ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

Transkript

1 *UOHSX00AYXV0* UOHSX00AYXV0 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0041/2018/VZ-03781/2018/523/JŠi Brn: 7. únra 2018 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 248 zákna č. 134/2016 Sb., zadávání veřejných zakázek, ve věci spáchání přestupku pdle 268 dst. 1 písm. d) téhž zákna bviněným měst Strmilv, IČO , se sídlem Náměstí 60, Strmilv v suvislsti se zadáváním veřejné zakázky Měst Strmilv Rzšíření kanalizace a nvstavba ČOV v užším řízení, jehž známení byl deslán k uveřejnění dne a uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne pd ev. č. Z , ve znění pravy uveřejněné dne , vydává pdle ustanvení 90 dst. 1 zákna č. 250/2016 Sb., dpvědnsti za přestupky a řízení nich, tent příkaz: I. Obviněný měst Strmilv, IČO , se sídlem Náměstí 60, Strmilv se v suvislsti se zadáváním veřejné zakázky Měst Strmilv Rzšíření kanalizace a nvstavba ČOV v užším řízení, jehž známení byl deslán k uveřejnění dne a uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne pd ev. č. Z , ve znění pravy uveřejněné dne , dpustil přestupku pdle 268 dst. 1 písm. d) zákna č. 134/2016 Sb., zadávání veřejných zakázek, ve znění pzdějších předpisů, tím, že při vyřizvání námitek pdaných stěžvatelem EUROVIA CS, a.s., IČO , se sídlem Nárdní 138/10, Praha 1, dpisem ze dne , které směřvaly prti zadávacím pdmínkám veřejné zakázky, pstupval v rzpru s ustanvením 245 dst. 1 téhž zákna, nebť v rzhdnutí ze

2 dne námitkách stěžvatele, kterým námitky pdle 245 dst. 2 citvanéh zákna dmítl, se v důvdnění rzhdnutí pdrbně a srzumitelně nevyjádřil ke všem skutečnstem uvedeným stěžvatelem v námitkách, a t: k námitce údajně nepřiměřenéh a diskriminačníh nastavení kritérií technické kvalifikace v části 4.4. písm. a) kvalifikační dkumentace, kde zadavatel pr jejich prkázání pžadval dlžení seznamu stavebních prací pdle 79 dst. 2 písm. a) citvanéh zákna, jehž sučástí budu: minimálně čtyři realizace stavebních prací bdbnéh charakteru jak je předmět plnění zakázky, tj. výstavba gravitační či tlakvé kanalizace včetně výstavby ČOV, ve finančním bjemu min ,- Kč bez DPH za každu zakázku (jedná se celkvu hdntu referenční zakázky, včetně ČOV, ČS, aj.). Z celkvéh pčtu čtyř referenčních zakázek definvaných výše musí být dlženy uchazečem minimálně dvě referenční zakázky, kde prbíhala v rámci realizace sučasně výstavba tlakvé i gravitační kanalizace, přičemž tlakvá kanalizace byla v minimálním rzsahu (délka tlakvé kanalizace - výtlaku) 500 m u každé referenční zakázky. Z celkvéh pčtu čtyř referenčních zakázek definvaných výše musí být dlženy uchazečem minimálně dvě referenční zakázky, kde prbíhala v rámci realizace sučasně i výstavba neb reknstrukce vdvdníh řádu v minimálním rzsahu (délka ptrubí) 350 m u každé referenční zakázky. Z celkvéh pčtu čtyř referenčních zakázek definvaných výše musí být dlženy uchazečem minimálně dvě referenční zakázky, u kterých musí uchazeč dlžit, že prběhla v rámci každé referenční zakázky realizace minimálně 3 čerpacích stanic. Z celkvéh pčtu čtyř referenčních zakázek definvaných výše musí být dlženy uchazečem minimálně dvě referenční zakázky, u kterých musí uchazeč dlžit, že prběhla v rámci každé referenční zakázky realizace minimálně 230 ks kanalizačních přípjek. Všechny výše uvedené pžadavky musí vyplývat z dlžených referenčních listin a specifikací referencí uvedených v jejich seznamu (jestli-že relevantní infrmace prkazující pžadavky zadavatele nebude vyplývat z referenčníh listu, je uchazeč pvinen prkázat jinými relevantními dklady např. částí smluvy díl, výňatkem z rzpčtu, ddatečným ptvrzením bjednatele vztahujícímu se ke knkrétnímu pžadavku (např. em), je dstačující puze infrmace v seznamu referencí či čestné prhlášení uchazeče). minimálně 4 realizace stavebních prací bdbnéh charakteru jak je část předmětu plnění zakázky, tj. reknstrukce neb výstavba kmunikace s pkládku živičných směsí v minimálním rzsahu pkládky m2 u každé referenční zakázky. Dkládaná reference může být samstatnu referenční zakázku, neb část předmětu plnění referenční zakázky tut skutečnst musí uchazeč upřesnit. minimálně 3 realizace bdbnéh charakteru jak je část předmětu plnění zakázky, tj. výstavba mechanick bilgické ČOV pr min EO rzdělené na dvě samstatné bilgické linky: 2

3 Z celkvéh pčtu tří referenčních zakázek definvaných výše, musí být dlžena uchazečem minimálně jedna referenční zakázka, kde se musel jednat realizaci výstavby ČOV vybavenu svzvu jímku. Z celkvéh pčtu tří referenčních zakázek definvaných výše, musí být dlžena uchazečem minimálně jedna referenční zakázka, kde se musel jednat realizaci výstavby ČOV s dimenzí denníh dtku min. 260 m3/den. Z celkvéh pčtu tří referenčních zakázek definvaných výše, musí být dlžena uchazečem minimálně jedna referenční zakázka, kde se musel jednat realizaci výstavby ČOV s technlgií busměrnéh dsávání kalu ze dna dsazvací nádrže d bčníh kanálu principem spjených nádb. Dkládaná reference může být samstatnu referenční zakázku, neb část předmětu plnění referenční zakázky tut skutečnst musí uchazeč upřesnit. minimálně 2 realizace stavebních prací bdbnéh charakteru jak je část předmětu plnění zakázky, tj. reknstrukce neb výstavba kanalizačníh neb vdvdníh řádu v intravilánu samsprávných územních celků (bcí, měst), kde v průběhu realizace prbíhala mikrpiltáž statních stavebních bjektů (pzemních staveb) dtčených realizací v rzsahu realizace min. 50 metrů mikrpilt u každé referenční zakázky. Dkládaná reference může být samstatnu referenční zakázku, neb část předmětu plnění referenční zakázky tut skutečnst musí uchazeč upřesnit, kde stěžvatel uvedl, že velké mnžství a přílišná knkretizace referenčních staveb, a t byť třeba jen ve vybraných charakteristikách, vede k nedůvdněnému zúžení sutěže veřejnu zakázku a nepřípustné diskriminaci, nebť nadměrnu kumulací a kmbinací pžadvaných specifických charakteristik referenčních staveb se kruh sutěžitelů mezuje nikli na takvé, kteří jsu pr plnění předmětu veřejné zakázky způsbilí, nýbrž na takvé, kteří již měli příležitst zadavatelem pžadvaná specifická plnění pskytvat; k námitce údajně nepřiměřenéh a diskriminačníh nastavení kritérií technické kvalifikace v části 4.4. písm. b) kvalifikační dkumentace, kde zadavatel pr jejich prkázání pžadval předlžení svědčení vzdělání a dbrné kvalifikaci pdle 79 dst. 2 písm. d) citvanéh zákna vztahujících se k následujícím sbám: hlavní stavbyveducí, který musí mít vyskšklské vzdělání stavebníh směru, autrizaci pdle zákna č. 360/1992 Sb. v bru stavby vdníh hspdářství a krajinnéh inženýrství (vdhspdářské stavby) jak autrizvaný inženýr a min. 7 let praxe při řízení stavebních prací bdbnéh rzsahu, přičemž jak stavbyveducí musel půsbit min. u čtyř bdbných zakázek tj. výstavba gravitační či tlakvé kanalizace včetně výstavby ČOV, ve finančním bjemu min ,- Kč bez DPH za každu zakázku, přičemž z celkvéh pčtu čtyř referenčních zakázek definvaných výše musí být dlženy uchazečem minimálně dvě referenční zakázky, kde prbíhala výstavba kanalizace v minimálním rzsahu m kanalizačníh ptrubí u každé referenční zakázky a z celkvéh pčtu čtyř referenčních zakázek definvaných výše musí být dlžena uchazečem minimálně jedna referenční 3

4 zakázka, u které musí uchazeč dlžit, že prběhla v rámci realizace zakázky výstavba minimálně 3 čerpacích stanic; stavbyveducí, který musí mít vyskšklské vzdělání stavebníh směru, autrizaci pdle zákna č. 360/1992 Sb. v bru stavby vdníh hspdářství a krajinnéh inženýrství (vdhspdářské stavby) a min. 5 let praxe při řízení stavebních prací bdbnéh rzsahu, přičemž jak stavbyveducí neb zástupce stavbyveducíh musel půsbit min. u čtyř bdbných zakázek tj. výstavba gravitační či tlakvé kanalizace včetně výstavby ČOV, ve finančním bjemu min ,- Kč bez DPH za každu zakázku, přičemž z celkvéh pčtu čtyř referenčních zakázek definvaných výše musí být dlženy uchazečem minimálně dvě referenční zakázky, kde prbíhala výstavba kanalizace v minimálním rzsahu m kanalizačníh ptrubí u každé referenční zakázky a z celkvéh pčtu čtyř referenčních zakázek definvaných výše musí být dlžena uchazečem minimálně jedna referenční zakázka, u které musí uchazeč dlžit, že prběhla v rámci realizace zakázky výstavba minimálně 3 čerpacích stanic; člen týmu v pzici getechnika, který musí mít vzdělání v bru zastávané pzice, autrizaci v bru getechnika ve smyslu zákna č. 360/1992 Sb. a min. 5 let praxe u zakázek bdbnéh typu a rzsahu, přičemž jak člen týmu v pzici getechnika musel půsbit min. u třech bdbných zakázek tj. výstavba neb reknstrukce vdhspdářské stavby, ve finančním bjemu min ,- Kč bez DPH za každu zakázku; člen týmu dpvědný za technlgická zařízení staveb, který musí mít vzdělání v bru zastávané pzice, autrizaci v bru technlgická zařízení staveb ve smyslu zákna č. 360/1992 Sb. a min. 5 let praxe u zakázek bdbnéh charakteru, přičemž jak dpvědný pracvník za realizaci technlgie vdhspdářskéh díla musel půsbit min. u čtyř zakázek, jejichž sučástí byla realizace výstavby (vč. technlgie) ČOV; člen týmu dpvědný za diagnstiku stavby, který musí mít vzdělání stavebníh směru, autrizaci pdle zákna č. 360/1992 Sb. v bru zkušení a diagnstika staveb a min. 5 let praxe u stavebních zakázek bdbné pvahy, přičemž jak auditr kvality (neb pzice bdbná) musel půsbit min. u dvu bdbných zakázek tj. výstavba neb reknstrukce vdhspdářské stavby, ve finančním bjemu min ,- Kč bez DPH za každu zakázku; dva členvé týmu dpvědní za realizaci sváření plastů, kteří musejí mít dbrnu způsbilst dle nrmy ČSN EN Persnál pr svařvání plastů - Zkušky dbrné způsbilsti svářečů - svařvání spjů z termplastů neb bdbné a min. 3 rky praxe u zakázek bdbnéh typu a rzsahu, přičemž jak dpvědní pracvníci za realizaci sváření plastů museli půsbit min. u tří bdbných zakázek tj. výstavba neb reknstrukce tlakvé či gravitační kanalizace (neb vdvdníh řádu), ve finančním bjemu min ,- Kč bez DPH za každu zakázku, přičemž u každé dlžené reference musel být prváděn svařvání plastů a dále svědčení ddavatele k mntáži trubníh systému kanalizace, který hdlá uchazeč pužít při realizaci zakázky; 4

5 člen týmu dpvědný za krdinaci bezpečnsti práce a prevenci rizik na straně zhtvitele, který musí mít vzdělání v bru vyknávané pzice dklad prkazující dbrnu způsbilst k výknu činnsti sby dpvědné za krdinaci bezpečnsti práce a prevenci rizik a min. 5 let praxe u zakázek bdbnéh typu a rzsahu, přičemž jak dpvědný pracvník za krdinaci bezpečnsti práce musel půsbit min. u tří bdbných zakázek jak je předmět výběrvéh řízení tj. výstavba vdhspdářské stavby, ve finančním bjemu min ,- Kč bez DPH za každu zakázku; člen týmu na pzici technlg sváření plastů (dzr), který musí mít dklad příslušné kvalifikaci dle ČSN ISO neb bdbné a min. 3 rky praxe u zakázek bdbnéh typu a rzsahu, přičemž jak technlg dpvědný za sváření plastů (dzr) musel půsbit min. u tří bdbných zakázek jak je předmět výběrvéh řízení tj. výstavba neb reknstrukce tlakvé či gravitační kanalizace (neb vdvdníh řádu), ve finančním bjemu min ,- Kč bez DPH za každu zakázku, přičemž u každé dlžené reference musel být prváděn svařvání plastů; kde stěžvatel uvedl, že velké mnžství sb, u nichž se dkládá svědčení vzdělání a dbrné kvalifikaci, a vyská a přehnaně specifikvaná úrveň pžadvanéh vzdělání a kvalifikace vede k nedůvdněnému zúžení sutěže veřejnu zakázku a nepřípustné diskriminaci, přičemž prstřednictvím těcht pžadavků dchází k další gradaci tlaku na sdružvání ddavatelů, přičemž pžaduje-li zadavatel přísnější kvalifikační pžadavky, než by dpvídal předmětu veřejné zakázky, dchází k nepřípustnému zúžení kruhu ptenciálních ddavatelů způsbilých plnit předmět veřejné zakázky s tím, že ačkli určité dílčí pžadavky nemusí být vždy nutně v rzpru se záknem, záknu dpruje zejména jejich subr jak celek. II. Za spáchání přestupku uvedenéh ve výrku I. tht příkazu se bviněnému měst Strmilv, IČO , se sídlem Náměstí 60, Strmilv pdle 268 dst. 2 písm. b) zákna č. 134/2016 Sb., zadávání veřejných zakázek, ukládá pkuta ve výši Kč (dvacet tisíc krun českých). Pkuta je splatná d jednh měsíce d nabytí právní mci tht příkazu. ODŮVODNĚNÍ 1. Obviněný měst Strmilv, IČO , se sídlem Náměstí 60, Strmilv (dále jen bviněný neb zadavatel ) zahájil dne ve smyslu 58 dst. 1 zákna č. 134/2016 Sb., zadávání veřejných zakázek (dále jen zákn ), desláním známení zahájení zadávacíh řízení k uveřejnění užší řízení za účelem zadání veřejné zakázky Měst Strmilv Rzšíření kanalizace a nvstavba ČOV ; známení byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne pd ev. č. Z , ve znění pravy 5

6 uveřejněné dne (dále jen veřejná zakázka ). Zadavatel zadávací dkumentaci zveřejnil dne na prfilu zadavatele 2. Jak je uveden v bdu 2 zadávací dkumentace, předmětem veřejné zakázky je výstavba kanalizace a čistírny dpadních vd ve městě Strmilv včetně suvisejících prací. V rámci kvalifikační dkumentace, v článku 4.4 písm. a), zadavatel stanvil pdmínky prkázání technické kvalifikace předlžením: Seznamu stavebních prací pskytnutých za psledních 5 let před zahájením zadávacíh řízení včetně svědčení bjednatele řádném pskytnutí a dknčení nejvýznamnějších z těcht prací, které dále knkretizuje. V článku 4.4 písm. b) kvalifikační dkumentace zadavatel stanvil pžadavky na svědčení vzdělání a dbrné kvalifikaci veducích pracvníků ddavatele v daných pzicích, kteří se budu pdílet na realizaci zakázky. 3. Zadavatel bdržel dne d splečnsti EUROVIA CS, a.s., IČO , se sídlem Nárdní 138/10, Praha 1 (dále jen stěžvatel ) námitky ze dne prti zadávacím pdmínkám veřejné zakázky. Zadavatel námitky dmítl, jak vyplývá z jeh rzhdnutí ze dne (dále jen rzhdnutí námitkách ). 4. Stěžvatel s důvdy uvedenými v rzhdnutí námitkách nesuhlasil a následně, dne , pdal k Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (dále jen Úřad ) návrh na zahájení správníh řízení přezkumání úknů zadavatele. Úřad ve správním řízení vedeném pd sp. zn. S0157/2017/VZ rzhdnutím č. j. ÚOHS-S0157/2017/VZ /2017/523/AS ze dne s dkazem na 263 dst. 5 zákna zrušil rzhdnutí zadavatele ze dne námitkách stěžvatele. Předmětné rzhdnutí Úřadu nabyl právní mci dne Úřad již na tmt místě uvádí, že předmětem správníh řízení sp. zn. S0157/2017/VZ nebyl rzhdvání tm, zda se zadavatel v zadávacím řízení na veřejnu zakázku dpustil přestupku ve smyslu 268 dst. 1 písm. d) zákna či nikliv. Z uvedenéh důvdu má Úřad za t, že správní řízení zahájené vydáním tht příkazu z mci úřední není zatížen překážku res administrata, z čehž plyne, že ze strany Úřadu nedchází ani k prušení zásady ne bis in idem. Úřad v tét suvislsti ddává, že charakter správníh řízení vedenéh na návrh nelze srvnávat se správním řízení zahájeným z mci úřední, jehž výsledkem je knstatvání přestupku a ulžení sankce. Jak vyplývá z knstantní judikatury správních sudů (viz např. rzsudek Krajskéh sudu v Brně sp. zn. 62 Af 58/2011 ze dne ), řízení návrhu na zahájení správníh řízení přezkumání úknů zadavatele má pvahu kntradiktrníh řízení, jehž pdstata tkví v psuzení prtichůdných zájmů účastníků správníh řízení. Předmětem návrhvéh řízení tedy není psuzení tázky, zda jednání zadavatele naplňuje znaky skutkvé pdstaty přestupku. S hledem na psledně uvedené tedy není překážku, je-li tat tázka řešena samstatně v jiném správním řízení, jehž výsledkem je právě knstatvání spáchání přestupku a ulžení sankce, přičemž účastníkem tht správníh řízení je puze zadavatel, jak sba pdezřelá ze spáchání přestupku (srv. 256 zákna). 6. Pr úplnst lze v tét suvislsti rvněž ddat, že v tmt smyslu nedchází ani k ppření zásady zákazu dvjíh trestání za ttéž jednání, resp. za tentýž skutek. Úřad má za t, že jím ulžené nápravné patření svu pvahu nelze pvažvat za trest (sankci) ve smyslu 6

7 správníh trestání. Uvedené vyplývá již ze samtnéh smyslu nápravnéh patření, jehž účelem není zadavatele ptrestat, ale napak puze napravit vzniklý nezáknný stav. Samtné nápravné patření tak nemá represivní charakter, který je výrazem správníh trestání a jehž účelem je pstih prtiprávníh jednání. V tét suvislsti lze pdpůrně dkázat na závěry vyplývající z rzsudku Krajskéh sudu v Brně sp. zn. 29 Af 1/2015 ze dne , kde sud mim jiné uvedl, že [l]ze rvněž suhlasit s žalvaným (pzn. s Úřadem), že jím ukládaná nápravná patření nejsu prjevem správníh trestání, a tedy není mžné nazírat na suvztažnst výrků žalvanéh prušení zákna zadavatelem a výrku žalvanéh ulžení nápravnéh patření stejným phledem jak v případě suvztažnsti výrku žalvanéh spáchání správníh deliktu zadavatele a ulžení pkuty zadavateli za takvé prušení zákna. [...] Nelze z ničeh dvdit, že by ulžení nápravnéh patření měl mít za následek zánik deliktní dpvědnsti zadavatele (či snad ppření th, že k deliktnímu jednání vůbec dšl), pkud je tt deliktní jednání zárveň důvdem pr n nápravné patření. I. Závěry Úřadu 7. Pdle 90 dst. 1 zákna č. 250/2016 Sb., dpvědnsti za přestupky a řízení nich (dále jen zákn přestupcích ), správní rgán může přestupku rzhdnut příkazem. Příkazem lze ulžit správní trest napmenutí, pkuty, zákazu činnsti, neb prpadnutí věci neb náhradní hdnty. 8. Úřad knstatuje, že byly dstatečně zjištěny skutkvé klnsti pr vydání tht příkazu, kdy pdle 150 dst. 1 správníh řádu příkaz může správní rgán vydat, pvažuje-li skutkvé zjištění za dstatečné; vydání příkazu může být prvním úknem v řízení. II. K výrku I. příkazu Relevantní ustanvení zákna 9. Pdle 241 dst. 1 zákna může námitky pdat ddavatel, kterému pstupem zadavatele suvisejícím se zadáváním pdlimitní neb nadlimitní veřejné zakázky, včetně kncese s výjimku kncesí maléh rzsahu pdle 178 zákna neb se zvláštními pstupy pdle části šesté zákna hrzí neb vznikla újma. 10. Pdle 241 dst. 2 písm. a) zákna se námitky pdle dstavce 1 pdávají písemně a lze je pdat prti všem úknům neb pmenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu pstupu pdle části šesté zákna, včetně stanvení zadávacích pdmínek. 11. Pdle 245 dst. 1 zákna zadavatel d 15 dnů d dručení námitek dešle rzhdnutí námitkách stěžvateli. V rzhdnutí uvede, zda námitkám vyhvuje neb je dmítá; sučástí rzhdnutí musí být důvdnění, ve kterém se zadavatel pdrbně a srzumitelně vyjádří ke všem skutečnstem uvedeným stěžvatelem v námitkách. Pkud zadavatel námitkám vyhví, sdělí v rzhdnutí sučasně, jaké prvede patření k nápravě. 7

8 Námitky stěžvatele 12. Stěžvatel dpisem ze dne , ddaným d datvé schránky zadavatele dne , pdal prti zadávacím pdmínkám veřejné zakázky vztahujícím se ke kvalifikaci ddavatele námitky (dále jen námitky ). V námitkách stěžvatel pvažuje kritéria technické kvalifikace uvedená v článku 4.4. písm. a) kvalifikační dkumentace za nepřiměřená a diskriminační, resp. za nepřiměřené a diskriminační pvažuje pžadavky kladené zadavatelem na minimální úrveň pr jejich splnění. 13. Dle stěžvatele vede velké mnžství a přílišná knkretizace referenčních staveb, a t byť třeba jen ve vybraných charakteristikách, k nedůvdněnému zúžení sutěže veřejnu zakázku a nepřípustné diskriminaci, nebť nadměrnu kumulací a kmbinací pžadvaných specifických charakteristik referenčních staveb se kruh sutěžitelů mezuje nikli na takvé, kteří jsu pr plnění předmětu veřejné zakázky způsbilí, nýbrž na takvé, kteří již měli příležitst zadavatelem pžadvaná specifická plnění pskytvat. 14. Dle názru stěžvatele je veřejná zakázka svým předmětem přiměřená mžnstem celé řady ddavatelů, nicméně zadavatel prstřednictvím kritérií technické kvalifikace nutí ddavatele se sdružvat, přičemž dle stěžvatele fakticky dchází k vynucenému sdružvání jen kvůli pžadavkům na prkazvání technické kvalifikace, jež jsu zcela nepřiměřené a přehnané, čímž dle stěžvatele z nepchpitelných důvdů dchází ke zúžení prstru pr sutěž mezi ddavateli. 15. Nepřiměřenst pžadavků stěžvatel demnstruje na skutečnsti, že v důsledku vynucenéh sdružvání ddavatelů by nemusela pr žádnéh takvéh ddavatele být veřejná zakázka sama sbě dstatečnu referencí pr realizaci identické stavby. 16. K pžadvané praxi a vzdělání sb zúčastněných na realizaci veřejné zakázky uvedené v článku 4.4. písm. b) kvalifikační dkumentace stěžvatel uvádí, že velké mnžství sb, u nichž se dkládá svědčení vzdělání a dbrné kvalifikaci, a vyská a přehnaně specifikvaná úrveň pžadvanéh vzdělání a kvalifikace vede pět k nedůvdněnému zúžení sutěže veřejnu zakázku a nepřípustné diskriminaci, přičemž prstřednictvím těcht pžadavků dchází k další gradaci tlaku na sdružvání ddavatelů. 17. Dle stěžvatele, pžaduje-li zadavatel přísnější kvalifikační pžadavky, než by dpvídal předmětu veřejné zakázky, dchází k nepřípustnému zúžení kruhu ptenciálních ddavatelů způsbilých plnit předmět veřejné zakázky. 18. Stěžvatel ddává, že ačkli určité dílčí pžadavky nemusí být vždy nutně v rzpru se záknem, záknu dpruje zejména jejich subr jak celek. 19. Z výše uvedených důvdu stěžvatel ve svých námitkách pžadval, aby zadavatel zcela upustil d svých pžadavků na prkázání technické kvalifikace ve smyslu ust. 79 dst. 2 písm. a) a d) zákna. Rzhdnutí zadavatele námitkách stěžvatele 20. Zadavatel v rzhdnutí ze dne námitkách stěžvatele, které stěžvatel bdržel dne (dále jen rzhdnutí námitkách ), k přiměřensti kvalifikačních pžadavků v becné rvině uvedl, že pžadavky na prkázání kvalifikačních předpkladů jsu stanvené zcela s hledem na specifika předmětu veřejné zakázky, dbu realizace veřejné zakázky 8

9 a priritu zadavatele spčívající ve výběru z uchazečů, kteří mají s bdbnými zakázkami zkušensti a dispnují dstatečnu dbrnstí v předmětných blastech. 21. Dle názru zadavatele se jedná zcela bjektivní, záknný a nikterak nestandardní pžadavek, nebť zákn zadavateli umžňuje nastavit kvalifikační předpklady dle svéh uvážení, pkud jsu stanveny přiměřeně vzhledem ke slžitsti a rzsahu předmětu veřejné zakázky. Tyt pdmínky zadavatel dle svéh tvrzení zcela zřejmě splnil, nebť nepžaduje žádné pžadavky nad rámec předmětu plnění veřejné zakázky. S hledem na tut skutečnst nelze tyt pžadavky, dle názru zadavatele, za žádných klnstí pvažvat za nepdstatněné či diskriminační. 22. Zadavatel v návaznsti na výše uvedené dplnil, že dle jeh názru není zaptřebí jakéhkliv dalšíh zdůvdňvání nastavených kvalifikačních předpkladů, nebť tt nastavení kvalifikačních předpkladů vyplývá ze samtnéh předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž veškeré uvedené pžadavky vycházejí z prjektvé dkumentace, se kteru se mhl stěžvatel seznámit, nebť byla vlně ke stažení z prfilu zadavatele. 23. Zadavatel dále uvedl, že veškeré bjektivně číselně vyjádřitelné údaje jsu stanveny zcela v intencích předmětu veřejné zakázky, kdy zadavatel např. pžadval referenční zakázky bdbnéh charakteru jak je předmět plnění zakázky, tj. výstavba gravitační či tlakvé kanalizace včetně výstavby ČOV, v minimálním finančním bjemu puze ,- Kč bez DPH za každu zakázku, ačkliv by mhl, jak sám tvrdí, v suladu se záknem a s přihlédnutím k výši předpkládané hdnty, pžadvat reference ve finančním bjemu kl ,- Kč. Zadavatel uvádí, že bdbně stanvil pžadavky na kvalifikaci u některých částí předmětu veřejné zakázky, např. rzsah tlakvé kanalizace, vdvdu, pčtu čerpacích stanic, kanalizačních přípjek, plch pkládky živičných směsí atd. 24. Zadavatel nesuhlasí s tvrzením stěžvatele, že pžadval nepřiměřené mnžství a navíc příliš knkretizvaných referenčních zakázek, nebť veškeré pžadavky na referenční zakázky byl mžné, dle zadavatele, v ideálním případě prkázat puze čtyřmi referencemi bdbnéh charakteru. Zadavatel uvedl, že rzdělil pžadavky na některé části předmětu zakázky (kanalizace, ČOV, kmunikace atd.) d více bdů, aby mhli uchazeči prkazvat své technické kvalifikační předpklady nejenm referencemi, kde byly všechny tyt činnsti realizvány splečně, ale také zvlášť, tj. např. reference puze na realizaci kmunikací, puze na realizaci ČOV atd., cž měl, dle zadavatele, c mžná nejvíce rzšířit kruh ptenciálních uchazečů. 25. Stěžvatelem namítané přílišné připdbňvání zadavatelem pžadvaných referencí ke stavbě (předmětu veřejné zakázky) je, dle názru zadavatele, ve své pdstatě nelgické, nebť pžadvat reference (resp. předmět či část předmětu reference) dlišné d předmětu veřejné zakázky by byl, dle zadavatele, stěží důvdnitelné a zejména zcela nesmyslné. 26. Zadavatel je napak přesvědčen, že připdbňvání pžadvaných referencí k předmětu veřejné zakázky je nejen zcela v suladu se záknem, ale především t naplňuje samtný význam technické kvalifikace, která má prkázat, že uchazeči dispnují přiměřenými zkušenstmi s realizací bdbných staveb. Zadavatel v rzhdnutí námitkách knstatval, že pžadavek na bdbnu zakázku, kde musí uchazeč dlžit, že měl skutečně zkušenst s bdbnu zakázku a dkáže krdinvat prvedení veškerých dtčených činnstí i jejich 9

10 prpjení d jednh celku, včetně krdinace prací, plánu rganizace výstavby, návaznstí subddavatelskéh systému, aj., je zcela legitimní. 27. Dle názru zadavatele stěžvatel v námitkách neuvádí knkrétní prušení zákna ani žádný knkrétní pžadavek, puze se mezuje na psání pžadavků z kvalifikační dkumentace a knstatvání, že, jak uvedl zadavatel, jich je mnh a jsu příliš knkrétní, přičemž k tmut se zadavatel, jak tvrdí, není schpen blíže vyjádřit, jelikž dle aplikační praxe mají být pžadavky knkrétní s hledem na specifikace a knkretizace předmětu dtčené zakázky a jeh částí. Zadavatel je th názru, že vágnst a neurčitst jeh pžadavků by znamenala pstup v rzpru se záknem. S hledem na uvedené skutečnsti zadavatel uzavřel, že jím pžadvané kvalifikační předpklady jsu pr plnění veřejné zakázky legitimní, tudíž právněné a zcela v suladu se záknem. 28. K námitce stěžvatele, že také pžadavky na veducí zaměstnance ddavatele stanvil zadavatel nepřiměřeně a nedpvídají druhu, rzsahu a slžitsti předmětu veřejné zakázky, a t jak svým bsahem, tak mnžstvím pžadvaných referencí, zadavatel uvedl, že pžadavky na prkázání kvalifikačních předpkladů jsu stanvené zcela s hledem na specifika předmětu veřejné zakázky, dbu realizace zakázky a priritu zadavatele spčívající ve výběru z uchazečů, kteří mají s bdbnými zakázkami zkušensti a dispnují dstatečnu dbrnstí v předmětných blastech, přičemž pžadavek na zkušenéh a dstatečně kvalifikvanéh hlavníh stavbyveducíh, stavbyveducíh, člena týmu v pzici getechnika, člena týmu dpvědnéh za technlgická zařízení staveb, dvu členů týmu dpvědných za realizaci sváření plastů, člena týmu na pzici technlg sváření plastů (dzr), člena týmu dpvědnéh za diagnstiku stavby a člena týmu dpvědnéh za krdinaci bezpečnsti práce na straně zhtvitele, vystihuje priritu zadavatele spčívající v pžadavku na dstatečnu zkušenst, a t jak ddavatele, tak jeh veducích zaměstnanců, kteří se budu pdílet na realizaci zakázky. 29. Dle názru zadavatele se jedná zcela bjektivní, záknný a nikterak nestandardní pžadavek, přičemž stěžvateli musí být (dle zadavatele) při phledu na pžadavky stanvující kvalifikační předpklady zřejmé, že jsu přím bdbné předmětu veřejné zakázky a že zadavatel v mezích mu daných záknem puze zvyšuje jisttu na své straně, že zakázku bude realizvat subjekt dstatečně dbrný a zkušený v pdbných zakázkách, a t včetně dpvídajícíh persnálu. 30. Zadavatel uvedl, že uchazeči měli mžnst v suladu se záknem využít subddavatelů, případně využít mžnsti spjení s jinými subjekty ke splečné nabídce (sdružení), využít externích splupracvníků (fyzických sb), aj. Zárveň zadavatel knstatval, že se nejedná tlak na sdružvání ddavatelů, z něhž by zadavateli ani neplynuly žádné výhdy. Zadavatel zpakval svůj názr, že stěžvatel v námitkách neuvedl knkrétní prušení zákna ani žádný knkrétní pžadavek, puze se mezil na psání pžadavků z kvalifikační dkumentace a knstatvání, že jich je mnh a jsu příliš knkrétní, k čemuž se zadavatel, jak sám uvedl, nebyl schpen blíže vyjádřit, jelikž dle aplikační praxe mají být pžadavky knkrétní s hledem na specifika předmětu veřejné zakázky. 31. Zadavatel je tedy přesvědčen, že kvalifikační předpklady tak, jak jsu nastaveny, jsu pr plnění veřejné zakázky nezbytné, tudíž právněné a zcela v suladu se záknem. 10

11 32. Úřad v becné rvině uvádí, že námitky jak prcesní institut představují primární chranu ddavatelů před nezáknným pstupem zadavatele. Jsu-li námitky pdány, je zadavatel pvinen v rzhdnutí nich uvést, zda námitkám vyhvuje, či je dmítá, a zárveň své rzhdnutí důvdnit v suladu se zásadu transparentnsti ( 6 dst. 1 zákna), tedy tak, aby byl zpětně přezkumatelné. Úřad v tét suvislsti dkazuje na ustálenu judikaturu (např. rzsudek Nejvyššíh správníh sudu ze dne č. j. 1 Afs 45/ ), dle které pžadavek transparentnsti není splněn tehdy, pkud jsu v zadavatelvě pstupu shledány takvé prvky, jež by zadávací řízení činily nekntrlvatelným, hůře kntrlvatelným, nečitelným a nepřehledným neb jež by vzbuzvaly pchybnsti pravých důvdech jedntlivých krků zadavatele. Tat pvinnst zadavatele je pak v 245 dst. 1 zákna zdůrazněna výslvným pžadavkem na t, aby se zadavatel v rzhdnutí námitkách pdrbně a srzumitelně vyjádřil ke všem skutečnstem v nich uvedeným. 33. Přím ze záknnéh ustanvení tedy plyne, že zadavatel své pvinnsti ve vztahu k řádně pdaným námitkám nesplní, pkud se s nimi vypřádá puze becným sdělením, aniž by své rzhdnutí přel argumentaci zalženu na knkrétních a přezkumatelných skutečnstech. Za takvé (nedstatečné) becné sdělení je mžn např. pvažvat becné knstatvání, že se namítanéh pchybení zadavatel nedpustil, a námitky prt neshledává relevantní. Pvinnst pdrbně a srzumitelně se vyjádřit ke všem skutečnstem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesuvisejících či lichých argumentů stěžvatele, a t v tm smyslu, že musí (knkrétním a zpětně přezkumatelným způsbem) důvdnit, prč argumentaci stěžvatele pkládá za nesuvisející, resp. lichu. 34. Pdá-li tedy stěžvatel zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškeru pečlivstí. Je tmu tak především prt, že prstřednictvím rzhdnutí námitkách zadavatel stěžvatele seznamuje se svým phledem na stěžvatelem vznesené argumenty, cž může mít zásadní význam pr rzhdnutí stěžvatele jeh dalším pstupu, tj. zejména též tm, zda bude prti pstupu zadavatele brjit návrhem u Úřadu. V případě, že se stěžvatel rzhdne návrh pdat, jsu skutečnsti uvedené v rzhdnutí námitkách významným pdkladem pr náležitu frmulaci a důvdnění takvéh návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj pstup zpchybňvaný námitkami knkrétně nezdůvdňuje, je stěžvatel, chce-li hájit své práv na transparentní pstup zadavatele, de fact nucen pdávat návrh k Úřadu tlik na základě svých dmněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pkládá jeh tvrzení za nesprávná či irelevantní. 35. Lze tedy uzavřít, že účelem institutu námitek je, aby se stěžvatel primárně dzvěděl autentický názr zadavatele na veškeré jím vznesené připmínky k jeh pstupu v zadávacím řízení. Právě způsb, jakým mají být pdané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z phledu ddržení zákna zásadní, přičemž tent závěr je zřejmý i ze skutečnsti, že neddržení pstupu zadavatele při vyřizvání námitek je v zákně kvalifikván jak přestupek ze strany zadavatele. Důležitst institutu námitek a jejich vyřízení tedy vyplývá i z úmyslu zákndárce sankcinvat zadavatele v případě, že na námitky nebude reagvat způsbem stanveným záknem [k tmu srv. ustanvení 268 dst. 1 písm. d) zákna]. 36. V šetřeném případě je z výše uvedených zjištění zřejmé (srv. bdy 3. a 4. důvdnění tht příkazu), že námitky byly pdány s hledem na lhůtu stanvenu v 242 dst. 3 zákna včas. Úřad sučasně ddává, že námitky byly pdány právněnu sbu a bsahvaly rvněž záknem předepsané náležitsti. S hledem na tyt skutečnsti měl 11

12 zadavatel pvinnst námitky pstupem pdle 245 dst. 1 a násl. zákna náležitě vyřídit, čemž měl písemnu frmu v záknem stanvené lhůtě infrmvat stěžvatele. V šetřeném případě je nutné zdůraznit, že pr splnění pvinnsti zadavatele stanvené v 245 dst. 1 zákna byl ze strany zadavatele nutné námitkách rzhdnut tak, aby byl věcně vyčerpán a vyargumentván celý bsah námitek. 37. Úřad přistupil k psuzení th, zda rzhdnutí zadavatele námitkách stěžvatele bstjí v testu záknnsti ve smyslu 245 dst. 1 zákna, tedy, zda se zadavatel v rzhdnutí námitkách vyjádřil pdrbně a srzumitelně ke všem skutečnstem v námitkách. Úřad prt v uvedeném smyslu prvedl prvnání bsahu námitek s rzhdnutím námitkách. 38. Stěžvatel ve svých námitkách uvedl, že pvažuje technicku kvalifikaci [uvedenu v článku 4.4. písm. a) a b) kvalifikační dkumentace] za nepřiměřenu a diskriminační, resp. za nepřiměřené a diskriminační pvažuje pžadavky kladené zadavatelem na minimální úrveň pr její splnění. 39. Byť stěžvatel frmulval své námitky prti pžadavkům na prkázání technické kvalifikace relativně becně, dle názru Úřadu z nich jasně vyplývá, že stěžvatel brjí prti velkému mnžství a přílišné knkretizaci referenčních staveb uvedených v článku 4.4. písm. a) kvalifikační dkumentace, resp. prti nadměrné kumulaci a kmbinaci pžadvaných specifických charakteristik referenčních staveb, které (dle stěžvatele) de fact nevedu k prkázání zkušenstí ddavatelů s knkrétním plněním, resp. s knkrétní dbrnu činnstí, nýbrž vedu k mezení kruhu ddavatelů tlik na ty, kteří realizvali zakázky svým charakterem (předmětem a rzsahem) bdbné. Dále stěžvatel napadá pžadavky na praxi a vzdělání sb zúčastněných na realizaci veřejné zakázky uvedené v článku 4.4. písm. b) kvalifikační dkumentace, kde velké mnžství sb, u nichž se dkládá svědčení vzdělání a dbrné kvalifikaci, a vyská a přehnaně specifikvaná úrveň pžadvanéh vzdělání a kvalifikace vede, dle stěžvatele, k nedůvdněnému zúžení sutěže veřejnu zakázku a nepřípustné diskriminaci. Stěžvatel ve své argumentaci rvněž uvedl, že ačkli určité dílčí pžadavky nemusí být vždy nutně v rzpru se záknem, záknu dpruje zejména jejich subr jak celek, tj. pět je zřejmé, že brjí prti mnžství a kumulaci pžadavků na praxi a vzdělání sb zúčastněných na realizaci veřejné zakázky. 40. K námitkám stěžvatele zadavatel bez dalšíh uvedl, že pžadavky na prkázání kvalifikačních předpkladů (v části týkající se realizvaných stavebních prací) jsu stanveny zcela s hledem na specifika předmětu veřejné zakázky s tím, že se jedná zcela bjektivní, záknný a nikterak nestandardní pžadavek, přičemž tyt pžadavky nelze, dle názru zadavatele, za žádných klnstí pvažvat za nepdstatněné či diskriminační. Zadavatel se dále mezil na knstatvání, že dle jeh názru není zaptřebí jakéhkliv dalšíh zdůvdňvání nastavených kvalifikačních předpkladů, nebť tt nastavení kvalifikačních předpkladů vyplývá ze samtnéh předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž veškeré bjektivně číselně vyjádřitelné údaje jsu stanveny zcela v intencích předmětu veřejné zakázky, resp. její předpkládané hdnty. Zadavatel uvedl, že rzdělil pžadavky na některé části předmětu zakázky (kanalizace, ČOV, kmunikace atd.) d více bdů, aby mhli uchazeči prkazvat své technické kvalifikační předpklady nejenm referencemi, kde byly všechny tyt činnsti realizvány splečně, ale také zvlášť. Obdbně se zadavatel vyjádřil i ve vztahu k praxi a vzdělání sb pdílejících se na realizaci veřejné zakázky. Zadavatel pakvaně uvedl, že stěžvatel v námitkách neuvádí knkrétní prušení zákna ani žádný knkrétní 12

13 pžadavek, puze se mezuje na psání pžadavků z kvalifikační dkumentace a knstatvání, že, jak uvedl zadavatel, jich je mnh a jsu příliš knkrétní, k čemuž se zadavatel, jak tvrdí, nebyl schpen blíže vyjádřit. 41. Z výše uvedenéh vyplývá, že zadavatel námitky stěžvatele částečně vypřádal, avšak neučinil tak v záknem vymezených pdrbnstech a v knečném důsledku ani srzumitelně. Nelze dhlédnut ani d th, že zadavatel tyt námitky vypřádal ve velmi becné rvině. Tut skutečnst zárveň sám zadavatel ptvrdil svým vlastním tvrzením, že stěžvatel v námitkách neuvedl knkrétní prušení zákna ani žádný knkrétní pžadavek, k čemuž není mžn se blíže vyjádřit, jelikž dle aplikační praxe mají být pžadavky knkrétní s hledem na specifika předmětu veřejné zakázky s tím, že není zaptřebí jakéhkliv dalšíh zdůvdňvání nastavených kvalifikačních předpkladů, nebť tt nastavení kvalifikačních předpkladů vyplývá ze samtnéh předmětu plnění veřejné zakázky. 42. Úřad uvádí, že k námitce nepřiměřených a diskriminačních pžadavků na technicku kvalifikaci, a t jak v části směřující prti nastavení kritérií pdle 79 dst. 2 písm. a) zákna (tzv. referenční stavby), tak i kritérií pdle 79 dst. 2 písm. d) zákna (zkušensti, vzdělání a praxe sb zapjených d realizace veřejné zakázky) zadavatel v rzhdnutí námitkách puze becně uvedl, že pžadavky jsu stanveny s hledem na specifika předmětu veřejné zakázky a nejsu nepdstatněné ani diskriminační, přičemž zadavatel pstupuje dle svéh tvrzení tak, aby měl zajištěn výběr z kruhu puze těch uchazečů, kteří mají s bdbnými zakázkami zkušensti a dispnují dstatečnu dbrnstí v předmětných blastech. 43. Úřad připuští, že je nepchybné, že případná vyšší míra becnsti či ne zcela jasně vymezené dílčí argumenty v námitkách d jisté míry předurčují rzsah a pdrbnst rzhdnutí nich. Na druhu stranu z 245 dst. 1 zákna a knec knců ze samtné dpvědnsti zadavatele za sulad jeh pstupu se záknem lze dle názru Úřadu dvdit, že i k becné námitce nepřiměřensti určitéh pstupu či pžadavku by se měl zadavatel v rzhdnutí námitkách přezkumatelným způsbem vyjádřit, a t v tm smyslu, jakými relevantními úvahami byl při jeh zvlení či stanvení veden. Pkud tedy např. stěžvatel namítá nepřiměřenst či mnhst pžadavků na tzv. referenční stavby (bez uvedení knkrétnějších argumentů), přičemž v kvalifikační dkumentaci zadavatel v tét části stanvil k prkázání technické kvalifikace 4 hlavní kritéria včetně šesti dílčích, měl by se zadavatel alespň stručně (přitm však knkrétně) vyjádřit k tmu, jaké úvahy či skutečnsti jej vedly ke stanvení jednh každéh pžadavku, resp. prč není ani jeden z nich (a všechny ve svém suhrnu) nepřiměřený, cž samzřejmě bdbně platí i u pžadavků na vzdělání a zkušensti sb zapjených d realizace veřejné zakázky. 44. Namíst th zadavatel v rzhdnutí námitkách nijak nerzvádí důvdy, které jej vedly k nastavení knkrétních pžadavků na technicku kvalifikaci, neuvádí, v čem je předmět veřejné zakázky specifický, jak nárčná je např. z hlediska technlgie či krdinace výstavby, z jakéh důvdu je nutné prkázat zkušensti se širkým spektrem dbrných činnstí či mít k dispzici tým pracvníků s pžadvanými zkušenstmi a knkrétní délku praxe apd. Úřad tímt nijak nezpchybňuje, resp. se nevyjadřuje k záknnsti pstupu zadavatele, resp. jeh právu zúžit kruh ddavatelů puze na ty, kteří dispnují určitými zkušenstmi tak, aby byli schpni řádně realizvat veřejnu zakázku, které statně vyplývá i z ust. 79 dst. 1 zákna. Úřad puze nad rámec k účelu technické kvalifikace knstatuje, 13

14 že je nepchybné, že jejím smyslem je zajistit, aby předmětem hdncení byly puze nabídky těch ddavatelů, u nichž jsu v maximální mžné míře vylučeny pchybnsti tm, že budu reálně schpni řádně, tedy v pžadvané kvalitě a včas, realizvat předmět plnění veřejné zakázky. Jakýkli pžadavek zadavatele na prkázání technické kvalifikace je nutn v becné rvině pvažvat za relativně diskriminační v tm smyslu, že znemžňuje přístup k plnění veřejné zakázky těm ddavatelům, kteří předmětný pžadavek na technicku kvalifikaci nesplňují. Aby však byl mžn takvu selekci, která v sbě vždy nese přirzený prvek relativní diskriminace, pvažvat za legitimní, resp. v případě, kdy je legitimnst pstupu zadavatele zpchybněna tak, jak t v daném případě učinil stěžvatel ve svých námitkách, je nutné, aby zadavatel přesvědčivě důvdnil, c jej k nastavení knkrétních kritérií vedl. Nadt Úřad pznamenává, že účelem prkázání technické kvalifikace není mezení kruhu uchazečů puze na ty, kteří v minulsti realizvali bdbné zakázky, ale na ty, kteří mají ptřebné zkušensti a knw-hw, které jim umžní předmět plnění realizvat, tj. mají zkušensti s dílčími činnstmi, jež v suhrnu tvří předmět veřejné zakázky (přičemž tímt prizmatem musí zadavatel nahlížet na legitimitu svých pžadavků). 45. V daném případě ze způsbu, jakým zadavatel vypřádal námitky stěžvatele, nikterak nevyplývá, prč zadavatel přikládá knkrétním zkušenstem s určitým typem staveb právě takvu důležitst, z jakéh důvdu jsu pžadvány knkrétně 4 realizace stavebních prací a jaké phnutky h vedly k nastavení kritérií technické kvalifikace, a t jak v části 4.4. písm. a) kvalifikační dkumentace, tak i v části 4.4. písm. b) kvalifikační dkumentace. 46. Zadavatel by měl být schpen phnutky, jež h vedly k nastavení kritérií technické kvalifikace, jasně a srzumitelně důvdnit. Puze pr příklad Úřad uvádí, že by zadavatel měl být schpen bjasnit, z jakéh důvdu lze pžadvané zkušensti v části 4.4. písm. a) i b) kvalifikační dkumentace, tj. zkušensti ddavatele i zkušensti hlavníh stavbyveducíh a stavbyveducíh, prkázat minimálně čtyřmi (a nikli například puze dvěma či třemi) realizacemi stavebních prací bdbnéh charakteru (v určitém finančním bjemu), a tedy z čeh zadavatel usuzuje, že jen ten ddavatel či pracvník, který dané plnění realizval minimálně čtyřikrát, je dstatečně kvalifikvaný, resp. prč není dstatečně kvalifikvaným ten, který realizval staveb méně či v nižším finančním bjemu. Dále by zadavatel k vznesené námitce nadměrné kumulace či kmbinace jedntlivých pžadavků měl být schpen vysvětlit, z jakéh důvdu pžaduje v rámci tzv. referenčních staveb například prkázání zkušenstí s výstavbu gravitační či tlakvé kanalizace včetně výstavby ČOV a sučasně i s výstavbu či reknstrukcí vdvdníh řadu, či prkázání zkušenstí s vybudváním určitéh mnžství mikrpilt při sučasném prvádění reknstrukce neb výstavby kanalizačníh neb vdvdníh řadu v intravilánu samsprávných územních celků, tj. prč není dstatečně kvalifikvaným ten, který jedntlivé činnsti realizval dděleně. Obdbně by se zadavatel měl být schpen vyjádřit k určitému zdvjení pžadavků, které zárveň klade na ddavatele i na pracvníky pdílející se na realizaci veřejné zakázky. 47. Puze nad rámec výše uvedenéh Úřad pukazuje na skutečnst, že určitá pchybnst přiměřensti pžadavků na prkázání technické kvalifikace vyvstala ještě před pdáním námitek ze strany navrhvatele, cž vyplývá z vysvětlení zadávací dkumentace č. 2, jež byl uchazečům pskytnut dne Knkrétně byl zpchybněn pžadavek na dlžení referenční zakázky, kde se musel jednat realizaci výstavby ČOV s technlgií 14

15 busměrnéh dsávání kalu ze dna dsazvací nádrže d bčníh kanálu principem spjených nádb, k jehž nepřiměřensti tazatel uváděl, že takvá technlgie byla na území České republiky za psledních pět let realizvána puze jednu. Přiměřenst byla rvněž tazatelem zpchybněna u pžadavku na sučasnu pkládku kanalizace a vdvdu, který tazatel pvažval za technlgicky nedůvdnitelný. Přestže prces vysvětlvání zadávací dkumentace není předmětem přezkumu v nyní prjednávané věci, nelze dhlédnut d skutečnsti, že přinesl ze strany ddavatelů, tj. dbrných subjektů, určité indicie mžné přílišné přísnsti kritérií technické kvalifikace, a zadavatel tedy měl být připraven své pžadavky srzumitelně a přiměřeně knkrétně bhájit. 48. Úřad becně uvádí, že bdrží-li zadavatel námitku nepřiměřensti, měl by být minimálně schpen zdůvdnit, z čeh usuzuje, že jeh pžadavky nemhu být nepřiměřené, resp. jak se tvrzenu nepřiměřenstí zabýval, a t zejména v dbě, kdy kritéria technické kvalifikace vytvářel (například prvedeným průzkumem trhu směřujícímu k určení kruhu ptenciálních uchazečů, slvením knkrétních subjektů apd.). Zadavatel by tedy měl být schpen vysvětlit, na jakých skutečnstech zakládá svůj názr přiměřensti svých pžadavků, resp. jakými knkrétními phnutkami byl veden při jejich nastavvání tak, aby byl patrn, že pžadavky zadavatele jsu výsledkem racinálních a praktických úvah. 49. Lze knstatvat, že pkud má zadavatel za t, že jeh pstup je důvdný, měl by být schpen nikli puze becnými frázemi, ale pdrbně a srzumitelně (tj. přezkumatelně) své stanvisk bhájit. Takvé zdůvdnění pstupu zadavatele by pak na druhé straně měl služit stěžvateli jak základní pdklad pr úvahu, zda si za svým názrem nezáknném pstupu zadavatele stjí natlik, že je chten vyvlat zahájení správníh řízení před Úřadem na základě návrhu. 50. Úřad k pstupu při vyřizvání námitek pdle 245 dst. 1 zákna ddává, že zadavatel se musí nejen vypřádat se všemi námitkami uplatněnými stěžvatelem, ale rzhdnutí námitkách musí též řádně tj. pdrbně důvdnit, a t ve vztahu ke každé v námitkách uvedené skutečnsti. Rzhdnutí námitkách musí být důvdněn přezkumatelným způsbem, musí být srzumitelné a přené relevantní důvdy. I kdyby zadavatel pvažval některu namítanu skutečnst za irelevantní či se zadávacím řízením nesuvisející, je třeba se i s takvu námitku vypřádat a zaujmut k ní stanvisk, i kdyby měl být takvé, že námitka se zadávacím řízením nesuvisí, že k namítanému jednání vůbec nedšl, apd. Nedstatečné důvdnění rzhdnutí námitkách způsbuje jeh nepřezkumatelnst. 51. Úřad uzavírá, že argumentace zadavatele v důvdnění rzhdnutí námitkách nereaguje na všechny knkrétní námitky vznesené stěžvatelem v námitkách. Účelu institutu námitek, tj. aby se stěžvatel dzvěděl autentický názr zadavatele na veškeré jím vznesené připmínky k jeh pstupu v zadávacím řízení, tedy v šetřeném případě nebyl dsažen. Úřad knstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky z důvdů uvedených výše neddržel pstup pr vyřizvání námitek stanvený v 245 dst. 1 zákna tím, že se v důvdnění rzhdnutí ze dne námitkách stěžvatele pdrbně nevyjádřil ke všem skutečnstem uvedeným stěžvatelem v námitkách. 52. Pdle 268 dst. 1 písm. d) zákna se zadavatel dpustí přestupku tím, že pstupuje při vyřizvání námitek v rzpru s 245 dst. 1, 2, 3 neb 4 zákna. 15

16 53. Na základě výše uvedených skutečnstí Úřad knstatuje, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dpustil přestupku pdle 268 dst. 1 písm. d) zákna tím, že při vyřizvání námitek pdaných stěžvatelem dpisem ze dne , které směřvaly prti zadávacím pdmínkám veřejné zakázky, pstupval v rzpru s ustanvením 245 dst. 1 zákna, nebť v rzhdnutí ze dne námitkách stěžvatele, kterým námitky stěžvatele pdle 245 dst. 2 zákna dmítl, se v důvdnění rzhdnutí pdrbně nevyjádřil ke všem skutečnstem uvedeným stěžvatelem v námitkách, jak je uveden ve výrku I. tht příkazu. 54. Úřad závěrem pr úplnst knstatuje, že znakem skutkvé pdstaty přestupku pdle 268 dst. 1 písm. d) zákna není [na rzdíl d skutkvé pdstaty dle 268 dst. 1 písm. a) zákna] alespň ptenciální vliv na výběr nejvhdnější nabídky. Prt tut skutečnst není ptřeba ze strany Úřadu dále zkumat. III. K výrku II. ulžení pkuty 55. Úřad psudil pstup bviněnéh a vzhledem ke zjištěným skutečnstem přistupil k ulžení pkuty, nebť zadavatel svým pstupem naplnil skutkvu pdstatu přestupku pdle 268 dst. 1 písm. d) zákna. 56. Pdle 270 dst. 5 zákna činí prmlčecí dba 5 let, přičemž pdle dst. 6 písm. a) téhž ustanvení zákna se prmlčecí dba přerušuje známením zahájení řízení přestupku. 57. Pdle 31 dst. 1 zákna přestupcích, prmlčecí dba pčíná běžet dnem následujícím p dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rzumí den, kdy dšl k uknčení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, prmlčecí dba pčíná běžet dnem následujícím p dni, kdy takvý účinek nastal. 58. V návaznsti na uvedené Úřad před ulžením pkuty věřil, zda je naplněna pdmínka uvedená v 270 dst. 5 zákna. Ke spáchání přestupku zadavatelem dšl dne desláním rzhdnutí námitkách, ve kterém se zadavatel (bviněný) pdrbně nevyjádřil ke skutečnstem uvedeným stěžvatelem v námitkách, čímž pstupval v rzpru s ustanvením 245 dst. 1 zákna. Řízení přestupku je pak zahájen dručením tht příkazu. Z uvedených údajů je zřejmé, že prmlčecí dba ve vztahu k prjednávanému přestupku neuplynula. 59. Pdle 268 dst. 2 písm. b) zákna lze za přestupek pdle dst. 1, nepužije-li se pstup pdle dst. 3, ulžit pkutu d 20 mil. Kč, jde-li přestupek pdle 268 dst. 1 písm. d) zákna. 60. Pdle 37 písm. a) a c) zákna přestupcích se při určení druhu správníh trestu a jeh výměry přihlédne zejména k pvaze a závažnsti přestupku a k přitěžujícím a plehčujícím klnstem. 61. Pdle 38 zákna přestupcích je pvaha a závažnst přestupku dána zejména významem záknem chráněnéh zájmu, který byl přestupkem prušen neb hržen, dále významem a rzsahem následku přestupku a klnstmi jeh spáchání (Úřad zde uvádí puze ty skutečnsti citvanéh ustanvení zákna přestupcích, které jsu relevantní ve vztahu k psuzvanému případu). 16

17 62. Pkud jde význam pjmu závažnst přestupku, Úřad uvádí, že stupeň splečenské škdlivsti přestupku (tedy závažnsti) je dán knkrétní intenzitu naplnění znaků skutkvé pdstaty přestupku. Při psuzvání závažnsti přestupku tedy není hlavním kritériem jeh skutkvá pdstata, ale intenzita skutkvých klnstí, s jaku dšl k prušení právem chráněných hdnt a zájmů v knkrétním případě. Z hlediska určení výměry pkuty je prt nutn hdntit nejen jaké následky byly přestupkem způsbeny, ale také jaku měly intenzitu (srv. rzsudek Nejvyššíh správníh sudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne ). 63. V rámci psuzení pvahy a závažnsti přestupku Úřad knstatuje, že pr zadavatele ze zákna jednznačně vyplývá pvinnst přezkumat a vyřídit veškeré námitky prti jeh pstupu v zadávacím řízení. Tut pvinnst zadavatel v šetřeném případě záknem předvídaným způsbem nesplnil, nebť námitky sice včas vyřídil, ale neuvedl pdrbnu frmulaci důvdů, pr které nepvažuje jedntlivé dílčí námitky za akceptvatelné a pr které tyt námitky stěžvatele dmítl. 64. Pchybení v pdbě nepřezkumání námitek stěžvatele, kteréh se zadavatel dpustil, nelze přitm hdntit vzhledem k účelu, jehž má být institutem námitek dsažen jak marginální. Zadavatel se v daném případě k dílčím námitkám stěžvatele v rámci své argumentace v důvdnění rzhdnutí námitkách vyjádřil nedstatečně. Následkem prtiprávníh jednání tak byl, že se stěžvatel nedzvěděl ke skutečnstem bsaženým v námitkách buď žádný relevantní argument ze strany zadavatele, neb mu byl ze strany zadavatele prezentván vyjádření, které, jak byl uveden výše, nelze pvažvat za vyjádření pdrbné. 65. Následkem prušení záknné pvinnsti tedy byl, že stěžvatel neměl jinu mžnst než pdat návrh bez znalsti knkrétní argumentace zadavatele. Tut skutečnst dle Úřadu nejlépe demnstruje zejména t, že bviněný se v rzhdnutí námitkách stěžvatele nevyjádřil pdrbně ke stěžejní části námitek pukazující na nepřiměřená a diskriminační kritéria technické kvalifikace zadávací dkumentace. Jednáním bviněnéh tak nebyl naplněn základní účel námitek, tedy důvdnění pstje zadavatele k námitkám stěžvatele. Následkem nevyřízení předmětné části námitek tak byl v šetřeném případě výše uvedený infrmační deficit na straně stěžvatele zásadní a přestupek zadavatele tak má přímý dpad na řádný průběh zadávacíh řízení, přičemž t byl právě stěžvatel, kd musel přezkum úknu zadavatele před Úřadem inicivat, resp. byl v tét suvislsti pvinen slžit nemalu finanční částku jak kauci. Z uvedenéh důvdu se prt nemůže v žádném případě jednat puze přestupek nízké závažnsti. Pr úplnst Úřad ddává, že z hlediska intenzity zásahu d právem chráněnéh zájmu se nejedná ani nejzávažnější prušení zákna ze strany bviněnéh. V daném případě nelze dvdit, že by bviněný zcela rezignval na psuzení námitek, resp. nelze dvdit, že by bviněný námitky jak celek zcela ignrval. 66. Byť jednání zadavatele tedy nelze s hledem na výše uvedené bagatelizvat, Úřad však sučasně nemůže v rámci stanvení trestu (výše sankce) pminut zhlednění i dalších aspektů případu, které by byl mžné případně vyhdntit jak plehčující klnsti ve vztahu k pstupu zadavatele, cž nepchybně vede k dsažení spravedlivéh účelu trestu. 67. Úřad v uvedeném smyslu prt jak plehčující klnst ve prspěch bviněnéh zhlednil tu skutečnst, že pchybení zadavatele při přezkumání námitek stěžvatele nevedl 17