Měření intenzity větrání metodou značkovacího plynu CO 2

Transkript

1 Ing. Ptra BARÁNKOVÁ ČVUT v Praz, Fakulta strojní, Ústav tchniky prostřdí Měřní intnzity větrání mtodou značkovacího plynu CO 2 (Část 2.) Vntilation masurmnts using CO 2 as a tracr gas (Part 2.) Rcnznt prof. Ing. Františk Drkal, CSc. V první části příspěvku, publikované v minulém čísl časopisu VVI, byla stručně popsána problmatika větrání v obytných budovách. Pozornost byla zaměřna na význam větrání a možnosti měřní intnzity větrání využitím CO 2 produkovaného lidmi. V této části jsou uvdny další výsldky studi týkající s zpracování dat a analýzy njistot. Podrobněji jsou popsány xistující výpočtové mtody a také dvě mtody nově navržné: mtoda jdiného paramtru (analýza poklsu koncntrací CO 2 ) a mtoda dvou paramtrů (analýza nárůstu koncntrací). Klíčová slova: větrání, oxid uhličitý, značkovací plyn, výpočtová mtoda, analýza njistot Th topic of vntilation in dwllings was brifly dscribd in th first part of th articl publishd in th prvious issu of this journal. Attntion was paid to th importanc of vntilation and to th possibility of using carbon dioxid producd by popl for vntilation masurmnts. In this part, furthr rsults of th study concrning data tratmnt and rror analyss ar publishd. Existing calculating tchniqus and two nw tchniqus (on-paramtr dcay and two-paramtrs build-up tchniqus) ar dscribd in dtails. Ky words: vntilation, carbon dioxid, tracr gas, calculating tchniqu, rror analyss STÁVAJÍCÍ VÝPOČTOVÉ METODY Značkovací mtody, ktré j možné použít k výpočtu intnzity větrání na základě měřní koncntrací oxidu uhličitého produkovaného lidmi, byly stručně popsány v první části. Jdná s o mtodu poklsu koncntrací, mtodu rovnovážné koncntrac a mtodu nárůstu koncntrací. Slovo mtoda v jjich názvu znamná v tomto případě spíš princip nbo mtodiku njdná s o konkrétní a přsně dfinované postupy, jak analyzovat naměřné hodnoty. Tyto postupy (jdnotlivé výpočtové mtody) xistují v několika různých podobách [1], [2], [3]. Základm všch výpočtových mtod j vždy bilanc značkovacího plynu v místnosti, viz. obr. 1: F dτ + Q C dτ = V dc+ Q C dτ (1) kd F objmový tok CO 2 produkovaný lidmi [m 3 /s] Q objmový průtok vzduchu místností [m 3 /s] C vnkovní koncntrac CO 2 [m 3 /m 3 ] C koncntrac CO 2 v místnosti v čas τ [m 3 /m 3 ] τ čas [s] V objm místnosti [m 3 ] Rovnici lz upravit do tvaru: F + Q C V dc = + Q C dτ Tato bilanční rovnic j pak dál upravna pro konkrétní případ značkovací mtody, např. při řšní mtodou poklsu koncntrací j nulová produkc CO 2 (F = 0), při aplikaci mtody rovnovážné koncntrac j nulový gradint dc/dτ, atd. Jdnotlivé výpočtové mtody s od sb navzájm liší způsobm výpočtu a množstvím naměřných dat zahrnutých do výpočtu. Klasické výpočtové mtody jsou založny na dosazní naměřných a vstupních hodnot (produkovaný tok CO 2, objm místnosti, koncntrac CO 2, doba trvání) do příslušné rovnic odvozné intgrací z bilanční rovnic (2) (použitá symbolika odpovídá znační v rovnici (1)): τ 2 τ 1 C V d τ = F Q C C dc C 1 ( ) (2) (3) Tyto výpočtové mtody jsou často uváděné v odborné litratuř [1], [2], [4]. Njčastěji používanou klasickou výpočtovou mtodou při analýz poklsu koncntrací značkovacího plynu j mtoda průměrného poklsu koncntrací intnzita větrání s určí jako podíl logaritmického rozdílu dvou koncntrací značkovacího plynu (počátční a výsldné) a doby trvání měřní [5]. Klasická výpočtová mtoda pro analýzu nárůstu koncntrací (mtoda průměrného nárůstu) zahrnuj do výpočtu všchny měřné koncntrac a to v podobě průměru jjich přvrácných 1 C hodnot. Průměrný objmový průtok prumr vnkovního vzduchu místností s určí [5]: V C Q = F 1 2 C ln prumr ( ) C (4) τ2 τ1 1 Průměrnou intnzitu větrání lz násldně určit jako podíl Q/V. Pro výpočt intnzity větrání mtodou rovnovážné koncntrac j v litratuř uváděn pouz postup popsaný v první části příspěvku. Podrobnější popis všch výš uvdných mtod lz nalézt v normách vydaných spolčností Amrican Socity for Tsting and Matrials (ASTM) [5], [6] a dál v [1], [4], [7]. Výhodou těchto mtod j na první pohld jjich jdnoduchost a rychlost výpočtu spočívající v jdnorázovém dosazní do rovnic. Komplikac naopak přináší výběr dat např. při aplikaci mtody poklsu koncntrací j v většině příkladů doporučno vybrat pro analýzu pouz koncntrac naměřné v intrvalu, ktrý odpovídá časové konstantě (T) [1], [5]. Časová konstanta j dfinována jako přvrácná hodnota intnzity větrání v dané místnosti. Pokud j však intnzita větrání hldaný paramtr, nlz ji použít pro výpočt časové konstanty. V praxi s proto používá urční časové konstanty z sklonu tčny k tortické xponnciální křivc naměřných hodnot (přchodová charaktristika 1. řádu, viz. obr. 2). Časovou konstantu odpovídající danému jvu lz potom odčíst na os času v místě kd ji protn daná tčna [4]. Namísto výběru dat pro analýzu časovou konstantou lz použít postup doporučný v [5] vybrat pouz koncntrac, ktré odpovídají linární části křivky ln(c) v závislosti na čas (obr. 3). Jiný výpočtový postup vycházjící z skokové změny produkc CO 2 navrhnul pro analýzu poklsu nbo nárůstu koncntrací Popiolk [8]. Tyto výpočtní mtody skokové změny produkc CO 2 jsou založny na přdpokladu, ž přd začátkm měřní (τ τ 0 ) j koncntrac značkovacího plynu v místnosti konstantní, tdy v rovnovážném stavu a čln dc /dτ v rovnici (2) j nulový. Dál j zavdna funkc vyjadřující skokovou změnu produkc CO 2 : Vytápění, větrání, instalac 2/

2 () τ = ( τ ) + () τ ( τ τ ) F F f D F (5) 0 0 kd f(τ) j jdnotková skoková funkc, ktrá j rovna 0 pro τ τ 0 a 1 pro τ >τ 0. Za přdpokladu konstantní vnkovní koncntrac značkovacího plynu, objmového toku vzduchu a produkc CO 2 lz vyjádřit novou rovnovážnou koncntraci (C ), k ktré spěj nárůst (pokls) koncntrací, v závislosti na intnzitě větrání (I): C = C( ) + C = F C( ) + D τ0 D τ0 IV Každá jdnotlivá změna koncntrac CO 2 můž být potom aproximována podl rovnic (2) a (4). V praxi j možné nahradit naměřné hodnoty xponnciální křivkou s využitím nástroj Řšitl v programu Excl. Nahrazní lz provést mtodou njmnších čtvrců [3], [8]. Rozdíl mzi analýzou poklsu a nárůstu koncntrací spočívá pouz v zadání produkc CO 2 při analýz nárůstu koncntrací j produkc CO 2 hldaný paramtr a j tdy určna jako výstup spolu s intnzitou větrání. Při analýz poklsu koncntrací j produkc CO 2 nulová. Torticky j rozdíl koncntrací mzi dvěma rovnovážnými stavy nzávislý na vnkovní koncntraci oxidu uhličitého (jdná s v podstatě o rlativní porovnání dvou sousldných rovnovážných stavů), proto vnkovní koncntrac nvstupuj do výpočtu. Obě výpočtní mtody skokového nárůstu a poklsu produkc jsou podložny tortickým odvozním a byly použity k analýz při několika měřních v rálných budovách [3]. POUŽITÍ STÁVAJÍCÍCH VÝPOČTOVÝCH METOD Všchny výpočtové mtody popsané výš byly použity při analýz dat získaných v laboratorních xprimntch s cílm určit jjich přsnost a také citlivost k jdnotlivým vstupním paramtrům. Při každém měřní byla v laboratorní komoř nastavná určitá intnzita větrání s přsností ± 10 %. Analyzovány byly výsldky všch xprimntů popsaných v první části příspěvku. Analýza nárůstu koncntrací Graf na obr. 4 ukazuj hodnoty intnzity větrání vypočtné z nárůstu koncntrací CO 2 měřných v 18 bodch (graf s průběhm naměřných koncntrací byl uvdn v první části, obr. 3). Oranžová přímka znázorňuj intnzitu větrání nastavnou v laboratoři běhm měřní. Intnzita větrání byla v každém bodě vypočtna dvěma výpočtovými mtodami klasickou mtodou průměrného nárůstu koncntrací a aproximační mtodou skokového nárůstu produkc. Jak j patrno z grafu, vypočtné hodnoty intnzity větrání významně přvyšovaly hodnotu 0,2 h -1 nastavnou v laboratoři. Hodnoty zjištěné mtodou průměrného nárůstu s lišily až o 30 %. Jště vyšší rozdíly byly zjištěny mtodou skokového nárůstu produkc CO 2 vypočtné hodnoty s od nastavné intnzity větrání lišily až o 65 %, přstož rozdíly mzi xponnciální křivkou získanou aproximací a naměřnými hodnotami byly minimální. Podobné výsldky byly získány při analýz nárůstu koncntrací CO 2 naměřných v ostatních xprimntch. Intnzity větrání vypočtné oběmi mtodami s od nastavné hodnoty lišily až o 70 % v případě výpočtu v všch měřicích bodch. Pokud byly vybrány pouz body doporučné pro měřní na základě studia distribuc CO 2, maximální odchylky od nastavné hodnoty npřkročily 50 %. Při podrobné analýz hodnot vypočtných mtodou průměrného nárůstu koncntrac byla jako hlavní příčina njistot idntifikována citlivost výpočtu k výběru dat pro analýzu a k zadání vstupních paramtrů. Přsnější výsldky byly získány v případch, kdy byly do výpočtu zahrnuty pouz koncntrac narůstající od nízké počátční hodnoty blížící s vnkovní koncntraci CO 2. Naopak při výpočtch zahrnujících i koncntrac blížící s rovnovážné koncntraci nbo jnom koncntrac s minimálním gradintm nárůstu byly zjištěny výrazně vyšší odchylky výsldků. Z vstupních paramtrů pak přsnost výsldku njvíc zálžla na zadání toku CO 2 produkovaného lidmi pouhé odchýlní o 1 L/h vd k nárůstu njistoty výsldku průměrně o 10 %. (6) Rozbor výsldků vypočtných mtodou skokového nárůstu produkc CO 2 ukazuj naopak přílišnou citlivost k výběru měřicího místa a spojitosti naměřných koncntrací (jakékoliv narušní průběhu měřní způsobilo výrazné njistoty v výsldcích). Jako njvýznamnější ndostatk této mtody bylo však idntifikováno chybné urční produkc CO 2, ktrá j v této mtodě určována zárovň s intnzitou větrání. Při xprimntch byl objmový tok CO 2 dávkovaný do xprimntální komory cca 10 L/h. Mtodou skokového nárůstu produkc však byly zjištěny hodnoty 7 až 15 L/h, což vysvětluj i vlké odchylky v výpočtch intnzity větrání. Důvodm těchto njistot byla pravděpodobně nxistnc idálních rovnovážných koncntrací přd a po skonční měřní. Protož tato podmínka nmůž být splněna ani při měřní v rálných budovách, nní možné doporučit mtodu k plošné aplikaci. Analýza poklsu koncntrací Výpočtové mtody průměrného poklsu koncntrací a skokového poklsu produkc CO 2 byly ověřovány podobným postupm. Intnzity větrání byly určovány v všch měřicích bodch z koncntrací naměřných v průběhu xprimntů, kdy byl simulován pokls koncntrací v místnosti běhm npřítomnosti osob. Výsldky analýz ukazují podobné njistoty v průměru 30 až 80 %. Njpřsnější hodnoty byly vypočtny mtodou průměrného poklsu, pokud byl vybrán úsk odpovídající časové konstantě. Pokud však byly do výpočtu zahrnuty všchny naměřné hodnoty (2 až 4 násobky časové konstanty), odchylky vypočtných hodnot od nastavné hodnoty často přkročily 50 %. Intnzity větrání vypočtné mtodou skokového poklsu produkc CO 2 s od nastavné hodnoty lišily až o 80 %. Příčina byla podobná jako u mtody skokového poklsu produkc málo vstupních údajů. Zatímco v případě mtody skokového poklsu j problémové současné urční produkc CO 2 a intnzity větrání, v případě mtody skokového poklsu produkc vznikají npřijatlné odchylky při současném určování vnkovní koncntrac CO 2 a hldané intnzity větrání. Vnkovní koncntrac nní přímo hldaný paramtr, tím j clkový rozdíl koncntrací CO 2 vypočtný jako rozdíl první měřné koncntrac a nové rovnovážné koncntrac (C ), ktrá j však v případě oxidu uhličitého limitována určitou minimální hodnotou vnkovní koncntrací. V většině případů byla však zjištěná (C ) mnší nž vnkovní koncntrac, běžné byly hodnoty pod 100 ppm, což j zcla nmožné. Tato skutčnost také vysvětluj vlké njistoty hodnot vypočtných touto mtodou. NOVĚ NAVRŽENÉ VÝPOČTOVÉ METODY Rozbor výsldků vypočtných stávajícími mtodami ukázal, ž žádnou z mtod nlz jdnoduš a bz dodatčných úprav použít při plošném měřní intnzity větrání v obytných budovách. Zatímco v klasických výpočtových mtodách j nutné k dosažní přsných výsldků přsně zadávat všchny vstupní paramtry a zohldnit výběr dat s ohldm na časovou konstantu daného děj, v případě použití mtod skokových změn produkc CO 2 způsobuj naopak npřsnosti ndostatk zadávaných vstupních paramtrů. Z těchto poznatků a přdvším z opakovaných analýz dat naměřných v laboratoři vycházl návrh nových výpočtových mtod. Pro analýzu nárůstu koncntrací oxidu uhličitého byla navržna mtoda dvou paramtrů, pro výpočt intnzity větrání z naměřného poklsu koncntrací pak mtoda jdiného paramtru. Mtoda dvou paramtrů Exponnciální křivka, ktrá vyjadřuj nárůst koncntrací CO 2 produkovaného lidmi v místnosti j obcně určna čtyřmi paramtry viz. rovnic (1): vnkovní koncntrac oxidu uhličitého (C ), objm místnosti (V), objmový tok CO 2 produkovaný lidmi (F), intnzita větrání v místnosti (I). Základní princip mtody j podobný jako u mtody skokového nárůstu produkc: intnzita větrání j určována spolčně s objmovým tokm CO 2 produkovaného lidmi. Na rozdíl od mtody skokového nárůstu produkc však podstata 78 Vytápění, větrání, instalac 2/2005

3 Obr. 1 Bilanc značkovacího plynu v místnosti Obr. 3 Výběr dat k analýz z hodnot logaritmu naměřných koncntrací Obr. 2 Urční časové konstanty z sklonu tčny k křivc naměřných hodnot mtody ntkví v hldání nové rovnovážné koncntrac (C ) za přdpokladu dvou násldujících rovnovážných stavů, al v postupném urční jdnotlivých lmntárních přírůstků koncntrací (ΔC) odpovídajících lmntu času (Δτ). Od klasických výpočtových mtod s pak navrhovaná mtoda odlišuj právě touto kalkulací nní použita intgrac rovnic (1), al jjí difrnční podoba. Elmntární nárůst koncntrac CO 2 za lmnt času (intrval mzi dvěma měřními koncntrac v jdnom bodě) lz vyjádřit: Dτ DC = [ F I V ( C1 C )] (7) V kd (C 1 ) j koncntrac CO 2 na počátku časového intrvalu (Δτ). Násldně lz určit koncntraci CO 2 na konci intrvalu (C 2 ) jako součt původní koncntrac (C 1 ) a přírůstku (ΔC). Hldaná intnzita větrání a tok CO 2 produkovaný lidmi s určí porovnáním a násldnou aproximací dvou xponnciálních křivk: křivky tvořné naměřnými koncntracmi CO 2 a spciálně zkonstruované tortické xponnciální křivky (viz obr. 5). Tortická křivka j složna z jdnotlivě spočtných koncntrací (C 2 ), rovnic (7). Počátk obou křivk j v jdnom bodě, ktrý odpovídá první naměřné koncntraci. Všchny další body tortické křivky jsou pak již spočtny výš zmíněným postupm, přičmž hldané paramtry (I)a(F) jsou v této fázi výpočtu libovolně zvolné. Náslduj závěrčný krok výpočtu, kdy j itračním postupm tortická křivka transformována v křivku co njpodobnější křivc naměřných hodnot mtodou njmnších čtvrců (obr. 6). Při transformaci tortické xponnciály (např. nástrojm Řšitl v programu Excl) s změnou nznámých paramtrů (I) a(f) hldá křivka, ktrá odpovídá minimálnímu rozdílu jdnotlivých koncntrací, přičmž intnzita větrání j určována bz omzní, al produkc CO 2 s můž při výpočtu měnit pouz v určitém intrvalu. Tnto intrval vymzují limity dané počtm a vlikostí osob pobývajících v místnosti v průběhu měřní. Takto variabilně určná produkc CO 2 umožňuj kompnzovat určité npřsnosti v vstupních údajích (výška, hmotnost a fyzická aktivita osob), zárovň však j itrační procs omzn popsanými limitami, ktré rspktují počt osob pobývajících v místnosti. Popsaná mtoda byla použita k analýz dat naměřných v laboratoři. Graf na obr. 7 znázorňuj hodnoty intnzity větrání vypočtné v 18 měřicích bodch Obr. 4 Intnzita větrání vypočtná mtodou průměrného nárůstu koncntrací a mtodou skokového nárůstu produkc v 18 měřicích bodch dvěma stávajícími mtodami a nově navržnou mtodou dvou paramtrů. Z grafu j patrné, ž hodnoty získané mtodou dvou paramtrů jsou rozložny blízko oranžové přímky znázorňující intnzitu větrání nastavnou v laboratoři. Jisté rozdíly mzi jdnotlivými měřicími body xistují, al všchny hodnoty lží v 10% intrvalu njistoty nastavné hodnoty. Obdobné výsldky byly zjištěny při analýz nárůstu koncntrací naměřných v ostatních xprimntch. Odchylky vypočtných hodnot od nastavné intnzity větrání v laboratoři npřkročily 25 % v všch měřných bodch a 15 % v místch doporučných pro měřní (viz 1. část příspěvku). Mtoda jdiného paramtru Princip mtody j stjný jako u mtody dvou paramtrů: na základě výpočtu lmntárních přírůstků koncntrací ΔC j zkonstruována tortická xponnciální křivka, ktrá j násldně transformovaná v křivku maximálně s shodující s křivkou naměřných hodnot. Pokls koncntrací oxidu uhličitého v místnosti j však určn pouz dvěma paramtry: intnzitou větrání a vnkovní koncntrací CO 2. Vnkovní koncntrac CO 2 by tdy měla být měřna, nbo alspoň přibližně známa a použita jako vstupní paramtr. Při itračním procsu pak zůstává nznámý jdiný paramtr hldaná intnzita větrání, ktrá j určna při nalzní njvhodnější xponnciální křivky (obr. 8). Graf na obr. 9 zobrazuj hodnoty intnzity větrání vypočtné mtodou průměrného poklsu koncntrací, mtodou skokového poklsu produkc CO 2 a mtodou jdiného paramtru. Z grafu j patrné výrazné zlpšní přsnosti výpočtu maximální odchylka od intnzity větrání byla 8 %. Podobné výsldky byly dosažny při aplikaci mtody k analýz dat naměřných v ostatních xprimntch všchny vypočtné hodnoty byly v rozmzí 10 % od nastavné hodnoty, v většině případů s však zjištěné intnzity větrání lišily od nastavné hodnoty o méně nž 5 %. Vytápění, větrání, instalac 2/

4 Obr. 5 Tortická xponnciální křivka (črvně) a křivka naměřných hodnot (modř) počátční podmínky přd transformací tortické křivky Obr. 7 Intnzita větrání vypočtná mtodou průměrného nárůstu koncntrací, mtodou skokového nárůstu produkc a nově navržnou mtodou dvou paramtrů v 18 měřicích bodch Obr. 6 Tortická xponnciální křivka a křivka naměřných hodnot po transformaci tortické křivky při aplikaci mtody dvou paramtrů Obr. 8 Tortická xponnciální křivka a křivka naměřných hodnot po transformací tortické křivky při aplikaci mtody jdiného paramtru k analýz poklsu koncntrací Navržná mtoda liminuj oba ndostatky stávajících mtod j možné ji aplikovat na clý intrval měřných koncntrací a zárovň zohldňuj vnkovní koncntraci CO 2. Aplikac a citlivost nových výpočtových mtod Navržné výpočtové mtody lz použít k urční intnzity větrání v obytných budovách na základě průběžného měřní koncntrací oxidu uhličitého. Pro výpočt mtodou dvou paramtrů j třba vybrat úsky běhm noci, kdy obyvatlé spí a koncntrac CO 2 plynul narůstají. Počt, přibližná vlikost přítomných osob, objm místnosti a vnkovní koncntrac CO 2 jsou vstupní paramtry. Koncntrac naměřné běhm dn, kdy obyvatlé njsou doma, jsou analyzovány výpočtovou mtodou jdiného paramtru. U obou navržných mtod byla ověřována citlivost k njistotám v vstupních paramtrch. Obě mtody vykazují vlmi malou citlivost k délc intrvalu měřných koncntrací zahrnutého do výpočtu. Obcně lz říci, ž pokud byl vybraný intrval v rozmzí 0,5 až 10 násobků časové konstanty daného děj, njistota výsldku s nzvýšila o víc nž 5 %. Přsnost mtody jdiného paramtru závisí do jisté míry na znalosti vnkovní koncntrac CO 2. Rozdíl 30 ppm však nnavýší njistotu vypočtné hodnoty o víc nž 10 %, proto by v většině případů mělo být dostačující jdnorázové urční vnkovní koncntrac přd a po skonční měřní. Citlivost mtody dvou paramtrů k npřsnostm při urční vnkovní koncntrac CO 2 j zandbatlná. Vlmi nízká citlivost byla také zjištěna k njistotám v ostatních vstupních paramtrch např. maximální odchylka vypočtné intnzity větrání způsobná zadáním jiné hmotnosti (rozdíl 5 kg) a výšky (±10 cm) osoby obývající tstovací místnost byla 3 %. 80 Obr. 9 Intnzita větrání vypočtná mtodou průměrného poklsu koncntrací, mtodou skokového poklsu produkc a nově navržnou mtodou jdiného paramtrů v 12 měřicích bodch ZÁVĚR Analýzy ukazují, ž dosud užívané výpočtové mtody jsou vlmi citlivé k njistotám v vstupních paramtrch a nlz j proto použít při plošné studii v obytných budovách. Nově navržné výpočtové mtody umožňují snadněji získat přsnější informac o větrání v obytných budovách. Výrazného zpřsnění výsldků bylo dosažno zjména při stanovní intnzity větrání analýzou poklsu koncntrací (obr. 9). Použití oxidu uhličitého jako přirozného značkovacího plynu pro měřní intnzity větrání v obytných budovách j možné, j však třba mít na paměti jistá Vytápění, větrání, instalac 2/2005

5 omzní, ktrá plynou z vlastností použitého plynu a použité výpočtové mtody. Z analýzy naměřných koncntrací oxidu uhličitého lz na základě bilanční rovnic CO 2 v místnosti určit intnzitu výměny vzduchu mzi dvěma zónami. Pouz za určitých podmínk lz říci, ž s jdná o výměnu črstvým vnkovním vzduchm, tdy o intnzitu větrání. Přímé urční intnzity větrání j možné např. v situaci, kdy j měřná místnost dobř oddělna od ostatních vnitřních prostor a lz tdy přdpokládat výměnu vzduchu téměř výlučně s vnkovním prostřdím. Měřní ukazují, ž za dostatčné oddělní jdnotlivých místností běžně postačuj zavírání intriérových dvří. V opačném případě, s většinou jdná o jdnu větší zónu a j třba uvážit podmínky rozložní oxidu uhličitého a také možnost výměny vzduchu v měřné místnosti vzduchm z okolních vnitřních prostor. Použití CO 2 v případě vícnásobného propojní místností vyžaduj další výzkum. Studi j součástí projktu zabývajícího s příčinami alrgií a astmatu, ktrý j v současnosti řšn na ICIEE. Na ralizaci s dál podílli K.G. Naydnov, A.K. Mlikov a J. Sundll z ICIEE, DTU Lyngby, Dánsko. Spojní na autorku: ptra.barankova@fs.cvut.cz Použité zdroj: [1] ASHRAE Handbook Fundamntals. Amrican Socity of Hating, Rfrigrating and Air-Conditioning Enginrs, Atlanta, [2] Awbi, H.B.: Vntilation of Buildings, Spon Prss, London, [3] Girczycka, E., Baranowski, A., Blaszczok, M., Popiołk, Z.: Badani wymiany powitrza w miszkaniu mtoda zaniku stężnia znacznika gazowgo, VII. Ogólnopolski Sympozjum Zastosowani Mchaniki Płynów w Inżynirii Środowiska, Gliwic Wisła, 2001, pp [4] Ethridg, D., Sandbrg, M.: Building Vntilation, Thory and Masurmnt. John Wily & Sons Ltd., [5] ASTM E Standard Tst Mthod for Dtrmining Air Chang in a Singl Zon by Mans of a Tracr Gas Dilution. Amrican Socity for Tsting and Matrials, Philadlphia, [6] ASTM D (RA 2002). Standard Guid for Using Indoor Carbon Dioxid Concntrations to Evaluat Indoor Air Quality and Vntilation. Amrican Socity for Tsting and Matrials, Philadlphia, PA, [7] Griv, P.W.: Masuring vntilation using tracr-gasss. Brül&Kj r, Dnmark, [8] Popiolk, Z.: Mthods for Air-Chang Masurmnts in Vntilatd Rooms. Lctur nots, Vntilation and Climatic Systms cours, DTU, Lyngby, Dnmark, * Klima z stěny Firma Schako uvdla na trh klimatizační modul štřící místo, intgrovatlný do stěny. Rychlou instalací a rozměry spciálně přizpůsobnými lhké výstavbě tnto modul umožňuj, zjména při změnách využití nbo při případné rkonstrukci vnitřních prostorů, jho bzproblémové přmístění. Při přstěhování s můž modul dokonc brát sbou jako kanclářský nábytk. Modul na zástrčku zvaný Cultra, j v tvaru čtyřhranného sloupu hlubokého jn 125 mm. Nasává vzduch při podlaz vntilátorm, směrm vzhůru prochází vodním výměníkm a pod stropm vyfukuj vzduch vn. J optimalizován pro plochu kanclář 24 m 2. K nasávání vnkovního vzduchu j k dispozici přídavný prvk Cultra Frsh. Modul j nabízn v volitlném dsignu. CCI 6 /2003 * Dnně umírá 5000 osob na zkažný vnitřní vzduch Otřsné informac uvdl na přdnášc v Číně prof. Ol Fangr z dánské Tchnické univrzity, jdn z přdních světových odborníků na problmatiku kvality vzduchu a pohody prostřdí. Podl něho umírá dnně na 5000 osob na kontaminovaný vnitřní vzduch, zjména v Číně a v Indii. Proto znovu aploval, zjména na stavitl čím dál tím víc nrgticky účinnějších a tdy vzduchotěsnějších budov, aby nzandbávali jjich dostatčné kontrolované větrání. Jn tím lz snížit koncntrac jak silně zapáchajících, tak i skutčně zdraví ohrožujících a toxických látk v vnitřním vzduchu a odvést j vn. CCI 8 /2004 * Chlazní s kuličkami vosku Poprvé bylo použito toto k chlazní konfrnční místnosti o ploš 250 m 2 v novostavbě sstrské spolčnosti BASF. Jdná s o novou, patntovanou tchniku Phas Chang Matrial (PCM), kdy jsou do sádrové hmoty nbo omítky přidávány mikroskopicky zakapslované voskové kuličky v koncntraci 20 až 30 %. Stoupn-li v místnosti tplota nad určitou hodnotu, např. 24 C, počn s tavit spciální vosk v kuličkách. Tím s odnímá z omítky nbo sádry k tavní potřbné skupnské tplo. Tato plocha pak udržuj po clou dobu, nž s vosk v kuličkách zcla roztaví, konstantní tplotu omítky a pomáhá udržt pocit tplné pohody. Přijaté tplo s pak odvd např. při nočním větrání nbo vodním chladičm intgrovaným do sádrové hmoty, kdy roztavný vosk opět ztuhn. CCI 10/2004 Vytápění, větrání, instalac 2/