soudu v režimu správního soudnictví. [2] Dozor nad naízeními kraje Pi dozoru nad výkonem penesené psobnosti se zjišuje soulad naízení kraje se zákony a jinými právními pedpisy vydanými vládou a ústedními správními úady. Vcn píslušné ministerstvo nebo jiný vcn píslušný správní úad pozastaví úinnost naízení kraje, je-li v rozporu se zákonem. Nezruší-li píslušný orgán kraje takové naízení kraje nebo neuvede-li jej do souladu se zákonem ve lht 3 msíc od úinnosti rozhodnutí o jeho pozastavení, podá píslušný ministr nebo vedoucí ústedního správního úadu Ústavními soudu návrh na jeho zrušení podle zvláštního zákona. [4] V pípad jiných akt, tj. usnesení, rozhodnutí nebo opatení orgánu kraje v penesené psobnosti, které jsou v rozporu se zákonem nebo jiným právním pedpisem, a v jejich mezích též s usnesením vlády, smrnicí ústedního správního úadu nebo opatením vcn píslušného ministerstva nebo jiného ústedního správního úadu pijatým pi kontrole výkonu penesené psobnosti, tyto akty po bezvýsledné výzv ke zjednání nápravy ruší vcn píslušné ministerstvo nebo jiný ústední správní úad. [2]

35 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Kontrola Kontrola je naopak výhradn vyhledávací inností, zjištné nedostatky orgány kontroly nenapravují, ale iniciují jejich nápravu u orgán s odpovídající psobností. Kontrola není inností pouze následnou, mže mít i preventivní charakter. Prostedky kontroly nejsou speciáln definované tak, jako je tomu u dozoru; kontrola se nezamuje pouze na vyhledávání nezákonnosti, ale hodnotí stav i z hlediska hospodárnosti, efektivnosti, úelnosti, posuzuje i plnní usnesení vlády eské republiky a smrnic ústedních správních úad, akoliv to nejsou právní pedpisy a jejich porušení nemže založit nezákonnost. [6] Ministerstvo vnitra kontroluje výkon samostatné psobnosti svené orgánm obcí a výkon samostatné psobnosti svené orgánm kraj. Krajské úady kontrolují výkon penesené psobnosti svené orgánm obcí, a postupují pitom taktéž v penesené psobnosti. Vcn píslušná ministerstva nebo jiné ústední správní úady kontrolují výkon penesené psobnosti svené orgánm kraj. O výsledcích kontroly se sepisuje protokol, proti protokolu lze podávat námitky. V pípad kontroly na úseku výkonu samostatné psobnosti mohou kontrolní závry vyústit v doporuení, v pípad kontroly na úseku výkonu penesené psobnosti mohou kontrolní závry vyústit v uložení povinnosti zjednat nápravu. [2] Zákonná východiska Právní rámec kontroly výkonu penesené psobnosti kraj vykonávané Ministerstvem vnitra R tvoí hlava VII. zákona o krajích a hlava XI zákona o hlavním mst Praze, ve znní pozdjších pedpis. Pedmt kontroly Kontrola se zamuje na dodržování usnesení a opatení vlády v innosti píslušných orgán kraj a na poskytování odborné pomoci obcím ze strany krajského úadu. [6]