Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor strategického rozvoje kraje Jeremenkova 40a, Olomouc

Transkript

1 Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor strategického rozvoje kraje Jeremenkova 40a, Olomouc Sp.Zn.: KÚOK/44993/2016/OSR/752 V Olomouci dne 19. července 2016 Č.j.: KUOK 74444/2016 Oprávněná úřední osoba pro vyřízení: Ing. Milan Švábeník Oprávněná úřední osoba pro podepisování: Ing. Vladimír Urbánek R o z h o d n u t í Krajskému úřadu Olomouckého kraje, Odboru strategického rozvoje kraje, bylo dne Odborem stavebním Magistrátu města (dále jen Stavební úřad MM) Olomouce předloženo odvolání, které podala Ing. Irina Vroblová, bytem Fischerova 21, Olomouc, proti rozhodnutí Stavebního úřadu MM Olomouce ze dne , č.j. SMOl/OPS/42/1881/2014/G SMOL/012695/2016/OS/PS/G. Tímto napadeným rozhodnutím Stavební úřad MM Olomouce nařídil vlastníkovi jednotky č. 691/47 Ing. Irině Vroblové odstranění stavby zasklení lodžie bytu č. 691/47 rámovým systémem u bytového domu Fišerova 21, Olomouc, na pozemku parc. č. st. 773 k.ú. Nové Sady u Olomouce. Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor strategického rozvoje kraje, jako příslušný odvolací orgán podle ustanovení 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů a dále podle ustanovení 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád), přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí dle ust. 89 odst. 2 správního řádu a na základě zjištěných skutečností rozhodl takto: rozhodnutí Stavebního úřadu MM Olomouce č.j. SMOl/OPS/42/1881/2014/G SMOL/012695/2016/OS/PS/G, ze dne , se s použitím ust. 90 odst. 1 písm. b) správního řádu r u š í v celém rozsahu a věc se vrací Stavebnímu úřadu MM Olomouce k novému projednání. Účastníci řízení podle ust. 27 odst. 1 správního řádu: Ing. Irina Vroblová, nar , bytem Fischerova 21, Olomouc. O d ů v o d n ě n í Stavební úřad MM Olomouce na základě toho, že provedená stavební úprava, zasklení lodžie bytového domu rámovým systémem, vyžaduje stavební povolení dle

2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a Ing. Irina Vroblová nepožádala o její dodatečné povolení, postupoval podle ust. 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, a takto napadeným rozhodnutím ze dne , č.j. SMOl/OPS/42/1881/2014/G SMOL/012695/2016/OS/PS/G, nařídil Ing. Irině Vroblové odstranění stavby zasklení lodžie bytu č. 691/47 rámovým systémem u bytového domu Fišerova 21, Olomouc, na pozemku parc. č. st. 773 k.ú. Nové Sady u Olomouce. Do takto vydaného rozhodnutí podala v zákonné lhůtě dne odvolání Ing. Irina Vroblová, s tímto odůvodněním: 1. Postup Stavebního úřadu MM Olomouce během celého řízení ve věci č.j. SMOl/OPS/42/1881/2014/G (pozn.: předmětné řízení o odstranění stavby) a ve věci č.j. SMOl/OPS/42/842/2014/G (pozn.: úkony učiněné před uvedeným řízením: kontrolní prohlídka stavby na základě podnětu k prošetření stavebních úprav) je v rozporu se správním řádem, přičemž napadené rozhodnutí obsahuje věcné chyby. a) V dubnu roku 2014 jí byla doručena výzva Stavebního úřadu MM Olomouce č.j. SMOl/OPS/42/842/2014/G, ze dne , ke kontrolní prohlídce lodžie bytu č. 691/47 v 1. NP bytového domu Fischerova 21, Olomouc. Stavební úřad MM Olomouce jí vyzýval, aby svou přítomností umožnila provedení kontrolní prohlídky dne Vzhledem k tomu, že si tuto výzvu vyzvedla v zákonem stanovené lhůtě na poště dne , nemohla být přítomna na této kontrolní prohlídce, když o ní nevěděla. Po uplynutí 125 dnů dne Stavební úřad MM Olomouce vydal oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby. Následně v odůvodnění napadeného rozhodnutí ji Stavební úřad MM Olomouce informoval, že dne provedl kontrolní prohlídku předmětné stavby, při níž zjistil, že lodžie bytu č. 691/47 byla zasklena rámovým systémem o stavebně technických parametrech, jak se blíže popisuje ve výroku napadeného rozhodnutí. Z toho vyvozuje, že bylo porušeno její právo jako účastníka řízení dle ust. 36 odst. 3 správního řádu, poněvadž nebyla v rámci řízení informována o doplnění důkazního stavu, ani jí nebyla dána možnost se dle ust. 36 odst. 1 správního řádu vyjádřit. Skutečnost, že Stavební úřad MM Olomouce jí doručil jako účastníkovi řízení napadené rozhodnutí, z jehož odůvodnění lze vyčíst, jaké důkazy byly provedeny v rámci řízení, nelze považovat za splnění povinnosti vyplývající z ust. 36 odst. 3 správního řádu. Z výše uvedeného rovněž vyplývá, že Stavební úřad MM Olomouce zahájil řízení o odstranění stavby (č.j. SMOl/OPS/42/1881/2014/G) na základě podkladů získaných neoprávněným způsobem. b) Dle ust. 71 odst. 1 správního řádu je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. V průběhu daného řízení nedošlo k případům uvedeným v ust. 71 odst. 3 písm. a) a b) správního řádu, v opačném případě by ji musel Stavební úřad MM Olomouce v souladu s ust. 36 odst. 3 tohoto zákona informovat. Co se týká opatření údajů dle ust. 6 odst. 2 správního řádu, z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že Stavební úřad MM Olomouce provedl šetření ve vlastních archivních materiálech a vyhledání změn v seznamu účastníků řízení v katastru nemovitostí. Časový průběh samotného 2/11

3 řízení byl následující: od kontrolní prohlídky její lodžie dne do oznámení zahájení předmětného řízení o odstranění stavby dne uplynulo 125 dnů. Od doručení Stavebnímu úřadu MM Olomouce dokumentu Návrhy a důkazy k řízení o odstranění stavby dne do vydání Stavebním úřadem MM Olomouce Sdělení o seznámení s podklady rozhodnutí dne uběhlo 157 dnů a od vydání tohoto sdělení do vydání napadeného rozhodnutí uplynulo 255 dnů, přičemž Stavební úřad MM Olomouce v uvedeném sdělení ze dne uvádí po uplynutí 10 dnů ode dne doručení tohoto sdělení správní orgán rozhodne. S přihlédnutím ke lhůtě k opatření podkladů podle ust. 6 odst. 2 správního řádu a dalším zákonem stanoveným lhůtám, které vždy ona ze své strany během tohoto řízení dodržela, celková doba řízení v této jednoduché věci 537 dní je dle jejího názoru nepřiměřeně dlouhá. Domnívá se, že Stavební úřad MM Olomouce porušil ust. 71 a dalších správního řádu. c) Napadené rozhodnutí obsahuje chybné údaje. Na str. 2 je uvedeno, že účastníkem řízení podle ust. 27 odst. 1 správního řádu je Radek Sedláček, nar , bytem Fischerova 21, Olomouc a Marcela Sedláčková, nar , bytem Fischerova 21, Olomouc. Jsou to chybné údaje vzhledem k tomu, že účastníkem řízení dle ust. 27 odst. 1 správního řádu je Ing. Irina Vroblová. Dále nejsou v rozdělovníku napadeného rozhodnutí uvedeni noví spoluvlastníci Ondřej Musil, bytem Příčná 18, Olomouc, Martin Horný, bytem Fischerova 19, Olomouc, a Alena Horná, bytem Fischerova 19, Olomouc a naopak jsou v něm uvedeni Jan Palásek, bytem Bořivojova 12, Olomouc, a Helena Palásková, bytem Bořivojova 12, Olomouc, kteří již nejsou vlastníky bytové jednotky předmětného bytového domu. Takové chyby v rozhodnutí správního orgánu jsou dle jejího názoru nepřípustné. 2. Zasklení lodžie v přízemí předmětného bytového domu s kovovým rámem bylo provedeno v roce 1993 a dvojsklem s plastovým rámem v roce 2005 ryze z bezpečnostních důvodů na vlastní náklady majitelky bytové jednotky nejen pro její vlastní bezpečí, ale i ve veřejném zájmu. Napadené rozhodnutí je v rozporu se zásadou obecního zákazu zpětné účinnosti zákonů (retroaktivity) v právním státě. a) V roce 1993 ještě neexistovala současná zástavba ze západní strany předmětného bytového domu (z níž je lodžie jejího bytu), bylo tu pole, nějaké zahrady a zeleň. Bezprostředně pod jejich lodžií se nacházelo pískoviště a dvě lavičky, z nichž jedna byla umístěna natolik blízko jejich lodžii, že sloužila jako pomocná konstrukce pro vloupání do lodžie. Lavičky byly v roce 2009 odstraněny, pískoviště bylo odstraněno o 2 3 roky později. V roce 1993, ještě před provedením zasklení lodžie jim z ní byly odstraněny nějaké věci, házeli jim do ní nedopalky cigaret, neustále tam přistávaly odpadky z vyšších pater. Z těchto důvodů bylo v roce 1993 provedeno zasklení jejich lodžie s kovovým rámem. V roce 2005 někdo rozbil sklo v tomto zasklení. Z tohoto důvodu bylo v roce 2005 původní zasklení s kovovým rámem demontováno a namontováno současné zasklení s plastovým rámem a dvojsklem. Veškeré práce byly provedeny odbornou firmou. Podle vyjádření Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje (o něž 3/11

4 požádala během tohoto řízení): Policie ČR vítá jakoukoliv aktivitu majitelů bytových jednotek v oblasti zabezpečení svého majetku a tím pádem předcházení majetkové trestní činnosti. Tedy tím, že si na vlastní náklady zabezpečila svou lodžii zasklením rámovým systémem, který na rozdíl od bezrámového umožňuje bezpečné větrání, si zajistila nejen svou vlastní bezpečnost a bezpečnost rodiny, ale jednala ve prospěch veřejného zájmu, poněvadž předcházení majetkové trestní činnosti bezesporu veřejným zájmem je. b) V roce 1993, ani v roce 2005 ještě neexistovaly výklady jednotlivých stavebních úřadů v České republice ohledně pojmu změna vzhledu stavby ve vztahu k zabezpečení balkonů a lodžií. Stavební úřady nedělily zabezpečení lodžií na zasklení rámovým či bezrámovým systémem nebo zabezpečení bezpečnostní mříží. Tyto výklady začaly jednotlivé stavební úřady v České republice používat až v roce 2007, po účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. V roce 1993, ani v roce 2005 nemohla předpokládat, jakým způsobem budou od roku 2007 stavební úřady v ČR vykládat pojem změna vzhledu stavby ve vztahu k zabezpečení balkonů a lodžií. Proto provedla toto zabezpečení prostřednictvím společnosti Ing. Dušan Halouzka OK plast (smlouva ze dne ) na vlastní náklady ve výši Kč tím nejlepším způsobem, jaký jí byl znám. c) V odůvodnění napadeného rozhodnutí je na str. 2 odstavec 2 uvedeno: Podle názoru stavebního úřadu provedená změna stavby má charakter stavebních úprav, neboť provedením zasklení lodžie rámovým systémem se mění její vzhled. Jak již uvedla, v roce 1993, ani v roce 2005 nemohla vědět, že zabezpečuje svoji lodžii rámovým systémem, protože tento výklad tehdy neexistoval. Dále Stavební úřad MM Olomouce uvádí: Vzhledem k tomu, že stavební úprava bytového domu nespadá do žádné z kategorií staveb dle ust. 103 (tj. staveb nevyžadujících ani stavební povolení ani ohlášení) či 104 (staveb vyžadujících ohlášení) stavebního zákona, je nutno přijmout závěr, že realizovaná změna stavby vyžadovala vydání stavebního povolení. V roce 1993 nebo 2005 nemohla požádat o stavební povolení dle zákona č. 183/2006 Sb., protože tento v té době neplatil. d) Vzhledem k tomu, že je v České republice jako právním státě retroaktivita zákonů zakázána, je logické předpokládat, že je zakázána i retroaktivita výkladů jednotlivých zákonů. Proto se domnívá, že Stavební úřad MM Olomouce vydáním napadeného rozhodnutí porušil tuto zásadu a tím znehodnotil její investici, kterou provedla i ve veřejném zájmu. 3. Nejednotný výklad stavebního zákona pojmu změna vzhledu stavby jednotlivými stavebními úřady v České republice ve vztahu k zabezpečení lodžií a balkonů neumožňuje objektivní a nestranné posuzování jednotlivých případů tohoto zabezpečení. Stavební zákon nedefinuje změnu vzhledu stavby. Jsou k tomu vydány metodické pokyny Ministerstva pro místní rozvoj, kterými se řídí jednotlivé stavební úřady podle svého uvážení. Např. Stavební úřad MM Olomouce posuzuje jako změnu vzhledu stavby zasklení lodžie rámovým systémem, ale provedení na lodžii bezpečnostní mříže i v jiné barvě než jsou okna u celého domu, není dle něho změnou vzhledu stavby. Je 4/11

5 známo, že stavební úřady na jiných místech České republiky posuzují provedení bezpečnostních mříží na lodžiích jako změnu vzhledu stavby. Pokud existuje takový chaos v názorech jednotlivých stavebních úřadů na stejnou věc, neexistují záruky toho, že tyto názory se nebudou měnit během určité doby, čímž stavební úřady jednají v rozporu se zásadou obecního zákazu zpětné účinnosti zákonů, nikdo si nemůže být jistý, že jeho investice vynaložené na zabezpečení svého majetku a tím pádem předcházení majetkové trestné činnosti, nebudou jednoho dne znehodnoceny kvůli měnícímu se výkladu stavebního zákona. 4. Výklad ust. 2 odst. 4 a 5 stavebního zákona Stavebním úřadem MM Olomouce v odůvodnění napadeného rozhodnutí (str. 2 odst. 2) mu umožňuje přirovnat část stavby její lodžii k celé stavbě předmětnému bytovému domu a posuzovat pouze změnu vzhledu její lodžie, nikoli změnu vzhledu celé stavby předmětného bytového domu vůči jeho původnímu vzhledu, což vede k účelovému jednání Stavebního úřadu MM Olomouce vůči její osobě. 5. Podmínka č. 3 pro odstraňování stavby napadeného rozhodnutí, aby odstranění předmětné stavby bylo provedeno stavebním podnikatelem, se jí zdá nepřiměřená. Demontáž jednoho plastového okna v přízemí bytového domu, spočívající v odvrtání cca 10 šroubů, nevyžaduje zvláštní kvalifikaci ve stavebním oboru, tedy dle jejího názoru nemusí být provedena stavebním podnikatelem. Sám Stavební úřad MM Olomouce v odůvodnění napadeného rozhodnutí na straně 4 odst. 3 uvádí:...práce spojené s odstraněním změny stavby jsou jednoduché a technologicky nenáročné, proto se jí požadavek uvedený v podmínce č. 3 zdá účelový, uvedený v napadeném rozhodnutí bez jakéhokoli zdůvodnění a slouží pouze k finančnímu zatížení jí, jako vlastníka nemovitosti. Na závěr požaduje, aby Odbor strategického rozvoje kraje Krajského úřadu Olomouckého kraje napadené rozhodnutí zrušil a řízení zastavil. Ostatní námitky uvedené v odvolání se netýkají předmětného řízení (námitka, že dne poslala písemné vysvětlení Stavebnímu úřadu MM Olomouce a požádala o náhradní termíny kontrolní prohlídky, na což dodnes nedostala žádnou odpověď bylo před řízením /oznámení zahájení předmětného řízení bylo ze dne /, dále námitka, že ve svém podání Návrhy a důkazy k řízení o odstranění stavby ze dne požádala, aby Stavební úřad MM Olomouce v případě, že bude nucena odstranit současné rámové zasklení její lodžie a provést bezrámové zasklení, na které není dle jeho současného výkladu stavebního zákona požadováno stavební povolení, vydal písemné prohlášení, že po ní nikdy v budoucnu nebude požadovat stavební povolení na bezrámové zasklení, také námitka, že zasklení lodžií rámovým systémem je provedeno i ve 3. a 4. NP a ve 4. NP je lodžie natřena výraznou růžovou barvou a že řízení o odstranění stavby bylo ale zahájeno pouze vůči její osobě a manželům Sedláčkovým, bytem Fischerova 21, Olomouc). O obsahu podaného odvolání Stavební úřad MM Olomouce vyrozuměl opatřením ze dne ostatní účastníky řízení a provedl doplnění řízení podle ust. 86 odst. 2 správního řádu. Vyjádření k odvolání nikdo nepodal. Stavební úřad MM Olomouce postoupil dne odvolání k rozhodnutí nadřízenému orgánu Krajskému úřadu Olomouckého kraje, Odboru strategického rozvoje kraje (dále jen Odbor SR KÚOK nebo též odvolací orgán). 5/11

6 Přezkoumávání správního rozhodnutí v odvolacím řízení je upraveno v ust. 89 a následných správního řádu. Z této právní úpravy vyplývá, že správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, kterými se umístění, povolení a užívání staveb v území řídí. Správnost napadeného rozhodnutí se přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Přitom je odvolací správní orgán oprávněn věc posuzovat samostatně, jak po stránce právní, tak i po stránce skutkové, přičemž je povinen zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Nemůže se tedy omezovat pouze na to, co tvrdí účastníci řízení a rovněž není závislý na zjištění a hodnocení správního orgánu prvého stupně. Jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví, eventuálně napadené rozhodnutí či jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, jenž rozhodnutí vydal, popřípadě též napadené rozhodnutí či jeho část změní. Jestliže odvolací správní orgán změní nebo zruší napadené rozhodnutí jen zčásti, ve zbytku je potvrdí. Neshledá-li však odvolací správní orgán v přezkoumávaném rozhodnutí a ani v řízení, které mu předcházelo, nedostatky takové povahy, že by napadené rozhodnutí bylo nutno považovat za nezákonné či nesprávné, odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. V souvislosti s výše uvedeným se odvolací orgán předně zabýval otázkou přípustnosti a včasnosti odvolání, které podala Ing. Irina Vroblová, přičemž zjistil následující skutečnosti. Napadené rozhodnutí Stavebního úřadu MM Olomouce bylo Ing. Irině Vroblové doručeno jednotlivě dne formou poštovní zásilky určené do vlastních rukou na adresu jejího trvalého pobytu, v souladu s ust. 20 odst. 1 správního řádu. Tímto dnem pak počala plynout patnáctidenní lhůta pro podání odvolání, jejíž konec připadnul na den Tento den byl posledním, kdy mohla Ing. Irina Vroblová podat odvolání tak, aby bylo podáno v zákonné lhůtě, přičemž ho musel podat u příslušného orgánu, tj. Stavebního úřadu MM Olomouce, který napadené rozhodnutí vydal, buď osobně, nebo poštovní zásilkou v této lhůtě podanou. V daném případě bylo podáno odvolání Ing. Irinou Vroblovou dne , tedy jedná se o odvolání včasné, podané účastníkem řízení v zákonem stanovené lhůtě 15 dnů. Současně se jedná o odvolání přípustné, neboť je podala účastnice řízení, které toto postavení náleží jako dotčené osobě, jíž má rozhodnutí založit povinnost. Odbor SR KÚOK přezkoumal soulad odvoláním napadeného rozhodnutí s právními předpisy, jak to stanoví ust. 89 odst. 2 správního řádu. Vycházel především ze správního spisu Stavebního úřadu MM Olomouce, který se týká a souvisí s předmětnou věcí nařízení Ing. Irině Vroblové odstranění stavby zasklení lodžie bytu č. 691/47 rámovým systémem u bytového domu Fišerova 21, Olomouc, na pozemku parc. č. st. 773 k.ú. Nové Sady u Olomouce. Ze shromážděných podkladů, na základě přezkoumání napadeného rozhodnutí podle ust. 89 odst. 2 i ust. 3 správního řádu, odvolací orgán zjistil tyto následující podstatné skutečnosti, které pro posouzení věci považuje za rozhodné. 6/11

7 Stavební úřad MM Olomouce v řízení, a stejné uvedl i ve výroku napadeného rozhodnutí, vyšel z toho, že vlastníkem předmětné stavební úpravy u lodžie bytového domu je vlastník příslušné bytové jednotky č. 691/47 Ing. Irina Vroblová. To, že Ing. Irina Vroblová byla stavebníkem tohoto zasklení, ještě neznamená, že je i jejím vlastníkem. Vlastnické vztahy v bytových domech s bytovým spoluvlastnictvím jsou vždy (před novou právní úpravou novým občanským zákoníkem) vymezeny v prohlášení vlastníka budovy. Např. často bývají lodžie společnou částí domu, přesto, že jsou ve výlučném užívání vlastníka příslušné jednotky. Navíc dle ust. 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona (právní ustanovení, podle něhož bylo rozhodováno) stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi Z tohoto důvodu vlastník stavby musí být jednoznačně zjištěn. Z toho vyplývá, že Stavební úřad MM Olomouce jednak postupoval v rozporu s uvedeným ust. 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona a jednak se nesporně nevypořádal s tím, že nařizované odstranění předmětného zasklení lodžie je s určitostí součástí jednotky, tedy jeho rozhodnutí nemohlo vycházet ze spolehlivě zjištěného skutečného stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, jak to stanoví ust. 3 správního řádu. Dále Stavební úřad MM Olomouce v rozporu s ust. 79 odst. 5 správního řádu ve spojení s ust. 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen vyhláška č. 520/2005 Sb.), napadeným rozhodnutím neuložil povinnost nahradit Ing. Irině Vroblové náklady řízení paušální částkou ve výši 1000 Kč. K námitce odvolatelky, uvedené pod bodem 1. písm. a), odvolací orgán uvádí, že uvedená kontrolní prohlídka ze dne nebyla provedená v řízení, byla tzv. postupem před zahájením řízení dle ust. 133 a 134 stavebního zákona, přitom Stavební úřad MM Olomouce nepotřeboval vstoupit ani na soukromý pozemek, ani do stavby. Dle ust. 133 odst. 4 stavebního zákona na výzvu stavebního úřadu je podle povahy věci povinen zúčastnit se kontrolní prohlídky mj. stavebník, ale v daném případě byla povaha věci taková, že přítomnost odvolatelky nebyla nutná, když potřebná zjištění byl schopen Stavební úřad MM Olomouce učinit z veřejného prostranství před bytovým domem. Dále z dokumentu ve správním spisu č.j. SMOl/OPS/42/1881/2014/G SMOL/101167/2015/OS/PS/G ze dne je prokazatelné, že Stavební úřad MM Olomouce před vydáním napadeného rozhodnutí seznámil účastníky s podklady rozhodnutí dle ust. 36 odst. 3 správního řádu a dal jim možnost, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili k jeho podkladům i ke způsobu jejich zjištění. Převzetí tohoto sdělení je konkrétně u odvolatelky doloženo ve spisu doručenkou, jí podepsanou dne K námitce odvolatelky, uvedené pod bodem 1. písm. b), odvolací orgán sděluje, že Stavební úřad MM Olomouce sice nedodržel lhůty stanovené v ust. 71 správního řádu, ale protože se jedná o lhůty procesní pořádkové, toto pochybení nemohlo mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy ani na jeho správnost, a proto k němu odvolací orgán nepřihlédl (dle ust. 89 odst. 2 správního řádu). K námitce odvolatelky, uvedené pod bodem 1. písm. c), odvolací orgán konstatuje, že namítané chybné údaje u účastníka řízení podle ust. 27 odst. 1 správního řádu ve výroku napadeného rozhodnutí byly opraveny opravným rozhodnutím 7/11

8 SMOl/OPS/42/1881/2014/G SMOL/028761/2016/OS/PS/G ze dne , které nabylo právní moci dne To, že jsou v rozdělovníku napadeného rozhodnutí uvedení někteří vlastníci bytových jednotek, kteří jimi již nejsou a naopak zde chybí ti, kteří se stali místo nich novými vlastníky, nemohlo způsobit nezákonnost napadeného rozhodnutí, protože ostatním vlastníkům bytových jednotek (s výjimkou stavebníka Ing. Iriny Vroblové) předmětného bytového domu bylo doručováno veřejnou vyhláškou, přičemž takovéto doručování veřejnou vyhláškou působí vůči všem potenciálním účastníkům řízení, tedy i těm, kteří v rozdělovníku uvedeni nejsou. K námitce odvolatelky, uvedené pod bodem 2., odvolací orgán uvádí, že musí dát odvolatelce za pravdu, že se Stavební úřad MM Olomouce nezabýval tím, zda předmětná stavební úprava vyžadovala povolení stavebního úřadu dle právní úpravy v době jejího provedení (tuto dobu provedení je ale třeba prokázat), tedy dle tvrzení odvolatelky podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen starý stavební zákon). Ovšem při porovnání současné právní úpravy, vztahující se na předmětnou stavební úpravu, s předpokládanou právní úpravou platnou v době její realizace (jak tvrdí odvolatelka v roce 2005, kdy platil starý stavební zákon), je zřejmé, že i podle ust. 55 odst. 2 písm. b) starého stavebního zákona pro stavební úpravu, kterou se mění vzhled stavby, nepostačí ohlášení, tedy vyžadovala i tehdy stavební povolení. Jelikož ale platí dle ust. 3 správního řádu, že správní orgán postupuje tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v ust. 2 tohoto zákona (zejména mj. se zásadou zákonnosti výkonu veřejné správy), pak pokud předchozí právní úprava vyžadovala pro předmětnou stavební úpravu stavební povolení, stejně jako Stavebním úřadem MM Olomouce posuzovaná současná právní úprava, dá se vyvodit, že není třeba již dále zjišťovat, kdy přesně byla předmětná stavební úprava provedena, tedy v tomto směru byl dostatečně zjištěn stav věci v souladu s uvedeným ust. 3 správního řádu. Dále pokud stavebník realizuje stavbu (změnu stavby, kterou je i stavební úprava) bez informování se u místně příslušného stavebního úřadu zda stavba (změna stavby) vyžaduje povolení stavebního úřadu, pak jde do rizika, že provede nepovolenou stavbu s veškerými důsledky s tím spojenými. Zároveň důvody stavebníka k realizaci stavby (změny stavby) nejsou podstatné (stavební úřad v řízení o odstranění stavby vůbec neposuzuje důvody stavebníka realizovat určitou stavbu). K námitce odvolatelky, že realizovala předmětnou stavební úpravu ve veřejném zájmu, odvolací orgán sděluje, že uváděné předcházení majetkové trestné činnosti není veřejným zájmem podle stavebního zákona a zvláštních právních předpisů (který hájí stavební úřad ve spolupráci s dotčenými orgány). Toto předcházení majetkové trestné činnosti by se spíše dalo považovat za zájem celospolečenský, nikoliv veřejný zájem. Naopak i v případě veřejného zájmu či celospolečenského zájmu na provedení určité stavby, která vyžaduje povolení dle stavebního zákona, nelze tuto stavbu bez takového povolení provést. Pro úplnost k námitkám odvolatelky, uvedeným pod bodem 2., odvolací orgán doplňuje, že z předloženého spisu k prošetření předmětné stavební úpravy (spis. zn. SMOl/OPS/42/842/2014/G) je jednoznačné, že tato stavební úprava mění vzhled předmětného bytového domu: plastové profily rámového zasklení jsou široké, tedy dosti výrazné, přičemž původní balkónové dveře s oknem v obvodové stěně 8/11

9 prakticky nejsou vůbec zřetelné, což budí dojem, že se obvodový plášť v místě předmětné stavební úpravy posunul do úrovně zábradlí lodžie. K námitce odvolatelky, uvedené pod bodem 3., odvolací orgán konstatuje, že pro posuzování konkrétní stavby je rozhodný názor místně příslušného stavebního úřadu, případně jeho nadřízeného orgánu, nikoliv názory jiných stavebních úřadů v České republice. Je nutno připustit, že právní názor se opravdu může časem vyvíjet, měnit, např. v závislosti na rozhodování soudů. Jinak ale platí, že se správní orgán musí mj. řídit jednou ze základních zásad správního řízení, zásadou legitimního očekávání, která je obsažena v ust. 2 odst. 4 správního řádu, dle něhož správní orgán dbá, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly (u prvostupňového stavebního úřadu v rámci jeho území, u jeho nadřízeného orgánu také v rámci jeho území příslušného kraje). Přitom má ale vždy přednost zásada zákonnosti (ust. 2 odst. 1 správního řádu), která právě může případné předchozí nezákonné nebo nesprávné rozhodování zvrátit. K námitce odvolatelky, uvedené pod bodem 4., odvolací orgán uvádí, že z uvedeného odstavce odůvodnění napadeného rozhodnutí (str. 2 odst. 2) skutečnosti vyvozené odvolatelkou vůbec nevyplývají. Stavební úřad MM Olomouce použil ust. 2 odst. 4 a 5 stavebního zákona, aby odůvodnil dle názoru odvolacího orgánu ne zcela správné označení předmětné stavební úpravy ve výroku napadeného rozhodnutí jako stavba místo správného změna dokončené stavby, konkrétněji stavební úprava. K námitce odvolatelky, uvedené pod bodem 5., odvolací orgán sděluje, že podmínka č. 3 pro odstraňování stavby ve výrokové části napadeného rozhodnutí vyplývá z ust. 128 odst. 5 stavebního zákona, které striktně stanoví, že u stavby, která vyžaduje stavební povolení, je vlastník stavby povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo provedeno stavebním podnikatelem. Pouze stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení (což není předmětný případ), může její vlastník odstranit svépomocí. Stavební úřad tedy vůbec nemá možnost, pokud stavba vyžaduje stavební povolení, umožnit vlastníkovi stavby odstranění stavby svépomocí, ať by k tomu byly důvody jakékoliv (např. jak uvádí odvolatelka, že by se jednalo pouze o odvrtání cca 10 šroubů, bez nároku na kvalifikaci ve stavebním oboru). Z výše uvedeného je zřejmé, že prvoinstanční rozhodnutí Stavebního úřadu MM Olomouce bylo vydáno v rozporu se správním řádem a vyhláškou č. 520/2005 Sb., čímž bylo porušeno i ust. 2 odst. 1 správního řádu, neboť Stavební úřad MM Olomouce vydal rozhodnutí, které není v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, a které porušuje zásadu materiální pravdy, jelikož nevychází ze skutečného spolehlivě zjištěného stavu věci. Na podkladě takto zjištěných skutečností pak odvolací orgán dospěl k závěru, že nelze potvrdit rozhodnutí Stavebního úřadu MM Olomouce ze dne a rozhodl jak ve výroku uvedeno, s použitím ust. 90 odst. 1 písm. b) správního řádu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil zpět Stavebnímu úřadu MM Olomouce k novému projednání. 9/11

10 Poté, co toto rozhodnutí nabude právní moci, Stavební úřad MM Olomouce v novém projednání věci nejdříve doplní podklady řízení dle výše uvedeného a na základě shromážděných podkladů ve věci rozhodne, přičemž bude muset vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci, rozhodovat v souladu se zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy a u všech podkladů řízení vždy dá účastníkům řízení možnost, aby se mohli k němu vyjádřit, popřípadě mohli navrhnout jeho doplnění. Přitom bude vázán v tomto rozhodnutí vyjádřeným právním názorem odvolacího orgánu, pokud nenastanou nové právně významné skutečnosti. P o u č e n í ú č a s t n í k ů : Proti tomuto rozhodnutí se podle ust. 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu je v právní moci, jestliže bylo oznámeno všem odvolatelům a účastníkům uvedeným v ust. 27 odst. 1 správního řádu. Účastníci řízení, kterým se toto rozhodnutí doručuje do vlastních rukou: 1. Ing. Irina Vroblová, Fischerova 21, Olomouc Účastníci řízení, kterým se toto rozhodnutí doručuje veřejnou vyhláškou (dle ust. 144 odst. 6 správního řádu): (spoluvlastníci předmětného bytového domu: MUDr. Petr Beneš, nar , bytem Fischerova 19, Olomouc, Eva Benešová, nar , bytem Fischerova 19, Olomouc, Jitka Čermáková, nar , bytem Polská 35, Olomouc, Ivana Dopitová, nar , bytem Fischerova 19, Olomouc, Karel Dostálek, nar , bytem Jindřichova 2, Třebíč, Ing. Julie Dostálková, nar , bytem Jindřichova 2, Třebíč, Mgr. Iva Figallová, nar , bytem Fischerova 21, Olomouc, Dr. Jan Frydrych CSc., nar , bytem Fischerova 21, Olomouc, Jiřina Frydrychová, nar , bytem Fischerova 21, Olomouc, Martin Horný, nar , bytem Fischerova 19, Olomouc, Anna Horná, nar , bytem Fischerova 19, Olomouc, Pavel Hruška, nar , bytem Nad Skálou 819, Velká Bystřice, Mgr. Marek Kempný, nar , bytem Žárovická 1642, Újezd nad Lesy, Praha, Jaromír Kokrhel, nar , bytem Komenského 233, Nosislav, Radislava Kokrhelová, nar , bytem Komenského 233, Nosislav, Mgr. Pavla Konečná, nar , bytem Fischerova 19, Olomouc, Ing. Ivana Kubáčová, nar , bytem ČSA 575, Velká Bystřice, Petr Kutal, nar , bytem Fischerova 21, Olomouc, Jaroslav Mikšaník, nar , bytem Fischerova 19, Olomouc, Ondřej Musil, nar , bytem Příčná 18, Olomouc, Roman Navrátil, nar , bytem Loučany 630, Loučany, Ing. Vladimír Novotný, nar , bytem Hanácká 7, Olomouc, Jana Novotná, nar , bytem Hanácká 7, Olomouc, Petr Pírek, nar , bytem Fischerova 19, Olomouc, Barbara Poláková, nar , bytem Fischerova 21, Olomouc, Iveta Procházková, nar , bytem Fischerova 21, Olomouc, Radek Sedláček, nar /11

11 1973, bytem Fischerova 21, Olomouc, Marcela Sedláčková, nar , bytem Fischerova 21, Olomouc, Martin Sehnal, nar , bytem Fischerova 19, Olomouc, Jiří Smítal, nar , bytem Fischerova 19, Olomouc, Stavební bytové družstvo Olomouc, IČ , se sídlem U kovárny 44, Olomouc, MUDr. Maria Stránská, nar , bytem Žilinská 10, Olomouc, Ing. Olga Válková, nar , bytem Bystročice 212, Bystročice, Bc. Hana Walterová, nar , bytem I. P. Pavlova 58, Olomouc) 2. Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor kancelář ředitele (úřední deska), Jeremenkova 40a, Olomouc (s žádostí o bezodkladné vyvěšení tohoto rozhodnutí na úřední desce na dobu nejméně 15 dnů, včetně zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup, a poté navrácení zpět s vyznačením údajů o jejím vyvěšení a sejmutí) 3. Magistrát města Olomouce - úřední deska, Horní náměstí 583, Olomouc (s žádostí o bezodkladné vyvěšení tohoto rozhodnutí /v případě použití formy datové zprávy s autorizovanou konverzí dokumentu/ na úřední desce na dobu nejméně 15 dnů, včetně zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup, a poté navrácení zpět s vyznačením údajů o jejím vyvěšení a sejmutí) otisk úředního razítka Ing. Vladimír U r b á n e k zástupce vedoucí oddělení stavebního řádu a památkové péče Dále obdrží na vědomí: 4. Magistrát města Olomouce, Odbor stavební, Hynaisova 10, Olomouc 5. ad/a V/5 Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno na úřední desce po dobu nejméně 15 dnů. Vyvěšeno dne: Sejmuto dne:. 11/11