Ústav fyzikálního inženýrství Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně GEOMETRICKÁ OPTIKA. Přednáška 10

Podobné dokumenty
stručná osnova jarní semestr podzimní semestr

stručná osnova jarní semestr podzimní semestr

Geometrická optika. Zákon odrazu a lomu světla

Bodový zdroj světla A vytvoří svazek rozbíhajících se paprsků, které necháme projít optickou soustavou.

23. Mechanické vlnění

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

Geometrická optika. Vznikají tak dva paprsky odražený a lomený - které spolu s kolmicí v místě dopadu leží v jedné rovině a platí:

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.

Inovace předmětu K-Aplikovaná fyzika (KFYZ) byla financována z projektu OPVK Inovace studijních programů zahradnických oborů, reg. č.

Interakce světla s prostředím

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika. Jana Jurmanová

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2

Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

GRADIENTNÍ OPTICKÉ PRVKY Gradient Index Optical Components

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1

7. Analytická geometrie

ZÁKLADNÍ POJMY OPTIKY

Čočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky

1 POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

Maticová optika. Lenka Přibylová. 24. října 2010

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převody. Přednáška 8

ZOBRAZOVÁNÍ ODRAZEM NA KULOVÉ PLOŠE aneb Kdy se v zrcadle vidíme převrácení. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla:

Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V

11. přednáška 16. prosince Úvod do komplexní analýzy.

Předmět: SM 01 ROVINNÉ PŘÍHRADOVÉ KONSTRUKCE

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika

6. Geometrická optika

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

ODRAZ A LOM SVTLA. Odraz svtla lom svtla index lomu úplný odraz svtla píklady

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

Průchod paprsků různými optickými prostředími

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM

9. Geometrická optika

Přednáška VI. Intervalové odhady. Motivace Směrodatná odchylka a směrodatná chyba Centrální limitní věta Intervaly spolehlivosti

KULOVÁ ZRCADLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - Septima

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

5.2.5 Vypuklé zrcadlo

3. OPTICKÉ ZOBRAZENÍ

Obecná soustava sil a momentů v prostoru

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Optika. Zápisy do sešitu

Optika nauka o světle

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

25. Zobrazování optickými soustavami

FYZIKA 4. ROČNÍK. Disperze světla. Spektrální barvy. β č β f. T různé f různá barva. rychlost světla v prostředí závisí na f = disperze světla

Někdy je výhodné nerozlišovat mezi odrazem a lomem tím způsobem, že budeme pokládat odraz za lom s relativním indexem lomu n = 1.

Centrovaná optická soustava

1. Základy měření neelektrických veličin

Abstrakt. Co jsou to komplexní čísla? K čemu se používají? Dá se s nimi dělat

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

ZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Optika

Laboratorní práce č. 4: Úlohy z paprskové optiky

5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.

Optika pro mikroskopii materiálů I

1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie

DUM č. 5 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

definované pro jednotlivé řády takto: ) řádu n nazýváme číslo A = det( A) a a a11 a12

2 STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE

IAM SMART F7.notebook. March 01, : : : :23 FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH JEDNOTKY. tuna metr

5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202

Měření indexu lomu pevných látek a kapalin refraktometrem

S polynomy jste se seznámili již v Matematice 1. Připomeňme definici polynomické

Seznam součástek. A. Seznam prvků soupravy GON. Rozměry (cm) nebo Poloměry* (cm) Značka Název prvku

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f

3. Optika III Přímočaré šíření světla

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Zobrazení čočkou

Iterační výpočty projekt č. 2

KABELY. Pro drátové okruhy (za drát se považuje i světlovodné vlákno): metalické kabely optické kabely

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření

sin n sin n 1 n 2 Obr. 1: K zákonu lomu

Analýza a zpracování signálů. 4. Diskrétní systémy,výpočet impulsní odezvy, konvoluce, korelace

Laboratorní práce č. 10 Úloha č. 9. Polarizace světla a Brownův pohyb:

5.2.9 Zobrazení rozptylkou

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou

Závislost slovních znaků

Příklady k přednášce 9 - Zpětná vazba

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

1.7.4 Těžiště, rovnovážná poloha

NEPARAMETRICKÉ METODY

Odhad parametru p binomického rozdělení a test hypotézy o tomto parametru. Test hypotézy o parametru p binomického rozdělení

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY (ČASOVÉ ŘADY)

1 Trochu o kritériích dělitelnosti

4EK311 Operační výzkum. 4. Distribuční úlohy LP část 2

2. Znát definici kombinačního čísla a základní vlastnosti kombinačních čísel. Ovládat jednoduché operace s kombinačními čísly.

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů

Tržní ceny odrážejí a zahrnují veškeré informace předpokládá se efektivní trh, pro cenu c t tedy platí c t = c t + ε t.

Pro statistické šetření si zvolte si statistický soubor např. všichni žáci třídy (několika tříd, školy apod.).

Matematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti

Transkript:

Ústav yzikálího ižeýrství Fakulta strojího ižeýrství VUT v Brě GEOMETRICKÁ OPTIKA Předáška 10 1

Obsah Základy geometrické (paprskové) optiky - Zobrazeí cetrovaou soustavou dvou kulových ploch. Rovice čočky. - Zrcadla. 2

Úvod Dopad velkého úspěchu rozvíří vítr drobých epříjemostí. /Japoské přísloví / Zdroj: http://cs.wikiquote.org/ 3

Optické zobrazeí - výpočet chodu paprsků soustavou kulových ploch Rovice můžeme vyjádřit pomocí úhlů a dopadových výšek: h k k 1 k k1 k k k 1 k 1rk Z obrázku: h h h, takže h h d, ebo s s d s k k1 k k1 k k k k k k h h d k1 k k 1 k., rovice úhlů 1 paprsku h k h k k k k 1k 1, rk rk h h, k k k 1 k k k k 1 k 1 rk rk h k k 1 k k k k k 1 k 1rk rovice dopadových výšek paprsku,. 4

Optické zobrazeí - Zobrazeí cetrovaou soustavou dvou kulových ploch Rovice čočky k k 1 k k 1 k hk, k 1 k 1rk h,. 1 hk 1 hk k 1dk p1 h ; 0; h ; 1 2 1 1 2 1 3 r 2 1 h h d; h ; 2 3 2 2 1 2 3 2 2 3 3r2 1 1 2 1 3 2 r r rr 2 1 3 2 3 1 2 2 3 1 2 d. 5

Optické zobrazeí - Zobrazeí cetrovaou soustavou dvou kulových ploch Rovice čočky k k 1 k k 1 k hk, k 1 k 1rk h,. 1 hk 1 hk k 1dk p1 h ; 0; h 2 3 2 ; 2 1 2 ; 0 h h d 2 h2 ; r 2 1 2 1 3 2 1 1 1 2 2r1 1 1 1 2 2 3 r r rr 1 2 2 3 1 1 2 1 2 1 2 d. 3 3 2 6

Optické zobrazeí - Zobrazeí cetrovaou soustavou dvou kulových ploch Rovice čočky Porováím vztahů pro ohiskové vzdáleosti 1 1 2 1 3 2 r r rr 2 1 3 2 3 1 2 2 3 1 2 1 1 1 2 2 3 r r rr 1 2 2 3 1 1 2 1 2 1 2 d. d. dostaeme: 3 1. 1 3 2 Optická mohutost: 3 1. d Zdroj: http://webyzika.sv.cvut.cz/ 7

Optické zobrazeí - Zobrazeí cetrovaou soustavou dvou kulových ploch Pro ohiskové vzdáleosti jedotlivých ploch čočky platí: r ; r 2 1 1 1 1 1 2 1 2 1 r r ;. 3 2 2 2 2 2 3 2 3 2 Dosazeím do vztahu pro výsledou ohiskovou vzdáleost dostaeme: 3 1 2 3 3d, 1 2 1 2 ebo: 1 2 1 2 d 2. 8

Optické zobrazeí - Zobrazeí cetrovaou soustavou dvou kulových ploch Sečá vzdáleost obrazového ohiska: s 2 1 1 h2 h r 2 h1 21. h 3 1 3 1 2 1 1 d. r 21 h 1 h Sečá vzdáleost předmětového ohiska: h h h h 1. 1 1 2 1 3 2 s d 1 h2 1 h2 2r2 d s F h p p 1 1 3 2 (-)s. d (+)s Zdroj: http://webyzika.sv.cvut.cz/ 9

Optické zobrazeí - Zobrazeí cetrovaou soustavou dvou kulových ploch Vzdáleost hlavích bodů od vrcholů ploch: 2 1 sh sf d r 21 1 2 3 sh sf d 3 2r2,. 1 3 2 (+)s H d (-)s H Δ Vzdáleosti mezi hlavími roviami: Zdroj: http://webyzika.sv.cvut.cz/ d s s H H H 2 r1 3 r2 2 1 1 2 3 1 d. 10

Optické zobrazeí Čočka ve vzduchu ( 1 = 3 =1, 2 =) 1 =1 3 =1 1 2 1 1 1 1 d; r1 r2 r1 r2 1 2 1 1 1 1 d; r1 r2 r1 r2 ; 1 2 1 2 Zdroj: http://webyzika.sv.cvut.cz/ d 1 1 sf 1 d ; sf 1 d ; r1 r2 1 1 sh d; s d; r H 1 r2 ; 1 1 H 1 1 d. r1 r2 11

Optické zobrazeí - čočky 12

Optické zobrazeí - čočky 13

Optické zobrazeí - čočky 14

Optické zobrazeí teká čočka Prvotí ávrh optických soustav pomocí tekých čoček (d = 0) Zdroj: http://webyzika.sv.cvut.cz/ 15

Optické zobrazeí - Zrcadla Výhody (ve srováí s čočkami): zrcadla emají barevé vady, lze jich použít v spektrálích oblastech, kde optická skla a jié krystalické látky ejsou propusté, většiou jejich výroba je ceově výhodější ež čoček stejého průměru. Druhy zrcadel: zrcadla kulová, eboli sérická, (zvláští případ pro r, je zrcadlo rovié). zrcadla ekulová, eboli asérická (paraboloidická, elipsoidická atd.) 16

Jedoduché optické prvky Zrcadla - opakováí Roviá zrcadla odráží paprsky vycházející z bodu P 1 tak, že odražeé paprsky jeví jako vycházející z bodu P 2, který leží za zrcadlem a azývá se obraz. Parabolická zrcadla soustřeďují všechy paprsky dopadající rovoběžě s osou paraboloidu do jediého bodu zvaé ohisko. Vzdáleost PF = se azývá ohisková vzdáleost. (kolektory/relektory světla) Eliptická zrcadla odrážejí všechy paprsky z jedoho z jeho dvou ohisek (apř. P 1 ) a zobrazují toto ohisko do druhého ohiska. Vzdáleosti které světlo proběhe z bodu P1 do bodu P2 podle kterékoli dráhy, jsou v souladu s Heroovým pricipem stejé. 17

Optické zobrazeí - Sérické zrcadlo - Má podobé zobrazovací vlastosti jako teká čočka ebo jeda lámavá plocha. - Odraz paprsku rovoběžého s osou a kokávím a kovexím zrcadle: - Platí záko odrazu (jedodušší výpočet). - Pro paraxiálí paprsky: 1 1 FS CS, ebo r; 2 2 - Ohisková vzdáleost dutého (kokávího) zrcadla je kladá (chová se jako spojá čočka). - Ohisková vzdáleost vypuklého (kovexího) zrcadla je záporá. 18

Optické zobrazeí - Sérické zrcadlo, vytvořeí obrazu - Vytvořeí obrazu dutým zrcadlem: r s s Pro paraxiálí paprsky platí (vrcholová zobrazovací rovice zrcadla): 1 1 2 ; s s r rs s. 2s r Příklad: s 30, r 20 s 15. X r s s Předmětová / obraz. ohisková vzdáleost: r s, s, ; 2 r s, s,. 2 19

Optické zobrazeí - Sérické zrcadlo, vytvořeí obrazu - Obě ohiskové vzdáleosti (předmětová, obrazová) jsou stejé. - Předmětové i obrazové ohisko splývá s bodem, který půlí vzdáleost mezi vrcholem a středem. - Hlaví body splývají s vrcholem S a uzlové se středem křivosti C. - Duté zrcadlo (r < 0) má spojé účiky, jeho optická mohutost 1 2. r 20

Optické zobrazeí - Sérické zrcadlo, zobrazovací rovice - Platí podobé zobrazovací rovice jak v případě lámavých ploch: s x, s x ; dosažeím do 1 1 x x 1 ; po úpravě: xx 2. 1 1 2, vychází: s s r - Pro příčé zvětšeí platí: y y s. s Poloha předmětu Poloha obrazu Obraz mezi + a C 2 s + v C s=2 mezi C a F s 2 mezi F a S 0 s mezi F a C s 2 v C s =2 mezi C a + 2 s + mezi - a S 0 s - x s x r s reálý, převráceý, zmešeý 0 β -1 reálý, převráceý, stejě veliký β=-1 reálý, převráceý, zvětšeý -1 β - virtuálí, vzpřímeý, zvětšeý + β +1 Poz.: Kovexí zrcadlo dává zmešeý virtuálí obraz. 21

Optické zobrazeí - Soustava dvou zrcadel - Zobrazeí jedím zrcadlem je často evýhodé kvůli tomu, že skutečí obraz se vytváří a téže straě zrcadla, jako je předmět, což stěžuje pozorováí tohoto obrazu. Výhodější polohu obrazu můžeme dosáhout použitím dvou zrcadel. Y X X Y Použití zrcadla z. roviého X Y Výhodější je použít cetrovaé soustavy dvou zrcadel, z ichž jedo musí být opatřeo otvorem. Tím se dosáhe toho, že skutečí obraz se vytvoří v témž směru v jakém postupuje světlo od předmětu, tj. stejým způsobem, jak tomu bylo při zobrazováí čočkami. U této soustavy je třeba zát polohu obrazového ohiska a ohiskovou vzdáleost, určíme je stejým postupem jako u soustavy dvou čoček. 22

Optické zobrazeí - Soustava dvou zrcadel příklad využití Relexí objektivy koigurace Schwarzschild Zdroj: http://www.edmudoptics.com 23