ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Transkript

1 *UOHSX00B1VCH* UOHSX00B1VCH ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S0037/2018/VZ-08407/2018/533/PŠ Brn: 19. března 2018 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 248 zákna č. 134/2016 Sb., zadávání veřejných zakázek, ve znění pzdějších předpisů, v řízení přestupku zahájeném dne z mci úřední, jehž účastníkem je bviněný měst Třinec, IČO , se sídlem Jablunkvská 160, Třinec, v řízení přestupku zastupený na základě plné mci ze dne Mgr. Bc. Milanem Knečným, IČO , se sídlem K Hltvci 1191, Orlvá Měst, ve věci mžnéh spáchání přestupku pdle 268 dst. 1 písm. d) zákna č. 134/2016 Sb., zadávání veřejných zakázek, ve znění pzdějších předpisů, bviněným při zadávání veřejné zakázky Údržba kmunikací ve vlastnictví města Třince v užším řízení, jehž známení byl deslán k uveřejnění dne a uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne pd ev. č. Z , rzhdl takt: I. Obviněný měst Třinec, IČO , se sídlem Jablunkvská 160, Třinec se při zadávání veřejné zakázky Údržba kmunikací ve vlastnictví města Třince, v užším řízení, jehž známení byl deslán k uveřejnění dne a uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne pd ev. č. Z , dpustil přestupku pdle 268 dst. 1 písm. d) zákna č. 134/2016 Sb., zadávání veřejných zakázek, ve znění pzdějších předpisů, tím, že při

2 vyřizvání námitek ze dne pdaných stěžvatelem Nehlsen Třinec, s.r.., IČO , se sídlem Jablunkvská 392, Třinec - Staré měst, jež byly jmenvanému zadavateli dručeny téhž dne a jež směřvaly prti zadávací dkumentaci, v rzpru s ustanvením 245 dst. 3 písm. b) citvanéh zákna dmítl námitky rzhdnutím ze dne námitkách z důvdu, že jsu pdány pžděně, ačkliv jmenvaný stěžvatel pdal námitky včas ve lhůtě dle 242 dst. 4 citvanéh zákna, přičemž se v důvdnění citvanéh rzhdnutí námitkách i věcně zabýval námitkami stěžvatele, avšak nevyjádřil se ke všem skutečnstem uvedeným stěžvatelem v námitkách, nebť se nevyjádřil k následujícím námitkám stěžvatele hledně: pžadavku uvedenéh v čl. 6. OBCHODNÍ PODMÍNKY zadávací dkumentace, v bdu 6.1 Návrh smluvy, kde zadavatel pžadval v nabídce dlžení dkladu (certifikátu) dbrné kvalifikaci dle systému managementu bezpečnsti a chrany zdraví při práci pdle OHSAS 18001, který stěžvatel pvažuje za skrytě diskriminační a v rzpru se zásadu rvnéh zacházení, nebť znemžňuje přístup k plnění veřejné zakázky těm ddavatelům, kteří uvedeným certifikátem nedispnují, ačkliv mají zkušensti s bdbným předmětem plnění a jsu schpni jej řádně realizvat, přičemž zákn č. 134/2016 Sb., zadávání veřejných zakázek, ve znění pzdějších předpisů, nestanví pžadavek na vlastnictví takvéht certifikátu a bligatrní pžadavky na bezpečnst a chranu zdraví při práci jsu upraveny v zákně č. 262/2006 Sb., zákník práce, ve znění pzdějších předpisů; negativníh dpadu suvisejícíh s pžadavkem na dlžení dkladu dbrné kvalifikaci dle systému managementu bezpečnsti a chrany zdraví při práci pdle OHSAS na pvinnst zadavatele jednat s péčí řádnéh hspdáře při výběru nejvhdnější nabídky; vlivu či prkazatelné přímé vazby, resp. přímé suvislsti dkladu dbrné kvalifikaci dle systému managementu bezpečnsti a chrany zdraví při práci pdle OHSAS na kvalitu plnění; ptřeby pžadavku na dlžení dkladu dbrné kvalifikaci dle systému managementu bezpečnsti a chrany zdraví při práci pdle OHSAS 18001, když v minulsti jak příjemce služeb údržby kmunikací takvý dklad nevyžadval; nepřiměřensti pžadavku na dlžení dkladu dbrné kvalifikaci dle systému managementu bezpečnsti a chrany zdraví při práci pdle OHSAS jakžt nrmy nejvyššíh řádu, kteru je dle stěžvatele mžn nahradit dpvídajícími smluvními pdmínkami; čímž prušil ustanvení 245 dst. 1 citvanéh zákna, když se v rzhdnutí zadavatele ze dne námitkách uvedenéh stěžvatele pdrbně nevyjádřil ke všem skutečnstem uvedeným stěžvatelem v námitkách. II. Za spáchání přestupku uvedenéh ve výrku I. tht rzhdnutí se bviněnému měst Třinec, IČO , se sídlem Jablunkvská 160, Třinec pdle 268 dst. 2 písm. b) zákna č. 134/2016 Sb., zadávání veřejných zakázek, ve znění pzdějších předpisů, ukládá pkuta ve výši ,- Kč (čtyřicet šest tisíc krun českých). Pkuta je splatná d dvu měsíců d nabytí právní mci tht rzhdnutí. 2

3 III. Pdle 95 dst. 1 zákna č. 250/2016 Sb., dpvědnsti za přestupky a řízení nich, v návaznsti na 79 dst. 5 zákna č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů a 6 dst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., rzsahu htvých výdajů a ušléh výdělku, které správní rgán hradí jiným sbám, a výši paušální částky nákladů řízení, se bviněnému měst Třinec, IČO , se sídlem Jablunkvská 160, Třinec ukládá uhradit náklady řízení ve výši Kč (jeden tisíc krun českých). Náklady řízení jsu splatné d dvu měsíců d nabytí právní mci tht rzhdnutí. I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ ODŮVODNĚNÍ 1. Obviněný měst Třinec, IČO , se sídlem Jablunkvská 160, Třinec, v řízení přestupku zastupený na základě plné mci ze dne Mgr. Bc. Milanem Knečným, IČO , se sídlem K Hltvci 1191, Orlvá Měst (dále jen bviněný neb rvněž i zadavatel ) zahájil pdle zákna č. 134/2016 Sb., zadávání veřejných zakázek, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn ), dne desláním známení zahájení zadávacíh řízení k uveřejnění užší řízení za účelem zadání veřejné zakázky Údržba kmunikací ve vlastnictví města Třince, přičemž známení byl uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne pd ev. č. Z (dále jen veřejná zakázka ). 2. Obviněný se v suladu s 43 dst. 1 zákna při prvádění úknů suvisejících se zadávacím řízením nechal zastupit Mgr. Bc. Milanem Knečným, IČO , se sídlem K Hltvci 1191, Orlvá Měst. 3. Předmětem plnění veřejné zakázky je pdle čl. 3. PŘEDMĚT ZAKÁZKY zadávací dkumentace ( ) zajištění údržby a prav kmunikací ve vlastnictví města Třince v suladu s ust vyhlášky č. 104/1997 Sb., kteru se prvádí zákn č. 13/1997 Sb., pzemních kmunikacích, ve znění pzdějších předpisů a v rzsahu přílhy č. 1 zadávací dkumentace - Supis činnsti běžné a suvislé údržby kmunikací a prav.. 4. Dne stěžvatel Nehlsen Třinec, s.r.., IČO , se sídlem Jablunkvská 392, Třinec - Staré měst (dále jen stěžvatel ) dručil bviněnému své námitky z téhž dne prti zadávací dkumentaci (dále jen námitky ). Rzhdnutí námitkách ze dne , kterým bviněný námitky stěžvatele dmítl, byl stěžvateli dručen téhž dne (dále jen rzhdnutí námitkách ). II. SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ PŘED ÚŘADEM PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE VEDENÉ POD SPISOVOU SNAČKOU S0101/2017/VZ 5. Vzhledem k tmu, že stěžvatel nepvažval rzhdnutí zadavatele námitkách za učiněné v suladu se záknem, pdal dne návrh na zahájení řízení přezkumání úknů 3

4 zadavatele u Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (dále jen Úřad ). Návrh stěžvatele byl zaevidván Úřadem dne pd sp. zn. S0101/2017/VZ. 6. V rámci správníh řízení vedenéh pd sp. zn. S0101/2017/VZ vydal Úřad dne rzhdnutí č. j. ÚOHS-S0101/2017/VZ-13395/2017/533/TKr (dále jen rzhdnutí ze dne ), v němž knstatval, že zadavatel neddržel při zadávání předmětné veřejné zakázky pstup stanvený záknem pr vyřizvání námitek, když rzhdnutím námitkách dmítl námitky dle 242 dst. 2 zákna, prtže byly pdány pžděně, ačkliv námitky jmenvaný stěžvatel pdal včas ve lhůtě dle 242 dst. 4 zákna, přičemž jeh pstup, kdy v rzhdnutí námitkách nad rámec důvdnění dmítnutí námitek pr pžděnst uvedl věcné důvdy dmítnutí námitek, je v rzpru s 245 dst. 1 zákna, pněvadž se nevyjádřil pdrbně a srzumitelně k námitkám stěžvatele hledně: pžadavku uvedenéh v čl. 6. OBCHODNÍ PODMÍNKY zadávací dkumentace, v bdu 6.1 Návrh smluvy, kde bviněný pžadval v nabídce dlžení dkladu (certifikátu) dbrné kvalifikaci dle systému managementu bezpečnsti a chrany zdraví při práci pdle OHSAS 18001, který stěžvatel pvažuje za skrytě diskriminační a v rzpru se zásadu rvnéh zacházení, nebť znemžňuje přístup k plnění veřejné zakázky těm ddavatelům, kteří uvedeným certifikátem nedispnují, ačkliv mají zkušensti s bdbným předmětem plnění a jsu schpni jej řádně realizvat, přičemž zákn nestanví pžadavek na vlastnictví takvéht certifikátu a bligatrní pžadavky na bezpečnst a chranu zdraví při práci jsu upraveny v zákně č. 262/2006 Sb., zákník práce, ve znění pzdějších předpisů; negativníh dpadu suvisejícíh s pžadavkem na dlžení dkladu dbrné kvalifikaci dle systému managementu bezpečnsti a chrany zdraví při práci pdle OHSAS na pvinnst zadavatele jednat s péčí řádnéh hspdáře při výběru nejvhdnější nabídky; vlivu či prkazatelné přímé vazby, resp. přímé suvislsti dkladu dbrné kvalifikaci dle systému managementu bezpečnsti a chrany zdraví při práci pdle OHSAS na kvalitu plnění; ptřeby pžadavku na dlžení dkladu dbrné kvalifikaci dle systému managementu bezpečnsti a chrany zdraví při práci pdle OHSAS 18001, když v minulsti jak příjemce služeb údržby kmunikací takvý dklad nevyžadval; nepřiměřensti pžadavku na dlžení dkladu dbrné kvalifikaci dle systému managementu bezpečnsti a chrany zdraví při práci pdle OHSAS jakžt nrmy nejvyššíh řádu, kteru je dle stěžvatele mžn nahradit dpvídajícími smluvními pdmínkami; čímž prušil ustanvení 245 dst. 1 zákna, když se v rzhdnutí námitkách nevyjádřil pdrbně a srzumitelně k námitkám stěžvatele, v důsledku čehž je předmětné rzhdnutí zadavatele námitkách nepřezkumatelné pr nedstatek důvdů. Jak patření k nápravě nezáknnéh pstupu zadavatele Úřad rzhdnutím ze dne zrušil výše uvedené rzhdnutí námitkách. 7. Rzhdnutí ze dne nabyl právní mci dne , přičemž je dstupné ve sbírce rzhdnutí na 4

5 III. PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU 8. Vzhledem k tmu, že Úřad pvažval skutkvá zjištění vyplývající z předlžených materiálů za dstatečná a pvažval za prkázané, že se bviněný dpustil přestupku pdle 268 dst. 1 písm. d) zákna, zahájil pstupem pdle 90 dst. 1 zákna č. 250/2016 Sb., dpvědnsti za přestupky a řízení nich (dále jen zákn přestupcích ), a pdle 150 dst. 1 zákna č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů (dále jen správní řád ), řízení přestupku z mci úřední vydáním příkazu (viz dstavec 9 důvdnění tht rzhdnutí). Ve výrku I. příkazu č. j. ÚOHS-S0037/2018/VZ-03247/2018/533/PŠ ze dne Úřad rzhdl, že se bviněný dpustil přestupku pdle 268 dst. 1 písm. d) zákna tím, že dmítl námitky ze dne z důvdu, že nebyly pdány včas (přestže stěžvatel pdal námitky včas a následně se nevyjádřil ke všem skutečnstem uvedeným stěžvatelem v námitkách (blíže viz dstavec 6 důvdnění tht rzhdnutí). Ve výrku II. citvanéh příkazu Úřad ulžil bviněnému za spáchání přestupku uvedenéh ve výrku I. pkutu ve výši Kč splatnu d jednh měsíce d nabytí právní mci příkazu. 9. Úřad vydal dne příkaz č. j. ÚOHS-S0037/2018/VZ-03247/2018/533/PŠ, který byl bviněnému dručen (dále jen příkaz ). Tímt dnem byl pdle 249 zákna ve spjení s 46 dst. 1 a 150 dst. 1 správníh řádu zahájen řízení přestupku z mci úřední. 10. Účastníkem řízení přestupku je pdle 256 zákna bviněný. 11. Prti uvedenému příkazu pdal bviněný dne dpr. Pdle 150 dst. 3 správníh řádu se pdáním dpru příkaz ruší a řízení pkračuje, přičemž lhůty pr vydání rzhdnutí začínají znvu běžet dnem pdání dpru. 12. Usnesením č. j. ÚOHS-S0037/2018/VZ-04062/2018/533/PŠ ze dne určil Úřad bviněnému lhůtu, ve které byl pdle 36 dst. 1 správníh řádu právněn navrhvat důkazy a činit jiné návrhy a pdle 36 dst. 2 správníh řádu právněn vyjádřit v řízení své stanvisk. 13. Usnesením č. j. ÚOHS-S0037/2017/VZ-05650/2018/533/PŠ ze dne určil Úřad bviněnému lhůtu, ve které se pdle 261 dst. 3 zákna mhl vyjádřit k pdkladům rzhdnutí. Obviněný se v určené lhůtě ani pzději k pdkladům rzhdnutí nevyjádřil. Odpr bviněnéh 14. Ve svém dpru ze dne , který byl Úřadu dručen dne , bviněný navrhuje, aby byl příkaz zrušen a aby byl řízení přestupku zastaven. IV. ZÁVĚRY ÚŘADU 15. Úřad přezkumal na základě 248 a následujících ustanvení zákna případ ve všech vzájemných suvislstech, a p zhdncení všech pdkladů, dkumentace zadávacím řízení, dpru bviněnéh a na základě vlastníh zjištění knstatuje, že se bviněný při zadávání veřejné zakázky dpustil přestupku pdle 268 dst. 1 písm. d) zákna tím, že při vyřizvání námitek ze dne pdaných stěžvatelem, jež byly bviněnému dručeny téhž dne a jež směřvaly prti zadávací dkumentaci, v rzpru s ustanvením 245 dst. 3 písm. b) zákna dmítl námitky rzhdnutím námitkách ze dne z důvdu, že jsu pdány pžděně, ačkliv stěžvatel pdal námitky včas ve lhůtě dle 242 5

6 dst. 4 zákna, přičemž se v důvdnění citvanéh rzhdnutí námitkách i věcně zabýval námitkami stěžvatele, avšak nevyjádřil se ke všem skutečnstem uvedeným stěžvatelem v námitkách, čímž prušil ustanvení 245 dst. 1 zákna. Ke svému rzhdnutí Úřad uvádí následující rzhdné skutečnsti. K právnímu pstavení bviněnéh 16. Úřad se nejprve zabýval tázku, zda bviněný naplňuje definici zadavatele pdle zákna. 17. Pdle 4 dst. 1 písm. d) zákna je veřejným zadavatelem územní samsprávný celek neb jeh příspěvkvá rganizace. 18. Obviněný (měst Třinec) vyknává svu činnst na základě zákna č. 128/2000 Sb., bcích (becním zřízení), ve znění pzdějších předpisů. Na základě uvedenéh Úřad knstatuje, že bviněný je veřejným zadavatelem pdle 4 dst. 1 písm. d) zákna, nebť se jedná územní samsprávný celek. Relevantní ustanvení zákna 19. Pdle 241 dst. 1 zákna může námitky pdat ddavatel, kterému pstupem zadavatele suvisejícím se zadáváním pdlimitní neb nadlimitní veřejné zakázky, včetně kncese s výjimku kncesí maléh rzsahu pdle 178 zákna neb se zvláštními pstupy pdle části šesté hrzí neb vznikla újma. 20. Pdle 242 dst. 4 zákna pkud je v zadávacím řízení stanvena lhůta pr pdání nabídek, musí být námitky prti zadávací dkumentaci dručeny zadavateli nejpzději d sknčení tét lhůty; v případě jednacíh řízení s uveřejněním musí být námitky prti zadávací dkumentaci dručeny nejpzději d sknčení lhůty pr pdání předběžných nabídek. 21. Pdle 245 dst. 1 zákna zadavatel d 15 dnů d dručení námitek dešle rzhdnutí námitkách stěžvateli. V rzhdnutí uvede, zda námitkám vyhvuje neb je dmítá; sučástí rzhdnutí musí být důvdnění, ve kterém se zadavatel pdrbně a srzumitelně vyjádří ke všem skutečnstem uvedeným stěžvatelem v námitkách. Pkud zadavatel námitkám nevyhví, sdělí v rzhdnutí sučasně, jaké prvede patření k nápravě. 22. Pdle 245 dst. 3 písm. b) zákna zadavatel dmítne rvněž námitky, které jsu pdány pžděně. 23. Pdle 263 dst. 5 zákna je-li důvdnění rzhdnutí námitkách, jímž byly námitky dmítnuty, nepřezkumatelné pr nesrzumitelnst neb pr nedstatek důvdů, může Úřad ulžit nápravné patření spčívající tlik ve zrušení rzhdnutí námitkách; v takvém případě platí, že kamžikem nabytí právní mci rzhdnutí Úřadu, kterým je tt nápravné patření ukládán, byly pdány nvé námitky s ttžným bsahem. Tyt nvé námitky nemůže zadavatel dmítnut jak pžděné. 24. Pdle 268 dst. 1 písm. d) zákna se zadavatel dpustí přestupku tím, že pstupuje při vyřizvání námitek v rzpru s 245 dst. 1, 2, 3 neb 4 zákna. Skutečnsti vyplývající z dkumentace zadávacím řízení 25. Obviněný ve výzvě k pdání nabídek stanvil lhůtu pr pdání nabídek d a tut ve lhůtě pr pdání nabídek prdlužil d a následně d d 14:30 hdin. 6

7 26. Dne pdal stěžvatel námitky z téhž dne prti zadávací dkumentaci, resp. prti pdmínkám stanveným v zadávací dkumentaci. Stěžvatel v uvedených námitkách namítá: nastavení nepřiměřených a diskriminačních pdmínek účasti v předmětném zadávacím řízení, kde zadavatel pžadval v rámci bchdních pdmínek dlžení dkladu dbrné kvalifikaci dle systému managementu bezpečnsti a chrany zdraví při práci pdle OHSAS Dle stěžvatele tent pžadavek znemžňuje přístup k plnění veřejné zakázky těm ddavatelům, kteří pžadavek na technicku kvalifikaci nesplňují (ačkliv mají zkušensti s bdbným předmětem plnění a jsu schpni jej řádně realizvat), resp. výrazně snižuje kruh ptenciálních uchazečů veřejnu zakázku a zakládá tak rzpr se zásadu zákazu diskriminace a rvnéh zacházení; negativní dpad suvisející s pžadavkem na dlžení dkladu dbrné kvalifikaci dle systému managementu bezpečnsti a chrany zdraví při práci pdle OHSAS na pvinnst zadavatele jednat s péčí řádnéh hspdáře při výběru nejvhdnější nabídky; absenci vlivu či prkazatelné přímé vazby, resp. přímé suvislsti dkladu dbrné kvalifikaci dle systému managementu bezpečnsti a chrany zdraví při práci pdle OHSAS s kvalitu plnění veřejné zakázky ddavatelem, který uvedený dklad sice nevlastní, přest za psledních 5 let nebdržel žádnu reklamaci; nepdstatněnst pžadavku na dlžení dkladu dbrné kvalifikaci dle systému managementu bezpečnsti a chrany zdraví při práci pdle OHSAS 18001, když zadavatel jak příjemce služeb údržby kmunikací v minulsti takvý dklad nevyžadval; že pžadavek na dlžení dkladu dbrné kvalifikaci dle systému managementu bezpečnsti a chrany zdraví při práci pdle OHSAS jakžt nrmy nejvyššíh řádu dpruje zásadě přiměřensti stanvené v 6 dst. 1 zákna, nebť je mžn jej nahradit dpvídajícími smluvními pdmínkami a sankcí ve smluvě s vybraným ddavatelem. 27. Rzhdnutím námitkách ze dne bviněný námitky stěžvatele dmítl s důvdněním, že V suladu s ustanvením 245 dst. 3, písm. b) zákna je prt zadavatel pvinen námitku stěžvatele dmítnut, nebť byla pdána pžděně.. K samtnému bsahu pdaných námitek uvedl, že je přesvědčen, že jeh pžadavek na dlžení dkladu OHSAS není v rzpru se záknem a ddává, že smyslem tht pžadavku je zajištění realizace veřejné zakázky subjektem schpným navrhnut a zavést takvá rganizační patření, která všude kde t bude mžné, dstraní či mezí ptenciální nebezpečí, neb zaměstnance či jiné sby d něj izlují. V případě, že t mžné není, musí být dle bviněnéh subjekt schpen pracvní činnsti plánvat a řídit pmcí rganizačních patření tak, aby její výkn byl bezpečný a nehržval zdraví. Obviněný dále zdůrazňuje svji priritu v chraně a zajištění bezpečnsti sb, které se phybují na území města, nebť realizace předmětné veřejné zakázky prbíhá výhradně na veřejných prstranstvích. Dle bviněnéh se tedy jedná pžadavek legitimní, právněný a záknný, který je běžným 7

8 standardem v aplikační praxi. Pžadavek na dlžení dkladu OHSAS nelze dle bviněnéh vnímat puze jak pžadavek na jednu certifikaci, ale především jak jeden z pžadavků, které mají dplnit pžadvaný ppis realizace veřejné zakázky, technlgických pstupů a prcesu kperace uchazeče s jeh pdddavateli. K výrku I. tht rzhdnutí 28. Úřad nejprve becně k vyřízení námitek uvádí, že zadavatel je pdle 245 dst. 1 zákna pvinen přezkumat bdržené námitky v plném rzsahu ve lhůtě 15 dnů d jejich dručení. V tét lhůtě je zadavatel pvinen deslat stěžvateli písemné rzhdnutí bsahující způsb vyřízení námitek, kdy zadavatel rzhdne buď vyhvění námitkám či jejich dmítnutí, přičemž je pvinen své rzhdnutí pdrbně a srzumitelně důvdnit. Pdstatné je, aby byly námitky jednak vyřízeny některým se shra uvedených způsbů, a sučasně byl rzhdnutí zadavatele, kterým se tak stane, řádně důvdněn a zadavatel v takvém důvdnění reagval na veškeré skutečnsti uvedené stěžvatelem v námitkách, ne puze na některé z nich. Sučasně je pvinen pdaných námitkách rzhdnut výlučně sám zadavatel. 29. Dále je pr řádné vyřízení námitek zadavatel pvinen pučit stěžvatele v případě, kdy pdané námitky dmítne, mžnsti pdat ve lhůtě pdle 251 dst. 2 zákna návrh na zahájení řízení přezkumání úknů zadavatele u Úřadu a pvinnsti dručit v téže lhůtě stejnpis návrhu zadavateli. 30. Shra uvedené pvinnsti jsu zadavateli záknem ulženy především prt, že má institut námitek služit jak hlavní prstředek brany prti dmnělému prušení zákna úknem zadavatele, kdy by měl být vzniklý prblém pramenící z pstupu zadavatele vyřešen primárně mezi zadavatelem a stěžvatelem v zadávacím řízení, nikliv až ve správním řízení před Úřadem. Právě z tht důvdu by měla být argumentace zadavatele rzvedená v rzhdnutí námitkách pkud mžn c nejvíce kmplexní, reagující na celý bsah pdaných námitek, přičemž by měly být úvahy zadavatele přezkumatelné, tím spíše v případě, kdy zadavatel námitky stěžvatele dmítá. Jsu-li námitky pdány, je zadavatel pvinen v rzhdnutí nich uvést, zda námitkám vyhvuje, či je dmítá, a zárveň tt své rzhdnutí důvdnit, a t v suladu se zásadu transparentnsti ( 6 dst. 1 zákna), tedy tak, aby rzhdnutí zadavatele byl zpětně přezkumatelné. Úřad v tét suvislsti dkazuje na ustálenu judikaturu (např. rzsudek Nejvyššíh správníh sudu ze dne č. j. 1 Afs 45/ ), pdle které pžadavek transparentnsti ( ) není splněn tehdy, pkud jsu v zadavatelvě pstupu shledány takvé prvky, jež by zadávací řízení činily nekntrlvatelným, hůře kntrlvatelným, nečitelným a nepřehledným neb jež by vzbuzvaly pchybnsti pravých důvdech jedntlivých krků zadavatele.. Tat pvinnst zadavatele, dvditelná již ze samtných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v 245 dst. 1 zákna zdůrazněna výslvným pžadavkem na t, aby se zadavatel v rzhdnutí námitkách pdrbně a srzumitelně vyjádřil ke všem skutečnstem v nich uvedeným. T může mít zásadní význam pr rzhdnutí stěžvatele jeh dalším pstupu, tj. zejména tm, zda bude prti pstupu zadavatele brjit návrhem u Úřadu, či nikliv. V případě, že se stěžvatel rzhdne návrh pdat, jsu pak skutečnsti uvedené zadavatelem v rzhdnutí námitkách významným pdkladem pr náležitu frmulaci a důvdnění takvéh návrhu. 8

9 31. Důležitst institutu námitek a th, jak mají být zadavatelem vyřízeny, vyplývá i z úmyslu zákndárce penalizvat zadavatele v případě, že na námitky nebude reagvat ve lhůtách a způsbem stanveným záknem. Nejedná se přitm puze vznik dpvědnsti zadavatele za případný přestupek, ale především mžnst ulžení zcela nvéh (v prvnání s předešlu právní úpravu zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů) nápravnéh patření Úřadem pdle 263 dst. 5 zákna, tj. zrušení rzhdnutí námitkách, a dále i mžnst zrušení samtnéh zadávacíh řízení pdle 263 dst. 6 zákna tam, kde Úřad v průběhu řízení návrhu zjistí, že zadavatel pdaných námitkách nerzhdl ve smyslu 245 dst. 5 zákna. Ignrace pvinnstí pramenících z 245 zákna tak může mít pr zadavatele a sud jím zadávané veřejné zakázky i zcela fatální následky. Předmětem tht správníh řízení je pak psuzení tázky, zda dšl jednáním bviněnéh při vyřizvání námitek stěžvatele ze dne ke spáchání přestupku ve smyslu 268 dst. 1 písm. d) zákna tím, že bviněný dmítl námitky rzhdnutím námitkách ze dne z důvdu, že jsu pdány pžděně ve smyslu 245 dst. 3 písm. b) zákna, ačkliv uvedený stěžvatel pdal námitky včas a nevyjádřil se ani ke všem namítaným skutečnstem uvedeným stěžvatelem v námitkách (viz dstavec 26 tht rzhdnutí). 32. Přím ze záknnéh ustanvení tedy plyne, že zadavatel své pvinnsti ve vztahu k řádně pdaným námitkám nesplní, pkud se s nimi vypřádá puze becným sdělením, aniž by své rzhdnutí přel argumentaci zalženu na knkrétních a přezkumatelných skutečnstech. Za takvé (nedstatečné) becné sdělení je mžn pvažvat i becné knstatvání, že se namítanéh a knkrétně stěžvatelem ppsanéh pchybení zadavatel nedpustil a námitky z th důvdu neshledává relevantní. Za takvé situace není vůbec naplňván smysl institutu námitek, kdy stěžvatel uvádí jasné argumenty (zde není ještě Úřadem hdncen, zda důvdné či nikli), ale zadavatel na tyt knkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen pvšechně. Pvinnst pdrbně a srzumitelně se vyjádřit ke všem skutečnstem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesuvisejících či lichých argumentů stěžvatele, a t v tm smyslu, že musí (knkrétním a zpětně přezkumatelným způsbem) důvdnit, prč argumentaci stěžvatele pkládá za nesuvisející, resp. lichu. 33. Úřad pkládá za ptřebné zárveň vyjasnit, že uvedené nárky, které jsu na vyřízení námitek záknem kladeny, byť by se mhly na první phled jevit jak přísné, nejsu ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je ttiž třeba předně vycházet z th, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je chrana prstředků, které jsu prstřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a t především vytvářením pdmínek pr t, aby smluvy, na jejichž základě jsu veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hspdářské sutěže a knkurenčníh prstředí mezi ddavateli. Má-li zadavatel (právě za účelem chrany hspdárnsti, efektivnsti a účelnsti nakládání s takt vydávanými prstředky) záknem stanvenu becnu pvinnst zadávat veřejné zakázky prstřednictvím v zákně upravených zadávacích řízení (nelze-li na danu veřejnu zakázku vztáhnut některu ze záknem definvaných výjimek z tét pvinnsti) a je-li zadavatel zárveň sbu dpvědnu za záknný průběh danéh zadávacíh řízení, není ničeh nepřiměřenéh na tm, aby měl zárveň pvinnst k námitce stěžvatele svůj pstup relevantním způsbem důvdnit. Jinými slvy řečen, je-li zadavatel ve své smluvní vlnsti záknem mezen v tm smyslu, že k uzavření smluvy na veřejnu zakázku může becně 9

10 přistupit tlik na základě frmalizvanéh pstupu, který musí vyhvět záknem stanveným pdmínkám, musí na každý svůj krk v zadávacím řízení nahlížet též z th phledu, zda je v suladu se záknem. Za takvéh stavu věci nemůže zadavatel ddavatelům zastřít a nesdělit své úvahy, na základě kterých dspěl k závěru, že pstupuje v suladu se záknem, stěžvateli sdělit. Navíc je právě férvý (transparentní) takvý pstup zadavatele, kdy bdrží výtky ddavatele a reaguje na ně tak, že se s nimi srzumitelně a jasně vypřádá. T implikuje, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, prč je nepvažuje za legitimní. Právě t je základním smyslem řízení námitkách. Pstup, kdy ddavatel vznese řadu argumentů, pr které pvažuje pstup zadavatele za nezáknný, a zadavatel část z nich ignruje či na knkrétní argumenty reaguje nedůvdně, jen pvšechně, aniž by vysvětlil, prč tat námitka není důvdná, nemůže být v suladu se záknem. 34. Lze knstatvat, že každý ddavatel phybující se na dtčeném trhu má práv na transparentní a nediskriminační pstup zadavatele v zadávacím řízení a práv na nezávislý přezkum úknů či rzhdnutí zadavatele pté, c se u něj dtčený uchazeč neúspěšně bránil námitkami dle zákna (k tmut závěru srv. rzsudek Nejvyššíh správníh sudu ze dne , č. j. 5 As 50/ ). Právě k plnhdntnému naplnění tht práva pak směřuje úprava v 245 dst. 1 zákna. Nesplnění pvinnstí vymezených v 245 dst. 1 zákna pak zákndárce rvněž spjuje s jednáním, které je klasifikván jak přestupek [viz 268 dst. 1 písm. d) zákna]. 35. V prvěřvaném případě zadavatel námitky stěžvatele dmítl z důvdu, že dle jeh názru nebyly pdány včas, k čemuž se stručně vyjádřil, a dílem námitky dmítl i z věcných důvdů. Zadavatel se tedy námitkami, resp. puze některými, jím vyselektvanými skutečnstmi uvedenými v námitkách, jak bude uveden níže, v důvdnění svéh rzhdnutí věcně zabýval, a t i navzdry tmu, že námitky sučasně dmítl ve smyslu 245 dst. 3 písm. b) zákna. Z textu rzhdnutí námitkách zadavatele tedy vyplývá, že zadavatel v rzhdnutí námitkách uvedl dva různé důvdy dmítnutí námitek. 36. Úřad becně uvádí, že za situace, kdy v rzhdnutí námitkách je zadavatelem uveden více než jeden důvd k dmítnutí námitek, jak např. v přezkumávaném případě kmbinace důvdů pr dmítnutí námitek pdle 245 dst. 2 zákna a 245 dst. 3 písm. b) zákna, je třeba pr účely psuzení naplnění pdmínky přezkumatelnsti důvdnění rzhdnutí námitkách z hlediska jeh srzumitelnsti a důvdů se zabývat všemi důvdy pr dmítnutí námitek. Uvede-li zadavatel jak důvd pr dmítnutí námitek skutečnst pdle 245 dst. 3 písm. b) zákna, pak v takvém případě lze uvedení tht důvdu pvažvat za pdrbné a srzumitelné vyjádření se ke všem skutečnstem uvedeným stěžvatelem v námitkách ve smyslu 245 dst. 1 zákna puze tehdy, ppíše-li své úvahy tm, prč byly námitky pdány pžděně. Pak je na psuzení, zda byl mžné ze strany zadavatele tent záknný institut dmítnutí námitek dle 245 dst. 3 písm. b) zákna využít a nevyjadřvat se tak úplně a srzumitelně k uplatněným námitkám, jež zpchybňují pstup zadavatele např. při zadávání veřejné zakázky. Jestliže však důvd pr dmítnutí námitek pdle 245 dst. 3 písm. b) zákna dán bjektivně není, pak zadavatel nemhl využít (nezáknně využil) frmálníh dmítnutí námitek dle 245 dst. 3 písm. b) zákna a musel se zabývat (věcně vypřádat dle 245 dst. 1 zákna) v námitkách uplatněnými skutečnstmi a výtkami. Jiný pstup by dle názru Úřadu mhl vést k bcházení zákna. 10

11 Pkud by ttiž zadavatel nechtěl námitky vypřádávat, dkazval by jen na frmální důvd uvedený v 245 dst. 3 písm. b) zákna, přestže ten v daném případě není dán (viz níže). Odmítnutí námitek z důvdu pžděnéh pdání 37. Úřad se tedy předně zabýval psuzením skutečnsti, zda stěžvatel pdal námitky prti zadávací dkumentaci ve lhůtě dle zákna, resp. zda námitky nebyly pdány pžděně, jak dvdil zadavatel v rzhdnutí námitkách. Úřad uvádí, že jak vyplývá z ustanvení 242 dst. 4 zákna, pkud je v zadávacím řízení stanvena lhůta pr pdání nabídek, musí být námitky prti zadávací dkumentaci dručeny zadavateli nejpzději d sknčení tét lhůty. Ustanvení 242 dst. 4 zákna tak knstruuje zvláštní lhůtu pr pdání námitek výhradně prti zadávací dkumentaci, resp. jedná se ustanvení speciální vůči becné lhůtě pr pdání námitek ve smyslu 242 dst. 1 zákna. Z dkumentace zadávacím řízení Úřad zjistil, že v šetřeném případě bviněný stanvil lhůtu pr pdání žádstí účast d a v čl. 9. zadávací dkumentace uvedl, že lhůta pr pdání nabídek bude stanvena ve výzvě k pdání nabídky zaslané uchazečům, kteří prkáží splnění kvalifikace. Z dkumentace zadávacím řízení dále vyplývá, že bviněný ve výzvě k pdání nabídek stanvil lhůtu pr pdání nabídek d a tut ve lhůtě pr pdání nabídek prdlužil d a následně d d 14:30 hdin, a tedy d tht kamžiku byl mžn pdat námitky prti zadávací dkumentaci dle 242 dst. 4 zákna. 38. Jak vyplývá z rzhdnutí zadavatele ze dne námitkách stěžvatele ze dne , bviněný námitky dmítl, přičemž své rzhdnutí důvdnil v rzhdnutí následvně:»v suladu s ustanvením 242 dst. 2 zákna musí být námitky prti úknům znamvaným v dkumentech, které je zadavatel pvinen dle zákna uveřejnit, dručeny zadavateli d 15 dnů d jejich uveřejnění. Zadávací dkumentace k veřejné zakázce Údržba kmunikací ve vlastnictví města Třince byla v suladu se záknem uveřejněna na prfilu zadavatele dne Námitku prti zadávací dkumentaci byl tedy mžn pdat nejpzději dne Stěžvatel se zárveň musel se zadávacími pdmínkami seznámit nejpzději v první plvině ledna 2017, nebť jeh žádst účast přijal bviněný dne V suladu s ustanvením 245 dst. 3, písm. b) zákna je prt zadavatel pvinen námitku stěžvatele dmítnut, nebť byla pdána pžděně«. K citvanému důvdnění bviněnéh, že šetřené námitky byly pdány pžděně, nebť mu měly být dručeny d 15 dnů de dne uveřejnění zadávací dkumentace na prfilu zadavatele, tj. d , Úřad uvádí, že ustanvení 242 dst. 2 zákna sice stanvuje záknnu patnáctidenní lhůtu pr dručení námitek prti úknům znamvaným v dkumentech, které je zadavatel pvinen uveřejnit či deslat stěžvateli, přičemž tat lhůta pčíná běžet d uveřejnění či dručení dkumentů, avšak tat lhůta se neuplatní v případě námitek, které ddavatel pdává prti bsahu zadávací dkumentace, kteru je zadavatel pvinen uveřejnit na svém prfilu zadavatele pdle 96 dst. 1 zákna, nebť uveřejnění zadávací dkumentace není známení úknu v dkumentu, který je zadavatel pvinen pdle zákna uveřejnit či deslat stěžvateli. Zadávací dkumentací jsu dle 28 dst. 1 písm. b) zákna veškeré písemné dkumenty bsahující zadávací pdmínky, sdělvané neb zpřístupňvané účastníkům zadávacíh řízení při zahájení zadávacíh řízení. Z uvedenéh je tak zřejmé, že se nejedná dkumenty, kterými zadavatel znamuje úkny ve smyslu 242 dst. 2 zákna. V případě námitek prti bsahu zadávací dkumentace se tedy uplatní speciální lhůta pr jejich pdání dle 242 dst. 4 zákna, resp. se neuplatní becná lhůta pr pdání námitek 11

12 dle 242 dst. 1 zákna ani lhůta dle 242 dst. 2 zákna. Je tedy zcela irelevantní, kdy se ddavatel se zadávací dkumentací seznámí. V těcht případech rvněž dpadá pvinnst ddavatele, resp. stěžvatele prkazvat pčátek a knec běhu lhůty pr pdání námitek, když tent je stanven bjektivně datem sknčení lhůty pr pdání nabídek. Rzhdná je tedy vždy skutečnst, že námitky prti zadávací dkumentaci musí být zadavateli dručeny nejpzději d knce lhůty pr pdání nabídek. 39. Pr úplnst Úřad dkazuje na kmentářvu literaturu, resp. kmentář ke zmíněnému 242 dst. 2 zákna, kde se uvádí:»lhůta pr dručení námitky prti úknům zadavatele znamvaným v dkumentech, které je zadavatel pvinen pdle tht zákna uveřejnit či deslat stěžvateli, musí být dručeny zadavateli d 15 dnů d jejich uveřejnění či dručení stěžvateli. ( ) Lhůta pdle tht dstavce se však neuplatní v případě námitek, které ddavatel pdává prti bsahu zadávací dkumentace, kteru je zadavatel pvinen uveřejnit na svém prfilu zadavatele pdle 96 dstavec 1. Zákn zde sice ukládá pvinnst dkument (zadávací dkumentaci) uveřejnit, ale nejde znamvání úknu zadavatele. V případě námitek prti bsahu zadávací dkumentace se uplatní lhůty pdle dstavce 3 neb 4«. K tmu viz HERMAN, Pavel a kl. Kmentář k záknu zadávání veřejných zakázek. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2016, s. 524, ISBN Na základě výše uvedenéh tudíž Úřad knstatuje, že s hledem na ustanvení 242 dst. 4 zákna byly námitky stěžvatele prti zadávací dkumentaci pdány včas, nebť byly bviněnému dručeny dne , přičemž lhůta pr pdání nabídek uplynula až dne Úřad tedy s hledem na výše uvedené uzavírá, že bviněný dmítl námitky z důvdu uvedenéh v 245 dst. 3 písm. b) zákna, tj. z důvdu jejich pžděnsti, avšak tent důvd pr dmítnutí námitek nebyl ve skutečnsti dán. Obviněný tak prušil pstup stanvený záknem pr vyřizvání námitek. Úřad však zárveň ddává, že bviněný se námitkami stěžvatele i přes jejich dmítnutí pr pžděnst věcně zabýval a sučástí důvdnění rzhdnutí námitkách učinil i vyjádření k argumentům stěžvatele uplatněných v námitkách. Obviněný tak k věcnému psuzení námitek přistupil, když vedle závěru dmítnutí námitek pr jejich pžděnst reagval na námitky stěžvatele a pdal mu infrmaci, prč je z věcnéh hlediska dmítá. Úřad se tak následně bude zabývat tím, zda se bviněný v rámci svéh věcnéh důvdnění k námitkám k těmt pdrbně a srzumitelně vyjádřil ve smyslu 245 dst. 1 zákna. K dmítnutí námitek pr věcnu nesprávnst 41. Přestže bviněný ve svém rzhdnutí námitkách stěžvatele jeh námitky dmítl z důvdu pžděnsti, vyjádřil se, jak Úřad výše uvedl, v předmětném rzhdnutí rvněž k samtnému bsahu pdaných námitek. 42. Na tmt místě tedy Úřad shrnuje bsah námitek stěžvatele. Stěžvatel ve svých námitkách uvedl, že pvažuje pžadavek na dlžení dkladu dbrné kvalifikaci dle systému managementu bezpečnsti a chrany zdraví při práci pdle OHSAS za nepřiměřenu a skrytě diskriminační v tm smyslu, že znemžňuje přístup k plnění veřejné zakázky těm ddavatelům, kteří předmětný pžadavek na technicku kvalifikaci nesplňují, přičemž ddává, že bviněný nikterak nedůvdnil ptřebu tht pžadavku ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. V námitkách stěžvatel dále uvedl, že zákn sice nestanvuje pdrbnější návd, který by pskytval dpvěď na tázku, jaké další pdmínky mim kritéria technické 12

13 kvalifikace jsu ještě přiměřená slžitsti a rzsahu veřejné zakázky, a jaká již nikliv, nicméně si zadavatelé při vymezení zadávacích pdmínek musí plžit tázku, jaké vlastnsti ddavatele či jaká jeh zkušenst neb schpnst je pr úspěšnu realizaci předmětu veřejné zakázky klíčvá, zda pravdu bezprstředně suvisí s předmětem veřejné zakázky a zda není mžn plnit veřejnu zakázku bez pužití tét relativně diskriminující pdmínky. Stěžvatel namítá, že pžadavek na dlžení certifikátu OHSAS pdstatně vlivňuje výběr nejvhdnější nabídky, nebť tímt pžadavkem bviněný zcela jistě zúžil kruh ptenciálních uchazečů veřejnu zakázku, kteří mají zkušenst s bdbným předmětem plnění a jsu schpni jej řádně realizvat, přestže předmětným certifikátem nedispnují. Stěžvatel rvněž připmíná, že zákn nestanví pžadavek na vlastnictví tht certifikátu a bligatrní pžadavky na bezpečnst a chranu zdraví při práci jsu stanveny v 101 a násl. zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákník práce ), které stěžvatel řádně plní. Dále stěžvatel pukazuje na pvinnst bviněnéh jednat s péčí řádnéh hspdáře při výběru nejvhdnější nabídky, přičemž uvádí, že pžadavek na předmětný certifikát má negativní dpad na uvedenu pvinnst, nebť se dá předpkládat ( ) že při účasti vyššíh pčtu ptencinálních ddavatelů může djít k výrazným rzdílům v nabídkvé ceně a je zde hrzba, že zadavatel tak nedstjí své pvinnsti zvlit eknmicky nejvýhdnější nabídku ( ), cž pvede k nehspdárnému nakládání s veřejnými prstředky. Ve svých námitkách stěžvatel dále uvedl, že absence vlastnictví certifikátu OHSAS evidentně nemá vliv ani prkazatelnu přímu vazbu na kvalitu plnění zakázky ddavatelem, když stěžvatel, ač tent dklad nevlastní, nebdržel d bviněnéh v bdbí psledních pěti let jedinu výtku či reklamaci na kvalitu jí pskytvaných služeb při údržbě města Třinec ani na kvalitu pskytvanéh plnění. Rvněž dle stěžvatele tent pr bviněnéh prvádí 20 let činnsti, které jsu předmětem veřejné zakázky, a ze strany bviněnéh pžadavek na vlastnictví předmětnéh certifikátu nikdy nebyl vznesen. Pr ilustraci nepřiměřensti, resp. narušení zásady přiměřensti dle 6 dst. 1 zákna pukázal stěžvatel ve svých námitkách na skutečnst, že uvedená nrma je nrmu nejvyššíh řádu, přitm by ji byl mžn nahradit stanvením dpvídajících smluvních pdmínek a sankcí ve smluvě. 43. Obviněný v rzhdnutí ze dne námitkách stěžvatele uvedl, že v suladu s ustanvením 242 dst. 2 zákna musí být námitky prti úknům znamvaným v dkumentech, které je zadavatel pvinen dle zákna uveřejnit, dručeny zadavateli d 15 dnů d jejich uveřejnění a ddal, že zadávací dkumentace k předmětné veřejné zakázce byla uveřejněna na prfilu zadavatele dne , tudíž byl mžn pdat námitky nejpzději dne (k tmut v pdrbnstech viz výše důvdnění tht rzhdnutí). K samtnému věcnému bsahu pdaných námitek bviněný uvedl, že je přesvědčen, že jeh pžadavek na dlžení dkladu OHSAS není v rzpru se záknem a ddává, že smyslem tht pžadavku je zajištění realizace veřejné zakázky ddavatelem schpným navrhnut a zavést takvá rganizační patření, která všude kde t bude mžné, dstraní či mezí ptenciální nebezpečí, neb zaměstnance či jiné sby d něj izlují. V případě, že t mžné není, musí být dle bviněnéh ddavatel schpen pracvní činnsti plánvat a řídit pmcí rganizačních patření tak, aby její výkn byl bezpečný a nehržval zdraví. Obviněný dále zdůrazňuje svji priritu v chraně a zajištění bezpečnsti sb, které se phybují na území města, nebť realizace předmětné veřejné zakázky prbíhá výhradně na veřejných prstranstvích. Dle bviněnéh se tedy jedná 13

14 pžadavek legitimní, právněný a záknný, který je běžným standardem v aplikační praxi. Pžadavek na dlžení certifikátu OHSAS nelze dle bviněnéh vnímat puze jak pžadavek na jednu certifikaci, ale především jak jeden z pžadavků, které mají dplnit pžadvaný ppis realizace zakázky, technlgických pstupů a prcesu kperace uchazeče s jeh pdddavateli. Nadt bviněný uvedl, že pžadavek na dlžení certifikátu OHSAS předpkládá, že ddavatelé dlží v rámci jejich nabídky buď předmětný dklad, neb certifikát rvncenný, avšak v prcesu hdncení nabídek bude záležet na psuzení kmise, který dkument v nabídce účastníka akceptuje a který nikliv. Kmise může využít práva na bjasnění či dplnění. Závěrem bviněný uvedl, že nemůže snižvat ze svých legitimních pžadavků na ddržvání bezpečnsti práce a chrany byvatel, a že stanvil veškeré zadávací pdmínky v suladu s ustanveními zákna, a t přiměřeně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a rvněž respektval veškerá pravidla pžadvaná pr zadávací řízení v nadlimitním režimu, přestže se jedná pdlimitní veřejnu zakázku. 44. Z výše uvedenéh věcnéh důvdnění rzhdnutí námitkách zjevně vyplývá, že bviněný se námitkami stěžvatele v části nad rámec svéh závěru pžděnsti námitek zabýval puze ve velmi becné rvině, přičemž k většině namítaných skutečnstí se vůbec nevyjádřil, resp. argumentace bviněnéh ve většině nereaguje na knkrétní námitky vznesené stěžvatelem. Obviněný v zásadě puze bez dalšíh knstatuje, že zákn neprušil a důvdem pžadavku na dlžení certifikátu je předpklad, že takvý ddavatel má zavedena rganizační patření k zajištění bezpečnsti sb, a jedná se tudíž převážně becnu argumentaci, která jednak nereflektuje zcela bsah pdaných námitek, a stejně tak bviněný jím uplatněnu argumentaci nevztahuje ke knkrétnímu případu, tj. k šetřené veřejné zakázce. 45. Úřad uvádí, že k námitce ve vztahu pžadavku na dlžení certifikátu OHSAS 18001, který je dle stěžvatele v rzpru se zásadu zákazu diskriminace a rvnéh zacházení a výrazně snižuje kruh ptencinálních uchazečů, kteří mají zkušenst s bdbným předmětem plnění a jsu schpni jej řádně realizvat, přestže předmětným certifikátem nedispnují, bviněný v rzhdnutí puze becně uvedl, že veškeré zadávací pdmínky jsu stanveny v suladu s ustanveními zákna, resp. nejsu s nimi v rzpru. Obviněný nikterak nereagval na námitku, že zákn nestanví pžadavek na vlastnictví takvéht certifikátu a bligatrní pžadavky na bezpečnst a chranu zdraví při práci jsu upraveny v zákníku práce. 46. Obviněný v rzhdnutí námitkách nijak nerzvádí důvdy, které jej vedly k nastavení knkrétníh pžadavku na dlžení dkladu OHSAS jak reakci na námitky stěžvatele, ani neuvádí, v čem je předmět veřejné zakázky dlišný d předchzích bdbných zakázek, k jejichž realizaci dklad OHSAS p ddavateli nepžadval. Obviněný tedy rvněž nepdává vysvětlení k argumentům stěžvatele, že v minulsti u veřejných zakázek s bdbným předmětem plnění certifikát OHSAS nepžadval, a t ani u stěžvatele, který pr bviněnéh předmětné služby v minulsti realizval, přičemž bviněný ke kvalitě plnění dle tvrzení stěžvatele připmínky neměl. Obviněný puze v becné rvině zdůrazňuje svji priritu v chraně a zajištění bezpečnsti sb, které se phybují na území města a uvádí, že musí zabezpečit tut pvinnst nastavením kvality vztahů s ddavateli a především pak těmi, kteří pracují na veřejných prstranstvích. Obviněný tedy v rzhdnutí námitkách žádným přezkumatelným způsbem neuvedl 14

15 důvdy, pr které by byl právněn ve vztahu k předmětu veřejné zakázky pžadvat certifikát OHSAS 18001, a nereagval tak na argumentaci stěžvatele, že se jedná pžadavek diskriminační, ppř. nepřiměřený. 47. Obviněný se v rzhdnutí námitkách dále vůbec nevypřádal s námitku negativníh dpadu předmětnéh pžadavku na pvinnst bviněnéh jednat s péčí řádnéh hspdáře při výběru nejvhdnější nabídky, když se dle stěžvatele dá předpkládat, že při účasti vyššíh pčtu ptencinálních ddavatelů při absenci pžadavku na dlžení předmětnéh certifikátu může djít k výrazným rzdílům v nabídkvých cenách, příp. rzšíření kruhu ptenciálních uchazečů. 48. K namítané absenci vlivu či prkazatelné přímé vazby certifikace OHSAS na kvalitu plnění veřejné zakázky ddavatelem se bviněný rvněž nevyjadřuje, puze v rámci becnéh vyjádření uvádí, že realizace dtčenéh předmětu veřejné zakázky prbíhá výhradně na veřejných prstranstvích v přímém kntaktu s sbami žijícími na dtčených územích, a pžadavek na certifikát OHSAS je tedy legitimní, právněný a záknný, přičemž jde běžný standard v aplikační praxi. Suvislstí mezi kvalitu plnění a pžadavkem na předlžení předmětnéh certifikátu se však bviněný nezabývá. 49. Jak již byl výše uveden, bviněný se rvněž ve svém rzhdnutí nevyjádřil k namítanému, resp. namítaným ustanvením zákníku práce, ve kterém jsu dle stěžvatele bjektivně zaktveny pžadavky na bezpečnst a chranu zdraví při práci. A tedy stěžvateli není zřejmé, prč k zabezpečení těcht pžadavků pžaduje nrmu nejvyššíh řádu, tj. certifikát OHSAS a tedy pžadavek dpruje zásadě přiměřensti. O mžné náhradě pžadvanéh dkladu prstřednictvím dpvídajících smluvních pdmínek a sankcí, jež by byly vymezeny ve smluvě s vybraným ddavatelem, se bviněný ve svém rzhdnutí rvněž nezabývá, přestže tut skutečnst stěžvatel ve svých námitkách uvádí. Obviněný ve svém rzhdnutí bez dalšíh puze uvedl, že v rámci zadávacíh řízení pstupval plně v suladu se záknem i se suvisející judikaturu, a t přiměřeně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, přičemž ddává, že respektval veškerá pravidla, pžadvaná pr zadávací řízení v nadlimitním režimu, přestže se jedná veřejnu zakázku pdlimitní. Takvé zdůvdnění však nelze pvažvat za dstatečné, resp. bsahující knkrétní důvdy, které bviněnéh vedly k nastavení daných kritérií. 50. Úřad uzavírá, že účelu institutu námitek, tj. aby se stěžvatel, resp. případný navrhvatel primárně dzvěděl autentický názr zadavatele na veškeré jím vznesené připmínky k jeh pstupu v zadávacím řízení, tedy nebyl dsažen. Právě způsb, jakým mají být pdané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z phledu ddržení zákna zcela zásadní, přičemž tent závěr je zřejmý i ze skutečnsti, že neddržení pstupu zadavatele při vyřizvání námitek je v zákně spjen s mžnstí ulžit nápravné patření spčívající tlik ve zrušení rzhdnutí námitkách (tt Úřad rvněž učinil v rámci správníh řízení vedenéh pd sp. zn. S0101/2017/VZ). Lze tedy knstatvat, že pkud má zadavatel za t, že jeh pstup je důvdný, měl by být schpen nikli puze becnými frázemi či tvrzeními nepřiléhavými ke knkrétně vzneseným argumentům stěžvatele, ale pdrbně a srzumitelně (tj. přezkumatelně) své stanvisk bhájit. Uvedenu pvinnst však bviněný v daném případě nesplnil, jelikž jak byl výše dvzen, bviněný se ve vztahu k výše zmíněným skutečnstem uvedeným stěžvatelem v námitkách vůbec nevyjádřil. 15

16 51. Pr úplnst Úřad ddává, že znakem skutkvé pdstaty přestupku pdle 268 dst. 1 písm. d) zákna není [na rzdíl d skutkvé pdstaty dle 268 dst. 1 písm. a) zákna] alespň ptenciální vliv na výběr nejvhdnější nabídky. Prt tut skutečnst není ptřeba ze strany Úřadu ani zkumat. Pr psuzení věci a knstatvání th, že se bviněný dpustil přestupku ve smyslu 268 dst. 1 písm. d) zákna, je klíčvé t, že se řádně v rzhdnutí námitkách nevypřádal se všemi namítanými skutečnstmi, jak Úřad výše v důvdnění tht rzhdnutí zevrubně ppsal, a nedstál tak své pvinnsti stanvené v 245 dst. 1 zákna. Úřad nad rámec uvedenéh dplňuje, že na závěru, že se bviněný dpustil přestupku pdle 268 dst. 1 písm. d) zákna, ničeh nemění ani skutečnst, že Úřad bviněnému rzhdnutím ze dne ulžil nápravné patření spčívající ve zrušení danéh rzhdnutí námitkách, v důsledku čehž tak byl bviněný pvinen těcht námitkách pětvně rzhdvat. Úřad dplňuje, že v tmt smyslu nedchází ani k ppření zásady zákazu dvjíh trestání za ttéž jednání, resp. za tentýž skutek. Úřad má za t, že jim ulžené nápravné patření svu pvahu nelze pvažvat za trest (sankci) ve smyslu správníh trestání. Uvedené vyplývá již ze samtnéh smyslu nápravnéh patření, jehž účelem není zadavatele ptrestat, ale napak puze napravit vzniklý nezáknný stav. Samtné nápravné patření tak nemá represivní charakter, který je výrazem správníh trestání a jehž účelem je pstih prtiprávníh jednání. V tét suvislsti lze pdpůrně dkázat na závěry vyplývající z rzsudku Krajskéh sudu v Brně sp. zn. 29 Af 1/2015 ze dne , kde sud mim jiné uvedl, že [l]ze rvněž suhlasit s žalvaným (pzn. s Úřadem), že jím ukládaná nápravná patření nejsu prjevem správníh trestání, a tedy není mžné nazírat na suvztažnst výrků žalvanéh prušení zákna zadavatelem a výrku žalvanéh ulžení nápravnéh patření stejným phledem jak v případě suvztažnsti výrku žalvanéh spáchání správníh deliktu zadavatele a ulžení pkuty zadavateli za takvé prušení zákna. [...] Nelze z ničeh dvdit, že by ulžení nápravnéh patření měl mít za následek zánik deliktní dpvědnsti zadavatele (či snad ppření th, že k deliktnímu jednání vůbec dšl), pkud je tt deliktní jednání zárveň důvdem pr n nápravné patření S pukazem na shra uvedené Úřad knstatuje, že se bviněný při zadávání veřejné zakázky dpustil přestupku pdle 268 dst. 1 písm. d) zákna tím, že při vyřizvání námitek stěžvatele ze dne v rzpru s 245 dst. 3 písm. b) zákna dmítl námitky z důvdu, že byly pdány pžděně, přestže stěžvatel pdal námitky včas ve lhůtě dle 242 dst. 4 zákna, přičemž se v rzhdnutí námitkách ze dne nevyjádřil ke všem skutečnstem uvedeným stěžvatelem v námitkách. Pr úplnst Úřad uvádí, že závěr tm, že zadavatel při vyřizvání námitek pstupval v rzpru se záknem má pru v pravmcném rzhdnutí vydaném pd sp. zn. S0101/2017/VZ, stejně tak ani sám bviněný pdaným dprem nevnesl d řízení pchybnsti správnsti pstupu Úřadu při přijetí závěru spáchaném přestupku, nebť v tmt smyslu ani bviněný nikterak neargumentval. Z tht důvdu Úřad rzhdl tak, jak je uveden ve výrku I. tht rzhdnutí. K výrku II. tht rzhdnutí ulžení sankce 53. Úřad psudil pstup bviněnéh a vzhledem ke zjištěným skutečnstem přistupil k ulžení pkuty, nebť bviněný svým pstupem naplnil skutkvu pdstatu přestupku pdle 268 dst. 1 písm. d) zákna. 16

17 54. Pdle 270 dst. 5 zákna činí prmlčecí dba 5 let, přičemž pdle dst. 6 písm. a) téhž ustanvení se prmlčecí dba přerušuje, a t známením zahájení přestupku. 55. Pdle 31 dst. 1 zákna přestupcích prmlčecí dba pčíná běžet dnem následujícím p dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rzumí den, kdy dšl k uknčení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, prmlčecí dba pčíná běžet dnem následujícím p dni, kdy takvý účinek nastal. 56. V návaznsti na výše uvedené Úřad před ulžením pkuty věřil, zda je naplněna pdmínka uvedená v 270 dst. 5 zákna. Ke spáchání přestupku dšl dne , tedy dne kdy bviněný rzhdl námitkách, v nichž dmítl námitky z důvdu, že námitky nebyly pdány včas (přestže stěžvatel pdal námitky včas) a následně se nevyjádřil ke všem skutečnstem uvedeným stěžvatelem v námitkách. Úřad se spáchání přestupku dzvěděl dne v suvislsti s bdrženým návrhem k přezkumání pstupu bviněnéh při zadávání předmětné veřejné zakázky. Řízení přestupku byl zahájen dnem dručení příkazu bviněnému, tj. dne K uplynutí lhůty vymezené záknem pr řízení tedy nedšl a dpvědnst bviněnéh za přestupek uplynutím prmlčecí dby nezanikla. 57. Pdle 268 dst. 2 písm. b) zákna platí, že za přestupek pdle dstavce 1 citvanéh ustanvení zákna, nepužije-li se pstup pdle dstavce 3 citvanéh ustanvení zákna, lze ulžit pkutu d Kč, jde-li přestupek pdle 268 dst. 1 písm. d) zákna. 58. Pdle 37 písm. a), b) a c) zákna přestupcích (Úřad zde cituje puze ta ustanvení, která jsu v daném případě pr určení druhu a výměry trestu relevantní, pzn. Úřadu) se při určení druhu správníh trestu a jeh výměry přihlédne zejména k pvaze a závažnsti přestupku, k tmu, že některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem neb více skutky, nebyl rzhdnut ve splečném řízení, a k přitěžujícím a plehčujícím klnstem. 59. Pdle 38 zákna přestupcích pvaha a závažnst přestupku je dána zejména významem záknem chráněnéh zájmu, který byl přestupkem prušen neb hržen, dále významem a rzsahem následku přestupku a klnstmi jeh spáchání (Úřad zde uvádí puze ty skutečnsti citvanéh ustanvení zákna přestupcích, které jsu relevantní ve vztahu k psuzvanému případu). 60. Pkud jde význam neurčitéh právníh pjmu závažnst přestupku, Úřad uvádí, že stupeň splečenské škdlivsti přestupku (tedy závažnst) je dán také knkrétní intenzitu naplnění znaků skutkvé pdstaty přestupku. Při psuzvání závažnsti přestupku není hlavním kritériem jeh skutkvá pdstata, ale intenzita skutkvých klnstí, s jaku dšl k prušení právem chráněných hdnt a zájmů v knkrétním případě. Z hlediska určení výměry pkuty je prt nutn hdntit nejen jaké následky byly přestupkem způsbeny, ale také jaku měly intenzitu (srv. rzsudek Nejvyššíh správníh sudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne ). 61. V rámci psuzení pvahy a závažnsti přestupku Úřad knstatuje, že pr zadavatele ze zákna jednznačně vyplývá pvinnst přezkumat a vyřídit veškeré námitky prti jeh pstupu v zadávacím řízení. Tut jemu ulženu pvinnst zadavatel, tj. bviněný v případě šetřené veřejné zakázky nesplnil, když v případě některých námitek zcela ignrval uvedení důvdů, pr něž nepvažuje námitky stěžvatele za akceptvatelné a pr které tyt námitky stěžvatele dmítl. Pchybení v pdbě nepřezkumání dtčených námitek stěžvatele, 17