VYBRANÉ PROBLÉMY. V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH E ENÍ

Transkript

1 VYBRANÉ PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH E ENÍ

2 Zpracovaly Mgr. Halka Jaklová identifikace a anal za problémov ch oblastí Mgr. Martina tûpánková návrh a postup prosazení legislativních zmûn, závûreãná zpráva Dále spolupracovali Mgr. Tomá MaÀas podklady pro oblast trhu práce Mgr. Petr Novotn odborné konzultace JUDr. Markéta Whelanová, Ph.D. odborné konzultace Vedoucí projektu Ing. TáÀa Chudáãková Realizaci projektu finanãnû podpofiila Nadace Open Society Fund Praha Aperio, Praha 2005 ISBN

3 OBSAH A. ÚVOD 5 B. MEZINÁRODNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA 8 C. POPIS FAKTICKÉ SITUACE, PRÁVNÍ ÚPRAVA V âeské REPUBLICE A P ÍKLADY ZE ZAHRANIâÍ Matefiská a rodiãovská dovolená a dávky s nimi spojené Podpora pfii o etfiování ãlena rodiny zavedení moïnosti stfiídání rodiãû v prûbûhu o etfiování dítûte 18 3 Nárok na starobní dûchod diskriminace muïû peãujících o dûti Zrovnoprávnûní osob samostatnû v dûleãnû ãinn ch se zamûstnanci v pfiístupu k dávkám nemocenského poji tûní Flexibilní pracovní reïimy Zlep ení sítû a sluïeb péãe o dûti zamûstnan ch rodiãû UdrÏení a obnovení kvalifikace osob peãujících o dûti na matefiské nebo rodiãovské dovolené 34 D. Postup k prosazení zmûn 36 E. Závûr 37 Seznam osob, organizací a institucí 38 Seznam pouïité literatury 39 OBSAH 3

4 Dûkujeme v em odborníkûm, ktefií se nezi tnû podíleli na realizaci projektu, zejména: Mgr. Pavle Bouãkové (Poradna pro obãanství) Mgr. Stanislavû Horské PhDr. Jifiímu Jonákovi (o.s. Práce a vztahy) JUDr. Zdenû Kindlové (âmkos) Ing. Tomá i Nejedlovi (BLF) Mgr. Markétû Nekolové (VÚPSV) Mgr. Petru Novotnému (ÚV âr) Bc. Lindû Sokaãové (Gender Studies) JUDr. Markétû Whelanové, Ph.D. (ÚV âr) Mgr. Vítu Zvánovcovi (âmkos)

5 A. ÚVOD V âr pfievaïuje model rodin, ve kter ch oba rodiãe pracují na pln úvazek, s v jimkou období matefiské a rodiãovské dovolené. Pfiitom jsou nuceni, tradiãnû zejména Ïeny, skloubit svûj pracovní Ïivot s rodinn mi povinnostmi, coï pro mnoho z nich pfii souãasném nastavení podmínek pfiedstavuje neúmûrnou zátûï. Ta se pak odráïí v mnoha aspektech, napfi. ve patné pozici peãujících rodiãû na trhu práce, v rodinn ch problémech a v neposlední fiadû na natalitním chování reproduktivní populace. Podpora rodin s dûtmi by mûla b t jedním z prvofiad ch úkolû státu, mimo jiné proto, Ïe má z dûvodu stárnutí populace zájem na zv ení porodnosti. Je tedy tfieba, aby v rámci své politiky kontinuálnû pfiijímal takovou legislativu, která by skloubení povinností rodiãûm s dûtmi co nejvíce ulehãila a zároveà je stimulovala k rovnoprávnému rozdûlení rolí mezi muïi a Ïenami v rámci rodiny. V oblasti rovn ch pfiíleïitostí âr usiluje o plnûní sv ch závazkû, které jí vypl vají jak z pfiijat ch mezinárodních dokumentû, tak i z ãlenství v Evropské unii (viz níïe). I pfiesto mají v souãasné dobû nûkteré právní úpravy v na em právním fiádu diskriminující dopad, neboè u nûkter ch dávek a úlev spojen ch s péãí o dûti jsou podmínky pro jejich pfiiznání pro muïe a Ïeny nastaveny odli nû. Nedostateãnû je také naplàován poïadavek pfiijímat pozitivní opatfiení, která by inspirovala jak zamûstnavatele, tak organizace ãi instituce k podpofie rodin s dûtmi. Zatím jsou opatfiení ze strany státu ãinûna z valné vût iny spí e formou pfiikazujících a restriktivních norem, pfiiãemï realita dokazuje, Ïe jejich efektivita se v praxi pfiíli neprojevuje. Pokud se jedná napfi. o zamûstnavatele, je prorodinná politika z jejich strany z valné vût iny opomíjena (v jimkou jsou nûkteré nadnárodní korporace pohybující se na na em pracovním trhu). âinnost zamûstnavatelû se v této oblasti omezuje spí e na pasivní dodrïování, ãi v hor ím pfiípadû obcházení právních pfiedpisû. V fiadû pfiípadû nijak neusilují o artikulaci programû pro usnadnûní dvojí role pracujících rodiãû ani samotné odbory. V kolektivních smlouvách se vût inou objevují pouze formulace o rovn ch pfiíleïitostech a pfiípadnû zákaz práce pfiesãas pro matky s mal mi dûtmi. Zodpovûdnost péãe o rodinu je tedy z pohledu zamûstnavatelû i odborû zatím plnû zodpovûdností rodiãû, ktefií mohou pouze vyuïívat zákonem dan ch ustanovení. ÚVOD 5

6 Dûti v ak nejsou jen soukromou záleïitostí rodiãû, je tfieba brát v potaz také jejich pfiínos do budoucna pro celou spoleãnost, a rodiny s dûtmi proto chránit a podporovat. S ohledem na v e uvedenou situaci a potfieby z ní vypl vající byl proveden prûzkum zamûfien na nejãastûj í zdroje problémû rodin s dûtmi. Z prûzkumu, kter byl smûfiován na úfiady, obãanské poradny, instituce i soukromé poradce v oblasti rodiãovsk ch práv, vyplynuly následující nejzávaïnûj í nedostatky: 1. problém v nastavení podmínek pro poskytování dávek ve spojení smatefiskou resp. rodiãovskou dovolenou (konkrétnû se zamûfiením na moïnost stfiídání obou rodiãû pfii péãi o dítû a na moïnost peãujících rodiãû udrïet si kontakt s pracovním procesem); 2. nemoïnost rodiãû stfiídat se v péãi o dítû pfii jeho nemoci pfii souãasném zachování podpory pfii o etfiování ãlena rodiny pro oba rodiãe; 3. diskriminace muïû peãujících o dûti na rodiãovské dovolené ohlednû jejich nároku na starobní dûchod; 4. nerovnost v pfiístupu k sociálním dávkám pro osoby samostatnû v dûleãnû ãinné oproti zamûstnancûm; 5. nedostateãné vyuïívání flexibilních pracovních reïimû pro rodiãe peãující o dûti; 6. nedostateãná síè a nabídka sluïeb péãe o dûti zamûstnan ch rodiãû; 7. nedostateãná moïnost rodiãû na matefiské resp. rodiãovské dovolené udrïovat ãi obnovit si svoji kvalifikaci potfiebnou k návratu do pracovního procesu. Zatímco nedostatky uvedené v bodech 1 4 vypl vají pfiímo z podmínek stanoven ch právní úpravou a k jejich odstranûní je tak nezbytná zmûna pfiíslu n ch právních pfiedpisû, u oblastí uveden ch v bodech 5 7 je právní úprava v podstatû dostateãná, a tyto problémy jsou zpûsobovány spí e nedostateãnou praxí. K jejich odstranûní jsou tak potfieba rûzná pozitivní opatfiení, napfi. napfiíklad opatfiení motivující zamûstnavatele, aby zaãali provádût pro-rodinnou politiku a uvûdomili si, Ïe taková politika je v hodná nejen pro zamûstnance, ale i pro nû samotné. Nezanedbateln m dûsledkem, vedle spokojenosti dotãen ch stran a snadnûj ího zapojení rodiãû do pracovního procesu, by mûly b t také men í náklady státu na organizaci i vyplácení rûzn ch dávek pro rodiãe s dûtmi. Vyfie ení nastínûn ch problémû by mûlo pfiispût k vût í podpofie rodiãû s dûtmi oproti bezdûtné populaci. Dále téï alespoà k ãásteãnému odstra- 6 VYBRANÉ PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH E ENÍ

7 nûní nerovnoprávnû rozdûlen ch rolí ve vût inû ãesk ch rodin, konkrétnû pfiedev ím ke zmen ení dvojího zatíïení (péãe o dûti a práce) Ïen. Tyto zmûny by pak mohly mít ãásteãnû i pronatalitní efekt v situaci, kdy porodnost v âr je na nízké úrovni a populace stárne. ÚVOD 7

8 B. MEZINÁRODNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA OSN A RADA EVROPY V znamnou mezinárodní úmluvou vztahující se k problematice rovn ch pfiíleïitostí závaznou pro âr je Úmluva OSN o odstranûní v ech forem diskriminace Ïen (vyhlá ka ministra zahraniãních vûcí ã. 62/1987 Sb.), která smluvní strany zavazuje, aby v emi vhodn mi prostfiedky a bez prodlení provádûly politiku odstranûní diskriminace Ïen. Podle ãl. 18 této Úmluvy je âr povinna kaïdé ãtyfii roky pfiedloïit V boru pro odstranûní diskriminace Ïen zprávu o v ech opatfieních, jeï pfiijala za úãelem uvedení ustanovení Úmluvy v Ïivot, a o pokroku, jenï byl v tomto smûru dosaïen. V návaznosti na závûreãná doporuãení vypracovaná V borem po projednání pfiedloïené zprávy pfiijala vláda âr jiï v roce 1998 dokument Priority a postupy vlády pfii prosazování rovnosti muïû a Ïen, kter pravidelnû aktualizuje, a v nûmï se zamûfiuje na priority, ve kter ch nejsou rovná práva Ïen a muïû plnû uspokojována. Kromû Úmluvy o odstranûní v ech forem diskriminace Ïen se na rovné zacházení s muïi a Ïenami vztahují i dal í úmluvy OSN, jichï je âr smluvní stranou. Jedná se zejména o Mezinárodní pakt o obãansk ch a politick ch právech a Mezinárodní pakt o hospodáfisk ch, sociálních a kulturních právech (vyhlá ka ministra zahraniãních vûcí 120/1976 Sb.) a Úmluvu o odstranûní v ech forem rasové diskriminace (vyhlá ka ministra zahraniãních vûcí 95/1974 Sb.). Dal í v znamnou skupinu tvofií úmluvy Mezinárodní organizace práce. Úmluva ã. 111 o diskriminaci v zamûstnání a povolání z roku 1958 si klade za cíl zavázat státy k provádûní nediskriminaãní politiky a rozvíjení legislativy zabezpeãující rovnost v zamûstnání a povolání bez diskriminace. Jejím doplnûním, a mezinárodnûprávní reflexí potfieby zajistit stejné podmínky a zacházení pro muïe a Ïeny s rodinn mi povinnostmi, se stala Úmluva ã. 156 o pracovnících s rodinn mi povinnostmi z roku Úmluva ã. 175 z roku 1994 o práci na ãásteãn úvazek stanoví zásadu rovného zacházení zamûstnancû na ãásteãn pracovní úvazek se zamûstnanci v plném úvazku. Vyjadfiuje zámûr usnadnit rodiãûm zmûnu z plného na ãásteãn úvazek a naopak. Zákaz diskriminace je upraven také v dokumentech Rady Evropy, zejména v Evropské úmluvû o ochranû lidsk ch práv a základních svobod z roku VYBRANÉ PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH E ENÍ

9 (sdûlení federálního ministerstva zahraniãních vûcí ã. 209/1992 Sb.) a Protokolu ã. 12 z roku 2000 k této úmluvû, kter v ak âr dosud neratifikovala. Evropská úmluva o ochranû lidsk ch práv a základních svobod stanoví v ãl. 14 zákaz diskriminace pfii uïívání práv a svobod pfiiznan ch touto úmluvou, Protokol ã. 12 mûní subsidiární charakter ochrany pfied diskriminací vypl vající z ãl. 14 na obecn zákaz diskriminace z dûvodû uveden ch v této úmluvû. PRÁVO EU Rozhodujícím pfiedpisem, kter m zemû ES formálnû deklarovaly systematick zájem o rozvoj lidsk ch práv, se stala Smlouva o zaloïení ES z roku 1957 (zejména ve znûní tzv. Maastrichtské a Amsterdamské smlouvy, popfi. Smlouvy z Nice), která ve sv ch ãláncích 2, 3, 13, 137 a 141 zakotvuje mezi pfiední cíle EU rovnost pohlaví. Kromû Smlouvy o zaloïení ES jsou zemû Evropské unie povinny respektovat fiadu smûrnic a dal ích doporuãujících norem, které stanoví bliï í podmínky, postupy a návody, jak princip rovnosti pohlaví reálnû prosadit. Jednou z nejv znamnûj ích je smûrnice Rady ã. 76/207/EHS o realizaci zásady rovného zacházení pro muïe a Ïeny, pokud jde o pfiístup k zamûstnání, odborné pfiípravû a funkãnímu postupu v zamûstnání a o pracovní podmínky, ve znûní smûrnice ã. 73/2002/ES. Smûrnice ã. 86/613/EHS o provádûní zásady rovného zacházení mezi muïi a Ïenami v samostatné v dûleãné ãinnosti, vã. zemûdûlství, a o ochranû samostatnû v dûleãnû ãinn ch Ïen v tûhotenství a matefiství pak roz ífiila povinnost zaji Èovat rovné zacházení mezi muïi a Ïenami i na osoby samostatnû v dûleãnû ãinné. Smûrnice Rady ã. 96/34/ES o rámcové smlouvû uzavfiené mezi organizacemi UNICE, CEEP a ETUC (organizace zamûstnancû a zamûstnavatelû) o rodiãovském volnu pak stanoví, Ïe Ïeny i muïi mají právo na nejménû 3 mûsíce neplacené rodiãovské dovolené. Právo na rodiãovskou dovolenou je nepfienosné, o dítû peãuje buì matka, nebo otec, ãi oba souãasnû podle jejich volby. Smûrnice Rady ã. 97/81/ES t kající se Rámcové dohody o práci na ãásteãn úvazek uzavfiené organizacemi UNICE, CEEP a ETUC pak ukládá ãlensk m státûm povinnost umoïnit rozvoj práce na ãásteãn úvazek a pfiispívat k rozvoji pruïn ch pracovních reïimû tak, aby byly brány v úvahu potfieby a zájmy zamûstnancû i zamûstnavatelû. âlenské státy by mûly po poradû se sociálními partnery identifikovat pfiekáïky bránící rozvoji práce na ãásteãn úvazek a odstraàovat je. MEZINÁRODNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA 9

10 Kromû závazn ch smûrnic pfiijímá Rada ES doporuãení, jimiï by se ãlenské státy mûly fiídit. Pro toto téma je relevantní zejména Doporuãení Rady ã. 92/241/EHS o péãi o dítû, ve kterém se stanoví, Ïe ãlenské státy by mûly pfiijmout iniciativy umoïàující Ïenám a muïûm sladit jejich profesionální, rodinné a v chovné povinnosti vypl vající z péãe o dûti. âl. 16 Evropské sociální charty zakotvuje právo rodiny na sociální, právní a hospodáfiskou ochranu. Smluvní stát se s cílem zajistit nezbytné podmínky pro pln rozvoj rodiny, která je základní jednotkou spoleãnosti, zavazuje podporovat ekonomickou, právní a sociální ochranu rodinného Ïivota takov mi prostfiedky, jako jsou napfi. rodinné dávky, daàová opatfiení, poskytování bydlení pro rodiny apod. Role a postavení zamûstnavatelû v EU âlenské státy, které jsou povinny plnit úkol Evropské unie podporovat rovnost v zacházení s muïi a Ïenami, pfiená ejí tento svûj závazek prostfiednictvím vnitrostátních norem na vnitrostátní subjekty, mezi nimi i na zamûstnavatele. VÛli a praktickou schopnost státu vypofiádávat se s neïádoucím jevem, jako je nerovnost muïû a Ïen, by mûly dle dokumentû EU zfietelnû prezentovat pfiedev ím státní a vefiejné úfiady a instituce, a tím by mûly jít soukrom m zamûstnavatelûm pfiíkladem. Vnitrostátní právní pfiedpisy v zemích EU proto ukládají státním a vefiejn m institucím povinnost provádût na sv ch pracovi tích dûslednou politiku rovn ch pfiíleïitostí. Soukromí zamûstnavatelé vût inou nemají takové povinnosti uloïeny v zákonû, ale jsou k jejich faktickému naplàování ze strany státû rûzn mi zpûsoby podnûcováni a motivováni, napfi. dûsledné provádûní podnikové politiky rovnosti muïû a Ïen b vá podmínkou pro získání státní zakázky. V znamní a ambiciózní soukromí zamûstnavatelé se zpravidla touto politikou zab vají a dosaïené v sledky v praxi potvrzují, Ïe jim toto jejich úsilí pfiiná í mnohostrann profit. 10 VYBRANÉ PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH E ENÍ

11 C. POPIS FAKTICKÉ SITUACE, PRÁVNÍ ÚPRAVA V âeské REPUBLICE a pfiíklady ze zahraniãí 1. Matefiská a rodiãovská dovolená a dávky s nimi spojené POPIS FAKTICKÉ SITUACE V âr Aãkoliv zákoník práce umoïàuje, aby na rodiãovské dovolené zûstávali jak otec, tak matka, zûstávají v âr s dûtmi doma tradiãnû témûfi v hradnû Ïeny. Je to dáno jak stereotypním nahlíïením na roli Ïeny ve spoleãnosti, tak také niï ím finanãním ohodnocením práce Ïen oproti muïûm, coï po finanãní stránce stimuluje rodinu k tomu, aby doma zûstávala Ïena. ZároveÀ je v na í spoleãnosti v eobecnû pfiijímána pfiedstava, Ïe matky jsou pfiirozenû vybaveny lep ími schopnostmi peãovat o malé dûti neï muïi. Tento názor se odráïí jak v organizaci chodu domácností, tak i na trhu práce, pfiiãemï negativnû ovlivàuje pracovní kariéru Ïen, a to od nástupu do zamûstnání, investic do jejich dal ího profesního rûstu ze strany zamûstnavatele i jejich Ïivotního partnera, aï po hrozbu nezamûstnanosti v dobû péãe o dûti pfied kolního nebo kolního vûku, a pozdûji v období pfieddûchodového vûku. Z finanãního hlediska pak dopadají nerovnosti na trhu práce i na Ïeny ve starobním dûchodu. Zabûhlou tradici podporují také nastavení a nízká v e sociálních dávek. PRÁVNÍ ÚPRAVA V âr SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ P EDPISY: Zákon ã. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû Zákon ã. 54/1956 Sb., o nemocenském poji tûní zamûstnancû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû Zákon ã. 88/1968 Sb., o prodlouïení matefiské dovolené, o dávkách v matefiství a o pfiídavcích na dûti z nemocenského poji tûní, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû Zákon ã. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpeãení, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû Zákon ã. 361/2003 Sb., o sluïebním pomûru pfiíslu níkû bezpeãnostních sborû MATE SKÁ A RODIâOVSKÁ DOVOLENÁ A DÁVKY S NIMI SPOJENÉ 11

12 Vyhlá ka ã. 143/1965 Sb., o poskytování penûïit ch dávek v nemocenském poji tûní Smûrnice Rady ã. 96/34/ES o rámcové dohodû o rodiãovské dovolené uzavfiené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS Smûrnice ã. 79/7/EHS o postupném zavádûní zásady rovného zacházení pro muïe a Ïeny v oblasti sociálního zabezpeãení SOUâASN STAV Zákon ã. 65/1965 MATE SKÁ A RODIâOVSKÁ DOVOLENÁ Zákon ã. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen zákoník práce ) upravuje v matefiskou a rodiãovskou dovolenou. Matefiskou dovolenou mûïe ãerpat v souvislosti s porodem a péãí o dítû pouze Ïena, a to maximálnû 28 t dnû, respektive 37 t dnû porodila-li zároveà dvû nebo více dûtí, nebo je osamûlá. Matefiská dovolená nesmí b t krat í neï 14 t dnû a nemûïe v Ïádném pfiípadû skonãit ani b t pfieru ena pfied uplynutím 6 t dnû ode dne porodu. Rodiãovskou dovolenou mohou ãerpat Ïena i muï, zatímco matka dítûte mûïe na rodiãovskou dovolenou nastoupit aï po skonãení matefiské dovolené, otec dítûte jiï od okamïiku narození dítûte. Délka rodiãovské dovolené záleïí na pfiání rodiãû, musí v ak skonãit nejpozdûji dnem, kdy dítû dosáhne vûku 3 let. Matefiskou a rodiãovskou dovolenou jsou zamûstnankynû a zamûstnanec oprávnûni ãerpat souãasnû. Zamûstnanec ãerpající rodiãovskou dovolenou je chránûn proti propu tûní. PENùÎITÁ POMOC V MATE STVÍ A RODIâOVSK P ÍSPùVEK Rozli ování matefiské a rodiãovské dovolené v zákoníku práce má zásadní praktick v znam nejen z toho dûvodu, Ïe matefiskou dovolenou mûïe ãerpat pouze Ïena, ale zejména proto, Ïe na matefiskou a rodiãovskou dovolenou jsou navázány odli né dávky. Jedná se o penûïitou pomoc v matefiství a penûïitou pomoc, které jsou upravené zákonem ã. 54/1956 Sb., o nemocenském poji tûní zamûstnancû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen zákon o nemocenském poji tûní ) a zákonem ã. 88/1968 Sb., o prodlouïení matefiské dovolené, o dávkách v matefiství a o pfiídavcích na dûti z nemocenského poji tûní (dále jen zákon o prodlouïení matefiské dovolené ) a rodiãovsk pfiíspûvek upraven zákonem ã. 117/1995 Sb., 12 VYBRANÉ PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH E ENÍ

13 o státní sociální podpofie, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen zákon o státní sociální podpofie ). PenûÏitá pomoc v matefiství a penûïitá pomoc pfiedstavují dávky nemocenského poji tûní, naopak rodiãovsk pfiíspûvek je dávkou státní sociální podpory. Zatímco poskytování dávek nemocenského poji tûní je podmínûno pfiedchozí úãastí zamûstnance nebo osoby samostatnû v dûleãnû ãinné na nemocenském poji tûní po dobu stanovenou zákonem, jsou náklady na poskytování rodiãovského pfiíspûvku jako dávky státní sociální podpory hrazeny státem. PenûÏitá pomoc v matefiství se podle 7 odst. 1 zákona o prodlouïení matefiské dovolené poskytuje po dobu 28 t dnû (respektive 37 t dnû) matefiské dovolené. Vzhledem k tomu, Ïe matefiskou dovolenou mûïe ãerpat pouze Ïena, mûïe b t tato dávka poskytnuta pouze Ïenû. MuÏi mûïe b t podle 12a zákona o prodlouïení matefiské dovolené poskytnuta tzv. penûïitá pomoc, která odpovídá penûïité pomoci v matefiství. PenûÏitá pomoc se v ak muïi poskytuje pouze ve v jimeãn ch pfiípadech pfiesnû vymezen ch zákonem; musí se jednat o muïe svobodného, ovdovûlého, rozvedeného nebo z jin ch váïn ch dûvodû osamûlého, kter neïije s druïkou, jestliïe peãuje o dítû na základû rozhodnutí pfiíslu ného orgánu, nebo o dítû, jehoï matka zemfiela, nebo peãuje o dítû v pfiípadû, Ïe jeho manïelka nemûïe nebo nesmí na základû lékafiského posudku o dítû pro závaïné dlouhodobé onemocnûní peãovat a neposkytuje se jí penûïitá pomoc v matefiství. Pro nárok na poskytování této dávky musí muï splnit stejné podmínky jako Ïena. PenûÏitá pomoc se poskytuje ode dne pfievzetí dítûte po dobu, po kterou se zamûstnanec o dítû stará, nejdéle po dobu 31 t dne, a v pfiípadû, Ïe manïelka nemûïe o dítû peãovat pro onemocnûní, po dobu 22 t dnû, ne v ak déle, neï dítû dosáhne osmi mûsícû vûku. V e penûïité pomoci v matefiství je závislá na v i pfiedchozího pfiíjmu zamûstnankynû. Nárok na tuto dávku vznikne pouze za pfiedpokladu, Ïe jsou splnûny zákonné podmínky; ke dni zahájení pobírání dávky musí trvat úãast Ïeny na nemocenském poji tûní nebo tzv. ochranná lhûta z jejího dfiívûj ího nemocenského poji tûní je tû poãátkem estého t dne pfied oãekávan m nebo skuteãn m dnem porodu; anebo aï do poãátku tohoto t dne Ïena pobírá nemocenské z dfiívûj ího nemocenského poji tûní. Dále úãast na nemocenském poji tûní trvala alespoà po dobu 270 dnû v období posledních dvou let pfiede dnem porodu (ãekací doba), tûhotenství skonãí porodem a Ïena nevykonává dále v dûleãnou ãinnost (nemá pfiíjem z této ãinnosti). MATE SKÁ A RODIâOVSKÁ DOVOLENÁ A DÁVKY S NIMI SPOJENÉ 13

14 Rodiãovsk pfiíspûvek se na rozdíl od penûïité pomoci v matefiství poskytuje za stejn ch podmínek podle 30 odst. 1 zákona o státní sociální podpofie rodiãi dítûte, tedy Ïenû nebo muïi, a to v pfiípadû, Ïe po cel kalendáfiní mûsíc osobnû celodennû a fiádnû peãuje alespoà o jedno dítû do 4 let vûku nebo 7 let vûku, jde-li o dítû dlouhodobû (tûïce) zdravotnû postiïené. Aby pfiíspûvek rodiãi náleïel, mûïe dítû nav tûvovat jesle, matefiskou kolu nebo jiné podobné zafiízení pro dûti pfied kolního vûku nejv e 5 kalendáfiních dnû v mûsíci, pfiiãemï se tím rozumí kaïd den, kdy dítû jesle, matefiskou kolu nebo uvedené zafiízení nav tíví, bez ohledu na délku náv tûvy. U dûtí postiïen ch se jedná o denní maximálnû 4hodinovou náv tûvu. Zákoník práce v 160 odst. 1 umoïàuje rodiãûm ãerpat rodiãovskou dovolenou souãasnû, v takovém pfiípadû se rodiãovsk pfiíspûvek poskytuje pouze jednomu z nich, a to rodiãi urãenému na základû jejich vzájemné dohody. V e dávky penûïité pomoci v matefiství (resp. penûïité pomoci) a rodiãovského pfiíspûvku je odli ná, neboè je stanovována zcela rozdíln m zpûsobem. V e penûïité pomoci v matefiství podle 8 odst. 2 zákona o prodlouïení matefiské dovolené ãiní 69 % z denního vymûfiovacího základu z pfiedchozího platu. V e rodiãovského pfiíspûvku je na rozdíl od penûïité pomoci v matefiství pevnû stanovena, ãiní podle 32 odst. 1 zákona o státní sociální podpofie souãin ãástky na osobní potfieby rodiãe, kter má na rodiãovsk pfiíspûvek nárok, a koeficientu 1,1. V souãasné dobû se jedná o Kã mûsíãnû. Z v e uvedeného vypl vá, Ïe je zcela logické, Ïe matefiskou a rodiãovskou dovolenou vyuïívají a péãi o dítû do 3 let vûku zaji Èují pfiedev ím Ïeny. Vedle tradiãního pfiístupu velké ãásti spoleãnosti k péãi o dítû je to zpûsobeno hlavnû ekonomick mi faktory. V mnoha rodinách je pfiíjem muïe vût í neï pfiíjem Ïeny. âerpání rodiãovské dovolené otcem dítûte by znamenalo v raznûj í zhor ení ekonomické situace rodiny neï v pfiípadû, Ïe by matefiskou a poté rodiãovskou dovolenou ãerpala matka. K udrïování tradiãního pfiístupu Ïen a muïû k péãi o dítû pfiispívá nejen rozdílná v e jejich mezd, ale i souãasná právní úprava. Otec dítûte je v péãi o dítû znev hodnûn pfiímo právními pfiedpisy, neboè mûïe pobírat penûïit pfiíspûvek odpovídající penûïitému pfiíspûvku v matefiství pouze v pfiípadû, kdy se matka z objektivních dûvodû nemûïe o dítû starat (viz v e) a nikoli v tûch pfiípadech, kdy se matka dobrovolnû rozhodne ukonãit matefiskou dovolenou pfied uplynutím zákonem vymezené doby (28 resp. 37 t dnû) a péãi o dítû pfievezme na základû dohody rodiãû otec. Pokud si rodiãe dítû- 14 VYBRANÉ PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH E ENÍ

15 te vymûní tzv. tradiãní role, tj. Ïena se vrátí do zamûstnání bûhem matefiské dovolené a muï zûstane v domácnosti s dítûtem, nemá nárok na penûïitou pomoc z nemocenského poji tûní ve stejné v i jako Ïena v téïe situaci (69 % vymûfiovacího základu), ale pouze na dávku státní sociální podpory rodiãovsk pfiíspûvek. V praxi to znamená, Ïe otcové v dobû, kdy matka mûïe ãerpat matefiskou dovolenou, rodiãovskou dovolenou radûji neãerpají. P ÍKLADY ZE ZAHRANIâÍ VÉDSKO védsko je zemí se tûdr m sociálním systémem. Sociální poji tûní je financováno pfiíspûvky vybíran mi od zamûstnavatelû, zamûstnancû a z daní. Kromû pfiídavkû na dítû zde existuje rodiãovské poji tûní, které umoïàuje a podporuje pracovní zafiazení rodiãû s dûtmi. Toto poji tûní zahrnuje 3 druhy dávek dávku v tûhotenství, rodiãovskou dávku v souvislosti s narozením dítûte a doãasnou rodiãovskou dávku. Dávka v tûhotenství se vyplácí budoucím matkám, které nejsou schopny pracovat vzhledem k fyzické nároãnosti jejich práce. Rodiãovská penûïitá dávka v souvislosti s narozením dítûte nebo adopcí se vyplácí po dobu 480 dnû, a to 390 dnû ve v i 80 % kvalifikovaného pfiíjmu rodiãe a 90 dnû v eobecnû platnou pevnou sazbou na den. Rodiãe s nízk m nebo Ïádn m pfiíjmem dostávají minimální zaruãenou dávku. 480 dnû penûïit ch dávek je rozdûleno stejn m dílem na oba rodiãe, pfiiãemï rodiã mûïe pfievést aï 180 sv ch dnû na druhého rodiãe (60 dnû jsou dny nepfievoditelné na druhého rodiãe). DnÛ dan ch k dispozici vyuïijí témûfi v ichni rodiãe. Národní rada sociálního zabezpeãení pofiádá informaãní a uvûdomovací kampanû slouïící ke zdûraznûní v znamu rodiãovské dávky pro oba rodiãe. V ichni rodiãe jsou také zváni na informaãní schûzky, kde dostanou informace o programu rodiãovského poji tûní, neï se jim dítû narodí. V souvislosti s narozením dítûte mají otcové nárok na 10 otcovsk ch dnû. Tyto dny jsou mínûny jako uvítání nového dítûte, nebo umoïní otci starat se o dal í dûti v rodinû; vyu- Ïívají je témûfi v ichni otcové. FINSKO Vsouvislosti s narozením dítûte mají rodiãe nárok na rodinnou dovolenou v celkové délce 263 pracovních dní; prvních 105 dní je matefiská dovolená, zb vajících 158 dní rodiãovská dovolená, kterou mûïe ãerpat buì matka, nebo otec. Otcové mají navíc nárok na rodiãovskou dovolenou v délce 6 12 pracovních dní bûhem matefiské dovolené. Dále mají otcové nárok na estit denní volno buì bûhem matefiské, nebo rodiãovské MATE SKÁ A RODIâOVSKÁ DOVOLENÁ A DÁVKY S NIMI SPOJENÉ 15

16 dovolené, toto období dovolené nemûïe b t pfiiznáno matce. PfiiãemÏ pfiibliïnû 40 % otcû plnû vyuïívá v ech moïností své rodiãovské dovolené. V dobû matefiské a rodiãovské dovolené se vyplácejí dávky, které jsou ekvivalentem cca 70 % v dûlku, aï do v e prûmûrného pfiíjmu. V mnoha kolektivních smlouvách bylo dohodnuto, Ïe ãást dávek vyplácen ch v období matefiské dovolené se vyplácí ve v i odpovídající fiádné dovolené. Rodiãe, ktefií jsou bez placeného zamûstnání, mají nárok na minimální dávky v nezamûstnanosti. RAKOUSKO V rakouském právním fiádu je zakotven absolutní zákaz zamûstnávání Ïen 8 t dnû pfied pfiedpokládan m datem narození dítûte a 8 t dnû po porodu. V prûbûhu této doby se závisl m pracovnicím vyplácí zvlá tní dávka na ochranu matefiství jako dávka nahrazující pfiíjem. Rodiãovská dovolená zaãíná po uplynutí ochranné doby matefiství. Mezi matkami a otci není Ïádn rozdíl, mohou se rozhodnout dobrovolnû, kter z nich si vezme rodiãovskou dovolenou (je stanoven samostatn nárok pro matku a otce). Zamûstnanci si mohou vzít rodiãovskou dovolenou aï do dovr ení 2 let vûku dítûte. Pro dûti narozené po byly dávky rodiãovské dovolené nahrazeny dávkou péãe o dítû, která je urãena na podporu péãe poskytované kojencûm. Vyplácí se matce/otci bez ohledu na to, zda byli pfied narozením dítûte zamûstnáni, za pfiedpokladu Ïe mají nárok na rodinn pfiídavek a Ïijí s dítûtem ve spoleãné domácnosti. Dávka péãe o dítû je 436 eur mûsíãnû a pfiiznává se ÏadatelÛm od narození dítûte nejdéle do 36. mûsíce vûku dítûte, jestliïe nárok uplatní stfiídavû oba rodiãe. Pokud o dávku poïádá pouze jeden rodiã, bude mu poskytnuta jen do 30. mûsíce vûku dítûte. To by mûlo motivovat otce, aby se podíleli na péãi o své malé dûti. Jakmile se narodí dal í dítû, nárok na dávku péãe o dítû zaãíná bûïet znovu podle nejmen ího dítûte. Îadatel si mûïe pfii pobírání dávky pfiivydûlat (hranice max. v dûlku je eur roãnû), pfiiãemï se mûïe rozhodnout, zda bude o dítû peãovat sám, nebo je svûfií do péãe jiného subjektu. Velkorysá hranice moïného v dûlku pfiedstavuje silnou pobídku pro matky a otce, aby zûstali ve spojení se sv m zamûstnavatelem, a usnadní jim tak návrat do zamûstnání. NùMECKO Od je úãinn reformovan spolkov zákon o v chovû dítûte, kter v hodnûji stanovuje podmínky pro dávku na v chovu dítûte a na rodiãovskou dovolenou. Tento zákon pfiiná í zlep ení celkového rámce 16 VYBRANÉ PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH E ENÍ

17 spoleãné péãe rodiãû o dítû, ktefií mohou souãasnû pracovat a získávat kvalifikaci. Rodiãe mají právo na rodiãovskou dovolenou aï do 3 let vûku dítûte (pfii jednom dítûti) a pfiitom poïívají ochranu proti propu tûní. Rodiãovská dovolená normálnû konãí, kdyï dítû dosáhne vûku 3 let, av ak se souhlasem zamûstnavatele mûïe b t vïdy o rok prodlouïena aï do doby, kdy dítû dosáhne vûku 8 let. V prûbûhu rodiãovské dovolené je dovoleno pracovat na ãásteãn úvazek aï 30 hodin t dnû a aï 60 hodin t dnû, kdyï si rodiãovskou dovolenou vezmou oba rodiãe spoleãnû. PruÏná rodiãovská dovolená nahrazuje starou dovolenou na v chovu dítûte, jejíï název a málo pruïná pravidla (Ïádná právní moïnost pro spoleãnou v chovu dítûte, omezení moïnosti pracovat na ãásteãn úvazek jen na 19 hodin t dnû) byly zastaralé. Jak je patrno z uveden ch zahraniãních pfiíkladû, velká ãást evropsk ch státû se snaïí v souladu s legislativou EU motivovat otce k pfiebírání ãásti péãe o dûti, leïící aï doposud tradiãnû témûfi plnû na Ïenách. Dûje se tak v rámci prosazování rovn ch pfiíleïitostí pro obû pohlaví zejména v pfiístupu k zamûstnání. Nejãastûj ími cestami, jak dosáhnout alespoà ãásteãné zmûny, je zavádûní rodiãovsk ch dovolen ch spojen ch s dávkami, které jsou k dispozici pro obû pohlaví. MuÏi mají navíc vût inou, v souladu se smûrnicí ã. 96/34/ES o rodiãovské dovolené, nepfievoditeln zákonn nárok na dovolenou, kter propadne, pokud jej nevyuïijí. Matefiské dovolené spojené s dávkami, vztahující se pouze na Ïeny, jsou buì zavedeny jen pro krátké období pfied a po porodu, z dûvodu ochrany zdraví Ïeny, nebo neexistují vûbec. Nahrazuje je rodiãovská dovolená a dávky pfiístupné pro oba rodiãe. Také podmínky pro pfiiznání rodiãovsk ch dávek, v souladu s trendem OECD, jsou stále více redukovány, pfiedev ím co se t ãe omezení moïnosti pracovat v prûbûhu jejich pobírání. NÁVRH NA E ENÍ V âr: Îádoucí je právní úprava umoïàující muïûm, ktefií po uplynutí estinedûlí matky pfievzali péãi o dítû, pobírat dávky ve stejném rozsahu v jakém je pobírají Ïeny na matefiské dovolené. Rozsah matefiské dovolené tak jak je stanoven v zákoníku práce by nebylo nutné mûnit a zmûnila by se pouze úprava dávek v pfiíslu n ch právních pfiedpisech, tak aby muï mohl ãerpat penûïitou pomoc v tûch pfiípadech, kdy na základû dohody rodiãû peãuje na rodiãovské dovolené o dítû místo Ïeny, která tak v daném období neuplatnila nárok na matefiskou MATE SKÁ A RODIâOVSKÁ DOVOLENÁ A DÁVKY S NIMI SPOJENÉ 17

18 dovolenou a nepobírá tedy penûïitou pomoc v matefiství. Otec na rodiãovské dovolené by mohl po vymezenou dobu ãerpat vy í penû- Ïitou pomoc, na rozdíl od dosavadní úpravy, která mu umoïàuje ãerpat pouze podstatnû niï í rodiãovsk pfiíspûvek. Podle v voje v roce 2004 je zfiejmé, Ïe toto fie ení zvolilo i Ministerstvo práce a sociálních vûcí pfii pfiípravû nového zákona o nemocenském poji tûní. Právû pfiíprava tohoto zákona má z hlediska dosaïení cílû tohoto projektu zásadní v znam, neboè tímto nov m zákonem o nemocenském poji tûní bude stávající zákon o prodlouïení matefiské dovolené zru en. Za této situace by tak nebylo smysluplné navrhovat zmûnu tohoto právního pfiedpisu, jako mnohem vhodnûj í se jeví soustfiedit se na novû pfiipravovan zákon. Dávka penûïitá pomoc v matefiství by mûla b t v novém zákonû nahrazena tzv. matefiskou, která bude upravena v pfiipravovaném zákonû spoleãnû s ostatními dávkami nemocenského poji tûní. Návrh na úpravu této dávky v podstatû pfiejímá dosavadní úpravu penûïité pomoci v matefiství. Nicménû z hlediska rovnosti muïû a Ïen pfiiná í jednu zásadní pozitivní zmûnu. Navrhuje zavést moïnost muïe ãerpat matefiskou v pfiípadû, Ïe na základû dohody rodiãû peãuje o dítû, neboè matka nastoupila po uplynutí esti t dnû po porodu do zamûstnání nebo zahájila samostatnou v dûleãnou ãinnost, a matefiská se jí proto neposkytuje. MuÏi se bude matefiská poskytovat, pokud splní podmínky nároku pro její pfiiznání, pfiiãemï tyto podmínky jsou stanoveny shodnû pro muïe a Ïeny. 2. Podpora pfii o etfiování ãlena rodiny zavedení moïnosti stfiídání rodiãû v prûbûhu o etfiování dítûte POPIS FAKTICKÉ SITUACE V âr V âr je volno pfii o etfiování ãlena rodiny ãerpáno jiï tradiãnû z valné vût- iny Ïenami. Tyto absence jim ve svém dûsledku zpûsobují problémy jak pfii pfiijímání do zamûstnání, tak v platovém ohodnocení, ãi v pfiípadném postupu na vy í pozice. Zamûstnavatelé totiï u Ïen v produktivním vûku tuto potenciální pfiekáïku jiï pfiedem pfiedpokládají a na jejím základû je oproti muïûm ãasto znev hodàují. 18 VYBRANÉ PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH E ENÍ

19 PRÁVNÍ ÚPRAVA V âr SOUVISEJÍCÍ P EDPISY: Sdûlení Ministerstva zahraniãních vûcí ã. 14/2000 Sb.m.s., Evropská sociální charta Rady Evropy Zákon ã. 54/1956 Sb., o nemocenském poji tûní zamûstnancû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû Zákon ã. 582/1991 Sb., o organizaci a provádûní sociálního zabezpeãení, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû Vyhlá ka Ministerstva zdravotnictví ã. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních v konû s bodov mi hodnotami, ve znûní pozdûj- ích pfiedpisû Metodické opatfiení Ministerstva zdravotnictví ã. POJ 2773/5/95 k vykazování zdravotní péãe podle seznamu zdravotních v konû s bodov mi hodnotami a v klad nûkter ch pojmû. SOUâASN STAV Podle 127 zákoníku práce má zamûstnanec nárok na uvolnûní od zamûstnavatele po dobu o etfiování nemocného ãlena rodiny. Dále po dobu péãe o dítû mlad í neï deset let, které nemûïe b t z dûleïit ch dûvodû v péãi dûtského v chovného zafiízení nebo koly, v jejichï péãi dítû jinak je, nebo jestliïe osoba, jeï jinak o dítû peãuje, onemocnûla nebo jí byla nafiízena karanténa, popfi. se podrobila vy etfiení nebo o etfiení ve zdravotnickém zafiízení, které nebylo moïno zabezpeãit mimo pracovní dobu zamûstnance. Po tuto dobu nepfiíslu í zamûstnanci náhrada mzdy, ale dávka nemocenského poji tûní. 11 zákona o nemocenském poji tûní stanoví, Ïe podpora pfii o etfiování ãlena rodiny je dávkou nemocenského poji tûní. Podrobnûj í úprava této dávky je obsaïena v 25 uvedeného zákona. Podpora pfii o etfiování ãlena rodiny náleïí zamûstnanci, bez ohledu na to zda jde o muïe ãi Ïenu, kter nemûïe pracovat, protoïe musí o etfiovat nemocné dítû mlad í deseti let, nebo peãovat o dítû mlad í neï deset let z dûvodu, Ïe nemûïe b t v péãi dûtského v chovného zafiízení nebo koly, do kter ch jinak chodí, z dûvodu jejich uzavfiení, nebo nafiízení karantény, anebo osoba, která o dítû jinak peãuje, onemocnûla, ãi je v karanténû. Podpora pfii o etfiování ãlena rodiny se poskytuje po dobu nejv e prvních 9 dnû, pokud potfieba o etfiování trvá. V pfiípadû osamûlé matky nebo otce, s dítûtem ve vûku do skonãení povinné kolní docházky, se podpora poskytuje nejv e po dobu prvních 16 dnû. PODPORA P I O ET OVÁNÍ âlena RODINY MOÎNOST ST ÍDÁNÍ RODIâÒ 19

20 Je vûcí dohody rodiãû, kter z nich bude o dítû peãovat a pobírat dávku. Podle souãasné právní úpravy rodiã, kter zapoãal pobírat dávku, musí tuto dávku v daném pfiípadû pobírat po celou dobu, právní úprava tak neumoïàuje, aby se rodiãe v pfiípadû jedné nemoci (tedy v rámci zákonem vymezen ch 9 dnû) v péãi o dítû stfiídali a kaïd tak pobíral dávky pouze v tûch dnech, kdy o dítû peãoval. Zákon ã. 582/1991 Sb., o organizaci a provádûní sociálního zabezpeãení, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, upravuje fiízení o penûïit ch dávkách; 55 stanoví, Ïe pfiedmûtem dávkového fiízení je mj. i rozhodování o podpofie pfii o etfiování ãlena rodiny. 63 tohoto zákona pak stanoví, Ïe nárok na podporu pfii o etfiování ãlena rodiny se uplatàuje pfiedloïením pfiedepsaného tiskopisu, kter vystavuje a potvrzuje pfiíslu n lékafi. Îádost o dávku podávají zamûstnanci u svého zamûstnavatele. Vyhlá ka Ministerstva zdravotnictví ã. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních v konû s bodov mi hodnotami, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, upravuje pravidla pro vykazování v konû, mezi které patfií i administrativní ãinnost spojená s vystavením Ïádosti o podporu pfii o etfiování ãlena rodiny. Vykazování administrativních v konû lékafie je dále podrobnûji upraveno metodick m opatfiením Ministerstva zdravotnictví ã. POJ 2773/5/95 k vykazování zdravotní péãe podle seznamu zdravotních v konû s bodov mi hodnotami a v klad nûkter ch pojmû. P ÍKLADY ZE ZAHRANIâÍ VÉDSKO RodiãÛm, ktefií peãují o nemocné dítû do dosaïení vûku 12 let a v nûkter ch pfiípadech 16 let, se vyplácí tzv. doãasná rodiãovská dávka. Mají k dispozici 120 dnû penûïit ch dávek roãnû ve v i 80 % kvalifikovaného pfiíjmu. Rodiãe prûmûrnû vyuïívají 7 dnû na jedno dítû roãnû. Tuto penû- Ïitou dávku rozsáhle vyuïívají oba rodiãe. V roce 2003 se otcové podíleli na v ech vyuïit ch dnech 41 procentem. Je to úãinná alternativa pro rodiny s dvojím pfiíjmem, protoïe umoïàuje matce i otci kombinovat povinnosti k rodinû s prací mimo domov. FINSKO Ve Finsku existují 3 odborové konfederace a asi 80 % zamûstnancû je odborovû organizováno. V rámci tripartitních dohod bylo ustanoveno, Ïe rodiãe mal ch dûtí se mohou stfiídat v péãi o nû ve své pracovní dobû a jejím rozloïení. 20 VYBRANÉ PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH E ENÍ

21 NÁVRH NA E ENÍ V âr: Popsan problém by mohla zmírnit zmûna stávající legislativy, podle níï by se oba rodiãe mohli v prûbûhu nemoci dítûte v péãi o nû stfiídat a pfiitom jim zûstala podpora pfii o etfiování ãlena rodiny zachována. UmoÏnilo by se tím, aby rodiãe v prûbûhu nemoci dítûte zûstávali doma stfiídavû, ãímï by mohly odpadnout jednostranné dlouhodobé absence v zamûstnání pro jednu z peãujících osob. Podpora by se mûla vztahovat k celému max. 9dennímu období nemoci dítûte (ãi ãlena rodiny) a nemûla by b t vázána jen na jednu osobu. Rodiãe by se pfii o etfiování nemocného ãlena rodiny mohli podle svého uváïení stfiídat, a to po cel ch pracovních dnech. Ideální by byla taková úprava, kdy by rodiãe nemuseli na poãátku o etfiování ãlena rodiny sdûlit, kter z nich, kolik a jaké dny bude o etfiovat ãlena rodiny a tím i pobírat podporu pfii o etfiování ãlena rodiny. V praxi by v ak taková úprava byla spojena se znaãnou administrativní nároãností. Z hlediska poïadovaného cíle se proto jako dostaãující jeví taková právní úprava, která umoïní stfiídání rodiãû pfii o etfiování dítûte s tím, Ïe na poãátku nemoci rodiãe lékafii nahlásí, kter z nich, kolik a jaké dny bude ãlena rodiny o etfiovat. V e uveden novû pfiipravovan zákon o nemocenském poji tûní navrhuje jako dávku nemocenského poji tûní tzv. o etfiovné, které dosavadní podporu pfii o etfiování ãlena rodiny nahradí. Navrhovaná právní úprava pfiiná í urãité zlep ení oproti stávajícímu stavu, neboè rodiãûm umoïní se v pfiípadû o etfiování nemocného ãlena rodiny jednou vystfiídat. Vzhledem ke stávající praxi se v ak návrh nejeví jako dostateãn. Proto je Ïádoucí usilovat o zmûnu návrhu zákona o nemocenském poji tûní tak, aby se rodiãe v pfiípadû o etfiování ãlena rodiny mohli stfiídat i vícekrát, a také aby nemuseli nárok na dávku uplatàovat souvisle, ale jen za nûkteré dny v t dnu. 3. Nárok na starobní dûchod diskriminace muïû peãujících o dûti POPIS FAKTICKÉ SITUACE V âr Zhlediska rovného pfiístupu k Ïenám a muïûm a snahy o sladûní jejich rodinného a profesního Ïivota existují urãité nedostatky také v zákonû o dûchodovém poji tûní. MuÏÛm zákon stanoví podmínky navíc pro úãast NÁROK NA STROBNÍ DÒCHOD DISKRIMINACE MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI 21

22 na dûchodovém poji tûní pro pfiípad, kdy peãují o dítû do 4 let jeho vûku. Zásadnûj í rozdíl z tohoto zákona v ak vypl vá, pokud jde o stanovení dûchodového vûku. Nejen Ïe je stanoven rozdílnû pro muïe a Ïeny, ale dûchodov vûk Ïen se dále sniïuje v závislosti na poãtu vychovan ch dûtí. Ze zákona vypl vá automatick pfiedpoklad, Ïe doma s dítûtem zûstává a peãuje o nû pfiedev ím Ïena. Vytváfií se tak prostfiedí, které pfiispívá k demotivaci muïû k vyuïívání rodiãovské dovolené a k pfiebírání péãe o dítû. PRÁVNÍ ÚPRAVA V âr SOUVISEJÍCÍ P EDPISY: Zákon ã. 155/1995 Sb., o dûchodovém poji tûní, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû Zákon ã. 582/1991 Sb., o organizaci a provádûní sociálního zabezpeãení, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû Zákon ã. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpeãení a pfiíspûvku na státní politiku zamûstnanosti, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû Vyhlá ka Ministerstva práce a sociálních vûcí ã. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o dûchodovém poji tûní, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû SOUâASN STAV: Podmínky vzniku nároku na starobní dûchod jsou upraveny zákonem ã. 155/1995 Sb., o dûchodovém poji tûní, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen zákon o dûchodovém poji tûní ). V zákonû o dûchodovém poji tûní se rozli ují doby poji tûní, za které se platí pojistné, a náhradní doby poji - tûní, za nûï se pojistné neplatí. Náhradní doby poji tûní se hodnotí jako doby poji tûní (s odchylkami stanoven mi v zákonû) mj. za úãelem zápoãtu do celkové doby poji tûní, pro vznik nároku na dûchod. 5 tohoto zákona vymezuje okruh poji tûn ch osob, pfiiãemï podle odst. 1 písm. r) se za osobu úãastnou na dûchodovém poji tûní povaïuje i osoba peãující odítû do 4 let vûku, popfi. do 18 let u zdravotnû postiïen ch dûtí. Doba péãe o dítû do 4, resp. 18 let vûku, se tak povaïuje za náhradní dobu dûchodového poji tûní. Kryjí-li se navzájem doby péãe o rûzné dûti, zapoãítává se pfiekr vající doba jen jednou. Doba péãe o dítû se jako náhradní hodnotí pouze rodiãûm dítûte, ãi osobû, jíï bylo dítû svûfieno do pûstounské péãe, nebo do péãe rozhodnutím pfiíslu ného orgánu. Podmínkou je, Ïe doba dûchodového poji tûní peãující osoby trvala alespoà jeden rok, pfiiãemï nemusí b t získána pfied dobou péãe o dítû. Dobu péãe o dítû 22 VYBRANÉ PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH E ENÍ

23 prokazuje Ïena aï pfii podání Ïádosti o pfiiznání dûchodu, Ïena se za dobu péãe o dítû k dûchodovému poji tûní nepfiihla uje a neplatí jej. Zákon o dûchodovém poji tûní v 5 odst. 3 znev hodàuje muïe peãující o dítû do 4 let vûku, neboè jim na rozdíl od Ïen stanoví podmínku pro to, aby byli povaïováni za osobu peãující o dítû. Tou je povinnost podat do dvou let od skonãení péãe o dítû pfiihlá ku k úãasti na dûchodovém poji tûní. Pokud tak neuãiní, nejsou po dobu, po kterou peãovali o dítû do 4 let vûku, povaïováni za poji tûného. Tuto povinnost zákon Ïenû nestanoví. Z hlediska svého praktického dopadu je v ak daleko závaïnûj í rozdílné zacházení, které pro muïe a Ïeny vypl vá z 32 odst. 1, 3 a 4 zákona o dûchodovém poji tûní. V souãasné dobû je dûchodov vûk v 32 odstavci 1 a 3 stanoven pro muïe a Ïeny rozdílnû s tím, Ïe Ïenû se dûchodov vûk je tû dále sniïuje podle poãtu vychovan ch dûtí. DÛchodov vûk by se mûl nicménû postupnû vyrovnávat a v roce 2012 by mûl b t stanoven shodnû pro muïe a Ïeny (63 let). Úãinná právní úprava v ak umoï- Àuje, aby se i po roce 2012 dûchodov vûk muïû a Ïen li il; i po tomto roce se bude dûchodov vûk Ïen sniïovat v návaznosti na poãet vychovan ch dûtí. 32 odst. 4 zákona o dûchodovém poji tûní pak konkrétnû vymezuje, kdy je splnûna podmínka v chovy dítûte pro nárok Ïeny na starobní dûchod; podmínka se povaïuje za splnûnou, jestliïe Ïena osobnû peãuje nebo peãovala o dítû ve vûku do dosaïení zletilosti alespoà po dobu deseti rokû. Souãasná právní úprava dûchodového poji tûní tak nejen podporuje pfietrvávající stereotyp, Ïe o dítû peãuje pfiedev ím Ïena, ale ani do budoucna nepoãítá s vyrovnáním nárokû muïû a Ïen. Zákon také nepamatuje na pfiípady, kdy dítû vychová samotn muï, napfi. kdyï matka zemfie nebo je mu dítû svûfieno do v chovy; ani v tûchto pfiípadech se mu podle souãasné úpravy nesníïí dûchodov vûk. 4 vyhlá ky Ministerstva práce a sociálních vûcí ã. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o dûchodovém poji tûní, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, dále vymezuje, jaké doby se zapoãítávají do doby péãe o dítû potfiebné ke splnûní podmínky v chovy dítûte pro nárok Ïeny na starobní dûchod. NÁVRH NA E ENÍ V âr: Navrhuje se v 5 odst. 3 zákona o dûchodovém poji tûní vypustit podmínku, která stanoví, Ïe muï je povaïován za osobu poji tûnou pouze vpfiípadû, Ïe podá do dvou let od skonãení péãe o dítû pfiihlá ku NÁROK NA STROBNÍ DÒCHOD DISKRIMINACE MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI 23

24 k úãasti na dûchodovém poji tûní. Tato povinnost tak bude nadále stanovena pouze osobám peãujícím o dítû ve vûku do 18 let, je-li dlouhodobû tûïce zdravotnû postiïené vyïadující mimofiádnou péãi. V praxi to bude znamenat, Ïe muï peãující o dítû bude úãastníkem dûchodového poji tûní, aniï by musel podávat pfiihlá ku k úãasti na tomto poji - tûní. Podle na eho názoru souãasná právní úprava stanovení v e dûchodového vûku v závislosti na poãtu vychovan ch dûtí zcela otevfienû diskriminuje muïe, neboè u Ïen umoïàuje sniïování dûchodového vûku právû v závislosti na poãtu vychovan ch dûtí. V rámci diskusí o tomto projektu se zvaïovaly dvû varianty. Podle první by souãasná koncepce sniïování dûchodového vûku v závislosti na poãtu vychovan ch dûtí zûstala zachována a roz ífiila by se i na muïe. V této souvislosti by bylo nutné vyfie it otázku, jak m zpûsobem se bude v chova dítûte jedním nebo druh m rodiãem prokazovat. Podle druhé varianty by do lo ke zmûnû dosavadní koncepce tím, Ïe by se moïnost sniïování dûchodového vûku v závislosti na poãtu vychovan ch dûtí vypustila a napfií tû by ji nemohly jiï uplat- Àovat ani Ïeny. Právní úprava umoïàující sniïování dûchodového vûku Ïeny v návaznosti na poãet vychovan ch dûtí je pomûrnû ojedinûlá a i âr by mûla v budoucnu odstranit tuto nerovnost. S ohledem na souãasnou politiku zvy ování a vyrovnávání dûchodového vûku pro muïe a Ïeny a z hlediska dosaïení rovnosti muïû a Ïen se jako vhodnûj í jeví varianta druhá, tedy vypu tûní moïnosti sniïování dûchodového vûku Ïeny v závislosti na poãtu vychovan ch dûtí. Vzhledem k tomu, Ïe taková zmûna pfiedstavuje pomûrnû radikální zásah do stávající úpravy, je Ïádoucí nejprve iniciovat irokou diskusi o tomto problému, napfi. formou podnûtu Radû pro rovné pfiíleïitosti muïû a Ïen, jakoï i Radû vlády pro lidská práva i jejímu V boru pro odstranûní v ech forem diskriminace Ïen. 24 VYBRANÉ PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH E ENÍ

25 4. Zrovnoprávnûní osob samostatnû v dûleãnû ãinn ch se zamûstnanci v pfiístupu k dávkám nemocenského poji tûní POPIS FAKTICKÉ SITUACE V âr Osoby samostatnû v dûleãnû ãinné mající rodinu a dûti jsou ãasto vystaveny stejn m problémûm, pokud jde o sníïení jejich pfiíjmû a Ïivotní úrovnû, jako zamûstnanci. Pfiitom souãasná ãeská legislativa je v mnohém smûru znev hodàuje. Ty osoby samostatnû v dûleãnû ãinné, které fiádnû platí nemocenské poji tûní, by mûly mít stejn pfiístup k nemocensk m dávkám jako zamûstnanci. PRÁVNÍ ÚPRAVA V âr SOUVISEJÍCÍ P EDPISY: Sdûlení Ministerstva zahraniãních vûcí ã. 14/2000 Sb.m.s., Evropská sociální charta Rady Evropy Zákon ã. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpeãení, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû Zákon ã. 54/1956 Sb., o nemocenském poji tûní zamûstnancû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû Zákon ã. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpeãení a pfiíspûvku na státní politiku zamûstnanosti, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû SOUâASN STAV: Nemocenské poji tûní osob samostatnû v dûleãnû ãinn ch je upraveno v ãásti esté zákona ã. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpeãení, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen zákon o sociálním zabezpeãení ). Nemocenské poji tûní osob samostatnû v dûleãnû ãinn ch je dobrovolné a vzniká na základû pfiihlá ky. Zákon o sociálním zabezpeãení upravuje v 145c jako dávky poskytované z nemocenského poji tûní osobám samostatnû v dûleãnû ãinn m pouze dávky nemocenské a penûïitou pomoc v matefiství. Podle souãasné právní úpravy nemohou osoby samostatnû v dûleãnû ãinné v oblasti dávek nemocenského poji tûní na rozdíl od zamûstnancû ãerpat dávku podpora pfii o etfiování ãlena rodiny a vyrovnávací pfiíspûvek v tûhotenství a matefiství, které podle zákona o nemocenském poji tûní zamûstnanci ãerpat mohou. ZROVNOPRÁVNùNÍ OSVâ V P ÍSTUPU K DÁVKÁM NEMOCENSKÉHO POJI TùNÍ 25

26 Obecné podmínky nároku na dávky z nemocenského poji tûní osob samostatnû v dûleãnû ãinn ch jsou stejné jako v nemocenském poji tûní zamûstnancû. 145f zákona o sociálním zabezpeãení v ak pokud jde o vznik nároku na dávku penûïité pomoci v matefiství stanoví osobám samostatnû v dûleãnû ãinn m dal í podmínky, které pro zamûstnance zákonem o nemocenském poji tûní stanoveny nejsou. Jako podmínku pro pfiiznání penûïité pomoci v matefiství osobû samostatnû v dûleãnû ãinné stanoví úãast na poji tûní alespoà po dobu 180 dnû v období jednoho roku pfied porodem, pfiípadnû pfievzetím dítûte do trvalé péãe nahrazující matefiskou péãi. Pro vznik nároku na ãerpání penûïité pomoci v matefiství u zamûstnancû tato podmínka stanovena není. Vedle této podmínky musí osoba samostatnû v dûleãnû ãinná splnit stejnû jako zamûstnankynû podmínku úãasti alespoà 270 dnû nemocenského poji tûní v posledních 2 letech pfied porodem uvedenou v 6 zákona o prodlouïení matefiské dovolené. NÁVRH NA E ENÍ V âr: Navrhuje se umoïnit i osobám samostatnû v dûleãnû ãinn m pobírat dávku nemocenského poji tûní v pfiípadû o etfiování ãlena rodiny. Stejnû jako v bodech 1 i 2 má i zde zásadní v znam pfiipravovan zákon o nemocenském poji tûní, neboè nov zákon by mûl upravit i nemocenské poji tûní osob samostatnû v dûleãnû ãinn ch a zru it ãást estou zákona o sociálním zabezpeãení upravující nemocenské poji tûní tûchto osob. Z tohoto dûvodu není nutné navrhovat zmûnu stávajícího zákona, ale naopak usilovat o zmûnu v pfiipravovaném zákonû o nemocenském poji tûní tak, aby podmínky úãasti na nemocenském poji tûní pro vznik nároku na ãerpání dávky matefiská byly v novém zákonû sjednoceny pro osoby samostatnû v dûleãnû ãinné i pro zamûstnance a aby osoby samostatnû v dûleãnû ãinné mohly pfii o etfiování nemocného ãlena rodiny ãerpat dávku o etfiovné. Podle souãasné podoby návrhu budou tuto dávku moci ãerpat i nadále pouze zamûstnanci a nikoli osoby samostatnû v dûleãnû ãinné, tak jako je tomu dosud. V souvislosti se stanovením nároku na podporu pfii o etfiování ãlena rodiny, novû i pro osoby samostatnû v dûleãnû ãinné, bude nutné zajistit, aby v plata této dávky byla dostateãnû finanãnû krytá. Vzhledem k tomu, Ïe na základû v e uvedeného návrhu by osoby samostatnû v dûleãnû ãinné mohly ãerpat ze systému sociálního zabezpeãení více finanãních prostfiedkû neï dosud, je tfieba se zab vat otázkou, zda by v souvislosti s tím nemûly do systému i více pfiispívat. Bude nutné pro- 26 VYBRANÉ PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH E ENÍ