DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce
|
|
- Viktor Slavík
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ ) Pojem ukce, gra ukce De: Fukcí reálé proměé azýváme pravidlo, které každému reálému číslu D přiřazuje právě jedo reálé číslo y H Toto pravidlo začíme ejčastěji písmeem a píšeme pak y - ezávisle proměá, argumet ukce, y - závisle proměá, ukčí hodota, D) - deiičí obor eí-li uvedeo jiak, je to možia čísel, pro která má daá ukce smysl), H) - obor ukčích hodot Podmíky, které je třeba brát v úvahu při určováí deiičích oborů ukce : Fukce tvaru y je deiovaá pro g, g Fukce tvaru y je deiovaá pro, Fukce tvaru y log je deiovaá pro >, a Fukce tvaru π y tg ) je deiovaá pro k + ), Fukce tvaru y cotg ) je deiovaá pro kπ De: Gra ukce y s deiičím oborem D) je možia všech bodů v roviě o souřadicích [, ], kde D ) Způsoby zadáí ukce : Eplicití rovicí y Implicití rovicí F, y) Tabulkou Graicky
2 ) Vlastosti ukce Sudost a lichost ukce De: Fukce y s deiičím oborem D ) a, a), kde a >, se azývá : a) sudá, když pro každé D ) platí, b) lichá, když pro každé D ) platí Gra sudé ukce je souměrý podle osy y, gra liché ukce je souměrý podle počátku Periodičost ukce De: Fukci y azýváme periodickou s periodou p, jestliže pro každé číslo D ) platí vztah + p) Mootóost ukce De: O ukci y s deiičím oborem D ) říkáme, že je a tomto oboru a) rostoucí, jestliže pro libovolá čísla < D ) platí ) < ), b) klesající, jestliže pro libovolá čísla < D ) platí ) > ), c) eklesající, jestliže pro libovolá čísla < D ) platí ) ), d) erostoucí, jestliže pro libovolá čísla < D ) platí ) ) Má-li ukce pouze jedu z vlastostí a) ebo b), azývá se ryze mootóí Prostá ukce Deiice : Fukce y s deiičím oborem D ) je prostá, když pro libovolá čísla D ), pro která je, platí ) ), Vztah mezi prostou a mootóí ukcí Prostá ukce abývá každé své ukčí hodoty právě jedou Každá ryze mootóí ukce je prostá, protože pro dvě libovolá čísla, pro která, < kde, D ) platí ) < ) ebo ) > ), tedy ) ) Opačé tvrzeí ale eplatí, protože prostá ukce emusí být ryze mootóí Ohraičeá ukce Deiice 9: O ukci y s deiičím oborem D ) říkáme, že je a tomto oboru ohraičeá shora zdola), jestliže eistuje takové číslo H D), že pro všecha čísla D ) platí H D ), ohraičeá, je-li ohraičeá shora i zdola V opačém případě se ukce azývá eohraičeá
3 3) Základí elemetárí ukce Kostatí ukce y c, kde c je kostata Obecá mocia y, kde, ), R Deiičí obor a vlastosti ukce obecá mociy závisí a hodotě epoetu pro liché deiujeme :, tedy apř 3 3 8: 8 ) Goiometrické ukce y si y cos y tg y cotg Epoeciálí ukce Fukce y a, kde a >, a je reálé číslo, se azývá obecá epoeciálí ukce Pokud a e, 7, mluvíme o přirozeé epoeciálí ukci Pro a > je gra epoeciálí ukce rostoucí, pro a,) Logaritmická ukce y e klesající Obecá logaritmická ukce y log a o základu a kde a >, a je reálé číslo) přiřazuje každému kladému číslu takovou hodotu y, pro kterou platí y a Pokud a e, 7, mluvíme o přirozeé logaritmické ukci a začíme ji y l Pro a > je gra logaritmické ukce rostoucí, pro a,) Cyklometrické ukce Jsou to ukce iverzí k ukcím goiometrickým klesající y arcsi y arccos y arctg y arccotg
4 Obecá mocia y Gray elemetárích ukcí 3 y y y y Goiometrické ukce y si y cos y tg y cotg
5 Přirozeá epoeciálí ukce Přirozeá logaritmická ukce y e y l Cyklometrické ukce y arcsi y arccos y arctg y arccotg
6 4) Složeá a iverzí ukce De: Nechť je dáa ukce u ϕ s deiičím oborem D ϕ ) a oborem ukčích hodot H ϕ) a ukce y u), která je deiovaá a možiě D ) H ϕ) Ke každému Dϕ ) yí přiřaďme hodotu y F ϕ ) Tato ukce se azývá složeá ukce, přičemž je její vější složka a ϕ vitří složka De: Nechť y je prostá ukce s deiičím oborem D ) Fukce, která každému číslu y H ) přiřazuje takové číslo D ), pro které platí y, se azývá iverzí ukce k ukci Začíme ji, tedy y ) Provedeme-li záměu proměých, lze psát iverzí ukce ve tvaru y ) tak, aby ezávisle proměá byla ozačea písmeem Obory ukcí a jsou vzájemě zaměěé, tedy ) H ) a H ) D ) D Gray ukcí a jsou souměré podle přímky y De: Polyomem stupě azýváme ukci 5) Polyomy y + a, kde P a + a + + a a, a, a, a R jsou koeiciety polyomu a je celé číslo De: Číslo c se azývá koře polyomu P, jestliže P c) Výraz c) pak azýváme kořeový čiitel Vlastosti polyomů Polyom stupě má právě kořeů mohou být reálé ebo kompleí) Je-li číslo c kořeem polyomu P, můžeme teto polyom apsat ve tvaru P ) c ) Q ), kde Q ) je vhodý polyom stupě ) Má-li polyom P kořey,,,, lze jej rozložit a souči kořeových čiitelů P a ) ) )
7 Jsou-li v rozkladu polyomu ěkteré kořey stejé, mluvíme o víceásobých kořeech Vyskytuje-li se koře v rozkladu pouze jedou, jde o jedoduchý koře Při rozkladu polyomu a kořeové čiitele v reálém oboru epočítáme s kompleími kořey) se v součiu vyskytují tyto typy čiitelů : i ) - jde-li o jedoduchý koře i, k j ) - jde-li o k-ásobý koře j, a + b + c) - jde o polyom stupě, který má kompleí kořey D b 4ac < ) Horerovo schéma Jde o algoritmus, pomocí kterého je možé počítat hodotu polyomu v daém bodě, a který se používá při rozkladu polyomu a souči kořeových čiitelů Je-li zadaý polyom tvar tabulky b a a P + a + a + + a a a a b b a P ),, má Horerovo schéma kde a prvím řádku jsou koeiciety polyomu a čísla a druhém řádku se počítají pomocí rovic b i ai + bi Fukčí hodota P ) je pak rova číslu b 6) Racioálí lomeá ukce Pm Racioálí lomeou ukcí azýváme ukci y, kde Pm a Q jsou polyomy Q Je-li stupeň polyomu P stupeň polyomu Q, jde o eryze lomeou ukci Je-li stupeň polyomu P < stupeň polyomu Q, jde o ryze lomeou ukci Neryze lomeou racioálí ukci je možé děleím vyjádřit jako součet polyomu a ryze lomeé racioálí ukce
8 7) Limita ukce Okolí bodu Jsou daá reálá čísla, δ > Iterval + ) azveme pravýmδ okolím bodu :, δ Iterval δ, azveme levýmδ okolím bodu : Iterval δ, + δ ) azvemeδ okolím bodu : Vyecháme-li z δ okolí bodu samotý bod, dostaeme ryzí δ okolí bodu : Př: Budeme sledovat chováí ukce si y v okolí bodu y 3π π π π π 3π V tomto bodě eí daá ukce deiovaá, ale dosazujeme-li za čísla, která se blíží číslu, si blíží se ukčí hodoty číslu Tuto hodotu azýváme limitou ukce y pro blížící se De: Fukce má v bodě limitu A, jestliže ke každému číslu ε > eistuje takové čísloδ >, že pro všecha, která patří do ryzího δ okolí bodu platí A < ε Píšeme lim A Jestliže v deiici limity ahradíme pojem ryzíδ okolí pojmem levé pravé) ryzího δ okolí, dostaeme deiici limity zleva zprava) Píšeme lim A lim A) + Věta : ) Fukce má v každém bodě ejvýše jedu limitu ) Fukce má v bodě limitu A právě když lim lim+ A
9 Vlastosti limit Pro počítáí s limitami platí : jestliže lim A, lim g B pak lim c ) c A, lim ± g ) A ± B, lim g ) A A B, lim je li B g B Nevlastí limita ukce Pozámka : Rozšířeou možiou reálých čísel rozumíme možiu reálých čísel, rozšířeou o prvky ± Začíme ji Prvky možiy R azýváme vlastí body, zatímco Přitom pro libovolé číslo a R platí: R Tedy R {, + } R ± azýváme evlastí body ) a +, a - -, +, - - -, a a ) - - ), - ) -,, Nejsou deiováy operace : -, ±, děleí ulou, De: Fukce má v bodě evlastí limitu + ), když ke každému číslu K > eistuje takové ryzí δ okolí bodu, že pro všecha z tohoto okolí platí > K < K ) Píšeme lim + lim ) Nevlastí limita vyjadřuje skutečost, že v okolí bodu ukce eomezeě roste ebo klesá K evlastím limitám docházíme apříklad při výpočtu limity podílu ukcí lim, kdy g k po dosazeí dostaeme výraz typu Potom jestliže v levém i pravém okolí bodu platí >, je lim + g g Jestliže v levém i pravém okolí bodu platí <, je lim g g Jestliže v levém i pravém okolí bodu má podíl eeistuje ± ± růzá zaméka, daá limita g
10 Jde-li apříklad o racioálí lomeou ukci, deiovaou v okolí bodu, astává při výpočtu limity v tomto bodě jede z ásledujících 4 případů : L + P L P L + P L P + limita eistuje limita eistuje limita eeistuje limita eeistuje Přímky o rovici Limita v evlastím bodě se azývají asymptoty grau ukce De: Fukce má v evlastím bodě + ) limitu A, když ke každému čísluε > takové K >, že pro všecha > K < K ) platí A < ε eistuje Spojitost ukce De: Fukce se azývá spojitá v bodě je-li v tomto bodě deiovaá a platí lim ) Říkáme, že ukce je spojitá v itervalu, je-li spojitá v každém bodě tohoto itervalu v krajích bodech itervalu případě zprava resp zleva) Bod, ve kterém ukce eí spojitá, azýváme bod espojitosti
11 8) Derivace ukce De: Nechť ukce je deiovaá v okolí bodu Derivací ukce v bodě azýváme koečou limitu lim ) ) Začíme ji ) Říkáme, že ukce má derivaci v itervalu, má-li derivaci v každém bodě tohoto itervalu Geometrický výzam derivace Podíl ) ) vyjadřuje hodotu tg α, tj směrici přímky s ) Jestliže přejde seča s v teču t v bodě P a tgϕ lim ) Tedy derivace ) začí směrici tg ϕ tečy t sestrojeé ke grau ukce v bodě [ )], P Tato teča má rovici : y ) ) ) Př: Vypočítejte derivaci ukce Limitu je možé deiovat rověž vztahem lim h + h h Pro ukci tedy lim lim h h h h + h) h
12 Pravidla pro derivováí Pro ukce u, v a kostatu c platí : u u u ) u + u + + u c c u u v uv v v [ cu ] u c u ) u ) uv ) u v + uv Přehled vzorců pro derivováí elemetárích ukcí I [ c ] II [ ] III [ a ] a l a IV [ e ] e V [ log a ] l a VI [ l ] VII [ si ] cos VIII [ cos ] si IX [ tg ] cos X [ cot g ] si XI [ arcsi ] XII [ arccos ] XIII [ arctg ] + XIV [ arc cot g ] + g XV [ ) ) g ] ) ) ) ) ) ) g l + g, >
13 Derivace složeé ukce Má-li ukce u ϕ derivaci v bodě a ukce y u) v bodě u, pak má derivaci také složeá ukce y F ϕ ) a platí y F ) u ) ϕ ) Derivace složeé ukce je tedy rova součiu derivací jedotlivých složek Derivace vyšších řádů Derivace ukce je opět ukce Má-li tato ukce derivaci, azýváme ji druhou derivací ukce a začíme ji Obecě -tou derivaci ukce ) ) deiujeme vztahem [ ] 4) ) Ozačeí :,,,,, g Derivace ukce [ ] y Daou ukci přepíšeme pomocí vzorce derivujeme jako složeou epoeciálí ukci : A B Bl A g g l ) e a tvar [ ] g [ ) ) ] g ) ) g + g e a pak ji ) l 9) Užití derivace a) L Hospitalovo pravidlo Používá se při výpočtu limit eurčitých výrazů typu ebo Věta : Jestliže limita platí lim A g ) lim g je typu ebo a eistuje-li limita lim g ) A, pak Převodem a limity typu ebo i ěkteré další typy limit eurčitých výrazů apř s ásledým použitím L Hospitalova pravidla lze řešit,, atd- viz skripta)
14 Věta : Jestliže pro všecha a, b) b) Mootóost ukce a lokálí etrémy platí >, je ukce a tomto itervalu rostoucí, <, je ukce a tomto itervalu klesající De: Fukce má v bodě lokálí miimum, když v ějakém okolí tohoto bodu platí > ), lokálí maimum, když v ějakém okolí tohoto bodu platí < ) Lokálí maima a lokálí miima ukce azýváme lokálí etrémy Bod, pro který platí ), azýváme stacioárím bodem Jestliže > v levém okolí stacioárího bodu a < v pravém okolí stacioárího bodu, astává v bodě lokálí maimum, < v levém okolí stacioárího bodu a > v pravém okolí stacioárího bodu, astává v bodě lokálí miimum Lokálí etrém tedy astává ve stacioárích bodech, ve kterých derivace ukce měí zaméko Může však astat také v bodech, ve kterých derivace eeistuje Absolutí etrém Deiice : Fukce má v bodě I D ) absolutí maimum miimum), když pro každý bod I, takový, že, platí < ) > ) ) Absolutí maimum a absolutí miimum azýváme absolutí etrémy
15 c) Koveita, kokávita a ileí bod De: Fukci, která má derivaci v bodě, azveme koveí kokáví) v tomto bodě, jestliže její gra leží v ějakém okolí bodu ad pod) tečou v tomto bodě Fukci azveme koveí kokáví) a itervalu, je-li koveí kokáví) v každém bodě tohoto itervalu Věta : Platí-li pro každé a, b) > je ukce a tomto itervalu koveí, < je ukce a tomto itervalu kokáví Bod, ve kterém gra ukce přechází z koveity do kokávity ebo aopak, se azývá ileí bod Může astat v bodech, ve kterých je druhá derivace rova ule ebo ve kterých druhá derivace eeistuje d) Asymptoty grau ukce Asymptoty jsou přímky, ke kterým se gra ukce přibližuje, vzdalujeme-li se od počátku Rozlišujeme dva typy asymptot : rovoběžá s osou y bez směrice) Nastává v bodech espojitosti ukce ebo v krajích bodech deiičího oboru, ve kterých má ukce evlastí limitu Přímka se azývá asymptotou rovoběžou s osou y grau ukce y, platí-li aspoň jede ze vztahů lim ± ±
16 růzoběžá s osou y se směricí) Přímka o rovici y k + q je asymptotou růzoběžou s osou y, eistují-li koečé limity k lim q lim [ k] ± ± ) Vyšetřováí průběhu ukce Při vyšetřováí průběhu ukce postupujeme podle ásledujících bodů : a) deiičí obor, body espojitost, b) průsečíky s osami, určeí, kde je ukce kladá příp záporá, vlastosti ukce sudost, lichost, periodičost, atd), c) mootóost, lokálí etrémy, d) koveita, kokávita, ileí body, e) tabulka výzačých hodot a ačrtutí grau ukce
= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f
D E R I V A C E F U N KCE Deiice. (derivace Buď ukce,!. Eistuje-li limitu derivací ukce v bodě a začíme ji (. lim ( + lim Deiice. (teča a ormála Přímku o rovici y ( v bodě, přímku o rovici y ( (, kde (
Více3. ELEMENTÁRNÍ FUNKCE A POSLOUPNOSTI. 3.1 Základní elementární funkce. Nejprve uvedeme základní elementární funkce: KONSTANTNÍ FUNKCE
ELEMENTÁRNÍ FUNKCE A POSLOUPNOSTI Základí elemetárí fukce Nejprve uvedeme základí elemetárí fukce: KONSTANTNÍ FUNKCE Nechť a je reálé číslo Potom kostatí fukcí rozumíme fukce f defiovaou předpisem ( f
VíceDERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM
Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - - DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ ÚVODNÍ POZNÁMKY I derivace podobě jako limity můžeme počítat ěkolikerým způsobem a to kokrétě pomocí: defiice vět o algebře
Více1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy
1. Číselé obory, dělitelost, výrazy 1. obor přirozeých čísel - vyjadřující počet prvků možiy - začíme (jsou to kladá edesetiá čísla) 2. obor celých čísel - možia celých čísel = edesetiá, ale kladá i záporá
Více6. Posloupnosti a jejich limity, řady
Moderí techologie ve studiu aplikovaé fyziky CZ..07/..00/07.008 6. Poslouposti a jejich limity, řady Posloupost je speciálí, důležitý příklad fukce. Při praktickém měřeí hodot určité fyzikálí veličiy dostáváme
VíceFunkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
Fukce RNDr. Yvetta Bartáková Gymázium, SOŠ a VOŠ Ledeč ad Sázavou Limita poslouposti a fukce VY INOVACE_0 9_M Gymázium, SOŠ a VOŠ Ledeč ad Sázavou A) Limita poslouposti Říkáme, že posloupost a je kovergetí,
VíceMatematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti
Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Matematika 1 Katedra matematiky, Fakulta stavebí ČVUT v Praze středa 10-11:40 posluchára D-1122 2012 / 13 Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Úvod Opakováí Poslouposti
Více6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI
6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI Fukce Dovedosti:. Základí pozatky o fukcích -Chápat defiici fukce,obvyklý způsob jejího zadáváí a pojmy defiičí obor hodot fukce. U fukcí zadaých předpisem umět správě operovat
VíceBudeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)
Předáša 7 Derivace a difereciály vyšších řádů Budeme poračovat v ahrazováí fuce f(x v oolí bodu a polyomy, tj hledat vhodé ostaty c ta, aby bylo pro malá x a f(x c 0 + c 1 (x a + c 2 (x a 2 + c 3 (x a
VíceMatematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti
Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Matematika 1 Ivaa Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavebí ČVUT v Praze středa 10-11:40 posluchára D-1122 Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Úvod Opakováí Poslouposti
Vícemnožina všech reálných čísel
/6 FUNKCE Základí pojmy: Fukce sudá a lichá, Iverzí fukce Nepřímá úměrost, Mociá fukce, Epoeciálí fukce a rovice Logaritmus, logaritmická fukce a rovice Opakováí: Defiice fukce, graf fukce Defiičí obor,
VíceZákladní elementární funkce.
6. předášk Zákldí elemetárí fukce. Defiice: Elemetárími fukcemi zveme všech fukce, které jsou vtvoře koečým počtem zákldích opercí ze zákldích elemetárích fukcí. Zákldí operce s fukcemi jsou:. Sčítáí dvou
VíceI. Exponenciální funkce Definice: Pro komplexní hodnoty z definujeme exponenciální funkci předpisem. z k k!. ( ) e z = k=0
8. Elemetárí fukce I. Expoeciálí fukce Defiice: Pro komplexí hodoty z defiujeme expoeciálí fukci předpisem ) e z = z k k!. Vlastosti expoeciálí fukce: a) řada ) koverguje absolutě v C; b) pro z = x + jy
Více1 Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné
Spojitost a limity - 7 - Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé Spojitost a limity Defiice -okolím bodu a azýváme iterval ( a a ) Redukovaým -okolím bodu a azýváme sjedoceí itervalů a a a a Spojitost
VíceKomplexní čísla. Definice komplexních čísel
Komplexí čísla Defiice komplexích čísel Komplexí číslo můžeme adefiovat jako uspořádaou dvojici reálých čísel [a, b], u kterých defiujeme operace sčítáí, ásobeí, apod. Stadardě se komplexí čísla zapisují
VíceS polynomy jste se seznámili již v Matematice 1. Připomeňme definici polynomické
5 Itegrace racioálích fukcí 5 Itegrace racioálích fukcí Průvodce studiem V předcházejících kapitolách jsme se aučili počítat eurčité itegrály úpravou a základí itegrály, metodou per partes a substitučí
Více( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N.
.. Derivace elemetárích fukcí II Předpoklady: Př. : Urči derivaci fukce y ; N. Budeme postupovat stejě jako předtím dosazeím do vzorce: f ( + ) f ( ) f f ( + ) + + + +... + (biomická věta) + + +... + f
VíceMatematická analýza I
1 Matematická aalýza ity posloupostí, součty ekoečých řad, ity fukce, derivace Matematická aalýza I látka z I. semestru iformatiky MFF UK Zpracovali: Odřej Keddie Profat, Ja Zaatar Štětia a další 2 Matematická
VícePOLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde
POLYNOM Zákldí pojmy Polyomem stupě zveme fukci tvru y ( L +, P + + + + kde,,, R,, N Čísl,,, se zývjí koeficiety polyomu Číslo c zveme kořeem polyomu P(, je-li P(c výrz (-c pk zýváme kořeový čiitel Vlstosti
Vícen=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a 2 +... + a N. n=1
[M2-P9] KAPITOLA 5: Číselé řady Ozačeí: R, + } = R ( = R) C } = C rozšířeá komplexí rovia ( evlastí hodota, číslo, bod) Vsuvka: defiujeme pro a C: a ± =, a = (je pro a 0), edefiujeme: 0,, ± a Poslouposti
VíceZnegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:
. cvičeí Příklady a matematickou idukci Dokažte:.! . Návody:. + +. + i i i i + + 4. + + + + + + + + Operace s možiami.
VíceDefinice obecné mocniny
Defiice obecé mociy Zavedeí obecé mociy omocí ity číselé oslouosti lze rovést ěkolika zůsoby Níže uvedeý zůsob využívá k defiici eoeciálí fukce itu V dalším budeme otřebovat ásledující dvě erovosti: Lemma
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY MB202. Diferenciální a integrální počet B
MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY Sbírka příkladů do cvičeí MB0 Difereciálí a itegrálí počet B jaro 08 Mgr. Jakub Juráek Obsah Polyomy, racioálí lomeé fukce, iterpolace Limity a spojitost fukce
VíceMatematika I, část II
1. FUNKCE Průvodce studiem V deím životě, v přírodě, v techice a hlavě v matematice se eustále setkáváme s fukčími závislostmi jedé veličiy (apř. y) a druhé (apř. x). Tak apř. cea jízdeky druhé třídy osobího
VíceI. TAYLORŮV POLYNOM. Taylorovy řady některých funkcí: Pro x R platí: sin(x) =
Taylorovy řady ěkterých fukcí: I. TAYLORŮV POLYNOM Pro R platí: si) = 2+ = ), cos) = 2 2+)! = ), 2)! e = =.! Pro, : log + ) = = ) Pro, ) a a R: + ) a = a ) =, kde ) a = a a ) a 2) a +).!. Nalezěte Taylorův
VícePetr Šedivý Šedivá matematika
LIMITA POSLOUPNOSTI Úvod: Kapitola, kde poprvé arazíme a ekoečo. Argumety posloupostí rostou ade všechy meze a zkoumáme, jak vypadají hodoty poslouposti. V kapitole se sezámíte se základími typy it a početími
Více1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:
1.3. POLYNOMY V této kapitole se dozvíte: co rozumíme pod pojmem polyom ebo-li mohočle -tého stupě jak provádět základí početí úkoy s polyomy, kokrétě součet a rozdíl polyomů, ásobeí, umocňováí a děleí
VíceZS 2018/19 Po 10:40 T5
Cvičeí - Matematická aalýza ZS 08/9 Po 0:40 T5 Cvičeí 008 Řešte erovice v R: 8, log 3 ( 3+3 0 Částečý součet geometrické řady: pro každé q C, q, a N platí 3 Důsledek: +q +q + +q = q+ q si+si+ +si = si
Více7. Analytická geometrie
7. Aaltická geoetrie Studijí tet 7. Aaltická geoetrie A. Příka v roviě ϕ s A s ϕ s 2 s 1 B p s ϕ = (s1, s 2 ) sěrový vektor přík p orálový vektor přík p sěrový úhel přík p k = tgϕ = s 2 s 1 sěrice příkp
Více1. Písemka skupina A...
. Písemka skupina A.... jméno a příjmení Načrtněte grafy funkcí (v grafu označte všechny průsečíky funkce s osami a asymptoty). y y sin 4 y y arccos ) Určete, jestli je funkce y ln prostá? ) Je funkce
VíceDiferenciální versus diferenční počet
Olomučay,. X. 8 DIPLOMOVÁ PRÁCE Diereciálí versus dierečí počet Tomáš Štětia Prolašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatě podle pokyů vedoucío diplomové práce a s použitím uvedeé literatury.
Vícezákladním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n
Petra Suryková Modelováí křivek základím prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polyomiálí Q( t) a a t... a t polyomiálí křivky můžeme sado vyčíslit sado diferecovatelé lze z ich skládat křivky
Vícen=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0
Nekoečé řady, geometrická řada, součet ekoečé řady Defiice Výraz a 0 a a a, kde {a i } i0 je libovolá posloupost reálých čísel, azveme ekoečou řadou Číslo se azývá -tý částečý součet Defiice Nekoečá řada
VíceMATEMATIKA PŘÍKLADY K PŘÍJÍMACÍM ZKOUŠKÁM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM MGR. RADMILA STOKLASOVÁ, PH.D.
MATEMATIKA PŘÍKLADY K PŘÍJÍMACÍM ZKOUŠKÁM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM MGR. RADMILA STOKLASOVÁ PH.D. Obsah MNOŽINY.... ČÍSELNÉ MNOŽINY.... OPERACE S MNOŽINAMI... ALGEBRAICKÉ VÝRAZY... 6. OPERACE S JEDNOČLENY A MNOHOČLENY...
Více12. N á h o d n ý v ý b ě r
12. N á h o d ý v ý b ě r Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých
VíceFUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL
Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - 6. - PRVNÍ DIFERENCIÁL TAYLORŮV ROZVOJ FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL PŘÍKLAD Pomocí věty o prvím difereciálu ukažte že platí přibližá rovost
Vícea logaritmickou funkci a goniometrické funkce. 6.1 Násobení řad. Podívejme se neprve na násobení mnohočlenů x = x x n a y = y y n.
Matematická aalýza II předášky M. Málka cvičeí A. Hakové a R. Otáhalové Semestr letí 2005 6. Nekoečé řady fukcí V šesté kapitole pokračujeme ve studiu ekoečých řad. Nejprve odvozujeme základí tvrzeí o
VíceAbstrakt. Co jsou to komplexní čísla? K čemu se používají? Dá se s nimi dělat
Komplexí čísla Hoza Krejčí Abstrakt. Co jsou to komplexí čísla? K čemu se používají? Dá se s imi dělat ěco cool? Na tyto a další otázky se a předášce/v příspěvku pokusíme odpovědět. Proč vzikla komplexí
VíceDefinice derivace v bodě
Definice derivace v bodě tgϕ = f ( ) f () f () : = tgϕ = lim f f () tgϕ = f f () Obecně: f f f ( ) ( ) : = lim f ( + h) f f : = lim h h Derivace zleva (zprava): f ( ) : = lim f f ( ) f ( ) : = lim + +
Víceje číselná posloupnost. Pro všechna n položme s n = ak. Posloupnost
Číselé řady Defiice (Posloupost částečých součtů číselé řady). Nechť (a ) =1 je číselá posloupost. Pro všecha položme s = ak. Posloupost ( s ) azýváme posloupost částečých součtů řady. Defiice (Součet
Víceje daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme
DERIVACE FUNKCE Má zásadí výzam při vyštřováí fukčích závislostí j v matmatic, al také v aplikacích, apř v chmii, fyzic, koomii a jiých vědích oborch Pricip drivováí formulovali v 7 stoltí závisl a sobě
Více1 LIMITA FUNKCE Definice funkce. Pravidlo f, které každému x z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné x.
1 LIMITA FUNKCE 1. 1 Definice funkce Pravidlo f, které každému z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné. Píšeme y f ( ) Někdy používáme i jiná písmena argument (nezávisle
VíceOSTRAVSKÁ UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MATEMATICKÁ ANALÝZA 1. Doc. RNDr. Jaroslav Hančl, CSc. Jan Šustek
OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MATEMATICKÁ ANALÝZA Doc. RNDr. Jaroslav Hačl, CSc. Ja Šustek OSTRAVA 00 0. ÚVOD 0.. INFORMACE O POUŽITÝCH SYMBOLECH Průvodce studiem vstup autora do tetu, specifický
VíceI. TAYLORŮV POLYNOM ( 1
I. TAYLORŮV POLYNOM Připomeňme si defiice elemetárích fukcí: a si( = 2+ = ( (2+! b cos( = 2 = ( (2! c e = =!. Dokažte, že Taylorův polyom k-tého řádu v bodě pro fukce f je rove polyomu P : (tyto výsledky
VíceDerivace funkcí jedné reálné proměnné
Derivace fukcí jedé reálé proměé Pozámka Derivaci fukce v zadaém bodě můžeme počítat přímo pomocí defiice, použitím vět o algebře derivací, použitím vět o derivaci iverzí fukce, použitím vět o derivaci
VíceMocninné řady - sbírka příkladů
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA MATEMATICKÉ ANALÝZY A APLIKACÍ MATEMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Mocié řady - sbírka příkladů Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Iveta Bebčáková, Ph.D.
Více1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie
1 Uzavřeá Gaussova rovia a její topologie Podobě jako reálá čísla rozšiřujeme o dva body a, rozšiřujeme také možiu komplexích čísel. Nepřidáváme však dva body ýbrž je jede. Te budeme začit a budeme ho
VícePřijímací řízení akademický rok 2013/2014 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika
Přijímací řízeí akademický rok 0/0 c. studium Kompletí zěí testových otázek matematika Koš Zěí otázky Odpověď a) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správá. Které číslo doplíte místo 8? 6 6 8 C. Které číslo
VíceObsah. 1 Mocninné řady Definice a vlastnosti mocninných řad Rozvoj funkce do mocninné řady Aplikace mocninných řad...
Obsah 1 Mocié řady 1 1.1 Defiice a vlastosti mociých řad.................... 1 1. Rozvoj fukce do mocié řady...................... 5 1.3 Aplikace mociých řad........................... 10 1 Kapitola 1
VícePřijímací řízení akademický rok 2012/2013 Kompletní znění testových otázek matematické myšlení
Přijímací řízeí akademický rok 0/0 Kompletí zěí testových otázek matematické myšleí Koš Zěí otázky Odpověď a) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správá odpověď. Které číslo doplíte místo otazíku? 6 8 8 6?.
VíceŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil
ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil Text byl vytvoře v rámci realizace projektu Matematika pro ižeýry 2. století (reg. č. CZ..07/2.2.00/07.0332), a kterém se společě podílela Vysoká škola báňská Techická
VíceSprávnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).
37 Metrické vlastosti lieárích útvarů v E 3 Výklad Mějme v E 3 přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým vektorem v Zvolme libovolý bod M a veďme jím přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým
VíceMasarykova univerzita Přírodovědecká fakulta
Masarykova uiverzita Přírodovědecká fakulta Zuzaa Došlá, Vítězslav Novák NEKONEČNÉ ŘADY Bro 00 c Zuzaa Došlá, Vítězslav Novák, Masarykova uiverzita, Bro, 998, 00 ISBN 80-0-949- 3 Kapitola 3 Řady absolutě
Více5. Posloupnosti a řady
Matematická aalýza I předášky M. Málka cvičeí A. Hakové a R. Otáhalové Zimí semestr 2004/05 5. Poslouposti a řady 5.1 Limita a hromadé hodoty. Mějme posloupost x ) prvků Hausdorffova topologického prostoru
VíceSpojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné
Spojitost a limita fukcí jedé reálé proměé Pozámka Vyšetřeí spojitosti fukce je možo podle defiice převést a výpočet limity V dalším se proto soustředíme je problém výpočtu limit Pozámka Limitu fukce v
Více1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE
1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE V této kapitole se dozvíte: jak je axiomaticky defiová vektor a vektorový prostor včetě defiice sčítáí vektorů a ásobeí vektorů skalárem;
VíceNMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) =
NAF61, ZS 17 18 Zápočtová písemá práce VZOR 5. leda 18 Jedotlivé kroky při výpočtech stručě, ale co ejpřesěji odůvoděte. Pokud používáte ějaké tvrzeí, ezapomeňte ověřit splěí předpokladů. Jméo a příjmeí:
Víceje konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n
8.3. Limity ěkterých posloupostí Předpoklady: 83 Pedagogická pozámka: Tuto a tři ásledující hodiy je možé probrat za dvě vyučovací hodiy. V této hodiě je možé vyechat dokazováí limit v příkladu 3. Opakováí
Více1 Základní pojmy a vlastnosti
Základí pojmy a vlastosti DEFINICE (Trigoometrický polyom a řada). Fukce k = (a cos(x) + b si(x)) se azývá trigoometrický polyom. Řada = (a cos(x) + b si(x)) se azývá trigoometrická řada. TVRZENÍ (Ortogoalita).
Vícejsou reálná a m, n jsou čísla přirozená.
.7.5 Racioálí a polomické fukce Předpoklad: 704 Pedagogická pozámka: Při opisováí defiic racioálí a polomické fukce si ěkteří studeti stěžovali, že je to příliš těžké. Ve skutečosti je sstém, kterým jsou
Více6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI
6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI V této kpitole se dozvíte: jk defiujeme posloupost reálých ebo komplexích čísel; defiici vlstí evlstí limity poslouposti; defiici pojmů souvisejících
Více1 Nekonečné řady s nezápornými členy
Nekoečé řady s ezáporými čley Příklad.. Rozhoděte o kovergeci ásledující řady Řešeí. Pro každé N platí Řada tg. tg. diverguje, a proto podle srovávacího kritéria diverguje také řada tg. Příklad.. Určete
Více2.4. INVERZNÍ MATICE
24 INVERZNÍ MICE V této kapitole se dozvíte: defiici iverzí matice; základí vlastosti iverzí matice; dvě základí metody výpočtu iverzí matice; defiici celočíselé mociy matice Klíčová slova této kapitoly:
Víceje konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n
8.3. Limity ěkterých posloupostí Předpoklady: 83 Opakováí z miulé hodiy: 8 Hodoty poslouposti + se pro blížící se k ekoeču blíží k a to tak že mezi = posloupostí a číslem eexistuje žádá mezera říkáme že
Více11. přednáška 16. prosince Úvod do komplexní analýzy.
11. předáška 16. prosice 009 Úvod do komplexí aalýzy. Tři závěrečé předášky předmětu Matematická aalýza III (NMAI056) jsou věováy úvodu do komplexí aalýzy. Což je adeseá formulace eboť časový rozsah ám
VíceFunkce. Vlastnosti funkcí
FUNKCE Funkce zobrazení (na číselných množinách) předpis, který každému prvku z množiny M přiřazuje právě jeden prvek z množiny N zapisujeme ve tvaru y = f () značíme D( f ) Vlastnosti funkcí 1. Definiční
Více1 Základy Z-transformace. pro aplikace v oblasti
Základy Z-trasformace pro aplikace v oblasti číslicového zpracováí sigálů Petr Pollák 9. říja 29 Základy Z-trasformace Teto stručý text slouží k připomeutí základích vlastostí Z-trasformace s jejími aplikacemi
VíceDERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem
VícePravděpodobnostní modely
Pravděpodobostí modely Meu: QCEpert Pravděpodobostí modely Modul hledá metodou maimálí věrohodosti (MLE Maimum Likelihood Estimate) statistický model (rozděleí) který ejlépe popisuje data. Je přitom k
Více3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie
3 338 8: Josef Hekrdla lieárí difereciálí rovice úvod do teorie 3 Lieárí difereciálí rovice úvod do teorie Defiice 3 (lieárí difereciálí rovice) Lieárí difereciálí rovice -tého řádu je rovice, která se
VíceSeznámíte se s pojmem Riemannova integrálu funkce jedné proměnné a geometrickým významem tohoto integrálu.
2. URČITÝ INTEGRÁL 2. Určitý itegrál Průvodce studiem V předcházející kapitole jsme se sezámili s pojmem eurčitý itegrál, který daé fukci přiřazoval opět fukci (přesěji možiu fukcí). V této kapitole se
Více(3n + 1) 3n Příklady pro samostatnou práci
... 4. 5. 6. 0 0 0 a q koverguje pro q < geometrická řada diverguje harmoická řada koverguje srovejte s teleskopickou řadou + + utá podmíka kovergece + 4 + + 7 ití srovávací kritérium, srováí s ití podílové
VíceOdhady parametrů polohy a rozptýlení pro často se vyskytující rozdělení dat v laboratoři se vyčíslují podle následujících vztahů:
Odhady parametrů polohy a rozptýleí pro často se vyskytující rozděleí dat v laboratoři se vyčíslují podle ásledujících vztahů: a : Laplaceovo (oboustraé expoeciálí rozděleí se vyskytuje v případech, kdy
VíceMATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce
MATEMATICKÁ INDUKCE ALEŠ NEKVINDA. Pricip matematické idukce Nechť V ) je ějaká vlastost přirozeých čísel, apř. + je dělitelé dvěma či < atd. Máme dokázat tvrzeí typu Pro každé N platí V ). Jeda možost
Více5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC
5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC V této kaptole se dozvíte: jak je defováa fukce přrozeá odmoca v kompleím oboru a jaké má vlastost včetě odlšostí od odmocy v reálém
VícePřednáška 2: Elementární funkce Mocninné funkce
Předáška : Elemetárí uke Moié uke Moiou ukí je každá uke typu r y, r Rozlišujeme tyto speiálí případy: pro r říkáme uki polyom, pro r lomeá uke, pro r odmoia a pro iraioálí r \ obeá moia Tou se však dále
VíceDerivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace
Derivace funkce Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah Směrnice přímk Derivace a její geometrický význam 3 Definice derivace 4 Pravidla a vzorce pro derivování 5 Tečna a normála 6 Derivace
VíceDerivace součinu a podílu
5 Derivace součiu a podílu Předpoklad: Pedagogická pozámka: Následující odvozeí jsem převzal a amerického fzikálího kursu Mechaical Uiverse Možá eí dostatečě rigorózí, ale mě osobě se strašě líbí spojitost
VíceMonotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné
66 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné I. 5. Vyšetřování průběhu funkce Monotonie a lokální etrémy Důsledek. Nechť má funkce f) konečnou derivaci na intervalu I. Je-li f ) > 0 pro každé I, pak
VíceČíselné řady. 1 m 1. 1 n a. m=2. n=1
Číselé řady Úvod U řad budeme řešit dva typy úloh: alezeí součtu a kovergeci. Nalezeí součtu (v případě, že řada koverguje) je obecě mohem těžší, elemetárě lze sečíst pouze ěkolik málo typů řad. Součet
VícePlochy počítačové grafiky
II Iterpolačí plochy Bezierovy pláty ad obdélíkovou a trojúhelíkovou sítí Recioálí Bezierovy pláty B-splie NURBS Kostrukce a zadáí plochy hraičí křivky sítí bodů Kiematicky vytvořeé křivky rotačí plochy
Více5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu
5 3.3.8 8:44 Josef Herdla lieárí difereciálí rovice -tého řádu 5. Lieárí difereciálí rovice -tého řádu (rovice s ostatími oeficiety) ( ), a,, a (5.) ( ) ( ) y a y a y ay q L[ y] y a y a y a y, q je spojitá
VíceSekvenční logické obvody(lso)
Sekvečí logické obvody(lso) 1. Logické sekvečí obvody, tzv. paměťové čley, jsou obvody u kterých výstupí stavy ezávisí je a okamžitých hodotách vstupích sigálů, ale jsou závislé i a předcházejících hodotách
VíceKapitola 1: Reálné funkce 1/13
Kapitola 1: Reálné funkce 1/13 Číselné množiny 2/13 N = {1, 2, 3, 4,... }... přirozená čísla N 0 = N {0} = {0, 1, 2, 3, 4,... } Z = {..., 2, 1, 0, 1, 2, 3, 4,... }... celá čísla Q = { p q p, q Z}... racionální
VíceMATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER
MATICOVÉ HRY FORMULACE, KONCEPCE ŘEŠENÍ, SMÍŠENÉ ROZŠÍŘENÍ MATICOVÝCH HER, ZÁKLADNÍ VĚTA MATICOVÝCH HER CO JE TO TEORIE HER A ČÍM SE ZABÝVÁ? Teorie her je ekoomická vědí disciplía, která se zabývá studiem
VíceUžitečné zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičením z Kalkulu 3 od Kristýny Kuncové:
Užitečé zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičeím z Kalkulu 3 od Kristýy Kucové: http://www.karli.mff.cui.cz/~kucova/historie8. php K posloupostem řad a fukcí Ilja Čerý: Iteligetí kalkulus. Olie zde:
Vícef x a x DSM2 Cv 9 Vytvořující funkce Vytvořující funkcí nekonečné posloupnosti a0, a1,, a n , reálných čísel míníme formální nekonečnou řadu ( )
DSM Cv 9 Vytvořující fukce Vytvořující fukcí ekoečé poslouposti a0, a,, a, reálých čísel mííme formálí ekoečou řadu =. f a i= 0 i i Příklady: f = + = + + + + + ) Platí: (biomická věta). To zameá, že fukce
VíceWikiSkriptum Ing. Radek Fučík, Ph.D. verze: 1. října 2019
Matematika II - Sbírka příkladů WikiSkriptum Ig. Radek Fučík, Ph.D. verze:. říja 9 Obsah Pokročilé techiky itegrace a zobecěý Riemaův itegrál. Racioálí fukce.................................... Pokročilé
Více3. cvičení - LS 2017
3. cvičeí - LS 07 Michal Outrata Defiičí obor, průsečíky os, kladost/záporost fukce a fx x 5x+4 4 x b fx x x +4x+ c fx 3x 9x+ x +6x 0. Řešeí a Nulové body čitatele a jmeovatele jsou { 4}. Aby vše bylo
VíceKapitola 5 - Matice (nad tělesem)
Kapitola 5 - Matice (ad tělesem) 5.. Defiice matice 5... DEFINICE Nechť T je těleso, m, N. Maticí typu m, ad tělesem T rozumíme zobrazeí možiy {, 2,, m} {, 2,, } do T. 5..2. OZNAČENÍ Možiu všech matic
VíceKapitola 1: Reálné funkce 1/20
Kapitola 1: Reálné funkce 1/20 Funkce jedné proměnné 2/20 Definice: Necht M R. Jestliže každému x M je přiřazeno jistým předpisem f právě jedno y R, říkáme, že y je funkcí x. x... nezávisle proměnná (neboli
Více1.1. Primitivní funkce a neurčitý integrál
Mateatia II. NEURČITÝ INTEGRÁL.. Priitiví fuce a eurčitý itegrál Defiice... Říáe, že fuce F( ) je v itervalu ( ab, ) priitiví fucí fuci f ( ), platí-li pro všecha ( ab, ) vztah F = f. Defiice... Možia
Více3. cvičení - LS 2017
3. cvičeí - LS 07 Michal Outrata Defiičí obor, průsečíky os, kladost/záporost fukce a) fx) x 5x+4 4 x b) fx) x x +4x+ c) fx) 3x 9x+ x +6x 0 d) fx) x 7x+0 4 x. Řešeí a) Nulové body čitatele a jmeovatele
VíceIterační výpočty projekt č. 2
Dokumetace k projektu pro předměty IZP a IUS Iteračí výpočty projekt č. 5..007 Autor: Václav Uhlíř, xuhlir04@stud.fit.vutbr.cz Fakulta Iformačích Techologii Vysoké Učeí Techické v Brě Obsah. Úvodí defiice.....
VícePRŮBĚH FUNKCE JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ
Dierenciální počet unkcí jedné reálné proměnné - 5 - PRŮBĚH FUNKCE JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ Cílem vyšetřování průběhu unkce je umět nakreslit její gra Obvykle postupujeme tak že nalezneme její maimální deiniční
VíceFunkce základní pojmy a vlastnosti
Funkce základní pojm a vlastnosti Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah Pojem funkce Vlastnosti funkcí Inverzní funkce 4 Základní elementární funkce Mocninné Eponenciální Logaritmické
Více1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V
Předáška 1: Vektorové prostory Vektorový prostor Pro abstraktí defiici vektorového prostoru jsou podstaté vlastosti dvou operací, sčítáí vektorů a ásobeí vektoru (reálým číslem) Tyto dvě operace musí být
Více1. Písemka skupina A1..
1. Psemka skupina A1.. Nartněte grafy funkc (v grafu oznate všechny průseky funkce s osami) 3 y y sin( ) y y log ( 1) 1 y 1 y = arccotg - 1) Urete, jestli je funkce y = - + 1 omezená zdola nebo shora?
VícePřednáška 7, 14. listopadu 2014
Předáška 7, 4. listopadu 204 Uvedeme bez důkazu klasické zobecěí Leibizova kritéria (v ěmž b = ( ) + ). Tvrzeí (Dirichletovo a Abelovo kritérium). Nechť (a ), (b ) R, přičemž a a 2 a 3 0. Pak platí, že.
VícePosloupnosti a číselné řady. n + 1. n + 1 + n n + 1 + n. n n + 1 + n. = lim. n2 sin n! lim. = 0, je lim. lim. lim. 1 + b + b 2 + + b n) = 1 b
Najděte itu Poslouposti a číselé řady ) + Protože + = + x ) + + =, je + + + + ) + = = 0 + + Najděte itu 3 si! + Protože je si! a 3 = 0, je 3 si! = 0 Najděte itu + a + a + + a + b + b, a
Více