Ekonomika podniku (cvičení)

Transkript

1 Ing. Václav Krutina, CSc., Ing. Martina Nvtná, Ph.D. Eknmika pdniku (cvičení) Ing. Václav Krutina, CSc. Ing. Martina Nvtná, Ph.D. ISBN Eknmika pdniku (cvičení) České Budějvice 2014

2 J I H O Č E S K Á U N I V E R Z I T A V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH E k n m i c k á f a k u l t a Eknmika pdniku (cvičení) Ing. Václav Krutina, CSc. Ing. Martina Nvtná, Ph.D. České Budějvice 2014

3 Recenzenti: prf. Ing. František Kuzma, Ph.D. FEM SPU v Nitře dc. Ing. Eva Rschatecká, CSc. PEF ČZU v Praze Václav Krutina, Martina Nvtná, 2014 ISBN

4 OBSAH OBSAH... 3 ÚVODEM VOLBA PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ... 5 CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍCH PRÁVNÍCH FOREM PODNIKÁNÍ ZAKLADATELSKÝ ROZPOČET ODPISOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU Metdy dpisvání dluhdbéh majetku Účetní a daňvé dpisy KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU Optimální míra zadlužensti Optimální struktura dluhů KALKULACE NÁKLADŮ Základní pjmy Druhy kalkulací Pstup sestavvání kalkulace nákladů NÁKLADOVÉ FUNKCE Základní charakteristiky nákladvé funkce Nákladvé funkce a analýza bdu zvratu Mezní náklady a maximalizace zisku Prvzní páka VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PODNIKU A JEHO UŽITÍ Rzdělvání (užití) výsledku hspdaření Cash flw ZÁSOBOVÁNÍ Bilance materiálu Prpčty sptřeby materiálu Řízení zásb VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU Prdukční funkce becný základ eknmiky výrby Optimální kmbinace výrbních faktrů Výrbní kapacita HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIC HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU zdrje infrmací v pdniku Nástrje pr hdncení výknnsti pdniku VÝSLEDKY PŘÍKLADŮ K PROCVIČENÍ LITERATURA PŘÍLOHY

5 ÚVODEM Skripta Eknmika pdniku (cvičení) jsu prakticku pmůcku pr studenty JU. Jsu určena pr studijní předmět Eknmika pdniku a dplňují základní studijní literaturu k tmut předmětu. Zaměřují se na vybrané kruhy tázek pdnikvé eknmiky a představují pdklad pr práci na cvičeních. Skripta jsu rzdělena d jedenácti tematických celků. Každé téma je uveden stručným vstupem d dané prblematiky s přehledem pužívaných pjmů a vztahů, následuje ukázkvý řešený příklad a další příklady k řešení a prcvičení. Úprava skript umžňuje dplňvat text vlastními pznámkami a přím řešit zadané příklady. Pr mžnst kntrly řešení zadaných příkladů jsu v závěrečné části uvedeny výsledky těcht příkladů. Skripta jsu vhdná i pr psluchače kmbinvané frmy studia. České Budějvice, červen 2014 Autři 4

6 1. VOLBA PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Vlba právní frmy pdnikání patří k nejdůležitějším prblémům, které pdnikatel řeší při zalžení pdniku. Tt rzhdnutí vlivňuje dluhdbě charakter pdnikání. Pstup při vlbě právní frmy pdnikání je následující: 1. vypracvání pdnikatelskéh záměru; 2. zjištění pdmínek jedntlivých právních frem, eliminace zcela nevhdných; 3. tvrba kritérií pr rzhdvání; 4. vyhdncení mžných variant; 5. vlastní vlba právní frmy pdnikání. Zákn bchdních krpracích, bčanský zákník a další právní nrmy nabízí pdnikatelům různé právní frmy pdnikání. Výběr frmy pdnikání je záležitstí pdnikatele. Každá právní frma pdnikání je však pdřízena dalším právním nrmám, které také vlivňují rzhdvání pdnikatele. Nejdůležitějšími privátními právními frmami pdnikání jsu: samstatný pdnikatel (fyzická sba živnstník); bchdní krprace (bchdní splečnsti a družstva): bchdními splečnstmi jsu: - sbní splečnst - veřejná bchdní splečnst (v..s.), - kmanditní splečnst (k.s.); - kapitálvá splečnst - splečnst s ručením mezeným (s.r..), - akcivá splečnst (a.s.); - evrpská splečnst a evrpské hspdářské zájmvé sdružení; družstvy jsu: - družstv; - evrpská družstevní splečnst. Osbní splečnst může být zalžena jen za účelem pdnikání neb za účelem správy vlastníh majetku. Evrpsku splečnst, evrpské hspdářské zájmvé sdružení neb evrpsku družstevní splečnst upravují předpisy EU. Vlba právní frmy pdnikání je dluhdbé rzhdnutí. Vlba vhdné právní frmy pdnikání je tázku jak při zakládání nvéh pdniku, tak v některých případech i u existujícíh pdniku, fungujícíh pdniku. V tmt případě se jedná změnu právní frmy pdniku, kteru nazýváme prcesem transfrmace. Základními kritérii vlby vhdné právní frmy pdniku jsu: 1. způsb a rzsah ručení (pdnikatelské rizik), 2. právnění k řízení (tj. zastupvání pdniku navenek, vedení pdniku, mžnst splurzhdvání apd.), 3. pčet zakladatelů, 4. nárky na pčáteční kapitál, 5. administrativní nárčnst zalžení pdniku a rzsah výdajů spjených se zalžením pdniku, 6. účast na zisku (ztrátě), 7. finanční mžnsti, zvláště přístup k cizím zdrjům, 8. daňvé zatížení, 9. zveřejňvací pvinnst. Při zakládání pdniku neb při změně právní frmy pdniku je třeba výše uvedená kritéria psudit a zvážit. 5

7 Charakteristika základních právních frem pdnikání 2. Oprávnění k řízení sám řídí všichni splečníci, příp. jen někteří splečníci neb jeden splečník 3. Pčet zakladatelů 1 fyzická sba nejméně 2 sby (fyzické neb právnické) 4. Nárky na pčáteční kapitál 5. Administrativní nárčnst není upraven pvlení živnsti není upraven (základní kapitál může vzniknut vklady splečníků) splečenská smluva (ntářsky věřená); pvlení živnsti; zápis d bchdníh rejstříku Kritérium/práv. frma živnstník v.. s. k. s. s. r.. a. s. družstv 1. Ručení nemezeně splečnst nemezeně, splečnst nemezeně, splečnst nemezeně, splečnst nemezeně, družstv nemezeně, splečníci nemezeně veškerým svým majetkmplementáři nemezeně, kmanditisté jen splečníci splečně a nerzdílně d výše suakcináři neručí za závazky splečnsti členvé neručí za závazky družstva kem, splečně a nerz- d výše nesplacenéh hrnu nesplacených vkladílně vkladu (resp. kman- dů všech splečníků ditní sumy) všichni kmplementáři, příp. jen někteří kmplementáři neb jeden kmplementář nejméně 2 sby (fyzické neb právnické), a sice nejméně 1 kmplementář a 1 kmanditista není upraven (základní kapitál vždy vznikne vklady kmanditistů) splečenská smluva (ntářsky věřená); pvlení živnsti; zápis d bchdníh rejstříku nejvyšším rgánem je valná hrmada, splečnst vede jednatel, resp. jednatelé, může být dzrčí rada i 1 sba (fyzická neb právnická) není upraven (základní kapitál vždy vznikne minimální vklad splečníka je 1 Kč) splečenská smluva neb zakladatelská listina (frmu ntářskéh zápisu); slžení vkladů na účet; pvlení živnsti; zápis d bchdníh rejstříku nejvyšším rgánem je valná hrmada, dualistický systém představenstv (řídí) a dzrčí rada (dhlíží) neb mnistický systém statutární ředitel (řídí) a správní rada (dhlíží) i 1 sba zakladatel (fyzická neb právnická sba) minimální výše základníh kapitálu je Kč, neb EUR splečenská smluva neb zakladatelská listina (frmu ntářskéh zápisu) a návrh stanv; přijetí stanv (kd přijal stanvy a upsal akcie, je zakladatel) určují též splacení základníh kapitálu při vzniku a.s. a rgány splečnsti; pvlení živnsti; zápis d bchdníh rejstříku nejvyšším rgánem je členská schůze, představenstv (řídí) a kntrlní kmise (kntrluje); v malém družstvu (d 50 členů) řídí předseda a kntr. člen. schůze má nejméně 3 členy (fyzické neb právnické sby) není upraven (základní kapitál vždy vznikne každý člen se pdílí zákl. člen. vkladem) splečenská smluva se uzavírá přijetím ustavující schůzí přijímá stanvy, vlí rgány, schvaluje způsb splnění základníh členskéh vkladu; pvlení živnsti; zápis d bchdníh rejstříku 6

8 Kritérium/práv. frma živnstník v.. s. k. s. s. r.. a. s. družstv 6. Účast na zisku je k dispzici (ztrátě) pdnikateli 7. Finanční mžnsti minimální kapitálvé vybavení, btížný přístup k cizím zdrjům zisk a ztráta se dělí mezi splečníky rvným dílem (nestanví-li splečenská smluva jinak) vlastní kapitál tvří vklady splečníků; mžnsti rzšíření kapitálu zvýšení vkladů, přijetí nvéh splečníka, tichý splečník; btížný přístup k úvěru zisk a ztráta se dělí mezi kmplementáře a splečnst (kmanditisty) na plvinu; kmplementáři si dělí část zisku a ztráty na ně připadající rvným dílem; kmanditisté si dělí jejich část zisku p zdanění pdle jejich pdílů (vkladů), resp. pdílů a kmanditních sum, ztrátu kmanditisté nenesu; nestanví-li splečenská smluva jinak vlastní kapitál tvří vklady kmanditistů; mžnsti rzšíření kapitálu zvýšení vkladů kmanditistů, přijetí nvéh kmanditisty, tichý splečník; btížný přístup k úvěru (pzitivum vklady kmanditistů jsu zachyceny v bchdním rejstříku) zisk se dělí mezi splečníky v pměru pdílů (resp. vkladů výše pdílu se určuje pdle pměru vkladu splečníka k základnímu kapitálu); nestanví-li splečenská smluva jinak vlastní kapitál tvří vklady splečníků (min. vklad splečníka je 1 Kč); mžnsti rzšíření kapitálu zvýšení vkladů, přijetí dalšíh splečníka, tichý splečník; přístup k cizím zdrjům závisí na rzsahu vlastníh kapitálu, kmplikuje jej mezené sbní ručení splečníků zisk se dělí mezi akcináře pdle pměru jejich pdílů k základnímu kapitálu (nevyplývá-li ze stanv ve vztahu k určitému druhu akcií něc jinéh) min. výše základníh kapitálu je 2 mil. Kč, (resp EUR); mžnsti rzšíření základníh kapitálu emisí nvých akcií; nejlepší přístup k cizím zdrjům, nejvyšší stupeň chrany věřitelů zisk se dělí mezi členy v pměru splacených vkladů (nevyplývá-li ze stanv něc jinéh) vlastní kapitál tvří vklady členů; mžnsti rzšíření kapitálu další členský vklad, vstup dalších členů; přístup k úvěru závisí na veliksti vlastníh kapitálu 7

9 Kritérium/práv. frma živnstník v.. s. k. s. s. r.. a. s. družstv 8. Daňvé zatížení Právní frma pdnikání rzhduje puze tm, zda je uplatňvána daň z příjmů fyzických sb neb daň z příjmů právnických sb. Placení statních daní nesuvisí s právní frmu pdnikání, závisí na jiných klnstech. 9. Zveřejňvací pvinnst pdléhá dani z příjmů fyzických sb nepdléhá dani z příjmů právnických sb; zisk (základ daně) se rzdělí mezi splečníky a jim je zdaněn jak jejich příjem z pdnikání daní z příjmů fyzických sb pdléhá dani z příjmů právnických sb, základ daně se však sníží pdíl na zisku kmplementářů; kmplementáři zdaní zisk jak jejich příjem z pdnikání daní z příjmů fyzických sb pdléhá dani z příjmů právnických sb pdléhá dani z příjmů právnických sb pdléhá dani z příjmů právnických sb Zveřejňvací pvinnst mají všechny právnické a fyzické sby zapsané v bchdním rejstříku, které jsu pvinny mít účetní závěrku věřenu auditrem, tj. dsáhly těcht kritérií: 1. aktiva celkem více než Kč, 2. rční úhrn čistéh bratu více než Kč (čistý brat = výnsy prdejní slevy), 3. průměrný přepčtený stav zaměstnanců více než 50. splňuje alespň 2 kritéria splňuje alespň 2 kritéria splňuje alespň 2 kritéria splňuje alespň 2 kritéria splňuje alespň 1 kritérium splňuje alespň 2 kritéria 8

10 1. Vlba právní frmy pdnikání PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ PŘÍKLAD 1: Pdnikatelským záměrem je zřízení restaurace na základě těcht předpkladů: - kapacita restaurace bude 60 míst, - předpkládá se celdenní prvz, tj. prvz na dvě směny, - restaurace bude pskytvat veškeré stravvací služby, - restaurace bude umístěna v krajvé rekreační části většíh města, - zaměstnanci: 2 kuchaři, 4 servírky, 2 vrchní, 2 pmcné síly, 1 uklízečka, - účetnictví bude veden účetní firmu, - zakladateli budu dvě sby, předpkládají plnu sbní účast na daném pdnikání, - vlastní kapitál každý splečník může vlžit d pdnikání Kč, - případné další financvání ptřebnéh majetku se předpkládá z úvěru, - předpkládaný rční bjem tržeb je 10 mil. Kč, předpkládaný rční zisk před zdaněním je 1 mil. Kč. Úkl: 1) Na základě uvedených předpkladů vyberte vhdnu právní frmu pdnikání pmcí následující tabulky. Návd: - pr hdncení I. pužijte stupnici 1 5 bdů (5 bdů nejlepší hdncení); - d hdncení II. prmítněte různu váhu pužitých kritérií, prtže ne všechna uvedená kritéria jsu pr pdnikatele stejně významná. 2) Ovlivnila by rzhdvání výběru právní frmy pdnikání skutečnst, že restaurace bude zřízena ve vlastním neb prnajatém bjektu, a dále, že zaměstnanci pdniku budu převážně rdinní příslušníci splečníků? Řešení: 1) Výběr vhdné právní frmy pdnikání Kritérium vlby živnst v..s. k.s. s.r.. a.s. družstv 1. Ručení 2. Oprávnění k řízení 3. Pčet zakladatelů 4. Nárky na pčáteč. kapitál 5. Administrativní nárčnst 6. Účast na zisku (ztrátě) 7. Finanční mžnsti 8. Daňvé zatížení 9. Zveřejňvací pvinnst Hdncení I. Hdncení II. Závěry: 9

11 1. Vlba právní frmy pdnikání 2) Rzhdvání při změně předpkladů PŘÍKLAD 2: Stanvte vlastní pdnikatelský záměr, frmulujte pdmínky a na základě th vyberte vhdnu právní frmu pdnikání. Prveďte zdůvdnění vlby. PŘÍKLAD 3: Kmanditní splečnst zalžil celkem 5 splečníků, 2 kmplementáři pan Nvák a pan Nvý, 3 kmanditisté pan Starý, pan Mladý a pan Knečný. Kmanditisté vlžili d splečnsti tyt vklady: pan Starý Kč, pan Mladý Kč a pan Knečný Kč; vklady již byly plně splaceny. Jaký pdíl na zisku připadne na každéh splečníka, když splečnst dsáhla zisku Kč a splečenská smluva rzdělení zisku mezi splečníky neupravuje? Při výpčtu uvažujte sazbu daně z příjmů právnických sb pr rk 2014, tj. 19 %. Splečenská smluva k.s. ve vztahu ke kmanditistům nebsahuje žádná ustanvení určení tzv. kmanditních sum. Řešení: PŘÍKLAD 4: Platí zadání příkladu 3 s tím rzdílem, že kmanditisté ještě zcela nesplatili své vklady: pan Starý splatil Kč, pan Mladý Kč a pan Knečný již splatil celý vklad, tj Kč. Splečenská smluva upravuje jen rzdělení zisku mezi kmplementáře 60 % a splečnst (kmanditisty) 40 %. Vypčtěte pdíl na zisku každéh splečníka za těcht pdmínek. Řešení: OTÁZKY: 1) Zhdnťte jedntlivá kritéria vlby právní frmy pdnikání. 2) Charakterizujte rzdíly mezi sbní a kapitálvu splečnstí. 3) Z jakých důvdů byste změnili právní frmu pdnikání z veřejné bchdní splečnsti na splečnst s ručením mezeným a které další úkny by byl nutné prvést při tét transfrmaci? 4) Charakterizujte základní rzdíly mezi bchdní splečnstí a družstvem. 10

12 2. Zakladatelský rzpčet 2. ZAKLADATELSKÝ ROZPOČET Zalžení pdniku vyžaduje mimřádné, většinu jednrázvé finanční zdrje na přízení - dluhdbéh majetku, tj. pzemků, budv, strjů a výrbníh zařízení, knw-hw apd., a - ptřebnéh běžnéh majetku (prvzníh kapitálu), tj. na nákup survin, materiálů, paliva, energie, výplatu mezd a jiné platby, a t až d dby, než pdnik bdrží první úhrady za prdané výrbky neb pskytnuté služby. Tt mimřádné financvání je nutné dlžit prpčty, které zjistí: 1. předpkládané výnsy, náklady, výsledek hspdaření; 2. ptřebnu výši dluhdbéh a běžnéh majetku a zdrje jeh kapitálvéh krytí; 3. předpkládanu výnsnst pdniku, výnsnst vlastníh kapitálu a další ukazatele ptřebné pr psuzení efektivnsti celé akce. 1. Předpkládané výnsy, náklady a zisk Zjistí se rzpčtem výnsů, nákladů a zisku, tj. rzpčtvu výsledvku. Při rzpčtu výnsů se vychází z předpkládanéh bjemu vyrbených a prdaných výrbků a jejich cen, případně i statních výnsů. Při rzpčtu předpkládaných nákladů je základním nástrjem sestavení předběžných kalkulací, především prpčtvých kalkulací. Rzdílem předpkládaných výnsů a nákladů je čekávaný zisk. Prpčet není jednrázvý; pstupně se hledají mžnsti zvyšvání zisku, především rzšiřváním prdeje, snižváním nákladů apd. (t především v těch případech, kdy výpčty ukazují na nedstatečnu výnsnst vlastníh kapitálu). Při pdrbnějších prpčtech sledujeme čekávané cash flw v jedntlivých letech existence zamýšlenéh prjektu. 2. Ptřebná výše majetku a zdrje jeh krytí Zjistí se rvněž rzpčtem rzpčtem majetku a zdrjů jeh krytí, tj. rzpčtvu rzvahu. Jedndušší je bvykle určení výše dluhdbéh majetku; vychází se z cen pzemků, budv, strjů a výrbníh zařízení, z cen stavebních prací apd. Slžitější je určení výše běžnéh majetku (prvzníh kapitálu), tj. stanvení ptřebnéh mnžství survin a materiálů, dále peněžních částek na mzdy a jiné náklady apd., nebť jeh ptřeba (běžnéh majetku, prvzníh kapitálu) závisí i na rychlsti jeh bratu (především na rychlsti bratu zásb, phledávek). Sestavení rzpčtů prbíhá sučasně jsu vzájemně některými plžkami svázány: - např. zjištění nákladů vyžaduje znalst výše dpisů, které zjistíme až p sestavení rzpčtu majetku; - dále např. z rzpčtu tržeb dvdíme ptřebu survin, materiálů apd. 3. Předpkládaná výnsnst pdniku Základním ukazatelem, kterým hdntíme každu pdnikatelsku akci, tedy i zalžení pdniku, je výnsnst vlastníh kapitálu. Měla by být alespň takvá, jaké lze dsáhnut vynalžením kapitálu d jiných akcí včetně ulžení peněz v bance. Můžeme pužít pstupy pr hdncení efektivnsti investic (dba splacení, čistá sučasná hdnta, vnitřní výnsvé prcent). Pkud jde zalžení pdniku za pmci cizíh kapitálu, vypčteme i výnsnst celkvéh kapitálu, ppř. další ukazatele, které prkazují účelnst a výnsnst předpkládanéh prjektu. 11

13 2. Zakladatelský rzpčet Sestavení zakladatelskéh rzpčtu se úzce váže na vlbu právní frmy pdnikání. Vlba právní frmy pdnikání a sestavení zakladatelskéh rzpčtu jsu dvě plžky ze širšíh kruhu aktivit, které musí být při zakládání pdniku krdinvány a ptimalizvány. Zakladatelský rzpčet představuje převedení cíle, který si pdnikatel zvlil, d sustavy čísel. Řešený příklad: Zalžení výrbníh pdniku frmu akcivé splečnsti. Skupina pdnikatelů se rzhdla zalžit akcivu splečnst, která bude vyrábět dětské hračky. Průzkumem trhu byl zjištěn, že lze předpkládat minimální rční prdej ks výrbku A (hračky A) při prdejní ceně 160 Kč za kus, ks výrbku B (hračky B) při prdejní ceně 64 Kč za kus. S dbytem se pčítá p dbu nejméně 5 let; p tét dbě bude zařízení využit k výrbě jiných výrbků. Akcivá splečnst bude zalžena se základním kapitálem 4 mil. Kč, jenž bude rzvržen na ks akcií jmenvité hdntě Kč (akcie bez zvláštních práv kmenvé akcie). Byla sestavena předběžná kalkulace nákladů a ceny (v přepčtu na 1 kus v Kč) Plžka Výrbek A Výrbek B Přímý materiál 20,20 9,40 Přímé mzdy 15,40 4,40 Ostatní přímé náklady 2,00 1,20 Výrbní režie 28,90 11,50 z th: fixní náklady (12,20) (4,90) (dpisy) (11,00) (4,40) Správní režie 19,20 7,70 z th: fixní náklady (14,80) (5,90) (dpisy) (13,70) (5,50) Odbytvé náklady 4,30 1,80 z th: fixní náklady (2,00) (0,80) Úplné vlastní náklady výknu 90,00 36,00 z th: variabilní náklady (61,00) (24,40) fixní náklady (29,00) (11,60) (dpisy) (24,70) (9,90) Prdejní cena 160,00 64,00 Zisk 70,00 28,00 Pzn.: celkvá částka výrbní režie, správní režie, dbytvých nákladů (z th fixní náklady, resp. dpisy) je rzvržena na jedntlivé výrbky v prprci přímých nákladů; tj. na základě vypčtenéh pdílu režií, dbytvých nákladů (z th fixní náklady, dpisy) na 1 Kč přímých nákladů. Ostatní ptřebné údaje jsu zřejmé z dalších prpčtů tht řešenéh příkladu. 12

14 2. Zakladatelský rzpčet Řešení: I. ROČNÍ ROZPOČET VÝNOSŮ, NÁKLADŮ A ZISKU (v tis. Kč) Tržby ( ks A * 160 Kč ks B * 64 Kč) variabilní náklady ( ks A * 61 Kč ks B * 24,40 Kč) fixní náklady ( ks A * 29 Kč ks B * 11,60 Kč) (Náklady 1 620) Zisk (zisk před zdaněním) daň z příjmů (daň z příjmů právnických sb sazba pr rk 2014 = 19 %) Čistý zisk (dispnibilní zisk, zisk p zdanění) Očekávaný peněžní příjem (cash flw) v tis. Kč Čistý zisk Odpisy ( ks A * 24,70 Kč ks B * 9,90 Kč) 445 = Peněžní příjem (cash flw) Užití čistéh zisku (dispnibilníh zisku) v tis. Kč Dplnění rezervníh fndu (dle stanv 5 % z čistéh zisku) 51 Splátka dluhdbéh dluhu (splátka dluhdbéh úvěru rční) 247 Nerzdělený zisk (pr další rzvj pdniku) 243 Dividendy pr akcie (pr akcináře) 480 II. ROZPOČET DLOUHODOBÉHO A OBĚŽNÉHO MAJETKU A ZDROJŮ JEHO KAPITÁLOVÉHO KRYTÍ (v tis. Kč) Výpčet ptřebnéh běžnéh majetku (prvzníh majetku, prvzníh kapitálu) v tis. Kč a) Rční tržby dpisy zisk = Výdaje na rční tržby Oběžný majetek (prvzní majetek) při 5 brátkách za rk = : 5 = 235 b) Ptřebný prvzní majetek (prvzní kapitál) můžeme vypčítat i pdle dby bratu peněz; předpkládáme, že - dba bratu zásb je 60 dní, - dba inkasa phledávek je 28 dní a - dba dkladu plateb je 15 dní. Denní ptřeba peněz je : 365 = 3,219 tis. Kč; ptm ptřeba prvzníh majetku (prvzníh kapitálu) je ( ) * 3,219 =

15 2. Zakladatelský rzpčet Rzpčet majetku a zdrjů jeh kapitálvéh krytí (v tis. Kč) Pzemek 400 Budva Strje a výrbní zařízení Ostatní dluhdbý majetek 400 Zřizvací náklady 100 Dluhdbý majetek celkem Ptřebný běžný majetek (prvzní majetek, prvzní kapitál) 235 Majetek celkem Zdrje kapitálu: Základní kapitál (4 000 ks akcií jmenvité hdntě Kč) = vlastní kapitál Zbývá na úvěr d banky = cizí kapitál Kapitál celkem (zdrje celkem) Výpčet dpisů (v tis. Kč): Budva (1 300) živtnst 20 let 65 Strje a výrbní zařízení (2 800) živtnst 10 let 280 Ostatní dluhdbý majetek (400) živtnst 5 let 80 Zřizvací náklady (100) dba dpisvání 5 let 20 Rční dpisy celkem 445 Výpčet úrků (v tis. Kč): Úvěr u banky tis. Kč; dba splatnsti 5 let; úrkvá míra 15 %. Úrky 15 % z tis. Kč = 185,25 Rční úrky celkem 185 III. PŘEDPOKLÁDANÁ VÝNOSNOST PODNIKU čistý zisk Výnsnst vlastníh kapitálu = 25,52 % vlastní kapitál Měla by být alespň takvá, jaku lze dsáhnut vynalžením kapitálu d jiných akcí, včetně ulžení peněz v bance. čistý zisk Výnsnst celkvéh kapitálu = 19,50 % celkvý kapitál Alternativně lze výnsnst celkvéh kapitálu (aktiv ROA) vypčítat na základě vztahu: EBIT ROA = ( čistý zisk úrky daň z příjmů ) ,60 % aktiva čistý zisk Rentabilita tržeb = 35,45 % tržby 2880 ukazatele 1. až 3. jsu: ukazatele výnsnsti (rentability, ziskvsti) 14

16 2. Zakladatelský rzpčet cizí kapitál Zadluženst = 23,59 % celkvý kapitál EBIT Krytí úrků = 7,81 -krát úrky 185 ukazatele 4. a 5. jsu: ukazatele zadlužensti dividendy Dividendy na akcii = 120 Kč na 1 akcii pčet akcií dividendy Míra dividend = 12,00 % základní kapitál čistý zisk Čistý zisk na akcii = 255 Kč na 1 akcii pčet akcií fixní náklady (bjem) 9. Bd zvratu = cena výrbku - variabilní náklady (na výrbek) výrbek A = ks výrbku výrbek B = ks výrbku 64 24, 40 Bd zvratu při neměnné ceně a lineárním vývji nákladů: p jeh dsažení vzniká zisk a je tím vyšší, čím více výrbků se vyrbí. ukazatele 6. až 9. jsu: ukazatele výnsnsti (rentability, ziskvsti) investice ( aktiva) Dba splacení investice = 3,57 rku cash flw Výpčet čisté sučasné hdnty (investice zalžení pdniku) Průměrné náklady na kapitál: D E WACC rd 1 t re ; C C kde: WACC průměrné náklady na kapitál v %, rd náklady na úrčený cizí kapitál před zdaněním zisku v % (např. úrkvá míra v %), re náklady na vlastní kapitál p zdanění zisku v % (např. pžadvaná míra dividend), t míra zdanění zisku (sazba daně z příjmů v pdbě keficientu), E vlastní kapitál v Kč, D úrčený cizí kapitál v Kč, C celkvý zpplatněný kapitál v Kč (C = E + D) WACC 15 (1 0,19) 12 2,87 9,17 12,04 = 12 % Výpčet čisté sučasné hdnty (NPV): - čekávané cash flw tis. Kč, v průběhu 5 let se nezmění; - v psledním rce bude a.s. dispnvat majetkem ve výši tis. Kč; - pdnikvá diskntní sazba (míra) je vzata na úrvni průměrných nákladů kapitálu, tj. 12 %. 15

17 2. Zakladatelský rzpčet NPV ,12 1,12 1,12 1,12 1, tis. Kč ukazatele 10. a 11. jsu: ukazatele efektivnsti investice Závěr: Prtže rzhdující ukazatele pužité pr hdncení prjektu jsu příznivé, je mžné zalžení uvedené a.s. dpručit. Lze předpkládat, že se bude jednat v nejbližších pěti letech prsperující splečnst. Obsah, zdůvdnění výpčtu, interpretace řady pužívaných ukazatelů v zakladatelském rzpčtu budu blíže světleny v dalších částech tét cvičebnice. PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ PŘÍKLAD 1: Zpracujte zakladatelský rzpčet na základě těcht pdkladů: - na základě průzkumu trhu byl zjištěn, že měsíčně by byl mžné prdat až kusů určitéh výrbku za cenu 72 Kč za kus; - předpkládaná rční výrbní kapacita je kusů danéh výrbku; - byla sestavena předběžná kalkulace nákladů v přepčtu na 1 kus, a t s těmit parametry: úplné vlastní náklady výknu 42 Kč z th - variabilní náklady 32 Kč - fixní náklady 10 Kč (dpisy 6 Kč); - s dbytem výrbku se pčítá p dbu nejméně 5 let, p tét dbě bude zařízení využit k výrbě jiných výrbků; - čekávaný peněžní příjem se v průběhu 5 let nebude měnit; - předpkládá se, že běžný majetek (prvzní majetek) se brátí přibližně za 2 měsíce; - k zajištění dané prdukce je zaptřebí: budva v ceně Kč s živtnstí 20 let, strje a výrbní zařízení v ceně Kč s živtnstí 10 let, statní zařízení v ceně Kč s živtnstí 5 let a pzemek v ceně Kč; předpkládaná výše zřizvacích nákladů činí Kč s dbu dpisvání 5 let; - jedná se zalžení menšíh pdniku frmu splečnsti s ručením mezeným, splečnst hdlají zalžit 3 splečníci, každý s vkladem 900 tis. Kč; - při nedstatku vlastníh kapitálu lze získat úvěr u banky na dbu 5 let při úrkvé míře 17 %; - sazba daně z příjmů právnických sb pr rk 2014 činí 19 %; - p uknčení prdukce danéh výrbku, tj. p 5 letech, splečnst předpkládá, že ještě bude dispnvat majetkem ve výši Kč; - při užití čistéh zisku splečnst předpkládá rční dplňvání rezervníh fndu (dle splečenské smluvy) ve výši 5 % z čistéh zisku a pr další rzvj pdniku hdlá rčně vyčleňvat částku Kč; - pr výpčet čisté sučasné hdnty (v daném případě zalžení pdniku) uvažujte pdnikvu diskntní sazbu na úrvni průměrných nákladů na kapitál. Zpracujte: a) rční rzpčet výnsů, nákladů a zisku (vč. prpčtu čekávanéh rčníh peněžníh příjmu a rčníh užití čistéh zisku); 16

18 2. Zakladatelský rzpčet b) rzpčet dluhdbéh a běžnéh majetku a zdrjů jeh kapitálvéh krytí; c) prpčty hlavních ukazatelů výnsnsti pdniku. Řešení: PŘÍKLAD 2: Sestavte zakladatelský rzpčet na základě těcht pdkladů: - tři pdnikatelé se rzhdli v příhdné lkalitě zalžit pekárnu vyrábějící základní pekárenské prdukty, a sice frmu splečnsti s ručením mezeným, každý splečník vlží vklad tis. Kč; - byl prveden průzkum trhu a byl zjištěn, že lze předpkládat maximální měsíční prdej následujících výrbků: výrbek měsíční prdej v ks prdejní cena za 1 ks v Kč rční výrbní kapacita v ks knzumní chléb 1,6 kg , výběrvý chléb 1,2 kg , rhlík , huska , kbliha s náplní , s dbytem výrbků se pčítá p dbu minimálně 5 let, p tét dbě se uvažuje s rzšířením srtimentu pekárenských výrbků; - čekávaný peněžní příjem se v průběhu 5 let nebude měnit; - byla sestavena předběžná kalkulace nákladů a ceny (v přepčtu na kusů v Kč): Plžka Kn. chléb Výb. chléb Rhlík Huska Kbliha Přímý materiál Přímé mzdy Ostatní přímé náklady Přímé náklady celkem Výrbní režie z th: fixní náklady (dpisy) ,4 212,6 Správní režie z th: fixní náklady (dpisy) Odbytvé náklady z th: fixní náklady Úplné vlastní náklady výknu z th: variabilní náklady fixní náklady (dpisy) ,4 434,6 Prdejní cena Zisk předpkládá se, že běžný majetek (prvzní majetek) se brátí přibližně za 61 dní; - k zajištění dané prdukce je zaptřebí: budva v ceně Kč s rční dpisvu sazbu 5 %, strje a výrbní zařízení v ceně Kč s rční dpisvu sazbu 10 %, statní zařízení v ceně Kč s rční dpisvu sazbu 20 % a pzemek v ceně Kč; předpkládaná výše zřizvacích nákladů činí Kč s dbu dpisvání 5 let; 17

19 2. Zakladatelský rzpčet - při nedstatku vlastníh kapitálu lze získat úvěr u banky na dbu 5 let při úrkvé míře 16 %; - sazba daně z příjmů právnických sb pr rk 2014 činí 19 %; - p uknčení prdukce daných výrbků, tj. p 5 letech, splečnst předpkládá, že ještě bude dispnvat majetkem ve výši Kč; - při užití čistéh zisku splečnst předpkládá rční dplňvání rezervníh fndu (dle splečenské smluvy) 5 % z čistéh zisku a pr další rzvj pdniku hdlá rčně vyčleňvat částku Kč; - pr výpčet čisté sučasné hdnty (v daném případě zalžení pdniku) uvažujte pdnikvu diskntní sazbu na úrvni průměrných nákladů na kapitál. Zpracujte: a) rční rzpčet výnsů, nákladů a zisku (vč. prpčtu čekávanéh rčníh peněžníh příjmu a rčníh užití čistéh zisku); b) rzpčet dluhdbéh a běžnéh majetku a zdrjů jeh kapitálvéh krytí; c) prpčty hlavních ukazatelů výnsnsti pdniku. Řešení: OTÁZKY: 1) Jaký je význam a úlha zakladatelskéh rzpčtu? 2) Jak vlivní zakladatelský rzpčet změna dby bratu běžnéh majetku? 18

20 3. Odpisvání dluhdbéh majetku 3. ODPISOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU Dluhdbý majetek služí pdniku delší dbu, a prt náklady na jeh přízení nelze zahrnut d nákladů th bdbí, ve kterém vznikly. V průběhu pužívání dluhdbéh majetku dchází k jeh ptřebení, ať už se jedná fyzické ptřebení (v důsledku pužívání tht majetku pracvní, ale i vlivem prstředí přirzené) neb mrální ptřebení (zastarávání v důsledku technickéh pkrku zdknalvání i zlevňvání danéh majetku). Odpisváním (amrtizací, umřváním) dluhdbéh majetku se přenáší jeh pčáteční cena pstupně d nákladů na činnst. Odpis je ta část pčáteční ceny dluhdbéh majetku, která se z něj v určitém bdbí přenesla d nákladů na činnst. Odpisy tak umžňují vyjádřit pstupné snižvání ceny dluhdbéh majetku (vyčíslit zůstatkvu cenu dluhdbéh majetku). Odpisy jsu sučástí nákladů a umžňují tak vyčíslit reálné náklady na činnst. 3.1 METODY ODPISOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU V pdstatě lze rzlišvat tři způsby (metdy) dpisvání dluhdbéh majetku (DM): lineární (rvnměrné), degresivní (klesající), prgresivní (rstucí). METODA LINEÁRNÍCH ODPISŮ Spčívá v rvnměrném dpisvání dluhdbéh majetku v průběhu jeh živtnsti (resp. dby dpisvání); částky rčních dpisů v jedntlivých letech dby dpisvání jsu stejné. Pužití tét metdy je zalžen na uplatňvání rčních dpisvých sazeb (v %) z pčáteční ceny dluhdbéh majetku. Tat metda patří k nejjedndušším, nejčastěji pužívaným metdám. Obecné vztahy pr lineární dpis: uvažuje se s knečnu cenu DM: O PčC KC O 100 p ; PčC O t PčC p 100 ; ; HU O ; t ( PčC KC ) 100 p PčC t neuvažuje se s knečnu cenu DM: PčC O ; t 100 p ; t stanvení zůstatkvé ceny DM: ZC n PčC O n ; O ; PčC p 100 ; 19

21 3. Odpisvání dluhdbéh majetku kde: PčC pčáteční cena DM v Kč (pčáteční cena, resp. vstupní cena = PC přizvací cena DM, RPC reprdukční přizvací cena DM, VN vlastní náklady DM v Kč), KC knečná cena DM v Kč (KC = Clikv Nlikv), Clikv cena likvidační DM v Kč (cena DM při jeh vyřazení), Nlikv náklady na likvidaci DM v Kč (náklady na vyřazení DM), HU pčáteční hdnta umřvaná DM v Kč (HU = PčC KC), t dba živtnsti (resp. dba dpisvání) v letech, O rční dpis (rční dpisvá částka) v Kč, p rční dpisvá sazba v %, ZCn zůstatkvá cena DM v Kč p n letech pužívání (dpisvání), n pčet let pužívání (dpisvání) DM, tj. 1 až t, p jejichž uplynutí zjišťujeme ZC (ZC0 = PčC). Řešený příklad: Přizvací cena bráběcíh strje činí Kč, dhad knečné ceny je Kč a dba živtnsti je 5 let. Úkl: a) Na základě uvedených předpkladů pmcí metdy lineárníh dpisu vypčtěte: rční dpis (rční dpisvu částku) v Kč, rční dpisvu sazbu v %, rční dpis na základě vypčtené rční dpisvé sazby v %, zůstatkvu cenu v Kč p 4 letech pužívání (dpisvání). b) Prpčty zpakujte za předpkladu, že pdnik neuvažuje s knečnu cenu (resp. že KC = 0); vypčtěte: rční dpis (rční dpisvu částku) v Kč, rční dpisvu sazbu v %, rční dpis na základě vypčtené rční dpisvé sazby v %, zůstatkvu cenu v Kč p 4 letech pužívání (dpisvání). Řešení: a) PčC KC HU O Kč ; t t 5 HU Kč ; O p 18,45 % ; PčC p ( PčC KC ) 100 PčC t ( ) ,45 % ; PčC p ,45 O Kč ; (rzdíl je v zakruhlení) ZC Pč C O Kč. 4 b) PčC O Kč t 5 ; 20

22 3. Odpisvání dluhdbéh majetku p 20 % ; t 5 PčC p O Kč ; ZC Pč C O Kč. 4 METODA DEGRESIVNÍCH ODPISŮ Je charakterizvána klesajícími částkami rčních dpisů v jedntlivých letech dby dpisvání. Tat metda se může vyskytvat v různých variantách; nejběžnější je zvláštní případ degresivníh dpisu klesajícíh gemetricku řadu tzv. metda stáléh prcenta. Metda stáléh prcenta Metda stáléh prcenta bývá někdy značvána jak alternativa metdy DDB (Duble Declining Balance Methd). Při tét metdě se částky rčních dpisů v jedntlivých letech vypčtu stejnu rční dpisvu sazbu v % (stálé prcent) ze snižující se zůstatkvé ceny dluhdbéh majetku. Pr metdu stáléh prcenta platí následující vztahy: KC p 1 t 100 PčC ; ZC O n p Pč C 1 ; 100 ZC n n 1 ; 100 p n kde: p stálé prcent dpisu, PčC pčáteční cena DM v Kč, KC knečná cena DM v Kč, t dba živtnsti (resp. dba dpisvání) v letech, ZCn zůstatkvá cena DM v Kč p n letech pužívání (dpisvání), n pčet let pužívání (dpisvání) DM, tj. 1 až t, p jejichž uplynutí zjišťujeme ZC (ZC0 = PčC), On+1 rční dpis (rční dpisvá částka) v Kč v n+1 rce pužívání. Řešený příklad: Přizvací cena bráběcíh strje činí Kč, dhad knečné ceny je Kč a dba živtnsti je 5 let (stejné zadání jak u předchzíh příkladu). Úkl: Vypracujte dpisvý plán metdu stáléh prcenta (vypčtěte stálé prcent dpisu a částky rčních dpisů v jedntlivých letech dby pužívání (dpisvání) včetně vyčíslení průběhu zůstatkvé ceny). 21

23 3. Odpisvání dluhdbéh majetku Řešení: stálé prcent dpisu (p): KC p 1 t % PčC ; dpisvý plán: Rk Rční dpis v Kč On+1 Zůstatkvá cena v Kč ZCn Rk Rční dpis v Kč On+1 Zůstatkvá cena v Kč ZCn ZC 0 p O Kč ; ZC 0 Pč C Kč ; ZC Pč C O Kč ; 1 1 ZC 1 p O Kč Další mžnu, běžně užívanu metdu degresivních dpisů je metda SYD. Metda SYD Metda SYD (Sum f the Years Digits Methd) je zalžena na klesající dpisvé sazbě a knstantní dpisvé základně. Svůj název dstala d sučtu jedntlivých let živtnsti. Tat metda bere v úvahu knečnu cenu DM, lze ji však pužít, i když se neuvažuje s knečnu cenu (resp. KC = O). Obecné vztahy pr dpisvání metdu SYD: uvažuje se s knečnu cenu DM: O n t n 1 PčC KC ; n neuvažuje se s knečnu cenu DM: t n PčC n O n 1 ; kde: PčC pčáteční cena DM v Kč, KC knečná cena DM v Kč, t dba živtnsti (resp. dba dpisvání) v letech, n pčet let pužívání (dpisvání) DM, t n zbývající pčet let živtnsti (dpisvání), n suma let živtnsti (např. je-li živtnst DM 4 rky, n ), lze vyjádřit jak sučet členů aritmetické pslupnsti pdle vztahu: t t ( t 1) 4 (4 1) n n, v našem případě 10 n 1 2 n 2, On+1 rční dpis (rční dpisvá částka) v Kč v n+1 rce pužívání. 22

24 3. Odpisvání dluhdbéh majetku Řešený příklad: Přizvací cena bráběcíh strje činí Kč, dhad knečné ceny je Kč a dba živtnsti je 5 let (stejné zadání jak u předchzích příkladů). Úkl: Vypracujte dpisvý plán metdu SYD včetně vyčíslení průběhu zůstatkvé ceny. Řešení: Odpisvý plán a průběh zůstatkvé ceny Rk Rční dpis v Kč (On+1) Zůstatkvá cena v Kč (ZCn) 1 5 ( ) n 5 (5 1) 2 15 Metda DDB Metda DDB (Duble Declining Balance Methd) spčívá v knstantní dpisvé sazbě a klesající dpisvé základně. Odpisvá sazba se vyjádří jak dvjnásbek (lze však pužít různé násbky) sazby lineárníh dpisu. Rční dpisy v jedntlivých letech se vypčtu tut stále stejnu rční dpisvu sazbu v % ze snižující se zůstatkvé ceny dluhdbéh majetku. Pr metdu DDB platí následující vztahy: 100 p DDB 2 ; t O ZC p n DDB n 1 ; 100 kde: pddb rční dpisvá sazba DDB v %, t dba živtnsti (resp. dba dpisvání) v letech, ZCn zůstatkvá cena DM v Kč p n letech pužívání (ZC0 = PčC), n - pčet let pužívání (dpisvání) DM, On+1 rční dpis (rční dpisvá částka) v Kč v n+1 rce pužívání. Nevýhdu tét metdy je, že neumžňuje d dpisů prmítnut vliv knečné ceny DM. Další nevýhdu je, že za dbu dpisvání se nedsáhne plnéh depsání dluhdbéh majetku a rční dpis v psledním rce dpisvání je nutné upravit zbývající zůstatkvu cenu (když KC 0 ), resp. zbývající zůstatkvu cenu sníženu předpkládanu knečnu cenu ( KC 0 ). Vzhledem k těmt nevýhdám je metda DDB méně pužívanu metdu. 23

25 3. Odpisvání dluhdbéh majetku METODA PROGRESIVNÍCH ODPISŮ Je charakteristická vzrůstajícími částkami rčních dpisů v jedntlivých letech dby dpisvání. Z prgresivních dpisů je nejznámější metda anuity (metda umřvacíh fndu). Metda anuity Při pužití tét metdy se pstupuje tak, že se vypčítává rční umřvaná částka anuita (zúrčený rční dpis) a tat částka se rzdělí na úrk a dpis. Pr metdu anuity platí následující vztahy: umřvatel (U): t ( q 1) q U ; kde úrčitel (q): t q 1 p q 1 ; 100 anuita rční umřvaná částka (A): A HU U ; výpčet pdílu na zúrčení a na dpis: kde: pdíl na zúrčení = p HU n ; resp. = HU n ( q 1) ; 100 pdíl na dpis = A pdíl na zúrčení ; pdíl na dpis = On ; U umřvatel, q úrčitel, p prcent zúrčení (úrkvá míra), t dba živtnsti (resp. dba dpisvání) v letech, A anuita (rční umřvaná částka) v Kč, HU pčáteční hdnta umřvaná DM v Kč (HU = PčC KC), HUn hdnta umřvaná pčátkem n téh rku pužívání (dpisvání), kteru zjistíme jak rzdíl HU (pčáteční hdnty umřvané) a sumy dpsud prvedených dpisů, n jedntlivé rky pužívání (dpisvání) DM, tj. 1 až t, na jejichž pčátku zjišťujeme HU, On rční dpis (rční dpisvá částka) v Kč v n -tém rce pužívání (dpisvání). Řešený příklad: Přizvací cena bráběcíh strje činí Kč, dhad knečné ceny je Kč a dba živtnsti je 5 let (stejné zadání jak u předchzích příkladů), úrkvá míra (prcent zúrčení) činí 15 %. Úkl: Vypracujte dpisvý plán metdu anuity (vypčtěte umřvatel, anuitu a částky rčních dpisů v jedntlivých letech dby pužívání (dpisvání). Řešení: umřvatel (U): 5 (1,15 1) 1,15 0, U 0, ; q 1 1, 15 ; 5 1,15 1 1,

26 3. Odpisvání dluhdbéh majetku anuita (A): A , Kč ; HU Kč ; dpisvý plán: Rk HU pčátkem rku Anuita v Kč Z anuity připadá na v Kč (HUn) (A) zúrčení v Kč dpis v Kč (On) * *zakruhlen ( ) pdíl na zúrčení: pdíl na dpis: HU1 = HU p HU n 100 On = A pdíl na zúrčení HU2 = HU1 O1 HU n ( q 1) atd. HU 0, 15 Metda zpmalených dpisů V suvislsti s prgresivními dpisy je někdy uváděna i tzv. metda zpmalených dpisů. Tat metda je zalžena na rstucí dpisvé sazbě a knstantní dpisvé základně. Jde určitu analgii metdy SYD s tím rzdílem, že v čitateli zlmku dpisvé sazby není zbývající pčet let dpisvání, ale příslušný rk dpisvání. Při pužití tét metdy lze uvažvat s knečnu cenu DM, lze ji však uplatnit, i když KC = 0. Obecné vztahy pr metdu zpmalených dpisů: uvažuje se s knečnu cenu DM: O n n Pč C KC ; n neuvažuje se s knečnu cenu DM: kde: O n n PčC ; n PčC pčáteční cena DM v Kč, KC knečná cena DM v Kč, t dba živtnsti (resp. dba dpisvání) v letech, n jedntlivé rky dpisvání DM, tj. 1 až t, n suma let živtnsti (např. je-li živtnst DM 4 rky, n n ), lze vyjádřit jak sučet členů aritmetické pslupnsti pdle vztahu: t t ( t 1) 4 (4 1) n n, v našem případě 10 n 1 2 n 2, On rční dpis (rční dpisvá částka) v Kč v n tém rce dpisvání. Pužití tét metdy je prblematické vzhledem k značné prgresi rčních dpisů v průběhu dby dpisvání, nevyhvuje ani zásadě patrnsti v účetnictví. 25

27 3. Odpisvání dluhdbéh majetku Výše uvedené metdy dpisvání bývají někdy značvány jak časvé metdy, vycházející z předpkládané dby živtnsti (pužitelnsti). Při dpisvání dluhdbéh majetku však lze pužít i výknvé metdy. Výknvá metda dpisů Tét metdy je vhdné pužít u takvéh dluhdbéh majetku, jehž míra ptřebení je závislá na stupni skutečnéh využití majetku, na bjemu prvedenéh výknu a jeh rzlžení během dby pužívání (např. u výrbních strjů, dpravních prstředků apd.). Pr výknvu metdu dpisů platí následující vztahy: uvažuje se s knečnu cenu DM: PčC - KC p ; On p q n ; t n 1 q n neuvažuje se s knečnu cenu DM: kde: PčC p ; On p q n ; t n 1 q n PčC pčáteční cena DM v Kč, KC knečná cena DM v Kč, t dba pužívání (resp. dba dpisvání) v letech, n jedntlivé rky dpisvání DM, tj. 1 až t, t n 1 q n - celkvý předpkládaný výkn DM během dby pužívání, qn výkn DM (v jedntkách výknu) v jedntlivých letech pužívání, p dpisvá sazba v Kč na jedntku výknu, On rční dpis (rční dpisvá částka) v Kč v n tém rce dpisvání. Řešený příklad: Přizvací cena bráběcíh strje činí Kč, dhad knečné ceny je Kč a dby pužívání 5 let (stejné zadání jak u předchzích příkladů). Celkvý předpkládaný výkn strje během dby pužívání činí ks výrbku s následujícím rzlžením (viz řešení) v jedntlivých letech pužívání. Úkl: Vypracujte dpisvý plán výknvu metdu dpisů včetně vyčíslení průběhu zůstatkvé ceny. Řešení: dpisvá sazba v Kč na jedntku výknu: PčC - KC p 11,528 Kč na1ks t n 1 q n 26

28 3. Odpisvání dluhdbéh majetku dpisvý plán a průběh zůstatkvé ceny Rk Výkn strje v ks (qn) Rční dpis v Kč (On) Zůstatkvá cena v Kč (ZCn) Znalstí becných metd dpisvání dluhdbéh majetku lze v sučasné hspdářské praxi využít v blasti účetních dpisů (viz dále). PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ PŘÍKLAD 1: Přizvací cena chladícíh zařízení činí Kč, dhad knečné ceny je Kč a předpkládaná dba živtnsti je 5 let. Úkl: a) Na základě uvedených předpkladů pmcí metdy lineárníh dpisu vypčtěte: rční dpis (rční dpisvu částku) v Kč, rční dpisvu sazbu v %, rční dpis na základě vypčtené rční dpisvé sazby v %, zůstatkvu cenu v Kč p 4 letech pužívání (dpisvání). b) Prpčty zpakujte za předpkladu, že pdnik neuvažuje s knečnu cenu (resp. že KC = 0); vypčtěte: rční dpis (rční dpisvu částku) v Kč, rční dpisvu sazbu v %, rční dpis na základě vypčtené rční dpisvé sazby v %, zůstatkvu cenu v Kč p 4 letech pužívání (dpisvání). Řešení: 27

29 3. Odpisvání dluhdbéh majetku PŘÍKLAD 2: Přizvací cena chladícíh zařízení činí Kč, dhad knečné ceny je Kč a předpkládaná dba živtnsti je 5 let (stejné zadání jak u předchzíh příkladu 1). Úkl: Vypracujte dpisvý plán metdu stáléh prcenta (vypčtěte stálé prcent dpisu a částky rčních dpisů v jedntlivých letech dby pužívání (dpisvání) včetně vyčíslení průběhu zůstatkvé ceny). Řešení: stálé prcent dpisu (p): dpisvý plán: Rk Rční dpis v Kč On+1 Zůstatkvá cena v Kč ZCn Rk Rční dpis v Kč On+1 Zůstatkvá cena v Kč ZCn PŘÍKLAD 3: Přizvací cena chladícíh zařízení činí Kč, dhad knečné ceny je Kč a předpkládaná dba živtnsti je 5 let (stejné zadání jak u příkladu 1). Úkl: Vypracujte dpisvý plán metdu SYD včetně vyčíslení průběhu zůstatkvé ceny. Řešení: Odpisvý plán a průběh zůstatkvé ceny Rk Rční dpis v Kč (On+1) Zůstatkvá cena v Kč (ZCn) PŘÍKLAD 4: Přizvací cena chladícíh zařízení činí Kč, dhad knečné ceny je Kč a předpkládaná dba živtnsti je 5 let (stejné zadání jak u příkladu 1), úrkvá míra (prcent zúrčení) činí 15 %. Úkl: Vypracujte dpisvý plán metdu anuity vypčtěte umřvatel, anuitu a částky rčních dpisů v jedntlivých letech dby pužívání (dpisvání). 28

30 3. Odpisvání dluhdbéh majetku Řešení: umřvatel (U): anuita (A): dpisvý plán: Rk HU pčátkem rku Anuita v Kč Z anuity připadá na v Kč (HUn) (A) zúrčení v Kč dpis v Kč (On) ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ODPISY Odpisvý systém v našich pdmínkách d znal jen daňvé dpisy (upravené zejména vyhlášku FMF č. 586/1990 Sb., dpisvání základních prstředků, ve znění vyhl. č. 345/1991 Sb., a dále příslušnu částí dpisvání bsaženu v zákně č. 389/1990 Sb., dani z příjmu byvatelstva), a prt splehlivě nemhl suběžně plnit různé funkce, zájmy a cíle, zejména knkrétní pžadavky pdniků v různých eknmických situacích na jedné straně a mžnsti státníh rzpčtu na druhé straně. Základním rysem dpisvé plitiky p je, jak je t běžné v tržních eknmikách, že krmě daňvých dpisů stanvených záknem daních z příjmů existují rvněž účetní dpisy (pdle zákna účetnictví), které si určují pdnikatelé. Prstřednictvím účetních dpisů se tedy vyjadřují zejména ptřeby kalkulační (reálné cenění plžky dpisů v cenách) a reálné cenění majetku, resp. jeh eknmická živtnst. Zavedení kategrie účetních dpisů (v rámci celkvé refrmy účetnictví) byl jedním z mmentů, které usnadnily účelnu unifikaci, daňvu transparentnst a zjedndušení daňvých dpisů. ÚČETNÍ ODPISY (pdle zákna účetnictví a předpisů suvisejících rk 2014) Dluhdbý hmtný a nehmtný majetek (neb jeh části) se dpisuje na základě dpisvéh plánu prstřednictvím účetních dpisů: dpisuje se dluhdbý hmtný a nehmtný majetek (neb jeh části); nedpisují se pzemky a jiný majetek (neb jeh části) vymezený zvláštními předpisy (např. majetek určený pr účely brany republiky apd.); pdnikatelé sestavují dpisvý plán (jsu pvinni sestavvat dpisvý plán), na jehž pdkladě prvádějí dpisvání majetku v průběhu jeh pužívání; v tmt plánu si sami určí pstupy dpisvání. 29

31 3. Odpisvání dluhdbéh majetku Stanvení účetních dpisů: účetní dpisy se pčítají z ceny, ve které je majetek ceněn v účetnictví (pčáteční cena přizvací cena, reprdukční přizvací cena neb vlastní náklady), a t jen d její výše; pdnikatel může při dpisvání majetku zhlednit předpkládanu kladnu knečnu cenu (KC = Clikv Nlikv), v účetnictví se tat cena značuje jak předpkládaná zbytkvá hdnta; zhledněním předpkládané zbytkvé hdnty majetku se rzumí, že pdnikatel stanví a aktualizuje dpisvý plán majetku tak, aby se za plánvanu dbu jeh pužívání sučet dpisů a předpkládané zbytkvé hdnty (resp. zbytkvé hdnty) rvnal jeh pčáteční ceně; dpisvý plán včetně jeh aktualizace se sestavuje pdle průběhu pužívání a pdle změn v průběhu pužívání majetku; sazby účetních dpisů (průběh pužívání) si stanví pdnikatel např. z hlediska času, dby pužitelnsti neb ve vztahu k výknům (např. u dpravních prstředků); technické zhdncení, prvedené, hrazené a dpisvané nájemcem, se depíše v průběhu pužívání tht technickéh zhdncení; preferenční limity lze dpisvat pdle času neb výknů; nedpisují se však preferenční limity, které nelze dpisvat pdle času neb výknů, a pvlenky na emise; u staveb, bytů a nebytvých prstr, samstatných mvitých věcí a subru mvitých věcí může pdnikatel uplatnit metdu kmpnentníh dpisvání majetku: - pdnikatel určí majetek, u kteréh pužije tut metdu, průběh pužívání a způsb určení kmpnenty včetně jejíh cenění, - kmpnentu se rzumí určená část majetku (neb subru majetku), u které je výše cenění významná v pměru k výši cenění celéh majetku a jejíž dba pužitelnsti se významně liší d dby pužitelnsti majetku, - kmpnenta se dpisuje v průběhu pužívání samstatně d statních kmpnent a d zbylé části majetku, - při výměně kmpnenty se cenění majetku snižuje výši cenění vyřazvané kmpnenty a zvyšuje výši cenění nvě zařazvané kmpnenty včetně všech nákladů suvisejících s výměnu; pkud vyřazvaná kmpnenta není plně depsána, prvede se dpis zůstatkvé ceny vyřazvané kmpnenty d nákladů, - majetek, u kteréh se uplatní metda kmpnentníh dpisvání, se však nadále eviduje jak celek včetně jeh právek; při dpisvání dspělých zvířat a jejich skupin lze pstupvat tak, že dpisy se vyjádří pdílem přizvací ceny snížené předpkládanu tržbu při brakaci (čitatel) a předpkládanéh pčtu let v chvu (jmenvatel); tažná zvířata, dstihví a plemenní kně se dpisují individuálně, statní zvířata základníh stáda lze dpisvat skupinvě; účetní předpisy v zásadě neumžňují jednrázvý dpis dluhdbéh majetku d nákladů; zůstatkvá cena se zjišťuje pmcí právek k dluhdbému hmtnému a nehmtnému majetku vytvářených v suladu s účetními dpisy; dpisy se zakruhlují na celé kruny nahru. DAŇOVÉ ODPISY (pdle zákna daních z příjmů pr účely stanvení daní z příjmů rk 2014) Odpisy se stanví z hmtnéh majetku a nehmtnéh majetku. 30

32 3. Odpisvání dluhdbéh majetku ODPISY HMOTNÉHO MAJETKU Hmtným majetkem (v pdstatě dluhdbým hmtným majetkem) se rzumí: samstatné mvité věci, ppřípadě subry mvitých věcí se samstatným technickeknmickým určením, jejichž vstupní cena (pčáteční cena) je vyšší než Kč a mají prvzně-technické funkce delší než 1 rk, budvy a stavby, pěstitelské celky trvalých prstů s dbu pldnsti delší než 3 rky, dspělá zvířata a jejich skupiny, jejichž vstupní cena je vyšší než Kč, jiný majetek: technické zhdncení (stavební úpravy, reknstrukce, mdernizace), výdaje na tvírky nvých lmů, pískven a hlinišť, pkud nezvyšují vstupní cenu a zůstatkvu cenu hmtnéh majetku, technické rekultivace. Hmtný majetek vylučený z dpisvání: - bezúplatně převedený majetek pdle smluvy finančním leasingu věci, pkud výdaje (náklady) suvisející s jeh přízením nepřevýší Kč, - pěstitelský celek trvalých prstů s dbu pldnsti delší než 3 rky, jenž nedsáhl pldnsnéh stáří, - hydrmelirace d 2 let p jejím dknčení, - umělecká díla, knihvní fndy apd., - mvité kulturní památky a jejich subry, - hmtný majetek převzatý pvinně bezúplatně pdle zvláštních předpisů, - inventarizační přebytky hmtnéh majetku zjištěné pdle zvláštníh předpisu, - případně další specifické případy. Odpisváním se rzumí zahrnvání dpisů z hmtnéh majetku d výdajů (nákladů) pr zjištění základu daně z příjmů. Hmtný majetek dpisuje dpisvatel, je právněn dpisvat vždy puze jeden pplatník; dpisvatelem je především vlastník s některými výjimkami např.: - technicku rekultivaci, prváděnu na pzemku jinu sbu než vlastníkem, depisuje ten, kd je k prvedení rekultivace zavázán, - technické zhdncení (např. mdernizace) prnajatéh hmtnéh majetku, jsu-li hrazené nájemcem, může na základě písemné smluvy dpisvat nájemce. Při dpisvání hmtnéh majetku, který je puze zčásti pužíván k zajištění zdanitelnéh příjmu, se d výdajů zahrnuje pměrná část dpisů. Vstupní cenu (pčáteční cenu) hmtnéh majetku se rzumí: přizvací cena je-li přízen úplatně, vlastní náklady je-li přízen neb vyrben ve vlastní režii, reprdukční přizvací cena (zjištěná pdle zvláštníh předpisu neb sudním znalcem) v statních případech. Zůstatkvu cenu se rzumí rzdíl mezi vstupní cenu hmtnéh majetku a celkvu výší dpisů z tht majetku. Zvýšená vstupní cena a zvýšená zůstatkvá cena pkud není technické zhdncení (např. mdernizace) samstatně dpisván nájemcem, zvyšuje technické zhdncení - vstupní cenu = zvýšená vstupní cena a - zůstatkvu cenu = zvýšená zůstatkvá cena. 31

33 3. Odpisvání dluhdbéh majetku Stanvení dpisů hmtnéh majetku V prvním rce dpisvání zatřídí pdnikatel hmtný majetek d dpisvých skupin (viz přílha zákna daních z příjmů); dba dpisvání činí minimálně: Odpisvá skupina Dba dpisvání 1 3 rky 2 5 let 3 10 let 4 20 let 5 30 let 6 50 let Pdnikatel prvádí rvnměrné neb zrychlené dpisvání. Způsb dpisvání stanví pr každý nvě přízený hmtný majetek a nelze jej změnit p celu dbu jeh dpisvání. Hmtný majetek se dpisuje nejvýše d vstupní ceny (pčáteční ceny) neb d zvýšené vstupní ceny. Rvnměrné dpisvání Při rvnměrném dpisvání hmtnéh majetku jsu dpisvým skupinám přiřazeny tyt maximální rční dpisvé sazby: Rční dpisvá sazba Odpisvá skupina v prvním rce v dalších letech pr zvýšenu dpisvání dpisvání vstupní cenu , , ,5 10, ,15 5,15 5,0 5 1,4 3,4 3,4 6 1,02 2,02 2 Pdnikatel s převážně zemědělsku a lesní výrbu, který je prvním vlastníkem (resp. dpisvatelem) strje pr zemědělství a lesnictví (CZ-CPA 28.3), může pužít následujících rčních dpisvých sazeb při zvýšení dpisu v prvním rce dpisvání 20 %: Rční dpisvá sazba při zvýšení dpisu v prvním rce dpisvání 20 % Odpisvá skupina v prvním rce v dalších letech pr zvýšenu dpisvání dpisvání vstupní cenu , , ,4 8,4 10 Pdnikatel, který je prvním vlastníkem (resp. dpisvatelem) zařízení pr čištění a úpravu vd (CZ-CPA ), může pužít následujících rčních dpisvých sazeb při zvýšení dpisu v prvním rce dpisvání 15 %: 32

34 3. Odpisvání dluhdbéh majetku Rční dpisvá sazba při zvýšení dpisu v prvním rce dpisvání 15 % Odpisvá skupina v prvním rce v dalších letech pr zvýšenu dpisvání dpisvání vstupní cenu ,5 33, , Pdnikatel, který je prvním vlastníkem (resp. dpisvatelem) hmtnéh majetku zatříděnéh v dpisvých skupinách 1 až 3 (s výjimkami taxativně uvedenými) může pužít následujících rčních dpisvých sazeb při zvýšení dpisu v prvním rce dpisvání 10 %: Rční dpisvá sazba při zvýšení dpisu v prvním rce dpisvání 10 % Odpisvá skupina v prvním rce v dalších letech pr zvýšenu dpisvání dpisvání vstupní cenu , , ,4 9,4 10 Rční dpisy se stanví ve výši jedné setiny sučinu vstupní ceny a přiřazené rční dpisvé sazby; pdnikatel může na základě svéh rzhdnutí pužít i sazby nižší než maximální sazby. Ze zvýšené vstupní ceny se stanví rční dpisy ve výši jedné setiny sučinu zvýšené vstupní ceny a přiřazené rční dpisvé sazby platné pr zvýšenu vstupní cenu. Rční dpisy se zakruhlují na celé kruny nahru. Zrychlené dpisvání Při zrychleném dpisvání hmtnéh majetku jsu dpisvým skupinám přiřazeny tyt keficienty pr zrychlené dpisvání: Keficient pr zrychlené dpisvání Odpisvá skupina v prvním rce v dalších letech pr zvýšenu dpisvání dpisvání zůstatkvu cenu Rční dpisy se stanví: v prvním rce dpisvání jak pdíl vstupní ceny a přiřazenéh keficientu pr zrychlené dpisvání platnéh v prvním rce dpisvání; pdnikatel, který je prvním vlastníkem (resp. dpisvatelem), může tent dpis v prvním rce zvýšit: - 20 % vstupní ceny strje pr zemědělství a lesnictví (CZ-CPA 28.3), a t jen u pdnikatele s převážně zemědělsku a lesní výrbu; - 15 % vstupní ceny zařízení pr čištění a úpravu vd (CZ-CPA ); 33

35 3. Odpisvání dluhdbéh majetku - 10 % vstupní ceny hmtnéh majetku zatříděnéh v dpisvých skupinách 1 až 3 (s výjimkami taxativně uvedenými); v dalších letech dpisvání jak pdíl dvjnásbku zůstatkvé ceny a rzdílu mezi přiřazeným keficientem pr zrychlené dpisvání platným v dalších letech dpisvání a pčtem let, p které byl již dpisván. Ze zvýšené zůstatkvé ceny (p technickém zhdncení) se rční dpisy stanví: v rce zvýšení zůstatkvé ceny jak pdíl dvjnásbku tét zvýšené zůstatkvé ceny a přiřazenéh keficientu zrychlenéh dpisvání platnéh pr zvýšenu zůstatkvu cenu; v dalších letech dpisvání jak pdíl dvjnásbku zůstatkvé ceny a rzdílu mezi přiřazeným keficientem zrychlenéh dpisvání platným pr zvýšenu zůstatkvu cenu a pčtem let, p které byl dpisván ze zvýšené zůstatkvé ceny. Rční dpisy se zakruhlují na celé kruny nahru. Odpisy hmtnéh majetku využívanéh k výrbě elektřiny ze slunečníh záření: hmtný majetek (CZ-CPA a CZ-CPA ) využívaný k výrbě elektřiny ze zařízení pr výrbu elektřiny ze slunečníh záření se dpisuje rvnměrně bez přerušení p dbu 240 měsíců d 100 % vstupní ceny neb zvýšené vstupní ceny; p technickém zhdncení pdnikatel (pplatník daně) pkračuje v dpisvání ze zvýšené vstupní ceny snížené již prvedené dpisy (tj. zvýšené zůstatkvé ceny), a t rvnměrně bez přerušení p zbývající dbu dpisvání, nejméně však p dbu 120 měsíců; dpisy se zakruhlují na celé kruny nahru. Technickým zhdncením se rzumí výdaje na: - dknčené nástavby, přístavby a stavební úpravy, - reknstrukce majetku (zásahy d majetku, které mají za následek změnu jeh účelu neb technických parametrů), - mdernizace majetku (rzšíření vybavensti neb pužitelnsti majetku), pkud převýšily částku Kč. Některé vybrané příklady z přílhy č. 1 k záknu č. 586/1992 Sb., daních z příjmů Třídění hmtnéh majetku d dpisvých skupin Plžka CZ-CPA(CZ-CC) Název Odpisvá skupina 1 (1-1) 01.4 Jen: skt plemenný (1-2) 01.4 Jen: skt chvný (1-23) Kancelářské strje a zařízení krmě pčítačů a periferních zařízení (1-24) Ruční mechanizvané nástrje (1-25) Rzmetadla hnje a umělých hnjiv (1-26) Strje a přístrje ke stříkání, rzstřikvání neb rzprašvání kapalin a prášků pr zemědělství neb zahradnictví (1-27) Samnakládací neb samvýklpné přívěsy a návěsy pr zemědělské účely Odpisvá skupina 2 (2-45) Chladicí a mrazící zařízení, tepelná čerpadla (krmě zařízení převážně pr dmácnst) (2-53) Myčky nádbí průmyslvéh charakteru 34

36 3. Odpisvání dluhdbéh majetku Plžka CZ-CPA(CZ-CC) Název (2-55) Zemědělské a lesnické strje, pkud nejsu uvedeny v jiné plžce tét přílhy (2-56) 28.4 Kvbráběcí a statní bráběcí strje (2-65) Mtrvá vzidla nákladní Odpisvá skupina 3 (3-41) Ldě a plavidla (3-42) Železniční lkmtivy a vzvý park, pkud nejsu uvedeny v jiné plžce tét přílhy atd. ODPISY NEHMOTNÉHO MAJETKU Odpisuje se tent nehmtný majetek (v pdstatě dluhdbý nehmtný majetek): zřizvací výdaje, nehmtné výsledky výzkumu a vývje, sftware, cenitelná práva a jiný majetek, který je veden v účetnictví jak nehmtný majetek vymezený zvláštním předpisem; pkud byl: - nabyt úplatně, vkladem splečníka neb tichéh splečníka neb člena družstva, přeměnu, darváním neb zděděním, neb - vytvřen vlastní činnstí; a dále pkud: - vstupní cena je vyšší než Kč a - dba pužitelnsti je delší než 1 rk. Nehmtný majetek se dpisuje rvnměrně a bez přerušení, a sice: - audivizuální díl 18 měsíců, - sftware a nehmtné výsledky výzkumu a vývje 36 měsíců, - zřizvací výdaje 60 měsíců, - statní nehmtný majetek 72 měsíců. Odpisy se stanví s přesnstí na celé měsíce; zakruhlují se na celé kruny nahru. Pr nehmtný majetek se pužijí bdbně ustanvení jak pr hmtný majetek. Řešený příklad: Přizvací cena nvě přízenéh bráběcíh strje činí Kč; pdnikatel nevyužil mžnsti zvýšení dpisu v prvním rce dpisvání. Úkl: a) zatřiďte tent hmtný majetek d příslušné dpisvé skupiny; b) sestavte dpisvý plán při rvnměrném dpisvání; c) sestavte dpisvý plán při zrychleném dpisvání. Řešení: a) dpisvá skupina: 2 dba dpisvání: 5 let 35

37 3. Odpisvání dluhdbéh majetku b) a c) dpisvý plán: Rk b) při rvnměrném dpisvání c) při zrychleném dpisvání Rční dpis v Kč Zůstatkvá cena v Kč Rční dpis v Kč Zůstatkvá cena v Kč O Kč O Kč O , Kč O Kč % 22,25 % % O Kč atd. 6 2 PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ PŘÍKLAD 5: Přizvací cena nvě přízené průmyslvé myčky nádbí činí Kč; pdnikatel nevyužije mžnsti zvýšení dpisu v prvním rce dpisvání. Úkl: a) zatřiďte tent hmtný majetek d příslušné dpisvé skupiny; b) sestavte dpisvý plán při rvnměrném dpisvání; c) sestavte dpisvý plán při zrychleném dpisvání. Řešení: a) dpisvá skupina: dba dpisvání: b) a c) dpisvý plán: Rk b) při rvnměrném dpisvání c) při zrychleném dpisvání Rční dpis v Kč Zůstatkvá cena v Kč Rční dpis v Kč Zůstatkvá cena v Kč

38 3. Odpisvání dluhdbéh majetku PŘÍKLAD 6: Přizvací cena nvě přízenéh chladícíh zařízení je Kč. Úkl: a) pr účely daňvých dpisů zatřiďte tent hmtný majetek d příslušné dpisvé skupiny; b) sestavte dpisvý plán při rvnměrném dpisvání; c) sestavte dpisvý plán při zrychleném dpisvání; d) sestavte dpisvý plán při rvnměrném dpisvání s mžnstí zvýšení dpisu v prvním rce dpisvání; e) sestavte dpisvý plán při zrychleném dpisvání s mžnstí zvýšení dpisu v prvním rce dpisvání. Řešení: a) dpisvá skupina: dba dpisvání: b) a c) dpisvý plán: Rk b) při rvnměrném dpisvání c) při zrychleném dpisvání Rční dpis v Kč Zůstatkvá cena v Kč Rční dpis v Kč Zůstatkvá cena v Kč d) a e) dpisvý plán: Rk d) při rvnměrném dpisvání při zvýšení dpisu v prvním rce % Rční dpis v Kč Zůstatkvá cena v Kč e) při zrychleném dpisvání při zvýšení dpisu v prvním rce % Rční dpis v Kč Zůstatkvá cena v Kč PŘÍKLAD 7: Zemědělský pdnikatel s převážně zemědělsku výrbu zakupil nvý zemědělský traktr se vstupní cenu Kč. Úkl: a) pr účely daňvých dpisů zatřiďte tent hmtný majetek d příslušné dpisvé skupiny; b) sestavte dpisvý plán při rvnměrném dpisvání s mžnstí zvýšení dpisu v prvním rce dpisvání; c) sestavte dpisvý plán při zrychleném dpisvání s mžnstí zvýšení dpisu v prvním rce dpisvání; d) aktualizujte dpisvý plán při rvnměrném dpisvání, jestliže ve třetím rce pužívání byl prveden technické zhdncení v ceně Kč; e) aktualizujte dpisvý plán při zrychleném dpisvání, jestliže ve třetím rce pužívání byl prveden technické zhdncení v ceně Kč. 37

39 3. Odpisvání dluhdbéh majetku Řešení: a) dpisvá skupina: dba dpisvání: b) a c) dpisvý plán: Rk b) při rvnměrném dpisvání při zvýšení dpisu v prvním rce % Rční dpis v Kč Zůstatkvá cena v Kč c) při zrychleném dpisvání při zvýšení dpisu v prvním rce % Rční dpis v Kč Zůstatkvá cena v Kč d) a e) aktualizvaný dpisvý plán: Rk d) při rvnměrném dpisvání s prvedeným technickým zhdncením ve třetím rce pužívání Rční dpis v Kč Zůstatkvá cena v Kč e) při zrychleném dpisvání s prvedeným technickým zhdncením ve třetím rce pužívání Rční dpis v Kč Zůstatkvá cena v Kč OTÁZKY: 1) Které faktry vlivňují vlbu mezi lineárními a degresivními dpisy? 2) Charakterizujte rzdíly mezi účetními a daňvými dpisy. 38

40 4. Kapitálvá struktura pdniku 4. KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU Pdnik pužívá k financvání své činnsti různé zdrje, a t jak vlastní, tak cizí. Strukturu těcht zdrjů vlí tak, aby náklady na jejich pužití byly minimální. Výchdiskem rzhdvání pdniku je analýza struktury zdrjů z hlediska dsahvané výnsnsti vlastníh kapitálu. Pužití cizíh kapitálu zvyšuje výnsnst pdniku, nebť cizí kapitál je všebecně levnější než kapitál vlastní. Půsbí zde dvě skutečnsti: pdnikatelé (splečníci, akcináři, členvé) za vyšší rizik spjené s ulžením peněz v pdniku než je bezrizikvé ulžení peněz v bance, pžadují vyšší pdíl na zisku (dividendu) než je úrk; úrky z cizíh kapitálu (ve většině zemí i u nás) jsu sučástí nákladů, snižují zisk a tím i daňvý základ, snižují tedy daňvé zatížení pdniku; t je tzv. daňvý efekt z pužití cizíh kapitálu (např. úvěru). Pužití cizíh kapitálu tedy zvyšuje výnsnst vlastníh kapitálu, je t způsben - jak daňvým efektem (z pužití cizíh kapitálu), - tak i pužitím levnějšíh cizíh kapitálu. Výnsnst (rentabilitu) vlastníh kapitálu vyjádříme na základě vztahu: EAT ROE E 100 ; kde: ROE výnsnst vlastníh kapitálu (Return n Equity) v %, EAT čistý zisk, tj. zisk p zdanění (Earnings After Taxes), v Kč, E vlastní kapitál (Equity) v Kč. Pužití cizíh kapitálu je pr pdnik výhdné (zvyšuje výnsnst vlastníh kapitálu) tehdy, když výnsnst majetku psuzvaná na základě zisku před zdaněním a úhradu úrků je vyšší než úrkvá míra z úvěru. Výnsnst pdnikvéh majetku se vypčte pdle vztahu: EBIT ROA 100 ; A kde: ROA výnsnst pdnikvéh majetku (Return n Assets) v %, EBIT zisk před zdaněním a úhradu úrků (Earnings Befre Interest and Taxes) v Kč, A pdnikvý majetek (aktiva, Assets) v Kč. Označíme-li rd úrkvu míru z úvěru, z cizíh kapitálu, v %, pak: ROA r d - je pužití cizíh kapitálu pr pdnik výhdné, zvyšuje výnsnst vlastníh kapitálu, ROA r d - pužití cizíh kapitálu je pr pdnik nevýhdné, snižuje výnsnst vlastníh kapitálu, ROA r d - cizí kapitál půsbí v pdniku indiferentně, výnsnst vlastníh kapitálu nevlivní, nezvýší ani nesníží. 4.1 OPTIMÁLNÍ MÍRA ZADLUŽENOSTI Optimální pměr vlastníh a cizíh kapitálu (ptimální míru zadlužensti) lze becně stanvit jak minimum vážených průměrných nákladů na pdnikvý kapitál. 39

41 4. Kapitálvá struktura pdniku Vážené průměrné náklady na kapitál se vypčtu pdle vztahu: kde: D E WACC rd 1 t re ; C C WACC vážené průměrné náklady na kapitál (Weighted Average Cst f Capital) v %, rd náklady na cizí kapitál před zdaněním zisku v % (průměrná nákladvst placenéh, zpplatněnéh cizíh kapitálu daná úrkvu míru), re náklady na vlastní kapitál p zdanění zisku v % (pžadvaná výnsnst vlastníh kapitálu vyjádřená prcentuálně), t (Tax Rate) míra zdanění zisku (sazba daně z příjmů právnických sb v pdbě keficientu), E (Equity) vlastní kapitál v Kč (ppř. tržní hdnta vlastníh kapitálu), D (Debt) placený (zpplatněný, úrčený) cizí kapitál v Kč (ppř. tržní hdnta cizíh kapitálu), C (Capital) celkvý placený, zpplatněný kapitál v Kč, tj. platí vztah C = E + D, přičemž C může být menší než celkvá pasiva (ppř. celkvá tržní hdnta firmy). Náklady na vlastní kapitál (re) se vypčtu: a) v akcivé splečnsti: b) v statních pdnicích: dividenda na akcii pdíl na zisku r e míra dividend ; r e. cena akcie základní kapitál Při ptimalizaci míry zadlužensti se vychází z těcht skutečnstí: 1. Cizí kapitál je levnější než vlastní kapitál vliv nižší úrkvé míry prti míře pdílu na zisku (míře dividend) i daňvý efekt. 2. S růstem zadlužensti rste i úrkvá míra, prtže rste rizik pr banku (větší rizik vyžaduje vyšší výnsnst vyšší úrkvu míru). 3. S růstem zadlužensti rste i pžadavek splečníků (akcinářů) na vyšší pdíl na zisku (na vyšší dividendy), a t ze stejných důvdů větší rizik. 4. Substituce vlastníh kapitálu cizím kapitálem (dluhem) přináší zlevnění průměrných nákladů na kapitál až d určité míry zadlužensti; ptm náklady začnu růst. Vývj nákladů na kapitál s rstucí míru zadlužensti náklady na vlastní kapitál náklady na kapitál náklady na (v %) cizí kapitál průměrné náklady na kapitál 40 míra zadlužensti (v %)

42 4. Kapitálvá struktura pdniku 4.2 OPTIMÁLNÍ STRUKTURA DLUHŮ Stejně jak je nutn udržvat ptimální pměr vlastních a cizích zdrjů (vlastníh a cizíh kapitálu), je žáducí udržvat i ptimální pměr dluhdbých a krátkdbých zdrjů (dluhdbéh a krátkdbéh kapitálu, především dluhdbéh a krátkdbéh cizíh kapitálu). Další závažnu tázku je tedy struktura dluhů (struktura cizíh kapitálu). Přitm je znám, že krátkdbý cizí kapitál je levnější než dluhdbý cizí kapitál. Krátkdbý cizí kapitál by měl být pužit puze k financvání likvidníh majetku (likvidních aktiv), t jsu především peníze, splatné phledávky, ppř. htvé výrky, tj. těch slžek majetku, kterými lze rychle a beze ztrát tyt krátkdbé dluhy (krátkdbý cizí kapitál) splatit. Dluhdbý kapitál (tím je dluhdbý cizí kapitál, ale i vlastní kapitál) by měl krýt dluhdbý majetek a trvale vázaný běžný majetek. Pužití dluhdbéh cizíh kapitálu k financvání krátkdbéh majetku (krátkdbých aktiv) je neefektivní. Pužití krátkdbéh cizíh kapitálu k financvání dluhdbéh majetku (dluhdbých aktiv) je zase vysce riskantní. Přebytek běžnéh majetku (běžných aktiv) nad krátkdbým cizím kapitálem (krátkdbými pasivy) nazýváme čistý pracvní kapitál (Net Wrking Capital NWC). Lze jej také definvat jak část běžnéh majetku financvanéh dluhdbými zdrji. Čistý pracvní kapitál představuje tedy částku vlných prstředků, která zůstane pdniku k dispzici p úhradě všech běžných závazků. Žáducí je, aby byla přím ve frmě peněz. Uspkjivá výše čistéh pracvníh kapitálu je jedním ze znaků dbré finanční situace pdniku. Pkud krátkdbý cizí kapitál převýší běžný majetek cž je krajně nežáducí, vznikne tzv. nekrytý dluh (Flwting Debt). Znázrnění: Dluhdbý majetek Vlastní kapitál Dluhdbý kapitál Krátkdbý majetek Čistý pracvní kapitál Dluhdbý cizí kapitál Krátkdbý cizí kapitál Krátkdbý kapitál 41

43 4. Kapitálvá struktura pdniku Určit ptimální pměr vlastníh a cizíh kapitálu ptimální stupeň zadlužensti i ptimální pměr krátkdbéh a dluhdbéh kapitálu, především krátkdbéh a dluhdbéh cizíh kapitálu ptimální strukturu dluhů je v praxi velmi btížné. Všebecně platí: vypůjčené peníze pmáhají více vydělat; pkud je však peněz vypůjčen příliš mnh, zvyšuje se finanční rizik. Optimalizace kapitálvé struktury pdniku spčívá ve vzájemném vyrvnávání dvu faktrů výnsnsti a rizika tak, aby byl dsahván c nejlepších výsledků. Řešený příklad: Vypčtěte výnsnst vlastníh kapitálu za těcht předpkladů: - v pdniku A celkvý kapitál (v tis. Kč) činí a je tvřen jen vlastním kapitálem; - v pdniku B celkvý kapitál (v tis. Kč) činí rvněž 2 000, z th cizí kapitál je při úrkvé míře 10 %; - rzsah pdnikvéh majetku (v tis. Kč) pdniku A i B je tudíž 2 000; - zisk u bu pdniků před zdaněním a úhradu úrků je stejný a činí 400 tis. Kč; sazba daně z příjmů (ze zisku) je 19 %. Řešení: Ukazatel Pdnik A Pdnik B Pdnikvý majetek Celkvý kapitál Vlastní kapitál Cizí kapitál Zisk před zdaněním a úhradu úrků (EBIT) Úrky (při úrkvé míře 10 %) Zisk před zdaněním (EBT) Daň z příjmů (sazba daně 19 %) Čistý zisk, zisk p zdanění (EAT) ROE výnsnst vlastníh kapitálu (v %) 16,2 24,3 ROA výnsnst pdnikvéh majetku (v %) 20,0 20,0 Zhdncení: Pužití cizíh kapitálu zvyšuje výnsnst vlastníh kapitálu (24,3 % při pužití cizíh kapitálu pdnik B; 16,2 % při pužití puze vlastníh kapitálu pdnik A). Prtže úrkvá míra je jen 10 % a je nižší než výnsnst pdnikvéh majetku 20 %, ptm rzdíl, tj. 10 %, získávají vlastníci firmy, jde ve prspěch pdnikatelů; prt v pdniku B pužití cizíh kapitálu zvyšuje výnsnst vlastníh kapitálu. PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ PŘÍKLAD 1: Při jaké výši čekávaných tržeb je pr pdnik výhdnější pužívat jen vlastní kapitál, kdy je napak výhdnější si půjčit? Odpvězte na základě následujícíh zadání, a t za pužití kritéria výnsnsti vlastníh kapitálu: 42

44 4. Kapitálvá struktura pdniku Ukazatel Pdnik X Pdnik Y Majetek (tis. Kč) Tržby (tis. Kč) - nižší a) průměrné b) vyšší c) Zisk před zdaněním a úhradu úrků 20 % tržeb 20 % tržeb Úrky 15 % z úvěru 15 % z úvěru Míra zdanění 19 % zisku 19 % zisku Úvěr (tis. Kč) Vlastní kapitál (tis. Kč) Řešení: Pdnik X Tržby a) Tržby b) Tržby c) Celkvý kapitál Vlastní kapitál Cizí kapitál Zisk před zdaněním a úhradu úrků (EBIT) Úrky (při úrkvé míře 15 %) Zisk před zdaněním (EBT) Daň z příjmů (sazba daně 19 %) Čistý zisk, zisk p zdanění (EAT) Výnsnst vlastníh kapitálu - ROE, v % Výnsnst pdnikvéh majetku - ROA, v % Pdnik Y Tržby a) Tržby b) Tržby c) Celkvý kapitál Vlastní kapitál Cizí kapitál Zisk před zdaněním a úhradu úrků (EBIT) Úrky (při úrkvé míře 15 %) Zisk před zdaněním (EBT) Daň z příjmů (sazba daně 19 %) Čistý zisk, zisk p zdanění (EAT) Výnsnst vlastníh kapitálu - ROE, v % Výnsnst pdnikvéh majetku - ROA, v % Zhdncení: 43

45 4. Kapitálvá struktura pdniku PŘÍKLAD 2: Základní kapitál akcivé splečnsti tvří kmenvých akcií jmenvité hdntě Kč, které se na kapitálvém trhu bchdují za Kč. Úrčený cizí kapitál splečnsti činí 14 mil. Kč při úrkvé míře 12 %. Sazba daně z příjmů (míra zdanění zisku) je 19 %. Dividendy jsu vypláceny ve výši Kč na 1 akcii. Úkl: vypčtěte průměrné náklady na kapitál. Řešení: PŘÍKLAD 3: Splečnst s ručením mezeným zalžil 5 splečníků, každý s vkladem Kč. Splečnst si vzala úvěr u banky ve výši Kč s úrkvu míru 17 %. Zisk určený k rzdělení mezi splečníky (pdíl na zisku) činí Kč. Sazba daně z příjmů právnických sb je 19 %. Úkl: zjistěte průměrné náklady na kapitál dané s. r.. Řešení: PŘÍKLAD 4: Pdnik dsáhl zisku před zdaněním a úhradu úrků ve výši 18 mil. Kč. Vlastní kapitál činí 60 mil. Kč, úvěr u banky je 40 mil. Kč při úrkvé míře 14 %. Sazba daně z příjmů (míra zdanění zisku) je 19 %. Pžadvaná míra pdílu na zisku je 18 %. Úkl: vyjádřete na základě uvedenéh zadání průměrné náklady na kapitál. Řešení: PŘÍKLAD 5: Stanvte ptimální kapitálvu strukturu (ptimální míru zadlužensti) pdniku, pkud je znám vývj nákladů na vlastní a cizí kapitál (viz následující přehled) a sazba daně z příjmů (ze zisku) činí 19 %. Míra zadlužensti v % Náklady na vlastní kapitál p zdanění zisku v % (re) Náklady na úrčený cizí kapitál před zdaněním zisku v % (rd)

46 4. Kapitálvá struktura pdniku Úkl: 1) stanvte ptimální míru zadlužensti; 2) znázrněte vývj nákladů na vlastní a cizí kapitál a vývj průměrných nákladů na kapitál. Řešení: 1) Stanvení ptimální míry zadlužensti: Míra zadlužensti v % Vážené průměrné náklady na kapitál v % (WACC) 2) Vývj nákladů na kapitál: náklady 24 na kapitál v % míra zadlužensti v % PŘÍKLAD 6: Na základě údajů z rzvahy (v tis. Kč) zhdnťte vztahy mezi majetkvu a kapitálvu strukturu pdniku. Aktiva ROZVAHA Pasiva Dluhdbý majetek (v ZC) Základní kapitál Zásby Fndy ze zisku Phledávky Výsledek hspdaření min. let Peněžní prstředky Dluhdbé závazky Krátkdbé závazky Aktiva celkem Pasiva celkem Řešení: 45

47 4. Kapitálvá struktura pdniku PŘÍKLAD 7: Na základě údajů z rzvahy ve zjedndušeném rzsahu (k v tis. Kč) psuďte kapitálvu strukturu pdniku ve vztahu k jeh majetkvé struktuře. AKTIVA CELKEM A. Phledávky za upsaný základní kapitál 0 B. Dluhdbý majetek B. I. Dluhdbý nehmtný majetek 100 B. II. Dluhdbý hmtný majetek B. III. Dluhdbý finanční majetek 900 C. Oběžná aktiva C. I. Zásby C. II. Dluhdbé phledávky C. III. Krátkdbé phledávky C. IV. Krátkdbý finanční majetek D. I. Časvé rzlišení 0 PASIVA CELKEM A. Vlastní kapitál A. I. Základní kapitál A. II. Kapitálvé fndy 500 A. III. Fndy ze zisku A. IV. Výsledek hspdaření minulých let (+/-) A. V. 1. Výsledek hspdaření běžnéh účetníh bdbí (+/-) A. V. 2. Rzhdnut zálhách na výplatu pdílu na zisku (-) 0 B. Cizí zdrje B. I. Rezervy 0 B. II. Dluhdbé závazky B. III. Krátkdbé závazky B. IV. Bankvní úvěry a výpmci B. IV. 1. Bankvní úvěry dluhdbé (z rzvahy v plném rzsahu) B. IV. 2. Krátkdbé bankvní úvěry (z rzvahy v plném rzsahu) B. IV. 3. Krátkdbé finanční výpmci (z rzvahy v plném rzsahu) 0 C. I. Časvé rzlišení 0 Řešení: OTÁZKY: 1) Pdle jakých kritérií členíme kapitál pdniku? 2) Charakterizujte jedntlivé slžky kapitálu pdniku. 3) C vede pdnikatele k pužití cizíh kapitálu? 4) C vlivňuje výši nákladů jedntlivých slžek kapitálu a průměrné náklady kapitálu pdniku? 5) C rzumíme ptimální kapitálvu strukturu ptimální míru zadlužensti a ptimální strukturu dluhů? 6) C je čistý pracvní kapitál a kdy vzniká nekrytý dluh? 46

48 5. Kalkulace nákladů 5. KALKULACE NÁKLADŮ Kalkulace nákladů patří mezi základní nástrje vnitrpdnikvéh řízení, jejichž úklem je: zjistit náklady, které byly vynalženy na knkrétní výkny (v případě výsledné kalkulace) neb stanvit náklady na knkrétní výkny pr následující bdbí (v případě předběžné kalkulace). Kalkulace nákladů je činnstí interdisciplinární, která vyžaduje splupráci technických i eknmických dbrníků. Knkrétní pdba kalkulace nákladů závisí na tm, k jakému účelu je sestavvána. 5.1 ZÁKLADNÍ POJMY Předmětem kalkulace je stanvení neb zjišťvání nákladů: - pdnikvých (dbytvých) výknů, tj. výrbků, prací a služeb určených pr realizaci neb - vnitrpdnikvých výknů, tj. výknů určených pr vnitrpdnikvu ptřebu. Kalkulace nákladů je metda výpčtu nákladů na jedntku výknu (tj. na jedntku výrbku, práce neb služby). V pdniku kalkulace služí: - jak kritérium pr stanvení hranice přijatelné ceny na trhu, - k cenění majetku vytvřenéh vlastní činnstí, - ke kntrle a rzbru hspdárnsti apd. Výkn (kalkulvaný výkn) výknem se rzumí jedntlivé druhy výrbků, prací neb služeb. Pr ptřeby sestavení kalkulace nákladů je nutné zjišťvat: - náklady, ale i - prdukci výrbků, prací neb služeb z účelvéh hlediska pdle jedntlivých úseků činnsti výknů. Kalkulační jednice jsu fyzické jedntky, v nichž se vyjadřují kalkulvané výkny (výrbky, práce neb služby), tj. např. kg, l, ks, t, tkm, ale i např. mtrvé vzidl, mtr, píst, určitá perace např. zabrušení válců. Kalkulační jednicí se tedy rzumí výkn (výrbek, služba, zbží apd., ppř. jejich části neb skupiny) vymezený mnžstvím, časem neb jiným způsbem. Kalkulační vzrec náklady se kalkulují pdle určité snvy, která se nazývá kalkulačním vzrcem. Kalkulační vzrec určuje, v jaké struktuře nákladvých plžek mají být náklady u jedntlivých výknů zjišťvány. Členění nákladvých plžek v kalkulačním vzrci má vytvářet předpklady pr plánvání i pr analýzu nákladů z hlediska rzhdujících nákladvých druhů i z hlediska vnitrpdnikvých vazeb. Členění kalkulačníh vzrce je prt zpravidla zalžen na kmbinaci klasifikace (členění) nákladů z těcht hledisek: - z hlediska kalkulačníh (rzlišení přímých a nepřímých nákladů); - z hlediska druhvéh (t umžňuje sledvání rzhdujících nákladvých druhů); a - pdle bratu výrby (rzlišení nákladů prvtních externích a druhtných interních pr analýzu vnitrpdnikvých vazeb). 47

49 5. Kalkulace nákladů Typvý kalkulační vzrec má zpravidla následující strukturu kalkulačních plžek: 1. Přímý materiál 2. Přímé mzdy 3. Pltvary vlastní výrby 4. Ostatní přímé náklady 5. Výrbní režie Vlastní náklady výrby (prvzu) = sučet plžek 1 až 5 6. Správní režie Vlastní náklady výknu = sučet plžek 1 až 6 7. Odbytvé náklady Úplné vlastní náklady výknu = sučet plžek 1 až 7 při kalkulaci ceny kalkulační vzrec pkračuje dále: 8. Zisk Výrbní cena = sučet plžek 1 až 8 9. Obchdní a dbytvé přirážky a srážky Prdejní cena = sučet plžek 1 až 9 V kalkulačním vzrci jsu dvě základní skupiny nákladů, a t: náklady přímé (jednicvé), které se přím přiřazují jedntlivým výknům (jedntlivým druhům výrbků apd.) a náklady nepřímé (režijní, režie), které se splečně vynakládají na více výknů (více druhů výrbků apd.) neb na zajištění chdu celéh pdniku. Režijní náklady se přiřazují k jedntlivým výknům nepřím prstřednictvím přirážek pdle určitých klíčů (viz dále). 5.2 DRUHY KALKULACÍ Kalkulace se mhu sestavvat pr různé účely a členit pdle různých kritérií. 1. Pdle měrných jedntek, kterých se pužil při sestavvání kalkulace, rzeznáváme: kalkulaci technicku, kalkulaci hspdářsku, kalkulaci technick-hspdářsku. V technické kalkulaci jsu jedntlivé kalkulační plžky, pkud je t mžné, vyjádřeny v technických měrných jedntkách: sptřeba materiálu v jedntkách mnžství, sptřeba lidské a strjvé práce v časvých jedntkách, sptřeba elektrické energie v kwh, plynu a vdy v m 3 apd. V hspdářské kalkulaci jsu všechny plžky kalkulace vyjádřeny v peněžních jedntkách. V technick-hspdářské kalkulaci jsu jedntlivé plžky kalkulace vyjádřeny - jednak v peněžních jedntkách, - jednak v jedntkách mnžství (pkud je t mžné, a především ty nejdůležitější). T je nejčastější a žáducí varianta. 48

50 5. Kalkulace nákladů 2. Pdle dby (času), kdy se kalkulace sestavuje, se rzlišuje: kalkulace předběžná, kalkulace výsledná. Předběžná kalkulace se sestavuje před zahájením výrby a služí tak k limitvání nákladů. Psláním předběžné kalkulace je vytvářet tlak na snižvání nákladů. Pužívá se ve dvu základních frmách, a sice jak: nrmvá kalkulace, neb prpčtvá kalkulace. Nrmvá kalkulace se pírá knkrétní nrmy; pdle druhu pužitých nrem se dále rzlišuje: kalkulace perativní, která se sestavuje na základě perativních nrem, tj. nrem platných v dbě sestavvání kalkulace (nrem sptřeby příméh materiálu, práce, ppř. nrem a zúčtvacích sazeb stanvených na plžky statních přímých nákladů, jakž i nrem a zúčtvacích sazeb (přirážek) nepřímých nákladů); pužívají se pr perativní řízení výrby. Operativní kalkulace jsu hlavním článkem kalkulační sustavy, nebť plní tyt funkce: - služí k bezprstřednímu řízení hspdárnsti výrby, - jsu základem pr tvrbu vnitrpdnikvých cen, - vychází se z nich při výpčtu nákladů nedknčené výrby a při jejím ceňvání. Operativní kalkulace se mění, kdykliv se mění platné nrmy, např. v důsledku technick-rganizačních patření. Jsu velmi pdrbné a jsu dvedeny až na jedntlivé perace. Na jejich základě se rzepisují náklady až na jedntlivá střediska. kalkulace plánvá, která se sestavuje na základě plánvých nrem (nrem sptřeby příméh materiálu, práce, ppř. nrem a zúčtvacích sazeb stanvených pr plžky statních přímých nákladů a nrem neb zúčtvacích sazeb (přirážek) nepřímých nákladů na úrvni technlgie a statních výrbních pdmínek v plánvaném bdbí); pužívají se pr plánvání výrby. Prpčtvá kalkulace se sestavuje na pdkladě údajů z perativních neb výsledných kalkulací prvnatelných výknů, ppř. jejich částí. Prpčtvá kalkulace se využívá tam, kde nrmy neexistují neb nejsu stanveny např. u nvých výrbků. Sestavuje se většinu delší dbu před zhtvením výrbku a umžňuje stanvit náklady puze rientačně. Výsledná kalkulace se sestavuje p sknčení výrby a dráží skutečný stav, kteréh byl dsažen. Ve výsledné kalkulaci se zjišťuje skutečná výše částek kalkulačních plžek dknčených výknů v přepčtu na kalkulační jednici. Schéma členění kalkulací pdle dby (času), kdy se kalkulace sestavuje, je následující: předběžná kalkulace nrmvá kalkulace kalkulace perativní kalkulace plánvá prpčtvá kalkulace výsledná kalkulace 49

51 5. Kalkulace nákladů 3. Z hlediska struktury lze rzlišit: kalkulaci pstupnu a kalkulaci průběžnu. Tt členění má význam zejména ve stupňvité výrbě, ve které se pltvary vlastní výrby předcházejících fází výrby sptřebvávají v následující fázi. Pstupná kalkulace bsahuje plžku pltvary vlastní výrby, ve které se uvádějí vlastní náklady na výrbu pltvarů z předcházejících fází. Průběžná kalkulace plžku pltvary vlastní výrby nebsahuje a vlastní náklady na pltvary se uvádějí v členění plžek kalkulačníh vzrce; t umžňuje zjistit pdíl materiálvých, mzdvých a statních nákladů v každém výrbku. 4. Pdle prmítání nepřímých nákladů d kalkulace se rzlišuje: kalkulace úplných nákladů a kalkulace neúplných nákladů. Kalkulace úplných nákladů dvádí na výrbek jak přímé, tak i nepřímé náklady. Umžňuje prvnat úplné náklady výrbku s jeh tržní cenu, a tedy zjistit zisk neb ztrátu z prdeje knkrétníh výknu. Prtže nepřímé (režijní) náklady jsu na výrbek určitým způsbem rzvrhvány, je jejich vypvídací schpnst mezena (rzvrhvací základna v některých případech nevystihuje přesně příčinné suvislsti mezi náklady a nákladvými činiteli). Z th důvdu se sestavují tzv. kalkulace s neúplnými náklady. Kalkulace neúplných nákladů předpkládá, že k výrbku lze přesně přiřadit puze přímé náklady. Zbývající náklady a zisk tvří tzv. hrubé rzpětí (hrubé rzpětí většinu v pměrvém ukazateli: hrubé rzpětí/cena služí k hdncení rentability výrbků). Předběžné a výsledné kalkulace téhž výknu (téže kalkulační jednice) musí být věcně a frmálně srvnatelné (zejména c d bsahu, členění plžek kalkulačníh vzrce a metd kalkulace). 5.3 POSTUP SESTAVOVÁNÍ KALKULACE NÁKLADŮ Sestavvání kalkulace nákladů (d ), c d jejich rzsahu i bsahvéh vymezení, je výlučnu záležitstí pdniků. Pdnik si sám určí, jak kalkulace prvádět, u kterých svých výknů je sestavvat apd. Při sestavvání výsledných kalkulací bude pdnik vycházet z vnitrpdnikvéh účetnictví, jehž frmu, rganizaci a zaměření si rvněž pdnik určí sám. Přitm však musí zabezpečit některé průkazné pdklady pr ptřeby finančníh účetnictví, zejména pr cenění zásb a statních výknů vytvřených vlastní činnstí. Kalkulační účetnictví představuje prhlubení vnitrpdnikvéh účetnictví sledváním nákladů pdle jedntlivých výknů. Při sestavvání předběžných kalkulací bude pdnik vycházet z technickhspdářských nrem, a sice z platných (perativních) nrem u perativních kalkulací, z plánvých nrem u plánvých kalkulací. 50

52 5. Kalkulace nákladů Dále navrhvaná řešení prblematiky kalkulace nákladů prt představují puze mžná a pužitelná řešení, ne tedy závazná řešení. Jejich snahu musí být c nejbjektivněji řešit dané prblémy. Pstup kalkulace nákladů je následující: 1. stanvení kalkulvaných výknů a kalkulačních jednic, definvání kalkulačníh vzrce; 2. kalkulace přímých nákladů; 3. kalkulace nepřímých nákladů režijních; 4. výpčet nákladů na kalkulační jednici. 1. Stanvení kalkulvaných výknů a kalkulačních jednic, definvání kalkulačníh vzrce Stanvení výknů představuje rzčlenění výrby, resp. činnsti pdniku pdle jedntlivých úseků činnsti, pdle jedntlivých výknů (jedntlivých druhů výrbků, prací neb služeb) a jejich jednznačné vymezení. Stanvení kalkulačních jednic představuje určení fyzické jedntky, ve které se bude vyjadřvat kalkulvaný výkn (výrbek, práce neb služba). Definvání kalkulačníh vzrce představuje knkretizaci typvéh kalkulačníh vzrce v aplikaci na druh činnsti a knkrétní pdmínky danéh pdniku; kalkulační vzrec pak určuje, v jaké struktuře nákladvých plžek bude pdnik náklady zjišťvat u jedntlivých výknů. 2. Kalkulace přímých nákladů V předběžných kalkulacích (perativních neb plánvých) se přímé náklady stanví pdle nrem sptřeby materiálu a práce (platných nrem neb plánvých nrem) přím na kalkulační jednici výknu (výrbku, práce neb služby). Ve výsledných kalkulacích se přímé náklady zjišťují z vnitrpdnikvéh účetnictví ve skutečné výši připadající na příslušný výkn (resp. na kalkulační jednici výknu v zakázkvé činnsti). 3. Kalkulace nepřímých nákladů režijních V předběžných kalkulacích se nepřímé náklady režijní stanví pdle nrem a zúčtvacích sazeb neb přirážek nepřímých nákladů režijních (platných nrem a sazeb u perativních kalkulací neb plánvých nrem a sazeb u plánvých kalkulací), a t přím na kalkulační jednici výknu (výrbku, práce neb služby). Ve výsledných kalkulacích je nutn nepřímé náklady režijní ve skutečné výši sledvat v průběhu rku dděleně (v pdstatě jak samstatné výkny); nejčastěji jsu sledvány jak - výrbní režie, - správní režie; kncem rku jsu režijní náklady rzvrhvány na jedntlivé výkny pdle zvlené rzvrhvé základny; jak rzvrhvu základnu lze pužít: přímé mzdy, přímé náklady, strjvé hdiny, dpracvané hdiny výrbních dělníků, případně dalších rzvrhvých základen zvlených pdnikem pdle pvahy výrby neb činnsti pdniku, lze pužít i některé kmbinace těcht rzvrhvých základen. 51

53 5. Kalkulace nákladů Každá z uvedených rzvrhvých základen má své zvláštnsti a je více či méně výhdná a pužívaná. Např. při pužití přímých mezd se relativně zvyšuje pdíl režijních nákladů u výknů s vyšší pracnstí apd. Jak nejvýhdnější se jeví pužití takvé rzvrhvé základny, která pdstatně nevlivní výsledky kalkulace, nejbjektivněji prvede rzvržení režijních nákladů na jedntlivé výkny bez pdstatnéh zkreslení knečných výsledků. Tét pdmínce ve většině případů bude nejlépe vyhvvat rzvrhvá základna: přímé náklady. Pstup při rzvrhvání režie: režijní náklady se vydělí příslušnu rzvrhvu základnu a zjistí se pdíl režie připadající na jedntku rzvrhvé základny; pdíl režie připadající na jedntku rzvrhvé základny se násbí pčtem jedntek rzvrhvé základny příslušnéh výknu a tak se zjistí pdíl režijních nákladů připadající na příslušný výkn; pdle pvahy rzvrhvé základny lze též vyjadřvat - režijní sazbu (např. sazba režie na 1 strjvu hdinu), - režijní přirážku v % (např. přirážka režie v % z přímých nákladů). 4. Výpčet nákladů na kalkulační jednici Ve výsledných kalkulacích p zjištění nákladů (přímých i nepřímých režijních) na příslušný výkn psledním krkem je vyčíslení nákladů na kalkulační jednici výknu (výrbku, práce neb služby). Lze pužít těcht metd: v nesdružené výrbě vzniká puze jeden druh výrbku (resp. práce neb služby): metda přímá, dělením přichází v úvahu u hrmadné výrby; metda zakázkvá její pužití přichází v úvahu u kusvé výrby, kde kalkulační jednicí jsu jedntlivé zakázky (zcela individuální výrbky, resp. práce neb služby); náklady (a sice přímé náklady) jsu sledvány přím na jedntlivé zakázky; ve sdružené výrbě v jednm technlgickém pstupu vzniká něklik druhů výrbků (resp. prací neb služeb): metda zůstatkvá (dečítací) pužije se tehdy, když jeden z výrbků je pvažván za hlavní a statní výrbky za vedlejší; metda spčívá v tm, že d celkvých nákladů výknu se dečtu vedlejší výrbky ceněné prdejními cenami (neb vnitrpdnikvými cenami) a zůstatek se pvažuje za náklady hlavníh výrbku; náklady na kalkulační jednici hlavníh výrbku zjistíme dělením těcht zbývajících nákladů pčtem kalkulačních jednic hlavníh výrbku; metda rzčítací pužije se tehdy, když sdružené výrbky nelze rzdělit na hlavní a vedlejší; celkvé náklady se rzvrhují na jedntlivé výrbky pmcí pměrvých (ekvivalentních) čísel, vyjadřujících jejich pdíl na nákladech, neb prcentním pdílem. Řešený příklad: Sestavte předběžnu kalkulaci výrbku, kde nrma sptřeby příméh materiálu činí 50 Kč a nrma přímých mezd je 30 Kč na 1 kus. Výrbní režie se stanví na základě příméh materiálu, správní režie na základě přímých mezd. Plánvaný rční bjem sptřeby příméh materiálu danéh prvzu (kde se výrbek vyrábí) je Kč, plánvaný rční bjem přímých mezd v pdniku Kč. Rční rzpčet výrbní režie danéh prvzu činí Kč, správní režie má rční rzpčet Kč. 52

54 5. Kalkulace nákladů Úkl: 1) Vypčtěte: přirážku (v %) výrbní a správní režie, resp. pdíl výrbní a správní režie na jedntku rzvrhvé základny; 2) Sestavte předběžnu kalkulaci výrbku a vyjádřete výrbní cenu, jestliže pdnik uplatňuje nákladvě rientvanu tvrbu cen se ziskvu přirážku 25 % vázanu na celkvé náklady. Řešení: 1) Výrbní režie: přirážka (v %) = % pdíl režie na l Kč příméh materiálu = Správní režie: přirážka (v %) = % ,22 Kč pdíl režie na l Kč přímých mezd = ,30 Kč 2) Předběžná kalkulace výrbku: Kalkulační plžka Kč na l kus výrbku 1. Přímý materiál 50,00 2. Přímé mzdy 30,00 3. Výrbní režie (22 % z 50, resp. 0,22. 50) 11,00 Vlastní náklady výrby 91,00 4. Správní režie (30 % z 30, resp. 0,30. 30) 9,00 Vlastní náklady výknu 100,00 5. Zisk (25 % ze 100) 25,00 Výrbní cena 125,00 53

55 5. Kalkulace nákladů PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ PŘÍKLAD 1: V textilním pdniku se v knfekčním prvzu vyrábějí různé druhy dívčích děvů. Určete, které náklady se kalkulují přím, a které se zahrnují d výrbní a správní režie a d dbytvých nákladů: 1. Mzdy střihaček a dělnic šicí dílny 2. Náklady na pštvné, telefn a fax 3. Odpisy strjníh zařízení knfekčníh prvzu 4. Náklady na prpagaci 5. Mzdy pracvníků pdnikvé účtárny 6. Sptřeba látek 7. Sptřeba knflíků a nití 8. Sptřeba elektrické energie v knfekčním prvzu 9. Sptřeba elektrické energie v útvarech pdnikvéh ředitelství 10. Přepravné za prdané výrbky 11. Úrky z bankvníh úvěru 12. Cestvné pracvníků dbytvéh ddělení Řešení: přímé náklady: výrbní režie: správní režie: dbytvé náklady: PŘÍKLAD 2: V textilním pdniku je v hlavní výrbě rční rzpčet výrbní režie Kč. Správní režie má rční rzpčet (připadající na hlavní výrbu) v částce Kč. Rční bjem plánvaných přímých mezd je Kč. V lednu se vyrábí tkanina, která má nrmu sptřeby příze 300 g na 1 m (běžný metr šíři 1,40 m) v ceně za 1 kg 120 Kč. Nrma přímých mezd tkadlen a statních výrbních dělníků činí 5,00 Kč na 1 m tkaniny. Úkl: 1) Vypčtěte: přirážku (v %) výrbní a správní režie, resp. pdíl výrbní a správní režie na jedntku rzvrhvé základny za předpkladu, že rzvrhvu základnu jsu přímé mzdy. 2) Sestavte předběžnu kalkulaci na 1 m tkaniny. Řešení: 1) Přirážka (v %) - výrbní režie: - správní režie: Pdíl režie na 1 Kč přímých mezd - výrbní: - správní: 54

56 5. Kalkulace nákladů 2) Předběžná kalkulace na 1 m tkaniny: Kalkulační plžka 1. Přímý materiál 2. Přímé mzdy 3. Výrbní režie Vlastní náklady výrby 4. Správní režie Vlastní náklady výknu Kč na 1 m PŘÍKLAD 3: V prvzní jedntce pdniku se vyrábějí na výrbní lince dva druhy výrbků: - na výrbek A se sptřebují 4 strjvé hdiny, na výrbek B 5 strjvých hdin; - rční výrbní úkl je pr výrbek A 380 ks a pr výrbek B 488 ks; - pdle technickhspdářských nrem činí přímé náklady na l ks (na kalkulační jednici): - na výrbek A přímý materiál Kč a přímé mzdy 440 Kč, - na výrbek B přímý materiál Kč a přímé mzdy 490 Kč. Rční rzpčet výrbní režie činí celkem Kč; rzvrhvu základnu je sptřeba strjvých hdin. Rční rzpčet správní režie (připadající na danu prvzní jedntku) činí Kč; rzvrhvu základnu je úhrn přímých nákladů. Úkl: 1) Vypčtěte režijní sazbu výrbní režie na strjvu hdinu a prcent režijní přirážky správní režie. 2) Vypracujte předběžnu kalkulaci na úrvni vlastních nákladů výrby i výknu pr ba výrbky (v přepčtu na kalkulační jednici na l ks). Řešení: 1) Sazba výrbní režie: Přirážka správní režie: 2) Předběžná kalkulace: Kalkulační plžka 1. Přímý materiál 2. Přímé mzdy 3. Výrbní režie Vlastní náklady výrby 4. Správní režie Vlastní náklady výknu Výrbek A (Kč/ks) B (Kč/ks) 55

57 5. Kalkulace nákladů PŘÍKLAD 4: Sestavte výsledné kalkulace v pdniku na základě těcht pdkladů: v 1. prvzu se vyráběly dva druhy výrbků s těmit výsledky: - výrbek A - přímý materiál Kč - přímé mzdy Kč - prdukce ks - výrbek B - přímý materiál Kč - přímé mzdy Kč - prdukce ks - výrbní režie 1. prvzu činila Kč v 2. prvzu se vyráběly rvněž dva druhy výrbků s těmit výsledky: - výrbek C - přímý materiál Kč - přímé mzdy Kč - prdukce 500 ks - výrbek D - přímý materiál Kč - přímé mzdy Kč - prdukce 800 ks - výrbní režie 2. prvzu činila Kč správní režie pdniku činila Kč (pdnik tvří uvedené dva prvzy) Úkl: 1) Sestavte výsledné kalkulace uvedených výrbků A, B, C, D; vypčtěte vlastní náklady výknu na 1 ks (kalkulační jednicí ve všech případech je 1 ks), jestliže rzvrhvu základnu pr rzvržení režijních nákladů na jedntlivé výkny budu: a) přímé náklady, b) přímé mzdy. 2) Psuďte vhdnst pužitých rzvrhvých základen při rzvrhvání režijních nákladů. Řešení: 1a) Výsledné kalkulace rzvržení režijních nákladů pdle přímých nákladů (v Kč): Kalkulační plžka 1. prvz 2. prvz výrbek A výrbek B výrbek C výrbek D 1. Přímý materiál 2. Přímé mzdy 3. Výrbní režie Vlastní náklady výrby 4. Správní režie Vlastní náklady výknu Prdukce (v ks) Vlastní náklady výknu na 1 ks Rzvržení režijních nákladů: Výrbní režie 1. prvzu: Výrbní režie 2. prvzu: Správní režie: 56

58 5. Kalkulace nákladů 1b) Výsledné kalkulace rzvržení režijních nákladů pdle přímých mezd (v Kč): Kalkulační plžka 1. prvz 2. prvz výrbek A výrbek B výrbek C výrbek D 1. Přímý materiál 2. Přímé mzdy 3. Výrbní režie Vlastní náklady výrby 4. Správní režie Vlastní náklady výknu Prdukce (v ks) Vlastní náklady výknu na 1 ks Rzvržení režijních nákladů: Výrbní režie 1. prvzu: Výrbní režie 2. prvzu: Správní režie: 2) Psuzení vhdnsti pužitých rzvrhvých základen při rzvrhvání režijních nákladů (vč. zdůvdnění): PŘÍKLAD 5: Pekárenský pdnik tvří dva prvzy, a sice pekařská výrba a cukrářská výrba. Sestavte výslednu kalkulaci tří hlavních pekařských výrbků chléb knzumní ( hmtnsti 1,2 kg), veka tukvá a rhlík standard na základě těcht pdkladů (za rk): - chléb knzumní přímý materiál Kč přímé mzdy Kč prdukce ks - veka tukvá přímý materiál Kč přímé mzdy Kč prdukce ks - rhlík standard přímý materiál Kč přímé mzdy Kč prdukce ks - přímé náklady statních výknů (prduktů) pekařské výrby Kč - úhrn přímých nákladů cukrářské výrby Kč - výrbní režie pekařské výrby Kč - správní režie Kč - dbytvá režie Kč Úkl: 1) Sestavte výslednu kalkulaci úplných vlastních nákladů výknu uvedených hlavních pekařských výrbků; rzvrhvu základnu pr rzdělení režií jsu přímé náklady. 57

59 5. Kalkulace nákladů 2) Vypčtěte rentabilitu tržeb a rentabilitu nákladů těcht prduktů, je-li prdejní cena za 1 ks: chléb knzumní 16,20 Kč, veka tukvá 10,00 Kč, rhlík standard 1,25 Kč. 3) Psuďte kalkulační systém danéh pdniku, a t především z hlediska rzsahu nepřímých nákladů. Řešení: 1) a 2) Výsledná kalkulace (v Kč) a rentabilita výrbků (v %): Kalkulační plžka Chléb knzumní Veka tukvá Rhlík standard 1. Přímý materiál 2. Přímé mzdy 3. Výrbní režie Vlastní náklady výrby 4. Správní režie Vlastní náklady výknu 5. Odbytvá režie Úplné vlastní náklady výknu Prdukce (v ks) Úplné vlastní náklady výknu na 1 ks Prdejní cena za 1 ks Zisk na 1 ks Rentabilita tržeb (v %) Rentabilita nákladů (v %) Rzvržení režijních nákladů: Výrbní režie pekařské výrby: Správní režie: Odbytvá režie: 3) Psuzení kalkulačníh systému pdniku: PŘÍKLAD 6: Celkvé údaje výsledku hspdaření pdniku za určité bdbí jsu: Tržby celkem Kč Náklady celkem Kč s tímt členěním pdle nákladvých druhů: - sptřeba materiálu Kč - služby Kč - mzdvé náklady Kč - náklady na sciální zabezpečení a zdrav. pjištění Kč - dpisy dluhdbéh majetku Kč - statní náklady Kč Zisk Kč Pdnik vyráběl dva výrbky (A a B) s těmit výsledky: - výrbek A - přímý materiál Kč - přímé mzdy Kč - prdukce 10 ks - tržby Kč 58

60 5. Kalkulace nákladů - výrbek B - přímý materiál Kč - přímé mzdy Kč - prdukce 10 ks - tržby Kč Úkl: 1) Rzdělte náklady pdniku z kalkulačníh hlediska na přímé a režijní. 2) Sestavte výslednu kalkulaci nákladů výrbků A a B; rzvrhvu základnu pr rzdělení režie jsu přímé mzdy. 3) Vypčtěte rentabilitu tržeb jedntlivých výrbků. Řešení: 1) Výpčet režijních nákladů: Na 1 Kč přímých mezd připadá režijních nákladů: 2) a 3) Sestavení výsledné kalkulace (v Kč) a výpčet rentability tržeb výrbků (v %): Kalkulační plžka výrbek A výrbek B 1. Přímý materiál 2. Přímé mzdy 3. Režie Vlastní náklady výknu Prdukce (v ks) Vlastní náklady na l ks Tržby Zisk Prdejní cena za l ks Zisk na l ks Rentabilita tržeb (v %) OTÁZKY: 1) Zdůvdněte vlbu rzvrhvé základny při kalkulaci režijních nákladů. 2) Vysvětlete vztahy mezi druhvým a kalkulačním členěním nákladů. 59

61 6. Nákladvé funkce 6. NÁKLADOVÉ FUNKCE Nákladvé funkce (CF Cst Functin) vyjadřují vztah (matematicku frmu) mezi náklady (závisle prměnná) a bjemem výrby, bjemem prdukce (nezávisle prměnná) pdniku; becně: kde: TC f (Q) ; TC náklady (celkvé náklady) v peněžním vyjádření, Q prdukce v naturálních jedntkách. Rzlišujeme: krátkdbé nákladvé funkce a dluhdbé nákladvé funkce. V dalším se budeme zabývat především prblematiku krátkdbých nákladvých funkcí, které charakterizují průběh nákladů v krátkém bdbí, respektují rzdělení nákladů na fixní a variabilní a pužívají se v běžném, perativním řízení. 6.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY NÁKLADOVÉ FUNKCE K základním charakteristikám krátkdbé nákladvé funkce patří: celkvé náklady, průměrné náklady, mezní náklady (marginální). Celkvé náklady (TC Ttal Csts) jsu veškeré náklady vynalžené na celkvý bjem prdukce (jsu dány hdntami nákladvé funkce). Celkvé náklady pdle vztahu k prdukci se člení na: fixní náklady (pevné, neměnné, stálé), variabilní náklady (prměnné). Fixní náklady (FC Fixed Csts): bjem fixních nákladů se nemění se změnu rzsahu prdukce; příklady fixních nákladů: náklady na dpisy, nájemné, úrky apd. Variabilní náklady (VC Variable Csts): bjem variabilních nákladů se mění se změnu rzsahu prdukce; příklady variabilních nákladů: náklady na surviny, základní materiál, phnné hmty, energii, pracvní náklady v případě, že dměna je závislá na mnžství prdukce apd. Variabilní náklady se mhu měnit různě; rzlišujeme tyt variabilní náklady: variabilní náklady lineární (prprcinální) VCl (Variable Csts linear) mění se přím úměrně s mnžstvím prdukce, variabilní náklady prgresivní (nadprprcinální) VCp (Variable Csts prgressive) rstu rychleji než bjem prdukce (pkud se v pdniku prjevuje zákn klesajících výnsů), variabilní náklady degresivní (pdprprcinální) VCd (Variable Csts degressive) rstu pmaleji než bjem prdukce (např. při zhrmadnění výrby). Nejčastější průběh variabilních nákladů v pdniku je kmbinvaný průběh, a sice průběh degresivně-prgresivní. 60

62 6. Nákladvé funkce Platí: TC = FC + VC Průměrné náklady (AC Average Csts) jsu náklady připadající v průměru na jedntku prdukce (d zahájení výrby), vypčteme je tak, že celkvé náklady dělíme celkvým mnžstvím prdukce, a t pdle vztahu: TC AC. Q Rzlišujeme: průměrné fixní náklady AFC (Average Fixed Csts), průměrné variabilní náklady AVC (Average Variable Csts); platí: AC = AFC + AVC Průměrné variabilní náklady mhu být: průměrné variabilní náklady lineární AVCl (Average Variable Csts linear) s růstem prdukce se nemění, průměrné variabilní náklady prgresivní AVCp (Average Variable Csts prgressive) rstu s růstem bjemu prdukce, průměrné variabilní náklady degresivní AVCd (Average Variable Csts degressive) klesají s růstem bjemu prdukce. Průměrné fixní náklady AFC s růstem prdukce průměrné fixní náklady trvale klesají (hyperblická funkce). Průměrné náklady AC jejich průběh závisí na pměru jedntlivých druhů nákladů. Pkud celkvé náklady budu tvřeny náklady fixními a náklady variabilními degresivněprgresivníh typu, průběh průměrných nákladů bude mít zpčátku sféru degrese především vlivem pčátečníh rychléh pklesu průměrných fixních nákladů, a pzději sféru prgrese pkles průměrných fixních nákladů je již pmalý a průměrné variabilní náklady se zvyšují stále rychleji. Mezní náklady (marginální) MC (Marginal Csts) představují přírůstek nákladů na jedntku přírůstku prdukce: TC dtc MC pr Q 0 MC. Q dq Funkce mezních nákladů je pak první derivací nákladvé funkce. Mezní náklady předpkládají změnu nákladů, prt je mžné sledvat mezní náklady jen u variabilních nákladů, neb u celkvých nákladů, tvřených náklady fixními i variabilními. Existence fixních nákladů má mimřádný vliv na vztahy mezi základními eknmickými veličinami pdniku, jak jsu bjem výrby, náklady a zisk. S růstem bjemu výrby klesají průměrné fixní náklady (a tím i celkvé náklady na jedntku prdukce). Tent jev se značuje jak degrese nákladů. Prtže pkles průměrných fixních nákladů je zpčátku velmi rychlý a pzději jen pzvlný (hyperblická funkce), prt se ani zisk z jedntky prdukce nevyvíjí lineárně. Pkles (degrese) nákladů a růst zisku je tím vyšší, čím nižší je základní úrveň zvyšující se výrby. Při manažerských prpčtech bvykle předpkládáme, že variabilní náklady se vyvíjejí lineárně (prprcinálně). 61

63 6. Nákladvé funkce V suvislsti s existencí fixních nákladů lze pzrvat dva jevy relativní úspru fixních nákladů a nevyužité fixní náklady. Relativní úspra fixních nákladů K relativní úspře fixních nákladů dchází při zvyšvání bjemu prdukce (v rámci dané výrbní kapacity); vyjádří se pdle vztahu: kde: U FC ( k 1) ; U relativní úspra fixních nákladů v Kč, FC fixní náklady v Kč, k keficient růstu bjemu výrby (Q1/Q0). Můžeme pužít i vztahu, kterým zjistíme relativní úspru průměrných nákladů v % vlivem fixních nákladů: Q% FC % U % ; 100 Q% kde: U% relativní úspra průměrných nákladů (resp. haléřvé nákladvsti = celkvé náklady/bjem prdukce v Kč) v % vlivem fixních nákladů, Q% přírůstek bjemu výrby v %, tj.: ( k 1) 100, FC% pdíl fixních nákladů na celkvých nákladech v % při Q = 100 %. Nevyužité fixní náklady Nevyužitím výrbní kapacity dchází k nevyužití fixních nákladů. Ta část fixních nákladů, která dpvídá nevyužité výrbní kapacitě, se nazývá nevyužité (vlné) fixní náklady; vyjádří se pdle vztahu: Q s FC n FC 1 ; Q p kde: FCn nevyužité fixní náklady v Kč, Qs skutečný bjem výrby v naturálních jedntkách neb v Kč, Qp výrbní kapacita v naturálních jedntkách neb v Kč. S růstem výše fixních nákladů a jejich pdílu na celkvých nákladech rste i prvzní rizik (viz prvzní páka). Řešený příklad: Rční fixní náklady závdu vyrábějícíh žárvky jsu Kč. Variabilní náklady na jednu žárvku jsu 5 Kč, cena žárvky je 9 Kč. Výrbní kapacita je kusů žárvek. Úkl: 1) Vyjádřete relativní úspru fixních nákladů v Kč rzšířením výrby z na kusů. 2) Vyjádřete relativní úspru průměrných nákladů (resp. haléřvéh ukazatele nákladvsti) v % vlivem fixních nákladů, zvýšíme-li bjem výrby z na kusů. 3) Stanvte nevyužité fixní náklady při výrbě kusů žárvek. Řešení: 1) Relativní úspra fixních nákladů v Kč: Q k 1,25 Q U FC ( k 1) (1,25 1) Kč Relativní úspra fixních nákladů činí Kč. 62

64 6. Nákladvé funkce Důkaz: rzdíl v AFC, fixních nákladech na 1 ks (3,75 3,00) je 0,75 Kč; při výrbě kusů t činí Kč. 2) Relativní úspra průměrných nákladů (resp. haléřvéh ukazatele nákladvsti) v % vlivem fixních nákladů: Q Q % ( k 1) % Q FC při Q 100 %, tj. při Q ks % FC Kč TC Kč FC % ,86 % Q% FC % 25 42,86 U % 8,57 % 100 Q% Relativní úspra průměrných nákladů činí 8,57 %. Důkaz: AC při Q ks 8, 75 Kč AC při Q ks 8, 00 Kč Využitím (vlivem) fixních nákladů dšl ke snížení průměrných nákladů z 8,75 Kč na 0,75 8,00 Kč, tj. 0,75 Kč, tj ,57 %. 8,75 haléřvá nákladvst: při Q ks , při Q ks 0, Využitím (vlivem) fixních nákladů dšl ke snížení haléřvé nákladvsti z 0,972 na 0,083 0,889, tj. 0,083, tj ,57 %. 0,972 3) Nevyužité fixní náklady v Kč: Q s FC n FC Kč Q p Nevyužité (vlné) fixní náklady činí Kč. 6.2 NÁKLADOVÉ FUNKCE A ANALÝZA BODU ZVRATU Mezi základní eknmické veličiny pdniku patří zisk, náklady, bjem výrby, ceny prdukce a tržby. Zkumáním vztahů mezi nimi se zabývá následující prblematika. Při řešení vycházíme z těcht parametrů: 63

65 6. Nákladvé funkce Q mnžství vyrbených a prdaných výrbků, resp. rzsah (bjem) výrby (v naturálních jedntkách neb v Kč), p cena výrbku (cena za jedntku výrbku), TR celkvé tržby (Ttal Revenue); předpkládáme, že vše, c se vyrbí, se také prdá, FC fixní náklady (jejich bjem), AVC průměrné variabilní náklady (variabilní náklady na jedntku výrbku), TC celkvé náklady. Analýza bdu zvratu umžňuje především stanvit: při jakém minimálním rzsahu výrby bude výrba rentabilní, při jakém rzsahu výrby bude pdnik dsahvat zisku apd. 1. Bd zvratu při neměnné ceně a lineárním vývji nákladů Při manažerských prpčtech bvykle předpkládáme tut situaci, tj. neměnnu cenu a lineární vývj variabilních nákladů. Vztahy jsu nejprve zkumány při prdukci výrbků stejnéh druhu. Pr vývj tržeb (celkvých tržeb TR) při neměnné ceně platí vztah: TR p Q Pr vývj celkvých nákladů (TC) při lineárním vývji variabilních nákladů platí vztah: TC FC AVCl Q Dále platí, že zisk (Z) je rzdíl mezi tržbami (výnsy) a náklady: Z TR TC Z th vyplývá, že zisku bude dsažen, když TR > TC; když TR < TC, vzniká ztráta. Když TR = TC, nevzniká ani zisk, ani ztráta; tent rzsah výrby (resp. tt mnžství výrbku) značujeme jak bd zvratu (BEP Break-Even Pint). Bd zvratu dvdíme: TR TC p Q FC AVCl Q ; z th: kde: FC Q( BEP ) ; p AVCl Q(BEP) hledaný rzsah výrby, kdy nevzniká ani zisk, ani ztráta bd zvratu (též kritický bd rentability, bd krytí nákladů apd.); p AVCl, tj. rzdíl mezi cenu a variabilními náklady na jedntku prdukce (průměrné variabilní náklady lineární), značujeme jak příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku. Znázrnění vývje tržeb a nákladů: tržby náklady (TR, TC) zisk TR TC ztráta Q(BEP) bd zvratu Q(BEP) bjem prdukce (Q) 64

66 6. Nákladvé funkce P dsažení bdu zvratu vzniká zisk; zisk bude tím vyšší při neměnné ceně a lineárním vývji nákladů čím více výrbků vyrbíme a prdáme. Kritické využití výrbní kapacity (v %): Kritické využití výrbní kapacity (Qp krit) zjistíme jak pměr bjemu výrby ve výši bdu zvratu Q(BEP) a výrbní kapacity (Qp): Q p krit Q( BEP ) 100 Q p Bd zvratu pr dsažení pžadvanéh zisku: Cílem pdniků je prdukvat zisk, dsáhnut určitéh zisku. Pkud tent pžadvaný zisk značíme jak minimální zisk (Zmin), pak nvý bd zvratu, zahrnující i tvrbu tht zisku Q(Zmin), vyjádříme pdle vztahu: FC Z Q ( Z ) min min p AVCl (vycházíme ze vztahu: p Q FC AVCl Q Z min ) Keficient bezpečnsti (v %): Keficient bezpečnsti (kb) nám vyjadřuje, jak dalek se pdnik nachází d bdu zvratu. Blíží-li se keficient nule, hrzí pdniku, že se dstane d ztráty. Nemůže-li zvýšit tržby (bjem prdeje a cenu), musí snížit variabilní náklady a dburat část fixních nákladů. Keficient bezpečnsti se vypčte pdle vztahu: Q s Q( BEP ) kb 100, Q s kde: Qs skutečně dsažený bjem výrby (v naturálních jedntkách neb v Kč). Řešený příklad: Při výrbě danéh výrbku je známa nákladvá funkce TC Q. Prdejní cena za l ks výrbku činí 5,50 Kč. Úkl: 1) Určete bd zvratu. 2) Jaké mnžství výrbku musí pdnik vyrbit, aby dsáhl zisku ve výši Kč? Řešení: 1) Bd zvratu: FC Q ( BEP ) ks výrbku. p AVCl 5,50 2 2) Mnžství výrbku, při němž pdnik dsáhne zisku ve výši Kč: FC Z min Q ( Z min ) ks výrbku. p AVCl 5,50 2 Výše uvedené úlhy lze různým způsbem kmbinvat, přičemž můžeme zjistit např.: - maximálně přípustné fixní náklady a variabilní náklady na l výrbek (v pdstatě průměrné variabilní náklady lineární), - minimální cenu, - ptřebné využití výrbní kapacity apd. Vyjdeme ze základních vztahů mezi eknmickými veličinami: TR TC ( resp. TR TC Z min ) p Q FC AVCl Q resp. p Q FC AVCl Q Z ) ( min 65

67 6. Nákladvé funkce Stanvení limitu variabilních nákladů: Při dané ceně, předpkládaném bjemu výrby a daných fixních nákladech lze stanvit maximální přípustnu mez (limit) variabilních nákladů na jeden výrbek (AVCl): FC AVCl FC Z min p Q resp. AVCl p Q Předpkládáme-li určitu minimální rentabilitu r měřenu vztahem zisk/tržby, pak přípustné variabilní náklady na jeden výrbek vypčteme pdle vztahu ( r dsazujeme v pdbě keficientu): FC r p Q AVCl p Q Stanvení limitu fixních nákladů: Pr výpčet maximální přípustné výše fixních nákladů pužijeme vztahů: FC Q p AVCl resp FC Q p AVCl. Z min Stanvení limitu minimální výše ceny: Pr stanvení minimální výše ceny pužijeme vztahu: FC p AVCl Q Při stanvení ceny zajišťující minimální zisk při dané abslutní výši minimálníh zisku pužijeme vztahu: FC Z min p AVCl Q při dané rentabilitě tržeb r pak vzrce: FC AVCl Q p Q ( 1 r) Při různrdé prdukci musíme pr vyjádření závislsti nákladů a bjemu výrby pužít glbální nákladvu funkci vyjadřující vztah mezi celkvu prdukcí (v Kč) a celkvými náklady (předpkládáme pět lineární vývj variabilních nákladů): kde: TC FC h Q ; VC hvc pdíl variabilních nákladů na 1 Kč prdukce (tržeb), Q celkvá prdukce (tržby) v Kč. Pdíl variabilních nákladů na 1 Kč prdukce je bdbu známéh haléřvéh ukazatele nákladvsti (h), který však představuje pdíl celkvých nákladů na 1 Kč prdukce. Vzhledem k tmu, že pdíl variabilních nákladů na 1 Kč prdukce (hvc) u různrdé prdukce je určitu analgií průměrných variabilních nákladů lineárních (AVCl) u stejnrdé prdukce, jsu i prpčty bdu zvratu, rzsahu výrby pr zajištění pžadvanéh zisku, kritickéh využití výrbní kapacity a dalších vztahů u různrdé prdukce shdné s těmit prpčty při stejnrdé prdukci. Když: TR TC resp. Q FC h VC Q ; kde: Q celkvá prdukce v Kč; tak např.: FC FC Z Q( BEP ) ; ppř. Q( Z ) 1 1 h VC min min ; h VC 66

68 6. Nákladvé funkce kde: 1 hvc představuje výši příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku připadající na 1 Kč bjemu výrby (je t bdba příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku v abslutní výši). 2. Bd zvratu při měnící se ceně a nelineárních nákladech S růstem výrby (a tudíž i nabídky) klesá cena výrbku. S růstem výrby variabilní náklady mhu růst rychleji než bjem prdukce. Za tét situace existují: dva bdy zvratu - první bd zvratu, kdy výrba začne být ziskvá, - druhý bd zvratu, kdy výrba začne být pět ztrátvá. Zjištění je snadné, pkud známe funkci tržeb (TR) a funkci nákladů (TC): bdy zvratu zjistíme řešením rvnsti funkce tržeb a funkce nákladů, tedy když TR = TC. Znázrnění vývje tržeb a nákladů: tržby náklady (TR, TC) TC ztráta TR zisk Q(BEP1) první bd zvratu Q(BEP2) druhý bd zvratu ztráta Q(BEP1) Q(BEP2) bjem prdukce (Q) 6.3 MEZNÍ NÁKLADY A MAXIMALIZACE ZISKU Zjištění rzsahu prdukce, kdy bude dsažen maximálníh zisku, je snadné, pkud známe funkci tržeb a funkci nákladů. Jestliže se cena výrbku nemění s prdávaným mnžstvím největší bjem zisku bude dsažen v případě, že mezní náklady (MC) se rvnají ceně výrbku (p): MC p. Jestliže dchází ke změně ceny výrbku s prdávaným mnžstvím maxima zisku bude dsažen, když mezní náklady se rvnají mezním tržbám (MR Marginal Revenue): MC MR. Při řešení v praxi využíváme znalsti marginálních veličin: derivace funkce tržeb = mezní tržby (MR), derivace funkce nákladů = mezní náklady (MC); pak tedy musí platit z hlediska maximalizace zisku (kritérium ptimality pr maximalizaci zisku), že: 67

69 6. Nákladvé funkce mezní náklady = mezním tržbám (resp. ceně výrbku), MC = MR (resp. p). Z th vyplývá závěr, že je nutné sledvat přírůstky tržeb a přírůstky nákladů: pkud přírůstek tržeb převyšuje přírůstek nákladů ( TR TC ) je výhdné rzšiřvat výrbu, pkud přírůstek tržeb je menší než přírůstek nákladů ( TR TC ) je třeba výrbu mezvat. Řešený příklad: Při výrbě nvéh výrbku se předpkládá změna prdejní ceny s prdávaným mnžstvím, 2 pčítá se s vývjem tržeb pdle vztahu TR Q 25Q. Fixní náklady výrby nvéh výrbku jsu Kč, variabilní náklady na l ks (průměrné variabilní náklady lineární) činí 800 Kč. Úkl: 1) Jaké je kritické mnžství výrby (bd zvratu, resp. bdy zvratu)? 2) Jaké mnžství výrbku budeme vyrábět, abychm dsáhli maximálníh zisku? 3) Jaku cenu stanvíme? Řešení: 1) Kritické mnžství výrby (bd zvratu, resp. bdy zvratu): 2 TR Q 25Q TC Q TR TC Q 25Q Q Q ( BEP ) 1 48,1 48 Q ( BEP ) 2 207,9 208 Výrba začne být ziskvá při výrbě 48 ks výrbku (první bd zvratu) a začne být pět ztrátvá při výrbě 208 ks výrbku (druhý bd zvratu). 2) Rzsah výrby pr dsažení maximálníh zisku: MR = TR = Q MC =TC = 800 MR = MC Q = 800 Q = 128 Maximálníh zisku bude dsažen při výrbě 128 ks výrbku. 3) Cena při ptimálním rzsahu výrby: TR = 7 200Q 25Q Q 25Q p Q Q p ( při Q 128 ) Cenu výrbku (při ptimálním rzsahu výrby z hlediska maximalizace zisku) stanvíme ve výši Kč za 1 ks. 68

70 6. Nákladvé funkce 6.4 PROVOZNÍ PÁKA Obecně platí, že vyšší stupeň mechanizace (autmatizace, rbtizace) zvyšuje pdíl fixních nákladů v celkvých nákladech (dchází k substituci variabilních nákladů náklady fixními); hvří se tzv. prvzní páce: prvzní páka (perating leverage) charakterizuje pdíl fixních nákladů v celkvých nákladech pdniku. Je-li vyšší pdíl fixních nákladů v celkvých nákladech, tak stejná změna v tržbách (v bjemu výrby, resp. prdeje) vyvlá vyšší změnu v prvzním zisku, cž se značuje jak stupeň prvzní páky (vyjádřený v %): stupeň prvzní páky vyjadřuje prcentní změnu zisku vyvlanu jednprcentní změnu vyrbenéh, resp. prdanéh mnžství, při neměnné ceně též tržeb; vypčte se pdle vztahu: Z 1 Z prcentní změna zisku (Z) Z 0 stupeň prvzní páky. prcentní změna tržeb (TR) TR 1 TR TR 0 Pdnik s vyšším stupněm mechanizace, s vyšší prvzní páku: dsahuje bdu zvratu při vyšším bjemu výrby a prdeje, p dsažení bdu zvratu ale jeh zisk rste rychleji. Vyšší prvzní páka pdniku však zvyšuje i jeh pdnikatelské rizik, při pklesu výrby a prdeje se pdnik dříve dstane d ztráty. Obecně platí, že: při růstu výrby (v bdbí knjunktury) jsu na tm lépe pdniky s vyským stupněm prvzní páky (s relativně vyskými fixními náklady), při pklesu výrby (v bdbí recese) pak pdniky s relativně vyskými variabilními náklady. Řešený příklad: Dva pdniky (A a B) prdukující stejný výrbek se liší puze pdílem fixních a variabilních nákladů (v důsledku různéh stupně mechanizace v pdniku A je nízký, v pdniku B je vyský). Fixní náklady pdniku A jsu Kč, pdniku B Kč. Variabilní náklady na 1 kus výrbku (AVCl) pdniku A jsu 60 Kč, pdniku B 20 Kč. Prdejní cena výrbku je stejná, a sice 80 Kč za 1 kus. Úkl: 1) Stanvte bd zvratu daných pdniků. 2) Vyjádřete stupeň prvzní páky pdniku A i pdniku B. Řešení: 1) Bd zvratu: FC Pdnik A: Q( BEP ) ks p AVCl FC Pdnik B: Q( BEP ) ks p AVCl Pdnik B (s vyšší prvzní páku) dsáhne bdu zvratu až při dvjnásbném bjemu výrby v prvnání s pdnikem A. 2) Stupeň prvzní páky: 69

71 6. Nákladvé funkce Při výpčtu uvažujme např. se změnu bjemu výrby a prdeje z (Q0) na (Q1) ks: Pdnik A: při Q0 = ks TR0 = Kč TC0 = Kč Z0 = Kč při Q1 = ks TR1 = Kč TC1 = Kč Z1 = Kč Pdnik B: při Q0 = ks TR0 = Kč TC0 = Kč Z0 = Kč při Q1 = ks TR1 = Kč TC1 = Kč Z1 = Kč Stupeň prvzní páky: Pdnik A: Z 1 Z prcentní změna zisku (Z) Z ,67 % prcentní změna tržeb (TR) TR 1 TR TR Pdnik B: Z 1 Z prcentní změna zisku (Z) Z ,00 % prcentní změna tržeb (TR) TR 1 TR TR V pdniku A při zvýšení prdeje (při neměnné ceně ale i tržeb) 1 % se zvýší zisk 1,67 %, v pdniku B 5,00 %; pdnik B má 3krát vyšší stupeň prvzní páky. PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ PŘÍKLAD 1: Při výrbě danéh výrbku platí nákladvá funkce: TC Q Q Q, kde Q je prdukce výrbku v tis. kusů. Úkl: 1) Odvďte funkci průměrných nákladů a funkci mezních nákladů pdle derivace. 2) Vypčtěte minimum průměrných nákladů a minimum mezních nákladů a jim dpvídající rzsah prdukce. Řešení: 1) Funkce průměrných nákladů: Funkce mezních nákladů (pdle derivace): 70

72 6. Nákladvé funkce 2) Minimum průměrných nákladů: Minimum mezních nákladů: PŘÍKLAD 2: Pdnik vyrábí disky kl pr autmbily. Rční fixní náklady jsu 36 mil. Kč, variabilní náklady na 1 disk činí 100 Kč, cena disku je 150 Kč. Výrbní kapacita pdniku je kusů disků kl. Úkl: 1) Vyjádřete relativní úspru fixních nákladů v Kč rzšířením výrby z na kusů. 2) Vyjádřete relativní úspru průměrných nákladů (resp. haléřvé nákladvsti) v % vlivem fixních nákladů, zvýšíme-li bjem výrby z na kusů. 3) Stanvte nevyužité fixní náklady při výrbě kusů disků kl. Řešení: 1) Relativní úspra fixních nákladů v Kč: 2) Relativní úspra průměrných nákladů (resp. haléřvé nákladvsti) v % vlivem fixních nákladů: 3) Nevyužité fixní náklady v Kč (při Q = ks): PŘÍKLAD 3: Pr zvýšení knkurenční schpnsti svých výrbků je pdnik pstaven před úkl snížit haléřvu nákladvst 4 %; sučasná úrveň haléřvé nákladvsti je 0,850, má se tedy snížit na 0,816. Pdíl fixních nákladů na celkvých nákladech je 33 %, pdnik plánuje zvýšení bjemu výrby (v rámci stávající výrbní kapacity) 10 %. Úkl: 1) Klik prcent snížení průměrných nákladů (haléřvé nákladvsti) zajistí vliv fixních nákladů? 2) Klik případně zbývá na snížení variabilních nákladů? 71

73 6. Nákladvé funkce Řešení: 1) Relativní úspra průměrných nákladů haléřvé nákladvsti v % vlivem fixních nákladů: 2) Snížení variabilních nákladů: PŘÍKLAD 4: Pdnik vyrábí jeden druh výrbku, jehž prdejní cena činí 22 Kč za 1 ks. Variabilní náklady na 1 ks jsu 14 Kč, rční bjem fixních nákladů pdniku činí Kč. Úkl: 1) Určete bd zvratu. 2) Zjistěte kritické využití výrbní kapacity, jestliže rční výrbní kapacita pdniku je ks výrbku. 3) Vyjádřete keficient bezpečnsti, jestliže skutečný bjem výrby pdniku je ks. 4) Stanvte rzsah výrby, při němž pdnik dsáhne pžadvanéh zisku ve výši Kč. Řešení: 1) Bd zvratu: 2) Kritické využití výrbní kapacity: 3) Keficient bezpečnsti: 4) Bd zvratu pr dsažení pžadvanéh zisku: PŘÍKLAD 5: Pdnik uvažuje výrbě nvéh výrbku; předpkládaný rční bjem výrby a prdeje je ks při prdejní ceně 22 Kč za 1 ks, plánvaný rční bjem fixních nákladů na tent výrbek je Kč. Úkl: 1) Stanvte limit variabilních nákladů na jeden výrbek. 2) Stanvte limit variabilních nákladů na jeden výrbek, pkud pdnik předpkládá při jeh výrbě dsáhnut minimálníh rčníh zisku ve výši Kč. 72

74 6. Nákladvé funkce 3) Stanvte limit variabilních nákladů na jeden výrbek, pkud pdnik předpkládá při jeh výrbě dsáhnut minimální rentability tržeb 11 %. Řešení: 1) Limit variabilních nákladů: 2) Limit variabilních nákladů pr pžadvaný minimální zisk: 3) Limit variabilních nákladů pr pžadvanu minimální rentabilitu tržeb: PŘÍKLAD 6: Pdnik uvažuje výrbě nvéh výrbku; předpkládaný rční bjem výrby a prdeje je ks při prdejní ceně 22 Kč za 1 ks, plánvaná výše variabilních nákladů na jeden výrbek je 14 Kč. Úkl: 1) Stanvte limit fixních nákladů na daný výrbek. 2) Stanvte limit fixních nákladů na daný výrbek, pkud pdnik předpkládá při jeh výrbě dsáhnut minimálníh rčníh zisku ve výši Kč. Řešení: 1) Limit fixních nákladů: 2) Limit fixních nákladů při pžadvaném minimálním zisku: PŘÍKLAD 7: Pdnik uvažuje výrbě nvéh výrbku; předpkládaný rční bjem výrby a prdeje je ks, plánvaný rční bjem fixních nákladů na tent výrbek je Kč, předpkládané variabilní náklady na jeden výrbek činí 14 Kč. Úkl: 1) Stanvte limit minimální výše ceny za jeden výrbek. 2) Stanvte limit ceny za jeden výrbek, pkud pdnik předpkládá při jeh výrbě dsáhnut minimálníh rčníh zisku ve výši Kč. 3) Stanvte limit ceny za jeden výrbek, pkud pdnik předpkládá při jeh výrbě dsáhnut minimální rentability tržeb 12,5 %. 73

75 6. Nákladvé funkce Řešení: 1) Limit ceny: 2) Limit ceny při pžadvaném minimálním zisku: 3) Limit ceny při pžadvané minimální rentabilitě tržeb: PŘÍKLAD 8: Při výrbě nvéh výrbku se předpkládá změna prdejní ceny s prdávaným mnžstvím; testváním trhu byl dvzen, že tržby (TR) se budu vyvíjet pdle vztahu 2 TR Q 10Q, kde Q je pčet vyrbených a prdaných výrbků. Fixní náklady danéh výrbku jsu Kč, variabilní náklady na 1 ks (AVCl) činí Kč. Úkl: 1) Jaké je kritické mnžství výrby (bd zvratu, resp. bdy zvratu)? 2) Jaké mnžství výrbku budeme vyrábět, abychm dsáhli maximálníh zisku? 3) Jaku prdejní cenu stanvíme? 4) Jaké budu tržby, náklady a zisk při výrbě ptimálníh mnžství výrbku? 5) Znázrněte graficky vývj tržeb, nákladů a zisku při výrbě danéh výrbku, jakž i ptimální rzsah výrby a kritické mnžství výrby. Řešení: 1) Kritické mnžství výrby (bdy zvratu): 2) Rzsah výrby pr dsažení maximálníh zisku: 3) Stanvení prdejní ceny výrbku při ptimálním rzsahu výrby: 4) Tržby, náklady a zisk při prdukci ptimálníh mnžství výrbku: 74

76 6. Nákladvé funkce 5) Vývj tržeb, nákladů a zisku, ptimální rzsah výrby, bdy zvratu: Rzsah výrby (Q) v ks Tržby (TR) v Kč Náklady (TC) v Kč Zisk (Z) v Kč Grafické znázrnění: 75

77 6. Nákladvé funkce PŘÍKLAD 9: Při výrbě danéh výrbku platí nákladvá funkce: 2 3 TC Q Q Q, kde Q je prdukce výrbku v tis. kusů (stejné zadání jak u příkladu 1). Úkl: Stanvte rzsah prdukce (Q), jejíž realizace pskytne maximum zisku, jestliže prdejní cena jedntky prdukce činí Kč, tj. prdejní cena (p) za tis. kusů výrbku (Q) je Kč. Řešení: PŘÍKLAD 10: Dva pdniky (X a Y) prdukují stejný výrbek. Fixní náklady danéh výrbku v pdniku X jsu Kč, v pdniku Y Kč. Variabilní náklady na 1 kus výrbku (AVCl) pdniku X jsu 50 Kč, pdniku Y 25 Kč. Prdejní cena výrbku je stejná, a sice 95 Kč za 1 kus. Úkl: 1) Stanvte bd zvratu prdukce danéh výrbku u bu pdniků. 2) Vyjádřete stupeň prvzní páky pdniku X i pdniku Y. Řešení: 1) Bd zvratu: 2) Stupeň prvzní páky: Při výpčtu uvažujme např. se změnu bjemu výrby a prdeje z (Q0) na (Q1) ks (pr danu změnu bjemu výrby a prdeje vyjádřete ptřebné TR0, TC0, Z0, TR1, TC1, Z1): 76

78 6. Nákladvé funkce Stupeň prvzní páky: OTÁZKY: 1) K čemu služí analýza bdu zvratu? 2) C rzumíme prvzní páku? Jak stupeň prvzní páky vlivňuje pdnikatelské rizik? 3) K čemu služí znalst marginálních tržeb a marginálních nákladů? 77

79 7. Výsledek hspdaření pdniku a jeh užití 7. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PODNIKU A JEHO UŽITÍ Výsledek hspdaření pdniku (výsledek hspdaření před zdaněním) získáme jak rzdíl mezi výnsy a náklady a je t buď zisk (+) neb ztráta (-). Analgicky lze vyjádřit i dílčí kategrie výsledku hspdaření: rzdíl mezi prvzními výnsy a prvzními náklady tvří prvzní výsledek hspdaření - prvzní zisk (+), - prvzní ztráta (-); rzdíl mezi finančními výnsy a finančními náklady tvří finanční výsledek hspdaření - finanční zisk (+), - finanční ztráta (-); prvzní a finanční výsledek hspdaření tvří výsledek hspdaření za běžnu činnst - běžný zisk (+), - běžná ztráta (-); rzdíl mezi mimřádnými výnsy a mimřádnými náklady tvří mimřádný výsledek hspdaření - mimřádný zisk (+), - mimřádná ztráta (-). Při psuzvání výsledku hspdaření pužíváme pměrvých ukazatelů, jejichž sučástí je zisk; pužívá se především těcht pměrvých ukazatelů: nákladvá rentabilita (zisk/náklady) převládající ukazatel rentability; rentabilita výnsů (zisk/výnsy) tent ukazatel by se měl prefervat; rentabilita vlastníh kapitálu (zisk/vlastní kapitál); rentabilita pdniku (zisk/celkvý kapitál) aj. 7.1 ROZDĚLOVÁNÍ (UŽITÍ) VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ Z vytvřenéh zisku je pdnik pvinen nejdříve uhradit daň z příjmů (daň z příjmů právnických sb). Pkud d celkvéh výsledku hspdaření (zisku, ztráty) před zdaněním - dečteme daň z příjmů (daň z příjmů právnických sb), dstaneme výsledek hspdaření (zisk, ztrátu) p zdanění, který se též značuje jak - čistý zisk (+), čistá ztráta (-), resp. - výsledek hspdaření za účetní bdbí (účetní zisk, účetní ztráta), resp. - pužitelný (dispnibilní) zisk. V případě veřejné bchdní splečnsti (v..s.) neb kmanditní splečnsti (k.s.) je pstup v tét fázi dlišný: - celý vytvřený zisk v..s. se rzdělí mezi splečníky (rvným dílem; splečník má práv na pdíl na zisku ve výši 25 % splněné vkladvé pvinnsti a dále splečnst pskytne splečníkvi pdíl na zisku ve výši cenění prvedených prací neb pskytnutých služeb, které nejde na plnění vkladvé pvinnsti; nestanví-li splečenská smluva jinak), aniž by byl zdaněn daní z příjmů právnických sb, a teprve u nich bude zdaněn jak jejich příjem z pdnikání daní z příjmů fyzických sb; - vytvřený zisk k.s. se rzdělí na dvě části (rvným dílem, na plvinu neb pdle splečenské smluvy): část zisku připadající kmplementářům se rzdělí mezi kmplementáře (rvným dílem neb dle splečenské smluvy), aniž by byla zdaněna daní z příjmů právnických sb, a teprve u nich bude zdaněna jak jejich příjem z pdnikání daní z příjmů fyzických sb (analgicky jak ve v..s.); 78

80 7. Výsledek hspdaření pdniku a jeh užití část zisku připadající splečnsti (kmanditistům) p jejím zdanění v k.s. daní z příjmů právnických sb se rzdělí mezi kmanditisty (pdle jejich pdílů vkladů, resp. kmanditních sum, neb dle splečenské smluvy). Rzdělvání (resp. užití) dispnibilníh zisku (čistéh zisku) pdniku se řídí pdle právní pvahy pdniku splečnst s ručením mezeným (s.r..), akcivá splečnst (a.s.) neb družstv becně závazným právním předpisem, splečensku smluvu, stanvami, rzhdnutím valné hrmady neb usnesením členské schůze. Pužití dispnibilníh zisku je následující: k přídělu d rezervníh fndu, pr další rzvj pdniku, pr rzdělení mezi splečníky (bchdní splečnst) neb členy (družstv) jak pdíl na zisku. 1. Příděl d rezervníh fndu je část dispnibilníh zisku, kteru pdnik vyčleňuje jak pjistku prti nepředvídaným rizikům v pdnikání a služí ke krytí ztrát a k překnání nepříznivéh průběhu hspdaření bchdní krprace. Zřizvání rezervníh fndu a příděly d rezervníh fndu závisí na rzhdnutí pdniku, pvinnst vytvářet záknný rezervní fnd v kapitálvých splečnstech a nedělitelný fnd v družstvu byla zrušena. 2. Část dispnibilníh zisku pr další rzvj pdniku je ta část dispnibilníh zisku, kteru pdnik vyčlenil pr další rzvj pdniku a je knkrétně představvána přídělem d dalších fndů pdniku vytvářených ze zisku neb převdem na účet nerzdělený zisk minulých let. 3. Pdíl na zisku ta část dispnibilníh zisku určená k rzdělení mezi splečníky (bchdní splečnst) neb členy (družstv). Částka k rzdělení mezi splečníky neb členy nesmí překrčit výši výsledku hspdaření běžnéh bdbí zvýšenu nerzdělený zisk z předchzích bdbí a sníženu ztráty z předchzích bdbí a příděly d rezervních a jiných fndů v suladu se splečensku smluvu, resp. stanvami. Zisk určený k rzdělení se dělí mezi splečníky neb členy pdle právní pvahy pdniku: s.r..: zisk se dělí mezi splečníky v pměru jejich pdílů (resp. vkladů pdíl splečníka se určuje pdle pměru jeh vkladu k výši základníh kapitálu), nestanvíli splečenská smluva jinak; a.s.: zisk se dělí mezi akcináře pdle pměru jejich pdílů (pkud ze stanv ve vztahu k určitému druhu akcií nevyplývá něc jinéh); družstv: zisk se dělí mezi členy pdle výše splacených vkladů (pkud stanvy neurčí jinak). Způsb úhrady ztráty je pět dvislý d právní pvahy pdniku, stanví jej becně závazný právní předpis, splečenská smluva, stanvy, rzhdnutí valné hrmady neb členské schůze. Vykázaná ztráta může být vyrvnána: z rezervníh fndu, příp. z dalších zajišťvacích fndů vytvřených v pdniku ze zisku v předchzích letech; z nerzdělenéh zisku minulých let; splečníky (bchdní splečnst) neb členy (družstv); převdem na účet neuhrazená ztráta minulých let, pkud se neuhrazená ztráta převádí d dalších let. 79

81 7. Výsledek hspdaření pdniku a jeh užití Naše účetní sustava rzeznává různé úrvně zisku, které se musí přetransfrmvat tak, aby byly dpvídající kategriím zisku pužívaným v anglsaských zemích, jež se vyskytují ve finanční analýze. V anglsaských zemích jsu vykazvány tyt kategrie zisku: zisk před dečtením úrků a daní (EBIT), zisk před zdaněním (EBT), zisk p zdanění (EAT), zisk před úrky, dpisy a zdaněním (EBITDA). Zisk p zdanění (výsledek hspdaření za účetní bdbí +/-, čistý zisk) EAT (Earnings After Taxes) + Daň z příjmů za běžnu činnst + Daň z příjmů z mimřádné činnsti = Zisk před zdaněním (výsledek hspdaření před zdaněním +/-, zisk) EBT (Earnings Befre Taxes) + Nákladvé úrky = Zisk před úrky a zdaněním EBIT (Earnings Befre Interest and Taxes) + Odpisy dluhdbéh majetku = Zisk před úrky, dpisy a zdaněním EBITDA (Earnings Befre Interest, Taxes, Depreciatin and Amrtizatin) 7.2 CASH FLOW Zisk kntra cash flw Cash flw (peněžní tk) je reálný phyb (tk) peněz v pdniku. Kncepce cash flw vychází z rzdílů mezi náklady a výdaji a mezi výnsy a příjmy; je důsledně zalžena na příjmech a výdajích a vyjadřuje reálné tky peněz a jejich zásby v pdniku. Řešený příklad: Rzdíl mezi ziskem a cash flw vyplývá z následujícíh zjedndušenéh příkladu: - pdnik prdal výrbky za Kč, materiálvé a mzdvé náklady činily Kč, dpisy 200 Kč; - dběratel zaplatil htvě 70 % částky, zbytek zaplatí v příštím bdbí; - pr zjedndušení pčítáme bez vlivu dalších nákladů a vlivu daní. Řešení: Zisk: Cash flw: Obdbí 1 2 Celkem Obdbí 1 2 Celkem tržby CF plus náklady CF mínus zisk CF nett

82 7. Výsledek hspdaření pdniku a jeh užití Z příkladu vyplývá: - v 1. bdbí pdnik vyprdukval zisk 400 Kč, ale nemá žádné peníze k dispzici (kdyby pdnik např. v tmt bdbí měl uskutečnit nějaku platbu např. zaplatit daně dstane se d vážných finančních ptíží); - ve 2. bdbí pdnik sice nevyprdukval žádný zisk, ale reálný přírůstek peněz, tj. cash flw, je 600 Kč. Z příkladu je rvněž zřejmé, že cash flw tvří zisk (přesněji čistý zisk, tj. zisk p zdanění) a dpisy. Zjišťvání cash flw Pr důležitst cash flw se sestavuje zvláštní samstatný výkaz výkaz cash flw. Abychm rzlišili tk peněz (cash flw) a zásbu peněz (jejich stav), zavádíme pjem peněžní fndy; peněžními fndy značujeme zásbu peněz (peněžních prstředků), ať se nacházejí v jakékli frmě (v htvsti a na bankvních účtech). Dále si musíme určit, c je zdrjem a c užitím (resp. sptřebu) peněžních fndů. Pkud vyjdeme z plžek rzvahy zdrjem peněžních fndů je růst dluhů a vlastníh majetku (např. úvěr d banky je přírůstkem peněžních fndů, též peníze za akcie), snížení aktiv (např. prdej zásb přináší peníze); užitím (sptřebu) peněžních fndů je snížení dluhů neb vlastníh majetku (např. splátku úvěru se peněžní fndy snižují), růst aktiv (např. nákup zásb snižuje peněžní fndy). Cash flw zjišťujeme dvěma metdami: 1. přímu metdu, kdy částky cash flw zjišťujeme jak celkvé sumy všech příjmů prdukujících peněžní fndy a celkvé sumy všech výdajů sptřebvávajících peněžní fndy; 2. nepřímu metdu, kdy vycházíme z čistéh zisku, ke kterému přičteme ty náklady (hlavně dpisy dluhdbéh majetku) a dečteme ty výnsy, které nevyžadují phyb peněz. Obě metdy rzlišují tři blasti činnsti pdniku: prvz, investice, finance. PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ PŘÍKLAD 1: Na základě pdkladů z Výkazu zisku a ztráty (v plném rzsahu) k prveďte prpčet všech základních kategrií výnsů, nákladů a výsledku hspdaření pdniku: 81

83 7. Výsledek hspdaření pdniku a jeh užití řádek plžka výpčet v tis. Kč 1. Výnsy pdniku 1. Tržby za prdej zbží x 0 2. Tržby za prdej vlastních výrbků a služeb x Změna stavu zásb vlastní činnsti x Aktivace x Tržby z prdeje dluhdbéh majetku x Tržby z prdeje materiálu x Ostatní prvzní výnsy x Převd prvzních výnsů x 0 9. Prvzní výnsy (PV) 10. Tržby z prdeje cenných papírů a pdílů x Výnsy z dluhdbéh finančníh majetku x Výnsy z krátkdbéh finančníh majetku x Výnsy z přecenění cenných papírů a derivátů x Výnsvé úrky x Ostatní finanční výnsy x Převd finančních výnsů x Finanční výnsy (FV) 18. Běžné výnsy (BV) 19. Mimřádné výnsy (MV) x Výnsy (V) 2. Náklady pdniku 21. Náklady vynalžené na prdané zbží x Sptřeba materiálu a energie x Služby x Osbní náklady x Daně a pplatky x Odpisy dluhdbéh nehmt. a hmtnéh majetku x Zůstatkvá cena prdanéh dluhdbéh majetku x Prdaný materiál x Změna stavu rezerv a pravných plžek v prvzní blasti a kmplexních nákladů příštích bdbí (+/ ) x Ostatní prvzní náklady x Převd prvzních nákladů x Prvzní náklady (PN) 33. Prdané cenné papíry a pdíly x Náklady z finančníh majetku x Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů x Změna stavu rezerv a pravných plžek ve finanční blasti x Nákladvé úrky x Ostatní finanční náklady x Převd finančních nákladů x Finanční náklady (FN) 41. Běžné náklady (BN) 42. Mimřádné náklady (MN) x Náklady (N) 82

84 7. Výsledek hspdaření pdniku a jeh užití řádek plžka výpčet v tis. Kč 3. Výsledek hspdaření před zdaněním 44. Výsledek hspdaření (VH) před zdaněním zisk (Z), ztráta (Zt) 45. Prvzní výsledek hspdaření (PVH) prvzní zisk (PZ), prvzní ztráta (PZt) 46. Finanční výsledek hspdaření (FVH) finanční zisk (FZ), finanční ztráta (FZt) 47. Výsledek hspdaření za běžnu činnst (VH BČ) běžný zisk (BZ), běžná ztráta (BZt) 48. Mimřádný výsledek hspdaření (MVH) mimřádný zisk (MZ), mimřádná ztráta (MZt) 4. Výsledek hspdaření p zdanění 49. Daň z příjmů *) 50. Daň z příjmů za běžnu činnst *) 51. Daň z příjmů z mimřádné činnsti *) 52. Výsledek hspdaření (VH) p zdanění čistý zisk (ČZ), čistá ztráta (ČZt); dispnibilní zisk (dz) 53. Výsledek hspdaření za běžnu činnst (VH BČ) p zdanění (dispnibilní běžný zisk dbz) 54. Mimřádný výsledek hspdaření (MVH) p zdanění (dispnibilní mimřádný zisk dmz) *) Daň z příjmů právnických sb; pr účely danéh příkladu uvažujeme zjedndušeně, že základem daně je zisk a sazba daně (pr rk 2014) činí 19 % z tht základu daně; vypčtenu daňvu pvinnst zakruhlete na celé tis. Kč. PŘÍKLAD 2: Prveďte rzdělení dispnibilníh zisku (zjištěnéh v předchzím příkladu 1) ve splečnsti s ručením mezeným za těcht předpkladů: - výše základníh kapitálu (zapsanéh v bchdním rejstříku) činí Kč, na tmt základním kapitálu se pdílí 5 splečníků stejným vkladem ( Kč), vklady již byly plně splaceny; výše pdílu každéh splečníka tedy činí ( / ) * 100 = 20 %; - v suladu se splečensku smluvu splečnst rčně dplňuje rezervní fnd 5 % z čistéh zisku a je rzhdnuta vytvřit rezervní fnd ve výši 10 % základníh kapitálu; dsavadní výše rezervníh fndu činí Kč; - z dispnibilníh zisku hdlá splečnst vyčlenit pr další rzvj pdniku částku Kč; - zbývající část dispnibilníh zisku je určena k rzdělení mezi splečníky jak pdíl na zisku; stanvte tut částku, jestliže neuhrazená ztráta minulých let je Kč; zisk se dělí mezi splečníky pdle jejich pdílů. 83

85 7. Výsledek hspdaření pdniku a jeh užití Řešení: řádek plžka výpčet v Kč 55. Dispnibilní zisk (dz) 56. Příděl d rezervníh fndu 57. Část dispnibilníh zisku pr další rzvj pdniku 58. Pdíl na zisku (část dispnibilníh zisku určená k rzdělení mezi splečníky) 59. Pdíl jednh splečníka na zisku 60. Míra pdílu na zisku pdíl na zisku k základnímu kapitálu (v %) PŘÍKLAD 3: Na základě údajů Výkazu zisku a ztráty (ve zjedndušeném rzsahu) k zjistěte základní kategrie výsledku hspdaření (zisku) včetně prpčtu bchdní marže a přidané hdnty danéh pdniku v běžném a minulém rce. Výkaz zisku a ztráty ve zjedndušeném rzsahu je uveden na následujících dvu stránkách. Řešení: Kategrie výsledku hspdaření (zisku) běžný rk minulý rk Výsledek hspdaření p zdanění Výsledek hspdaření za běžnu činnst Mimřádný výsledek hspdaření EAT Výsledek hspdaření p zdanění +/- Zisk p zdanění (Výsledek hspdaření za účetní bdbí +/-; čistý zisk +, čistá ztráta -; dispnibilní zisk) Výsledek hspdaření před zdaněním Prvzní výsledek hspdaření Finanční výsledek hspdaření Výsledek hspdaření za běžnu činnst Mimřádný výsledek hspdaření EBT Výsledek hspdaření před zdaněním +/- Zisk před zdaněním (zisk +, ztráta -) Obchdní marže Přidaná hdnta EBIT Výsledek hspdaření před úrky a zdaněním Zisk před úrky a zdaněním EBITDA Výsledek hspdaření před úrky, dpisy a zdaněním Zisk před úrky, dpisy a zdaněním 84

86 7. Výsledek hspdaření pdniku a jeh užití Zpracván v suladu VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Obchdní firma neb jiný název s vyhlášku č. 500/2002 Sb., ve zjedndušeném rzsahu účetní jedntky ve znění pzdějších předpisů ke dni xxxx (v celých tisících Kč) Sídl, bydliště neb míst pdnikání účetní jedntky IČ Označení T E X T Čísl Skutečnst v účetním bdbí řádku běžném minulém a b c 1 2 I. Tržby za prdej zbží A. Náklady vynalžené na prdané zbží Obchdní marže (ř ) 03 II. Výkny B. Výknvá sptřeba Přidaná hdnta (ř ) 06 C. Osbní náklady D. Daně a pplatky E. Odpisy dluhdbéh nehmtnéh a hmtnéh majetku III. Tržby z prdeje dluhdbéh majetku a materiálu F. Zůstatkvá cena prdanéh dluhdbéh majetku a materiálu G. Změna stavu rezerv a pravných plžek v prvzní blasti a kmplexních nákladů příštích bdbí (+/ ) 12 IV. Ostatní prvzní výnsy H. Ostatní prvzní náklady V. Převd prvzních výnsů 15 I. Převd prvzních nákladů 16 * Prvzní výsledek hspdaření [ř (+/ 12) ( 15) ( 16)] VI. Tržby z prdeje cenných papírů a pdílů 18 J. Prdané cenné papíry a pdíly 19 VII. Výnsy z dluhdbéh finančníh majetku VIII. Výnsy z krátkdbéh finančníh majetku 21 K. Náklady z finančníh majetku IX. Výnsy z přecenění cenných papírů a derivátů 23 L. Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů 24 M. Změna stavu rezerv a pravných plžek ve finanční blasti (+/ ) 25 X. Výnsvé úrky N. Nákladvé úrky XI. Ostatní finanční výnsy O. Ostatní finanční náklady

87 7. Výsledek hspdaření pdniku a jeh užití Označení T E X T Čísl Skutečnst v účetním bdbí řádku běžném minulém a b c 1 2 XII. Převd finančních výnsů 30 P. Převd finančních nákladů 31 * Finanční výsledek hspdaření [ř (+/ 25) ( 30) ( 31)] 32 Q. Daň z příjmů za běžnu činnst ** Výsledek hspdaření za běžnu činnst 34 (ř ) XIII. Mimřádné výnsy R. Mimřádné náklady S. Daň z příjmů z mimřádné činnsti * Mimřádný výsledek hspdaření (ř ) 38 T. Převd pdílu na výsledku hspdaření 39 splečníkům (+/ ) *** Výsledek hspdaření za účetní bdbí (+/ ) 40 (ř ) **** Výsledek hspdaření před zdaněním (+/ ) (ř ) 41 PŘÍKLAD 4: Pdnik vyfakturval prdej výrbků v částce Kč, materiálvé a mzdvé náklady činily Kč, dpisy Kč. Odběratel zaplatil 70 % fakturvané částky v daném (1.) bdbí, zbytek zaplatí v příštím (2.) bdbí. Materiálvé a mzdvé náklady byly uhrazeny v daném bdbí. Sazba daně z příjmů (pr rk 2014) činí 19 %, daň byla v daném bdbí uhrazena. Úkl: Vyjádřete zisk a čistý zisk, cash flw a čisté cash flw v daném a příštím bdbí; prveďte zhdncení. Řešení: Zisk: Cash flw: Obdbí 1 2 Celkem Obdbí 1 2 Celkem tržby náklady zisk daň z příjmů čistý zisk příjmy výdaje cash flw daň z příjmů čisté CF 86

88 7. Výsledek hspdaření pdniku a jeh užití PŘÍKLAD 5: Sestavte výkaz cash flw za daný rk v pdniku pdle následujícíh (zjedndušenéh) zadání: Rzvaha k (v tis. Kč) plžka rzvahy k minuléh rku k běžnéh rku Aktiva Dluhdbý majetek v přizvací ceně (69 000) (73 000) Oprávky (25 000) (27 000) Dluhdbý majetek v zůstatkvé ceně Zásby Phledávky Peněžní prstředky Krátkdbé cenné papíry a pdíly 0 0 Aktiva celkem Pasiva Základní kapitál Fndy ze zisku Nerzdělený zisk Dluhdbé závazky Krátkdbé závazky Pasiva celkem Čistý zisk (p zdanění) Vyplacené dividendy tis. Kč tis. Kč Řešení: Výkaz cash flw za daný rk (v tis. Kč) Pčáteční zůstatek peněžních prstředků Čistý zisk (p zdanění) + dpisy (+/ ) změna stavu phledávek (+/ ) změna stavu krátkdbých závazků (+/ ) změna stavu zásb (+/ ) změna stavu krátkdbých cenných papírů a pdílů Čisté cash flw z prvzní činnsti (+/ ) změna stavu dluhdbéh majetku v přizvací ceně Čisté cash flw z investiční činnsti (+/ ) změna stavu dluhdbých závazků výplata dividend Čisté cash flw z finanční činnsti Knečný zůstatek peněžních prstředků Čisté cash flw (čisté zvýšení, snížení stavu peněžních prstředků) OTÁZKY: 1) Prč je v pdniku nutné krmě výnsů, nákladů a výsledku hspdaření sledvat též příjmy, výdaje a cash flw? 2) C může být příčinu nedstatku vlných peněžních prstředků v bdbí, kdy pdnik dsáhl vyskéh účetníh zisku? 87

89 8. Zásbvání 8. ZÁSOBOVÁNÍ Zásbvání patří mezi velmi důležité pdnikvé aktivity. Při řízení zásb se jedná v pdstatě řešení tří základních prblémů: 1. jak velké zásby materiálu mají být bjednány pr určitý časvý úsek; 2. v jakých ddávkách mají být bjednané zásby dručeny; 3. jakým zásbám musí být věnvána speciální pzrnst. Splečným pžadavkem při řešení těcht prblémů je snaha minimalizvat náklady spjené se zásbváním. Důležitým nástrjem při řešení těcht uvedených prblémů jsu následující prpčty: bilance materiálu, prpčty sptřeby materiálu, řízení zásb (plánvání zásb). 8.1 BILANCE MATERIÁLU Ptřebná výše zásb se průběžně dhaduje na základě plánu výrby a čekávaných tržeb za realizvanu prdukci. Při prpčtech se přitm vychází ze základníh vztahu, vyjádřenéh pmcí bilanční rvnice: kde: Z NM M ; p Z k Zp pčáteční zásba materiálu, NM nákup materiálu, M sptřeba materiálu, Zk knečná zásba materiálu. V bilanci materiálu se vyskytuje jak prměnná sptřeba materiálu. Důležitým krkem je tedy transfrmace plánvané sptřeby materiálu na ptřebu nákupu materiálu, tzn. řešení bilanční rvnice, při kterém zvažujeme čekávaný faktický stav zásby. Při řešení bilanční rvnice vycházíme z vypčtené plánvané sptřeby materiálu. 8.2 PROPOČTY SPOTŘEBY MATERIÁLU Sptřebu materiálu (buducí, plánvanu sptřebu materiálu) lze zjistit pmcí těcht metd: a) Metda příméh výpčtu Tat metda se pužívá u těch materiálů, které se sptřebvávají ve velkém mnžství a jejichž sptřeba je prprcinálně závislá na bjemu výrby. Jde především surviny a rzhdující část základníh materiálu, ppř. i část pmcných materiálů. Základem pr výpčet jsu: - údaje bjemu výrby (výknů), - nrmy sptřeby neb agregvané ukazatele měrné sptřeby. Výpčet se prvede pdle vztahu: kde: M Q N p ; M sptřeba materiálu v Kč (buducí, plánvaná sptřeba materiálu), Q bjem výrby v naturálním vyjádření za dané bdbí, 88

90 8. Zásbvání N nrma sptřeby materiálu na jedntku výrby v naturálním vyjádření, p cena za jedntku materiálu. b) Indexní metda Tat metda je nejběžnější z těch metd, kterých pužíváme pr prpčet plánvané sptřeby materiálu, která nevykazuje prprcinální závislst na bjemu výrby. Jde především značnu část pmcných materiálů. Pdkladem pr výpčet buducí sptřeby materiálu jsu statistické údaje minulé sptřebě za přiměřeně dluhé bdbí. Výpčet se prvede pdle vztahu: M m k k k p ; t t 1 Q N p t 1 kde: Mt sptřeba materiálu ve sledvaném bdbí v Kč, mt-1 sptřeba materiálu v minulém bdbí v naturálních jedntkách, kq keficient vývje bjemu výrby, kn keficient vývje nrem sptřeby, kp keficient vývje cen materiálu, pt-1 cena za jedntku materiálu v minulém bdbí. 8.3 ŘÍZENÍ ZÁSOB Jeh cílem je zabezpečvat udržvání zásb v takvé výši a struktuře, které dpvídají ptřebám pdniku a sučasně respektují kritéria eknmické efektivnsti hspdaření pdniku. Řízení zásb je nutné v pdniku věnvat náležitu pzrnst, a t z těcht důvdů: zásby vážu pdstatnu část kapitálu (mezují tím mžnst jeh jinéh pužití např. pr rzvj pdniku); zásby vyvlávají náklady na jejich udržvání, skladvání apd.; na druhé straně zásby pzitivně vlivňují plynulst výrby, využití kapacit. Základ řízení zásb tvří nrmy zásb. Nrmy zásb vyjadřují žáducí (eknmicky ptimální) úrveň zásby knkrétních druhů materiálů buď v hmtném, časvém, neb finančním vyjádření. V terii i praxi se při prpčtu nrem zásb pužívá řady metd: u tzv. klasických metd je základním kritériem minimalizace stavu zásb, u ptimalizačních metd je základním kritériem minimalizace celkvých nákladů na přízení a udržvání zásb. V tržních pdmínkách se za základní pvažuje ptimalizační přístup, který uplatňuje nákladvé kritérium: - běžnu i pjistnu zásbu udržujeme na takvé výši, která vyvlává minimální celkvé náklady na přizvání, skladvání a udržvání zásb i náklady vyvlané při nekrytí ptřeby ze zásby (neb pžděné krytí) ve výrbě; - je nutné však brát v úvahu i změny pdmínek ddávek při různém režimu dplňvání zásby, ppř. srážky (slevy) z ceny ve vztahu k veliksti ddávky, případně přirážky k ceně při dběru pd stanvené minimum; pdbně je nutn zvažvat i ddací lhůty apd. Existuje velký pčet různých ptimalizačních metd, jejich splečným základem je však výpčet výše ddávky. Tedy jednu z cest, jak můžeme při zásbvání minimalizvat náklady, aniž by byl narušen plynulý chd výrby, je ptimalizace veliksti ddávky. 89

91 8. Zásbvání Optimální velikst ddávky je mžn vyjádřit pdle následujícíh vztahu (Harris Wilsnva vzrce): D 2 NM N N s d ; kde: D ptimální velikst ddávky v naturálních jedntkách (tedy výše ddávky, při níž jsu celkvé náklady na přízení, skladvání a udržvání zásb minimální), NM nákup materiálu v naturálních jedntkách za plánvací bdbí (např. za rk), N d náklady na ddávku (náklady na zajištění jedné ddávky), Ns náklady na skladvání jedntky zásb v Kč za plánvací bdbí (např. za rk). Délka ddávkvéh cyklu, která dpvídá ptimální veliksti ddávky, se pak vyjádří pdle vztahu: t d T D ; NM kde: td délka ddávkvéh cyklu (v daném případě ptimální délka ddávkvéh cyklu) ve dnech, T délka plánvacíh bdbí ve dnech. Celkvé náklady na zásbvání, tj. na zajištění ddávek, skladvání a udržvání zásb, se vyjádří pdle vztahu: N c NM D N d N s ; D 2 kde: Nc celkvé náklady na zásbvání v Kč, tj. náklady na zajištění ddávek, skladvání a udržvání zásb při celkvém nákupu materiálu pr plánvací bdbí (např. rk). Vývj nákladů na zásbvání při změně pčtu a veliksti ddávek (znázrnění charakterizuje hlavní faktry, které vlivňují ptimální velikst ddávky) náklady (Kč) celkvé náklady na zásbvání náklady na ddávky náklady na skladvání a udržvání zásb pčet ddávek dpvídající veliksti (čím větší pčet, tím menší velikst) 90

92 8. Zásbvání Nrma zásb Základní nrma zásb je tvřena běžnu zásbu a pjistnu zásbu. Běžnu zásbu rzumíme tu část zásb, která kryje sptřebu materiálu v bdbí mezi dvěma pravidelnými ddávkami. V průběhu ddávkvéh cyklu její stav tedy klísá mezi minimální (resp. pjistnu) zásbu (těsně před uskutečněním ddávky) a maximální zásbu (stavem bezprstředně p ddávce); nejčastěji se vyjadřuje jak průměrná běžná zásba, která se rvná plvině veliksti ddávky. Pjistná zásba má krýt především dchylky v průběhu sptřeby, ve výši ddávek a v délce ddávkvéh cyklu. Zjišťuje se různými metdami; základní způsb prpčtu pjistné zásby však nejčastěji vychází z pčtu dnů, které jsu nutné pr získání ptřebnéh materiálu (d bjednávky až p vydání d sptřeby). Takt získanu pjistnu zásbu ve dnech přepčteme pmcí průměrné denní sptřeby materiálu na pjistnu zásbu v hmtných jedntkách. Nrmu zásb danéh materiálu pak vyjádříme pdle vztahu: D NZ bz pz t pz M d ; 2 kde: NZ nrma zásb materiálu v hmtných jedntkách, bz běžná zásba v hmtných jedntkách, pz pjistná zásba v hmtných jedntkách, D ptimální velikst ddávky v hmtných jedntkách, tpz dba pjistné zásby ve dnech, Md průměrná denní sptřeba materiálu v hmtných jedntkách. Řešený příklad: Předpkládaná rční sptřeba materiálu (= nákup materiálu) je t, náklady na jednu ddávku činí Kč, náklady na skladvání a udržvání zásb jsu Kč na 1 tunu za rk. Cena l tuny materiálu činí Kč. Úkl: Vypčtěte ptimální velikst ddávky, ptimální ddávkvý cyklus a celkvé náklady na zásbvání za rk. Řešení: Optimální velikst ddávky: 2 NM N d D 500 t ; N 1000 s ptimální velikst ddávky činí 500 t materiálu. Optimální ddávkvý cyklus: T D t d 73 dnů ; NM ptimální ddávkvý cyklus (dba mezi dvěma pravidelnými ddávkami) činí 73 dnů. Celkvé náklady na zásbvání: NM D N c N d N s D Kč ; celkvé náklady na zásbvání (na přizvání, skladvání a udržvání, všem s výjimku ceny materiálu) činí Kč za rk a jsu za daných pdmínek pr pdnik minimální. 91

93 8. Zásbvání PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ PŘÍKLAD 1: V plánvacím bdbí (např. rk) má pdnik vyrbit kusů výrbku. Na jeden výrbek se sptřebuje 40 kg surviny A (celi) a 20 kg surviny B (hliníku). Cena 1 t surviny A je Kč, cena 1 t surviny B je Kč. Úkl: Vypčtěte plánvanu sptřebu bu survin (A i B) v kg a v Kč. Řešení: PŘÍKLAD 2: Sptřeba materiálu v minulém bdbí činila 150 t. Ve sledvaném bdbí se má bjem výrby zvýšit 8 %, nrma sptřeby materiálu se má snížit 2 % a cena materiálu má vzrůst 5 %. Cena za 1 t materiálu v minulém bdbí činila Kč. Úkl: Vypčtěte pr sledvané bdbí sptřebu materiálu v tunách a v Kč. Řešení: PŘÍKLAD 3: Předpkládaná rční sptřeba materiálu (sptřeba materiálu = nákup materiálu) je ks, náklady na jednu ddávku jsu Kč, náklady na skladvání a udržvání včetně úrků činí 200 Kč na 1 ks zásby materiálu za rk. Cena materiálu činí 800 Kč za 1 kus. Úkl: 1) Prpčtěte ptimální výši ddávky, ptimální ddávkvý cyklus a celkvé náklady na zásbvání dpvídající ptimální výši ddávky. 2) Vypčtěte nrmu zásb materiálu v ks, jestliže pjistnu zásbu je nutné tvřit na 10 dnů. 3) Na základě předchzíh případu rzhdněte ptimální výši ddávky v případě, že ddavatel: a) při dběru ks v jedné ddávce pskytne slevu z ceny materiálu ve výši 0,5 %, b) při dběru ks v jedné ddávce pskytne slevu z ceny materiálu ve výši 1,0 %. Řešení: 1) Optimální výše ddávky, ptimální ddávkvý cyklus a celkvé náklady na zásbvání: ptimální výše ddávky: ptimální ddávkvý cyklus: 92

94 8. Zásbvání celkvé náklady na zásbvání: 2) Nrma zásb materiálu: 3) Optimální výše ddávky: a) při dběru ks v jedné ddávce a slevě z ceny materiálu ve výši 0,5 %: b) při dběru ks v jedné ddávce a slevě z ceny materiálu ve výši 1,0 %: PŘÍKLAD 4: Pdnik může v příštím rce vyrbit a prdat kusů výrbku. Na 1 výrbek se sptřebuje 24 kg surviny; cena 1 kg surviny je 8 Kč. Zásba surviny ke dni sestavvání bilance je kg, předpkládaná sptřeba d knce rku je kg a pdnik čekává ještě v tmt rce ddávky surviny (nákup) ve výši kg. Nutná zásba surviny ke knci příštíh rku se předpkládá ve výši kg. Úkl: 1) Vypčtěte plánvanu sptřebu surviny pr příští rk. 2) Určete celkvu výši nákupu surviny v příštím rce na základě sestavení bilanční rvnice. 3) Vypčtěte ptimální velikst ddávky, ptimální ddávkvý cyklus a celkvé náklady na zásbvání za rk, jestliže náklady na jednu ddávku činí Kč a náklady na skladvání a udržvání jsu 2 Kč na l kg zásby surviny za rk. 4) Stanvte nrmu zásby dané surviny pr příští rk, když dba pjistné zásby je stanvena na 6 dnů. Řešení: 1) Plánvaná sptřeba surviny: 2) Plánvaný nákup surviny: 93

95 8. Zásbvání 3) Optimální velikst ddávky, ptimální ddávkvý cyklus a celkvé náklady na zásbvání: ptimální velikst ddávky: ptimální ddávkvý cyklus: celkvé náklady na zásbvání: 4) Nrma zásby surviny: OTÁZKY: 1) Jaku funkci plní bilanční rvnice v systému řízení zásb? 2) Které faktry vlivňují ptřebu zásb materiálu v pdniku? 3) Vysvětlete princip stanvení ptimální výše ddávky a její význam při stanvení nrem zásb. 4) Znázrněte vývj nákladů na zásbvání v závislsti na změně pčtu a veliksti ddávek. 5) Jaké znáte mderní systémy řízení zásb? 94

96 9. Výrbní činnst pdniku 9. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU Výrbní činnst je tu činnstí pdniku, která rzhdujícím způsbem vlivňuje efektivnst pdniku a knkurenční schpnst jeh výrbků. Výrbní činnst pdniku (výrba pdniku) spčívá v přeměně (transfrmaci) výrbních faktrů (výrbních činitelů, vstupů) ve výrbky (výstupy). 9.1 PRODUKČNÍ FUNKCE OBECNÝ ZÁKLAD EKONOMIKY VÝROBY Mezi prdukcí (závisle prměnnu) a výrbními faktry (nezávisle prměnnými) existuje určitá funkční závislst, která je suhrnně charakterizvána jak prdukční funkce. Prdukční funkce (PF Prductin Functin) - vyjadřuje technický (technlgický) vztah mezi faktry a prdukcí; - nejpřesněji je tent vztah vyjádřen, jsu-li faktry i prdukce uváděny v naturálních jedntkách. Pdle pčtu faktrů zařazených d sledvání rzlišujeme jednfaktrvé, dvufaktrvé neb vícefaktrvé prdukční funkce (prdukční mdely). Pr bjasnění základních vztahů vyjádřených prdukčními funkcemi je výhdné pužít jednfaktrvu prdukční funkci. Jednfaktrvá prdukční funkce (výrba s jedním prměnným, variabilním faktrem) se becně vyjádří: kde: Q f (X ) ; Q mnžství prdukce (v naturálních jedntkách), X mnžství prměnlivéh faktru (v naturálních jedntkách), když statní výrbní faktry jsu fixvány na určité úrvni. Jednfaktrvé prdukční funkce: jsu značvány za krátkdbé prdukční funkce, prtže neberu hled na prměnlivst statních faktrů, ke které dluhdbě dchází; vyjadřují tedy statické pdmínky výrby. A. TYPY PRODUKČNÍCH FUNKCÍ Vztah mezi faktrem (prměnným faktrem) a prdukcí - může být vyjádřen třemi způsby, - rzlišujeme tedy tři typy prdukčních funkcí. 1. Knstantní vztah mezi faktrem a prdukcí vyjadřuje neměnnu prduktivnst faktru, každá další vynalžená jedntka faktru přinese stejné mnžství prdukce. Prdukční funkce má charakter lineární závislsti, je lineární funkcí: Q a bx 2. Prgresivní vztah mezi faktrem a prdukcí vyjadřuje rstucí prduktivnst faktru, každá další vynalžená jedntka faktru přináší zvýšení přírůstku prdukce. 95

97 9. Výrbní činnst pdniku Prdukční funkce má charakter nelineární závislsti, která může být vyjádřena funkcí: 2 kvadraticku Q a bx cx (pr c 0), X expnenciální Q k a (pr a 1, k 0), a jinými funkcemi s rstucí mezní prdukcí. Prgresivní typ PF se vyskytuje při zvyšvání intenzity výrby z její pčáteční nízké úrvně. 3. Degresivní vztah mezi faktrem a prdukcí vyjadřuje klesající prduktivnst faktru, každá další vynalžená jedntka faktru přináší snížení přírůstku prdukce. Prdukční funkce má pět charakter nelineární závislsti, která může být vyjádřena funkcí: 2 kvadraticku Q a bx cx (pr c 0), dmcninnu Q a bx c X, a jinými funkcemi s klesající mezní prdukcí. Tent vztah můžeme pzrvat častěji u vyské intenzity výrby neb při nadměrném zvyšvání jednh faktru izlvaně d kmplexu statních faktrů a patření. Obecná prdukční funkce jedntlivé typy vztahů se mhu uplatnit v kmbinaci; nejčastěji je mžné sledvat kmbinaci prgresivníh a degresivníh vztahu, vyjádřenu prgresivně-degresivní prdukční funkcí. Matematickým vyjádřením prgresivně-degresivní prdukční funkce je nejčastěji plynmní funkce třetíh stupně: Q 2 3 a bx cx dx ; tj. tzv. becný tvar prdukční funkce, becná prdukční funkce. Při hdncení účinnsti jedntlivých výrbních faktrů se pužívá různých typů prdukčních funkcí, resp. se hledá nejvhdnější typ prdukční funkce, který by nejlépe vyjadřval vztah mezi faktrem a prdukcí. B. CHARAKTERISTIKY PRODUKČNÍ FUNKCE Průběh prdukční funkce je charakterizván: celkvu prdukcí, průměrnu prdukcí, mezní prdukcí, prdukční pružnstí. Celkvá prdukce (TP Ttal Prductin, častěji však Q ; TP = Q) - představuje celkvý rzsah vyrbené prdukce, - je dána hdntami prdukční funkce (Q) při určité sptřebě faktru (X): Q f (X ). Průměrná prdukce (AP Average Prductin) - je t mnžství prdukce připadající v průměru na jedntku faktru (d zahájení výrbníh prcesu), - je vždy pměrem celkvé prdukce a jí dpvídajícíh mnžství vynalženéh faktru: Q AP. X 96

98 9. Výrbní činnst pdniku Mezní prdukce (MP Marginal Prductin) - nazývá se též marginální, hraniční; - vyjadřuje přírůstek prdukce na jedntku přírůstku faktru: Q MP pr X 0 X dq MP. dx Mezní prdukce je tedy derivací prdukční funkce (představuje přesné stanvení mezní prdukce v určitém bdě). Prdukční pružnst, elasticita prdukce (EP Elasticity f Prductin) - představuje prcentní změnu v prdukci způsbenu jednprcentní změnu ve faktru. Prdukční pružnst lze vyjadřvat různými způsby; pměrně přesným vyjádřením prdukční pružnsti je prdukční pružnst bdvá pdle derivace, která je sučinem mezní prdukce (pdle derivace) a pdílu suřadnic bdu, pr který se prpčítává; vypčte se pdle vztahu: E P X MP. Q Výpčet lze upravit a prdukční pružnst vypčítat jak pdíl mezní a průměrné prdukce: MP E P. AP Prdukční funkce vyjadřuje maximální bjem prdukce, který může pdnik vyprdukvat z danéh mnžství výrbních faktrů. Prdukční funkce předpkládá, že pdnik pracuje naprst efektivně; pkud pdnik zefektivní výrbu, vyjádří t nvu prdukční funkcí. Prdukční funkce tak vyjadřuje maximální technické mžnsti, které pdnik má (prdukce i výrbní faktry jsu vyjádřeny v naturálních jedntkách). Maximální bjem prdukce určený prdukční funkcí se v praxi značuje jak výrbní kapacita. C. EKONOMICKÉ VYUŽITÍ PRODUKČNÍCH FUNKCÍ Pr eknmické využití prdukčních funkcí je nutn znát eknmické pdmínky, především ceny výrbních faktrů a ceny vyráběné prdukce. U jednfaktrvé prdukční funkce prgresivně-degresivníh typu pr stanvení ptimální výše vkladu prměnnéh faktru z eknmickéh hlediska pak platí: maxima zisku je dsažen tehdy, když mezní prdukce se rvná cenvému pměru faktru a prduktu, a t pdle vztahu: kde: Q X p p X Q a p úpravě: Q p Q X p px jedntkvá cena (cena za jedntku) faktru, pq jedntkvá cena (cena za jedntku) prduktu, px/pq cenvý pměr faktru a prduktu. X cž znamená rvnst přírůstku ceny prdukce a přírůstku nákladu faktru; 97

99 9. Výrbní činnst pdniku Pkud: Q p X p - je vhdné dál zvyšvat mnžství faktru, Q X Q p X - je nutné snížit rzsah faktru Q p X pr dsažení lepšíh eknmickéh výsledku. Mezní prdukce může mít tvar derivace (pr X 0 p dq X. dx p Q ); pak platí: 9.2 OPTIMÁLNÍ KOMBINACE VÝROBNÍCH FAKTORŮ Pr zjedndušení budeme uvažvat prdukční funkci puze se dvěma výrbními faktry a jedním prduktem (tedy dvufaktrvu prdukční funkci): kde: Q f ( X, Y ) ; Q bjem prdukce (v naturálních jedntkách), X, Y prměnné výrbní faktry (pět v naturálních jedntkách), když statní faktry jsu fixvány na určité úrvni; v terii bvykle kapitál a práce, v praxi však i výrbní zařízení, surviny, energie apd. Nejznámější dvufaktrvá prdukční funkce vyjadřující vztah mezi bjemem vstupů (výrbních faktrů) a velikstí výstupu (prduktu) je Cbb-Duglasva prdukční funkce. Předpkládá se, že jeden výrbní faktr lze nahradit (substituvat) jiným výrbním faktrem; stanví se tzv. mezní míra záměny faktrů (MRSF Marginal Rate f Substitutin f Factrs): Y MRSF. (Tent vztah znamená, že faktr Y je nahrazván faktrem X.) X MRSF mezní míra záměny faktrů (v terii značvaná též jak mezní míra technické substituce MRTS Marginal Rate f Technical Substitucin) vyjadřuje: - jaké mnžství může být zmenšen rzsah faktru Y, když se zvýší faktr X jedntku, - aby celkvý bjem prdukce zůstal stejný. MRSF lze též vyjádřit (z hlediska výpčtvéh) pdle vztahu: MPX MRSF ; MPY kde: MPX, MPY mezní prdukce příslušnéh faktru. OPTIMÁLNÍ KOMBINACE VÝROBNÍCH FAKTORŮ Z HLEDISKA MINIMALIZACE NÁKLADŮ Jedním z úklů v tét blasti je najít takvu kmbinaci výrbních faktrů, při které je dsažen minimálních celkvých nákladů. K řešení tét úlhy je nutn znát ceny výrbních faktrů. Grafické řešení: Křivky v grafu nazýváme izkvanty. Izkvanty představují veškeré mžné kmbinace výrbních faktrů X a Y, které umžňují vyrbit určité mnžství prdukce, v našem případě Q1, Q2 neb Q3. 98

100 9. Výrbní činnst pdniku Z průběhu čar (křivek) je zřejmé, že s ubývajícím mnžstvím jednh faktru přibývá mnžství druhéh faktru; jeden faktr je nahrazván druhým. Skln čáry v určitém bdě vyjadřuje uvedenu míru substituce. Přímky v grafu nazýváme izksty. Izksty představují veškeré mžné kmbinace výrbních faktrů X a Y, které při daných cenách výrbních faktrů px a py vyžadují stejnéh nákladu, v našem případě TC1, TC2 neb TC3. Y (pčet TC2 jedntek) TC3 TC1 cesta expanze C Y1 A B Q2 Q3 Q1 0 X1 (pčet jedntek) X Izksta se též značuje jak přímka cen (P). Přímka cen (P) má skln v bráceném pměru cen výrbních faktrů (výsledek je stejný jak u izksty). Při stejných cenách výrbních faktrů a různých dispnibilních (pužitelných) nákladech jsu izksty (přímky cen) rvnběžné a liší se puze umístěním. Optimální kmbinace výrbních faktrů (z hlediska minimalizace nákladů) je dsažen v bdech A, B, C, tj. v bdě dtyku izksty (přímky cen) psunujeme-li ji vzhůru šikm vprav a izkvanty (té které izkvanty). Spjením bdů dtyku A, B, C dstaneme tzv. cestu expanze, která zachycuje ptimální kmbinace výrbních faktrů při rzšiřvání rzsahu prdukce. Algebraicky řešíme daný prblém (nalezení takvé kmbinace výrbních faktrů, při které je dsažen minimálních celkvých nákladů) pdle vztahu: MPX MP Y ; resp.: X p X p X py MPY py Musí tedy platit: MP. - pměr mezní prdukce jednh faktru k jeh ceně se musí rvnat tmut pměru u druhéh výrbníh faktru, resp. 99

101 9. Výrbní činnst pdniku - pměr mezních prdukcí jednh a druhéh výrbníh faktru se musí rvnat cenvému pměru těcht výrbních faktrů. Hdncením pměru mezních prdukcí výrbních faktrů a jejich ceny zjistíme minimální náklady pr jakýkli bjem prdukce. Tht pstupu se v praxi pužívá: pr hdncení variant technlgických pstupů (s různu úrvní mechanizace, autmatizace, rbtizace), pr hdncení pužití různých survin a materiálů apd. Řešený příklad: Máme rzhdnut mezi třemi variantami technlgickéh pstupu (A, B, C). Technlgie A vyžaduje na 1 jedntku prdukce 4 jedntky výrbníh faktru X (výrbní zařízení) a 40 jedntek výrbníh faktru Y (lidská práce), technlgie B 6 jedntek X a 25 jedntek Y, technlgie C 10 jedntek X a 20 jedntek Y. Cena 1 jedntky výrbníh faktru X je 30 Kč, výrbníh faktru Y je 10 Kč. Úkl: Máme stanvit (grafickým řešením): 1) nejvýhdnější variantu technlgickéh pstupu pr výrbu 1 jedntky prdukce (Q1) a 2 jedntek prdukce (Q2), a t z hlediska minimálních celkvých nákladů; 2) nejvýhdnější variantu technlgickéh pstupu pr výrbu 2 jedntek prdukce (Q2), je-li zdrj výrbníh faktru X k dispzici v maximálním mnžství 22 jedntek a zdrj výrbníh faktru Y v maximálním mnžství 45 jedntek. Grafické řešení: Y 100 A2 TC2 50 TC1 A1 B2 Q2 C2 TC(P) B1 Q1 C X 100

102 9. Výrbní činnst pdniku 1) Nejvýhdnější varianta technlgickéh pstupu: Nejprve zakreslíme bdy, které vyjadřují sptřebu výrbních faktrů (X, Y) u jedntlivých variant technlgickéh pstupu (A, B, C) pr bjemy prdukce (Q1, Q2). Dstaneme bdy A1 a A2, B1 a B2, C1 a C2, které vyjadřují sptřebu výrbních faktrů X a Y u technlgie A, B a C pr bjemy prdukce Q1 a Q2. Spjením bdů A1 a A2 dstaneme přímku, která zachycuje sptřebu výrbních faktrů varianty A; stejně tak i u varianty B a C. Ze znázrnění je zřejmé, že technlgie A je pracvně nárčná, technlgie C je kapitálvě nárčná. Spjením bdů A1, B1 a C1 pr bjem prdukce Q1, stejně i spjením bdů pr Q2, dstaneme izkvanty, které vyjadřují kmbinace výrbních faktrů pr určitý bjem výrby. Dále zakreslíme přímku cen P (izkstu TC) má skln v bráceném pměru cen výrbních faktrů. Optimální kmbinace výrbních faktrů z hlediska minimalizace nákladů je dsažen v bdě, kde se přímka cen psunvaná vzhůru šikm vprav dtkne izkvant; v daném případě je t v bdě B1 a B2. T znamená, že nejvýhdnější variantu technlgie z hlediska minimálních celkvých nákladů pr jakýkli bjem výrby je technlgie B. 2) Nejvýhdnější varianta technlgickéh pstupu při mezených zdrjích: Při řešení tht úklu musíme zakreslit mezení mnžství výrbních faktrů. Omezení je znázrněn tečkvanými čarami, které vymezují prstr přípustných řešení. Ze znázrnění je zřejmé, že pr výrbu Q2 musíme pužít technlgii C. 9.3 VÝROBNÍ KAPACITA Výrbní kapacitu charakterizujeme jak maximální bjem prdukce, který může výrbní jedntka (pdnik, závd, dílna) vyrbit za určitu dbu (za rk, den, hdinu). Výrbní kapacita je ideální, teretická veličina, v pdstatě určená prdukční funkcí. (Prdukční funkce předpkládá plné využití všech výrbních faktrů, které jsu ptimálně kmbinvány.) V praxi se při stanvení výrbní kapacity uvažují puze některé výrbní faktry bvykle strje a zařízení, v ruční výrbě i lidská práce, v zemědělství i půda. U statních výrbních faktrů (surviny, energie apd.) se předpkládá, že jsu k dispzici v dstatečném mnžství. Kapacita výrbní jedntky je závislá na mnha činitelích, při jejím praktickém vyjadřvání uvažujeme jen ty rzhdující. Kapacitu výrbní jedntky můžeme becně vyjádřit jak sučin výknu výrbníh zařízení a dby, p kteru je v činnsti. a) Výkn výrbníh zařízení Výkn výrbníh zařízení je maximální výrbnst za jedntku času (bvykle za 1 hdinu); vychází se ze štítkvéh (jmenvitéh) výknu s hledem na knkrétní pdmínky. Výkn výrbníh zařízení je nutné vyjadřvat ve výrbcích, nebť tak se vyjadřuje i výrbní kapacita. 101

103 9. Výrbní činnst pdniku Výkn výrbníh zařízení se stanví na základě kapacitních nrem výrbnsti, které určují maximální mnžství výrbků, jež může být na daném výrbním zařízení vyrben za časvu jedntku. b) Dba činnsti výrbníh zařízení Dba činnsti výrbníh zařízení je vyjadřvána pmcí časvých fndů. Časvý fnd výrbníh zařízení je plánvaný pčet dnů (resp. hdin) jeh činnsti za rk. Rzlišujeme tyt časvé fndy: Kalendářní časvý fnd (Tk) je dán pčtem dní, resp. hdin v rce. Pužívá se při výpčtu výrbní kapacity v nepřetržitých výrbních prcesech. Nminální časvý fnd (Tn) zjistí se z kalendářníh časvéh fndu dečtením nepracvních dnů (sbty, neděle, svátky), ppř. i dnů rganizvané celzávdní dvlené. Nminální časvý fnd v hdinách se zjistí vynásbením pčtu dnů nminálníh časvéh fndu pčtem směn v jednm pracvním dni a pčtem pracvních hdin v jedné směně. Využitelný (efektivní) časvý fnd (Tp) vypčte se z nminálníh časvéh fndu dečtením plánvaných prstjů (např. na plánvané pravy apd.). Výpčet výrbní kapacity Při výpčtu výrbní kapacity se pužívá různých vztahů s hledem na knkrétní pdmínky výrbní jedntky. Pr ukázku je uveden výpčet výrbní kapacity, pkud výrbní jedntka vyrábí jeden druh výrbku neb výrbky vzájemně převditelné; výpčet v tmt případě lze prvést v naturálních jedntkách, a sice pdle vztahu: Q p T V ; p p kde: Qp Tp Vp výrbní kapacita vyjádřená v naturálních jedntkách, využitelný časvý fnd v hdinách, výkn v naturálních jedntkách za 1 hdinu (kapacitní nrma výrbnsti). Využití výrbní kapacity Využití výrbní kapacity je charakterizván pměrem mezi skutečným bjemem výrby a výrbní kapacitu; - vyjadřuje se keficientem (phybuje se d 0 d 1), - neb se vyjadřuje v prcentech (0 až 100 %). Využití výrbní kapacity vypčteme pdle vztahu: kde: Q s k c ; Q p kc Qs Qp keficient celkvéh využití výrbní kapacity, skutečný bjem výrby, výrbní kapacita (kapacitní bjem výrby). Rzdíl Qp - Qs představuje kapacitní rezervu, tj. bjem výrby, který by mhl být vyrben navíc při plném využití výrbní kapacity. Keficient celkvéh využití výrbní kapacity (kc) je syntetickým ukazatelem, lze jej rzlžit: 102

104 9. Výrbní činnst pdniku - na keficient časvéh (extenzivníh) využití výrbní kapacity ukazuje stupeň využití využitelnéh časvéh fndu, a - na keficient výknvéh (intenzivníh) využití výrbní kapacity ukazuje stupeň využití výknnstních parametrů strje neb zařízení. Rzklad keficientu celkvéh využití výrbní kapacity: kde: k kc ke ki Q T V T s s s s s c k e k i ; Q p T p V p T p V p Qs Ts Vs Qp Tp Vp V keficient celkvéh využití výrbní kapacity, keficient časvéh (extenzivníh) využití výrbní kapacity, keficient výknvéh (intenzivníh) využití výrbní kapacity, skutečný bjem výrby, Q s Ts V s, skutečná dba prvzu strje, skutečný výkn strje, výrbní kapacita, Q T V p, využitelný časvý fnd, kapacitní výkn. p p Využití výrbní kapacity lze zvyšvat: vyšším využíváním časvéh fndu, tj. extenzivní cestu (má však své meze hrní hranicí je kalendářní časvý fnd), i vyšším využíváním výknnsti výrbníh zařízení, tj. intenzivní cestu. Výpčty výrbní kapacity a hdncení jejíh využití jsu důležitu sučástí řízení výrby. PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ PŘÍKLAD 1: Při výrbě danéh výrbku platí jednfaktrvá prdukční funkce vyjadřující závislst bjemu prdukce tht výrbku v kusech (Q) na dávce rzhdujícíh výrbníh faktru materiálu v tunách (X), a t ve tvaru: Q ,667 X 250 X 16, 667 X. Úkl: 1) Odvďte funkci průměrné prdukce a funkci mezní prdukce pdle derivace. 2) Vypčtěte maximální celkvu prdukci, maximální průměrnu prdukci a maximální mezní prdukci a jim dpvídající rzsah (dávku) faktru. 3) Stanvte ptimální rzsah faktru pdle kritéria ptimality (maxima zisku), je-li cena jedntky faktru (1 tuny materiálu) Kč a cena jedntky prdukce (1 kusu výrbku) 50 Kč. Řešení: 1) Funkce průměrné prdukce: Funkce mezní prdukce (pdle derivace): 103

105 9. Výrbní činnst pdniku 2) Maximální celkvá prdukce: Maximální průměrná prdukce: Maximální mezní prdukce: 3) Optimální rzsah faktru pdle kritéria ptimality (maxima zisku): PŘÍKLAD 2: Máme zvlit nejvýhdnější variantu technlgickéh pstupu s různu úrvní mechanizace, tj. rzhdnut se mezi variantami A, B a C. Technlgie A vyžaduje na 1 ks danéh výrbku 5 strjvých hdin (faktr X) a 30 hdin lidské práce (faktr Y), technlgie B 10 strjvých hdin a 15 hdin lidské práce, technlgie C 20 strjvých hdin a 8 hdin lidské práce. Cena 1 strjvé hdiny je 600 Kč a 1 hdiny lidské práce činí 100 Kč. Úkl: Máme stanvit grafickým řešením: 1) nejvýhdnější variantu technlgie pr výrbu ks výrbku (Q1) a ks výrbku (Q2), a t z hlediska minimálních celkvých nákladů; 2) nejvýhdnější variantu technlgie pr výrbu ks výrbku (Q2), je-li zdrj faktru X (výrbní zařízení) k dispzici v maximálním mnžství 35 tisíc strjvých hdin a zdrj výrbníh faktru Y (lidská práce) v maximálním mnžství 35 tisíc hdin lidské práce. Grafické řešení: 1) Nejvýhdnější varianta technlgickéh pstupu: 104

106 9. Výrbní činnst pdniku Y (tis. hd.) X (tis. hd.) 2) Nejvýhdnější varianta technlgickéh pstupu při mezených zdrjích: 105

107 9. Výrbní činnst pdniku PŘÍKLAD 3: Při výrbě danéh výrbku platí dvufaktrvá prdukční funkce: 2 2 Q X 800 Y 3X 2Y XY, která vyjadřuje závislst bjemu prdukce tht výrbku v kusech (Q) na sptřebě dvu survin v tunách (X, Y), přičemž jednu survinu lze nahradit (substituvat) druhu survinu. Úkl: Stanvte ptimální kmbinaci sptřeby survin z hlediska minimalizace nákladů, jestliže cena 1 tuny surviny X je Kč (px) a 1 tuny surviny Y je Kč (py) za předpkladu, že se má vyrbit ks výrbku. Řešení: Jestliže je dána cena výrbních faktrů (px, py) a stanven bjem prdukce (Q), jde řešení dvu rvnic dvu neznámých (kritéria ptimality a prdukční funkce), z nichž druhá je kvadratická: kritérium ptimality (z hlediska minima nákladů): prdukční funkce pr Q = ks: PŘÍKLAD 4: Stáčecí linka v pivvaru naplní za hdinu 600 lahví. Je v prvzu celrčně (365 dní) na 3 směny; 15 % časvéh fndu se plánuje na prstje (plánvané pravy a údržba). Úkl: 1) Vypčtěte výrbní kapacitu stáčecí linky pivvaru. 2) Zhdnťte využití kapacity stáčecí linky, jestliže v daném rce pdnik vyrbil a prdal 4 mil. lahví piva. Řešení: 1) Výrbní kapacita: 106

108 9. Výrbní činnst pdniku 2) Využití výrbní kapacity: PŘÍKLAD 5: Využitelný časvý fnd pdniku je hdin, kapacitní výkn výrbníh zařízení je 30 kusů výrbku za hdinu, celkvá kapacita je využívána z 89,3 %, při extenzivním využití 95 %. Vypčtěte: 1) skutečný pčet dpracvaných hdin, 2) intenzivní využití výrbníh zařízení, 3) skutečný hdinvý výkn výrbníh zařízení, 4) skutečný pčet vyrbených výrbků. Řešení: 1) Skutečný pčet dpracvaných hdin: 2) Intenzivní využití výrbníh zařízení: 3) Skutečný hdinvý výkn výrbníh zařízení: 4) Skutečný pčet vyrbených výrbků: OTÁZKY: 1) C vyjadřuje prdukční funkce, jaké rzlišujeme typy prdukčních funkcí? 2) C vyjadřují základní charakteristiky prdukční funkce? 3) Jaký tvar má becná jednfaktrvá prdukční funkce? 4) Dkažte, že maximálníh zisku pdnik dsáhne, když marginální prdukce se rvná cenvému pměru faktru a prduktu. 5) C vyjadřuje mezní míra záměny faktrů? 6) Jak zjistíme ptimální kmbinaci výrbních faktrů z hlediska minimalizace nákladů? 7) Charakterizujte praktický přístup k výpčtu výrbní kapacity pdniku. 8) Jak lze zvyšvat využití výrbní kapacity? 107

109 10. Hdncení efektivnsti investic 10. HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIC Pdstatu hdncení investic je prvnávání kapitálvých výdajů s kapitálvými příjmy, které investice přinese. Jde vlastně rzpčtvání - jednrázvých nákladů na investici (tj. kapitálvých výdajů) a - rčních příjmů, které investice přinese (tj. kapitálvých příjmů), a t za bdbí živtnsti investice. Knečným výsledkem rzpčtvání je rzhdnutí zda investici (akci) uskutečnit neb při hdncení více investičních variant, kteru variantu realizvat. METODY HODNOCENÍ INVESTIC K hdncení efektivnsti investic můžeme pužít těcht základních metd: 1. metda výnsnsti investice, 2. metda dby splacení (dby návratnsti), 3. metda čisté sučasné hdnty, 4. metda vnitřníh výnsvéh prcenta. Metdy hdncení investic se bvykle dělí na dvě skupiny: metdy statické, které nepřihlížejí k půsbení faktru času pužijeme je u méně významných prjektů, u prjektů s krátku dbu živtnsti a v případech, kdy diskntní faktr je nízký; k statickým metdám patří zejména metda výnsnsti investice a metda prsté dby splacení; metdy dynamické, které přihlížejí k půsbení faktru času a jejichž základem je aktualizace (diskntvání) všech vstupních dat vstupujících d výpčtů pužijeme je v statních případech, tj. především u prjektů s delší dbu živtnsti; k dynamickým metdám patří zejména metda diskntvané dby splacení, metda čisté sučasné hdnty a metda vnitřníh výnsvéh prcenta. METODA VÝNOSNOSTI (RENTABILITY) INVESTICE Výnsnst (rentabilita) investice (ROI Return n Investment) se vyjádří pdle vztahu: kde: Z r ROI ; K Zr průměrný rční čistý zisk plynucí z investice, K kapitálvý výdaj (úhrn jednrázvých nákladů na investici). Ukazatel výnsnsti investice je dvzen d běžně pužívaných ukazatelů výnsnsti kapitálu. Nepřihlíží k rzlžení čistéh zisku v čase ani k půsbení faktru času, je tedy statickým ukazatelem. Vypčtená výnsnst investice se prvnává s pžadvanu výnsnstí; je-li: ROI > pžadvaná výnsnst investice je výhdná; ROI < pžadvaná výnsnst investici bychm neměli realizvat. METODA DOBY SPLACENÍ Dba splacení, dba návratnsti (PP Payback Perid) je pčet let, za který se kapitálvý výdaj splatí čekávanými příjmy z investice. 108

110 10. Hdncení efektivnsti investic Prstá dba splacení Pkud příjmy v každém rce živtnsti investice jsu stejné, pak dbu splacení zjistíme dělením kapitálvých výdajů rční částku čekávaných příjmů z investice; a sice pdle vztahu: K PP ; P kde: PP dba splacení (návratnsti) v letech, K kapitálvý výdaj (úhrn jednrázvých nákladů na investici), P rční čekávaný příjem z investice (čistý zisk + dpisy = cash flw). Pkud příjmy v každém rce živtnsti investice jsu různé, ptm dbu splacení zjistíme pstupným načítáním čekávaných příjmů v jedntlivých letech tak dluh, až se kumulvané částky příjmů rvnají kapitálvým výdajům. Čím je kratší dba splacení, tím je investice výhdnější. Je samzřejmé, že dba splacení musí být kratší, než je dba živtnsti investice. Prstá dba splacení je statickým ukazatelem, nepřihlíží k půsbení faktru času. Diskntvaná dba splacení (PPds) Vylepšením metdy dby splacení je metda, která pracuje s diskntvanými hdntami; čekávané příjmy z investice jsu diskntvány: - míru nákladů na kapitál (pdnikvu diskntní míru) neb - pžadvanu výnsnstí investice. Dbu splacení v tmt případě zjistíme pstupným načítáním diskntvaných čekávaných příjmů (diskntvanéh čistéh zisku a dpisů = diskntvanéh cash flw) v jedntlivých letech tak dluh, až se kumulvané částky diskntvaných příjmů rvnají kapitálvým výdajům. Diskntvaná dba splacení je dynamickým ukazatelem, přihlíží k půsbení faktru času. Metda s diskntvanými hdntami je přísnější než metda předešlá. METODA ČISTÉ SOUČASNÉ HODNOTY Čistá sučasná hdnta představuje rzdíl mezi sučasnu hdntu čekávaných příjmů a kapitálvými výdaji (jednrázvými náklady na investici). Čistu sučasnu hdntu investice lze tedy analgicky charakterizvat jak sumu diskntvaných hdnt čistéh cash flw (čistéh peněžníh tku). Čistá sučasná hdnta (NPV Net Present Value) se vyjádří pdle vztahu: kde: NPV SHP K n t P n 1 (1 i) n K ; NPV čistá sučasná hdnta, SHP sučasná hdnta čekávaných příjmů z investice za bdbí t, Pn čekávané příjmy v jedntlivých letech živtnsti, tj. v letech n (n = 1 až t), i sazba kapitálvých nákladů (pdnikvá diskntní míra) v pdbě keficientu, n jedntlivá léta živtnsti, tj. rky 1 až t, t čekávaná živtnst investice v letech, K kapitálvý výdaj (jednrázvé náklady na investici). 109

111 10. Hdncení efektivnsti investic Čistá sučasná hdnta představuje čistý příns investice. Metda NPV se dpručuje jak základní a prvtní metda hdncení efektivnsti investic; je t dynamická metda. Pr hdncení čisté sučasné hdnty platí: NPV > 0, investici můžeme přijmut, zaručuje pžadvanu výnsnst (pžadvané zúrčení) investvanéh kapitálu a zvyšuje tržní hdntu firmy; NPV < 0, investici musíme dmítnut, nezaručuje pžadvanu výnsnst (pžadvané zúrčení) investvanéh kapitálu a přijetí by snižval tržní hdntu firmy; NPV = 0, investiční prjekt je pr pdnik indiferentní, jeh přijetí nezvýší ani nesníží tržní hdntu pdniku. Tat metda bývá dplňvána indexem čisté sučasné hdnty, značvaným též jak index ziskvsti (PI Prfitability Index), který vypčteme jak pdíl sučasné hdnty čekávaných příjmů z investice a kapitálvých výdajů (jednrázvých nákladů na investici); a t pdle vztahu: SHP PI ; K Je-li hdnta indexu větší než 1, můžeme investici přijmut. Indexu využíváme zejména při srvnávání investičních variant: ze dvu variant vybereme tu, jejíž index PI je větší. METODA VNITŘNÍHO VÝNOSOVÉHO PROCENTA Tat metda je rvněž zalžena na kncepci sučasné hdnty, je dynamicku metdu. Spčívá v nalezení diskntní míry, při které sučasná hdnta čekávaných příjmů z investice se rvná hdntě kapitálvých výdajů na investici: t Pn SHP K ; resp.: K n (1 i cž lze upravit: n 1 ) SHP K 0 ; resp.: NPV 0. Prtže i (diskntní míra, sazba) je čísl, které hledáme, musíme pstupvat metdu pkusů a mylů (iterativně) a pstupně rzdíl levé a pravé strany rvnice snižvat tak dluh, až se rvnají, a neb až jejich rzdíl je nulvý. Při praktickém prpčtu vnitřníh výnsvéh prcenta můžeme pužít iterativní pstup v těcht krcích: Zvlíme libvlnu úrkvu míru, kteru diskntujeme čekávané příjmy z investice. Sumu diskntvaných čekávaných příjmů z investice prvnáme s kapitálvým výdajem. Když suma diskntvaných čekávaných příjmů z investice je vyšší než kapitálvý výdaj, zvlíme vyšší úrkvu míru a celý prpčet se pakuje při tét úrkvé míře. Jestliže suma diskntvaných čekávaných příjmů z investice je menší než kapitálvý výdaj, pakujeme prpčet se zvlenu nižší úrkvu míru. Uvedený pstup pakujeme tak dluh, až najdeme takvé dvě úrkvé míry (diskntní míry i ) s rzdílem jednh, maximálně dvu prcent, z nichž: nižší diskntní míra i vede ke kladné hdntě NPV a vyšší diskntní míra i vede k záprné hdntě NPV. Abychm vypčetli knkrétní výši vnitřníh výnsvéh prcenta (IRR Internal Rate f Return), při kterém sučasná hdnta čekávaných příjmů se rvná kapitálvým výdajům, resp. čistá sučasná hdnta (NPV) se rvná nule, 110 ;

112 10. Hdncení efektivnsti investic k tmu nám psluží lineární interplace: kde: IRR NPV n in iv in ; NPV n NPV v IRR vnitřní výnsvé prcent (resp. hledaná diskntní sazba i ), in nižší diskntní míra, pr kteru je NPV kladná, iv vyšší diskntní míra, pr kteru je NPV záprná, NPVn kladná NPV při nižší diskntní míře (in), NPVv záprná NPV při vyšší diskntní míře (iv), d vzrce se dsazuje v abslutní hdntě. Kapitálvé výdaje bvykle nediskntujeme, prtže předpkládáme, že jsu vynalženy jednrázvě v sučasnsti. Tat metda je v praxi velmi blíbená a pužívaná, prtže udává předpkládanu výnsnst investice, kteru můžeme prvnávat s pžadvanu výnsnstí (se kteru se pčítal u předcházející metdy). Pkud je investice na úvěr, měl by být vnitřní výnsvé prcent vyšší než je úrkvá míra. Řešený příklad: Úhrn jednrázvých nákladů na investici (kapitálvý výdaj) činí 400 tis. Kč. Očekávané příjmy z investice jsu první rk 120 tis. Kč, druhý rk 150 tis. Kč, třetí rk 160 tis. Kč, čtvrtý rk 130 tis. Kč (z th čistý zisk činí první rk 20 tis. Kč, druhý rk 50 tis. Kč, třetí rk 60 tis. Kč, čtvrtý rk 30 tis. Kč). Očekávaná živtnst investice je 4 rky. Pdnikvá diskntní sazba je 12 %. Úkl: Vypčtěte: 1. výnsnst (rentabilitu) investice, 2. dbu splacení (dbu návratnsti) a) pstupným načítáním čekávaných příjmů, b) pstupným načítáním diskntvaných čekávaných příjmů, 3. čistu sučasnu hdntu, 4. vnitřní výnsvé prcent, (veškeré výpčty jsu prvedeny ze vstupních údajů vyjádřených v tis. Kč). Prveďte závěrečné psuzení danéh investičníh prjektu. Řešení: Prpčet ukazatelů efektivnsti investice: 1. Výnsnst (rentabilita) investice: : 4 40 Z ; r ROI K Z r % 400. Výnsnst investice (10 %) je nižší než pžadvaná výnsnst (12 %), investici nelze na základě tét metdy dpručit. 111

113 10. Hdncení efektivnsti investic 2. Dba splacení (dba návratnsti): a) Prstá dba splacení (pstupným načítáním čekávaných příjmů): Rk Očekávaný příjem rční kumulvaný PP 2 2, 81 rku 160 Prtže dba návratnsti činí 2,81 rku a je kratší než předpkládaná dba živtnsti (4 rky), lze investici na základě tét metdy dpručit. b) Diskntvaná dba splacení (pstupným načítáním diskntvaných čekávaných příjmů): Rk Diskntvaný čekávaný příjem rční kumulvaný ,1 1 (1 0,12) 107, ,4 PP ds 3 3, 72 82, ,6 2 (1 0,12) 226, ,9 3 (1 0,12 ) 340, ,6 4 (1 0,12 ) 423,2 rku Investice se splatí za dbu své předpkládané živtnsti, dba splacení se však výrazně blíží dbě živtnsti; přest lze danu investici na základě tét metdy dpručit. 3. Čistá sučasná hdnta: NPV t Pn (1 i) n 1 n K 120 (1 0,12 ) (1 0,12 ) (1 0,12 ) (1 0,12 ) ,2 Prtže čistá sučasná hdnta je kladná (NPV = Kč), lze investici na základě tét metdy přijmut. 4. Vnitřní výnsvé prcent: Rk Diskntvané čisté cash flw (čistý peněžní tk) při diskntní míře (i) 14 % při diskntní míře (i) 15 % rční kumulvaný rční kumulvaný 0-400,0-400,0-400,0-400, ,3-294,7 104,3-295, ,4-179,3 113,4-182, ,0-71,3 105,2-77,1 4 77,0 5,7 74,3-2,8

114 10. Hdncení efektivnsti investic IRR i n NPV NPV n n NPV v 5,7 i i ,67 14,67 % v n 5,7 2,8 Vnitřní výnsvé prcent (14,67 %) je vyšší než pžadvaná výnsnst (12 %), daný investiční prjekt lze na základě tét metdy přijmut. Závěrečné psuzení investičníh prjektu: Jak při pužití statických metd (prstá dba splacení, všem s výjimku rientačníh ukazatele výnsnsti investice), tak při pužití dynamických metd (diskntvaná dba splacení, čistá sučasná hdnta, vnitřní výnsvé prcent) se daný investiční prjekt jeví jak výhdný. Rzdílnst v hdncení prsté a diskntvané dby splacení je dána zhledněním faktru času při pužití dynamické metdy, kde hdncení je přísnější, ale i přesnější. Delší uvažvaná dba živtnsti investice (4 rky) i vyšší diskntní míra (12 %) jsu důvdem, prč v daném případě dáme přednst hdncení za pužití dynamických metd a investiční prjekt můžeme dpručit. PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ PŘÍKLAD 1: Pdnik uvažuje kupi univerzálníh bráběcíh strje s těmit parametry: přizvací cena činí Kč, předpkládaná živtnst je 5 let, uvažuje se lineární způsb dpisvání, investice bude financvána z úvěru v částce Kč při úrkvé míře 10 %, zbývající částka bude kryta z vlastních zdrjů, míra zdanění zisku (sazba daně z příjmů) je 19 %, pdnikvá diskntní sazba je uvažvána na úrvni průměrné míry kapitálvých nákladů, přičemž pžadvaný výns z vlastníh kapitálu (míra dividend) je 15,9 %, čekávaný čistý zisk z tét investice v jedntlivých letech živtnsti je: rk čistý zisk Úkl: 1) Prveďte prpčty následujících metd hdncení efektivnsti investice: výnsnst investice, prstá i diskntvaná dba splacení, čistá sučasná hdnta a vnitřní výnsvé prcent. 2) Psuďte, zda je investice d nákupu univerzálníh bráběcíh strje výhdná. Řešení: 1) Prpčty metd hdncení efektivnsti investice: Prpčty ptřebných parametrů: Průběh čekávaných příjmů z investice: rk

115 10. Hdncení efektivnsti investic Pdnikvá diskntní sazba = průměrná míra kapitálvých nákladů: Prpčty metd hdncení investice: Výnsnst (rentabilita) investice: Dba splacení (dba návratnsti): Prstá dba splacení (pstupným načítáním čekávaných příjmů): Rk Očekávaný příjem rční kumulvaný Diskntvaná dba splacení (pstupným načítáním diskntvaných čekávaných příjmů): Rk Diskntvaný čekávaný příjem rční kumulvaný Čistá sučasná hdnta: Vnitřní výnsvé prcent: Rk Diskntvané čisté cash flw (čistý peněžní tk) při diskntní míře (i) % při diskntní míře (i) % rční kumulvaný rční kumulvaný

116 10. Hdncení efektivnsti investic 2) Závěrečné psuzení investice: PŘÍKLAD 2: Pdnik uvažuje kupi univerzálníh bráběcíh strje s těmit parametry: přizvací cena činí Kč, předpkládaná živtnst je 5 let, uvažuje se lineární způsb dpisvání, investice bude financvána z úvěru v částce Kč při úrkvé míře 10 %, zbývající částka bude kryta z vlastních zdrjů, míra zdanění zisku (sazba daně z příjmů) je 19 %, pdnikvá diskntní sazba je uvažvána na úrvni průměrné míry kapitálvých nákladů, přičemž pžadvaný výns z vlastníh kapitálu (míra dividend) je 15,9 %, (stejné zadání jak u příkladu 1!) průběh čekávanéh čistéh zisku z tét investice v čase je však výrazně dlišný, v jedntlivých letech živtnsti je: rk čistý zisk Úkl: 1) Prveďte prpčty metd hdncení efektivnsti investice: výnsnst investice, prstá i diskntvaná dba splacení, čistá sučasná hdnta a vnitřní výnsvé prcent. 2) Psuďte, jak se změní efektivnst dané investice. Řešení: 1) Prpčty metd hdncení efektivnsti investice: Prpčty ptřebných parametrů: Průběh čekávaných příjmů z investice: rk Pdnikvá diskntní sazba = průměrná míra kapitálvých nákladů: Prpčty metd hdncení investice: Výnsnst (rentabilita) investice: 115

117 10. Hdncení efektivnsti investic Dba splacení (dba návratnsti): Prstá dba splacení (pstupným načítáním čekávaných příjmů): Rk Očekávaný příjem rční kumulvaný Diskntvaná dba splacení (pstupným načítáním diskntvaných čekávaných příjmů): Rk Diskntvaný čekávaný příjem rční kumulvaný Čistá sučasná hdnta: Vnitřní výnsvé prcent: Rk Diskntvané čisté cash flw (čistý peněžní tk) při diskntní míře (i) % při diskntní míře (i) % rční kumulvaný rční kumulvaný

118 10. Hdncení efektivnsti investic 2) Psuzení změny efektivnsti dané investice: OTÁZKY: 1) C je pdstatu hdncení efektivnsti investic? Charakterizujte přístup ke zjišťvání vstupních parametrů pr tt hdncení. 2) Psuďte vypvídací schpnst jedntlivých metd hdncení efektivnsti investic. 117

119 11. Hdncení výknnsti pdniku 11. HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU Cílem hdncení výknnsti pdniku je změřit eknmické skutečnsti ve frmě ukazatelů a tyt ukazatele a jejich vývj analyzvat. Předmětem analýzy může být celý pdnik, jeh výsledky a všechny jeh činnsti, neb části pdniku a puze některé jeh činnsti neb prcesy. Analýza suhrnných výsledků by měla být předmětem zájmu vrchlvéh managementu (rzbry kmplexní), parciální výsledky (rzbry výběrvé, dílčí, tématické) by měly být v centru zájmu příslušných dbrných útvarů ZDROJE INFORMACÍ V PODNIKU Nepstradatelným zdrjem dat firmě je účetnictví, které ppisuje reprdukční prces firmy. Zdrjem dat jsu především: finanční výkazy - účetní závěrka, tj. rzvaha, výkaz zisku a ztráty, přílha účetní závěrky; dplňující infrmace - získané jednak z pdniku, jednak z kapitálvéh trhu. Rzvaha zachycuje stav majetku a zdrjů jeh krytí v peněžním vyjádření k určitému časvému kamžiku. Všechny údaje zachycené v tmt výkazu představují prakticky statistické ukazatele kamžikvé. Pr účely knstrukce ukazatelů se zpravidla uvádějí ve frmě prstéh aritmetickéh průměru z pčátku a knce bdbí. Průměr bvykle lépe vyjadřuje skutečný stav, který v průběhu bdbí klísá. Výkaz zisku a ztráty pdává infrmace výsledku hspdaření pdniku za určité bdbí, je zárveň přehledem nákladech a výnsech. Data z tht výkazu jsu statistickými ukazateli intervalvými (tkvými). Naše účetní sustava rzeznává různé úrvně zisku, které se musí přetransfrmvat tak, aby byly dpvídající kategriím zisku pužívaným v anglsaských zemích a vyskytujícím se ve finanční analýze. Zisk p zdanění (výsledek hspdaření za účetní bdbí +/-, čistý zisk) EAT (Earnings After Taxes) + Daň z příjmů za běžnu činnst + Daň z příjmů z mimřádné činnsti = Zisk před zdaněním (výsledek hspdaření před zdaněním +/-, zisk) EBT (Earnings Befre Taxes) + Nákladvé úrky = Zisk před úrky a zdaněním EBIT (Earnings Befre Interest and Taxes) + Odpisy dluhdbéh majetku = Zisk před úrky, dpisy a zdaněním EBITDA (Earnings Befre Interest, Taxes, Depreciatin and Amrtizatin) Účetnictví pskytuje jedntlivé abslutní hdnty prměnných. Využívají se k hrizntální analýze (zkumá se vývj jedntlivých plžek bsažených v účetnictví - výpčet rzdílů a indexů) a vertikální analýze (prcentní rzbr, tj. například jak se jedntlivé slžky majetku pdílejí na majetku celkem, na bilanční sumě). K tmu, aby byl mžn analyzvat vzájemné vazby a suvislsti mezi ukazateli, jsu dávány jedntlivé abslutní hdnty d vzájemných pměrů, vznikají tak pměrvé ukazatele. Při hdncení výknnsti pdniku má klíčvé míst měření finanční výknnsti, tj. finanční analýza. Každá finanční analýza se musí řídit především účelem, pr který se zpracvává. 118

120 11. Hdncení výknnsti pdniku 11.2 NÁSTROJE PRO HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU Hdncení výknnsti firmy se uskutečňuje pmcí pměrvých ukazatelů bvykle uspřádaných d ukazatelvých sustav: paralelní ukazatelvé sustavy, rychlé bnitní a bankrtní indikátry, pyramidvé sustavy ukazatelů. PARALELNÍ UKAZATELOVÉ SOUSTAVY Vybrané ukazatele jsu c d významu pvažvány za rvncenné a jsu shrnvány d skupin pdle th, kteru blast pdnikvéh hspdaření pstihují. Výhdu knstrukce pměrvých ukazatelů je, že: umžňují analýzu časvéh vývje = srvnání v čase, jsu nástrjem průřezvé analýzy (prvnávání finanční situace firmy s finanční situací pdbných firem) = srvnání v prstru, srvnání s tzv. standardními hdntami, umžňují knstrukci finančních mdelů. Pměrvé ukazatele se třídí d skupin pdle jedntlivých blastí finanční analýzy: 1. ukazatele rentability (výnsnsti, ziskvsti; prfitability ratis) pměřují knečný efekt dsažený pdnikatelsku činnstí k určitému vstupu; 2. ukazatele aktivity (activity ratis) infrmují, jak pdnik využívá jedntlivé slžky majetku; 3. ukazatele zadlužensti (debt ratis) psuzují finanční strukturu firmy, základní prprce vlastníh a cizíh kapitálu; 4. ukazatele likvidity (liquidity ratis) dávají statický phled na schpnst pdniku dstát svým závazkům; 5. ukazatele kapitálvéh trhu (market value ratis) hdntí pdnik z hlediska zájmů sučasných i buducích akcinářů; tat skupina ukazatelů dkumentuje vidění pdniku kapitálvým trhem, které se prvnává s výknnstí pdniku. K těmt pěti skupinám pměrvých ukazatelů se v sučasnsti velmi čast přiřazuje další skupina ukazatelů hdntících efektivnst výrbních faktrů (prduktivita). Zvyšvání prduktivity je jedním z hlavních faktrů růstu knkurenceschpnsti všech pdniků výrbních i nevýrbních, nebť výrbu v nejširším pjetí rzumíme transfrmaci vstupů v užitečné výstupy výrbky či služby. Vyská prduktivita snižuje náklady a umžňuje snížit ceny výrbků, a tím zvýšit zisk z každéh výrbku, cž má také pzitivní vliv na rentabilitu pdniku. Ukazatele rentability Ukazatele rentability pměřují knečný efekt dsažený pdnikatelsku činnstí k určitému vstupu, a t buď k aktivům (majetku), resp. kapitálu neb k tržbám. Rentabilita, resp. výnsnst kapitálu je měřítkem schpnsti pdniku vytvářet nvé zdrje, dsahvat zisku pužitím investvanéh kapitálu. Tat skupina ukazatelů by měla bsahvat: Rentabilita vlženéh kapitálu (Return n Investment - ROI) zisk ROI investvan ý kapitál 119

121 11. Hdncení výknnsti pdniku Rentabilita aktiv (Return n Assets ROA) zisk ROA aktiva Je nejsyntetičtějším ukazatelem, představuje základní měřítk rentability. Je tmu tak prt, že pměřuje dsažený efekt k celkvě zapjenému majetku, resp. kapitálu d pdnikatelské činnsti. Je-li d čitatele dsazen čistý zisk zvýšený daně a nákladvé úrky (EBIT), chceme ukazatelem pměřit celkvá aktiva nejen se ziskem, ale i s efekty, které vyplývají ze zhdncení cizíh kapitálu (aktiva musí vydělat čistý zisk pr pdnikatele, daně pr stát, ale i úrky pr věřitele). Rentabilita vlastníh kapitálu (Return n Equity ROE) zisk ROE vlastní kapitál ROE je ukazatelem, jímž majitelé a další investři zjišťují, zda jejich kapitál přináší dstatečný výns. Rentabilita tržeb (Return n Sales ROS), resp. rentabilita výnsů zisk zisk ROS, tržby výnsy Rentabilita tržeb služí pr měření výnsnsti pdniku, je třeba ji hdntit v suvislstech. Například nízká hdnta tht ukazatele, je-li dsahván rychléh bratu zásb a vyskéh abslutníh bjemu tržeb, může být příznivější než jeh vyská hdnta prvázená pmalým bratem zásb a nízku abslutní částku tržeb. Nákladvst Nákladvst = (1 ROS) Eknmická přidaná hdnta (Ecnmic Value Added EVA) Eknmická přidaná hdnta charakterizuje hdntu přidanu akcináři k jeh půvdní investici. Je chápána jak čistý výns z prvzní činnsti pdniku snížený náklady kapitálu. kde: EVA NOPAT WACC. C EVA (Ecnmic Value Added) eknmická přidaná hdnta, NOPAT (Net Operating Prfit After Tax) čistý prvzní zisk; zjedndušeně se pužívá EBIT 1 t, kde t je sazba daně z příjmů ve frmě keficientu, WACC (Weighted Average Cst f Capital) vážené kapitálvé náklady, C (Capital) dluhdbě investvaný kapitál. Základní vyčíslení EVA je jednduché. Jednduše vypadá i základní význam. Je-li EVA kladná, byla vytvřena nvá hdnta. Je-li naprti tmu EVA záprná, dchází k úbytku hdnty. Na první phled se knstrukce ukazatelů zdá jednznačná. Z hlediska věcné správnsti knstrukce ukazatelů se zásadně řídí cílem analýzy. Ukazatele aktivity Měří celkvu rychlst bratu aktiv (majetku) neb rychlst bratu jedntlivých slžek aktiv (majetku) a hdntí vázanst kapitálu v určitých frmách aktiv. Vyjadřují pčet brátek neb 120

122 11. Hdncení výknnsti pdniku vyjádřen bráceně měří dbu bratu (dbu, p kteru je majetek v určité frmě vázán). Hdnta těcht ukazatelů se vyjadřuje v jedntkách času. tržby Rychlst bratu aktiv (Ttal Assets Turnver), aktiva 121 výnsy aktiva Je měřítkem celkvéh využití majetku. Někdy se pužívá v bráceném tvaru, pak se jedná ukazatel vázansti aktiv. Ukazatel rychlsti bratu aktiv by měl být c nejvyšší, tj. minimálně rven 1. Dba bratu zásb (Average Inventry Perid) průměrná zásba tržby / 360 D jmenvatele je vhdnější uvádět průměrné celkvé denní náklady. Ukazatel udává pčet dní, které zásby stráví v pdniku d dby prdeje neb d dby jejich sptřeby. phledávky Dba bratu phledávek (Average Cllectin Perid) tržby / 360 Cílem ukazatele je stanvit průměrný pčet dní, p něž dběratelé zůstávají dlužni (dba, která uplyne d prdeje na bchdní úvěr a přijetím peněz). Dba bratu dluhů (dba dkladu plateb) průměrný stav bchdních závazků průměrný denní nákup na úvěr Stanvuje ve dnech dbu, která uběhne mezi nákupem zásb a jejich úhradu. Tent ukazatel je prtipólem ukazatele dby bratu phledávek. Je užitečné zjišťvat, v jaké relaci se tyt dva ukazatele nacházejí. Je ideální, když jsu v rvnváze. Ukazatele zadlužensti (pákvý ukazatel) Ukazatele zadlužensti vyjadřují v pdstatě vztahy mezi cizími zdrji a vlastními zdrji. Čím je pdnik zadluženější, tím je finanční páka vyšší. Avšak příliš velká finanční páka zvyšuje finanční rizik. Pdnik se může dstat d situace, že nemá na splácení dluhu ani úrku. Pkud pdnik vydělává se zapůjčenými penězi více, než činí nákladvé úrky, výnsnst vlastníh kapitálu se zvyšuje. Pr výpčet ukazatelů zadlužensti se nejčastěji uvádějí tyt ukazatele: Zadlužens t celkvé dluhy (Debt Rati) aktiva EBIT Ukazatel úrkvéh krytí (Interest Clerage) nákladvé úrky Ukazatel infrmuje tm, klikrát převyšuje zisk placené úrky, resp. klikrát se může snížit zisk, než se pdnik stane neschpným platit náklady na cizí kapitál. Je-li ukazatel rven jedné, znamená t, že celéh zisku byl zaptřebí na zaplacení úrků. Ukazatele likvidity Likvidita je nedílnu slžku hdncení výknnsti pdniku. Pdnik nemůže být jen rentabilní, ale sučasně musí dispnvat dstatečnu htvstí, aby byl schpen v daný čas a v daném rzsahu dstát svým závazkům. Ukazatele likvidity pměřují t, čím je mžn platit (čitatel) s tím, c má pdnik uhradit (jmenvatel). Pdle th, jaku míru jistty pžadujeme d měření, dsazujeme d čitatele aktiva s různu likvidnstí.

123 11. Hdncení výknnsti pdniku Běžná likvidita likvidita 3. stupně (Current Rati) běžná likvidita běžná aktiva krátkdbé závazky Čím vyšší hdnta ukazatele, tím je příznivější zachvání platební schpnsti pdniku. Hdnta tht ukazatele by se měla phybvat klem 2 až 2,5. Hdnta nižší než 1 vyjadřuje sníženu likviditu a je nepříznivá. Tent ukazatel má větší vypvídací schpnst než čistý pracvní kapitál, který je vyjádřen v abslutní částce. Nevýhdu je, že není zhledněna struktura běžnéh majetku. Phtvá likvidita likvidita 2. stupně (Quick Rati, Acid Test) Označuje se jak rychlý test. Odstraňuje nedstatky běžné likvidity tím, že se vylučují z běžných aktiv zásby a nedbytné phledávky. Za uspkjivu hdntu se pvažuje hdnta klem 1. phtvá likvidita běžná aktiva zásby nedbytné krátkdbé závazky phledávky Okamžitá likvidita likvidita 1. stupně (Cash-psitin Rati) Pužívá se puze pr interní vnitrpdnikvé analýzy, prtže externí uživatelé účetnictví nemají k dispzici přesné údaje. Za uspkjivu se pvažuje hdnta minimálně 0,2. kamžitá likvidita phtvé peněžní prstředky krátkdbé závazky Ukazatele prduktivity Pdle rzsahu uvažvaných vstupů se rzlišuje prduktivita parciální a prduktivita celkvá. Pr pdnik je rzhdující celkvá prduktivita, avšak vzhledem k praktickým ptížím splečnéh vyjádření ptenciálu lidské práce a statních výrbních činitelů, má v praxi významnu úlhu analýza parciálních prduktivit. V pdnikvé praxi je většinu hdncení prduktivity zúžen puze na prduktivitu práce, cž je přístup, který akcentuje puze jeden z výrbních činitelů. Definice ukazatelů prduktivity práce může být různá, například: výnsy na pracvníka (výnsy/pčet pracvníků), přidaná hdnta na pracvníka (přidaná hdnta/pčet pracvníků), výnsy na 1 Kč sbních nákladů (výnsy/sbní náklady), přidaná hdnta na 1 Kč sbních nákladů (přidaná hdnta/sbní náklady). Z hlediska pžadavku růstu výknnsti je snahu každéh pdniku zvyšvat prduktivitu práce, přičemž prduktivita práce (výnsy/pčet pracvníků) by měla růst rychleji než průměrné mzdy (sbní náklady/pčet pracvníků). V pačném případě by v pdniku rstla mzdvá nákladvst (mzdvé náklady, resp. sbní náklady na 1 Kč výnsů) a tím by klesala i rentabilita pdniku. Mezi zmiňvanými ukazateli platí následující vztahy: sbní náklady pčet pracvníků : pčet výnsy pracvníků sbní náklady výnsy 122

124 11. Hdncení výknnsti pdniku BONITNÍ A BANKROTNÍ INDIKÁTORY Existují desítky teretických mdelů zalžených na matematick-statistickém aparátu (nejčastěji diskriminační analýza neb regresní mdely), které pmcí funkcí ptimální kmbinace ukazatelů se snaží vyhdntit výknnst pdniku. Výsledkem jsu tzv. bnitní a bankrtní indikátry, které služí pr rychlu rientaci investrů a věřitelů, resp. pr rztřídění firem pdle jejich kvality (výknnsti a důvěryhdnsti): bnitní indikátry drážejí míru kvality firmy pdle její výknnsti; bankrtní indikátry jsu určeny především věřitelům, které zajímá schpnst pdniku dstát svým závazkům. Altmanův index (Z-skóre) Příkladem bankrtníh indikátru je Altmanův index důvěryhdnsti (Z-skóre), jehž nejznámější verze vznikla rku D empirickéh materiálu byly zařazeny dvě skupiny firem: firmy před krachem a excelentní firmy. Pmcí násbné diskriminační analýzy byly zprstředkvány ukazatele nejlépe rzlišující bě skupiny firem a jejich váhy. Tak byl zjištěn Altmanv Z-skóre, které představuje agregvanu hdntu bnity firmy ve frmě funkce bsahující ptimální kmbinaci ukazatelů a jejich vah. Firmy dsahující hdnty Z-skóre lepší než je střední hdnta dbrých firem, jsu pvažvány za bezprblémvé. Firmy, které nedsáhnu střední hdnty špatných firem, jsu vážnými kandidáty na bankrt. Pásm mezi těmit dvěma hdntami tvří tzv. šedu zónu. Tvar Altmanva mdelu z rku 1983 je určen pr splečnsti uzavřené neb splečnsti, které nejsu bchdvány na kapitálvém trhu: EBIT Tržby Tržní hdnta vlastníh kapitálu Z 3, 107 0, 998 0, 42 Aktiva Aktiva Účetní hdnta dluhu Zadržené výdělky Pracvní kapitál 0, 847 0, 717 Aktiva Aktiva Tržní hdnta vlastníh kapitálu je v pdmínkách České republiky velmi čast nahrazvána hdntu účetní. Pd pjmem zadržené výdělky se rzumí nerzdělený zisk minulých let. Z-faktr se vyhdncuje pr statní splečnsti (nemají veřejně bchdvané cenné papíry) trchu mírněji. Pkud splečnsti mají Z vyšší než 2,90 jsu ve výbrném finančním zdraví, interval d 1,21 d 2,89 je šedá zóna, při hdntě méně než 1,2 hrzí bankrt. Určitu nevýhdu aplikace tht indikátru je, že byl dvzen na základě pdmínek eknmiky pdnikatelských subjektů USA. IN index Další z bankrtních indikátrů je IN index, který vytvřili v něklika verzích Inka a Ivan Neumaiervi. Sestavili index pr české pdmínky na základě ukazatelů, které se nejčastěji vyskytují ve výsledných indikátrech. Vznikl tedy IN95 (pdle rku svéh vzniku) s vahami pr eknmiku ČR: Aktiva EBIT EBIT Výnsy IN95 0, 22 0, 11 8, 33 0, 52 Cizí zdrje Nákladvé úrky Aktiva Aktiva kde: Oběžná aktiva ZPL 0, 1-16, 80 KZ KBÚ Výnsy KZ krátkdbé závazky, KBÚ krátkdbé bankvní úvěry, 123

125 11. Hdncení výknnsti pdniku ZPL závazky p lhůtě splatnsti (přílha účetní závěrky). Váhy ukazatelů indexu IN95 jsu stanveny jak pdíl významnsti ukazatelů dané četnstí výskytu danéh ukazatele a jeh dvětvvé hdnty v rce vzniku indexu. Tat knstrukce vah umžnila zhlednit při hdncení firem dvětvvá specifika (váhy jedntlivých dvětví viz např. Neumaiervá, Neumaier, 2002). Firmy s hdntu IN95 vyšší než 2 mají schpnst bezprblémvě platit závazky, šedá zóna indexu je v rzmezí hdnt 1 2, firmy phybující se v tmt pásmu jsu rizikvé a u firem, které nedsáhly ani hdnty 1, již prblémy existují firmy nemají dstatečnu schpnst plnit své závazky. PYRAMIDOVÉ UKAZATELOVÉ SOUSTAVY Pyramidvé ukazatelvé sustavy vycházejí z vrchlvéh ukazatele, který je předmětem zkumání a dekmpnují h na další ukazatele tak, aby vznikla účelvá hierarchie ukazatelů. Pmcí pyramidvé sustavy ukazatelů je mžné uvažvat nad důvdy stavu pdniku a analyzvat příčiny jeh vývje. Ukazatele musí být prvázány na základě příčinnsti, musí být respektvána jejich míra analytičnsti. Příkladem takvé pyramidvé sustavy je systém ukazatelů Du-Pnt. Du-Pntva rvnice pstihuje vzájemné vazby mezi pměrvými ukazateli. Ukazuje, jaké slžky splupůsbí na pměrvý ukazatel rentability vlastníh kapitálu (ROE): Z A Z T ROE ROA E E T A kde: Z zisk, E vlastní kapitál (equity), A aktiva (assets), T tržby. A E Ukazatel ROA je rentabilita aktiv, tj. A Z ; tent ukazatel se dá psát jak sučin výnsnsti nebli rentability tržeb T Z a ukazatele rychlsti bratu aktiv A T. Ukazatel E A vyjadřuje finanční strukturu pdniku. ROE ROA. A E Z T (ROS ). T A Pkud pdnik pužívá puze vlastní kapitál, ptm vlastní kapitál je rven aktivům a ukazatel ROE = ukazatel ROA. Z rzkladu rentability vlastníh kapitálu (ROE) je patrné, že zlepšení lze dsáhnut zvýšením rentability aktiv (a t zlepšením výnsnsti, ale i zrychlením bratu aktiv) a změnu struktury finančních zdrjů. Musíme vzít v úvahu i další vlivy, např. úvěrvé pdmínky, strukturu aktiv ve vztahu k likviditě apd. 124

126 11. Hdncení výknnsti pdniku PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ PŘÍKLAD 1: Pdnik dsáhl zisku před zaplacením úrků a zdaněním ve výši 18 mil. Kč. Vlastní kapitál činí 60 mil. Kč, úvěry banky jsu 40 mil. Kč při úrkvé míře 12 %. Sazba daně z příjmů právnických sb (rk 2014) je 19 %. Úkl: 1) Vyjádřete ukazatele rentability. 2) Pžadvaná výnsnst vlastníh kapitálu je 20 %. Vypčítejte ukazatel EVA a prvnejte jej s ukazateli rentability. Řešení: 1) Ukazatele rentability: 2) Ukazatel EVA: PŘÍKLAD 2: Vypčtete, jak velký zisk před úrky a zdaněním (EBIT) musí pdnik vyprdukvat, když má vlastní kapitál ve výši 160 mil. Kč, cizí kapitál 40 mil. Kč při úrkvé míře 12 %, sazba daně z příjmů je 19 %. Pdnik chce dsáhnut rentability vlastníh kapitálu (ROE) ve výši 15 %. Řešení: 125

127 11. Hdncení výknnsti pdniku PŘÍKLAD 3: Zhdnťte vývj finanční situace pdniku M z vybraných údajů finančních výkazů ve dvu p sbě jducích letech. Úkl: 1) Dpčtěte chybějící plžky výkazů. 2) Vypčítejte pměrvé ukazatele rentability, aktivity, likvidity, zadlužensti a prduktivity práce. 3) Zjistěte hdntu Altmanva indexu finančníh zdraví (Z-skóre) a indexu IN95 (uvažujte závazky p lhůtě splatnsti ve výši 25 % z krátkdbých závazků celkem). 4) Sestavte pyramidvu sustavu ukazatelů Du-Pnt. Plžka Údaje z rzvahy v tis. Kč (u údajů z rzvahy je uveden jejich průměrný stav jak aritmetický průměr pčátečníh a knečnéh stavu v daném rce) Aktiva Dluhdbý majetek Oběžná aktiva Zásby Phledávky Peněžní prstředky Aktiva celkem Pasiva vlastní kapitál výsledek hspdaření běžnéh bdbí výsledek hspdaření minulých let cizí zdrje krátkdbé závazky dluhdbé závazky Pasiva celkem Údaje z výkazu zisku a ztráty v tis. Kč Prvzní výnsy Osbní náklady Prvzní náklady Finanční výnsy Nákladvé úrky Finanční náklady Mimřádné výnsy Mimřádné náklady 0 0 Daň z příjmů Výsledek hspdaření za účetní bdbí Dplňkvé infrmace (z přílhy účetní závěrky) Pčet pracvníků

128 11. Hdncení výknnsti pdniku Řešení: 1), 2) a 3) Výpčet chybějících údajů, pměrvých ukazatelů, Z-skóre, IN95: Ukazatel měr. jedn index Dpčet chybějících údajů: Výnsy celkem tis. Kč Náklady celkem tis. Kč EAT zisk p zdanění (ČZ) tis. Kč EBT zisk před zdaněním tis. Kč EBIT zisk před úrky a zdaněním tis. Kč Ukazatele rentability: ROA rentabilita aktiv (EAT, ČZ) % ROA výnsnst aktiv (EBIT) % ROE rentabilita vlastníh kapitálu (EAT) % ROS rentabilita tržeb, výnsů (EAT) % Ukazatele zadlužensti: Zadluženst % Ukazatel úrkvéh krytí násbek Ukazatele likvidity: Běžná likvidita Phtvá likvidita (rychlý test) Okamžitá likvidita Ukazatele aktivity: Rychlst bratu aktiv brátky Dba bratu zásb dnů Dba bratu phledávek dnů Dba bratu (dba dkladu plateb) krátkdbých závazků dnů Prduktivita práce: Výnsy na 1 pracvníka tis. Kč Osbní náklady na 1 pracvníka tis. Kč Osbní náklady na l Kč výnsů Kč Bnitní a bankrtní indikátry: Ukazatel finanční struktury (AKT/VK) Pracvní kapitál tis. Kč Zadržené výdělky/aktiva Vlastní kapitál/cizí kapitál Z-faktr (Z-skóre) IN95 (neuvažují se ZPL závazky p lhůtě splatnsti) IN95 (uvažují se ZPL ve výši 25 % z krátkdbých závazků) 127

129 11. Hdncení výknnsti pdniku 4) Pyramidvá sustava ukazatelů Du-Pnt: pr rk 2007: pr rk 2008: Kmentář: OTÁZKY: 1) C rzumíme pd pjmem hdncení výknnsti pdniku? 2) Ppište zdrje dat (infrmací) pdniku. 3) Jaký typ ukazatelů je základem pr hdncení výknnsti pdniku? 4) Jaku blast hdntí ukazatele rentability, aktivity, likvidity a zadlužensti pdniku? 5) Jakými ukazateli měříme efektivnst výrbních faktrů? 6) K čemu služí bnitní a bankrtní indikátry? 7) C je smyslem pyramidvéh systému ukazatelů? 128

130 Výsledky příkladů k prcvičení VÝSLEDKY PŘÍKLADŮ K PROCVIČENÍ 1. VOLBA PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Př. 3: Nvák Kč; Nvý Kč; Starý Kč; Mladý Kč; Knečný Kč Př. 4: Nvák Kč; Nvý Kč; Starý Kč; Mladý Kč; Knečný Kč 2. ZAKLADATELSKÝ ROZPOČET Př. 1: a) zisk před zdaněním = 1 050; čistý zisk = 850; cash flw = 1 060; příděl d RF = 42; splátka úvěru = 144; pr rzvj pdniku = 160; pdíl na zisku = 504; b) běžný majetek = 210; dluhdbý majetek = 3 210; vlastní kapitál = 2 700; cizí kapitál = 720; rční dpisy celkem = 210; rční úrky = 122; c) výnsnst vlastníh kapitálu = 31,48 %; výnsnst celkvéh kapitálu = 24,85 %; ROA = 34,27 %; rentabilita tržeb = 33,73 %; zadluženst = 21,05 %; krytí úrků = 9,61 krát; pdíl na zisku na l Kč základníh kapitálu = 0,187 Kč; míra pdílu na zisku = 18,67 %; čistý zisk na l Kč základníh kapitálu = 0,315 Kč; bd zvratu = ks výrbku; dba splacení = 3,23 rku; WACC = 17,6 %; NPV = 979 tis. Kč. Př. 2: a) zisk před zdaněním = 1 470; čistý zisk = 1 191; cash flw = 1 821; příděl d RF = 60; splátka úvěru = 206; pr rzvj pdniku = 114; pdíl na zisku = 811; b) běžný majetek = 430; dluhdbý majetek = 6 600; vlastní kapitál = 6 000; cizí kapitál = 1 030; rční dpisy celkem = 630; rční úrky = 165; c) výnsnst vlastníh kapitálu = 19,85 %; výnsnst celkvéh kapitálu = 16,94 %; ROA = 23,26 %; rentabilita tržeb = 25,48 %; zadluženst = 14,65 %; krytí úrků = 9,91 krát; pdíl na zisku na l Kč základníh kapitálu = 0,135 Kč; míra pdílu na zisku = 13,52 %; čistý zisk na l Kč základníh kapitálu = 0,199 Kč; bd zvratu: knzumní chléb = ks; výběrvý chléb = ks; rhlík = ks; huska = ks; kbliha = ks; dba splacení = 3,86 rku; WACC = 13,4 %; NPV = tis. Kč. 3. ODPISOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU Př. 1: a) O = Kč; p = 18,44 %; O = Kč; ZC 4 = Kč b) O = Kč; p = 20 %; O = Kč; ZC 4 = Kč Př. 2: p = 40 % O 1 = Kč; O 2 = Kč; O 3 = Kč; O 4 = Kč; O 5 = Kč Př. 3: O 1 = Kč; O 2 = Kč; O 3 = Kč; O 4 = Kč; O 5 = Kč Př. 4: U = 0,298316; A = Kč O 1 = Kč; O 2 = Kč; O 3 = Kč; O 4 = Kč; O 5 = Kč Př. 5: a) dpis. sk. = 2; dba dpis. = 5 let b) O 1 = Kč; O 2-5 = Kč c) O 1 = Kč; O 2 = Kč; O 3 = Kč; O 4 = Kč; O 5 = Kč Př. 6: a) dpis. sk. = 2; dba dpis. = 5 let b) O 1 = Kč; O 2-5 = Kč c) O 1 = Kč; O 2 = Kč; O 3 = Kč; O 4 = Kč; O 5 = Kč d) O 1 = Kč; O 2-5 = Kč e) O 1 = Kč; O 2 = Kč; O 3 = Kč; O 4 = Kč; O 5 = Kč Př. 7: a) dpis. sk. = 2; dba dpis. = 5 let b) O 1 = Kč; O 2-5 = Kč 129

131 Výsledky příkladů k prcvičení Kč; c) O 1 = Kč; O 2 = Kč; O 3 = Kč; O 4 = Kč; O 5 = Kč d) O 1 = Kč; O 2 = Kč; O 3 = Kč; O 4 = Kč; O 5 = Kč e) O 1 = Kč; O 2 = Kč; O 3 = Kč; O 4 = Kč; O 5 = O 6 = Kč 4. KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU Př. 1: Pdnik X: tržby (a) ROE = 8,1 %; tržby (b) ROE = 12,15 %; tržby (c) ROE = 16,2 % Pdnik Y: tržby (a) ROE = 4,05 %; tržby (b) ROE = 12,15 %; tržby (c) ROE = 20,25 % Při nižších tržbách (a) je výhdnější pužívat jen vlastní kapitál. Při vyšších tržbách (c) je výhdnější pužívat i cizí kapitál. Př. 2: WACC = 13,45 % Př. 3: WACC = 13,97 % Př. 4: WACC = 15,34 % Př. 5: 1) míra zadlužensti (%) WACC (%) 15,0 14,3 13,6 13,2 14,7 15,5 16,7 19,7 ptimální míra zadlužensti = 30 % Př. 6: čistý pracvní kapitál (NWC) = tis. Kč Př. 7: čistý pracvní kapitál (NWC) = tis. Kč 5. KALKULACE NÁKLADŮ Př. 1: přímé náklady: 1, 6, 7; výrbní režie: 3, 8; správní režie: 2, 5, 9, 11; dbytvé náklady: 4, 10, 12 Př. 2: 1) přirážka (v %): výrbní režie = 105 %; správní režie = 70 % pdíl režie na 1 Kč přímých mezd: výrbní režie = 1,05 Kč; správní režie = 0,70 Kč 2) VN výknu na 1 m tkaniny = 49,75 Kč Př. 3: 1) sazba výrbní režie na 1 strjvu hdinu = 255 Kč přirážka správní režie = 11 % z přímých nákladů 2) VN výknu na 1 ks: výrbek A = Kč; výrbek B = Kč Př. 4: 1a) pdíl režie na 1 Kč přímých nákladů: výrbní režie 1. prvzu = 0,12 Kč; výrbní režie 2. prvzu = 0,06 Kč; správní režie = 0,03 Kč; VN výknu na 1 ks: výrbek A = Kč; výrbek B = Kč; výrbek C = Kč; výrbek D = Kč 1b) pdíl režie na 1 Kč přímých mezd: výrbní režie 1. prvzu = 0,80 Kč; výrbní režie 2. prvzu = 0,40 Kč; správní režie = 0,20 Kč; VN výknu na 1 ks: výrbek A = Kč; výrbek B = Kč; výrbek C = Kč; výrbek D = Kč Př. 5: 1) úplné VN výknu na l ks: chléb = 14,48 Kč; veka = 8,27 Kč; rhlík = 1,13 Kč 2) rentabilita tržeb (v %): chléb = 10,62; veka = 17,30; rhlík = 9,60 rentabilita nákladů (v %): chléb = 11,88; veka = 20,92; rhlík = 10,62 Př. 6: 2) VN výknu na 1 ks: výrbek A = Kč; výrbek B = Kč 3) rentabilita tržeb (v %): výrbek A = 11,20; výrbek B = 14,67 6. NÁKLADOVÉ FUNKCE Př. 1: 1) AC Q Q Q 2 MC Q Q 2) minimální AC = Kč na l tis. ks, tj. 936 Kč na 1 ks při Q = 8,28 tis. ks, tj ks minimální MC = Kč na 1 tis. ks, tj. 331 Kč na 1 ks při Q = 5 tis. ks, tj ks Př. 2: 1) U = Kč; 2) U % = 3,23 %; 3) FC n = Kč Př. 3: 1) U % = 3 % 130

132 Výsledky příkladů k prcvičení 2) snížení variabilních nákladů 0,85 haléře, tj. cca 0,01 Kč na 1 Kč bjemu výrby Př. 4: 1) Q(BEP) = ks; 2) Q p krit = 70 %; 3) kb = 12,5 %; 4) Q(Z min) = ks Př. 5: 1) limit AVCl = 15 Kč; 2) limit AVCl = 12,58 Kč; 3) limit AVCl = 12,58 Kč Př. 6: 1) limit FC = Kč; 2) limit FC = Kč Př. 7: 1) limit p = 21 Kč; 2) limit p = 24 Kč; 3) limit p = 24 Kč Př. 8: 1) Q 1(BEP 1) = 90 ks; Q 2(BEP 2) = 190 ks 2) Q(Z max) = 140 ks 3) p = Kč za 1 ks 4) TR = Kč; TC = Kč; Z = Kč Př. 9: Q = 8,997 tis. ks (tj ks) Př. 10: 1) pdnik X: Q(BEP) = ks; pdnik Y: Q(BEP) = ks 2) pdnik X: stupeň prvzní páky = 1,50 %; pdnik Y: stupeň prvzní páky = 3,00 % 7. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PODNIKU A JEHO UŽITÍ Př. 1: 1) PV = ; FV = 874; BV = ; MV = 115; V = ) PN = ; FN = 831; BN = ; MN = 110; N= ) VH = 4 330; PVH = 4 282; FVH = 43; VH BČ = 4 325; MVH = 5 4) daň z příjmů = 823; ČZ (dz) = 3 507; dbz = 3 503; dmz = 4 Př. 2: příděl d RF = ; pr rzvj pdniku = ; pdíl na zisku = Př. 3: běžný rk/minulý rk VH p zdanění: VH BČ = 2 042/868; MVH = 26/6; VH (EAT) = 2 068/874 VH před zdaněním: PVH = 3 265/1 477; FVH = - 713/- 392; VH BČ = 2 552/1 085; MVH = 32/8; VH (EBT) = 2 584/1 093 Obchdní marže = 15/31; Přidaná hdnta = / EBIT = 4 338/2 141; EBITDA = 9 369/8 357 Př. 4: ČZ: bdbí 1 = ; bdbí 2 = 0; celkem = čisté CF: bdbí 1 = ; bdbí 2 = ; celkem = Př. 5: čisté CF z prvzní činnsti = 5 500; čisté CF z investiční činnsti = ; čisté CF z finanční činnsti = ; čisté CF celkem = ZÁSOBOVÁNÍ Př. 1: M (A) = kg (320 t) = Kč M (B) = kg (160 t) = Kč Př. 2: M t = 158,76 t = Kč Př. 3: 1) D = ks; t d = 36,5 dne; N c = Kč 2) NZ = ks 3a) nevýhdné: zvýšení N c Kč, sleva z ceny Kč 3b) výhdné: zvýšení N c Kč, sleva z ceny Kč Př. 4: 1) M = kg (480 t) = Kč 2) NM = kg 3) D = kg; t d = 29,2 dne; N c = Kč 4) NZ = kg 9. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU Př. 1: 1) AP 166, X 16,667 X 2 2 MP 166, X 50 X 2) Q max = ks při dávce X = 10,323 t AP max = ks při dávce X = 7,5 t při Q = ks MP max = ks při dávce X = 5 t při Q = ks 3) X = 8 t Př. 2: 1) nejvýhdnější technlgie varianta A 2) mžná technlgie (při mezených zdrjích) varianta B Př. 3: ptimální kmbinace sptřeby survin (veducí k minimálním nákladům) pr Q = ks 131

133 Výsledky příkladů k prcvičení je dsažen při sptřebě surviny X = 191,910 t a surviny Y = 141,232 t Př. 4: 1) Q p = lahví 2) k c = 89,5 %; kapacitní rezerva = lahví Př. 5: 1) T s = hdin; 2) k i = 94 %; 3) V s = 28,2 ks; 4) Q s = ,2 ks 10. HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIC Př. 1: 1) WACC (i) = 12 %; ROI = 7,69 %; PP = 3,69 rku; PP ds = nesplatí se; NPV = Kč; IRR = 11,63 % Př. 2: 1) WACC (i) = 12 %; ROI = 7,69 %; PP = 3,53 rku; PP ds = 4,96 rku; NPV = Kč; IRR = 12,25 % 11. HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU Př. 1: 1) ROE = 17,82 %; ROA = 10,69 %; výnsnst aktiv (základní výdělečná síla) = 18,00 % 2) EVA = - 1,31 mil. Kč Př. 2: EBIT = 34,43 mil. Kč Př. 3: 2) pměrvé ukazatele (2012/2013): ROA (EAT) = 8,33/8,19; ROA (EBIT) = 15,97/15,75; ROE (EAT) = 13,99/13,47; ROS (EAT) = 8,97/9,11 zadluženst = 40,45/39,21; ukazatel úrkvéh krytí = 2,88/2,86 běžná likvidita = 1,82/2,16; phtvá likvidita = 1,03/1,24; kamžitá likvidita = 0,10/0,12 rychlst bratu aktiv = 0,93/0,90; dba bratu zásb = 65,94/68,09; dba bratu phledávek = 78,06/82,59; dba dkladu plateb krát. závazků = 83,44/73,77 výnsy na l pracvníka = 823,08/865,15; sbní náklady na l pracvníka = 113,85/122,73; sbní náklady na l Kč výnsů = 0,1383/0,1419 3) bnitní a bankrtní indikátry (2012/2013): ukazatel finanční struktury = 1,68/1,65; pracvní kapitál = /13 600; zadržené výdělky/aktiva = 0,0870/0,0780; vlastní kapitál/cizí kapitál = 1,47/1,55; Z-skóre = 2,24/2,26; IN95 (bez ZPL) = 2,86/2,87; IN95 (se ZPL) = 1,88/2,01 132

134 Seznam zkratek SEZNAM ZKRATEK Zkratka Ukazatel anglicky česky A Assets pdnikvý majetek (aktiva) v Kč AC Average Csts průměrné náklady AFC Average Fixed Csts průměrné fixní náklady AP Average Prductin průměrná prdukce AVC Average Variable Csts průměrné variabilní náklady AVCd Average Variable Csts průměrné variabilní náklady degresivní degressive AVCl Average Variable Csts linear průměrné variabilní náklady lineární AVCp Average Variable Csts průměrné variabilní náklady prgresivní prgressive BEP Break-Even Pint bd zvratu C Capital celkvý zpplatněný kapitál v Kč (C = E + D) CF Cst Functin nákladvá funkce D Debt úrčený cizí kapitál v Kč DDB Duble Declining Balance Methd metda degresivních dpisů (zmenšujícíh se základu) E Equity vlastní kapitál v Kč EAT Earnings After Taxes čistý zisk, zisk p zdanění, dispnibilní zisk EBIT Earnings Befre Interest and Taxes zisk před zdaněním a úhradu úrků EBITDA Earnings Befre Interest, Taxes, zisk před úrky, dpisy a zdaněním Depreciatin and Amrtizatin EBT Earnings Befre Taxes zisk před zdaněním EP Elasticity f Prductin prdukční pružnst, elasticita prdukce EVA Ecnmic Value Added eknmická přidaná hdnta Flwting Debt nekrytý dluh FC Fixed Csts fixní náklady IRR Internal Rate f Return vnitřní výnsvé prcent MC Marginal Csts mezní náklady (marginální) MP Marginal Prductin mezní prdukce MR Marginal Revenue mezní tržby MRTS Marginal Rate f Technical Substitucin mezní míra záměny faktrů (mezní míra technické substituce) NOPAT Net Operating Prfit After Tax čistý prvzní zisk NPV Net Present Value čistá sučasná hdnta NWC Net Wrking Capital čistý pracvní kapitál PF Prductin Functin prdukční funkce PI Prfitability Index indexem čisté sučasné hdnty (index ziskvsti) PP Payback Perid dba splacení, dba návratnsti rd Cst f Debt náklady na cizí kapitál před zdaněním zisku v % (úrkvá míra) re Cst f Equity náklady na vlastní kapitál p zdanění zisku v % (pžadvaná výnsnst vlastníh kapitálu) 133

135 Seznam zkratek Zkratka Ukazatel anglicky česky ROA Return n Assets výnsnst pdnikvéh majetku, rentabilita aktiv ROE Return n Equity výnsnst (rentabilita) vlastníh kapitálu ROI Return n Investment výnsnst (rentabilita) investice (vlženéh kapitálu) ROS Return n Sales výnsnst (rentabilita) tržeb SYD Sum f the Years Digits Methd metda sučtu let živtnsti t Tax Rate míra zdanění zisku (sazba daně z příjmů) TC Ttal Csts náklady (celkvé náklady) v Kč TP Ttal Prductin celkvá prdukce TR Ttal Revenue celkvé tržby VC Variable Csts variabilní náklady VCd Variable Csts degressive variabilní náklady degresivní (pdprprcinální) VCl Variable Csts linear variabilní náklady lineární (prprcinální) VCp Variable Csts prgressive variabilní náklady prgresivní (nadprprcinální) WACC Weighted Average Cst f Capital vážené průměrné náklady na kapitál 134

136 Literatura LITERATURA 1. BOUKAL, P., MIKOVCOVÁ, H., SCHOLLEOVÁ, H.: Pdnikvá eknmika 1, Sbírka příkladů. Praha: Oecnmica, GRŰNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J.: Finanční analýza a plánvání pdniku. Praha: Ekpress, KISLINGEROVÁ, E. a kl.: Manažerské finance. Praha: C. H. Beck, KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P.: Pklady skryté v účetnictví. Díl I, Jak przumět účetním výkazům EU, IAS, US GAAP, ČR. Praha: Plygn, KRUTINA, V., NOVOTNÁ, M.: Eknmika pdniku (cvičení). České Budějvice: EF JU, NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I.: Výknnst a tržní hdnta firmy. Praha: Grada, SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E. a kl.: Pdnikvá eknmika. Praha: C. H. Beck, SYNEK, M. a kl.: Manažerská eknmika. Praha: Grada, SYNEK, M., KOPKÁNĚ, H., KUBÁLKOVÁ, M.: Manažerské výpčty a eknmická analýza. Praha: C. H. Beck, WÖHE, G., KISLINGEROVÁ, E.: Úvd d pdnikvéh hspdářství. Praha: C. H. Beck, Zákn č. 455/1991 Sb., živnstenském pdnikání (živnstenský zákn), ve znění pzdějších předpisů. 12. Zákn č. 90/2012 Sb., bchdních splečnstech a družstvech (zákn bchdních krpracích), ve znění pzdějších předpisů. 13. Zákn č. 89/2012 Sb., bčanský zákník, ve znění pzdějších předpisů. 14. Zákn č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů. 15. Zákn č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, ve znění pzdějších předpisů. 135

137 PŘÍLOHY 1. ROZVAHA v plném rzsahu 2. VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v plném rzsahu 3. ROZVAHA ve zjedndušeném rzsahu 4. VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ve zjedndušeném rzsahu 136

138 Obclwdnífirma neb jiný název účetnfjedntky. \ < fv celych tlsfcíchkc} >..... Sldl, bydliště riebm!st pdnikání učetntjedhtky \' y < > < < < >.... (... >>... ) > 9 B. Ill. B. Ill /. / /. /... / i. < <.... znač AKTIVA řád Běžné účetní bdbí Minulé úč. bdbí Brutt Krekce Nett Nett a b C < A. B. B. I. Dluhdbý nehmtný majetek (ř.05 až 12) 004 / }... < I < </_. y <... {J B. I B. IL Dluhdbý hmtný majetek (ř.14 až 22) :.... B. li. 1 2 Samstatné hmtné mvité věci a subry hmtných mvitých 3 věcí AKTIVA CELKEM (ř ) 001 ) Phledávky za upsaný základní kapitál 002 Dluhdbý majetek (ř ) 003. < / ) < I< / Zřizvací výdaje 005 Nehmtné výsledky výzkumu a vývje 006 Sftware 007 Ocenitelná práva 008 Gdwill 009 Jiný dluhdbý nehmtný majetek 010 Nedknčený dluhdbý nehmtný majetek 011 Pskytnuté zálhy na dluhdbý nehmtný majetek Pzemky 014 Stavby Pěstitelské celky trvalých prstů 017 Dspělá zvířata a jejich skupiny 018 Jiný dluhdbý hmtný majetek 019 Nedknčený dluhdbý hmtný majetek 020 Pskytnuté zálhy na dluhdbý hmtný majetek 021 Oceňvací rzdíl k nabytému majetku Pdíly - vládaná sba 024 Pdíly v účetních jedntkách pd pdstatným vlivem 025 Ostatní dluhdbé cenné papíry a pdíly 026 Zápújčky a úvěry - vládaná neb vládající sba, pdstatný vliv Dluhdbý finanční majetek (ř. 24 až 30) _-. ::: :: <.<O <. Jiný dluhdbý finanční majetek 028 Přizvaný dluhdbý finanční majetek 029 Pskytnuté zálhy na dluhdbý finanční majetek ',._.-,.. '. FrmufárzpracvalaASPEKTHM, ďanva, ur::etm a awdtlrska kar,celar, www,dánvapnwarn.cz, bwsmess..centěr:cz 2...

139 '.. / >. <... <.... < < <... / ) < < <>... \ / znač AKTIVA řád Běžné účetní bdbí Minulé úč. a b C Brutt Krekce Nett Nett bdbí C. Oběžná aktiva (ř ) 031 < > '. I/.\ i C. I. Zásby (ř.33 až 38) \ I C I. 1 Materiál Nedknčená výrba a pltvary Výrbky Mladá a statní zvířata a jejich skupiny Zbží Pskytnuté zálhy na zásby 038 li. Dluhdbé phledávky (ř. 40 až 47) 039 \.... )O.. C. < I<>.. <. C. li. 1 Phledávky z bchdních vztahů Phledávky - vládaná neb vládající sba Phledávky - pdstatný vliv Phledávky za splečníky Dluhdbé pskytnuté zálhy Dhadné účty aktivní Jiné phledávky Odlžená daňvá phledávka 047 C. Ill. Krátkdbé phledávky (ř. 49 až 57) '... >...,../ >... C. Ill. 1 Phledávky z bchdních vztahů Phledávky - vládaná neb vládající sba Phledávky - pdstatný vliv Phledávky za splečníky Sciální zabezpečení a zdravtní pjištění Stát - daňvé phledávky Krátkdbé pskytnuté zálhy Dhadné účty aktivní 056 g Jiné phledávky 057 C. IV Krátkdbý finanční majetek (ř. 59 až 62) 058 < C. IV. 1 Peníze Účty v bankách Krátkdbé cenné papíry a pdíly Přizvaný krátkdbý finanční majetek D. I. časvé rzlišení (ř. 64 až 66) 063 / <0 /.... :-: _: _ >..,,'."., I. D. I. 1 Náklady příštích bdbí Kmplexní náklady příštích bdbí Příjmy příštích bdbí 066 /..... < > < < \.. )/ "' <

140 . i. / > /.. <. \.. / < < > /) znač PASIVA řád Běžné účetní Minulé účetní a b C bdbí bdbí PASIVA CELKEM (ř ) 067 > / < /... >. A. Vlastní kapitál (ř ) >.. < A. I. Základní kapitál (ř. 70 až 72) 069 )... </.. > Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní bchdní pdíly(-) Změny základníh kapitálu A. li. Kapitálvé fndy (ř. 74 až 79) 073.< A. li. 1 Áži Ostatní kapitálvé fndy Oceňvací rzdíly z přecenění majetku a závazků Oceňvací rzdíly z přecenění při přeměnách bchdních krprací Rzdíly z přeměn bchdních krpraci Rzdíly z cenění při přeměnách bchdních krprací 079 A. Ill. Fndy ze zisku (ř ) / A. Ill. 1 Rezervní fnd Statutární a statní fndy A. IV. Výsledek hspdáření minulých let (ř. 84 až 86) >... A. IV. 1 Nerzdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Jiný výsledek hspdaření minulých let 086 A. V. 1 Výsledek hspdaření běžnéh účetníh bdbí (+/-) 087 / /ř.01 - ( )/ I 2 Rzhdnut zálhách na výplatu pdílu na zisku(-) B. Cizí zdrje (ř ) 089 [.... > ::... ::::---_-_-... B. I. Rezervy (ř. 91 až 94) 090 / /..... ) < I < B. I 1 Rezervy pdle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchdy a pdbné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy 094 Dluhdbé závazky 095 I... B. li. (ř. 96 až 105). ) O B Závazky z bchdních vztahů Závazky - vládaná neb vládající sba Závazky - pdstatný vliv Závazky ke splečníkům Dluhdbé přijaté zálhy Vydané dluhpisy Dluhdbé směnky k úhradě Dhadné účty pasívní Jiné závazky Odlžený daňvý závazek ď > <....

141 znač a b C B. Ill. Krátkdbé závazky (ř. 107 až 117) B. Ill. Závazky z bchdních vztahů Závazky - vládaná neb vládající sba Závazky - pdstatný vliv Závazky ke splečníkům Závazky k zaměstnancům Závazky ze sciálníh zabezpečení a zdravtníh pjištění Stát - daňvé závazky a dtace Kratkdbé přijaté zálhy Vydané dluhpisy Dhadné účty pasivní Jiné závazky 117 B. IV. Bankvní úvěry a výpmci (ř. 119 až 121) 118 B. IV. Bankvní úvěry dluhdbé Krátkdbé bankvní úvěry Krátkdbé finanční výpmci 121 C. I. Časvé rzlišení {ř ) C I. Výdaje příštích bdbí

142 Sídl-0,: l;iydtište něbt11ísf póclnikání účetní}edntky Označení a I. Tržby za prdej zbží A. + Obchdní marže (ř ) Náklady vynaižené na prdané zbžf li. Výkny (ř ) li. Tržby za prdej vlastních výrbku a služeb 2 Změna stavu zásb vlastní činnsti 3 Aktivace B. Výknvá šptřeba B B. 2 Služby + TEXT b Čísl řádku C Skutečnst v účetním bdbí běžném minulém 2 C. C. C. C. C. D. E. F. F. F. G. H. I. Ill Tržby z prdeje dluhdbéh majetku 2 O IV. v. 1 Zustatkvá cena prci~néh dl&ih<iliběh,ťrajetkll. 2 Prdaný rnaterial Ostatní prvzní výnsy OsfatňfprvZT1í náklady Převd prvzních výnsů Pfevdprvzních nakl~dú *

143 Označení a... TEXT VI Tržby z prdeje cenných papírů a pdílů 31 J. < 32 VII. Výnsy z dluhdbéh finančníh majetku ( ř > 33 VII. Výnsy z pdílů v vládaných sbách a v účetních jedntkách pd pdstatným vlivem 34 VII. 2 Výnsy z statních dluhdbých cenných papírů a pdílů 35 VII. 3 Výnsy z statníh dluhdbéh finančníh majetku 36 VIII. Výnsy z krátkdbéh finančníh majetku 37 K. <> IX. Výnsy z přecenění cenných papírů a derivátů. 39 L. Náklacty.i přecenení Cenných p?píru,:1 cterivátů M. Zrněná Stavu. rezerv a pravných.plžek.ye.flnančhf.óblastt X. Výnsvé úrky 42 N. Náktadváúrky..... XI. P. XII. * b Čísl řádku Ostatní finanční výnsy Převd finančních výnsů 46 Finanční výsledek hspdaření -~.... /..... C /(ř (-46)+(-47))/ r'\.~i',~ úc C~,, Q '"'""",l"''j'''"'. '~,.lrj!.'"'i Vť.,.,-. vy / Q ' ' i. -"!'"""'"' }... / /... < <.. ><.... Q 2 Výsledek hspdaření za běžnu činnst (ř ) XIII. R. S. S.,>.: ' > > \ / < <... >< \// / < S ,..,, >> > <... > /... / * Mimřádný výsledek hspdaření (ř ) T. *** Výsledek hspdaření za účetní bdbí (+/-) (ř ) Výsledek hspdaření před zdaněním (+/-) (ř ) Skutečnst v účetním bdbí sledvaném minulém 2 <.. < J < J /... I>... I... ) (J >... < ). (l >... ( \. < <.. i.... Q....

144 Zpracván v suladu s vyhlá~ku č. 500/2002 Só. ve zněni pzdejšlch předpisů A. B. znač B. I. a B. li. B. Ill. C. C I. C. li. C. Ill. C. IV. D. I. A. znač A. I. a A. li. A. Ill. A. IV. A. v. B. B. L B. li. B. Ill. B. IV. C... ROZVAHA ve žjedncfušénérňrqzsahu.. ke dne 31. prsince 2014 f v{:;elýphjí#ck:hl<,čj /... } AKTIVA řád b AKTIVA CELKEM ( ř ) 001 Phledávky za upsaný základní kapitál 002 Dluhdbý majetek ( ř. 04 až 06 ) 003 Dluhdbý nehmtný majetek 004 Dluhdbý hmtný majetek 005 Dluhdbý finanční majetek 006 Oběžná aktiva ( ř. 08 až 11) 007 Zásby 008 Dluhdbé phledávky 009 Krátkdbé phledávky 010 Krátkdbý finanční majetek 011 časvé rzlišení 012 > :/\: \i..... /... lč C I Sldl, Obchdnt firma ne jlný názey účetn1.jedntky bydliště neb.míst pdnik$ni ůč$1:níjédn9tky Běžné účetní bdbí Min.úč. bdbí Brutt Krekce Nett Nett < \O.... > ) / <.. / < > _:: - ::::::) I >i. <. \i v... ) / + / <..... < //..... PASIVA řád Běžné účetní Minulé účetní bdbí bdbí b C 5 6 PASIVA CELKEM ( ř ) 013 I > /. / I< / ><... > ' <>..... /... Vlastní kapitál ( ř. 15 až 19 ) 014. Základní kapitál 015 Kapitálvé fndy 016 Rezervní fndy, nedělitelný fnd a statní fndy ze zisku 017 Výsledek hspdaření minulých let 018 Výsledek hspdaření běžnéh účetníh bdbí ( + / - ) ( ř ) 019 Cizí zdrje ( ř. 21 až 24) 020 :.... /.>..... I..... < Rezervy 021 Dluhdbé závazky 022 Krátkdbé závazky 023 Bankvní úvěry a výpmci 024 časvé rzlišení 025 I < '.., I s >..... n <-~J.JL..:u-, rfm~-,,:.:;,..- 'i., y i:-:~,.. "" -,,, -. "',.,,... --:: t:>t;s/f1fiss.center,ct c _,,, , /

145 Zpracván v suladu s vyhlášku č Sb. ve :renípzdějších pféťlpisú VÝKAZ ZISKU.AZ$RÁTY ve zjedrtqušenem rzšéthu ke dne 31. prsince 2014 Jy (:E!lyCh ti$ícícl1 l<č;) ObchdnHirma neb jíný název učetnljedntky Sídl,. bydli-ště.neb mlst pdníkánr.účetni lednfky Označení a I. "FržbY za prdejzbžl A. + Obchdní marže li. Výkny B. Výl<Ohó\fá sptřeba + TEXT b Čísl řádku C r t sledvaném minulém Skutečnst v účetním bdbí 2 C. D. E. F. Ill G. 12 H. IV. V I. * j K. L. M. VI. VII. VIII. IX. X. Výnsvé úrky N. Nákladvé úrky frmufáfzpr~cv1;11.j. A$Pft<.THM, dáňvá, ůče-tnja. auartrs@ Mncě{ál, busín,;s.s.center.cz A

146 Označení TEXT Čísl Skutečnst v účetním bdbí a b řádku sledvaném minulém C 2 XI. Ostatní finanční výnsy 28. OStatnffinanční náklady 29 XII. Převd finančních výnsů 30 P. Převd finančních nákladů * Q. ** XIII. R. S. * Mimřádný výsledek hspdaření ( ř ) T. Převd pdílu navýsledk1.1 hšpdařer1íspt>lěčil<µrn.(+/-) *** Výsledek hspdaření za účetní bdbí(+/-) (ř ) ****