Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Transkript

1 Teto projekt je spolufiacová Evropským sociálím fodem a Státím rozpočtem ČR IoBio CZ..07/2.2.00/28.008

2 Připravil: Ig. Vlastimil Vala, CSc. Metody zkoumáí ekoomických jevů

3 Kapitola straa 3 Metoda Z řeckého met-hodos- doslova za cestou, cesta za ěčím. Je to postup ebo ávod, jak získávat správé pozatky je to tedy prostředek pozáí.

4 straa 4 Metodika Pracoví postup

5 straa 5 Metodologie Nauka o metodách Každá vědí disciplía má své metody a proto jsou také růzé metodologie: Matematiky ( aiomy a dedukce) Přírodích věd (idukce, hypotéza, eperimet) Společeských věd (kvatitativí a kvalitativí metody) Humaití vědy a filozofie ( iterpretace)

6 straa 6 Jev To co se člověku ukazuje- jeví- bez ohledu a to zda je to skutečost ebo klam

7 straa 7 Veličia Pojem používaý pro popis jevů z hlediska: Kvalitativího (verbálě) a Kvatitavího (číselě)

8 straa 8 Ekoomická veličia-ukazatel Kvalitativí čili verbálí : který druh jevu popisujeme, zpravidla ázev mohdy i s jedotkou kterou budeme používat pro kvatifikaci (těžba, zalesěí) Kvatitaví čili číselé: popis jevu budeme z hlediska velikost, možství a itezity a to většiou přiřazeím číselých ebo poměrových hodot ( 0 m3 těžby, 00 ha zalesěí)

9 Čleěí ekoomických veliči (ukazatelů) hledisko složitosti Etezití jedoduché: charakterizuje vější podobu jevu- tedy rozsah, možství, objem, apříklad objem těžby v m 3. Itezití - složeé: straa 9 charakterizuje itezitu jevu a vyjadřují již itezitu jevu, jsou tedy většiou podílem dvou etezivích veliči, apříklad áklady a těžbu m 3 v Kč/m 3

10 straa 0 Čleěí ekoomických veliči (ukazatelů) hledisko času Stavové Zachycují stav stav k určitému okamžiku Stav zásob dříví k určitému datu v m 3 Tokové Zachycují stav za určité období Těžba kůrovcového dříví za období. srpa do 3. březa

11 straa Metody- čleěí Obecé Speciálí

12 straa 2 Obecé metody Pozorováí Aalýza Sytéza Idukce Dedukce Komparace Abstrakce

13 straa 3 Pozorováí (observace) Základí vědeckou metodou pozáí je pozorováí, a rozdíl od běžého pozorováí je vědecké pozorováí záměré a systematické. Je vytýče cíl pozorováí, je staoveo kolik pozorováí se uskutečí a za jakých podmíek.

14 straa 4 Aalýza Aalýza (z řec. aa lyó, rozvazovat, rozebírat) zameá rozbor, metodu zkoumáí složitějších skutečostí rozkladem a jedodušší.

15 straa 5 Sytéza Sytéza (z řec. sy-thesis, skládáí) je obecé ozačeí pro proces spojováí dvou ebo více částí do jedoho celku.

16 straa 6 Idukce Slovo idukce (z lat. i-ducere, vyvozovat) v logice zameá způsob úsudku od kokrétích případů k obecému zákou

17 straa 7 Dedukce (lat. deductio odvozeí) je proces usuzováí, ve kterém se od předpokladů (premis) dochází k závěru z těchto předpokladů vyplývajícího, přičemž odvozováí je jisté, ikoliv je pravděpodobé. Jde tedy o základí postup při dokazováí.

18 straa 8 Komparace Komparace (z lat. comparare, srovávat) srováí, apř. v literatuře dvou literárích děl, dvou délek při měřeí, dvou vzorků, ce. Například komparativí metoda staoveí cey obvyklé

19 straa 9 Abstrakce Problém abstrakce patří k základím a ejobtížějším otázkám teorie pozáí. Abstrakce je logická metoda. Spočívá v tom, že se odhlíží od určitých zaků, vlastostí a vztahů daého předmětu, zatímco jié jsou aopak vyčleňováy jako podstaté

20 straa 20 Hypotéza Hypotéza (řecky hypo-thesis, podklad, pricip, předpoklad) zameá výpověď, jejíž platost se pouze předpokládá, ale zároveň formulovaou tak, aby ji bylo možo potvrdit ebo vyvrátit.

21 straa 2 Eperimet Eperimet (česky též vědecký pokus) je soubor jedáí a pozorováí, jehož účelem je ověřit (verifikovat) ebo vyvrátit (falzifikovat) hypotézu ebo pozatek, které ěco tvrdí o příčiých vztazích určitých feoméů. Pokus je základem empirického rozšiřováí vědeckého pozáí

22 straa 22 Hlaví prvky výzkumu: Pozorováí Hypotéza Eperimet Verifikace

23 straa 23 Speciálí metody Matematické Statistické Ekoometrické Kyberetické Geografické Historické Moografické

24 straa 24 Statistické metody Ukazatel středí hodoty - aritmetický průměr - vážeý aritmetický průměr - geometrický průměr - harmoický průměr - modus - mediá

25 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Středí hodoty - průměry straa 25 Aritmetický průměr Zjišťová podílem součtu hodot proměé veličiy a jejich počtu i i Využití v LH: výpočet průměrých ce v lesictví

26 Vážeý aritmetický průměr straa 26 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Středí hodoty - průměry m i i i m m m Zvláští případ aritmetického průměru, používá se pokud je pro každou z hodot eistuje určitý počet pozorováí.

27 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Středí hodoty - průměry straa 27 Geometrický průměr Vyjadřuje se jako -tá odmocia ze součiu hodoty proměé veličiy. g 2...

28 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Středí hodoty - průměry straa 28 Harmoický průměr Je reciproký aritmetický průměr reciprokých (=převráceých) hodot proměé. h... i 2

29 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Středí hodoty ostatí středí hodoty straa 29 Modus = hodota, které se ve zkoumaém souboru vyskytuje ejčastěji. Mediá = hodota, kterou ese prostředí prvek souboru.

30 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Variabilita straa 30 Variačí rozpětí Vyjadřuje rozdíl mezi ejvyšší a ejižší hodotou sledovaého zaku v souboru. r ma mi

31 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Variabilita straa 3 Průměrá odchylka Porovává jedotlivé hodoty souboru s průměrem. d i

32 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Variabilita straa 32 Relativí průměrá odchylka Vyjadřuje vzájemý poměr mezi směrodatou odchylkou a průměrem. Vyjadřuje se v %. r d d 00

33 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Variabilita straa 33 Rozptyl Charakterizuje rozmístěí hodot souboru kolem průměru. 2 ( i ) 2

34 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Variabilita straa 34 Směrodatá odchylka Je druhou odmociou rozptylu. s ( i ) 2 i 2 i 2

35 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Variabilita straa 35 Variačí koeficiet Jde o vyjádřeí vztahu mezi směrodatou odchylkou a průměrem v procetech. v s s 00

36 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Idey straa 36 Idividuálí idey - jedoduché idey možství pozorováy a jedé statistické jedotce ebo ve dvojici apř. změa zásob dříví I 0 - složeý ide možství apř. změa rozsahu těžeb dříví za určitá sumarizovaé období. I ( ) i i, i 0, i

37 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Idey straa 37 Ideí řady bazický ide K popisu jevů v čase. V případě bazického ideu se jedo období zvolí za základí a k ěmu se srovávají hodoty ukazatele ve všech obdobích. 0, 2 0,..., s 0

38 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Idey straa 38 Ideí řady řetězový ide K popisu jevů v čase. Srovává se hodota sledovaého ukazatele v jedotlivých obdobích vždy s hodotou v předcházejícím období. 0, 2 0,..., s 0 Využití v LH: ideace ce dříví CSU

39 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Idey Idividuálí složeý ide promělivého složeí straa 39 Charakterizuje celkovou změu itezití veličiy, tz. zahruje jak vliv itezití veličiy, tak změu etezití veličiy (apř. při změách objemu výroby i ce) ps p p 0 0 0

40 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Idey straa 40 Idividuálí složeá ide stálého složeí Vyjadřuje změy hodoty itezití veličiy bez vlivu změ etezití veličiy (apř. při stálém objemu výroby a měících se ceách p) I ss p p 0

41 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Idey straa 4 Idividuálí ide struktury Vyjadřující vliv změ etezití veličiy a hodotu itezití veličiy (apř. při měícím se objemu výroby s potlačeím vlivu ceových změ) str p p

42 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Idey souhré (agregátí) straa 42 Ide hodotový Zjišťuje souhrý vliv etezitích a itezitích veliči a vývoj agregátu (apř. změa možství a jedotkových ákladů a výrobek a a vývoj celkových ákladů). I h p p 0 0

43 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Idey souhré (agregátí) straa 43 Ide ceový Charakterizuje vliv vývojových změ itezitích veliči a vývoj agregátu (apř. vliv změ ce a změu produkce). - Paascheho ceový ide I c p p 0 - Laspeyresův ceový ide I c p p 0

44 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Idey souhré (agregátí) straa 44 Ide fyzického objemu Charakterizuje vliv vývojových změ etezitích veliči a vývoj agregátu (apř. vliv zvýšeí objemu výroby a výši ákladů) - Paascheho objemový ide I c p p 0 Laspeyresův objemový ide I fo p p 0 0 0

45 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Časové řady straa 45 Tred Vyjadřuje průběh ukazatele. Základím postupem zjištěí tredu je aalytické vyrováí časových řad. - vyrováí časové řady přímkou ve tvaru: y a i bt i,odkud: a yi yit, b 2 t i i

46 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Časové řady straa 46 Průměrý koeficiet růstu Kostruová jako - odmocia z krajích čleů řady, resp. z tredu (krajích čleů vyrovaé časové řady - k ) k y y, k y y

47 Lieárí korelačí aalýza straa 47 Speciálí metody aplikovaé postupy statistické aalýzy Zkoumáí závislosti Skládá se z: ) Regresí aalýzy (vyjadřuje průběh závislosti) 2) Korelačí aalýzy (zjišťuje těsost závislosti) b a Y y y i i i i i y y b 2 2 b y a ) ( ) ( i i i i i i i y y y y r

48 straa 48 Problémy zkoumáí ekoomických jevů Abstrakce od detailů, od ahodilých jevů ale bez zkresleí skutečosti Pravidlo ceteris paribus za jiak stejých podmíek Omyl Poté tedy proto Celek eí vždy sumou částí Subjektivost ve vímáí Ekoomické zákoy jsou formulováy pro průměré veličiy