Evropský vzdlávací program oboru urgentní medicína

Transkript

1 Evropský vzdlávací program oboru urgentní medicína Jana Šeblová Územní stedisko záchranné služby Stedoeského kraje Odborná spolenost urgentní medicíny a medicíny katastrof LS JEP Úvod V roce 2007 byl dokonen evropský vzdlávací program v oboru urgentní medicíny. První návrh sjednocení v oblasti vzdlávání byl z roku V posledních dvou letech byla utvoena pracovní skupina pod vedením Dr. Roberty Petrino z Itálie a aktualizovala curriculum dle dnešních požadavk na vzdlávání. Tato pracovní skupina (Task Force of EuSEM) se skládala ze zástupc národních spoleností z celkem 17 zemí (Belgie, R, Estonsko, Francie, SRN, ecko, Irsko, Itálie, Malta, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Španlsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Velká Británie). Revize byla provedena Multidisciplinary Joint Committee of the Union Européenne des Médecins Spécialistes (MDJ- UEMS). Cílem textu je vytvoit standardy pro rozvoj a organizaci akreditovaných vzdlávacích program oboru pi zachování srovnatelné úrovn ve všech evropských státech, což je podmínkou vzájemného uznávání kvalifikace. Text je pehledem celé šíe oboru, s pesahem na jedné stran i k prevenci, na druhé stran až k holistickému pohledu na pacienta vetn psychologických a sociálních determinant. V zaátku je odkaz na programové prohlášení EuSEM (viz píloha), zejména je zdraznna teze, že poskytování kvalitní pée vyžaduje srovnatelné vzdlávací standardy. Struktura vzdlávacího programu Základem textu souasného curricula je jednak pedchozí verze vzdlávacího programu z roku 2002 a dále direktiva EU (2001/19 EC), týkající se vzdlávání a kterou je urgentní medicína zaazena mezi obory s ptiletým vzdlávacím programem. Je obsažena jak návaznost pednemocniní a nemocniní pée, terénní praxe, tedy zdravotnická záchranná služba, je pouze ástí oboru. Text je lenn do následujících základních oblastí: 1. Klíové dovednosti evropského lékae urgentní medicíny 2. Systémov založené lékaské znalosti 3. Charakteristické symptomy 4. Specifické aspekty urgentní medicíny 5. Klíové klinické postupy a dovednosti 1. Ke klíovým dovednostem je azena pée o pacienty, rozsah odborných medicínských znalostí, komunikaní schopnosti, schopnosti spolupráce a interpersonální dovednosti, profesionalita, znalost a dobrá orientace v etických a právních aspektech se zamením na akutní stavy, organizaní, plánovací a manažerské schopnosti tedy z pohledu organizace práce týmu na oddlení a ešení priorit v konkrétních situacích, a v neposlední ad podíl na výuce a orientace ve výzkumných postupech. Na výcviku dalších léka a neléka by se ml podílet každý léka se specializovanou zpsobilostí (návrh pipouští pomr maximáln dva školence na jednoho školitele). Neoekává se, že se každý léka se bude podílet na výzkumu, ale všichni by mli být schopni kritického pohledu na odbornou literaturu a mli by znát postupy a základy epidemiologie a statistiky natolik, aby byli schopni posoudit validitu a význam jednotlivých prezentovaných studií. Oddíl nazvaný pée o pacienty zahrnuje zvládnutí dynamického procesu poskytování pée pi nepedvídatelném písunu pacient, celkový pístup k jednotlivým pacientm, zahrnující

2 fyzické, psychické a sociální aspekty, draz na poátení péi, edukaci pacient, orientaci v problematice veejného zdravotnictví, triage v podmínkách urgentního píjmu, primární posouzení, stabilizaci život ohrožujících stav, odebrání cílené anamnézy, sekundární posouzení a okamžitou lébu, klinické rozhodovací procesy, dokumentaci, re-triage a opakované posouzení a pouení pacient pi propuštní. Zdraznny jsou i schopnosti komunikace, spolupráce a práce v týmu (jako vedoucí týmu i jako souást) a interpersonální dovednosti. Komunikaci je nutno pizpsobit promnlivým pracovním podmínkám i velké variabilit sociálních vrstev, se kterými léka pracuje. Musí zvládnout nejen komunikaci s pacienty a píbuznými, ale i s kolegy, ostatními zdravotníky i složkami (hasii, policií, zástupci sociálních služeb apod.), s veejností a veejnými sdlovacími prostedky. Je nutné ovládat jak verbální, tak neverbální složku komunikace a pizpsobení formy konkrétní situaci. Pochopiteln sem patí i zvládání všech technologických komunikaních médií a schopnosti aktivní práce s nimi. V této kapitole je i draz na vyhýbání se vlivu pedsudk, emocí a stresu. Rozsáhlá je i kapitola o profesionalit a znalosti právních a etických aspekt v urgentní medicín. Léka by ml mít profesionální pístup i chování, ml by být schopen sebemotivace a ml by si být vdom svých vlastních omezení. Ml by být schopen se orientovat v situacích týkajících se soukromí pacienta, jeho autonomie, informovaného souhlasu na jedné a odmítnutí pée na druhé stran, v otázkách spojených s ne/svéprávností pacienta, ml by umt rozpoznat situace interpersonálního násilí (domácí násilí, týrání, zneužívání), znát kritéria nezahájení resuscitace a problematiku ostatních end-of-life decisions a umt je v konkrétních situacích aplikovat. Velmi dobe se musí orientovat v medicínsko-právních aspektech zejména pi kardiopulmonální resuscitaci, pi mimoádných událostech, u thotných. V komunikaci s pacientem má poskytovat pravdivé informace a dbát na zachování povinné mlenlivosti. Musí znát legislativu té zem, ve které praxi provozuje. K organizaním, plánovacím a manažerským dovednostem je azena schopnost zajistit rovnováhu mezi zvládnutím jednotlivých pacient a souasnou organizací práce na urgentním píjmu, musí vést pelivou dokumentaci se vstupy a záznamy v reálném ase, znát zásady efektivního time-managementu a informaního managementu. Ml by se orientovat v systémech ízení a hodnocení kvality, standardech, auditech a metodách a možnostech zlepšování klinické praxe. Podílem na vzdlávání a výzkumu již bylo zmínn výše. Každý léka by se ml úastnit kontinuálního celoživotního sebevzdlávání a sebezdokonalování, ml by se podílet na pregraduální i postgraduální výuce nebo na osvt veejnosti. Minimum doporuených znalostí v oblasti výzkumu zahrnuje kritické zhodnocení odborných vdeckých publikací, používání zásad medicíny založené na dkazech, kritické zhodnocení doporuení a klinických standard, základy klinické epidemiologie, biostatistiky, hodnocení kvality, hodnocení rizika a pochopení zásad vdeckého výzkumu. Další dv rozsáhlé kapitoly (. 2: Systémov založené lékaské znalosti,. 3: Charakteristické symptomy) jsou tvoeny objemem odborných medicínských znalostí. Jako první je azen pehled systémov vázaných znalostí - široké systémové znalosti jsou nezbytným pedpokladem dobré diferenciace symptom, jsou nezbytným pedpokladem, se kterým by ml adept do vzdlávání vstupovat. Tato ást curricula je nejdelší. Pod jednotlivými odbornostmi jsou ješt vyjmenovány konkrétní diagnózy, jejichž diagnostiku a lébu by ml léka urgentní medicíny ovládat, v tomto struném pehledu jsou vynechány. U všech stav je uvedeno u dosplých a dtí je tedy zdraznno, že se lékai zabývají celým vkovým spektrem a musí ovládat i specifika urgentní pediatrické pée (zde uvedeno výslovn u první skupiny, platné pro všechny skupiny).

3 Pehled systémov založených lékaských znalostí (azeno abecedn v anglitin): kardiovaskulární urgentní /akutní stavy u dosplých a dtí dermatologické urgentní stavy endokrinologické a metabolické akutní poruchy poruchy vodního a elektrolytového hospodáství ORL urgentní stavy GIT urgentní stavy gynekologicko-porodnické urgentní stavy hematologické a onkologické urgentní stavy imunologické urgentní stavy infekní choroby a septické stavy muskuloskeletální urgentní stavy neurologické urgentní stavy oftalmologické urgentní stavy plicní urgentní stavy psychiatrické poruchy a poruchy chování renální a urologické urgentní stavy trauma u dtí a dosplých Obdobn a také vyerpávajícím zpsobem jsou v následující kapitole uvedeny charakteristické symptomy (kapitola 3) se kterými se pacienti na lékae obracejí. Zde jsou vyjmenované diagnózy, které mohou uvedenou obtíž zpsobit, se zvýraznním tch, které jsou život ohrožující a tudíž je nutné je vylouit i potvrdit co nejdíve napíklad u bolestí na hrudi jsou zvýraznny akutní koronární syndrom, disekující aneurysma, arytmie, plicní embolie, tenzní pneumothorax, ruptura esofagu, k mén naléhavým jsou azeny napíklad pneumonie, gastroesofageální reflux, interkostální svalová bolest, vertebrogenní bolesti, panická ataka, hepres zoster apod. Krom závažnosti jsou ješt jednotlivé klinické stavy lenny podle oborové píslušnosti. Stejným zpsobem jsou zpracovány všechny následující skupiny symptom. Pehled charakteristických symptom (bez specifikace jednotlivých možných píin): Akutní bolest bicha Poruchy chování a agitovanost Poruchy vdomí u dtí a dosplých Bolesti zad Netraumatické krvácení Srdení zástava Bolest na hrudi Plaící dít Prjem Dušnost Horeka a endogenní zvýšení tlesné teploty Bolest hlavy u dtí a dosplých Žloutenka Bolest horních/dolních konetin Palpitace Kee u dosplých a dtí

4 Šokové stavy u dosplých a dtí Kožní projevy u dosplých a dtí Synkopy Urologické píznaky (dysurie/oligo/anurie/polyurie) Závrativé stavy, poruchy rovnováhy Zvracení tvrtou kapitolou jsou specifické aspekty urgentní medicíny. Velmi asto tyto kategorie pesahují do sociální sféry a souvisí s kontextem životního píbhu pacienta. V této ásti je zaazeno zneužívání a násilí vi dosplým i dtem, ale i ostatní preventivní programy (úrazy, dopravní nehodovost apod.), vnjší píiny úraz ( environmental injuries ). Je zde zaazena i medicína katastrof a pednemocniní pée. V poslední páté kapitole jsou klíové klinické postupy a dovednosti, které jsou obsahem výcviku: KPR dle platných standard, zajištní dýchacích cest, zásady umlé plicní ventilace, analgesie a sedace, podpora a resuscitace obhu, diagnostické postupy a schopnosti a dovednosti jednotlivých odborností (ORL, GIT, urologické, ortopedické neurologické, gynekologicko-porodnické ophtalmologické), pée o rány, znalosti zásad transportu pacient v kritickém stavu a hygienické aspekty, kam patí zejména dekontaminace, izolace a ochrana personálu. Závr Evropské curriculum definuje, k jaké sum znalostí, dovedností a ostatních profesionálních kvalit by ml specialista bhem výcviku dospt; není taxativn stanoven nap. poet rotací v jednotlivých oborech. Stejn tak je uznávána vzdlávací cesta základního oboru (preferovaná), ale i z tzv. supra-specializací (nástavbová) zde je požadavek minimáln msíc výcviku na urgentním píjmu po základní specializaci.. Je striktní požadavek na zakonení vzdlávacího programu zkouškou ped tzv. Národní vzdlávací autoritou (podle místních podmínek a legislativy). Dalšími kroky sjednocení vzdlávání jsou vytvoení spolených evropských výcvikových program (Evropská škola urgentní medicíny) a výmnné stáže léka v píprav. Koneným cílem je evropský oborový diplom. Podíl eské urgentní medicíny na vzniku evropského vzdlávacího programu dokládá zalenní do souasných trend. Píloha. 1: Programové prohlášení o urgentní medicín v Evrop Evropská spolenost urgentní medicíny CO JE URGETNÍ MEDICÍNA? Urgentní medicína je lékaská specializace, založená na znalostech a dovednostech nezbytných pro prevenci, diagnostiku a zvládnutí urgentních a emergentních píznak nemocí a úraz, které postihují pacienty všech vkových skupin a v celém spektru nediferencovaných somatických a duševních poruch. Je specializací, ve které je as kritickou veliinou. Praxe urgentní medicíny zahrnuje pednemocniní a nemocniní tídní, resuscitaci, vstupní vyšetení a zvládnutí nediferencovaných urgentních a emergentních stav až do propuštní

5 nebo do pedání do další pée jiného lékae nebo zdravotníka. Zahrnuje též vývoj systém pednemocniních a nemocniních záchranných služeb. CO JE EVROPSKÁ SPOLENOST URGENTNÍ MEDICÍNY (EuSEM)? Evropská spolenost urgentní medicíny (EuSEM) zahrnuje Federaci, která je v souasné dob tvoena 22 evropskými národními spolenostmi urgentní medicíny a reprezentuje více než léka urgentní medicíny v Evrop. JAKÝ JE SOUASNÝ STAV URGENTNÍ MEDICÍNY V EVROP? Urgentní medicína je v souasné dob uznaná jako samostatná lékaská specializace v devíti lenských zemích Evropské unie (podle EU direktivy 2005/36/EC) a v nkterých dalších zemích EU existuje jako nástavbová specializace. Evropská spolenost urgentní medicíny zastává názor, že poskytování vysoce kvalitní pée v urgentních stavech vyžaduje lékae se specializovaným výcvikem v urgentní medicín, nebo toto je nejefektivnjší cesta (jak z klinického, tak z ekonomického pohledu), jak poskytnout vysoce kvalitní péi v kritických poáteních stádiích urgentní léby. Proto by všechny evropské zem mly usilovat o ustanovení urgentní medicíny základní lékaskou specializací. JAKÉ JSOU PRINCIPY POLITIKY EuSEM? Evropská spolenost urgentní medicíny se snaží zajistit: Nejvyšší kvalitu urgentní pée pro všechny pacienty Poskytování této pée specialisty s výcvikem v urgentní medicín Srovnatelný standard klinické pée na urgentních píjmech v celé Evrop K dosažení tchto cíl považuje EuSEM za potebné následující kroky: Evropský spolený vzdlávací program, založený na kompetencích: o Pée o pacienty o Medicínské znalosti o Komunikaní, interpersonální dovednosti a dovednosti, týkající se spolupráce o Profesionalita, etické a legislativní otázky o Organizaní, plánovací a manažerské dovednosti o Akademické aktivity výuka a výzkum Vzdlávací a výcvikové programy k zajištní tohoto spoleného vzdlávacího programu Systém hodnocení a pezkoušení k ovení, zda pedepsané kompetence byly dosaženy Standardy klinické pée a rozsáhlý program, hodnotící, zda je tchto standard dosahováno Výzkumné projekty, které by pisply k rozvoji mezinárodních vdeckých dkaz v oboru Zahrnutí urgentní medicíny jako klíové souásti pregraduální lékaské výuky JAKÝ VÝCVIK BY ML BÝT VYŽADOVÁN PRO PRAKTIKOVÁNÍ URGENTNÍ MEDICÍNY V EVROP? EU direktiva pro lékae vyžaduje specializaní výcvik v urgentní medicín v minimální délce pti let. EuSEM již publikoval evropský spolený specializaní vzdlávací program a v souasnosti spolupracuje s Multidisciplinárním výborem lékaských specializací Evropské unie (UEMS). Výbor posuzuje revizi spoleného vzdlávacího programu a posuzuje principy

6 zahrnuté v zahájení a organizaci výcvikových program podle srovnatelných standard na urených oddleních v celé Evrop. SOUHRN POLITIKY EuSEM Hlavním cílem EuSEM je zajistit co nejvyšší kvalitu urgentní pée pro pacienty. Tato pée by mla být poskytována lékai s výcvikem v urgentní medicín. Urgentní medicína by se mla ve všech evropských zemích stát základní lékaskou specializací, aby všichni pacienti mli pístup ke kvalitní péi v urgentních stavech. Návrh textu Dr. David Williams, exprezident EuSEM Schváleno zástupci Evropské federace národních spoleností 16. záí 2007 na kongresu MEMC IV Sorrent, Itálie Peklad: MUDr. Jana Šeblová, Ph.D.