Δ sl H o 298 (H 2 O, l) = -285,8 kj mol -1. [Δ sl H o 298 (glukosa) = - 1,27 MJ mol -1 ]
|
|
- Libuše Pokorná
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 TERMODYNAMIKA 1. Sustava bsahující 1,0 ml mnatmickéh ideálníh plynu vykná evezibilně následující kuhvý děj: stav V/dm 3 // T/K,4 // 73,4 // ,8 // 546,4 // 73 Vypčítejte tlak sustavy v jedntlivých stavech, vyměněnu páci a tepl a změnu vnitřní enegie při jedntlivých dějích. Daný kuhvý děj znázněte na p-v diagamu.. Sustava bsahující 1,0 ml ideálníh plynu vyknala evezibilní iztemicku expanzi, při níž zvětšila svůj bjem desetkát. Vyknala při tm páci 7140 J. Pčáteční tlak v sustavě byl 101,3 kpa. Vypčítejte tepltu, T a pčáteční bjem, V 1, sustavy. [T = 373 K, V 1 = 30,6 dm 3 ] 3. Sustava bsahující 3,0 ml kyslíku byla při knstantním tlaku 3,5 atm zahřáta z teplty 60 K na 85 K. Mlání tepelná kapacita kyslíku při knstantním tlaku je 9,4 J K -1 ml -1. Vypčítejte Q, H a U při tmt ději. Předpkládejte, že chvání kyslíku se řídí stavvu vnicí ideálníh plynu a jeh tepelná kapacita v daném zmezí teplt na tepltě nezávisí. [Q = H =,1 kj, U = 1,58 kj] 4. V bjemu 1,0 dm 3 je při tepltě 0 C 1,0 ml ideálníh plynu. Pvnejte páci, kteu plyn vykná při iztemické evezibilní expanzi na knečný bjem 3,0 dm 3, s pací vyknanu při ievezibilní iztemické expanzi pti knstantnímu vnějšímu tlaku na stejný knečný bjem, tedy 3,0 dm 3. [evezibilní děj: W = -,68 kj, ievezibilní děj: W = - 1,6 kj] 5. V bjemu 1,0 dm 3 je při 0 C 1,0 ml mnatmickéh ideálníh plynu. Vypčítejte páci, kteu plyn vykná při adiabatické evezibilní expanzi na knečný bjem 3,0 dm 3. [W = - 1,90 kj] 6. Sustava bsahující 3,0 ml ideálníh plynu měla na pčátku tepltu 00 K a tlak,0 atm. Pté byla evezibilně adiabaticky stlačena. Knečná teplta dsáhla hdnty 50 K. Mlání tepelná kapacita danéh plynu při knstantním bjemu činí 7,5 J K -1 ml -1 a v daném bu teplt nezávisí na tepltě. Vypčítejte Q, W, U a H p daný děj a dále knečný bjem, V a knečný tlak, p, sustavy. [Q = 0, W = U = 4,13 kj, H = 5,37 kj, V = 11, m 3, p = 5,3 atm] 7. Sustava bsahující 10,0 ml ideálníh mnatmickéh plynu expandvala adiabaticky z půvdníh tlaku 5, Pa a bjemu 1,0 m 3 nevatně pti knstantnímu tlaku, Pa. Vypčítejte U a H p tent děj. [ U = - 18,0 kj, H = - 30,0 kj]
2 8. Jaké tepl je třeba při knstantním tlaku ddat 1,0 kg pa benzenu, aby se jejich teplta zvýšila z 80 C na 90 C? P tepltní závislst mlání tepelné kapacity při knstantním tlaku, c p,m, pužijte vztah c p,m = a + b T + c T. Knstanty a, b, c jsu uvedeny v tabulce. látka a /J K -1 ml -1 b 10 3 /J K - ml -1 c 10 7 /J K -3 ml -1 C 6 H 6 (g) -1,71 36, CH O (g) 18,8 58,38-156,06 CO (g) 6,50 7,683-11,7 H (g) 9,06-8,364 0,1 [Q = 1,9 kj] 9. Učete standadní slučvací tepl benzenu při tepltě 5 C, znáte-li Δ sp H 98 (C, s, gafit) = -393,6 kj ml -1 Δ sp H 98 (C 6 H 6, l) = -3 68,4 kj ml -1 Δ sl H 98 (H O, l) = -85,9 kj ml -1. [Δ sl H 98 (C 6 H 6, l) = 49,1 kj ml -1 ] 10. Jaké tepl předá d klí sustava, v níž djde ke spálení 73,3 l plynnéh ethenu (měřen při tepltě 5 C a tlaku 101,3 kpa) v kyslíku na pdukty CO (g) a H O (l)? Jsu známy hdnty slučvacích tepel Δ sl H 98 (C H 4, g) = 5,7 kj ml -1 Δ sl H 98 (CO, g) = -394,5 kj ml -1 Δ sl H 98 (H O, l) = -85,8 kj ml -1. Předpkládejte ideální chvání plynnéh ethenu. [Q p = - 4,3 MJ] 11. Vypčítejte standadní slučvací tepl gluksy při tepltě 5 C, víte-li, že se při spálení 0,31 g gluksy (M = 180,16) uvlní 4995 kj tepla. Δ sl H 98 (CO, g) = -393,5 kj ml -1 Δ sl H 98 (H O, l) = -85,8 kj ml -1. [Δ sl H 98 (gluksa) = - 1,7 MJ ml -1 ] 1. Standadní eakční tepl hydgenace ppenu C 3 H 6 (g) + H (g) = C 3 H 8 (g) má při tepltě 5 C hdntu -13,9 kj ml -1. Vypčítejte standadní spalné tepl ppenu, znáte-li p tutéž tepltu ještě Δ sl H 98 (H O, l) = -85,8 kj ml -1 Δ sp H 98 (C 3 H 8, g) = - 1,1 kj ml -1. [Δ sp H 98 (C 3 H 6 ) = kj ml 1 ] 13. Vypčítejte standadní eakční tepl eakce pbíhající pdle stechimetické vnice CO(g) + H (g) = CH O (g) při tepltě K. Máte k dispzici následující temchemická data: Δ sl H 98 (CO, g) = -110,5 kj ml -1 Δ sl H 98 (CH O, g) = -115,9 kj ml -1.
3 P tepltní závislst mlání tepelné kapacity při knstantním tlaku, c p,m, pužijte vztah c p,m = a + b T + c T. Knstanty a, b, c najdete v tabulce u příkladu 8. [Δ H 1000 = - 9,6 kj ml -1 ] 14. Sustava bsahující,0 ml ideálníh plynu tepltě 330 K a tlaku 3,5 atm byla iztemicky zkmpimvána. Její entpie přitm klesla 5,0 J K -1. Vypčítejte knečný tlak, p a G p daný děj. [p = 15,7 atm, G = 8,5 kj] 15. Vypčítejte S p děj, při kteém sustava bsahující 3,00 ml mnatmickéh ideálníh plynu byla zahřáta a zkmpimvána z 5 C a 1,00 atm na 15 C a 5,00 atm. [ S = -,1 J K -1 ] 16. Ideální mnatmický plyn expanduje ievezibilně adiabaticky pti knstantnímu vnějšímu tlaku Pa. Jeh pčáteční bjem byl 0,0 dm 3, tlak 10,135 MPa a teplta 00 C. Vypčítejte S p tent děj. Ověřte, že změna entpie by byla nulvá, kdyby daný plyn expandval evezibilně na knečný tlak Pa. [ S = 1,43 kj K -1 ] 17. Mlání bjem vdy v kapalném stavu při tepltě 100 C a tlaku 101,35 kpa je 18,0 cm 3 ml -1. Při stejných pdmínkách je mlání bjem vdní páy 30,0 dm 3 ml -1 a mlání výpaná entalpie vdy 40,0 kj ml -1. Vypčítejte U m, H m, S m a G m při vatné fázvé přeměně H O (l) = H O (g). [ U m = 37,0 kj ml -1, H m = 40,0 kj ml -1, S m = 107 J K -1 ml -1, G m = 0] 18. Vypčítejte změnu měné entpie, kteá dpvídá evezibilnímu hřátí 1,0 kg vdy tepltě 0 C na vdní páu tepltě 10 C při knstantním tlaku 0,10135 MPa. Měné výpané tepl vdy při nmálním bdu vau je,56 kj g -1, střední mlání tepelná kapacita vdy v kapalném stavu při knstantním tlaku je 75,36 J K -1 ml -1 a táž veličina p vdní páu nad nmálním bdem vau má hdntu 30,14 J K -1 ml -1. [ΔS sp = 7,14 kj K -1 kg -1 ] 19. Vypčítejte H a S tepelně izlvané sustavy, d kteé byly umístěny dvě měděné kstky hmtnsti 10,0 kg. Teplta jedné byla půvdně 100 C, duhé 0 C. Specifická tepelná kapacita mědi při knstantním tlaku je 0,385 J K -1 g -1 a v daném tepltním zsahu je knstantní. [ H = 0, S = 93,3 J K -1 ]
4 0. Sustava, bsahující 1,0 ml plynu pčáteční tepltě 5 C, expandvala vatně při knstantním tlaku na tjnásbek půvdníh bjemu. Vypčítejte Q, W, U a G při tmt ději. Uvažvaný plyn má mlání hmtnst,0 g ml -1 a za daných pdmínek splňuje stavvu vnici ideálníh plynu. P jeh mlání tepelnu kapacitu při knstantním tlaku, c p,m, platí c p,m = (7,3 + 3, T) J K -1 ml -1. Abslutní mlání entpie plynu byla v pčátečním stavu 130,6 J K -1 ml -1. [Q = 17,5 kj, W = - 4,96 kj, U = 1,5 kj, G = - 89,0 kj] 1. Vypčítejte změnu mlání Gibbsvy enegie a) kapalné vdy pkládané za nestlačitelnu kapalinu, b) vdní páy pkládané za ideální plyn při iztemické (t = 5 C) změně tlaku z 1,0 ba na,0 ba. (1 ba = 10 5 Pa, M (H O) = 18,0, ρ 98 (H O, l) = 0,9971 g cm -3 ) [ a) G m = 1,81 J ml -1, b) G m = 1,7 kj ml -1 ]. Vypčítejte změnu mlání Gibbsvy enegie ledu při iztemické (t = -10 C) změně tlaku z 1,0 ba na,0 ba. (M (H O) = 18,0, ρ 63 (H O,s) = 0,917 g cm -3 ) [ G m = 1,97 J ml -1 ] 3. P přechd CaCO 3 (aagnit) CaCO 3 (kalcit) je při standadním tlaku G m,98 = -800 J ml -1 a V m =,75 cm 3 ml -1. Za jakéh tlaku by se při tepltě 98 K stal aagnit stálu mdifikací? [p =, Pa] 4. Objem ztku, kteý získáme zpuštěním n M ml methanlu v 1,0 kg vdy, závisí při tepltě 5 C na n M takt V = (1, , n M n M ) m 3. a) Vypčítejte paciální mlání bjem methanlu v ztku methanlu ve vdě mlalitě 1,0 ml kg -1. b) Vypčítejte paciální mlání bjem vdy v ztku methanlu ve vdě mlalitě 3,0 ml kg -1. (M (H O) = 18,0, V m (CH 3 OH) = 40,7 cm 3 ml -1 ) [a) v = 36,0 ml ml -1, b) v = 17,99 ml ml -1 ] 5. Ve směsi ethanlu a vdy, kteá bsahuje 75 ml.% vdy, je paciální mlání bjem ethanlu 55,1 cm 3 ml -1 a hustta uvažvané směsi je 0,936 g cm -3. Vypčítejte paciální mlání bjem vdy. (M (H O) = 18,0, M (C H 5 OH) = 46,07) [v = 17,73 ml ml -1 ] 6. Nádba je zdělena na dvě části. Jedna bsahuje 3,0 ml H při tlaku 1,0 atm a tepltě 5 C, duhá bsahuje 1,0 ml N při tlaku 3,0 atm a tepltě 5 C. a) Vypčítejte směšvací Gibbsvu enegii při dstanění přepážky ddělující dané plyny. Předpkládejte ideální chvání plynů a nulvý bjem přepážky. b) Jaká by byla směšvací Gibbsva enegie, kdyby pčáteční tlaky bu plynů byly stejné při stejném bjemu nádby? [a) mix G = - 6,49 kj, b) mix G = - 5,58 kj]
5 7. Mějme nádbu bjemu 5,0 dm 3 zdělenu na dvě stejné části. Jedna bsahuje dusík tlaku 1,0 atm a tepltě 5 C, duhá bsahuje vdík stejném tlaku a tepltě. Vypčítejte směšvací Gibbsvu enegii a směšvací entpii při dstanění přepážky. [ mix G =- 351 J, mix S = 1,18 J K -1 ] 8. V jakém pměu musíte smíchat hexan (A) s heptanem (B), chcete-li dsáhnut nejvyšší směšvací entpie. Pmě vyjádřete mláním zlmke. Předpkládejte ideální chvání kapalné směsi. [x A = 0,50] 9. Při nmální tepltě tání tuti - 38,87 C je měný bjem tuti v pevné fázi 70,14cm 3 kg -1 a ve fázi kapalné 73,4 cm 3 kg -1. Měné tepl tání tuti je 11,63 kj kg -1. Vypčítejte tepltu tání tuti při tlaku 1,0 MPa za předpkladu, že její měný bjem ani měné tepl tání nezávisí na tepltě. [t = - 38,81 C] 30. Při jaké tepltě budu mít stejný tlak nasycené páy vdy a kyseliny ctvé? Nmální teplta vau vdy je 100 C a kyseliny ctvé 118 C. Střední hdnta výpanéh tepla vdy v uvažvaném zsahu teplt je 4,0 kj ml -1, kyseliny ctvé 5,0 kj ml -1. Dále spčítejte i příslušný tlak. [t = 76,3 C, p = 40,5 kpa] 31. Tenze páy kapalnéh naftalenu je 10,0 t při tepltě 85,8 C a 40,0 t při tepltě 119,3 C. Vypčítejte výpanu mlání entalpii, nmální tepltu vau a výpanu mlání entpii při nmální tepltě vau. Předpkládejte, že H f(t). (Pzn. C 10 H 8 má nmální tepltu tání 80, C.) [ výp H m = 48,5 kj ml -1, t = 16,3 C, výp S m = 99,0 J K -1 ml -1 ] 3. Odhadněte tepltu vau vdy v nadmřské výšce 3000 m při klní tepltě 10,0 C. Bametický tlak vypčítejte ze vztahu Mgh RT 0, p = p e ve kteém h je nadmřská výška, p 0 je tlak vzduchu na hladinu mře (h = 0 m) a M je mlání hmtnst vzduchu (pčítejte s přibližným slžením: 1 ml. % kyslíku a 79 ml. % dusíku. P měnu výpanu entalpii vdy pužijte hdntu 58 J g -1. [T = 363 K] 33. Při tepltě 90,0 C je tenze páy tluenu (T) 400 t a -xylenu (X) 150 t. Jaké je slžení kapalné směsi, kteá vře při 90,0 C, jestliže tlak je 0,50 atm. Jaké je slžení vznikající plynné fáze. Předpkládejte ideální chvání plynné i kapalné fáze. [ x = 0,90 T, y = 0, 968 ] T 34. Při tepltě 30,0 C má pentan tenzi pa 81,8 kpa a izpentan 109,1 kpa. Rzhdněte, v jaké fázi se nachází směs, kteá bsahuje 40,0 ml% pentanu při tlaku 95,0 kpa a 97,0 kpa. Pkud se bude směs nacházet v dvufázvé blasti, učete pmě látkvých mnžství příslušných fází. Předpkládejte ideální chvání plynné i kapalné fáze. n [95 kpa: g, 97 kpa: g = 1, 64 ] n l
6 35. Vypčítejte klik vzdušnéh kyslíku a dusíku se zpustí ve vdě při tepltě 0,0 C a tlaku vzduchu 101 kpa. Předpkládejte, že ve vzduchu je přítmn 1 ml% O a 78 ml% N. Mnžství zpuštěných plynů vyjádřete jejich mlalitami. Hdnty Henyh knstant při dané tepltě jsu uvedeny v následující tabulce. plyn K H 10-3 /MPa kyslík 4,06 dusík 8,14 [c m (O ), ml kg -1, c m (N ) 5, ml kg -1 ] 36. Odhadněte mlání kncentaci xidu uhličitéh v sdvé vdě připavené v sifnvé láhvi, kde je tlak CO 5 atm. K H (CO ) = 1, t při 98 K. 3 [ c = 0,17 ml dm ] 37. Učete elativní mlekulvu hmtnst neznámé látky, jestliže ztk bsahující 1, g tét látky a 94,8 g vdy měl při standadním tlaku tepltu tání - 0,405 C. Kyskpická knstanta vdy je 1,86 K kg ml -1. Předpkládejte, že daná látka je neelektlyt. [M = 59,1] 38. Jaká je expeimentální hdnta ebuliskpické knstanty vdy, jestliže ztk 0,450 g mčviny (M = 60,06) ve,5 g vdy (M = 18,0) vře při standadním tlaku při tepltě 100,17 C. [K e = 0,511 K kg ml -1 ] 39. Vypčítejte hmtnst H 3 BO 3 (M = 61,8), kteá zbyde v 50,0 cm 3 vdnéh ztku půvdní kncentaci 0,0 ml dm -3 p a) jedné extakci 150 cm 3 pentanlu, b) dvjí extakci vždy 50,0 cm 3 pentanlu? Při 0 cp C je zdělvací keficient p tut sustavu k = 10, 5. c p značí c CO = V kncentaci kyseliny bité v pentanlu, c v kncentaci kyseliny bité ve vdě. [ a) m V = 19,0 mg, b) m V = 4,67 mg] 40. P vnvážné kncentace látky B ve dvu nemísitelných zpuštědlech I, II platí: cb,i 1 =. Látka B hmtnsti 1,60 g byla půvdně zpuštěna ve 100 ml cb,ii 3 zpuštědla I. Tent ztk byl extahván dvakát vždy 100 ml zpuštědla II. a) Vypčítejte hmtnst látky B, kteá zbyde v zpuštědle I p duhé extakci? b) Vypčítejte hmtnst látky B, kteá přejde d zpuštědla II při pvní a při duhé extakci? [a) m I, = 0,10 g, b) m II,1 = 1,0 g, m II, = 0,30 g]
7 41. Při tlaku 1,5 kpa a tepltě 0 C se na 1 g silikagelu adsbuje 7,4 cm 3 CO (měřen při standadním tlaku a tepltě 0 C). Při tlaku 50 kpa a stejné tepltě dpvídá adsbvané mnžství CO 5 cm 3 (měřen za stejných pdmínek jak v předchzím případě). Vypčítejte a max a adspční keficient b za předpkladu platnsti Langmuivy iztemy. [a max = 1,1 10 cm 3 g -1, b = 5, Pa -1 ] 4. Mějme eakci, kteu vystihuje tat stechimetická vnice A + 3B = C + D. a) Pčáteční eakční směs bsahvala 1,0 ml látky A, 1,8 ml látky B a 1,0 ml látky D. V vnvážné eakční směsi byl nalezen 1,6 ml látky D. b) Pčáteční eakční směs bsahvala 1,0 ml látky A a 3,0 ml látky B. V vnvážné eakční směsi byl nalezen 1,0 ml látky D. Učete vnvážné slžení eakční směsi, zsah eakce a stupeň knveze těch slžek eakce, p kteé je definván. 43. Rvnvážná knstanta p disciaci amniaku pdle vnice NH 3 = N + 3H má při 500 K hdntu K p = 5,55. Vypčítejte a) hdntu standadní eakční Gibbsvy enegie, G, p tut tepltu, b) hdntu eakční Gibbsvy enegie, G, při tét tepltě p elativní tlaky slžek p el ( NH 3 ) = pel ( N ) = 0,, pel ( H ) = 0, 6, c) hdntu G p p el ( NH 3 ) = 0,04, pel ( N ) = 0,4, pel ( H ) = 0,7. Předpkládejte ideální chvání sustavy. [a) G = - 7,1 kj ml -1, b) G = - 6,80 kj ml -1, c) G = 9,61 kj ml -1 ] 44. Rvnvážná knstanta, K p, eakce N O 4 = NO, pbíhající v plynné fázi, je 0,14 při tepltě 5 C. Jaké budu vnvážné paciální tlaky N O 4 a NO, jestliže v nádbě knstantním bjemu 10,0 l byl na začátku pkusu puze NO tlaku 5,0 atm. Předpkládejte, že se plyny chvají ideálně. p N O =, atm] [ p ( ) = 0,558 atm, ( ) v NO 45. Reakce methanu s amniakem, pbíhající pdle vnice CH 4 (g) + NH 3 (g) = HCN(g) + 3 H (g), byla studvána za standadníh tlaku a teplty 60 C. Nástřik d eaktu bsahval 63 ml% amniaku a 37 ml% methanu, v vnvážné směsi byl zjištěn 6,6 ml% kyanvdíku. Vypčítejte vnvážnu knstantu eakce za předpkladu ideálníh chvání plynných slžek. [K= 4, ] 46. Rvnvážná knstanta, K x, p izmeizaci bnelu (C 10 H 17 OH) na izbnel při tepltě 503 K je 0,106. Směs bsahující 7,5 g bnelu a 14,0 g izbnelu byla v 5-l nádbě zahřáta na 503 K a nechána djít d vnváhy. Vypčítejte hmtnsti těcht dvu látek v vnváze. [m v ( izbnel) =,06 g, m v (bnel) = 19,44 g] v 4
8 47. D uzavřené nádby bjemu 5,0 dm 3 byl umístěn 10,0 g tuhéh chlidu amnnéh a nádba byla pté vyhřáta na tepltu 900 K. Chlid amnný se zkládá pdle vnice NH 4 Cl(s) = NH 3 (g) + HCl(g). Vypčítejte úbytek hmtnsti chlidu amnnéh p ustavení vnváhy. Rvnvážná knstanta zkladu má p tepltu 900 K hdntu 9, Předpkládejte ideální chvání plynných slžek. M (NH 4 Cl) = 53,49 [- m NH4C l = 0, 344 g] 48. P tepelný zklad uhličitanu vápenatéh pdle vnice CaCO 3 (s) = CaO(s) + CO (g) je při tepltě 98 K G = 130, kj ml -1. Vypčítejte paciální tlak CO při tét tepltě, pbíhá-li zklad v uzavřené nádbě knstantníh bjemu. p = 1, Pa] [ ( ) v CO 49. P eakci CO(g) + H O(g) = H (g) + CO (g) byly zjištěny hdnty K p při dvu hdntách teplt. Při tepltě T 1 = 98 K byla K p,1 = 1, , při tepltě T = 800 K byla K p, = 4,06. a) Vypčítejte p tent tepltní inteval střední hdnty H a S dané eakce. b) Vypčítejte G při tepltě 1000 K, za předpkladu lineání závislsti lnk p na 1/T. Předpkládejte ideální chvání sustavy. [a) H = - 40,1 kj ml -1, S = - 38,5 J K -1 ml -1, b) G = - 1,63 kj ml -1 ] 50. P disciaci fsgenu pdle vnice COCl (g) = CO(g) + Cl (g) byly zjištěny hdnty K p = 0,0195 při tepltě 635,7 K a K p = 0,1971 při tepltě 7, K. Vypčítejte a) H a S p tent tepltní inteval, b) G při tepltě 98 K za předpkladu lineání závislsti lnk p na 1/T. Předpkládejte ideální chvání sustavy. [a) H = 10 kj ml -1, S = 18 J K -1 ml -1, b) G = 64,0 kj ml -1 ] 51. Vypčítejte vnvážné knstanty, K, při tepltě 5 C p eakce a) C H 4 (g) + H (g) = C H 6 (g), b) CO(g) + 1/O (g) = CO (g). Standadní slučvací Gibbsvy enegie pvků jsu nulvé, p statní látky jsu uvedeny v tabulce. Předpkládejte ideální chvání plynných slžek. látka /kj ml -1 slučg C H 4 (g) 68,1 C H 6 (g) -3,90 CO(g) - 137,15 CO (g) - 394,36 [a) K = 5, , b) K = 1, ]
sluč H o 298 (C 2 H 4, g) = 52,7 kj mol -1 sluč H o 298 (CO 2, g) = -394,5 kj mol -1 sluč H o 298 (H 2 O, l) = -285,8 kj mol -1. [Q p = ,5 kj]
TERMODYNAMIKA 1. Sustava bsahující 1,0 ml mnatmickéh ideálníh plynu vykná reverzibilně následující cyklický děj: stav 1 3 4 V/dm 3 // T/K,4 // 73,4 // 546 44,8 // 546,4 // 73 Vypčítejte tlak sustavy v
Vícepoužijte Debyeův- Hückelův limitní zákon. P (Ba 3 (PO 4 ) 2 ) = 3, , M r (Ba 3 (PO 4 ) 2 ) = 601,9. [- m= 1,26 mg]
ELEKTROCHEMIE 1. Pr vdné rztky AlCl 3 a Al 2 (SO 4 ) 3 celkvé látkvé kncentraci,2 ml dm -3 vypčítejte intvu sílu, střední mlární kncentraci a střední aktivitu. Střední aktivitní keficienty elektrlytů v
VíceCo se předpokládá: - student si pamatuje molární hmotnosti uhlíku, dusíku, kyslíku, vodíku
1. - 2. cvčení Téma: - vyjádření kncentrace ve směsích (mlární, hmtnstní a bjemvé zlmky, mlalta, látkvá kncentrace), střední mlární hmtnst, parcální tlak, - stavvé chvání tekutn - stavvá rvnce deálníh
VíceTeplota a její měření
1 Teplta 1.1 Celsiva teplta 1.2 Fahrenheitva teplta 1.3 Termdynamická teplta Kelvin 2 Tepltní stupnice 2.1 Mezinárdní tepltní stupnice z rku 1990 3 Tepltní rzdíl 4 Teplměr Blmetr Termgraf 5 Tepltní rztažnst
VíceKolik energie by se uvolnilo, kdyby spalování ethanolu probíhalo při teplotě o 20 vyšší? Je tato energie menší nebo větší než při teplotě 37 C?
TERMOCHEMIE Reakční entalpie při izotermním průběhu reakce, rozsah reakce 1 Kolik tepla se uvolní (nebo spotřebuje) při výrobě 2,2 kg acetaldehydu C 2 H 5 OH(g) = CH 3 CHO(g) + H 2 (g) (a) při teplotě
VíceMolární toky výstupní (mol/s) Molární toky vstupní (mol/s) V=konst. i i. ki V. V, k
4. Blance v stemních sustavách s chemcku eakcí. mulace hmtnstní blance p vsádkvé a půtčné sustavy v ustáleném a dynamckém stavu. Základní mdely chemckých eaktů p hmgenní sustavy. Mlání tky vstupní (ml/s)
VícePrvní výraz na pravé straně rovnice se označuje jako standardní reakční Gibbsova energie r G o. ν ln a
Rekční ztem vnvážná knstnt Rekční ztem je vzth mez ekční Gbbsvu enegí slžením ekční směs ř zvlené teltě Tent vzth získáme dszením výzu chemcký tencál d vnce µ µ + RT ln G µ P becnu ekc G G µ L symblzuje
Více2. ROVNOVÁŽNÉ ELEKTRODOVÉ DĚJE
. RVNVÁŽNÉ LKTRDVÉ DĚJ (lektchemcké články - temdynamcké aspekty) lektchemcký článek = sustava dvu plčlánků neb-l elektd. lektda = elektchemcký systém alespň dvu fází, z nchž jedna je vdč I. třídy - tedy
Více= 2,5R 1,5R =1,667 T 2 =T 1. W =c vm W = ,5R =400,23K. V 1 =p 2. p 1 V 2. =p 2 R T. p 2 p 1 1 T 1 =p 2 1 T 2. =p 1 T 1,667 = ,23
15-17 Jeden mol argonu, o kterém budeme předpokládat, že se chová jako ideální plyn, byl adiabaticky vratně stlačen z tlaku 100 kpa na tlak p 2. Počáteční teplota byla = 300 K. Kompresní práce činila W
VíceGymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto
Gymnázium Vyské Mýt nám. Vaňrnéh 163, 566 01 Vyské Mýt Vysvětlení vzniku rvnvážnéh stavu při chemické reakci Některé chemické reakce prbíhají puze v jednm směru. Jejich rychlst je nejvyšší na začátku,
VíceTermochemie. Verze VG
Termochemie Verze VG Termochemie Termochemie je oblast termodynamiky zabývající se studiem tepelného zabarvení chemických reakcí. Reakce, při kterých se teplo uvolňuje = exotermní. Reakce, při kterých
Více6. Bilance energie v reagujících soustavách. Modely homogenních reaktorů v neisotermním režimu.
6. Blance energe v reaguících sustavách. Mdely hmgenních reaktrů v nestermním režmu. Význam výměna a rekuperace tepla v chemckých prcesech Výhdy a nevýhdy adabatckéh (nestermníh) reaktru Syntéza amnaku,
VíceObecnou rovnici musíme upravit na středovou. 2 2 2 2 2 2 2 2. leží na kružnici musí vyhovovat její rovnici dosadíme ho do ní.
75 Hledání kružnic I Předpklady: 750, kružnice z gemetrie Př : Kružnice je dána becnu rvnicí x y x y plměr Rzhdni, zda na kružnici leží bd A[ ; ] + + + 6 + = 0 Najdi její střed a Obecnu rvnici musíme upravit
VíceZadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP. Termodynamika. Příklad 10
Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP Termodynamika Příklad 1 Stláčením ideálního plynu na 2/3 původního objemu vzrostl při stálé teplotě jeho tlak na 15 kpa.
VíceZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Chemicus Media Trade - úvdní brazvka - Nvá hra, Pkračvat ve hře, Výukvá část, Uknčit Biscpii Nvá hra start výukvé adventury Chemicus Pkračvat ve hře pkračvat v přerušené hře na předchzím místě Výukvá část
Více6. Bilance energie v reagujících soustavách. Modely homogenních reaktorů v neisotermním režimu.
6. Blance energe v reaguících sustavách. Mdely hmgenních reaktrů v nestermním režmu. Blance celkvé energe zahrnue: vntřní energ mechancku energ (knetcku energ ptencální energ... Přeměny edntlvých druhů
VíceROZLOŽENÍ HMOTNOSTI TĚLESA VZHLEDEM K SOUŘADNICOVÉMU SYSTÉMU
ROZLOŽENÍ HMONOS ĚLESA VZHLEDEM K SOUŘADNCOVÉMU SYSÉMU Zatímc hmtu hmtnéh bdu chaakteivala jediná fikální veličina a sice hmtnst m u tělesa je nutn kmě tht paametu nát plhu středu hmtnsti a paamet definující
VíceMAGISTERSKÝ VÝBĚR úloh ze sbírek
MAGISTERSKÝ VÝBĚR úloh ze sbírek Příklady a úlohy z fyzikální chemie I a II (VŠCHT Praha 2000 a VŠCHT Praha 2002) (http://www.vscht.cz/fch/cz/pomucky/sbfchold.html) k nimž je doplněno zanedbatelné množství
Více5. Fázové a chemické rovnováhy ve vícesložkových systémech
5. Fázvé a chemické rvnváhy ve víceslžkvých systémech Při analýze rvnvážnéh stavu systému, ve kterém mhu prbíhat fázvé či chemické přeměny musíme v becném případě pr dané pčáteční pdmínky (bvykle teplta,
VíceTERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE
TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE Chemická reakce: Jestliže se za vhodných podmínek vyskytnou 2 látky schopné spolu reagovat, nastane chemická reakce. Při ní z výchozích látek
Více13. DISPERZNÍ SOUSTAVY
3. DISPERZNÍ SOUSTAVY 3. Rzdělvací funkce Statstcké zdělení velkst částc ve vdné emulz je ppsán dfeencální zdělvací funkcí ve tvau F( a exp ( b s knstantam a 3,6.0 m a b 6.0 5 m. Vypčítejte a plmě částc,
VíceTERMOCHEMIE. Entalpie H = Údaj o celkové... látky, není možné ji změřit, ale můžeme měřit... entalpie: H
Entalpie = Údaj o celkové... látky, není možné ji změřit, ale můžeme měřit... entalpie: Změna entalpie = Změna energie v reakci, k níž dochází při konstantních..., reaktanty a produkty jsou stejné... (energie
VíceOptika úvod: světlo a jeho vlastnosti
Optika úvd: světl a jeh vlastnsti Nauka světle je velmi důležitý fyzikální b - ve fyzikálních teiích i v technických aplikacích. Světl ( viditelné světl ) je blast vlnvých délek 380 780 nm elektmagnetickéh
VíceHydrochemie koncentrace látek (výpočty)
1 Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) 1 mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve
VíceCelková energie molekuly je tedy tvořena pouze její energií kinetickou.
Ideální lyn 7. 9. stletí, kdy vládl řesvědčení, že klasická mechanika ředstavuje dknalý nástrj r is našeh světa, byli vědci velmi udiveni zvláštním chváním lynů, které tent stav hmty výrazně dlišval d
VíceTabulka 1. d [mm] 10,04 10,06 10,01 9,98 10,01 10,03 9,99 10,01 9,99 10,03
. Úkl měření. Stanvte hdnty sučinitele tepelné vdivsti mědi a slitiny hliníku.. Prvnejte naměřené hdnty s tabulkvými hdntami a vysvětlete pravděpdbnu příčinu nalezené diference. 3. Vypracujte graf tepltníh
VíceFázové heterogenní rovnováhy Fáze = homogenní část soustavy, oddělná fyzickým rozhraním, na rozhraní se vlastnosti mění skokem
Fázové heterogenní rovnováhy Fáze = homogenní část soustavy, oddělná fyzickým rozhraním, na rozhraní se vlastnosti mění skokem Rovnováha Tepelná - T všude stejná Mechanická - p všude stejný Chemická -
Více02-05.2 10.05.CZ. Regulační ventily G41...aG46... -1-
0-05. 0.05.CZ Regulační ventily G4...aG46... -- Výpčet sučinitele Kv Praktický výpčet se prvádí s přihlédnutím ke stavu regulačníh kruhu a pracvních pdmínek látky pdle vzrců níže uvedených. Regulační ventil
Více6. Jaký je výkon vařiče, který ohřeje 1 l vody o 40 C během 5 minut? Měrná tepelná kapacita vody je W)
TEPLO 1. Na udržení stále teploty v místnosti se za hodinu spotřebuje 4,2 10 6 J tepla. olik vody proteče radiátorem ústředního topení za hodinu, jestliže má voda při vstupu do radiátoru teplotu 80 ºC
VíceZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Digitální učebnice fyziky J. Beňuška - hlavní stránka (zleva) - úvdní menu, výběr tématických celků, vpřed na další celek (slupec vprav) Úvdní menu infrmace práci s prgramem Úvdem IKT ve vyučvání Prč výukvé
Více5. Mechanika tuhého tlesa
5. Mechanika tuhéh tlesa Rzmry a tvar tlesa jsu ast pi ešení mechanických prblém rzhdující a pdstatn vlivují phybvé úinky sil, které na n psbí. akvá tlesa samzejm nelze nahradit hmtným bdem. Úinky sil
VíceRekuperace rodinného domu v Přestavlkách
Rekuperace rdinnéh dmu v Přestavlkách Pjem: Rekuperace, nebli zpětné získávání tepla je děj, při němž se přiváděný vzduch d budvy předehřívá teplým dpadním vzduchem. Teplý vzduch není tedy bez užitku dveden
Více01-01.2 04.03.CZ. Pøímoèinné regulátory diferenèního tlaku a pøímoèinné regulátory diferenèního tlaku s omezovaèem prùtoku BEE line
01-01.2 04.03.CZ Pøímèinné regulátry diferenèníh tlaku a pøímèinné regulátry diferenèníh tlaku s mezvaèem prùtku BEE line Pstup návrhu regulátru diferenèníh tlaku Dán : médium vda, 70 C, statický tlak
VíceMIKROPROCESOROVÝ REGULÁTOR TEPLOTY KOTLE ÚT + UTV
MIKROPROCESOROVÝ REGULÁTOR TEPLOTY KOTLE ÚT + UTV KOTLE ÚT + UTV NÁVOD K OBSLUZE 2 Návd k bsluze SP-06 LOCJIC 1. Ppis předníh panelu 3 1 2 7 4 5 6 Phled na regulátr s značenými funkcemi Opis stanu pracy
Více01-02.7 09.04.CZ. Třícestné regulační ventily LDM RV 113 M
0-02.7 09.04.CZ Třícestné regulační ventily LDM RV 3 M Výpčet sučinitele Kv Praktický výpčet se prvádí s přihlédnutím ke stavu regulačníh kruhu a pracvních pdmínek látky pdle vzrců níže uvedených. Regulační
Více23_ 2 24_ 2 25_ 2 26_ 4 27_ 5 28_ 5 29_ 5 30_ 7 31_
Obsah 23_ Změny skupenství... 2 24_ Tání... 2 25_ Skupenské teplo tání... 2 26_ Anomálie vody... 4 27_ Vypařování... 5 28_ Var... 5 29_ Kapalnění... 5 30_ Jak určíš skupenství látky?... 7 31_ Tepelné motory:...
VícePříklad: 3 varianta: Př. 3 var:
říklad: varianta: ř. var: ak dluh usíe v ikrvlnné trubě hřívat za nrálních pdínek 1 litr vdy pčáteční tepltě 2 C, aby začala vřít? říkn ikrvlnné truby je 12 a její výkn 8. Hustta vdy =1, její ěrná tepelná
VíceTermochemie. Katedra materiálového inženýrství a chemie A Ing. Martin Keppert Ph.D.
Termochemie Ing. Martin Keppert Ph.D. Katedra materiálového inženýrství a chemie keppert@fsv.cvut.cz A 329 http://tpm.fsv.cvut.cz/ Termochemie: tepelné jevy při chemických reakcích Chemická reakce: CH
VíceIdeální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední
VíceRovnováha Tepelná - T všude stejná
Fázové heterogenní rovnováhy Fáze = homogenní část soustavy, oddělná fyzickým rozhraním, na rozhraní se vlastnosti mění skokem Rovnováha Tepelná - T všude stejná Mechanická - p všude stejný Chemická -
VíceIdeální plyn. Z tohoto jednoduchého popisu plynou další zásadní vlastnosti ideálního plynu :
Ideální lyn 7. 9. stletí, kdy vládl řesvědčení, že klasická mechanika ředstavuje dknalý nástrj r is našeh světa, byli vědci velmi udiveni zvláštním chváním lynů, které tent stav hmty výrazně dlišval d
VíceOdpisy a opravné položky pohledávek
Odpisy a pravné plžky phledávek E S O 9 i n t e r n a t i n a l a. s. U M l ý n a 2 2 1 4 1 0 0, P r a h a www.es9.cz Strana 1 (celkem 9) Ppis... 3 Účetní perace (1.1.1.2), vzr Odpisy a pravné plžky...
VíceMETODY POUŽÍVANÉ PRO VÝPOČET KOMPRESIBILITNÍHO FAKTORU ZEMNÍHO PLYNU
METODY POUŽÍVANÉ PRO VÝPOČET KOMPRESIBILITNÍHO FAKTORU ZEMNÍHO PLYNU Tereza Navrátilvá, Tmáš Hlinčík Ústav plynných a pevných paliv a chrany vzduší, Vyská škla chemick-technlgická v Praze, Technická 5,
Více3. Fázové rovnováhy v jednosložkových systémech
3. Fázvé rvnváhy v jednslžkvých systéech 3.1. Fázvé diagray jednslžkvých systéů V kapitle 2.2.4. byla dvzena závislst lární Gibbsvy energie čistých látek na tepltě a tlaku. Při stálé tlaku je G klesající
Více1. Termochemie - příklady 1. ročník
1. Termochemie - příklady 1. ročník 1.1. Urči reakční teplo reakce: C (g) + 1/2 O 2 (g) -> CO (g), ΔH 1 =?, známe-li C (g) + O 2 (g) -> CO 2 (g) ΔH 2 = -393,7 kj/mol CO (g) + 1/2 O 2 -> CO 2 (g) ΔH 3 =
VíceBEZPEČNOSTNÍ LIST podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006
Stránka 1/6 BEZPEČNOSTNÍ LIST pdle nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 Datum vydání: 24.9. 2009 Revize: I. vydání Vydal: BOHEMIACOLOR s.r.. Pčet stran: 6 Část 1 Identifikace přípravku,
Více12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par
1/18 12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par Příklad: 12.1, 12.2, 12.3, 12.4, 12.5, 12.6, 12.7, 12.8, 12.9, 12.10, 12.11, 12.12,
Více01-02.5 09.04.CZ. Regulační ventily Regulační ventily s omezovačem průtoku BEE line -1-
0-02.5 09.04.CZ Regulační ventily Regulační ventily s mezvačem průtku BEE line A.P.O. - ELMOS v..s., Pražská 90, 509 0 Nvá Paka, Tel.: +420 49 504 26, Fax: +420 49 504 257, E-mail: ap@apelms.cz, Internet:
VíceTermodynamika 2. UJOP Hostivař 2014
Termodynamika 2 UJOP Hostivař 2014 Skupenské teplo tání/tuhnutí je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání nebo naopak Značka Veličina Lt J Nedochází při něm ke změně
VícePlyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2
Plyny Plyn T v, K 11 plynných prvků Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 20 He 4.4 Ne 27 Ar 87 Kr 120 Xe 165 Rn 211 N 2 77 O 2 90 F 2 85 Cl 2 238 1 Plyn
VíceTURBOWENT HYBRIDNÍ - rotační komínová hlavice Ø 150 Ø STANDARD
BWN HBIDNÍ tační kmínvá hlavice NDD BÁZ s pmc dtahu spalin; pkud fuká vít nepavidelně s ůznu intenzitu; ventilace i v místech výskytu častých silných pudění (zóna se zatížením větem II a III); nevyvíjíli
Více2. Stavové chování a termodynamické vlastnosti čistých látek
erdynaika ateriálů verse.03 (1/006). Stavvé chvání a terdynaické vlastnsti čistých látek.1. Stavvé chvání čistých látek Ze zkušensti víe, že z rěnných, V a charakterizujících stav uzavřenéh jednslžkvéh
VíceKAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...
Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší základní pvinnsti prvzvatelů zdrjů znečišťvání vzduší ing. Zbyněk Krayzel, Pupětva 13/1383, 170 00 Praha 7 Hlešvice 266 711 179, 602 829 112 ZBYNEK.KRAYZEL@SEZNAM.CZ
VíceSpisová služba/elisa - Dodatek k manuálu - subverze 1.28
Spisvá služba/elisa - Ddatek k manuálu - subverze 1.28 01.06.2016 Ddatek k manuálu subverze 1.28 1. Obsah 2. Filtrvací ple... 3 3. Zbrazení značky slžky... 4 4. Načítání seznamů (datagridů)... 4 5. Název
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ 10
UNIVEZIT TOÁŠE TI VE ZLÍNĚ FKULT PLIKOVNÉ INFOTIKY VYNÉ STTĚ Z POCESNÍHO INŽENÝSTVÍ 10 Vlastnsti vlhkéh vzduchu Dagar Janáčvá, Hana Charvátvá Zlín 201 Tent studijní ateriál vznikl za finanční dry Evrskéh
VíceDo známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu.
Podmínky pro získání zápočtu a zkoušky z předmětu Chemicko-inženýrská termodynamika pro zpracování ropy Zápočet je udělen, pokud student splní zápočtový test alespoň na 50 %. Zápočtový test obsahuje 3
VíceTepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti
Tepelná vodivost teplo přenesené za čas dt: T 1 > T z T 1 S tepelný tok střední volná dráha T součinitel tepelné vodivosti střední rychlost Tepelná vodivost součinitel tepelné vodivosti při T = 300 K součinitel
Vícep st plyny 1 čistétuhél.akap.
bak-08=1/1 R=8.314 = 8.314JK 1 mol 1 Reakce v ideální plynné fázi ( K=exp rg ) m = RT i a ν i i a i = { pi p st = y ip p st plyny 1 čistétuhél.akap. y i = n i n (g) n (g) = i {plyny} Pozn.:Součetpřesplynyjevč.inertů!Čistékapalinyatuhélátkymají
Více2.2. Klasifikace reverzibilních elektrod
.. Klsifikce evezibilních elektd Revezibilní elektd je elektd, n níž se ustvuje vnváh říslušnéh zvtnéh cesu (ř. Cu e Cu) dsttečně ychle. Díky tmu elektd nbude v kátké dbě svéh definvnéh vnvážnéh tenciálu,
VíceDynamická podstata chemické rovnováhy
Dynamická podstata chemické rovnováhy Ve směsi reaktantů a produktů probíhá chemická reakce dokud není dosaženo rovnovážného stavu. Chemická rovnováha má dynamický charakter protože produkty stále vznikají
Více7. ZÁKLADY KINETICKÉ TEORIE A TRANSPORTNÍ JEVY
NA ÚVOD Předkládaná Sbírka příkladů je určena k prcvičvání látky přednášené na VŠCHT ve druhém semestru základníh kurzu Fyzikální chemie. V suladu s přednášenu látku a skripty Fyzikální chemie II je i
VíceOprava a modernizace panelového bytového domu Pod Špičákem č.p. 2710 2711, Česká Lípa
Název stavby: Oprava a mdernizace panelvéh bytvéh dmu Pd Špičákem č.p. 2710 2711, Česká Lípa ÚSTÍ NAD LABEM II/2013 B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Stupeň: Investr: Zdpvědný prjektant: Veducí prjektu: Vypracval:
VíceHydrochemie koncentrace látek (výpočty)
Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve 2
VíceKinematika hmotného bodu I.
Kinematika hmtnéh bdu I. Kinematiku hmtnéh bdu myslíme zkumání záknitstí phybů těles. Hmtným bdem myslíme bd, jímž nahradíme skutečné reálné těles. Hmtnst tělesa je sustředěna d jednh bdu, prt hmtný bd.
Vícer o je jednotkový vektor průvodiče :
Elektické le ve vakuu Přesněji řečen, budeme se věnvat elektstatickému li, tj. silvému li vyvlanému existencí klidvých nábjů. (Z mechaniky všem víme, že jmy klidu a hybu jsu elativní, závisejí na vlbě
VícePříklady k zápočtu molekulová fyzika a termodynamika
Příklady k zápočtu molekulová fyzika a termodynamika 1. Do vody o teplotě t 1 70 C a hmotnosti m 1 1 kg vhodíme kostku ledu o teplotě t 2 10 C a hmotnosti m 2 2 kg. Do soustavy vzápětí přilijeme další
VíceNÁVOD K VÝROBKU. Měřič průtoku, tepla, stavový přepočítávač plynů INMAT 66. typ 466
TP 274560/l Měřič průtku, tepla, stavvý přepčítávač plynů INMAT 66 NÁVOD K VÝROBKU typ 466 PRO JEDNOTLIVÁ PROVEDENÍ PŘILOŽEN PŘÍSLUŠNÝ DODATEK K NÁVODU Obrázek 1 - ROZMĚROVÝ NÁKRES POUŽITÍ - k měření průtku
Více1.2. Kinematika hmotného bodu
1.. Kinematika hmtnéh bdu P matematické přípravě už můžeme začít s první kapitlu, kinematiku. Tat část fyziky se zabývá ppisem phybu těles, aniž by se ptala prč k phybu dchází. Jak je ve fyzice častým
VícePlyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2
Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn
VíceTechnický list. Asfaltová silnovrstvá stěrka 2-K. 1. Vlastnosti / Použití. 2. Funkční charakteristika. 3. Podklad a zpracování
Asfaltvá silnvrstvá 1. Vlastnsti / Pužití Bstik Asfaltvá silnvrstvá je trhliny přemsťující, plasty mdifikvaná asfaltvá stěrkvá hmta pr trvalu izlaci stavebních knstrukcí, které jsu ve styku se zeminu,
VíceFYZIKA I cvičení, FMT 2. POHYB LÁTKY
FYZIKA I cvičení, FMT 2.1 Kinematika hmotných částic 2. POHYB LÁTKY 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 Těleso při volném pádu urazí v poslední sekundě dvě třetiny své dráhy. Určete celkovou dráhu volného
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 12
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 2 Termodynamika reálných plynů část 2 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 203 Tento studijní
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11 Termodynamika reálných plynů část 1 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento studijní
Více01-02.5 04.03.CZ Regulaèní ventily Regulaèní ventily s omezovaèem prùtoku BEE line
01-02.5 04.0.CZ Regulaèní ventily Regulaèní ventily s mezvaèem prùtku BEE line -1- Výpèet suèinitele Kv Praktický výpèet se prvádí s pøihlédnutím ke stavu regulaèníh kruhu a pracvních pdmínek látky pdle
VíceUniverzita Karlova v Praze, KOLEJE A MENZY, Voršilská 1, Praha 1
Univerzita Karlva v Praze, KOLEJE A MENZY, Vršilská 1, Praha 1 č.j. 18/2013 Praha, dne 10. 1. 2013 SMĚRNICE č. 1/2013 O POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍCH OCHRANNÝCH PRACOVNÍCH PROSTŔEDKŮ, MYCÍCH, ČISTÍCÍCH A DEZINFEKĆNÍCH
VíceProjektový manuál: SME Instrument Brno
Prjektvý manuál: SME Instrument Brn 1 Obsah 1. C je SME Instrument?... 3 1.1 Pslání prgramu... 3 1.2 Stručný ppis prgramu... 3 2. C je SME Instrument Brn?... 3 2.1 Prč vznikl SME Instrument Brn... 3 2.2
VíceTechnický list. Asfaltová silnovrstvá stěrka 2-K. 1. Vlastnosti / Použití. 2. Funkční charakteristika. 3. Podklad a zpracování
Asfaltvá silnvrstvá 1. Vlastnsti / Pužití Bstik Asfaltvá silnvrstvá je trhliny přemsťující, plasty mdifikvaná asfaltvá stěrkvá hmta pr trvalu izlaci stavebních knstrukcí, které jsu ve styku se zeminu,
VíceDIFÚZNÍ VLASTNOSTI MATERIÁLŮ PLOCHÝCH STŘECH A JEJICH VLIV NA TEPELNĚ TECHNICKÝ VÝPOČET
DIFÚZNÍ VLASTNOSTI MATERIÁLŮ PLOCHÝCH STŘECH A JEJICH VLIV NA TEPELNĚ TECHNICKÝ VÝPOČET Abstract DIFFUSION PROPERTIES OF MATERIALS IN FLAT ROOFS AND THEIR INFLUENCE ON TECHNICAL THERMAL CALCULATION Petr
VíceFyzikální chemie. 1.2 Termodynamika
Fyzikální chemie. ermodynamika Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 07/08 děj izotermický izobarický izochorický konstantní V ermodynamika rvní termodynamický zákon (zákon zachování energie): U Q + W izotermický
VíceVÝPOČET THERMODYNAMICS ROVNOVÁHY SYNTHESY METHYLAMINÜ*
CHEMICKÉ ZVESTI X, Bratislava 956 VÝPOČET THERMODYAMICS ROVOVÁHY SYTHESY METHYLAMIÜ* M. HABADA, Z. ŠEHA Výzkumný ústav rganických synthes, katalytická labratř v Pardubicích-Rybitví Při studiu reakcí pr
VíceZměkčovače vody. Testry. Náplně (pryskyřice, sůl) Jednokohoutové Dvoukohoutové Automatické ... 1... 1... 2,3 ... 2 ... 2
Změkčvače vdy Změkčvače vdy Jednkhutvé Dvukhutvé Autmatické......... 2,3 Testry... 2 Náplně (pryskyřice, sůl)... 2 Změkčvače vdy Pkud Vám leží na srdci dluhá živtnst a bezprblémvé užívání jedntlivých zařízení,
VíceStřední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im
Střední průmyslvá škla strjní a elektrtechnická Resslva 5, Ústí nad Labem Fázry a kmplexní čísla v elektrtechnice A Re + m 2 2 j 1 + m - m A A ϕ ϕ A A* Re ng. Jarmír Tyrbach Leden 1999 (2/06) Fázry a kmplexní
VíceTERMOMECHANIKA 2. Stavová rovnice ideálních plynů
FSI U Brně, Energetický ústa Odbr terechaniky a techniky rstředí rf. Ing. Milan Paelek, CSc. ERMOMECHNIK. Staá rnice ideálních lynů OSNO. KPIOLY gadrů zákn Gay-Lussaců zákn Charlesů zákn Byleů Maritteů
Více1 SKLO Z POŽÁRNÍHO HLEDISKA - TEPELNÉ VLASTNOSTI SKLA
1 SKLO Z POŽÁRNÍHO HLDISKA - TPLNÉ VLASTNOSTI SKLA Skl patří k materiálům, které významně vlivňují vývj stavební techniky a architektury. Nálezy skla pcházející z dby asi klem 5000 let před naším letpčtem
Víceintegrované povolení
Integrvané pvlení čj. MSK 102663/2010 ze dne 12.10.2010, ve znění pzdějších změn V rámci aktuálníh znění výrkvé části integrvanéh pvlení jsu zapracvány dsud vydané změny příslušnéh integrvanéh pvlení.
VícePlyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2
Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn
VíceChemické výpočty 11. Stechiometrické výpočty (včetně reakcí s ideálními plyny); reakce s přebytkem výchozí látky
Chemické výpočty 11 Stechiometrické výpočty (včetně reakcí s ideálními plyny); reakce s přebytkem výchozí látky Ing. Martin Pižl Skupina koordinační chemie místnost A213 E-mail: martin.pizl@vscht.cz Web:
VíceMistrovství České republiky v logických úlohách
Mistrvství České republiky v lgických úlhách Blk - Kktejl :5-5: Řešitel Stezky První větší Sendvič Dminvé dlaždice 5 Rzlžené čtverce 6 Dlaždice 7 Klik plí prjdu vedle? 8 Milenci 9 Kulečník Dmin 7x8 Cruxkrs
VíceMožnosti a druhy párování
Mžnsti a druhy párvání E S O 9 i n t e r n a t i n a l a. s. U M l ý n a 2 2 1 4 1 0 0, P r a h a www.es9.cz Strana 1 (celkem 9) Autmatické hrmadné párvání... 3 Imprt bankvních výpisů (1.2.1.5)... 3 Párvání
Vícebak-06=1/1 http://www.vscht.cz/fch/cz/pomucky/kolafa/n403011p.html
bak-06=1/1 pst=101325 = 1.013e+05 Pa R=8.314 = 8.314JK 1 mol 1 Gibbsovo fázové pravidlo v = k f + 2 C počet stupnů volnosti počet složek počet fází počet vazných podmínek 1. Gibbsovo fázové pravidlo Určete
VíceTéma č. 6 Mzdy, zákonné odvody a daně. Mzdy a zákonné odvody
Mzdy a záknné dvdy MZDA pracvně-právní vztah = vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pracvně-právní vztah se řídí zákníkem práce, kde je uveden, že zaměstnanci za vyknanu práci náleží MZDA je t částka,
VíceTURBOWENT HYBRIDNÍ PLUS - rotační komínová hlavice Ø Ø STANDARD
ÁZ s ax výkn [m3/h] ø ø ø 3 ø 3 43 79 94 144 17 zsah ychlstí táčení [t/min] 9 38 9 34 9 8 9 6 ntla táček [VDC] 3 3 ax příkn [W] Pacvní teplta [ C] s pmc dtahu spalin; ventilace i v místech výskytu častých
VíceZásady pro činnost rozhodčích ČSJu
Zásady pr činnst rzhdčích ČSJu Zásady platné d 1. ledna 2019 Tímt se ruší směrnice z 1. 10. 2016 Vypracval: Kmise rzhdčích ČSJu Schválil: VV ČSJu a Plénum ČSJu 11.12.2018 Obsah 1. Přehled kvalifikací 2.
Více2. KINETICKÁ ANALÝZA HOMOGENNÍCH REAKCÍ
2. KINETICKÁ ANALÝZA HOMOGENNÍCH REAKCÍ Úloha 2-1 Řád reakce a rychlostní konstanta integrální metodou stupeň přeměny... 2 Úloha 2-2 Řád reakce a rychlostní konstanta integrální metodou... 2 Úloha 2-3
Více2.2.11 Slovní úlohy vedoucí na lineární rovnice II
2.2.11 Slvní úlhy veucí na lineární rvnice II Přepklay: 2210 Př. 1: Otec s ceru šli na výlet. Otcův krk měří 80 cm, cera je ještě malá a jeen krk má luhý puze 50 cm. Jak luhý byl výlet, kyž cera ušla tři
VíceRozklad přírodních surovin minerálními kyselinami
Laboatoř anoganické technologie Rozklad příodních suovin mineálními kyselinami Rozpouštění příodních mateiálů v důsledku pobíhající chemické eakce patří mezi základní technologické opeace řady půmyslových
VíceÚlohy: 1) Vypočítejte tepelné zabarvení dané reakce z následujících dat: C 2 H 4(g) + H 2(g) C 2 H 6(g)
Úlohy: 1) Vypočítejte tepelné zabarvení dané reakce z následujících dat: C 2 H 4(g) + H 2(g) C 2 H 6(g) C 2 H 4(g) + 3O 2(g ) 2CO 2(g) +2H 2 O (l) H 0 298,15 = -1410,9kJ.mol -1 2C 2 H 6(g) + 7O 2(g) 4CO
Více01-01.1 10.02.CZ Pøímoèinné regulátory tlaku
01-01.1 10.0.CZ Pøímèinné regulátry tlaku -1- Diagramy prùtku redukèním ventilem v závislsti na pklesu výstupníh tlaku Ventily a vybavené pru inu s rzsahem 0.08 a 0. MPa. RD 10 V1 16/1-xx, vstupní tlak
VíceVY_32_INOVACE_G 21 17
Název a adresa škly: Střední škla růmyslvá a umělecká, Oava, řísěvkvá rganizace, Praskva 399/8, Oava, 7460 Název eračníh rgramu: OP Vzdělávání r knkurenceschnst, blast dry.5 Registrační čísl rjektu: CZ..07/.5.00/34.09
Více