5 Potenciály s δ funkcemi I

Podobné dokumenty
6 Potenciály s δ funkcemi II

Příklad 1: Komutační relace [d/dx, x] Příklad 2: Operátor B = i d/dx

1. Kvantové jámy. Tabulka 1: Efektivní hmotnosti nosičů v krystalech GaAs, AlAs, v jednotkách hmotnosti volného elektronu m o.

1.1 Existence a jednoznačnost řešení. Příklad 1.1: [M2-P1] diferenciální rovnice (DR) řádu n: speciálně nás budou zajímat rovnice typu

Příklad 6: Bariéra a tunelový jev

Hamiltonián popisující atom vodíku ve vnějším magnetickém poli:

1. Obyčejné diferenciální rovnice

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

3 Posunovací operátory, harmonický oscilátor

11. přednáška 10. prosince Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah

6.2.8 Vlnová funkce. ψ nemá (zatím?) žádný fyzikální smysl, fyzikální smysl má funkce. Předpoklady:

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2015

NOSNÍK NA PRUŽNÉM PODLOŽÍ (WINKLEROVSKÉM)

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014

Přednáška 3: Limita a spojitost

DISPERZNÍ KŘIVKY V DESCE S KUBICKOU ANIZOTROPIÍ

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5

8 Střední hodnota a rozptyl

Odhady - Sdružené rozdělení pravděpodobnosti

Parciální derivace a diferenciál

Definice Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo. z f(x 0 + h,y 0 + k) f(x 0,y 0 ) = Ah + Bk + ρτ(h,k),

Kvantová mechanika - model téměř volných elektronů. model těsné vazby

Parciální derivace a diferenciál

Interpolace, ortogonální polynomy, Gaussova kvadratura

f( x) x x 4.3. Asymptoty funkce Definice lim f( x) =, lim f( x) =, Jestliže nastane alespoň jeden z případů

18 Fourierovy řady Úvod, základní pojmy

Zobrazování vlnové funkce pro vybrané 1D potenciály

Matematika I: Pracovní listy do cvičení

7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.

Funkce jedné proměnné

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Matematická analýza III.

5.3. Implicitní funkce a její derivace

9. Limita a spojitost

Úvod do moderní fyziky. lekce 3 stavba a struktura atomu

Matematika II: Pracovní listy Funkce dvou proměnných

Matematika 1. 1 Derivace. 2 Vlastnosti a použití. 3. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 16

Ab initio výpočty v chemii a biochemii

Elementární částice. 1. Leptony 2. Baryony 3. Bosony. 4. Kvarkový model 5. Slabé interakce 6. Partonový model

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy

13. cvičení z Matematické analýzy 2

Matematika (KMI/PMATE)

Obecná vlnová rovnice pro intenzitu elektrického pole Vlnová rovnice mimo oblast zdrojů pro obecný časový průběh veličin Vlnová rovnice mimo oblast

16 Fourierovy řady Úvod, základní pojmy

Určete (v závislosti na parametru), zda daný integrál konverguje, respektive zda konverguje. dx = t 1/α 1 dt. sin x α dx =

4. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

1 Funkce dvou a tří proměnných

Nástin formální stavby kvantové mechaniky

Derivace a monotónnost funkce

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Příklady k přednášce 5 - Identifikace

Asymptoty grafu funkce

Určete zákon rozložení náhodné veličiny, která značí součet ok při hodu a) jednou kostkou, b) dvěma kostkami, c) třemi kostkami.

IX. Vyšetřování průběhu funkce

Vybrané kapitoly z matematiky

Betonové konstrukce (S) Přednáška 3

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

Semestrální písemka BMA3 - termín varianta A13 vzorové řešení

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2017

Věta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)

Parametrická rovnice přímky v rovině

Funkce a limita. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Univerzita Karlova v Praze procesy II. Zuzana. funkce

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Limita a spojitost LDF MENDELU

Vybrané podivnosti kvantové mechaniky

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Měření absorbce záření gama

ρ = 0 (nepřítomnost volných nábojů)

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Fyzika IV. -ezv -e(z-zv) kov: valenční elektrony vodivostní elektrony. Elektronová struktura pevných látek model volných elektronů

Definice derivace v bodě

Od kvantové mechaniky k chemii

Otázku, kterými body prochází větev implicitní funkce řeší následující věta.

, 1. skupina (16:15-17:45) Jméno: se. Postup je třeba odůvodnit (okomentovat) nebo uvést výpočet. Výsledek bez uvedení jakéhokoliv

Laboratorní práce č.9 Úloha č. 8. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce světla Měření indexu lomu refraktometrem:

Přetvořené ose nosníku říkáme ohybová čára. Je to rovinná křivka.

Skalární a vektorový popis silového pole

Úvodní informace. 17. února 2018

Takže platí : x > 0 : x y 1 x = x+1 y x+1 x < 0 : x y 1 x = x+1 y x+1 D 1 = {[x,y] E 2 : x < 0, x+1 y 1 x}, D 2 = {[x,y] E 2 : x > 0, 1 x y x+1}.

Kapitola 10: Diferenciální rovnice 1/14

7. Aplikace derivace 7E. Křivky. 7E. Křivky

c ÚM FSI VUT v Brně 20. srpna 2007

Molekuly. Všeobecně známý fakt: atomy se slučujou do molekul, pokud to zrovna nejsou atomy inertních plynů v posledním sloupci periodické tabulky

PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim.

b) Maximální velikost zrychlení automobilu, nemají-li kola prokluzovat, je a = f g. Automobil se bude rozjíždět po dobu t = v 0 fg = mfgv 0

Funkce komplexní proměnné a integrální transformace

A x A y. α = 30. B y. A x =... kn A y =... kn B y =... kn. Vykreslení N, V, M. q = 2kN/m M = 5kNm. F = 10 kn A c a b d ,5 2,5 L = 10

VII. Limita a spojitost funkce

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

0.1 Úvod do matematické analýzy

Matematická analýza III.

Derivace funkce Otázky

9. Struktura a vlastnosti plynů

Přednáška 11, 12. prosince Část 5: derivace funkce

Fabry Perotův interferometr

DERIVACE FUNKCE KOMPLEXNÍ PROMĚNNÉ

PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE

Transkript:

5 Potenciály s δ funkcemi 5. Jednoduchá δ jáma nebo bariéra Mějme potenciál ve tvaru jednoduché δ funkce V cδ, kde c je konstanta, jejíž velikost udává sílu potenciálu. Pokud je c <, jedná se o jámu, v opačném případě o bariéru.. Napište Schrödingerovu rovnici pro částici o hmotnosti M pohybující se v tomto potenciálu a nalezněte podmínky, které musí splňovat vlnová funkce v bodě, ve kterém se nachází δ funkce.. Pro případ jámy c < nalezněte všechny vázané stavy (tj. stavy se zápornou energií, existují-li) a příslušné normalizované vlastní funkce. 3. Nalezněte řešení s E > (v této oblasti je spektrum spojité). Vypočítejte pravděpodobnost průchodu T a pravděpodobnost odrazu R na potenciálu a nakreslete graf T T(E), R R(E). 4. Vypočítejte fázové posunutí δ vlnové funkce a zakreslete funkci δ δ(e). Řešení:. Schrödingerova rovnice pro vlnovou funkci ψ zní ] [ d M dx +cδ ψ Eψ. (5..) Rovnici zintegrujeme v malém okolí x, kde sedí δ funkce, čímž dostaneme M [ψ (ǫ) ψ ( ǫ)]+cψ() E kde ψ dψ/dx. Limita ǫ + dá ǫ ǫ ψdx, (5..) ψ (+) ψ ( ) Kψ(), (5..5) kde jsme označili ψ (±) limitu zleva ( ), resp. zprava (+) v bodě x a K Mc. (5..6) Vlnová funkce v bodě δ funkce potenciálu musí být spojitá a její derivace má skok daný vzorcem (5..5). Rovnice (5..5) lze formálně přepsat pomocí logaritmické derivace L ψ ψ d lnψ (5..3) dx na tvar L(+) L( ) K. (5..4)

. Vázaný stav hledáme pro energie E <. Pro x má Schrödingerova rovnice (5..) tvar d ψ Eψ, (5..7) M dx která má obecné řešení ψ Ae κx +Be κx, (5..8) kde A,B jsou konstanty a κ ME (5..9) Rozdělme řešení na dvě části: (x < ) a (x > ), viz obrázek ψ Ae κx +Be κx, x <, ψ Ce κx +De κx, x >. (5..) Aby byla vlnová funkce normovatelná, musí být lim x ± ψ, takže B C. (5..) Sešívací podmínky [spojitost, skok v derivaci (5..5)] v bodě x dávají takže Po dosazení (5..6) a (5..9) dostaneme ψ () ψ (), (5..) ψ () ψ () Kψ (), (5..3) A D, (5..4) κ K. (5..5) což je energie jediného vázaného stavu systému. Zbývá nalézt normalizovanou vlnovou funkci: A { ψ dx A { [ κ eκx e κx dx+ ] E Mc, (5..6) + ψ dx+ } e κx dx [ κ e κx ] } ψ dx A κ, (5..7) takže A D κ Mc (5..8)

-5 5 Obrázek : Normalizovaná vlnová funkce vázaného stavu pro M, c. [za κ jsme dosadili z (5..5) a (5..6)] a normalizovaná vlnová funkce vázaného stavu (5..6) je tedy ψ Mc e Mc x, (5..9) ψ Mc e Mc x. (5..) Znázorněna je na obrázku. 3. V kladných energiích má systém spojité spektrum. Analogicky s (5..) lze obecnou vlnovou funkci psát ve tvaru kde ψ Ae ikx +Be ikx, ψ Ce ikx +De ikx, (5..) k ME. (5..) Nás zajímá pravděpodobnost průchodu a odrazu. Budeme tedy předpokládat, že k δ funkci přichází vlna zleva (člen úměrný A) a rozdělí se na odraženou vlnu (člen úměrný B) a prošlou vlnu (člen úměrný D). Zprava žádná vlna nepřichází, takže D. Pravěpodobnost průchodu a odrazu pak bude T B A, R C A. (5..3) Vlnovou funkci (5..) sešíváme v bodě x, což dává podmínky A+B C, (5..4) ik(c +B A) KC. (5..5) Vyjádříme-li z první z nich B a dosadíme-li do druhé, dostaneme C A K ik. (5..6) x

Pravděpodobnost průchodu je tedy T K + K ik ik + ( ) K k + Mc E (5..7) a analogicky pravděpodobnost odrazu R + ( K k ). (5..8) + E Mc Platí, že T + R. Všiměte si, že R ani T nezávisejí na znaménku c, tj. pravděpodobnost průchodu a odrazu je stejná při dané energii pro δ jámu i pro δ bariéru...8.6.4 T R.. 4 6 8 E Obrázek 3: Pravděpodobnost průchodu(černá čára) a odrazu(červená přerušovaná čára) pro jednu δ funkci (M c ). Pravděpodobnosti jsou zakresleny na obrázku 3. 4. Fázové posunutí δ, důležité např. v teorii rozptylu, značí fázi, o kterou se posune rovinná vlna kvůli přítomnosti potenciálu oproti případu bez potenciálu. Situace je schematicky znázorněna na obrázku 4. Pro jeho určení je výhodné uvažovat řešení Schrödingerovy rovnice (5..) ve spojité části spektra E > ve tvaru ( ψ αcos kx δ ), ( ψ αcos kx+ δ ). (5..9) kde α je normalizační konstanta. Sešívací podmínka spojitosti je při dané volbě Držím se zavedené notace, proto pro fázové posunutí i pro δ funkci používám stejné označení.

vlnové funkce splněna automaticky, podmínka (5..5) dá postupně 4αksin δ αkcos δ tan δ K k Fázové posunutí je zakresleno na obrázku 5. δ arctan K k arctanc M E. (5..3) vlna po pr chodu bariérou vlna bez p ítomnosti bariéry x Obrázek 4: Vlnová funkce pro výpočet fázového posunutí δ (červeně). Vlnová funkce za nepřítomnosti potenciálu V c δ je znázorněna přerušovanou čarou. - - -3 4 6 8 E Obrázek 5: Fázové posunutí pro jednu δ funkci (M c ).