Požadujeme konec levné práce v Èechách

Transkript

1 15 ÈTRNÁCTIDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO DATUM VYDÁNÍ: 21. záøí 2015 CENA: 6 KÈ 2 Stanovy OS KOVO Zaèíná první kolo diskuse k pøípadným zmìnám 5 Zdraví Jak je to s plánovanou zdravotní péèí v zahranièí 6 Kamery na pracovišti Kdy je zamìstnavatel mùže instalovat a kdy ne 9 Výmìna zkušeností Mezinárodní semináø OS KOVO k práci odborù Manifestaèní mítink odboráøù v Praze: Více strana 3 Požadujeme konec levné práce v Èechách pokraèování na str. 3 Na 1500 odboráøù se sešlo ve støedu v hale pražské Areny Sparta na manifestaèním mítinku. Mottem akce bylo: Konec levné práce v ÈR. IG WATTEEUW ÈR v Brnì: Zamìstnavatel pøivolal stávku Pøedcházela tomu dlouhá neúspìšná jednání ZO OS KOVO IG Watteeuw ÈR se zamìstnavatelem o kolektivní smlouvì na rok 2015, ve kterých nepomohlo ani zapojení zprostøedkovatele a ani vyhlášení stávkové pohotovosti 9. záøí. Proto byli odboráøi vlastnì donuceni ve dnech 15. až 18. záøí uspoøádat hlasování o stávce. Probìhlo pøesnì podle regulí stanovených pro tyto pøípady. Zúèastnila se ho více než polovina zamìstnancù brnìnského podniku a už pøed koneèným sèítáním bylo jasné, že více než dvì tiny z nich jsou pro stávku. Odboráøi tak dali jasnì najevo, že trvají na plošném mzdovém tøe- nárùstu tarifních mezd o 2,5 % a vrácení celé kolektivní smlouvy do stavu pøed zavedením xibilního konta pracovní doby (tzv. flexibox), a to vèetnì be- nefitù. pokraèování na str. fle- 2 Pøedseda ZO Zlatomír Vyhòák pøed nástìnkou s požadavky odboráøù

2 2 KOVÁK èíslo 15/ záøí Zaznamenáno pokraèování ze str. 1 Na navrhovaný flexibox nepøistoupí a považují ho za protiprávní. Nemyslí si to sami: své pochyby, zda je v souèasné podobì v souladu s ustanoveními zákoníku práce, ve svém stanovisku naznaèil i zprostøedkovatel Pùvodní návrhy spoleènosti IG Watteeuw ÈR (IGW) pro uzavøení KS znìly: snížení mezd o 0,6 % a zvýšení limitu flexiboxu ze 150 na 200 hodin roènì. Ze své tvrdé pozice, zejména k flexiboxu, vedení odmítlo ustoupit. Právì to vedlo k vyhrocení situace. Kovák IGW navštívil 17. záøí. V dobì, kdy tam probíhalo hlasování o stávce. O stanovisko samozøejmì požádal i øeditele Ivana Hrbáèe. Žádost byla odmítnuta a redaktor Kováka øeditelem pouèen, že nesmí fotit v provozech a že rozhovory se zamìstnanci jsou možné pouze mimo areál podniku. Zakázal to, co bylo možné bìhem reportáže v srpnu Tehdy Kováku také øekl, že je velkým zastáncem práce s lidmi a velkým zastáncem firemní kultury, která je postavena na oboustranné komunikaci a že mu jde o to aby firma svými výsledky zajišťovala stabilitu a jistoty i pro naše zamìstnance. Tehdejší originální tón øeditele Hrbáèe: Myslím, že z toho vycházejí obì strany pøi každoroèním vyjednávání kolektivní smlouvy Akce odborù v IGW v Brnì sklidila potlesk i v Praze na odboráøském mítinku s heslem Konec levné práce a pøi øešení problémù, které pøináší každodenní život. Pøipravenost k vìcné komunikaci, kterou se nadále vyznaèuje pøístup odborù, u manažerù ale nyní zjevnì selhala. A to je hlavní dùvod, proè se schyluje ke stávce. Svými pokusy o diktát si ji vlastnì zamìstnavatel vynutil. Kovák dodržel požadavky øeditele. Nefotil, ale vidìl, že vìtšina zamìstnancù v halách má odznaky na podporu stávky. A nemohl neslyšet, co mu spontánnì øíkali. Motto: zamìstnavatel jen sklízí ovoce toho, co sám zasel. Když bylo bìhem krize zle, lidé firmì pomáhali. Uskrovnili se v mzdových požadavcích, pøistoupili na smìnný provoz, i když jim to narušilo èasto i rodinný život. Nyní, když firma prosperuje, chová se vedení arogantnì a odmítá dát podíl na dobrém hospo dáøském výsledku i zamìstnancùm. Flexibox je využíván i k provádìní nekvalifikovaných prací, které nesouvisejí se zvýšenými zakázkami. I proto nyní musí zamìstnavatel poèítat se stávkou. V jejím oznámení se uvádí, že cílem je uzavøení kolektivní smlouvy na rok 2015 tak, aby v ní byly sjednány pracovnìprávní nároky a benefity, které byly poskytovány zamìstnancùm na základì KS v roce 2014, bez flexiboxu a s úèinností od Cílem je také nárùst tarifních mezd ve výši 2,5 % (s ohledem na platy manažerù maximálnì 1500 Kè mìsíènì), a to také s úèinností od 1. dubna Stávka bude podle plánu odboráøù vyhlášena 29. záøí v 6 hodin ráno a bude trvat po neomezenou dobu do rozhodnutí ZO OS KOVO IG Watteeuw ÈR. Informován o tom už byl em i zástupce belgických majitelù firmy. S tím, že na odvrácení stávky zbývá už jen pár dní. Už od vyhlášení stávkové pohotovosti do Brna pøicházejí projevy solidarity. Od vedení OS KOVO, ÈMKOS, z rùzných odborových svazù. Nejde jen o morální pomoc. V Brnì jsou na stávku pøipraveni i materiálnì. Jak nám sdìlil pøedseda ZO Zlatomír Vyhòák, odboráøi si prozíravì odvádìli po celou dobu existence své základní organizace v podniku èást penìz z èlenských pøíspìvkù do zvláštního fondu. Nyní by tyto peníze bylo možné využít jako stávkový fond. Za 18 let se v nìm nashromáždila taková èástka, že by bylo možné stávkujícím odboráøùm po delší dobu kompenzovat pøípadné ztráty na výdìlku. Kovák bude vývoj v IGW v Brnì samozøejmì dále sledovat. Text a foto: fav Výzva k diskusi o Stanovách OS KOVO Doba se mìní a s ní i podmínky pro práci a pùsobení OS KOVO. To v nìkterých pøípadech vyžaduje i patøièné úpravy Stanov. Rozhodovat o pøípadných zmìnách bude VII. sjezd OS KOVO v èervnu Aby úpravy co nejvíce odrazily novou realitu a nové potøeby svazu, vyzývá vedení OS KOVO a Komise pro Stanovy nejenom pøedstavitele ZO OS KOVO, ale i øadové èleny k zahájení prvního kola celosvazové diskuse na toto téma. Své návrhy mùžete zasílat Komisi pro Stanovy do poloviny listopadu Uèinit tak lze doruèovací poštou na adresu OS KOVO, Komise pro Stanovy, nám. Winstona Churchilla 1800/2, Praha 3 nebo elektronicky na valasek.tomas@cmkos.cz, pøípadnì na adresu oskovo@cmkos.cz. Komise pro Stanovy se všemi došlými návrhy na zmìny Stanov bude zabývat na svém zasedání, které je plánováno na druhou pùlku listopadu Žádá proto všechny, kdo se do diskuse hodlají aktivnì zapojit, aby dodrželi termín pro pøedložení podnìtù, který je stanoven na (red) Vydává OS KOVO IÈO: Redakèní uzávìrka ve ètvrtek v 11 hodin http// Redakce: šéfredaktor Mgr. Evžen Stanìk, redaktor Mgr. František Vonderka, tajemnice Miloslava Nováková Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, Praha 3 Telefon: Fax: stanek.evzen@cmkos.cz; vonderka.frantisek@cmkos.cz Grafická úprava Matouš Johanides Vydáno ve vydavatelství Enigma s.r.o. Objednávky vyøizuje redakce Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí Za obsah inzerce redakce nezodpovídá Podávání novinových zásilek povolila Èeská pošta, s. p., odštìpný závod-praha, è.j. nov. 6094/96 ze dne ISNN MK ÈR E 4605

3 Zaznamenáno 21. záøí KOVÁK èíslo 15/ pokraèování ze str. 1 V úvodu mítinku vystoupil s prezentací pøedseda ÈMKOS Josef Støedula Mzdový vývoj v Èeské republice zaèíná být vážným hospodáøským problémem. Ekonomika po pøestálé krizi znovu zaznamenává rùst, dokonce nejrychlejší v Evropì. Tento pozitivní stav se však neodráží odpovídajícím zpùsobem na výdìlcích, které rostou v porovnání se zisky spoleèností jen pomalu. Po 25 letech jsme v žádném pøípadì nedosáhli tam, kde jsme si v roce 1989 mysleli, že bychom mohli být. Øíkali jsme si tehdy, že za pìt let bychom se mohli dostat na úroveò Rakouska. Ti pesimistiètìjší mluvili o osmi letech. Podle dnešních údajù bychom se na úroveò Rakouska a Nìmecka dostali za 115 let, zdùraznil ve svém vystoupení pøedseda Èeskomoravské konfederace odborových svazù (ÈMKOS) Josef Støedula. Pøidávání podle nìj brzdí mnohdy sami zamìstnavatelé. Odmítl, že by èeští pracovníci mìli menší produktivitu práce pokud firmy zajistí moderní vybavení, je srovnatelná s vyspìlými státy. Jedním z dùvodù setkání byla i pøíprava na kolektivní vyjednávání o mzdách na pøíští rok. Odbory doporuèují vyjednávat ve firmách alespoò o pìtiprocentním rùstu. Mítink podpoøil jednotu tìchto snah napøíè odborovými svazy. Kromì pøedsedù odborových svazù, které jsou èleny ÈMKOS, a zahranièních hostù, odborových pøedákù ze Slovenska, Rakouska a z Nìmecka, vystoupil s projevem i pøedseda OS KOVO Jaroslav Souèek: Spoleèenství lidí právì prožilo finanèní a hospodáøskou krizi, kterou dokázalo rozpoutat pouze nìkolik jednotlivcù v bankovním sektoru a která zpùsobila dominovým efektem strádání obyvatelstvu celé planety. V naší zemi se to projevilo tím, že jsme jako odbory souhlasily, aby po dobu krize bylo upøednostnìno udržení pracovních míst a zamìstnanosti lidí pøed nárùstem mezd. Logické. Jenomže tato logika mìla pokraèovat tím, že pokud se podaøí krizi pøekonat, pak zamìstnavatelé zaènou pøi zvyšování výroby také po dohodì s odbory zvyšovat mzdy, aby docházelo k férovému rozdìlení vytvoøené hodnoty. se nebezpeènì blíží cenové hladinì Nìmecka a Rakouska. Je pøibližnì na 70 % jejich úrovnì. Mzdy jsou u nás ale tøikrát nižší. (Celý projev pøedsedy OS KOVO lze najít v dokumentu pdf., umístìném na: konec-levne-prace-v-cechach). Hovoøí mezinárodní tajemník DGB Bavorsko Helmut Fiedler (vlevo) S projevem vystoupil i pøedseda OS KOVO Jaroslav Souèek Prezident Konfederace odborových svazù Slovenské republiky Jozef Kollár Pøítomnost zástupcù OS KOVO se nedala pøehlédnout Roman Bence, pøedseda II. ZO OS KOVO Bosch Jihlava a zmocnìnec Krajského sdružení OS KOVO kraje Vysoèina (vpravo), v rozhovoru s jedním z televizních štábù A co se stalo? Zamìstnavatelé nejen v ÈR, ale v celém svìtì chtìjí dohnat ztrátu svého bohatství z období krize, a tak vymýšlejí stále absurdnìjší argumenty, proè nezvyšovat mzdy zamìstnancù. Zvyšující se objem zakázek chtìjí vyrábìt se stále menším poètem zamìstnancù. Chtìjí, aby zamìstnanci absolutnì podøídili svùj osobní život potøebám firmy a v dobì pøevisu zakázek pracovali prakticky neomezenì. Jaroslav Souèek dále v projevu upozornil mimo jiné na skuteènost, že cenová hladina v ÈR Podporu mítinku vyjádøily také odborové centrály sousedních zemí. Zahranièními hosty akce byli: prezident Konfederace odborových svazù Slovenské republiky Jozef Kollár, generální tajemník ÖGB Dolní Rakousy Christian Farthofer, mezinárodní tajemník DGB Bavorsko Helmut Fiedler. (ev + red) Fotogalerie z mítinku je umístìna ve fotobance svazu na Videozáznam mítinku mùžete zhlédnout prostøednictví Facebooku Kovák.

4 4 KOVÁK èíslo 15/ záøí Zaznamenáno 7. øíjen 2015 Svìtový den boje za dùstojnou práci Riziková zamìstnanost v Evropì narùstá. Pøestože v mnohých evropských zemích nastává oživení hospodáøství po globální finanèní krizi, jsou novì vytvoøená pracovní místa z velké èásti rizikovými. Zejména pro mladé lidi v Evropské unii se tento zpùsob zamìstnávání stal nevítanou skuteèností. Riziková zamìstnanost se šíøí jak Evropou, tak celým svìtem. Proto byl i v letošním roce vyhlášen Svìtový den za dùstojnou práci, který se koná 7. øíjna IndustriALL Global Union, svìtová odborová federace pùsobící v øadì klíèových odvìtví vèetnì kovoprùmyslu, vyzvala èlenské organizace ke zvýšení aktivity v boji za zastavení rizikové zamìstnanosti. Evropská ekonomika se musí zakládat na dùstojných pracovních místech pro zamìstnance, ne na nejistotì, zdùraznila ve svém prohlášení IndustriAll Europe a také požádala èlenské organizace, aby mobilizovaly èleny v souvislosti s chystaným globálním akèním dnem. Kampaò není orientována jen na 7. øíjen. Vyhodnocení podobných aktivit, uskuteènìných v prùbìhu minulých let, ukazuje, že mnoho odborových svazù v Evropì úspìšnì realizuje akce proti rizikové zamìstnanosti a dosahuje lepších pracovních podmínek pro své èleny. Je tedy velmi dùležité spoleèné vedení kampanì a solidarita odborových svazù, protože tak lze dále zvýšit jejich úèinnost. (Plakáty a letáky proti rizikové zamìstnanosti ke stažení naleznete na webových stránkách OS KOVO na adresách: a (ev + pau) Ohlas na akci OS KOVO Muèednická obec Lidice byla 10. záøí svìdkem události, která potvrdila mimoøádný význam akce Tvorba pro Lidice, V síni s vystavenými díly èeských a nìmeckých uèòù kterou inicioval OS KOVO. Letos mìla poprvé mezinárodní charakter. Z podnìtu nìmecké odborové centrály DGB svoje umìlecké dílo pro Lidice vytvoøili i uèni z firmy Grammer AG v nìmeckém Kümmersbrucku. V Nìmecku to mìlo ohlas a na jeho základì do Lidic nyní pøijela i skupina èlenù mládežnické organizace Die Falken z Regensburgu. Vìtšina z nich je souèasnì organizována v odborech IG Metall. Spoleènì se zástupcem OS KOVO Tomášem Valáškem si prohlédli expozici v místním památníku, vystavená díla èeských a nìmeckých uèòù a kvìty uctili památku obìtí lidické tragédie. Velmi na nì zapùsobilo setkání s Václavem Zelenkou jedním z dosud žijících lidických dìtí, které unikly tragickému osudu svých kamarádù. Místopøedsedkynì organizace Die Falken v Regensburgu Lena Lorenz nám k tomu øekla: Byla jsem tu už pøed dvìma roky. Nebylo to tedy pro mne nic nového. Ale pokaždé je to hrozný šok až do morku kostí, když si èlovìk pøedstaví zrùdnosti nacistù. Na jedné stranì je tu ta hrùza a na druhé pouèení pro budoucnost, že nìèemu podobnému musíme za každou cenu zabránit. To, že ve vìci se angažují odbory, považuji za velmi dobrý signál. Potvrzuje, že je tøeba mezinárodnì spolupracovat. Hranice by nás nemìly rozdìlovat, staèí, že svìt je rozdìlený na bohaté a chudé, na vládnoucí a ovládané. I dnes je v nìm proto stále ještì spousta neštìstí a pronásledování, chudoba a bída. Lidice byly postaveny znovu, a když jsme dnes slyšeli svìdka tìch hrùz, tak z nìho znìlo hlavnì usmíøení To je urèitì pozitivní. Ovšem musíme se snažit Uctìní památky povraždìných lidických mužù odstranit i pøíèiny, proè došlo k Lidicím. K tomu bohužel ještì všude nedošlo. Pøedseda Patrik Müller k jejím slovùm dodává: Já jsem tu poprvé a myslím, že právì pro mladé lidi je nutné, aby se sami podívali na místa hrùz, které zpùsobil nacismus. Ve škole se o tom totiž dovìdí velice málo. Nehovoøí se o souvislostech, o tom, kdo a proè podporoval nacismus. Tady se k tomu dostane. Myslím si, že iniciativy odborù v tomto smìru jsou velice nutné a je tøeba je ještì posilovat. Kdyby odbory a dìlnické hnutí pøed rokem 1938 držely více spolu a spolupracovaly, tak by se možná dìjiny odvíjely ponìkud jinak. K takové spolupráci tehdy nedošlo, a proto ji dnes musíme rozvíjet a podporovat. Dokud není pozdì. (text a foto: fav)

5 Servis 21. záøí KOVÁK èíslo 15/ Sociální okénko Ing. Marcela Høíbalová, specialistka úseku odborové politiky OS KOVO Soubìh podpory a starobního dùchodu Dostal jsem výpovìï z dùvodu nadbyteènosti, po skonèení pracovního pomìru jsem se zaevidoval u úøadu práce. Pobírám podporu v nezamìstnanosti. Nyní jsem dosáhl dùchodového vìku. O starobní dùchod jsem si nepožádal, doufám, že ještì seženu práci. Mohu být v dùchodovém vìku ještì v evidenci a mohu pobírat podporu? Jaromír K., Praha Ve vašem dotazu správnì rozlišujete dvì skuteènosti, a to vedení v evidenci uchazeèù o zamìstnání u úøadu práce a pobírání podpory v nezamìstnanosti. Dosažení dùchodového vìku ale nemá vliv ani na jednu z tìchto skuteèností. Naopak pokud vám bude pøiznán starobní dùchod, mùžete být nadále veden v evidenci, podpora vám však již vyplácena nebude. Soubìh pobírání starobního dùchodu a podpory v nezamìstnanosti je vylouèen. A jak je tomu v pøípadì, kdybyste požádal o pøiznání dùchodu zpìtnì a doba pobírání dùchodu by se pøekrývala s dobou poskytování podpory v nezamìstnanosti? Tehdy by vám vznikla povinnost èást podpory v nezamìstnanosti vrátit v souladu s ustanovením 56 odst. 2 zákona è. 435/2004 Sb., o zamìstnanosti. (2) Podporu v nezamìstnanosti a podporu pøi rekvalifikaci je uchazeè o zamìstnání povinen vrátit úøadu práce za dobu, po kterou se jejich poskytování pøekrývá s dobou a) trvání pracovnìprávního vztahu nebo výkonu jiných výdìleèných èinností, s výjimkou èinností uvedených v 25 odst. 6, b) pobírání starobního dùchodu, c) pobírání invalidního dùchodu pro invaliditu tøetího stupnì, s výjimkou invalidního dùchodu pøiznaného fyzické osobì, která je invalidní ve tøetím stupni a je schopna výdìleèné èinnosti za zcela mimoøádných podmínek 32b), nebo d) pobírání dávek nemocenského pojištìní, s výjimkou dávek nemocenského pojištìní, které jsou uchazeèi o zamìstnání poskytovány z úèasti na nemocenském pojištìní z titulu výkonu èinností podle 25 odst. 3 nebo zamìstnání podle 25 odst. 6. Ustanovení 56 zákona è. 435/2004 Sb. øeší vracení podpory v nezamìstnanosti (podpory pøi rekvalifikaci) úøadu práce v taxativnì vyjmenovaných pøípadech, kdy sice fyzická osoba pøiznání a neoprávnìné poskytování svým jednáním nezavinila, ale kdy vzhledem k uvedeným okolnostem dochází k duplicitnímu poskytování prostøedkù z rùzných zdrojù z dùchodového pojištìní, z nemocenského pojištìní, formou náhrady mzdy nebo platu ( 69 zákoníku práce). Nárok na vrácení podpory v nezamìstnanosti (podpory pøi rekvalifikaci) zaniká uplynutím doby pìti let, a poèátek pìtileté promlèecí lhùty se poèítá pro každou splátku samostatnì. Zdravotní okénko Pro Kováka pøipravil PhDr. Václav Vojkùvka Plánovaná zdravotní péèe v zahranièí Mám urèité zdravotní problémy, na které se léèím delší dobu. Zdravotní stav se nezlepšuje ani nezhoršuje. Byla jsem informována, že mé zdravotní potíže se dají léèit v zahranièí, a bylo mi doporuèeno, abych to vyzkoušela. O této možnosti léèby mám jen kusé informace. Proto mùj dotaz smìøuje k problematice možnosti léèení v zahranièí. Co mám podniknout, abych léèbu mohla realizovat? Jiøina Š., Šumperk Èeský obèan mùže èerpat zdravotní péèi v zahranièí, a to v rámci Evropské unie (dále EU) podle naøízení Evropského parlamentu a Rady è. 883/2004 o koordinaci systému sociálního zabezpeèení, dále pak v zemích Evropského hospodáøského prostoru (Norsko, Island a Lichtenštejnsko) a ve Švýcarsku. Mimo EU pak na základì uzavøených mezinárodních smluv. Rozsah a kvalita jsou stejné jako u obèanù daného státu, totéž platí o zpùsobu úhrady a výši finanèní spoluúèasti. Poskytování zdravotní péèe v zahranièí mùžeme rozdìlit na zdravotní péèi nutnou a neodkladnou (náhlé propuknutí nemoci, úraz) a plánovanou (plánovaná operace, dlouhodobé léèení). Z charakteru dotazu vyplývá, že ve vašem pøípadì by se jednalo o poskytnutí plánované zdravotní péèe v zahranièí. Pokud byste plánovala cílenì vycestovat do zahranièí za úèelem èerpání zdravotní péèe, tak mùžete vycestovat se souhlasem své zdravotní pojišťovny nebo bez jejího souhlasu. Pøi vycestování do státu EU, EHP nebo Švýcarska se souhlasem èeské zdravotní pojišťovny je souhlas udìlen na základì evropských naøízení è. 883/2004 a è. 987/2009 nebo na základì zákona è. 48/1997 Sb., o veøejném zdravotním pojištìní. Pokud se jedná o péèi, která není hrazena v Èeské republice z veøejných zdrojù, tak se musí jednat o jedinou možnost léèení. Žádost o léèení v zahranièí se pøedkládá pøíslušné zdravotní pojišťovnì, která žádost posoudí a zahájí øízení. O výsledku pokraèování na str. 6

6 6 KOVÁK èíslo 15/ záøí Servis dokonèení ze str. 5 øízení vydá rozhodnutí (lhùta dle správního øádu trvá zpravidla 30 dnù), a to v písemné formì. V pøípadì zamítnutí mùže žadatel podat odvolání k rozhodèímu orgánu pojišťovny, a pokud i v odvolacím øízení bude žádost zamítnuta, má možnost se žadatel obrátit na soud. Pøi kladném vyøízení pojišťovna vystaví nárokový doklad S2. Uvedený doklad se pøedkládá instituci ve státì, kde bude èerpání zdravotní péèe. V zemích, kde léèení hradí místní pojišťovna pøímo zdravotnickému zaøízení, uhradí náklady místní pojišťovna a tyto dodateènì pøeúètuje èeské pojišťovnì. Pokud èeský obèan uhradí èást léèení v hotovosti, mùže požádat svou pojišťovnu o refundaci vynaložených finanèních prostøedkù. Pøichází to v úvahu pouze v pøípadech, kdy je péèe v Èeské republice hrazena z veøejného zdravotního pojištìní a je vyšší než èeská cena léèení. Pojišťovna ovìøuje, zda žadatel má nárok na proplacení. V pøípadì, že uhradí péèi v hotovosti v plné výši, má èeský obèan nárok na refundaci nákladù, kterou uplatòuje u své zdravotní pojišťovny. Žádost musí obsahovat veškeré informace týkající se léèení, tj. zpùsob léèby, provedené úkony, pøedepsané léky, úèetní doklady apod. Pojišťovna žádost posoudí a rozhodne o proplacení. Po sdìlení refundované èástky mùže žadatel požádat ještì o provìøení ceny. Pøi vycestování za úèelem èerpání zdravotní péèe se souhlasem do smluvního státu (Srbsko, Èerná Hora, Makedonie a Turecko) platí pro podání žádosti stejná pravidla jako pro EU. Pro èerpání péèe mimo území EU, EHP, Švýcarska a smluvních státù jsou pravidla pro podání žádosti stejná, avšak souhlas je poskytován jen ve výjimeèných pøípadech, kdy z hlediska zdravotního stavu je jedinou možností léèení. Pokud obèan Èeské republiky vycestuje do zahranièí za úèelem èerpání zdravotní péèe bez souhlasu své zdravotní pojišťovny, musí si být vìdom, že veškeré podmínky léèení musí dojednat v zahranièí sám a zdravotní péèi uhradit z vlastních finanèních prostøedkù. Po návratu do Èeské republiky má nárok podle zákona è. 48/1997 Sb., o veøejném zdravotním pojištìní, na refundaci nákladù do výše ceny zdravotnických služeb v Èeské republice. Nárok na proplacení má v pøípadì, že péèe byla poskytnuta ve státech EU, tento se nevztahuje na péèi poskytnutou v zemích mimo EU, ve státech EHP (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), Švýcarsku nebo smluvních státech. Pøi podání žádosti na refundaci platí stejná pravidla jako pøi proplacení nákladu za péèi schválenou zdravotní pojišťovnou. Pokud máte zájem zdravotní léèbu absolvovat v zahranièí, tak vám doporuèuji si vyžádat souhlas u své zdravotní pojišťovny. Právo JUDr. Marie Stodolová, právnièka RP OS KOVO Praha a Støedoèeský kraj Kamery se záznamem na pracovišti Mùžete mnì vysvìtlit, kdy a za jakých podmínek mùže zamìstnavatel instalovat do objektu kamerový systém? Máme kamery i v místnosti, kde svaèíme a odpoèíváme, a to prý, aby se zamezilo krádežím. K. J., Kladno Poznámka redakce: Odpovìï jsme vzhledem ke složitosti materie, která obsahuje i nejasná a problematická místa, a vyžaduje tedy velmi podrobné vysvìtlení, rozdìlili do dvou èástí. Dnes pøinášíme první èást. Kamerové systémy zaèali mnozí zamìstnavatelé užívat také k monitorování svých zamìstnancù v zamìstnání. Hodlá-li zamìstnavatel na svých pracovištích zøídit kamerový systém, vìtšinou pøedpokládá, že tento systém mùže být využit ke dvìma úèelùm: ke sledování, zda zamìstnanci plní své pracovní povinnosti a dùslednì využívají pracovní doby, k ochranì majetku (sledování návštìv, zejména za úèelem pøedcházení krádežím). Sledování zamìstnancù Zákon è. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znìní pozdìjších pøedpisù (dále jen zákoník práce ), však stanoví, že zamìstnavatel nesmí bez závažného dùvodu spoèívajícího ve zvláštní povaze jeho èinnosti narušovat soukromí zamìstnance na pracovištích a ve spoleèných prostorách zamìstnavatele tím, že jej podrobuje otevøenému nebo skrytému sledování. Kamerový systém se záznamem je bezpochyby prostøedkem sloužícím k otevøenému sledování. V tomto pøípadì nepøichází v úvahu ani možnost instalovat kamerové systémy se souhlasem zamìstnancù, neboť zamìstnanec by se pøedem vzdával svého práva na ochranu soukromí na pracovišti. Zároveò k vylouèení aplikace tohoto ustanovení nelze použít ani pøípadný souhlas všech zamìstnancù, neboť jak vyplývá z 2 odst. 1 zákoníku práce, odchýlení není možné od ustanovení ukládajících povinnost, ledaže jde o odchýlení ve prospìch zamìstnance. V pøípadì 316 odst. 2 zákoníku práce se tak jedná o kogentní ustanovení, které obsahuje pro zamìstnavatele jednoznaèný zákaz. Jedinou možností, jak na pracovišti instalovat kamerové systémy se záznamem v souladu se zákonem, je využití výjimky podle 316 odst. 3 zákoníku práce, tedy výjimky spoèívající ve zvláštní povaze èinnosti zamìstnavatele. V jiném pøípadì by se jednalo nejen o porušení zákoníku práce, ale také 10 zákona è. 101/2000 Sb., o ochranì osobních údajù a zmìnì nìkterých zákonù, neboť by zamìstnavatel nedbal na ochranu pøed neoprávnìným zasahováním do soukromého a osobního života zamìstnancù subjektu údajù. Kamerový systém jako zpracování osobních údajù Jestliže zamìstnavatel dojde k závìru, že se na nìj vztahuje výše citovaná výjimka zákoníku práce, a instaluje kamerové systémy se záznamem, musí si uvìdomit, že tím vstupuje do sféry pùsobnosti právì zákona o ochranì osobních údajù. Ani pøi použití kamerového systému se záznamem se však nemusí vždy jednat o zpracování osobních údajù. Údaje uchovávané v záznamovém zaøízení, ať obrazové èi zvukové, jsou tedy

7 Servis 21. záøí KOVÁK èíslo 15/ osobními údaji pouze za pøedpokladu, že na základì tìchto záznamù lze pøímo èi nepøímo identifikovat konkrétní fyzickou osobu (tedy: informace z obrazových èi zvukových nahrávek umožòují, byť nepøímo, identifikaci osoby). Fyzická osoba je identifikovatelná, pokud ze snímku, na nìmž je zachycena, jsou patrné její charakteristické rozpoznávací znaky (zejména oblièej) a na základì propojení rozpoznávacích znakù s dalšími disponibilními údaji je možná plná identifikace osoby. Osobní údaj pak ve svém souhrnu tvoøí ty identifikátory, které umožòují pøíslušnou osobu spojit s urèitým, na snímku zachyceným, jednáním. Je tøeba konstatovat, že pokud ze zvláštních okolností pøi poøízení záznamu nebude možné jednotlivé osoby identifikovat, lze v obecné rovinì uvést, že informace obsažené v záznamech z kamerových systémù nedosahují kvality osobního údaje, neboť z pouhého obrazového záznamu fyzické osoby nelze tuto osobu bez použití dalších doprovodných údajù, v záznamu neobsažených, obecnì ztotožnit. Pokud tedy nebude záznam z kamerového systému možno doplnit dalšími informacemi o zaznamenané osobì, nelze údaje takto získané v obecné rovinì vztáhnout k urèitému nebo urèitelnému subjektu údajù. Nicménì na druhou stranu je nepochybné, že každý zábìr zachycující znaky umožòující odlišení fyzické osoby od jiné (zejména oblièej) vytváøí ze zábìru minimálnì potenciální osobní údaj a jako s takovým by s ním mìlo být nakládáno. Z toho vyplývá, že zamìstnavatel se instalací kamerového systému se záznamem stává správcem osobních údajù ve smyslu 4 písm. j) zákona o ochranì osobních údajù se všemi povinnostmi z tohoto postavení vyplývajícími. Je nutné si uvìdomit, že v tomto pøípadì se na majitele kamerového systému vztahuje zákon o ochranì osobních údajù v plném rozsahu, tak jak je tento zákon aplikován i pøi jiném zpùsobu zpracování osobních údajù. Každý provozovatel kamerového systému musí mít vyjasnìny základní otázky, a to pøedevším, zda jeho zámìr je legitimní a zda a jaké povinnosti ve vztahu k jiným subjektùm musí zajistit a dodržovat. Je tøeba pøedem jednoznaènì stanovit úèel poøizování záznamù, který musí korespondovat s dùležitými, právem chránìnými zájmy správce (napø. ochranou majetku pøed krádeží). Záznamy tak mohou být využity pouze v souvislosti se zjištìním události, která poškozuje tyto dùležité, právem chránìné zájmy správce. Pøípustnost využití záznamù pro jiný úèel musí být omezena na významný veøejný zájem, napø. boj proti poulièní kriminalitì. U kamerových systémù lze také oprávnìnì oèekávat, že bude splnìna i povinnost stanovená v 5 odst. 1 písm. c) zákona o ochranì osobních údajù, tedy povinnost zpracovávat pouze pøesné osobní údaje. Pøíštì: Problematická ustanovení zákona o ochranì osobních údajù Foto: (jaš) Práva spotøebitele JUDr. Zdeòka Vejvalková, specialistka na spotøebitelské právo, Brno Reklamace zboží zakoupeného v zahranièí Pobyty v zahranièí èasto znamenají nákupy spotøebitelského zboží, dárkù, upomínek. Pøiznejme, že mnohdy zatoužíme i po zboží levnìjším èi jinak vypadajícím, než nabízejí obchody u nás. Mùžeme se tím dostat i do nemilé situace. Èasto až doma mùžeme zjistit, že na první pohled velmi kvalitní zboží mùže být šunt, brak neboli zmetek, které se nám po pár dnech používání tak nìjak porouchá, což øeèí zákona oznaèujeme tak, že zakoupené zboží má vadu. Po prvním rozèarování nás zaène zajímat, jak je to s reklamací a zda vùbec máme na nìco nárok. Klademe si otázku za otázkou. Jak máme postupovat? Kdo zaplatí poštovné? Jak reklamovat? Mohu reklamovat v našem obchodì, který prodává stejnou znaèku? Na nìkteré otázky si dnes odpovíme. Nakupujeme-li v zemích Evropské unie, máme vìtší šanci být pøi reklamaci úspìšní, protože zemì EU mají celou øadu pravidel spoleèných. Všechny zemì EU mají napøíklad stejnou délku záruèní doby. Pokud si kdekoli v EU zakoupíte nový výrobek, máte na nìho záruku 24 mìsícù. Ale pozor! Platí jen na vady, které byly na zboží již pøi jeho pøevzetí. Nadto si mohou jednotlivé státy stanovit rùzné odlišnosti. Zásadnì platí to, že zboží musí odpovídat kupní smlouvì. Musí tedy být bez vad a odpovídat u zboží pøipojenému popisu (na etiketì, letáku). Projeví-li se vada v prvním pùlroce, má se za to, že se jedná jednoznaènì o vadu, kterou mìl výrobek již v okamžiku nákupu, a proto spotøebitel mùže žádat výmìnu zboží za jiný výrobek, nebo vrácení penìz. Pokud prodejce tvrdí nìco jiného, je dùkazní bøemeno na jeho stranì. Musí tedy prokázat, že to, co tvrdí, je pravda. Pokud se závada objeví pozdìji než do pùl roku od nákupu, mùže prodejce požadovat dùkaz o tom, že vada nevznikla kvùli špatnému používání anebo bìžnému opotøebení; takovým dùkazem mùže být odborný znalecký posudek, ani ten ale prodejce nemusí vždy respektovat. Dùkazní bøemeno se tedy pøenáší na spotøebitele. Kde mùžete zakoupené zboží reklamovat? Reklamujte tam, kde jste uzavøeli kupní smlouvu, tj. u prodejce, kde jste zboží zakoupili. Neznamená to však, že byste mìli znovu vážit cestu do zemì, kde jste strávili dovolenou nebo v níž jste nakupovali. Staèí reklamaci vyøídit poštou. Pro pøípadné další øešení reklamace si uschovejte podací lístek. Jak reklamovat vadné zboží? Pøi reklamaci zboží zakoupeného v cizinì je tøeba dbát následujících pravidel: Pokud nereklamujete osobnì, podejte reklamaci poštou. Nezapomeòte na to, že není ve všech zemích dán stejný termín pro vyøízení reklamace jako v naší republice nebo na Slovensku. V nìkterých zemích platí tzv. obvyklá lhùta, která je 4 až 6 týdnù. Mùžete ve své reklamaci uvést den, dokdy si pøejete odpovìï na reklamaci. V žádosti je nezbytné pøesnì a srozumitelnì uvést, co reklamujete, tj. jaký je u zboží problém, jak se projevuje a jaký zpùsob vyøízení reklamace si pøejete (napø. oprava, výmìna za nový výrobek, odstoupení od smlouvy, tj. vrácení penìz). Žádost nemusíte psát pøímo v jazyce zemì, kde jste nakupovali, ale mìla by být napsaná alespoò v angliètinì. pokraèování na str. 8

8 8 KOVÁK èíslo 15/ záøí Servis dokonèení ze str. 7 Jakou formu zvolit? Reklamujte formou písemnou, napište tedy prodejci dopis a v nìm uveïte to, co uvádím v pøedchozím bodì nazvaném Jak reklamovat vadné zboží. Kdo hradí výlohy spojené s reklamací? V nìkterých zemích je zákonem upraveno, že podnikatel nesmí nic za vyøízení reklamace úètovat. V nìkterých státech dokonce nemusíte platit žádné náklady (napø. poštovné). O jejich náhradu musíte prodávajícího písemnou formou požádat. Podrobnosti zjistíte na esc@coi.cz, tel.: Na koho se mùžete obrátit s žádostí o pomoc? S problémem pøi reklamaci zakoupeného zboží se mùžete obrátit na Evropská spotøebitelská centra (dále jen ESC). U nás je ESC souèástí Ministerstva prùmyslu a obchodu. Bližší informace najdete na adrese Mùžete zde najít rady obecného charakteru. Taktéž zde najdete pomoc v pøípadì, že pøi reklamování potøebujete s nìèím poradit èi pomoci. Dále mùžete podat žádost o konkrétní pomoc pøi vyøizování reklamace. V tomto pøípadì je však tøeba nejprve vìc reklamovat, a až pokud neuspìjete u podnikatele v nìkteré ze zemí EU (mimo ÈR), Norsku èi Islandu sami, mùžete se obrátit na ESC. Pomoc je bezplatná. Taktéž zde najde pomoc pøi øešení spotøebitelských sporù tzv. mimosoudní cestou. Podrobnosti opìt najdete na výše uvedených kontaktech na ESC. Bydlení JUDr. Jitka Kocianová, poradkynì Sdružení nájemníkù (SON) Praha Øešíme problémy spojené s bydlením Délka výpovìdní doby z nájmu Chtìl bych se se zeptat, jaká je délka výpovìdi z nájmu bytu dle nového obèanského zákoníku. J. J., Rakovník Zpravidla se jedná o tøímìsíèní výpovìdní dobu. Výpovìï nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé stranì. Výpovìdní doba bìží od prvního dne kalendáøního mìsíce následujícího poté, co výpovìï došla druhé stranì. Vypoví-li nájem pronajímatel, pouèí nájemce o jeho právu vznést proti výpovìdi námitky a navrhnout pøezkoumání oprávnìnosti výpovìdi soudem, jinak je výpovìï neplatná. V pøípadì tzv. okamžité výpovìdi ze strany pronajímatele pro zvlášť závažná porušení nájemcových povinností musí nájemce odevzdat byt bez zbyteèného odkladu, nejpozdìji do jednoho mìsíce od skonèení nájmu. Obecnì je pak nutno uvést, že délka výpovìdní doby závisí na výpovìdním dùvodu délka je tøi mìsíce ( 2287, 2288 obèanského zákoníku) nebo dva mìsíce ( 2283 obèanského zákoníku). Ve výjimeèných pøípadech lze nájem vypovìdìt bez výpovìdní doby ( 2291 obèanského zákoníku). Podílové spoluvlastnictví domu Obracím se na vás s dotazem ohlednì spoluvlastnictví domu v souvislosti s novým obèanským zákoníkem. Bytový dùm, ve kterém bydlím, má v podílovém spoluvlastnictví 7 osob. Takto nám byl prodán pøed lety mìstem. Nejsme tedy vlastníci jednotek, ale vlastníme každý podíl na domì. Dostala se ke mnì informace, že obèanský zákoník tuto formu spoluvlastnictví nepøipouští, že katastr nebude toto vlastnictví evidovat, a tedy nepùjde podíl prodat, zapsat napø. dìdictví apod. Pokoušela jsem se najít tuto informaci ve znìní zákoníku, ale nìjak se mi to nepovedlo. Mùžete mi, prosím, výše zmínìné potvrdit, nebo vyvrátit? A. K., Liberec Tato informace je mylná. Záleží jen na vás, zda budete mít dùm v byto vém spoluvlastnictví èi v podílovém spoluvlastnictví. V tomto opravdu nový obèanský zákoník žádnou zmìnu nepøinesl. Ilustraèní foto: jaš

9 Stalo se 21. záøí KOVÁK èíslo 15/ Mezinárodní semináø OS KOVO v Praze: Odborový svaz KOVO uspoøádal ve spolupráci s nìmeckou sociálnìdemokratickou nadací Friedrich-Ebert-Stiftung v pražském kongresovém centru Olšanka ve dnech záøí mezinárodní semináø, který se zabýval vybranými aspekty pùsobení a fungování kováckých odborových organizací v ÈR (OS KOVO), Nìmecku (IG Metall), Rakousku (PRO-GE a SR (OZ KOVO). Byl pokraèováním obdobné akce, která se uskuteènila v Praze v listopadu loòského roku. Úèastníky semináøe uvítal místopøedseda OS KOVO Libor Dvoøák, který se spoleènì s kolegou Tomášem Valáškem podílel také na jeho moderaci. Tentokrát se probíraly takové otázky, jako jsou legislativa ovlivòující pùsobení odborových organizací a podnikových rad a kompetence tìchto subjektù na rùzných úrovních, financování odborových organizací a podnikových rad a spolupráce odborù s politickými stranami. Prezentace jednotlivých delegací ukázaly, že i když cíle odboráøù jsou všude prakticky totožné (hájit práva zamìstnancù a prosazovat jejich zájmy), podmínky pro jejich práci a metody práce jsou v zúèastnìných státech èasto velmi až diametrálnì odlišné. V Nìmecku a Rakousku napø. nemají celistvý zákoník práce a pracovní právo je tam upraveno v øadì dílèích zákonù. A nejde jen o odlišnou legislativu, ale také napø. o postavení podnikových rad èi politickou angažovanost odborù. Zatímco v Nìmecku a Rakousku jsou podnikové rady jednou z pák pro pùsobení odborových organizací, v ÈR a SR není tato možnost z rùzných dùvodù natolik využívána a podnikové rady jsou v nìkterých pøípadech zamìstnavateli zneužívány proti odborùm. Zástupci OS KOVO v této souvislosti informovali o nové formì pùsobení odborù, kterými jsou uskupení èlenù. Odbory ve všech zúèastnìných zemích se drží principu nadstranickosti. V Rakousku v nich však pod jednou støechou èasto pùsobí politické frakce, na Slovensku jsou odbory pøipraveny pøi prosazování svých cílù i ke spolupráci s politickými stranami, které sdílí jejich hodnoty. Uzavøely v tomto smìru už se stranou SMER i dohodu, která však staví na naprosté autonomii obou stran a lze ji kdykoli vypovìdìt. Znaèné rozdíly jsou i ve zpùsobu financování odborových svazù. V ÈR a SR základní organizace do centrál odvádìjí 25 % z vybraných èlenských pøíspìvkù, v Rakousku a Nìmecku jsou èlenské pøíspìvky vybírány centrálnì a ústøedím pak podle pøesnì stanovaného klíèe dále pøerozdìlovány. To mimo jiné znamená jistotu finanèního zajištìní rùzných služeb, které poskytuje centrála a umožòuje je i plánovitì rozvíjet. A nejenom to. Ukázaly se i pøednosti centrální evidence, která zlepšuje pøehled o stavu èlenské základny a umožòuje jejich oslovení pøi øešení operativních otázek. Na Slovensku ji už právì proto zaèali budovat. Jak opakovanì zaznìlo na semináøi, získané informace pomohou nejen lépe chápat situaci jinde, ale mohou také inspirovat v další vlastní práci. Potvrzují to i odpovìdi v anketì, kterou Kovák uspoøádal s úèastníky semináøe. JUDr. Vladimír Štich z RP OS KOVO v Plzni: V odborech pracuji 18 let a celou tu dobu se setkáváme s kolegy ze zahranièí. Zejména z Nìmecka, protože náš Plzeòský kraj s ním pøímo sousedí. Pokaždé se dovídám nìco nového. A to nové a dobré je tøeba použít i v naší práci a s tím špatným se rozlouèit. A právì tady se mùžeme seznámit s tím, jak k øešení podobných problémù pøistupují u sousedù. Pøínosné jsou tyto akce i ale z jiného dùvodu: V pøíhranièí máme mnoho firem, které mají nìmeckého vlastníka, a to, co zde naèerpáme, pøispívá napøíklad k tomu, abychom problémy øešili tøeba za pomoci podnikových rad v Nìmecku, což se nám také i v nìkterých pøípadech daøí. Michael Knuth, zástupce nìmeckých odborù IG Metall: Je vždy dobré a dùležité se uèit jeden od druhého. Legislativní základy, organizace odborù a podniková politika jsou totiž v rùzných zemích velmi rozdílné. Souvisí to s historickým vývojem, protože ve východoevropských zemích odbory do roku 1990 mìly jinou funkci. Myslím, že je dùležité tyto rozdíly poznat a vyvodit z nich závìry pro vlastní práci. Pro to, jak se sami vyvíjíme a kam bychom mìli smìøovat. Pomùže nám to také lépe chápat jeden druhého. Odborovou práci nedìláme pøece samoúèelnì, jde nám všem o to, abychom zlepšili pracovní a životní podmínky pro pracující lidi, aby i oni mìli spravedlivý podíl na hospodáøském vývoji. K tomu vedou rùzné cesty, ale cíl máme jednoznaènì spoleèný: zlepšit situaci lidí v práci, jejich mzdy a další vìci, které s tím úzce souvisí. pokraèování na str. 10

10 10 KOVÁK èíslo 15/ záøí Tipy Stalo se A co tì v tomto smìru tady nejvíc zaujalo? Vždy mne fascinuje, když se hovoøí o kolektivních smlouvách, jak tìžká je situace v Èeské republice. Kolektivní smlouvy se u vás uzavírají hlavnì na úrovni podnikù. My to máme ponìkud snazší, protože uzavíráme kolektivní smlouvy pro celé branže, a tím pro nìkolik set podnikù. Máme jen jedno vyjednávání a nikoli jako tady u vás, kde se vyjednává v každém z více než šesti set podnikù zvlášť. To je obrovská práce, pøed kterou smekám, ale cílem by mìlo být, a to také pøeji zdejším kolegùm, aby se jim podaøilo dosáhnout plošných kolektivních smluv pro celé branže. Dohodnout na nich smìrodatná data, která platí pro všechny a v jednotlivých pøípadech už mohou být jen vylepšena a nikoli podcházena. Pokud mám øešení jen na úrovni podniku, tak mùže docházet k tomu, že stejná práce je placena rozdílnì. Zámeèník, který pracuje v podniku A, dìlá stejnou práci jako jeho kolega v podniku B, tak mùže dostávat úplnì jinou mzdu. Z práce se tak stává konkurenèní faktor a tomu musíme zabránit. Stejná práce musí být zaplacena stejnì a je jedno, jestli jsem zámeèníkem v nìjaké strojírnì nebo tøeba ve slévárnì. Samozøejmì, že to nespadne z nebe, musíme za to bojovat a to znamená v tomto smìru tlaèit i na politiku. Tak, aby pro podobná øešení vytváøela potøebné opory v legislativì. Jaroslav Kordek, èlen pøedsednictva slovenského OZ KOVO: Pro mne osobnì bylo pøínosem vše, co se týkalo nosných témat, zejména otázky pravomoci a financování odborù. A také to, co se týkalo zkušeností kolem vztahù mezi radami zamìstnancù a odbory. Ve svém vystoupení jsem poukazoval na to, že na Slovensku a v Èechách je vývoj jiný a že se to nedá pøehlédnout. Ale vidím tu i urèitou výzvu a možnost. Je to otázka politického vyhodnocení, jaký význam a pøínos by angažovanost v tomto smìru mìla pro ty, které zastupujeme, a to jsou zamìstnanci. Urèitì se nad tím musíme zamyslet. Doba se totiž mìní a všechno je ve stálém pohybu. Myslím si, že je správné a užiteèné, že se tím zabýváme a vymìòujeme si informace, a další život ukáže, který smìr je správný a kterým bychom se mìli proto vydat. Takže bylo užiteèné slyšet, jak to funguje v Nìmecku a Rakousku Jsou to zajímavé poznatky. Informace jsou to nejdùležitìjší, co èlovìk mùže získat, a tady se to dìje i velmi efektivní formou. Studovat všechny materiály je ekonomicky i èasovì mnohem nároènìjší, než když si to navzájem øekneme. Tady pøidaná hodnota spoèívá ještì v tom, že nejde jen o teoretické informace, ale jsou obohaceny o praktické pøíklady. A v tom vidím další pozitivum podobných akcí. Robert Hauser z právního oddìlení rakouských odborù PRO-GE: I když problémù máme sami dost a po celý rok se zabýváme hlavnì øešením domácích záležitostí, tak je obèas také nutné, aby se èlovìk podíval, jak se øíká, i za okraj svého talíøe. I proto, že øada vìcí se nás tak èi onak dotýká. Když v médiích slyšíme zprávy, že se v jiné zemi, jako napøíklad v Èeské republice nebo na Slovensku, dìje to èi ono, tak èasto nechápeme souvislosti. Chybí nám potøebné informace. My v Rakousku nemáme mj. skoro žádné informace o tom, jak se tøeba financují èeské a slovenské odbory. A právì podobné semináøe jsou velmi dobré k tomu, abychom je získali. Tady se dovídáme podrobnosti, které nikde v médiích neuslyšíte. A pokud už ano, tak urèitì nikoli v nìmeckém jazyce. Proto je tak dobré se dovídat i tyto detailní informace. Z nich si pak lze vytvoøit celý obrázek, pochopit souvislosti a motivace pøi øešení rùzných problémù. To jsi se nyní tedy podrobnì a z první ruky dovìdìl. A co tì tady mimoøádnì zaujalo? Velmi mì pøekvapilo ponìkud skeptické dìlení mezi podnikovými zastoupeními, které volí zamìstnanci, a mezi odbory. Po vstupu do Evropské unie museli zamìstnavatelé pøipustit závodní rady a vy se na nì díváte spíše skepticky. V Rakousku je to úplnì normální vìc. Existují podnikové rady a v podnicích pùsobí i odbory a spolupracují spolu. Mnoho èlenù podnikových rad je souèasnì i v odborech. A co si povezu domù? Pokud jde bezprostøednì o mou práci v právním oddìlení, tak to nebude až tak mnoho, to bychom se museli jednotlivým problémùm vìnovat hloubìji. Ale to zásadní, co si odvážím, je, že výmìnu informací musíme ještì prohloubit. To tu ostatnì øíkal už èeský kolega Šrott, že je tøeba hledat cesty, jak ji posílit. Myslím si, že by bylo dùležité setkávat se k detailním otázkám v menších skupinách 4 až 6 expertù. A ti by se jim vìnovali do hloubky. Tøeba otázce organizování voleb do podnikových rad. Jak jít na vìc, když to dìláme tøeba poprvé. Jaké jsou tady zkušenosti jinde? Jaké pøi tom vyvstávají problémy, kde jsou slabiny? Bylo by fatální, kdyby chyby, kterých jsme se pøi tom dopustili my, nebyly tøeba v Èeské republice napraveny a pøi startování nových vìcí nebyly využity použitelné zkušenosti odjinud. Takže jsem pro malá setkání ke konkrétním otázkám. S tím, že si øekneme, co by mìlo být jejich konkrétním výsledkem, a budeme se k nìmu snažit dopracovat. Když to shrnu: výmìna informací je pøínosem vždy, ale použitelná øešení urèitých problémù, které mají nadnárodní charakter, lze nacházet jen v expertních skupinách, které se na nì cílenì zamìøí. David Šrott z RP ve Zlínì: Pøedevším jde o výmìnu zkušeností. Obvykle pøitom míváme jazykovou bariéru, na tìchto akcích ji bourá kvalifikovaný pøeklad a tím pádem je tok informací volný. Zkušenosti, které si vymìòujeme, jsou èasto podobné. Taky se ale dovídáme o praktikách nìkterých zamìstnavatelù, se kterými jsme se my ještì nesetkali, a mùžeme je vyhodnotit jako rizika do budoucna a pøizpùsobit tomu naši koncepci. Další záležitostí je, že pokud se nìkde snažíme nìco mìnit a víme, co je špatnì, tak bychom mìli vìdìt, jak to chceme zmìnit a èeho tím chceme dosáhnout. Jestliže v jiné zemi prošli stejným nebo podobným vývojem, tak mùžeme, i když ne úplnì, tak ale alespoò v urèitých konturách rozpoznat, jakou cestou bychom mohli jít a co bychom od toho mohli a mìli chtít. Takže si myslíš, že je možné získané poznatky pøevádìt do naší praxe. Nìkdy slyším, že o nìjakých vìcech se diskutuje už øadu let a výsledky nejsou pøíliš vidìt. A k tomu zaznívá otázka, jestli další diskuse má ještì vùbec smysl Myslím, že v dobì, kdy se svìt promìòuje, tato otázka nemá opodstatnìní. Zmìn je stále dost, takže se tu hovoøí dokonce o akceleraci. V reakci na zmìny ve svìtì se mìní i legislativa a mìní se i strategie zamìstnavatelù, a to i ta nadnárodní. Bylo by velkou chybou ustrnout jen proto, že už jsme si pøed deseti lety nìco øekli. To sice mùže ještì z èásti platit, ale tøeba už také platit nemusí. Aktuální výmìna informací je proto velice dùležitá a zásadní vìc. Samozøejmì souhlasím s tím, že je tøeba se snažit ty nové poznatky pøevádìt do praxe co nejrychleji. To už je na lidech, kteøí informace získají, a na tìch, kdo mají rozhodovací pravomoci. Foto: autor Pøipravil František Vonderka Poznámka: Ze semináøe bude zpracován podrobný analytický srovnávací materiál. Tato dùležitá pomùcka pro práci odboráøù bude k dispozici na intranetu OS KOVO.

11 REKREAÈNÍ NAAREÁL PRODEJ Základní organizace SOCIAL-PARTNER Odborového svazu KOVO nabízí základním organizacím OS KOVO k odprodeji rekreaèní areál v katastrálním území mìsta Zbiroh v Plzeòském kraji. Nabízený nemovitý majetek je veden na listì è. 18 na Katastrálním úøadì v Rokycanech. Hlavní budova zezadu Pohled na hlavní budovu Rekreaèní areál leží v kraji lesa u silnice ze Zbirohu do obce Líšná v CHKO KØIVOKLÁTSKO. Na rekreaèních pozemcích stojí 7 staveb evidovaných v katastru nemovitostí. Jedná se o hlavní budovu (v pøízemí jídelna a spoleèenský prostor, v patøe 13 tøílùžkových pokojù a 2 sociální zaøízení) s pøístavbou sociálního zaøízení, chatu správce (4+1), hospodáøskou budovu, chatu Hana (4+1), chatu Yveta (4+1), srub (kapacita 10 osob, neobyvatelný pøed rekonstrukcí) a vodárnu. Dále je zde 42 døevìných chatièek dìtského tábora (2 palandy v chatièce) a døevìná klubovna. Stavby se nacházejí ve stavu pøed rekonstrukcí, 2 objekty jsou neobyvatelné. Za plného provozu rekreaèní objekty nabízely pùvodnì ubytování pro celkem 200 osob. Chata Hana Pohled na èást ze 42 malých chatièek Chata správce areálu K nabízenému nemovitému majetku byl vypracován znalecký posudek, který vážnému zájemci bude poskytnut k nahlédnutí. Zájemci se mohou pøihlásit do 30. záøí Kontakty: Budova srubu K areálu patøí vlastní vodárna ZO SOCIAL-PARTNER OS KOVO, Zdibsko 613, Klecany socialpartner@ .cz Petr Jungmann, pøedseda ZO , , pokraèování na str. 12

12 12 KOVÁK èíslo 15/ záøí Køížovka o ceny Správné znìní tajenky z èísla 13: Odbory prosazují delší dovolenou na zotavenou. Správnì luštil a štìstí pøi losování mìl Karel Stárek z Trutnova. Blahopøejeme! Dostane výhru od vydavatelství Enigma, které pøipravuje naši køížovku. Je také vydavatelem èasopisu Køížovky pro každého (další èísla vyjdou 29. záøí). Na tajenku z tohoto èísla èekáme do 30. záøí na doruèovací adrese redakce nebo na u: novakova.miloslava@cmkos.cz.