Restrukturalizace jako součást zefektivňování managementu podniku. Restructuring as a Part of Making Company Management More

Transkript

1 Restrukturalizace jak sučást zefektivňvání managementu pdniku Filip Bušina Abstrakt: Restrukturalizace je disciplína, kteru lze chápat z něklika úhlů phledu. Zpravidla ji zavádíme při jakékli eknmické dchylce, ať již směrem nahru či směrem dlu, kdy chceme uplatňvat částečnu či celkvu restrukturalizaci pdniku, která nám z pvahy svéh zaměření, zaručuje jisté zeknmičtění jedntlivých prcesů a d jisté míry tak i celkvé zefektivnění. Management pdniku, by téměř vždy měl umět přesně definvat jedntlivé sledvané cíle, tak aby daná restrukturalizace byla efektivní a přínsná. Klíčvá slva: Restrukturalizace, Lidský faktr, Pdnik, Opatření, Výhda Restructuring as a Part f Making Cmpany Management Mre Effective Filip Bušina Abstract: Restructuring is a discipline that may be understd frm several viewing angels. As a rule, it is implemented in case f any ecnmic deviatin in bth upward and dwnward directin when we wish t fully r partly restructure the cmpany. Given the nature f its rientatin, it guarantees a certain ecnmisatin f individual prcesses and up t certain index a general imprvement f the efficiency f individual prcesses. The cmpany management shuld almst alway be capable t define excatly individual bjective t achieved s that the given restructuring culd be efficient and beneficial. Key wrds: Restructuring, Human factr, Cmpany, Measures, Advantage

2 1. Restrukturalizace Pd pjmem restrukturalizace si můžeme představit prces celkvých změn v pdniku, vyplývající z jedntlivých patření, jejichž účelem je zvýšení efektivnsti a výknnsti. Důvdy veducí k zahájení restrukturalizačních patření se v mnha hledech liší. Mhu t například být: preventivní patření, patření vyvlané krizvu situací splečnsti, patření, vycházející z šance upevnit si své pzice, apd. Oblastí změn, které u restrukturalizačních patření můžeme sledvat z hlediska jejich mžnéh uplatňvání, živtníh cyklu neb činnsti pdniku je mnh, a prt je ptřeba je vnímat velice prpjeně ve vzájemné interakci. Pdle Beňvé a Slámy mhu být změny v pdniku zaměřeny na následující blasti 1 : změny v základním nastavení rganizace (bru pdnikání, právní frmy pdnikání, vlastnické struktuře, způsbech financvání, rzsahu činnstí), změny blastí úklů a vyknávaných aktivit (nabídka prduktů a služeb, definice cílvých trhů, zákazníci a ddavatelé), změny ve využívaných technlgických pstupech (vybavení, nástrje, využívané materiály, technlgické pstupy, apd.), změny ve strukturách managementu a změnách jedntlivých pstupů (vnitřní rganizační řád, pracvní dba, rzhdvací pravmc, kntrlní mechanismy, apd.), změny v rganizační kultuře (hdntvá stránka, tradice, nefrmální vztahy, styl řízení, změny ve slžení zaměstnanců (manažeři, pracvníci, jejich kmpetence, dpvědnst, mtivace, chvání a výknst v práci), změny rganizačních pstupů (v blastech: finančních, eknmických, sciálních, plánvání buducíh zaměření a vývje, stanvení buducích cílů a příležitstí), změny v blasti image splečnsti (bchdní kruhy a daná lkalita). Restrukturalizační patření jsu velice důležitým prvkem pr živení celéh pdniku i jedntlivých blastí a bez jejich realizace by nebyl mžn zajistit pětvné zdravení splečnsti. T se prjeví v následujících blastech 2 : finanční zdravení, bnvení zakázkvé náplně, výrba, 1 Beňvá, Z., Sláma, J. Změny v živtě splečnsti a firem. Sbrník z knference MANAG 2000 Management Generally, Mariánské Lázně , s Jirásek, J. Řízení revitalizace maléh a středníh pdniku. Sbrník z cnference GEMAN 2001 General Management, Mariánské Lázně , s

3 prvz, persnální řízení, dbyrkratizvání řídící a administrativní práce, cntrlling, infrmatika, sciální dpvědnst apd. Jakýkli restrukturalizační prces, který má zajistit úspěch, klade důraz na veškeré pdnikvé činnsti. Na základě th, je velice důležité stanvit si na samém začátku, časvý hriznt a pravidla, pdle kterých budu následně pstupvat. Restrukturalizaci lze rzčlenit na restrukturalizaci: perativní krátkdbý charakter, strategicku dluhdbý charakter, finanční dprvdná u výše dvu uvedených Operativní restrukturalizace Operativní restrukturalizace se vyznačuje krátkdbými zásahy zajištujícími řešení vzniklé situace, např. z důvdu krizvých a jiných prblémvých vlivů. Její patření jsu především finančníh a majetkvéh charakteru, kdy se např. rzhduje následujících zajištěních: zbytný majetek a jeh následný prdej, prnájem mvitéh majetku, mezení investic, dprdeje phledávek, platvá plitika apd Strategická restrukturalizace Strategická restrukturalizace se vyznačuje zásahy a patřeními, majícími zajistit dluhdbu perspektivu. Tyt zásahy a patření jsu spjvány s rzvjvu fází živtníh cyklu dané splečnsti, kdy se ke strategické restrukturalizaci přistupuje z důvdu prevence, rzšíření šancí, řešení prblémů včetně prblémů dříve eliminvaných blastí výše uvedenu perativní restrukturalizací. Nebli strategická restrukturalizace navazuje na restrukturalizaci perativní. Zaměřuje se na blasti: persnální, rganizační, infrmační, výrbní a bchdní 5. Persnální blast, zde je pzrnst sustředěna na neustálé vzdělávání jedntlivých pracvníků, pěstuje se v nich samstatnst a hrdst, rzvíjí se v nich manažerské schpnsti, pdpruje se jejich iniciativa a aktivita. 3 Veber, J. Management. Základy mderní manažerské přístupy výknnst a prsperita. Praha: Management Press, 2011, ISBN Veber, J. Management. Základy mderní manažerské přístupy výknnst a prsperita. Praha: Management Press, 2011, ISBN Veber, J. Management. Základy mderní manažerské přístupy výknnst a prsperita. Praha: Management Press, 2011, ISBN

4 Pzrnst je věnvána i stylu řízení včetně mtivačníh systému, dále pak se sleduje prces výběru, zašklvání a hdncení zaměstnanců. Organizační blast, zde se klade důraz na efektivitu rganizace a schpnst pružně reagvat na jakékli změny. Z tht důvdu je zaptřebí, aby rganizační struktura byla c nejjedndušší jak z hlediska jejíh členění tak hierarchie i kmunikačních vazeb. Další mžnstí jak řešit vzniklu situaci s hledem na rganizační strukturu, může být i změna v blasti pdnikvých prcesů, způsbem utsurcingu neb dublesurcingu. Infrmační blast, v tmt případě se vzhledem ke stávající elektrnicky urychlené dbě, dbá na důraz na rychlý přens dat v pdbě: datvých transakcí, manažérských infrmačních systémů, systémů pr pdpru jedntlivých vrstev ve firmě (střední a vrchlvý management), kmunikačních systémů apd. Výrbní blast, zde se pzrnst zaměřuje na následující blasti: struktura výrbníh prgramu, prces výrby, technické vybavení, invační změny apd. Obchdní blast, zde se zaměřuje pzrnst na zákazníka, kdy se klade důraz na přizpůsbvání se jeh ptřebám a následně dprvdným činnstem, jak je tvrba atmsféry v jeh prspěch, budvání vzájemných vztahů, vytváření klientských výhd, apd. 1.3 Finanční restrukturalizace Finanční restrukturalizace se v pdniku téměř vždy týká výše zmíněné perativní a strategické restrukturalizace a prjevuje se především změnami v pvaze finanční struktury pdniku úzce suvisející s majetkvu strukturu danéh pdniku. Nebli jakýkli efekt restrukturalizačních patření, který má být psuzván, musí být psuzván vždy na základě finančních efektů (zvýšení hdnty firmy). Důležitými nástrji a pstupy finančníh charakteru, které mají vypvídací schpnst pskytnut zpětnu vazbu, jsu např.: zlepšení htvstníh tku, ptimalizace finanční struktury (úvěrvá páka, daňvý štít, emise cenných papírů, apd.), změny vlastnictví (akcie mezi zaměstnance), bchdní partnerství, ptimalizace a zefektivnění u výběru investic, apd. 6 6 Veber, J. Management. Základy mderní manažerské přístupy výknnst a prsperita. Praha: Management Press, 2011, ISBN

5 2. Příklad histrie a sučasnsti restrukturalizačních patření v ČR ve stavebnictví Restrukturalizace stavebních firem v České republice v sučasné dbě prchází za psledních 20 let svjí druhu vlnu, přičemž první vlna byla vyvlána tzv. škvu terapií na pčátku 90. let 20. stletí kdy se jedntlivé stavební firmy (a nejen ty) ve velké míře unáhleně privatizvaly. D jisté míry se tak dá říci, že dané restrukturalizace byly vynuceny za příméh pchdu privatizací, kdy se již dpředu sledval záměr ddělení lukrativních částí pdniku d těch méně lukrativních. Nebli při schvalvání privatizačníh prcesu se zárveň schvalval i prces restrukturalizační. Z tht úhlu phledu se tak dá říci, že privatizace byly zadávány spíše jak plitická rzhdnutí než z důvdu eknmických ptřeb 7. Nekladla si za cíl ani vytvření ptimálních vlastnických struktur ani restrukturalizaci pdniků. Jejím cílem byl zlmit dpr zájmvých skupin v pdnikvé sféře i ve státní správě, které by bývaly prtahvaly privatizaci na dluhá desetiletí, nebť dluhá a státem financvaná privatizace by pr ně byla zdrjem nezanedbatelných eknmických výhd. Rychlá hrmadná privatizace fakticky debrala privatizační prces z ruku pdnikvých manažerů i státních úředníků a svěřila jej d ruku trhů s vlastnickými právy. Zahájila prces rychlé směny vlastnických práv, prces, v němž dcházel k neustálým změnám vlastníků a v němž se pstupně vytvářely efektivní vlastnické struktury. 8 Avšak pr celu řadu eknmů se vzájemná prpjenst privatizace a restrukturalizace stala mžnstí, jak v praxi uplatnit dsud nevyzkušené metdy, dpsud známé puze na teretické úrvni. Mnh pdniků se ptácel s vysku přezaměstnanstí a nebyly schpné reagvat na jakékli tržní pbídky, včetně dalších prblémů, jak je zastaralá výrba, zastaralé technické vybavení, apd. Tat privatizace, která přišla bez jakéhkli signálu přípravě, tu byla a musela se ihned řešit a jejím cílem nebyl zvyšvání efektivnsti pdniků (restrukturalizace v pravém slva smyslu) nýbrž vytvření ptimální struktury sukrmých pdnikatelů, skrze které bude mžn uplatňvat jejich vlastnická práva a následně tak bude mžná jejich existence v knkurenčním prstředí 9. Oprti tmu, sučasná prbíhající restrukturalizace, zapčatá již v rce 2008, realizvaná v celé škále stavebních firem, není zapříčiněna další vlnu privatizací, nýbrž pklesem investvaných finančních prstředků d blasti stavebnictví a z th vyplývajících eknmických prblémů. Mezi tyt prblémy se tak především řadí: Inslvenční návrhy a jejich vzrůstající tendence, (tabulka č.1), Statistika veřejných zakázek a klesající bjem investvaných finančních prstředků, (tabulka č.2), 7 Hlman, R. Transfrmace České eknmiky v kmparaci s dalšími zeměmi střední Evrpy. Vyd. 1. Praha: Centrum pr eknmiku a plitiku, ISBN Hlman, R. Transfrmace České eknmiky v kmparaci s dalšími zeměmi střední Evrpy. Vyd. 1. Praha: Centrum pr eknmiku a plitiku, ISBN Str Paleta, T. Strukturální změny české eknmiky ve světle privatizace a pdpry maléh a středníh pdnikání in Wrking Paper č.13/2006 [nline].

6 Vzrůstající pčet bankrtů, (tabulka č.3), Klesající pčet zaměstnanců ve stavebnictví, (tabulka č.4). Jedntlivé stavební firmy jsu tak vystaveny enrmnímu tlaku, aby alespň částečně eliminvaly negativní dpad na svji eknmiku a neustále byly knkurenceschpné, a musí prt přistupvat k uplatňvání eknmizačních patření, které pmáhají zptimalizvat a zefektivnit dpsavad nastavené mduly. 2. Závěr Restrukturalizace, je mmentálně jedním z velmi důležitých eknmických prcesů, který nám vzhledem k mmentálně se třásající eknmice, glbalizujícímu trhu a neustále nvým a nvým pžadavkům zajišťuje schpnst pružně reagvat na jedntlivé invativní pžadavky. Restrukturalizace při svém aplikvání vychází z ptřeb jedntlivých prměnných, tak aby byl vždy dsažen ptřebnéh výsledku. Správný manažer, by měl při uplatňvání restrukturalizace téměř vždy, vycházet ze znalsti danéh trhu a svědčených prcesů. Supis literatury: 1) Beňvá, Z., Sláma, J. Změny v živtě splečnsti a firem. Sbrník z knference MANAG 2000 Management Generally, Mariánské Lázně , s ) Jirásek, J. Řízení revitalizace maléh a středníh pdniku. Sbrník z cnference GEMAN 2001 General Management, Mariánské Lázně , s ) Hlman, R. Transfrmace České eknmiky v kmparaci s dalšími zeměmi střední Evrpy. Vyd. 1. Praha: Centrum pr eknmiku a plitiku, ISBN ) Veber, J. Management. Základy mderní manažerské přístupy výknnst a prsperita. Praha: Management Press, 2011, ISBN Internetvé zdrje: 5) Paleta, T. Strukturální změny české eknmiky ve světle privatizace a pdpry maléh a středníh pdnikání in Wrking Paper č.13/2006 [nline].[cit. 15.května 2009], dstupné na WWW:

7 Cntact infrmatin Ing. Filip Bušina, MBA Mskevská státní univerzita strjírenství a infrmatiky katedra eknmie aspirant, akademický pracvník Strminka 20, Mskva, Ruská Federace Vyská škla eknmická v Praze fakulta Pdnikhspdářská dktrand 3 rčník nám. Winstna Churchilla 4, Praha 3 Telephne number , - filipbusina@seznam.cz, xbusf900@vse.cz Vyská škla plitických a splečenských věd katedra splečenských věd akademický pracvník Ovčárecká 312, , Klín V - filipbusina@seznam.cz, busina@vspsv.cz

8 Tab. č. 1 - Inslvenční návrhy v České republice Zdrj: Zdrj: Mediafax 10 rk celkem právnické sby fyzické sby Tab. č. 2 - Statistika veřejných zakázek u stavebních prací Zdrj: ÚRS Praha 11, Ministerstv pr místní rzvj 12, KAVZ 13 rk Objem veřejných zakázek / stavební práce pčet zadávacích řízení ,3 mld. Kč (zakruhlen) ,0 mld. Kč (zakruhlen) ,1 mld. Kč (zakruhlen) ,4 mld. Kč (zakruhlen) ,0 mld. Kč (zakruhlen) 4000 (téměř) 10 Pdnikání v Česku upadá a stále vice firem není schpn platit své slženky, [nline] [ ] Zdrj: 11 Prtál estav, Objem veřejných stavebních zakázek v rce 2010 pklesl 37% [nline] [ ] Zdrj: 12 MMR, Srvnání statistic veřejných zakázkách mezi lety 2011 a 2012 [nline] [ ] Zdrj: 13 Kmra administratrů veřejných zakázek, zdrj: Studie dpadu nvely zákna veřejných zakázkách na eknmiku ČR 2013 [nline] [ ] Zdrj: _eknmiku_cr_2013_-_sektr_ict.pdf

9 Tab. č. 3 - Pčet bankrtů stavebních firem v ČR Zdrj: CCB - Czech Credit Bureau Tab. č. 4 - Pčet zaměstnanců ve stavebnictví Zdrj: SPS 15, vlastní úprava, v mil Kč Splečnst CRIF-Czech Credit Burea, [nline][cit ] Zdrj: 15 Psílení klektivníh vyjednávaní, [nline][cit ] Zdrj: /Lcal%20Assets/Dcuments/stavebniinvestice2012.pdf)