Limita a spojitost LDF MENDELU
|
|
- Kryštof Čech
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Limita a spojitost Základy vyšší matematiky LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺıny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ ) za přispění finančních prostředků EU a státního rozpočtu České republiky. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 1 / 25
2 Rozšířená množina reálných čísel Rozšířená množina reálných čísel je množina R rozšířená o prvky a. Značíme ji R. Tedy R = R {, }. Body ± se nazývají nevlastní body, body množiny R se nazývají vlastní body. Pro a R definujeme operace: a + =, a =, + =, = = = ( ), ( ) =, Pro a > 0: a =, a ( ) = Pro a < 0: a =, a ( ) = Nejsou definovány tyto operace: a = a = 0, ± =, ± 0, ± ±, a 0, a R Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 2 / 25
3 Okoĺı bodu Okoĺım (δ-okoĺım) bodu 0 R rozumíme otevřený interval ( 0 δ, 0 + δ), kde δ je kladné reálné číslo. Značíme O δ ( 0 ). 0 δ δ Interval ( 0 δ, 0 se nazývá levé okoĺı bodu 0, značíme O δ ( 0) a interval 0, 0 + δ) se nazývá pravé okoĺı bodu 0, značíme O + δ ( 0). 0 δ δ Ryzím (prstencovým) okoĺım (δ-okoĺım) bodu 0 R rozumíme množinu ( 0 δ, 0 + δ) { 0 }, kde δ je kladné reálné číslo. Značíme P δ ( 0 ). 0 δ δ Interval ( 0 δ, 0 ) se nazývá levé ryzí okoĺı bodu 0, značíme P δ ( 0) a interval ( 0, 0 + δ) se nazývá pravé ryzí okoĺı bodu 0, značíme P + δ ( 0). 0 δ δ Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví / 25
4 Pokud nebude hodnota δ podstatná, budeme okoĺı bodu 0 značit jen O( 0 ) a ryzí okoĺı P ( 0 ). Podobně pro jednostranná okoĺı. Okoĺım a zároveň i ryzím okoĺım bodu rozumíme každý interval (a, ), kde a R. Okoĺım a zároveň i ryzím okoĺım bodu rozumíme každý interval (, a), kde a R. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 4 / 25
5 Definice ity Definice (Limita funkce) Řekneme, že funkce f má v bodě 0 R itu L R, jestliže ke každému okoĺı O(L) bodu L eistuje ryzí okoĺı P ( 0 ) bodu 0 tak, že pro všechna P ( 0 ) platí f() O(L). Píšeme f() = L. 0 Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 5 / 25
6 Vlastní ita ve vlastním bodě: 0 R, L R f() = L 0 K libovolnému ε-okoĺı O ε (L) bodu L lze najít ryzí δ-okoĺı P δ ( 0 ) bodu 0 tak, aby platilo f() O ε (L) pro všechna P δ ( 0 ). Zhruba řečeno: Funkční hodnoty jsou libovolně bĺızké k L, pokud je dostatečně bĺızké k 0, ale 0. y L + ε L L ε 0 δ δ Na obrázku je k danému O ε (L) nalezeno největší možné ryzí okoĺı bodu 0. Ryzí okoĺı P δ ( 0 ) je lze zvolit menší. Funkční hodnota v bodě 0 není pro eistenci ity podstatná, funkce nemusí být v bodě 0 vůbec definovaná. Zajímají nás pouze funkční hodnoty v bĺızkém ryzím okoĺı bodu 0. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 6 / 25
7 Nevlastní ita ve vlastním bodě: 0 R, L = ± 0 f() = K libovolnému h R lze najít ryzí δ-okoĺı P δ ( 0 ) bodu 0 tak, aby platilo f() > h pro všechna P δ ( 0 ). y h P δ ( 0 ) je možné volit menší. 0 δ δ Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 7 / 25
8 Jednostranné ity ( 0 R) Analogicky s použitím pravého (levého) ryzího okoĺı v předchozí definici ity, můžeme definovat ve vlastním bodě vlastní i nevlastní nevlastní itu zprava (zleva). Nahradíme-li v definici ryzí okoĺı P ( 0 ) pravým ryzím okoĺım P + ( 0 ), dostáváme definici ity zprava f() = L. + 0 Nahradíme-li v definici ryzí okoĺı P ( 0 ) levým ryzím okoĺım P ( 0 ), dostáváme definici ity zleva f() = L. 0 Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 8 / 25
9 Vlastní ita v nevlastním bodě: 0 = ±, L R f() = L K libovolnému ε-okoĺı O ε (L) bodu L lze najít K R tak, aby platilo f() O ε (L) pro všechna > K. y L + ε L L ε Číslo K na obrázku je možné volit větší (více vpravo). K Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 9 / 25
10 Nevlastní ita v nevlastním bodě: 0 = ±, L = ± f() = K libovolnému h R lze najít K R tak, aby platilo f() > h pro všechna > K. y h Na obrázku je k danému h zvoleno nejmenší možné K. Číslo K je možné volit větší (více vpravo). K Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 10 / 25
11 Vlastnosti it Z definice ity vyplývá, že aby měla funkce v daném bodě itu, nemusí být v tomto bodě vůbec definovaná. Musí však být definovaná v nějakém ryzím okoĺı tohoto bodu. Například 0 ln nemá vůbec smysl, nebot funkce y = ln není definovaná v žádném levém okoĺı nuly. Smysl má tedy pouze 0 + ln. Věta Funkce f má ve vlastním bodě 0 itu (vlastní nebo nevlastní) právě tehdy, když má v tomto bodě obě jednostranné ity, které jsou si rovny. Pak platí f() = f() = f() Věta Funkce má v libovolném bodě nejvýše jednu itu. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 11 / 25
12 Svislá a vodorovná asymptota Definice (Svislá asymptota (asymptota bez směrnice)) Řekneme, že funkce f má v bodě 0 R svislou asymptotu (asymptotu bez směrnice) o rovnici = 0, jestliže alespoň jedna z jednostranných it v bodě 0 je nevlastní, tj. nastane alespoň jeden z případů: f() =, + 0 f() =, 0 f() =, + 0 f() =. 0 Definice (Vodorovná asymptota) Řekneme, že funkce f má vodorovnou asymptotu o rovnici y = q pro (pro ), jestliže f() = q ( f() = q). Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 12 / 25
13 Příklad Necht je funkce f zadaná grafem: y Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 1 / 25
14 Příklad Necht je funkce f zadaná grafem: y f() = 0 Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 1 / 25
15 Příklad Necht je funkce f zadaná grafem: y f() = 0 f() = 1 Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 1 / 25
16 Příklad Necht je funkce f zadaná grafem: y f() = 0 f() = 1 f() neeistuje, nebot 1 f() =, f() = Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 1 / 25
17 Příklad Necht je funkce f zadaná grafem: y f() = 0 f() = 1 f() = 1 f() neeistuje, nebot 1 f() =, f() = Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 1 / 25
18 Příklad Necht je funkce f zadaná grafem: y f() = 0 f() = 1 f() neeistuje, nebot 1 f() =, f() = f() = 1 f() neeistuje, nebot f() = 1, f() = 2 + Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 1 / 25
19 Příklad Necht je funkce f zadaná grafem: y f() = 0 f() = 1 f() neeistuje, nebot 1 f() =, f() = f() = 1 f() neeistuje, nebot f() = 1, f() = 2 + f() = Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 1 / 25
20 Příklad Necht je funkce f zadaná grafem: y f() = 0 f() = 1 f() neeistuje, nebot 1 f() =, f() = asymptoty: = 1, = 1 a y = 0 pro f() = 1 f() neeistuje, nebot f() = 1, f() = 2 + f() = Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 1 / 25
21 Spojitost funkce Definice (Spojitost v bodě) Řekneme, že funkce f je spojitá v bodě 0 R, jestliže f() = f( 0 ). 0 Řekneme, že funkce f je spojitá v bodě 0 R zprava (zleva), jestliže f() = f( 0 ) ( f() = f( 0 )) Z definice ity vyplývá, že je-li funkce spojitá v bodě 0, pak je definovaná v tomto bodě i v nějakém jeho okoĺı. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 14 / 25
22 Definice (Spojitost na intervalu) Řekneme, že funkce f je spojitá na otevřeném intervalu (a, b), jestliže je spojitá ve všech bodech tohoto intervalu. Řekneme, že funkce f je spojitá na uzavřeném intervalu a, b, jestliže je spojitá ve všech jeho vnitřních bodech, v bodě a je spojitá zprava a v bodě b je spojitá zleva. Věta Základní elementární funkce a funkce, které vznikly součtem, rozdílem, součinem, podílem a skládáním těchto funkcí jsou spojité ve všech bodech svého definičního oboru. Body, v nichž funkce není spojitá, se nazývají body nespojitosti. Body nespojitosti funkce z předchozího příkladu jsou, 1, 1 a. V bodě je funkce spojitá zleva. Body nespojitosti základních elementárních funkcí jsou body, v nichž tyto funkce nejsou definované. Například body nespojitosti funkce y = cotg jsou body kπ, k Z. Body nespojitosti racionální lomené funkce jsou nulové body jmenovatele. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 15 / 25
23 Vlastnosti spojitých funkcí Věta (Weierstrass) Necht f je funkce spojitá na uzavřeném intervalu a, b. Pak f je na a, b ohraničená. f nabývá na a, b své největší a nejmenší hodnoty. y ma y = f() b 0 a min Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 16 / 25
24 Věta (Bolzano) Necht f je funkce spojitá na uzavřeném intervalu a, b. Pak f nabývá na a, b všech hodnot mezi svou nejmenší a největší hodnotou. Zejména, je-li f(a) f(b) < 0, pak eistuje bod c (a, b) takový, že f(c) = 0. y y = f() f(a) f(b) c b 0 a Poznámka Na předchozí větě je založena metoda půlení intervalu, která se využívá například při řešení algebraických rovnic. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 17 / 25
25 Výpočet ity Věta (Pravidla pro počítání s itami) Necht f a g jsou funkce, které mají itu v bodě 0 R a necht c R. Pak platí 0 c = c c f() = c f() 0 0 ( ) f() ± g() = f() ± g() ( ) f() g() = f() g() f() 0 g() = f() 0 g() 0 pro g() 0. 0 Při výpočtu ity 0 f() postupujeme tak, že dosadíme bod 0 do funkce f. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 18 / 25
26 Limita spojité funkce Je-li funkce f spojitá v 0, pak dostaneme po dosazení bodu 0 do funkce funkční hodnotu (konečné číslo), která je zároveň itou funkce v daném bodě. Příklad (Limita spojité funkce) = arctg2 = arctg1 = π 4 V bodech, ve kterých je funkce spojitá, nemá výpočet ity velký význam. Dále se tedy budeme zabývat pouze funkcemi, které nejsou v bodě 0 spojité. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 19 / 25
27 Limita typu a ±, a R Pokud při výpočtu ity podílu funkcí f g dostaneme výraz a ±, tj. pak 0 f() = a, a R, f() 0 g() = 0. 0 g() = ±, Příklad (Limita typu = 1 = 0 a ± sin ln = 0 = 0, a R) Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 20 / 25
28 Limita typu a, a R {0} 0 Pokud při výpočtu ity podílu funkcí f g dostaneme výraz a, tj. 0 0 f() = a, a R {0}, pak nastane právě jedna ze tří možností: 0 g() = 0, f() g() =, pokud eistuje ryzí okoĺı bodu 0 takové, že podíl f() g() > 0 0 pro všechna z tohoto okoĺı. f() g() =, pokud eistuje ryzí okoĺı bodu 0 takové, že funkce 0 < 0 pro všechna z tohoto okoĺı. f() g() f() g() neeistuje, pokud se ita zprava nerovná itě zleva, tj. podíl 0 f() g() mění v bodě 0 znaménko. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 21 / 25
29 Příklad (Limita typu a 0, a R {0}) 1 ( ) = 0 Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 22 / 25
30 Příklad (Limita typu a 0, a R {0}) 1 ( ) = 0 možný výsledek:, nebo neeistuje Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 22 / 25
31 Příklad (Limita typu a 0, a R {0}) 1 ( ) = 0 možný výsledek:, nebo neeistuje Vyšetříme znaménko zlomku ( ) v bĺızkém ryzím okoĺı bodu =. Čitatel je v bĺızkém ryzím okoĺı bodu kladný. Jmenovatel ( ) však v bodě mění znaménko: v levém okoĺı je záporný, v pravém okoĺı je kladný. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 22 / 25
32 Příklad (Limita typu a 0, a R {0}) 1 ( ) = 0 možný výsledek:, nebo neeistuje Vyšetříme znaménko zlomku ( ) v bĺızkém ryzím okoĺı bodu =. Čitatel je v bĺızkém ryzím okoĺı bodu kladný. Jmenovatel ( ) však v bodě mění znaménko: v levém okoĺı je záporný, v pravém okoĺı je kladný. Pro jednostranné ity platí: + ( ) = ( ) neeistuje. + + =, ( ) = + =, Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 22 / 25
33 Příklad (Limita typu a 0, a R {0}) 1 ( ) = 0 možný výsledek:, nebo neeistuje Vyšetříme znaménko zlomku ( ) v bĺızkém ryzím okoĺı bodu =. Čitatel je v bĺızkém ryzím okoĺı bodu kladný. Jmenovatel ( ) však v bodě mění znaménko: v levém okoĺı je záporný, v pravém okoĺı je kladný. Pro jednostranné ity platí: ( 5) 2 = ( ) = ( ) neeistuje =, ( ) = + =, Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 22 / 25
34 Příklad (Limita typu a 0, a R {0}) 1 ( ) = 0 možný výsledek:, nebo neeistuje Vyšetříme znaménko zlomku ( ) v bĺızkém ryzím okoĺı bodu =. Čitatel je v bĺızkém ryzím okoĺı bodu kladný. Jmenovatel ( ) však v bodě mění znaménko: v levém okoĺı je záporný, v pravém okoĺı je kladný. Pro jednostranné ity platí: ( 5) 2 = ( ) = + + =, ( ) = + =, ( ) neeistuje. 2 0 možný výsledek:, nebo neeistuje Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 22 / 25
35 Příklad (Limita typu a 0, a R {0}) 1 ( ) = 0 možný výsledek:, nebo neeistuje Vyšetříme znaménko zlomku ( ) v bĺızkém ryzím okoĺı bodu =. Čitatel je v bĺızkém ryzím okoĺı bodu kladný. Jmenovatel ( ) však v bodě mění znaménko: v levém okoĺı je záporný, v pravém okoĺı je kladný. Pro jednostranné ity platí: + ( ) = + + =, ( ) = + =, ( ) neeistuje ( 5) 2 = 2 0 možný výsledek:, nebo neeistuje Čitatel 7 je v bĺızkém ryzím okoĺı bodu 5 záporný, jmenovatel ( 5) 2 je kladný. Takže 7 5 ( 5) 2 = + =. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 22 / 25
36 Neurčité výrazy typu 0 nebo ± 0 ± Dostaneme-li při výpočtu ity podílu dvou funkcí výraz typu 0 nebo 0 ± ±, pak se jedná o tzv. neurčitý výraz. Tímto typem it se budeme obecněji zabývat až po probrání pojmu derivace. Zde si ukážeme jen výpočet v případě podílu dvou polynomů. Další neurčité výrazy: ± 0,, 0 0, 0, 1 se dají převést na výpočet ity typu 0 nebo ±. Těmito typy it se zabývat nebudeme. 0 ± Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 2 / 25
37 Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí (a 0 n + a 1 n a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n a n 1 + a n b 0 m + b 1 m b m 1 + b m = a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25
38 Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± 1 ( ) a 0 n + a 1 n a n 1 + a n b 0 m + b 1 m b m 1 + b m = a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25
39 Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n a n 1 + a n b 0 m + b 1 m b m 1 + b m = 1 ( ) = 2 a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25
40 Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n a n 1 + a n b 0 m + b 1 m b m 1 + b m = 1 ( ) = 2 =. a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25
41 Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n a n 1 + a n b 0 m + b 1 m b m 1 + b m = 1 ( ) = 2 = a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25
42 Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n a n 1 + a n b 0 m + b 1 m b m 1 + b m = 1 ( ) = 2 = = a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25
43 Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n a n 1 + a n b 0 m + b 1 m b m 1 + b m = 1 ( ) = 2 = = = 1. a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25
44 Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n a n 1 + a n b 0 m + b 1 m b m 1 + b m = 1 ( ) = 2 = = = a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25
45 Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n a n 1 + a n b 0 m + b 1 m b m 1 + b m = 1 ( ) = 2 = = = = a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25
46 Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n a n 1 + a n b 0 m + b 1 m b m 1 + b m = 1 ( ) = 2 = = = = = 2 4 a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25
47 Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n a n 1 + a n b 0 m + b 1 m b m 1 + b m = 1 ( ) = 2 = = = = = 2 4 =. a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25
48 Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n a n 1 + a n b 0 m + b 1 m b m 1 + b m = 1 ( ) = 2 = = = = = 2 4 = a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25
49 Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n a n 1 + a n b 0 m + b 1 m b m 1 + b m = 1 ( ) = 2 = = = = = 2 4 = = 5 2 a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25
50 Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n a n 1 + a n b 0 m + b 1 m b m 1 + b m = 1 ( ) = 2 = = = = = 2 4 = = 5 2 = 5 a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25
51 Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n a n 1 + a n b 0 m + b 1 m b m 1 + b m = 1 ( ) = 2 = = = = = 2 4 = = 5 2 = 5 = 5 a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25
52 Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n a n 1 + a n b 0 m + b 1 m b m 1 + b m = 1 ( ) = 2 = = = = = 2 4 = = 5 2 = 5 = 5 = 0. a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25
53 Využití systémů počítačové algebry Příklad Vypočtěte ity: ln 2, , Řešení pomocí Wolfram Alpha ( (^5-^4+-2)/(2^+4) as ->infty (ln )/ as ->0+ ((+2)/(-1)) as ->1 Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 25 / 25
Limita a spojitost funkce
Limita a spojitost funkce Základ všší matematik Dana Říhová Mendelu Brno Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplin společného základu
VíceLIMITA FUNKCE, SPOJITOST FUNKCE
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA LIMITA FUNKCE, SPOJITOST FUNKCE Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplin
VíceFunkce a limita. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)
Funkce a limita Petr Hasil Přednáška z matematiky Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺıny společného základu
VíceLDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Průběh funkce ZVMT lesnictví 1 / 21
Průběh funkce Základy vyšší matematiky LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺıny společného základu
VíceEuklidovský prostor. Funkce dvou proměnných: základní pojmy, limita a spojitost.
Euklidovský prostor. Funkce dvou proměnných: základní pojmy, limita a spojitost. Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a
VíceLimita a spojitost funkce
Přednáška 5 Limita a spojitost funkce V této přednášce se konečně dostaneme k diferenciálnímu počtu funkce jedné reálné proměnné. Diferenciální počet se v podstatě zabývá lokálním chováním funkce v daném
VíceLIMITA FUNKCE, SPOJITOST FUNKCE - CVIČENÍ
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA LIMITA FUNKCE, SPOJITOST FUNKCE - CVIČENÍ Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem
VíceLimita a spojitost funkce a zobrazení jedné reálné proměnné
Přednáška 4 Limita a spojitost funkce a zobrazení jedné reálné proměnné V několika následujících přednáškách budeme studovat zobrazení jedné reálné proměnné f : X Y, kde X R a Y R k. Protože pro každé
VíceFunkce základní pojmy a vlastnosti
Funkce základní pojm a vlastnosti Základ všší matematik LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺın společného
VícePojem limity funkce charakterizuje chování funkce v blízkém okolí libovolného bodu, tedy i těch bodů, ve kterých funkce není definovaná. platí. < ε.
LIMITA FUNKCE Pojem ity unkce charakterizuje chování unkce v blízkém okolí libovolného bodu, tedy i těch bodů, ve kterých unkce není deinovaná Zápis ( ) L Přesněji to vyjadřuje deinice: znamená, že pro
VíceNejčastějšími funkcemi, s kterými se setkáváme v matematice i v jejích aplikacích, jsou
4 Cíle Nejčastějšími funkcemi, s kterými se setkáváme v matematice i v jejích aplikacích, jsou funkce, jejichž ita v bodě 0 je rovna funkční hodnotě v tomto bodě Seznámíme se s vlastnostmi takových funkcí
VíceAplikace derivace a průběh funkce
Aplikace derivace a průběh funkce Petr Hasil Přednáška z matematiky Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺıny společného
Více1 LIMITA FUNKCE Definice funkce. Pravidlo f, které každému x z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné x.
1 LIMITA FUNKCE 1. 1 Definice funkce Pravidlo f, které každému z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné. Píšeme y f ( ) Někdy používáme i jiná písmena argument (nezávisle
Více30. listopadu Derivace. VŠB-TU Ostrava. Dostupné: s1a64/cd/index.htm.
KMA/MAT1 Přednáška a cvičení č. 11 30. listopadu 2017 [KS] Jaromír Kuben Petra Šarmanová: Diferenciální počet funkcí jedné proměnné. VŠB-TU Ostrava. Dostupné: http://homel.vsb.cz/ s1a64/cd/inde.htm. 1
VíceLimita posloupnosti a funkce
Limita posloupnosti a funkce Petr Hasil Přednáška z Matematické analýzy I c Petr Hasil (MUNI) Limita posloupnosti a funkce MA I (M1101) 1 / 90 Obsah 1 Posloupnosti reálných čísel Úvod Limita posloupnosti
VíceLimita a spojitost funkce. 3.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P3.1]
KAPITOLA 3: Limita a spojitost funkce [MA-8:P3.] 3. Úvod Necht je funkce f definována alespoň na nějakém prstencovém okolí bodu 0 R. Číslo a R je itou funkce f v bodě 0, jestliže pro každé okolí Ua) bodu
VíceFunkce základní pojmy a vlastnosti
Funkce základní pojm a vlastnosti Základ všší matematik LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplín společného
Více5. Limita funkce a spojitost strana 1/5 2018/KMA/MA1/přednášky. Definice 5.1. Mějme funkci f : D R a bod x 0 R.
5. Limita funkce a spojitost strana 1/5 2018/KMA/MA1/přednášky Definice 5.1. Mějme funkci f : D R a bod 0 R. a) Číslo c R je částečná ita funkce f v bodě 0, pokud eistuje posloupnost ( n ) taková, že platí
Více9. Limita a spojitost
OKOLÍ BODU, VNITŘNÍ A HRANIČNÍ BOD Okolí bodu a je libovolný interval (a r, a + r), kde r > 0; značí se O(a, r), případně jen O(a) (obr. 9..). Číslo r se nazývá poloměr okolí. O(a, r) 0 a r a a + r Obrázek
VíceSpojitost a limita funkce
Spojitost a ita funkce Okolí bodu Značení: a R ε > 0 označujeme O ε (a) = (a ε, a + ε) ε-ové okolí bodu a O + ε (a) = a, a + ε) pravé okolí, O ε (a) = (a ε, a levé okolí P ε (a) = O ε (a) \ {a} x a ε-ové
VíceDerivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace
Derivace funkce Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah Směrnice přímk Derivace a její geometrický význam 3 Definice derivace 4 Pravidla a vzorce pro derivování 5 Tečna a normála 6 Derivace
VíceFunkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015
Funkce jedné reálné proměnné Derivace Přednáška 2 15. října 2015 Obsah 1 Funkce 2 Limita a spojitost funkce 3 Derivace 4 Průběh funkce Informace Literatura v elektronické verzi (odkazy ze STAGu): 1 Lineární
VíceMENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA NEURČITÝ INTEGRÁL
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA NEURČITÝ INTEGRÁL Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného
VíceKapitola 2: Spojitost a limita funkce 1/20
Kapitola 2: Spojitost a limita funkce 1/20 Okolí bodu 2/20 Značení: a R, ε > 0 O ε (a) = (a ε, a + ε) ε-ové okolí bodu a O + ε (a) = a, a + ε) pravé okolí, O ε (a) = (a ε, a levé okolí P ε (a) = O ε (a)
Vícef(c) = 0. cn pro f(c n ) > 0 b n pro f(c n ) < 0
KAPITOLA 5: Spojitost a derivace na intervalu [MA-8:P5] 5 Funkce spojité na intervalu Věta 5 o nulách spojité funkce: Je-li f spojitá na uzavřeném intervalu a, b a fa fb < 0, pak eistuje c a, b tak, že
VíceDefinice derivace v bodě
Definice derivace v bodě tgϕ = f ( ) f () f () : = tgϕ = lim f f () tgϕ = f f () Obecně: f f f ( ) ( ) : = lim f ( + h) f f : = lim h h Derivace zleva (zprava): f ( ) : = lim f f ( ) f ( ) : = lim + +
VíceLimita ve vlastním bodě
Výpočty it Definice (a případné věty) jsou z knihy [] příklady z [] [] a []. Počítám u zkoušky dvacátou itu hlavu mám dávno už do čista vymytu papír se značkami skvěje z čela mi pot v proudech leje než
VíceOznačení derivace čárkami, resp. římskými číslicemi, volíme při nižším řádu derivace, jinak užíváme horní index v závorce f (5), f (6),... x c g (x).
9 Využití derivace 9.1 Derivace vyšších řádů Definice 1. Nechť funkce má derivaci v nějakém okolí bodu c D(f). Nechť funkce ϕ() =f () máderivacivboděc. Pak hodnotu ϕ (c) nazýváme derivací 2. řádu (2. derivací)
Více7B. Výpočet limit L Hospitalovo pravidlo
7B. Výpočet it L Hospitalovo pravidlo V prai často potřebujeme určit itu výrazů, které vzniknou operacemi nebo složením několika spojitých funkcí. Většinou pomohou pravidla typu ita součtu násobku, součinu,
Více3. LIMITA A SPOJITOST FUNKCE
3. LIMITA A SPOJITOST FUNKCE Okolí reálného čísla a 3.1. Deinice Okolím reálného čísla a nazýváme otevřený interval a, a, kde je libovolné kladné číslo. Je to tedy množina reálných čísel x, která vyhovují
VíceSoustavy lineárních rovnic
Soustavy lineárních rovnic Základy vyšší matematiky LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺıny společného
VíceObsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce
Neurčitý integrál Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah Primitivní funkce, neurčitý integrál Základní vlastnosti a vzorce Základní integrační metody Úpravy integrandu Integrace racionálních
VíceMonotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné
66 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné I. 5. Vyšetřování průběhu funkce Monotonie a lokální etrémy Důsledek. Nechť má funkce f) konečnou derivaci na intervalu I. Je-li f ) > 0 pro každé I, pak
VíceDiferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.
Nalezněte definiční obor funkce Diferenciální počet f = ln arcsin + Definiční obor funkce f je určen vztahy Z těchto nerovností plyne < + ln arcsin + je tedy D f =, Určete definiční obor funkce arcsin
VíceDERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem
VícePřednáška 3: Limita a spojitost
3 / 1 / 17, 1:38 Přednáška 3: Limita a spojitost Limita funkce Nejdříve je potřeba upřesnit pojmy, které přesněji popisují (topologickou) strukturu množiny reálných čísel, a to zejména pojem okolí 31 Definice
VíceParciální derivace a diferenciál
Parciální derivace a diferenciál Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem
VíceParciální derivace a diferenciál
Parciální derivace a diferenciál Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem
Více( + ) ( ) f x x f x. x bude zmenšovat nekonečně přesný. = derivace funkce f v bodě x. nazýváme ji derivací funkce f v bodě x. - náš základní zápis
1.. Derivace elementárních funkcí I Předpoklad: 1 Shrnutí z minulé hodin: Chceme znát jakým způsobem se mění hodnot funkce f ( f ( + f ( přibližná hodnota změn = přesnost výpočtu se bude zvětšovat, kdž
VíceAsymptoty funkce. 5,8 5,98 5,998 5,9998 nelze 6,0002 6,002 6,02 6, nelze
Asymptoty funkce 1 Asymptota bez směrnice 6 Máme dvě funkce f 1 : y a 3 f : y 3 Člověk nemusí být matematický génius, aby pochopil, že do předpisu obou funkcí lze dosadit za libovolné reálné číslo kromě
VíceZáklady matematiky pro FEK
Základ matematik pro FEK 7. přednáška Blanka Šedivá KMA zimní semestr 06/07 Blanka Šedivá (KMA) Základ matematik pro FEK zimní semestr 06/07 / 5 Jednostranné limit Definice: Vlastní limita ve vlastním
Více1. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, limita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu
22- a3b2/df.te. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, ita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu. Určete definiční obor funkce a proveďte klasifikaci bodů z R 2 vzhledem k a rozhodněte
Vícef( x) x x 4.3. Asymptoty funkce Definice lim f( x) =, lim f( x) =, Jestliže nastane alespoň jeden z případů
3 Výklad Definice 3 Jestliže nastane alespoň jeden z případů lim =, lim =, + + lim =, lim =, kde ( D ), pak říkáme, že přímka = je asymptotou funkce f() v bodě f Jestliže lim ( k q) =, resp lim ( k q)
VíceMATEMATIKA. Robert Mařík Ústav matematiky, LDF, MZLU 5. patro, budova B marik@mendelu.cz user.mendelu.cz/marik
MATEMATIKA Robert Mařík Ústav matematiky, LDF, MZLU 5. patro, budova B marik@mendelu.cz user.mendelu.cz/marik P. Rádl, B. Černá, L. Stará: Základy vyšší matematiky, skriptum MZLU Text přednášky na user.mendelu.cz/marik,
VícePetr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)
Neurčitý integrál Petr Hasil Přednáška z matematiky Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺıny společného základu
VíceMetody výpočtu limit funkcí a posloupností
Metody výpočtu limit funkcí a posloupností Martina Šimůnková, 6. listopadu 205 Učební tet k předmětu Matematická analýza pro studenty FP TUL Značení a terminologie R značí množinu reálných čísel, rozšířenou
VícePRŮBĚH FUNKCE - CVIČENÍ
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA PRŮBĚH FUNKCE - CVIČENÍ Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny
Více7.1 Extrémy a monotonie
KAPITOLA 7: Průběh funkce [ZMA13-P38] 7.1 Extrémy a monotonie Řekneme, že funkce f nabývá na množině M Df svého globálního maxima globálního minima A v bodě x 0, jestliže x 0 M, fx 0 = A a pro každé x
Více1 Množiny, výroky a číselné obory
1 Množiny, výroky a číselné obory 1.1 Množiny a množinové operace Množinou rozumíme každé shrnutí určitých a navzájem různých objektů (které nazýváme prvky) do jediného celku. Definice. Dvě množiny jsou
VíceLimita posloupnosti, limita funkce, spojitost. May 26, 2018
Limita posloupnosti, limita funkce, spojitost May 26, 2018 Definice (Okolí bodu) Okolím bodu a R (také ε- okolím) rozumíme množinu U(a, ε) = {x R; x a < ε} = (a ε, a + ε), bod a se nazývá střed okolí a
Více0.1 Úvod do matematické analýzy
Matematika I (KMI/PMATE) 1 0.1 Úvod do matematické analýzy 0.1.1 Limita a spojitost funkce Lineární funkce Lineární funkce je jedna z nejjednodušších a možná i nejpoužívanějších funkcí. f(x) = kx + q D(f)
Více2. LIMITA A SPOJITOST FUNKCE
. LIMITA A SPOJITOST FUNKCE Průvodce studiem Funkce y = je definována pro ( ) (>. Z grafu funkce (obr. 3) a z tabulky (a) je vidět že čím více se hodnoty blíží k -3 tím více se funkční hodnoty blíží ke
Více9. Limita a spojitost funkce
Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ..07/..00/07.008 9. Limita a spojitost funkce OKOLÍ BODU, VNITŘNÍ A HRANIČNÍ BOD Okolí bodu a je libovolný interval (a r, a r), kde r > 0; značí se O (a,
VíceSpojitost funkce. Kapitola 8. ale kromě toho zajímá, jestli daný experiment probíhal kontinuálně, nebo nastaly. Intuitivní představy o pojmu spojitost
Kapitola 8 Spojitost funkce V následující kapitole se budeme zabývat tzv. spojitostí funkce a to, jak spojitostí v bodě, tak spojitostí na množině. S pojmem spojitosti se dále váží pojmy jako je okolí
VíceV této kapitole si zobecníme dříve probraný pojem limita posloupnosti pro libovolné funkce.
Kapitola 7 Limita funkce V této kapitole budeme studovat pojem ita funkce, který lze zařadit mezi základní pojmy matematiky, speciálně pak matematické analýzy Využití ity funkce je široké Pomocí ity lze
VíceNMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 16. ledna 2009
Jednotlivé kroky při výpočtech stručně, ale co nejpřesněji odůvodněte. Pokud používáte nějaké tvrzení, nezapomeňte ověřit splnění předpokladů. Jméno a příjmení: Skupina: Příklad 3 5 Celkem bodů Bodů 8
Více2.6. Limita funkce. Nechť c R jevnitřnínebokrajníbodintervaludefiničníhooborufunkce
2.6. Limita funkce Nechť c R jevnitřnínebokrajníbod intervalu definičního oboru funkce f.(funkce v něm může, ale nemusí být definovaná.) Jestliže vzorům x blízkým bodu c, ale různýmod c, (tedy x (c d,
VíceJe založen na pojmu derivace funkce a její užití. Z předchozího studia je třeba si zopakovat a orientovat se v pojmech: funkce, D(f), g 2 : y =
0.1 Diferenciální počet Je částí infinitezimálního počtu, což je souhrnný název pro diferenciální a integrální počet. Je založen na pojmu derivace funkce a její užití. Z předchozího studia je třeba si
VíceFUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY - CVIČENÍ
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY - CVIČENÍ Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny
Více2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je
Derivace funkce a jej geometrický význam Je dána funkce f) 3 6 + 9 + a naším úkolem je určit směrnici tečny v bodě [; f)] Pro libovolné lze směrnici sečny danou body [; f)] a [; f)] spočítat jako f) f)
Více5. Limita a spojitost
5. Limita a spojitost 5. Limita posloupnosti 5. Limita a spojitost Verze 16. prosince 2016 Diferenciální počet a integrální počet tvoří klasický základ Matematické analýzy. Diferenciální počet zkoumá lokální
Více2.7. Průběh funkce. Vyšetřit průběh funkce znamená určit (ne nutně v tomto pořadí): 1) Definiční obor; sudost, lichost; periodičnost
.7. Průběh unkce Všetřit průběh unkce znamená určit ne nutně v tomto pořadí: deiniční obor; sudost, lichost; periodičnost, interval spojitosti a bod nespojitosti, průsečík grau unkce s osami, interval,
Více3. Derivace funkce Definice 3.1. Nechť f : R R je definována na nějakém okolí U(a) bodu a R. Pokud existuje limita f(a + h) f(a) lim
3 a b s = (a + b) 2 f(s) 3,46 4,680 3,93-2,9422 3,93 4,680 4,2962-2,034 4,2962 4,680 4,4886-0,0954 4,4886 4,680 4,5848 3,2095 4,4886 4,5848 4,5367,0963 4,4886 4,5367 4,526 0,427 4,4886 4,526 4,5006 0,508
VícePetr Hasil. Prvákoviny c Petr Hasil (MUNI) Úvod do infinitezimálního počtu Prvákoviny / 57
Úvod do infinitezimálního počtu Petr Hasil Prvákoviny 2015 c Petr Hasil (MUNI) Úvod do infinitezimálního počtu Prvákoviny 2015 1 / 57 Obsah 1 Úvod Funkce Reálná čísla a posloupnosti Limita a spojitost
VíceŘEŠENÍ NELINEÁRNÍCH ROVNIC
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA ŘEŠENÍ NELINEÁRNÍCH ROVNIC Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny
Více1 Polynomiální interpolace
Polynomiální interpolace. Metoda neurčitých koeficientů Příklad.. Nalezněte polynom p co nejmenšího stupně, pro který platí p() = 0, p(2) =, p( ) = 6. Řešení. Polynom hledáme metodou neurčitých koeficientů,
VíceŘEŠENÍ NELINEÁRNÍCH ROVNIC
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA ŘEŠENÍ NELINEÁRNÍCH ROVNIC Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny
Více1 L Hospitalovo pravidlo
L Hospitalovo pravidlo Věta.. Bud R R R {± }). Necht je splněna jedna z podmínek i) ii) f) g), g). Eistuje-li vlastní nebo nevlastní) f ) g ) Obdobné tvrzení platí i pro jednostranné ity., pak eistuje
VíceFUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplin společného
VíceFUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplin společného
VíceČíselné vektory, matice, determinanty
Číselné vektory, matice, determinanty Základy vyšší matematiky LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺıny
VíceDerivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer
Přednáška MATEMATIKA č. 9-11 Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz Šotová, J., Doudová, L. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné Motivační příklady
VíceLDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22
Lineární diferenciální rovnice druhého řádu Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)
VíceNEURČITÝ INTEGRÁL - CVIČENÍ
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA NEURČITÝ INTEGRÁL - CVIČENÍ Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny
VíceMatematika 1. 1 Derivace. 2 Vlastnosti a použití. 3. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 16
Matematika 1 3. přednáška 1 Derivace 2 Vlastnosti a použití 3. přednáška 6.10.2009) Matematika 1 1 / 16 1. zápočtový test již během 2 týdnů. Je nutné se něj registrovat přes webové rozhraní na https://amos.fsv.cvut.cz.
VíceDerivace úvod. Jak zjistit míru změny?
Derivace úvod P ČEZ Jak zjistit míru změny? Derivace nám dá odpověď jestli je funkce: rostoucí/klesající konkávní/konvení jak moc je strmá jak moc roste kde má maimum/minimum 1000 700 P ČEZ P ČEZ 3% 4%
VíceZáklady matematické analýzy
Základy matematické analýzy Spojitost funkce Ing. Tomáš Kalvoda, Ph.D. 1, Ing. Daniel Vašata 2 1 tomas.kalvoda@fit.cvut.cz 2 daniel.vasata@fit.cvut.cz Katedra aplikované matematiky Fakulta informačních
Vícei=1 Přímka a úsečka. Body, které leží na přímce procházející body a a b můžeme zapsat pomocí parametrické rovnice
I. Funkce dvou a více reálných proměnných 1. Úvod Značení: V textu budeme používat označení: N pro množinu všech přirozených čísel; R pro množinu všech reálných čísel; R n pro množinu všech uspořádaných
VíceDiferenciální počet funkcí jedné proměnné
Diferenciální počet funkcí jedné proměnné 1 4. Derivace funkce 4.3. Průběh funkce 2 Pro přesné určení průběhu grafu funkce je třeba určit bližší vlastnosti funkce. Monotónnost funkce Funkce monotónní =
VíceDerivace. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)
Petr Hasil Přednáška z matematiky Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺıny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0021)
VíceManagement rekreace a sportu. 10. Derivace
Derivace Derivace Před mnoha lety se matematici snažily o obecné vyřešení úlohy, jak sestrojit tečnu k dané křivce a také yzici zápolili s problémem určení rychlosti nerovnoměrného pohybu K zásadnímu obratu
VíceDiferenciál a Taylorův polynom
Diferenciál a Taylorův polynom Základy vyšší matematiky lesnictví LDF MENDELU c Simona Fišnarová (MENDELU) Diferenciál a Taylorův polynom ZVMT lesnictví 1 / 11 Aproximace funkce v okoĺı bodu Danou funkci
VíceDiferencovatelné funkce
Přednáška 5 Diferencovatelné funkce Jak jsme se zmínili v minulé přednášce, je lavní myšlenkou diferenciálnío počtu naradit danou funkci y = f) v okolí bodu a polynomem V této přednášce se budeme podrobně
VíceDERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem
VícePřednáška 9, 28. listopadu 2014 Část 4: limita funkce v bodě a spojitost funkce
Přednáška 9, 28. listopadu 2014 Část 4: limita funkce v bodě a spojitost funkce Zápisem f : M R rozumíme, že je dána funkce definovaná na neprázdné množině M R reálných čísel, což je množina dvojic f =
VíceDiferenciální počet - II. část (Taylorův polynom, L Hospitalovo pravidlo, extrémy
Diferenciální počet - II. část (Taylorův polynom, L Hospitalovo pravidlo, extrémy funkcí, průběh funkce) Michal Fusek Ústav matematiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 5. přednáška z AMA1 Michal Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz)
VícePříklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6
Příklad 1 Vyšetřete průběh funkce: a) = b) = c) = d) =ln1+ e) =ln f) = Poznámka K vyšetřování průběhu funkce použijeme postup uvedený v zadání. Některé kroky nejsou již tak detailní, všechny by ale měly
VíceVybrané kapitoly z matematiky
Vybrané kapitoly z matematiky VŠB-TU Ostrava 8-9 Vybrané kapitoly z matematiky 8-9 / 6 Funkce více proměnných Vybrané kapitoly z matematiky 8-9 / 6 Definice Necht M R n, M. Funkcí n proměnných je zobrazení
VíceFunkce. Limita a spojitost
Funkce. Limita a spojitost skriptum J. Neustupa text Funkce (úvod) na této web stránce III.2 Fce - základní pojmy 1. Definice, def. obor D(f), obor hodnot H(f), graf 2. Fce složená, omezená, 3. Fce sudá,
VíceAsymptoty grafu funkce
Asymptoty grafu funkce Lenka Přibylová 8. července 006 Obsah Najděteasymptotygrafufunkce y = 1 x.... 3 Asymptotybezsměrnicekegrafufunkce y = 1 x : D(f) = R {} x + = 0 + = x = 0 = Funkcemáasymptotubezsměrniceajejípřímka
VíceZimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014
Cvičení k předmětu BI-ZMA Tomáš Kalvoda Katedra aplikované matematiky FIT ČVUT Matěj Tušek Katedra matematiky FJFI ČVUT Obsah Cvičení Zimní semestr akademického roku 2014/2015 2. prosince 2014 Předmluva
Vícefakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu http://akademie.ldf.mendelu.cz/cz (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.
Základy lineárního programování Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem
VíceLDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Základy lineárního programování VMAT, IMT 1 / 25
Základy lineárního programování Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem
VíceI. 4. l Hospitalovo pravidlo
I. 4. l Hospitalovo pravidlo 235 I. 4. l Hospitalovo pravidlo Věta (l Hospitalovo pravidlo). Buď 0 R. Nechť je splněna jedna z podmínek 0 f() 0 g() 0, 0 g() +. Eistuje-li (vlastní nebo nevlastní) 0 0 f
VíceVII. Limita a spojitost funkce
VII. Limita a spojitost funkce VII.1. Limita funkce Úvodní poznámky: Limita funkce f v bodě c R hodnota a R, k níž se přibližují hodnoty f(x), jestliže x se blíží k hodnotě c; funkce f nemusí být definovaná
VícePŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI
PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI 2.1 Zobrazení 2 Definice 1. Uvažujme libovolné neprázdné množiny A, B. Zobrazení množiny A do množiny B je definováno jako množina F uspořádaných dvojic (x, y A B, kde ke každému
VíceLimita funkce. FIT ČVUT v Praze. (FIT) Limita funkce 3.týden 1 / 39
Limita funkce FIT ČVUT v Praze 3.týden (FIT) Limita funkce 3.týden 1 / 39 Definice funkce. Zobrazení (f, D f ), jehož definiční obor D f i obor hodnot H f je podmnožinou množiny reálných čísel, se nazývá
Více{ } Ox ( 0) 4.2. Konvexnost, konkávnost, inflexe. Definice Obr. 52. Poznámka. nad tečnou
Konvenost, konkávnost, inflee 4.. Konvenost, konkávnost, inflee Definice 4... Nechť eistuje f ( ), D f. Řekneme, že funkce f ( ) je v bodě konkávní, jestliže eistuje { } O ( ) tak, že platí D : O( )\ f(
Vícec ÚM FSI VUT v Brně 20. srpna 2007
20. srpna 2007 1. f = 3 12 2. f = 2 e 3. f = ln Příklad 1. Nakreslete graf funkce f() = 3 12 Příklad 1. f = 3 12 Nejprve je třeba určit definiční obor. Výraz je vždy definován. Příklad 1. f = 3 12 f =
VíceIV. Základní pojmy matematické analýzy IV.1. Rozšíření množiny reálných čísel
Matematická analýza IV. Základní pojmy matematické analýzy IV.1. Rozšíření množiny reálných čísel na množině R je definováno: velikost (absolutní hodnota), uspořádání, aritmetické operace; znázornění:
Více