Šedotónová matematická morfologie

Podobné dokumenty
Grayscale mathematical morphology

Matematická morfologie

ROZ I. CVIČENÍ V. Morfologické operace v obraze teorie & praxe

Texty k přednáškám z MMAN3: 4. Funkce a zobrazení v euklidovských prostorech

10 Funkce více proměnných

IV. Základní pojmy matematické analýzy IV.1. Rozšíření množiny reálných čísel

Základy matematiky pro FEK

Digitální obraz, základní pojmy

1 Množiny, výroky a číselné obory

Projekty - Úvod do funkcionální analýzy

METRICKÉ A NORMOVANÉ PROSTORY

1 Topologie roviny a prostoru

1. POJMY 1.1. FORMULE VÝROKOVÉHO POČTU

Matematická analýza 1

Matematická morfologie

Dodatek 2: Funkce dvou proměnných 1/9

Matematika pro informatiky

Definice 1.1. Nechť je M množina. Funkci ρ : M M R nazveme metrikou, jestliže má následující vlastnosti:

Jasové transformace. Karel Horák. Rozvrh přednášky:

1/15. Kapitola 2: Reálné funkce více proměnných

Funkce v ıce promˇ enn ych Extr emy Pˇredn aˇska p at a 12.bˇrezna 2018

Limita posloupnosti, limita funkce, spojitost. May 26, 2018

Matematická analýza III.

Drsná matematika III 1. přednáška Funkce více proměnných: křivky, směrové derivace, diferenciál

1. POJMY 1.1. FORMULE VÝROKOVÉHO POČTU

1. přednáška 1. října Kapitola 1. Metrické prostory.

3. přednáška 15. října 2007

KOMPLEXNÍ ČÍSLA A FUNKCE MNOŽINA KOMPLEXNÍCH ČÍSEL C. Alternativní popis komplexních čísel

Restaurace (obnovení) obrazu při známé degradaci

1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1

Přednáška 6, 6. listopadu 2013

Matematika (KMI/PMATE)

Bakalářská matematika I

Kapitola 1. Úvod. 1.1 Značení. 1.2 Výroky - opakování. N... přirozená čísla (1, 2, 3,...). Q... racionální čísla ( p, kde p Z a q N) R...

REÁLNÁ FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

Cílem kapitoly je opakování a rozšíření středoškolských znalostí v oblasti teorie množin.

Matematika I (KMI/PMATE)

Voronoiův diagram. RNDr. Petra Surynková, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta

PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI

1.3. Číselné množiny. Cíle. Průvodce studiem. Výklad

Definice globální minimum (absolutní minimum) v bodě A D f, jestliže X D f

Funkce a základní pojmy popisující jejich chování

Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od jara 2014

0.1 Funkce a její vlastnosti

i=1 Přímka a úsečka. Body, které leží na přímce procházející body a a b můžeme zapsat pomocí parametrické rovnice

Geometrické transformace

Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015

Filtrace obrazu ve frekvenční oblasti

RELACE, OPERACE. Relace

Matematika (KMI/PMATE)

Euklidovský prostor. Funkce dvou proměnných: základní pojmy, limita a spojitost.

EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH

APLIKACE. Poznámky Otázky

Text může být postupně upravován a doplňován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na stažení souboru. Veronika Sobotíková

Operace s obrazem II

IX. Vyšetřování průběhu funkce

MATEMATIKA I. prof. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. II. Základy matematické analýzy

p 2 q , tj. 2q 2 = p 2. Tedy p 2 je sudé číslo, což ale znamená, že

FUNKCE POJEM, VLASTNOSTI, GRAF

Matematika I. Přednášky: Mgr. Radek Výrut, Zkouška:

0.1 Úvod do matematické analýzy

Princip rozšíření a operace s fuzzy čísly

Úloha - rozpoznávání číslic

Kybernetika a umělá inteligence, cvičení 10/11

9. přednáška 26. listopadu f(a)h < 0 a pro h (0, δ) máme f(a 1 + h, a 2,..., a m ) f(a) > 1 2 x 1

Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 2014

ŘADY KOMPLEXNÍCH FUNKCÍ

Obraz matematický objekt. Spojitý obraz f c : (Ω c R 2 ) R

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Průběh funkce ZVMT lesnictví 1 / 21

2. přednáška 8. října 2007

Limita a spojitost funkce a zobrazení jedné reálné proměnné

TEORIE MÍRY V některých předchozích kapitolách jste se setkali s měřením velikostí množin a víte, jaké byly těžkosti s měřením množin i na reálné ose.

DETEKCE HRAN V BIOMEDICÍNSKÝCH OBRAZECH

Přednáška 11, 12. prosince Část 5: derivace funkce

Triangulace. Význam triangulace. trojúhelník je základní grafický element aproximace ploch předzpracování pro jiné algoritmy. příklad triangulace

5. Lokální, vázané a globální extrémy

1 Lineární prostory a podprostory

OPTIMALIZACE. (přehled metod)

Svazy. Jan Paseka. Masarykova univerzita Brno. Svazy p.1/37

0.1 Úvod do matematické analýzy

Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace

Jazyk matematiky Matematická logika Množinové operace Zobrazení Rozšířená číslená osa

To je samozřejmě základní pojem konvergence, ale v mnoha případech je příliš obecný a nestačí na dokazování některých užitečných tvrzení.

Matematická analýza pro informatiky I.

Poznámka. Je-li f zobrazení, ve kterém potřebujeme zdůraznit proměnnou, píšeme f(x) (resp. f(y), resp. f(t)) je zobrazení místo f je zobrazení.

I. Úvod. I.1. Množiny. I.2. Výrokový a predikátový počet

a = a 0.a 1 a 2 a 3...

Cvičení ke kursu Vyčíslitelnost

Doporučené příklady k Teorii množin, LS 2018/2019

OBECNOSTI KONVERGENCE V R N

Aplikovaná matematika I, NMAF071

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice

22 Základní vlastnosti distribucí

Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od jara 2016

Jana Dannhoferová Ústav informatiky, PEF MZLU

V předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Text úlohy. Která barva nepatří do základních barev prostoru RGB? Vyberte jednu z nabízených možností: a. Černá b. Červená c. Modrá d.

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

Transkript:

Šedotónová matematická morfologie Václav Hlaváč České vysoké učení technické v Praze Centrum strojového vnímání (přemosťuje skupiny z) Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky 166 36 Praha 6, Jugoslávských partyzánů 3 http://people.ciirc.cvut.cz/hlavac, vaclav.hlavac@cvut.cz Poděkování: Petr Matula, Petr Kodl, Jean Serra, Miroslav Svoboda Osnova přednášky: Ekvivalence mezi funkcí a množinou. Stín a vršek množiny. Šedotónová dilatace a eroze. Transformace vrchní část klobouku.. Geodetické metody. Konečná eroze. Morphological reconstruction.

Rychlé neformální vysvětlení Šedotónová matematická morfologie je zobecněním binární morfologie pro obrázky s více jasovými úrovněmi nebo voxely. Bodová množina A E3. První dvě souřadnice množiny tvoří definiční obor a třetí souřadnice odpovídá funkční hodnotě. Klíčovou roli zde hrají pojmy supremum (též nejmenší horní odhad), resp. infimum (též největší dolní odhad) nahrazené ve skutečných výpočtech operacemi min, resp. max. Eroze (resp. dilatace) obrazu s plochým strukturním elementem přiřazuje každému pixelu v okolí okamžitého bodu minimální (resp. maximální) hodnotu. Obecný strukturní element je funkcí dvou proměnných. Ovlivňuje, jakým způsobem se berou v úvahu hodnoty obrazu v okolí. Hodnota strukturního elementu je přičtena (nebo odečtena), když se v okolí počítá maximum (nebo minimum). 2/42

Šedotónová matematická morfologie vysvětlená pomocí binární morfologie 3/42 Je možné zavést šedotónovou matematickou morfologii pomocí již zavedené binární (černobílé) matematické morfologie. R.M. Haralick, S.R. Sternberg, X. Zhuang: Image analysis using mathematical morphology, IEEE Pattern Analysis and Machine Intelligence, Vol. 9, No. 4, 1987, pp. 532-550. Začneme nejdříve tímto vysvětlením šedotónové morfologie přes binární morfologii. Později budeme pokračovat alternativním vysvětlením přes sup, inf. Potřebujeme nejdříve zavést pojem vršek (bodové) množiny a pojem stín.

Ekvivalence mezi množinami a funkcemi 4/42 Na funkci lze nahlížet jako na sebe položené zmenšující se množiny. Každá množina X λ je průnikem mezi stínem funkce a vodorovnou rovinou (v příkladě přímkou). X λ = {X E, f(x) λ} f(x) = sup{λ: x X λ (f)} Ekvivalentně lze říci, že f je shora polospojitá nebo, že {X λ } je uzavřená množina. Obráceně, jsou-li dány množiny {Xλ} uzavřených množin, kdy λ µ X λ X µ a X λ = {X µ, µ < λ} potom existuje jednoznačná a shora polospojitá f, jejímiž řezy jsou množiny {X λ }. f(x) l f(x) Funkce stín x množina Množina funkce x

Vršek množiny (angl. top of the surface) 5/42 y=f(x, x ) 1 2 vršek množiny T[A] Příklad v 1D množina A x 2 x def. obor F 1 Libovolná množina Nechť A En a definiční obor F = {x E n 1 pro některá y E, (x, y) A}. Vršek množiny A označovaný T [A] je zobrazením F E: T [A](x) = max{y, (x, y) A}. Vršek množiny

Stín (angl. umbra) 6/42 y=f(x, x ) 1 2 vršek T[A] Příklad v 1D množina A x 1 x 2 stín U[T[A]] Vršek množiny Nechť F En 1 a f: F E. Stín funkce f se označuje U[f], U[f] F E, U[f] = {(x, y) F E, y f(x)}. Stín množiny

Šedotónová dilatace, eroze pomocí binárních dilatací a erozí 7/42 Využije se funkce (množina) stín U and funkce (množina) vršek T. Dilatace: Eroze: f k = T [U[f] U[k]] f k = T [U[f] U[k]]

Šedotónová dilatace, 1D příklad 8/42

Šedotónová eroze, 1D příklad 9/42

Šedotónová dilatace/eroze vyjádřena svazy Jde o alternativní přístup využívající uspořádání ve struktuře T ve svazu funkcí T E. 10/42 Funkce g představuje strukturní element. Dilatace (f g)(x) = sup{f(y) + g(x y)} y Y Eroze (f g)(x) = inf {f(y) g(x y)} y Y Obrázek, poděkování Petr Matula

Dilatace/eroze plochým strukturním elementem Ploché strukturní elementy g jsou definované jako rovné nule na kompaktní množině K a rovné hodně max(t ) jinde Můžeme napsat 11/42 (f g)(x) = sup y E, x y K (f g)(x) = inf y E, x y K f(y) = sup y K x f(y) f(y) = inf y K x f(y) Obrázek, poděkování Petr Matula

Poznámky, plochý strukturní element 12/42 Eroze (f g)(x) = inf y E, x y K f(y) = inf y K x f(y) 60 f(x) 50 40 30 dilated original eroded Kladné špičky se ořežou a zploští. Údolí se rozšíří a zploští. Dilatace poskytuje duální efekt. 20 10 0 0 10 20 30 structuring element 40 x (f g)(x) = sup y E, x y K Myšlenka obrázku, poděkování J. Serra. f(y) = sup y K x f(y)

Příklad: dilatace, eroze s plochým strukturním elementem 13/42 Obrázek, poděkování Petr Matula

Příklad: šedotónové morfologické předzpracování 14/42 (a) originál (b) eroze tmavého) (c) dilatace tmavého v (b) (d) rekonstr. buňky

Poznámky k šedotónové dilataci/erozi 15/42 Dilatace a eroze s plochým strukturním elementem pro šedotónové obrázky jsou ekvivalentní s použitím max a min filtrů. Doporučuje se pracovat s šedotónovými obrázky, co nejdéle to jde. Prahování je lepší odložit na co nejpozdější dobu. Porovnání dilateace/eroze s konvolucí Konvoluce: (f g)(x) = f(x y) g(y) y Y Dilatace (f g)(x) = sup y Y {f(y) + g(x y)} Konvoluce Dilatace/eroze Poznámka Sčítání sup or inf nelineární Násobení Sčítání lineární

Otevření a uzavření 16/42 Vzpomeňme si na přednášku z binární morfologie. Filtr je morfologickým filtrem právě když je rostoucí a idempotentní. Šedotónová dilatace a eroze jsou morfologickými filtry. Otevření: X B = (X B) B Uzavření: X B = (X B) B

Příklady otevření a uzavření 17/42 Obrázek, poděkování Petr Matula

Šedotónová operace tref či miň (hit or miss) 18/42 Dilatace a eroze jsou ještě mocnější, když se kombinují. Příkladem je šedotónová operace tref či miň, která slouží k porovnávání se vzorem. Uvažujme dva strukturní elementy se stejným reprezentativním bodem (počátkem souřadnic). První strukturní element B fg je vzorem pro popředí, druhý je vzorem pro pozadí B bg. Šedotónový operátor tref či miň se definuje jako X B = (X B fg ) (X B bg )

Transformace vrchní část klobouku Angl. Top Hat transform. Definice: X \ (X K). Používá se pro segmentaci objektů lišících se jasem, i když se jas pozadí pomalu mění. Části obrazu větší než strukturní element K se odstraní. Po odečtení zůstanou jen odstraněné části, tj. objekty na vyrovnaném pozadí. Objekty se najdou prahováním. 19/42 šedotónový obraz otevøený obraz vrchní èást klobouku práh

Příklad: výroba kapilár skleněných teploměrů 20/42 Průmyslový příklad na transformaci vrchní část klobouku. Originál Eroze strukt. Otevření tímž Výsledná 512 256 elem. 1 20 strukt. elem. segmentace

Geodetické metody v matematické morfologii 21/42 Geodetické metody změní morfologické operace tak, aby se uplatnily pouze na části obrázku. Příklad: Má-li se například rekonstruovat objekt ze značky, řekněme buňky z buněčného jádra, je žádoucí zabránit růstu mimo buňku. Později u složitějších metod uvidíme, že se strukturní element může měnit v každém pixelu podle lokálních hodnot obrazové funkce.

Geodetická vzdálenost 22/42 Geodetická vzdálenost dx(x, y) je délka nejkratší cesty mezi dvěma body x, y, za podmínky, že leží uvnitř množiny X. Není-li taková cesta, definuje se geodetická vzdálenost dx(x, y) = +. w d X(w,y) = y set X d (x,y) X x

Geodetický kruh (koule, nadkoule) 23/42 Geodetický kruh (koule, nadkoule pro dimenzi prostoru > 3) je kruh omezený množinou X. Geodetický kruh BX(p, n) se středem p X a poloměrem n je definován jako B X (p, n) = {p X, d X (p, p ) n}. B (p,n) X X p Zavedení geodetického kruhu dovoluje použít eroze a dilatace pouze uvnitř podmnožiny Y obrazu X.

Podmíněná dilatace 24/42 Slouží jako základ geodetických transformací a morfologické rekonstrukce. Podmíněná dilatace množiny X (zvané také marker, značkovač) strukturním elementem B při použití referenční množiny R (zvané maska) δ (1) R,B = (X B) R, kde horní index (n) znamená velikost dilatace, v tomto zvláštním případě n = 1. Je zřejmé, že δ (1) R,B R. Množina B je obvykle malá, často základní strukturní element odpovídající zavedené relaci sousedství mezi pixely. Kvůli zjednodušení zápisu se u podmíněné dilatace δ obvykle vynechává dolní index B.

Podmíněná geodetická dilatace a eroze 25/42 Geodetická dilatace δ (n) X (Y ) o velikosti n množiny Y obsažené v množině X, δ (n) X (Y ) = p Y B X (p, n) = { } p X, p Y, d X (p, p ) n. Geodeticá eroze ɛ (n) X (Y ) o velikosti n množiny Y obsažené v množině X, ɛ (n) X (Y ) = {p Y, B X (p, n) Y } = { } p Y, p X \ Y, d X (p, p ) > n. δ X (Y) Y X ε X (Y) X X Y X

Geodetická dilatace, eroze, implementace 26/42 Nejjednodušší geodetická dilatace velikosti 1 (δ (1) X ) množiny Y (značky) uvnitř X se získá jako průnik dilatace množiny Y s kruhem o velikosti 1 a množiny X δ (1) X = (Y B) X. Geodetické dilatace o větší velikosti n se vypočtou n-krát opakovanou dilatací s jednotkovým kruhem δ (n) X = δ(1) X ( δ (1) X ( δ (1) X... (δ(1) X ))) }{{} n krát. Rychlý iterativní způsob výpočtu geodetické eroze je podobný.

Morfologická rekonstrukce, motivace Představme si, že chceme rekonstruovat objekty daného tvaru z binárního obrazu, který původně vznikl segmentací prahováním. Množina X je sjednocením všech souvislých komponent výsledku prahování. Jen některé ze souvislých komponent byly označeny ručně nebo automaticky značkami. Jejich sjednocení tvoří množinu značek Y. Úkolem je rekonstruovat jen označené oblasti 27/42 Rekonstrukce X (označuje světle šedá) ze značek Y (černá). Rekonstruovaný výsledek je označen na pravé straně obrázku zeleně.

Morfologická rekonstrukce 28/42 Opakované geodetické dilatace množiny Y obsažené v množině X rekonstruují souvislé komponenty X původně označené Y. Při dilataci ze značek Y zmizí části X neobsahující Y. Geodetické dilatace skončí, když se rekonstruují všechny souvislé komponenty X označené značkami Y. Tehdy se dosáhne idempotence, tj. n > n 0, δ (n) X (Y ) = δ(n 0) X (Y ). Této operaci se říká rekonstrukce and označuje se ρ X (Y ). Formálně ρ X (Y ) = lim n δ (n) X (Y ). Rekonstrukce pomocí dilatace je otevřením vzhledem k Y a uzavřením vzhledem k X. (Y) X Y Y X X

Myšlenka automatického značkování objektů Myšlenka: konvexní oblast v binárním obraze lze reprezentovat značkou uprostřed oblasti. 29/42 Triviálně splněno pro nedotýkající kruhy. Obecně je to složitější. Postupné erodování, značkou je místo těsně před úplným zmizením oblasti. Pojem: konečná eroze. Pro nekonvexní oblasti se nejdříve rozdělí na jednodušší konvexní části. The explanation plan: Quench function associates each point of the skeleton to a radius of an inscribed circle. Several types of extremes in digitized functions (images). Ultimate erosion.

Postupné erodování, příklad 30/42 Originál 1. eroze 2. eroze 3. eroze 4. eroze 5. eroze

Vyplňovací (angl. quench) funkce Binární bodovou množinu (2D oblast) X lze ekvivalentně reprezentovat vyplněním maximálními kruhy B. Každému bodu p skeletu S(X) tvořenému na základě maximálních kruhů odpovídá kruh B o poloměru q X (p). Pojem vyplňovací funkce vyjadřuje tuto asociaci. Příklad: Vyplňovací funkce pro dva překrývající se kruhy. c 1, c 2 jsou středy kruhů. R 1. R 2 jsou příslušné poloměry výchozích kruhů. Vyplňovací funkceq X (p) je nakrelena v pravé části obrázku. X q X(p) R 1 R 2 S(X) c 1 c 2 c 1 c 2 31/42 Skelet S(X) binárního obrázku X složeného ze dvou překrývajících se kruhů. Později uvidíme, že analýza různých maxim vyplňovací funkce se hodí pro definici konečné eroze..

Oblast jako sjednocení max. kruhů 32/42 V binární morfologii lze bodovou množinu X také vyjádřit jako sjednocení maximálních kruhů B. Každému bodu p skeletu S(X) je jednoznačně přiřazen maximální kruh o poloměru q X (p) (angl. quench function). Známe-li pro každý bod skeletu qx(p), potom lze výchozí bodovou množinu X rekonstruovat jako sjednocení maximálních kruhů B X = p S(X) (p + q X (p) B).

Tři typy extrémů šedotónové obrazové funkce 33/42 Globálním maximem obrazu I je pixel p s nejvyšší hodnotou obrazové funkce I(p) (v analogii nejvyšší vrchol v krajině). Lokálním maximem je pixel p, právě když pro každý sousední pixel q pixelu p platí I(p) I(q). Regionální maximum M obrazu I je souvislá množina pixelů s odpovídající hodnotou h (plató ve výšce h), kde každý pixel sousedící s množinou M má menší hodnotu obrazové funkce než h. okolí bod lokální maximum regionální maximum

Ne všechna lokální maxima jsou regionálními maximy 34/42 okolí bod lokální maximum regionální maximum Každý pixel regionálního maxima M v obrazové funkci I je také lokálním maximem. Opak neplatí, tj. existují lokální maxima, která nejsou regionálními maximy.

Konečná eroze U lt(x) Výsledek konečné eroze se obvykle používá jako automaticky stanovené značky konvexních objektů v binárních obrázcích. Situace ze zkomplikuje, když se konvexní oblasti překrývají, což vede ke vzniku nekonvexních oblastí. Vzpomeňme na dva překrývající se kruhy z příkladu z průsvitky 31. Konečná eroze Ult(X) je množinou regionálních maxim vyplňovací funkce q X (p). Příklad: Konečná eroze je sjednocením souvislých komponent zbytků těsně než by při erodování zmizely. 35/42 Výchozí binární obrázek Výsledek konečné eroze

Vyjádření konečné eroze pomocí rekonstrukce 36/42 N je množina přirozených čísel, která poslouží pro rostoucí poloměry kruhů. Konečná eroze se může vyjádřit Ult(X) = n N ((X nb) \ ρ X nb (X (n + 1)B)). Efektivní výpočet konečné eroze se opírá o vzdálenostní funkci, která byla vysvětlena v přednášce Digitální obraz.

Rychlý výpočet pomocí vzdálenostní transformace 37/42 Vzdálenostní transformace (funkce) distx(p) přiřazuje každému pixelu p z množiny X velikost první eroze množiny, která už neobsahuje pixel p, tj. p X, dist X (p) = min {n N, p not in (X nb)}. dist X(p) je nejkratší vzdáleností mezi pixelem p a doplňkem množiny XC. Vzdálenostní funkce má dvě přímá použití: Konečná eroze množiny X je tvořena sjednocením regionálních maxim vzdálenostní funkce množiny X. Skelet pomocí maximálních kruhů množiny X je dán množinou lokálních maxim vzdálenostní funkce množiny X.

Skelet vyjádřený zónami vlivu (SKIZ) Nechť je množina X tvořena n souvislými komponentami Xi, i = 1,..., n. Zóna vlivu Z(Xi) sestává z bodů, které jsou blíže k množině Xi než k jiné souvislé množině z X. Pozn. Podobný pojem je Voronoiův diagram z výpočetní geometrie. Z(X i ) = { p Z 2, i j, d(p, X i ) d(p, X j ) }. Skeleton vyjádřený zónami vlivu (SKIZ skeleton by influence zones) SKIZ(X) je množinou hranic zón vlivu, 38/42 SKIZ(X) = ( i Z(X i )) C. Vlastnosti: SKIZ(X) nemusí být spojitý, i když even X C je spojitý. SKIZ(X) Skeleton(X).

SKIZ, příklad na myšlenku 39/42

SKIZ(X) Skeleton(X) 40/42

SKIZ(X) Skeleton(X), příklad, částice 41/42

Geodetické zóny vlivu (když je oblast označena několika značkami) 42/42 V některých aplikacích se hodí, když se jedna ze souvislých komponent X označí několika značkami Y. Když je to z naznačených příčin potřebné, je možné zobecnit pojem zóny vlivu na geodetickou zónu vlivu na souvislé komponenty množiny Y uvnitř X.